Cílem nařízení (EU) 2024/1252 je zajistit Evropské unii (EU) přístup k bezpečným, odolným a udržitelným dodávkám kritických surovin a podporovat účinnost a oběhovost v celém hodnotovém řetězci.
Za tímto účelem nařízení obsahuje opatření s cílem:
snížit riziko narušení dodávek kritických surovin podporou strategických projektů, diverzifikací dovozu a stimulací technologického pokroku a účinného využívání zdrojů,
zlepšit schopnost EU monitorovat rizika narušení dodávek a reagovat na ně,
zajistit volný pohyb kritických surovin a výrobků po celé EU a zároveň splňovat přísné environmentální a sociální normy a normy řízení.
KLÍČOVÉ BODY
Strategické suroviny
Příloha I obsahuje seznam 17 surovin považovaných za strategické s ohledem na jejich význam pro zelené a digitální technologie a pro obranné a letecké či kosmické aplikace.
může aktualizovat seznam tak, aby zahrnoval více surovin s ohledem na jejich strategický význam pro zelené a digitální technologie a pro obranné a letecké či kosmické aplikace a s ohledem na očekávanou celosvětovou poptávku a výrobní obtíže (příloha I oddíl 2 stanoví metodiku), nebo pokud o to požádá Evropská rada pro kritické suroviny,
musí seznam přezkoumat do a poté každé tři roky.
Kritické suroviny
Příloha II obsahuje seznam 34 surovin považovaných za kritické s ohledem na jejich význam pro ekonomiku EU a jejich relativně vysoké riziko narušení dodávek.
Komise:
může aktualizovat seznam tak, aby odrážel riziko narušení dodávek jiných materiálů nebo jejich hospodářský význam (příloha II oddíl 2 stanoví metodiku),
posílit jednotlivé fáze hodnotového řetězce tak, aby se kapacita EU pro každou surovinu do roku 2030 přiblížila těmto referenčním hodnotám na úrovni EU nebo jich dosáhla:
těžební kapacita rud, nerostů nebo koncentrátů produkuje nejméně 10 % roční spotřeby strategických surovin v EU,
zpracovatelská kapacita včetně všech mezistupňů zajišťuje nejméně 40 % roční spotřeby strategických surovin v EU,
recyklační kapacita, včetně všech mezistupňů, představuje nejméně 25 % roční spotřeby strategických surovin v EU,
diverzifikovat dovoz strategických surovin tak, aby žádná země mimo EU nepředstavovala více než 65 % určité komodity.
Strategické projekty
Komise na základě výzvy k podávání žádostí uznává projekty jako „strategické“, pokud:
významně přispívají k bezpečnosti dodávek strategických surovin,
se stanou technicky proveditelnými s dostatečným objemem výroby v přiměřeném časovém horizontu,
jsou environmentálně a sociálně udržitelné,
přinášejí přeshraniční výhody v rámci EU nebo přidávají hodnotu na místní úrovni zemi mimo EU, ve které působí, a to v případě rozvojových ekonomik a rozvíjejících se trhů.
Projekty, které jsou označeny jako „strategické“, budou mít podporu Komise a příslušných vnitrostátních vlád.
Povolovací postup pro strategické projekty by neměl přesáhnout 27 měsíců pro těžební projekty a 15 měsíců pro projekty zpracování nebo recyklace. Tyto lhůty nezohledňují vypracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí oznamovatelem a ve výjimečných případech mohou být prodlouženy z důvodu povahy, složitosti, umístění nebo velikosti strategického projektu.
Má se za to, že strategické projekty jsou ve veřejném zájmu. V souladu s Aarhuskou úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí může být na smysluplné zapojení a aktivní účast komunit dotčených strategickým projektem přidělena dodatečná lhůta.
Strategické projekty mohou využívat poradenství a podporu podskupiny pro financování Evropské rady pro kritické suroviny, pokud jde o dokončení financování těchto projektů.
Komise vytvoří systém, který usnadní uzavírání dohod o odběru mezi strategickými projekty a jinými příslušnými hospodářskými subjekty.
Členské státy musí provádět další činnosti na podporu rozvoje hodnotového řetězce kritických surovin, zejména za účelem:
určení jednotného kontaktního místa k řízení povolovacího postupu u projektů v oblasti kritických surovin,
zajištění, že orgány odpovědné za plánování případně zahrnou ustanovení o těchto projektech,
vypracování vnitrostátních programů průzkumu zaměřených na kritické suroviny a minerální nositele do , přičemž je budou aktualizovat nejméně každých pět let.
Monitorování a zmírňování rizik
Komise ve spolupráci s orgány členských států monitoruje rizika narušení dodávek kritických surovin sledováním parametrů, jako jsou obchodní toky nebo kolísání cen, a prováděním zátěžových testů příslušných dodavatelských řetězců.
Komise dále spolupracuje s členskými státy na koordinaci strategických zásob EU strategických surovin za účelem zmírnění narušení dodávek.
V zájmu zajištění připravenosti budou určené velké společnosti, které používají strategické suroviny k výrobě řady produktů, jako jsou baterie pro ukládání energie, robotika, drony a satelity, provádět posouzení rizik v rámci svého dodavatelského řetězce strategických surovin každé tři roky. Komise bude rovněž provozovat systém, který se bude snažit sladit poptávku a dodávky strategických surovin.
Udržitelnost a oběhovost
Členské státy přijmou vnitrostátní programy týkající se oběhovosti kritických surovin, zejména s cílem stimulovat technologický pokrok, účinné využívání zdrojů a oběhovost.
Provozovatelé jsou povinni vypracovat plány pro nakládání s odpady a posoudit potenciální využití kritických surovin ze svého uloženého těžebního odpadu.
Výrobci musí jasně uvést, zda položky, jako jsou automobily, pračky a mikrovlnné trouby, obsahují jeden nebo více permanentních magnetů, a poskytnout informace o recyklačním potenciálu svých kritických surovin.
Komise může uznat certifikační systémy udržitelnosti kritických surovin a stanovit pravidla pro výpočet a ověřování environmentální stopy různých kritických surovin.
Nařízením se zřizuje Evropská radu pro kritické suroviny s tematickými podskupinami, které poskytují poradenství Komisi a dohlížejí na provádění právních předpisů.
ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?
Nařízení platí ode dne .
KONTEXT
Kritické suroviny mají zásadní význam pro evropské hospodářství a pro celou řadu technologií pro strategická odvětví, jako je odvětví energie z obnovitelných zdrojů, digitální průmysl, letectví a kosmonautika a odvětví obrany. Vzhledem k rostoucí mezinárodní poptávce po určitých materiálech a dodávkách, které jsou často silně soustředěny do konkrétních oblastí (Čína představuje 100 % potřeb EU v oblasti těžkých vzácných zemin a Turecko 99 % dodávek boru), je spolehlivý přístup zásadní a vysoce konkurenceschopný.
Právní předpisy, známé jako evropský akt o kritických surovinách, jsou komplexní odpovědí na tyto výzvy.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne , kterým se zřizuje rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a kterým se mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES (Úř. věst. L 191, , s. 1–117).
Postupné změny nařízení (EU) 2023/1542 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, , s. 1–44).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, , s. 1–218).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne , kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, , s. 1–38).
Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část pátá – Vnější činnost Unie – Hlava IV – Omezující opatření – Článek 215 (bývalý článek 301 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, , s. 144).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne , kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, , s. 135–145).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, , s. 52–128).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, , s. 1–21).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, , s. 17–119).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, , s. 10–35).
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, , s. 82–128).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES – Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 102, , s. 15–34).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, , s. 13–19).
Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, , s. 1–22).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, , s. 30–37).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, , s. 34–43).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, , s. 1–73).