Jednotný mechanismus dohledu – poplatky za dohled

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení (EU) č. 1024/2013 stanoví ve svém článku 30 zásadu placení poplatků za dohled. Stanoví, že:

• ECB:
  • ukládá roční poplatek všem bankám a pobočkám, které spadají do oblasti působnosti evropského bankovního dohledu, aby pokryla náklady na své úkoly a povinnosti,
  • stanoví, jak vypočítat poplatky po provedení veřejných konzultací a analýze potenciálních nákladů a přínosů,
  • může požadovat zálohy na poplatek na základě přiměřeného odhadu,
• poplatky za dohled:
  • jsou založeny na výdajích ECB na konkrétní úkoly v oblasti dohledu a neměly by být vyšší než tyto výdaje,
  • jsou určeny objektivními kritérii souvisejícími s důležitostí a rizikovým profilem konkrétní úvěrové instituce, včetně jejích rizikově vážených aktiv,
  • mohou být uvaleny vnitrostátními orgány podle vnitrostátního práva za náklady, které jim vzniknou.

Nařízení (EU) č. 1163/2014 (ECB/2014/41) stanoví, že:

• ECB vybírá roční poplatek za dohled od každé dohlížené úvěrové instituce nebo pobočky (poplatník³) zřízené v zúčastněném členském státě,
• výše ročních poplatků, které mají být uloženy dohlíženým subjektům, se vypočítá na základě výdajů, které ECB vznikly v příslušném období placení poplatku a které přímo či nepřímo souvisejí s jejími úkoly v oblasti dohledu,
• celková aktiva a celková riziková expozice (každé 50 %) poplatníka určují roční poplatky. Zvláštní pravidla se vztahují na:
  • nové dohlížené subjekty a subjekty, nad nimiž již není vykonáván dohled nebo jejichž postavení se změnilo,
  • rozdělení ročních nákladů mezi významné a méně významné dohlížené subjekty,
  • složku minimálního poplatku (pevně stanovených 10 % ročního poplatku za dohled). Ta může být snížena na polovinu u subjektů a skupin, jejichž celková aktiva nedosahují specifických prahových hodnot,
• ECB:
  • spolupracuje s příslušnými vnitrostátními orgány s cílem zajistit, aby dohled byl i nadále nákladově efektivní a přiměřený pro všechny úvěrové instituce a pobočky,
  • každoročně vydává oznámení o poplatcích každému poplatníkovi do šesti měsíců od uplynutí období placení poplatku a splatná částka má být zaplacena do 35 dnů ode dne vydání výzvy k zaplacení poplatku,
  • uplatňuje úroky z veškerých dlužných částek poplatku za dohled,
  • může ukládat sankce,
  • předkládá výroční zprávu Evropskému parlamentu, Radě Evropské unie, Evropské komisi a Euroskupině.

Rozhodnutí (EU) 2019/2158 (ECB/2019/38) stanoví, že:

• ECB určuje příslušné faktory pro výpočet poplatku v souladu s celkovým objemem rizikové expozice a celkovými aktivy pro dohlížené subjekty a skupiny,
• poplatníci, kteří mají v úmyslu nezahrnovat aktiva a/nebo rizikovou expozici dceřiných společností v nezúčastněných členských státech nebo ve třetích zemích, to musí oznámit ECB,
• příslušné vnitrostátní orgány zajistí kvalitu a spolehlivost faktorů pro výpočet poplatku, které obdrží ve standardních vzorech od poplatníků, před jejich předložením ECB.

Celkové roční poplatky za dohled

• Počínaje rokem 2015 vydává ECB každoročně rozhodnutí o celkových ročních poplatcích za dohled.
• Rozhodnutí z roku 2021 (rozhodnutí (EU) 2021/490) uvádí, že počínaje obdobím placení poplatku 2020 se poplatky za dohled vybírají až po skončení příslušného období placení poplatku, kdy byly stanoveny skutečné roční náklady, a že zálohy již nejsou vyžadovány.