Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (úmluva z Espoo) a Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (úmluva z Espoo)

Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států

CO JE CÍLEM ÚMLUVY Z ESPOO A PROTOKOLU?

• Cílem úmluvy je zajistit, aby její smluvní strany v rané fázi plánování posoudily dopad některých činností na životní prostředí a aby se vzájemně informovaly a konzultovaly o činnostech uvedených v úmluvě, které by mohly mít významný nepříznivý přeshraniční dopad.
• Cílem protokolu je podporovat udržitelný rozvoj včasným určením environmentálních důsledků v rozhodovacím procesu jeho stran a zajistit, aby environmentální aspekty byly do uvedeného procesu začleněny.

KLÍČOVÉ BODY

Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (úmluva z Espoo)

Úmluva začleňuje zásadu 19 Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji.

• Vztahuje se na činnosti uvedené v dodatku I (například rafinérie ropy, letiště, tepelné a vodní elektrárny a větrné elektrárny, silnice, železnice, potrubí o velkém průměru pro přepravu ropy, plynu nebo chemikálií).
• V souladu se zásadou předběžné opatrnosti a prevence vyžaduje, aby byly nepříznivé dopady na životní prostředí předvídány a řešeny již v rané fázi plánování činností s cílem předcházet jejich významným nepříznivým dopadům na životní prostředí přesahujícím hranice států nebo je zmírňovat a sledovat.
• Vyžaduje, aby stát, v němž je činnost plánována (strana původu), přezkoumal její dopady na životní prostředí v jiných státech (dotčené strany).
• Strana původu musí dotčenou stranu informovat o činnosti, která by mohla mít významný nepříznivý přeshraniční dopad na životní prostředí.
• Dotčená strana musí potvrdit příjem oznámení a uvést, zda si přeje účastnit se postupu posouzení.
• Strana původu musí vypracovat dokumentaci k posouzení vlivů na životní prostředí a předložit ji k vyjádření orgánům a veřejnosti dotčené strany / dotčených stran.
• Zúčastněné strany by se měly navzájem radit například o alternativních a zmírňujících opatřeních.
• Strana původu musí přijmout rozhodnutí o plánovaných činnostech s přihlédnutím k dokumentaci o vlivu na životní prostředí, obdrženým připomínkám a výsledku konzultací.
• Konečné rozhodnutí by mělo být dotčené straně sděleno s uvedením důvodů a úvah, na nichž je založeno.
• Zúčastněné strany by měly určit, zda a v jakém rozsahu má být provedena analýza po ukončení projektu.

Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí (Kyjevský protokol)

Protokol stanoví mezinárodní právní rámec pro podporu udržitelného rozvoje a transparentního plánování při správě v oblasti životního prostředí.

Protokol vyžaduje, aby u některých plánů anebo programů, které by mohly mít významný dopad na životní prostředí, bylo provedeno strategické posouzení vlivů na životní prostředí. Stanoví nepovinné posouzení politik a právních předpisů.

• Zabývá se plány a programy připravenými veřejnými orgány na vnitrostátní a místní úrovni v různých oblastech.
• Strany protokolu musí nejprve určit, zda plán/program spadá do oblasti působnosti protokolu.
• Strany by měly vypracovat zprávu o vlivech na životní prostředí, která bude obsahovat informace stanovené v protokolu.
• Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí musí mít dotčené orgány (z oblasti životního prostředí, zdraví) a veřejnost možnost vyjádřit se k návrhu plánu/programu a zprávě o vlivech na životní prostředí.
• Při přijímání plánu/programu musí být zohledněny připomínky orgánů a veřejnosti spolu se závěry zprávy o vlivech na životní prostředí a zmírňujícími opatřeními. Orgány a veřejnost by měly mít přístup k přijatému dokumentu a měly by být informovány o tom, jak byly jejich připomínky zohledněny.
• Strany protokolu odpovídají za sledování významných účinků přijatého plánu/programu.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

• Úmluva z Espoo vstoupila v platnost dne 10. září 1997.
• První dodatek k úmluvě z Espoo vstoupil v platnost dne 26. srpna 2014.
• Druhý dodatek k úmluvě z Espoo vstoupil v platnost dne 23. října 2017.
• Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí vstoupil v platnost dne 11. července 2010.

KONTEXT

Evropská komise vydala Pokyny k uplatňování postupu posuzování vlivů velkých přeshraničních projektů na životní prostředí.

Další informace viz:

• Posuzování vlivů na životní prostředí (Evropská komise).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Úmluva o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Úř. věst. C 104, 24.4.1992, s. 7–19).

Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Úř. věst. L 308, 19.11.2008, s. 35–49).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 2008/871/ES ze dne 20. října 2008 o schválení Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991, jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 308, 19.11.2008, s. 33–34).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1–21).

Následné změny směrnice 2011/92/EU byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30–37).

Poslední aktualizace 28.11.2021