Ochrana zeměpisných označení – Ženevský akt Lisabonské dohody

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

CO JE CÍLEM TOHOTO AKTU, ROZHODNUTÍ A NAŘÍZENÍ?

Ženevský akt Lisabonské dohody umožňuje smluvním stranám mít prospěch z rychlé, neomezené ochrany na vysoké úrovni týkající se zeměpisných označení* prostřednictvím jediného zápisu.
Rozhodnutí zmocňuje EU k připojení se k Ženevskému aktu Lisabonské dohody.
Nařízení stanovuje pravidla, kterými se řídí uplatňování práv EU a plnění závazků podle Ženevského aktu.

KLÍČOVÉ BODY

Lisabonská dohoda

Lisabonská dohoda z roku 1958 je smlouva spravovaná Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO). Upravuje ochranu označení původu*, například vína z Bordeaux, a jejich mezinárodní zápis. Označení původu je zvláštní druh zeměpisného označení pro produkty, které mají obzvlášť silnou vazbu ke svému místu původu.
Ke květnu 2020 má Lisabonská dohoda 30 smluvních stran, z nichž 7 je zeměmi EU – Bulharsko, Česko, Francie, Itálie, Maďarsko, Portugalsko a Slovensko.
3 další – Řecko, Rumunsko a Španělsko – dohodu podepsaly, ale neratifikovaly.

Ženevský akt

Ženevský akt modernizuje Lisabonskou dohodu a rozšiřuje obsah jejího působení tak, aby se vztahovala nejen na označení původu, ale i na všechna zeměpisná označení, a umožňuje, aby se smluvními stranami staly mezinárodní organizace.
Kromě uvedení původu produktu se zeměpisná označení používají i k rozlišení a posílení kulturních přínosů a uznání kreativity autentického know-how. Název produktu, který je zapsán jako zeměpisné označení nebo označení původu – v EU jako chráněné zeměpisné označení nebo chráněné označení původu – mohou používat pouze výrobci v označené oblasti.
Každá smluvní strana je zavázána na svém území, v rámci svého právního systému a praxe, chránit označení původu a zeměpisná označení produktů, které pochází z podepsaných zemí, za něž přijímá ochranu.

Rozhodnutí (EU) 2019/1754

EU má výlučnou pravomoc v oblastech, na které se vztahuje Ženevský akt. Rozhodnutí zmocňuje EU připojit se k Ženevskému aktu, aby mohla vykonávat svou výlučnou pravomoc.
Země EU, které si to přejí, mohou také přistoupit k Ženevskému aktu společně s EU, v zájmu EU a v plném souladu s její výlučnou pravomocí.
Země EU, které již byly stranami Lisabonské dohody před přistoupením EU k Ženevskému aktu, jimi mohou zůstat (viz Věc C-24/20 – Evropská komise v. Rada Evropské unie).

Pravidla EU

Nařízení stanovuje pravidla, kterými se řídí práva a povinnosti EU podle Ženevského aktu. Podle nařízení:

je Evropská unie odpovědná za podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisných označení týkajících se produktů pocházejících z EU.
Komise také posoudí, zda jsou splněny podmínky, aby byla udělena celoevropská ochrana zeměpisnému označení zapsanému podle aktu v mezinárodním rejstříku, u něhož je zemí původu země mimo EU.

Nařízení také konkrétně řeší:

rozpory mezi zeměpisným označením zapsaným v mezinárodním rejstříku a ochrannými známkami,
přechodná pravidla, která uspokojí ty země EU, které už byly stranami Lisabonské dohody před přistoupením EU k Ženevskému aktu,
pravidla týkající se finančních záležitostí a sledování závazku pro Komisi.

ODKDY SE AKT, ROZHODNUTÍ A NAŘÍZENÍ POUŽIJÍ?

Ženevský akt vstoupil v platnost dne 26. února 2020.
Nařízení a rozhodnutí se používají od 13. listopadu 2019.

KONTEXT

Vysvětlení režimů jakosti (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

Zeměpisná označení: odkazuje na produkty, které pochází z konkrétní zeměpisné oblasti, vzhledem k čemuž se daná jakost, pověst nebo vlastnosti vážou k tomuto zeměpisnému původu.

Označení původu: zeměpisná označení, která udávají původ produktu, jakož i jeho odlišné a proslulé vlastnosti, které se pojí s danou lokalitou.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (Úř. věst. L 271, 24.10.2019, s. 15–29)

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1754 ze dne 7. října 2019 o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (Úř. věst. L 271, 24.10.2019, s. 12–14)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (Úř. věst. L 271, 24.10.2019, s. 1–11)

Poslední aktualizace 18.05.2020