Zabezpečení průkazů totožnosti a povolení k pobytu

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2019/1157 – posílení zabezpečení průkazů totožnosti a povolení k pobytu vydávaných občanům EU a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu

CO JE CÍLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?

• Posiluje zabezpečení průkazů totožnosti, které země EU vydávají vlastním státním příslušníkům, a povolení k pobytu, které poskytují jiným občanům EU a jejich rodinným příslušníkům.
• Zavádí minimální normy pro informace uvedené v průkazech a pro bezpečnostní prvky, které všechny země EU, jež vydávají tyto doklady, musí používat.

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

Nařízení se vztahuje na:

• průkazy totožnosti, které země EU vydávají vlastním státním příslušníkům, kromě dočasných dokladů, jejichž doba platnosti je kratší než šest měsíců,
• osvědčení o registraci pro občany Unie pobývající v jiné zemi EU déle než tři měsíce a povolení k pobytu pro ty, kteří zde pobývají trvale,
• pobytové karty a karty trvalého pobytu pro rodinné příslušníky občanů EU, kteří nejsou státními příslušníky EU.

Průkazy totožnosti

• Průkazy totožnosti se musí vyhotovovat ve formátu ID-1, obsahovat strojově čitelnou zónu (MRZ) a splňovat určité specifikace a bezpečnostní normy včetně:
  • požadavků na rozměry, rozvržení a obsah (jméno, pohlaví, státní občanství, datum narození, volitelné osobní charakteristiky, číslo dokumentu a datum konce platnosti) stanovených v dokumentu 9303 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO),
  • názvu „průkaz totožnosti“ nebo jiného zavedeného vnitrostátního označení v úředním jazyce vydávající země EU a slov „průkaz totožnosti“ alespoň v jednom dalším úředním jazyce EU,
  • dvoupísmenného kódu vydávající země EU uvnitř vlajky EU na přední straně,
  • vysoce zabezpečeného paměťového média obsahujícího zobrazení obličeje držitele průkazu a dva otisky prstů,
    • děti do šesti let věku jsou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny a
    • děti ve věku od šesti do dvanácti let mohou být od této povinnosti osvobozeny,
  • dalších podrobností a poznámek požadovaných s ohledem na vnitrostátní právo.
• Doba platnosti průkazů je minimálně pět let a maximálně deset let. Země EU:
  • mohou tuto dobu ve výjimečných případech a u nezletilých osob omezit na méně než pět let,
  • mohou tuto dobu prodloužit na více než deset let u osob ve věku 70 let a starších,
  • musejí omezit platnost na dvanáct měsíců nebo kratší, pokud je dočasně fyzicky nemožné odebrat otisky prstů žadatele.
• V současnosti užívané doklady přestávají platit v den skončení jejich platnosti:
  • nebo nejpozději po 3. srpnu 2031, pokud nesplňují nové požadavky,
  • nebo nejpozději po 3. srpnu 2026, pokud nesplňují minimální bezpečnostní normy stanovené v části 2 dokumentu ICAO 9303 nebo pokud neobsahují funkční strojově čitelnou zónu,
  • pokud jsou vydány osobám ve věku 70 let a vyšším a splňují bezpečnostní požadavky ICAO a požadavky na strojově čitelnou zónu.

Povolení k pobytu vydávané občanům EU musí uvádět alespoň tyto údaje:

• název dokumentu v úředním jazyce (úředních jazycích) dotyčné země EU,
• jasný odkaz, že je doklad vydán v souladu se směrnicí 2004/38/ES (viz shrnutí týkající se Volného pohybu a pobytu v EU),
• číslo dokladu,
• jméno a příjmení držitele,
• datum narození držitele,
• informace, které mají být uvedeny na osvědčeních o registraci a na dokladech osvědčujících trvalý pobyt,
• vydávající orgán,
• na přední straně dvoupísmenný kód vydávající země EU uvnitř vlajky EU.

Pobytové karty rodinných příslušníků, kteří nejsou státními příslušníky EU:

• musí používat jednotný vzor stanovený nařízením Rady (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení (EU) 2017/1954, a prováděcím rozhodnutím C(2018)7767 a
• uvádět název „Pobytová karta“ nebo „Karta trvalého pobytu“ v souladu se směrnicí 2004/38/ES a standardizovaný kód „Rodinný příslušník EU čl. 10 SMĚRNICE 2004/38/ES“ nebo „Rodinný příslušník EU čl. 20 SMĚRNICE 2004/38/ES“,
• v současnosti užívané doklady přestávají platit v den skončení jejich platnosti, nebo po 3. srpnu 2026, podle toho, co nastane dříve. Karty, které nesplňují minimální bezpečnostní normy nebo které neobsahují funkční strojově čitelnou zónu, přestávají platit dnem skončení jejich platnosti, nebo po 3. srpnu 2023, podle toho, co nastane dříve.

Země EU:

• určí alespoň jeden ústřední orgán jako kontaktní místo pro provádění tohoto předpisu,
• zavedou vhodné a účinné postupy pro odebírání biometrických identifikátorů kvalifikovanými a řádně zmocněnými pracovníky. Tito pracovníci musejí dodržovat Listinu základních práv EU, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte,
• zajistí vhodné postupy respektující důstojnost dotčené osoby, pokud se při odebírání biometrických identifikátorů setkají s obtížemi,
• zajistí bezpečnost, integritu, pravost a důvěrnost shromážděných a uchovávaných údajů,
• jsou odpovědné za vymazání či zničení biometrických identifikátorů, jakmile došlo k převzetí dokladu, nejdéle však do 90 dnů ode dne jeho vydání.

Evropská komise:

• do 2. srpna 2020 stanoví podrobný program pro sledování výstupů, výsledků a dopadů tohoto právního předpisu, včetně jeho dopadu na základní práva,
• podává dva roky a poté jedenáct let ode dne použitelnosti předpisu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru (EHSV) zprávu o dopadu právního předpisu, zejména pokud jde o ochranu základních práv a osobních údajů,
• hodnotí uplatňování nařízení pro Evropský parlament, Radu a EHSV šest let ode dne použitelnosti a poté v šestiletých intervalech. Zaměřuje se přitom na:
  • dopad na základní práva,
  • mobilitu občanů EU,
  • účinnost biometrického ověřování pro zabezpečení cestovních dokladů,
  • možnost použít pobytové karty jako cestovní doklady,
  • možnost další harmonizace vizuální podoby průkazů totožnosti,
  • nutnost zavést společné bezpečnostní prvky pro dočasné doklady totožnosti,
• přijímá prováděcí akty týkající se dalších technických podmínek stanovených nařízením.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

Je platné ode dne pondělí 2. srpna 2021. Od tohoto dne musejí veškeré nové průkazy totožnosti a povolení k pobytu splňovat nová kritéria.

KONTEXT

• Nárůst cestování v kombinaci s roztříštěnými právními předpisy činí ze zabezpečení dokladů totožnosti klíčový prvek v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a krádeži totožnosti.
• Nařízení je součástí akčního plánu Komise z roku 2016 na boj proti podvodům s cestovními doklady. Tento akční plán vyzýval k přijetí opatření ke zlepšení zabezpečení dokladů, jako jsou průkazy totožnosti a pobytové karty, zejména s ohledem na nedávné teroristické útoky.
• Nařízení neukládá zemím EU povinnost zavádět průkazy totožnosti nebo stanovit povinnost mít průkaz totožnosti. Nebrání jim ani v používání jiných dokladů, jako jsou řidičské průkazy, pro účely vnitrostátní identifikace.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 67–78)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 30. listopadu 2018, kterým se stanoví technické specifikace pro zajištění jednotného vzoru povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí a zrušuje rozhodnutí C(2002)3069

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Akční plán pro posílení evropské reakce proti podvodům s cestovními doklady (COM(2016) 790 final, 8.12.2016)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88)

Následné změny nařízení (EU) 2016/679 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73–114)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77–123)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1–7)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1–4)

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 21.10.2019