Pravidla pro povinný audit subjektů veřejného zájmu

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení stanoví podmínky pro provádění povinných auditů subjektů veřejného zájmu:

Struktura poplatků

• Platby za povolené neauditorské služby, pokud byly poskytnuty za tři nebo více po sobě jdoucích let, by měly být omezeny na maximálně 70 % průměru odměn za povinný audit zaplacených v předchozích třech letech.
• Ověřování vykazování udržitelnosti musí být vyloučeno z výpočtu limitu týkajícího se odměn za další služby, které může statutární auditor získat.
• Statutární auditoři nebo auditorské společnosti musí učinit prohlášení výboru pro audit², pokud získají více než 15 % svých celkových příjmů od jediného subjektu veřejného zájmu po dobu tří po sobě jdoucích let, aby bylo možné určit, zda to představuje ohrožení jejich nezávislosti a zda jsou zavedeny záruky.

Zákaz poskytování neauditorských služeb

• Auditoři provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu nesmějí během provádění auditu nebo během předchozího účetního období poskytovat společnosti, ani její mateřské či dceřiné společnosti, širokou škálu neauditorských služeb, jako je daňové a právní poradenství nebo příprava účetních závěrek. Poradenské služby pro přípravu vykazování udržitelnosti jsou rovněž zahrnuty do tohoto seznamu.
• Členské státy EU mohou některá omezení zmírnit nebo zakázat další služby v závislosti na jejich dopadu na nezávislost auditora.
• Auditoři provádějící povinný audit mohou poskytovat neauditorské služby, které nejsou výslovně zakázány, pod podmínkou schválení výborem pro audit.

Příprava na povinný audit

• Před přijetím zakázky na provedení povinného auditu subjektu veřejného zájmu nebo pokračováním v jejím provádění musejí auditoři:
  • zajistit splnění požadavků na nezávislost,
  • každoročně výboru pro audit písemně potvrdit, že auditorská společnost, auditorští partneři a členové vyššího vedení jsou na subjektu veřejného zájmu nezávislí,
  • projednat s výborem pro audit jakékoliv skutečnosti ohrožující jejich nezávislost a uplatněné záruky.

Porušení ustanovení úmluvy

• Auditoři musí:
  • informovat společnost, pokud mají podezření, že došlo k podvodu nebo finančním nesrovnalostem, a požádat ji o přijetí nezbytných opatření – pokud společnost tak neučiní, musí auditor informovat příslušné orgány,
  • bezodkladně informovat příslušné orgány, pokud během auditu odhalí nezákonné jednání, ohrožení nebo pochybnosti o životaschopnosti subjektu veřejného zájmu nebo se rozhodnou odmítnout vydat výrok auditora nebo vydat záporný výrok či výrok s výhradou,
  • nahlásit nesrovnalosti, pokud jde o jejich práci na ověřování zpráv o udržitelnosti subjektů veřejného zájmu.

Zprávy auditora

• Statutární auditoři vypracovávají zprávu auditora a dodatečnou zprávu pro výbor pro audit. Každý z nich je před zveřejněním podroben kontrole kvality.
• Zpráva auditora, formulovaná jasně a srozumitelně, popisuje mimo jiné nejvýznamnější zjištěná rizika a reakci auditora na ně spolu s klíčovými připomínkami.
• Dodatečná zpráva poskytuje podrobnější informace pro výbor pro audit, jako je rozsah a časový rozvrh auditu a použitá metodika.

Další požadavky na statutární auditory

• Další požadavky zahrnují:
  • zveřejnění výroční zprávy o transparentnosti, dostupné na internetových stránkách po dobu nejméně 5 let, obsahující podrobné informace o společnosti a jejích činnostech,
  • každoroční předkládání příslušnému orgánu informací o příjmech od subjektů veřejného zájmu rozdělených podle příjmů z povinného auditu a různých neauditorských služeb,
  • uchovávání dokumentů a informací uvedených v nařízení po dobu nejméně 5 let.

Jmenování statutárních auditorů nebo auditorských společností subjekty veřejného zájmu

• Valná hromada akcionářů, společníků nebo členů subjektu veřejného zájmu jmenuje auditora na základě doporučení výboru pro audit. To obsahuje alespoň dvě možnosti a vysvětlení, proč je určitý auditor upřednostňován.
• Subjekt veřejného zájmu musí mít možnost vyzvat kteréhokoli auditora nebo společnost k předložení nabídky a výběrové řízení by nemělo vylučovat malé společnosti, které získaly v předchozím kalendářním roce méně než 15 % celkových odměn za audit od subjektů veřejného zájmu.
• Subjekt veřejného zájmu jmenuje auditora zpočátku na 1 rok a maximálně na 10 let, což může být prodlouženo na 20 let v případě veřejného výběrového řízení a na 24 let v případě, že společnost je auditována alespoň dvěma auditorskými společnostmi.
• Než může auditor znovu provést audit téže společnosti, musí uplynout lhůta 4 let.
• Auditoři předávají svému nástupci spis obsahující všechny relevantní informace a poslední audit.

Dohled nad statutárními auditory a auditorskými společnostmi

• Členské státy určí orgán pro dohled nad auditory a společnostmi provádějícími povinné audity subjektů veřejného zájmu. Orgány:
  • jsou nezávislé na statutárních auditorech a auditorských společnostech,
  • zachovávají mlčenlivost,
  • nesmějí zasahovat do obsahu zpráv auditora,
  • mají nezbytné dozorové a vyšetřovací pravomoci, včetně přístupu k údajům a kontroly podniků, a to buď samostatně, ve spolupráci s jinými orgány, nebo s pomocí soudních orgánů,
  • zavedou a použijí účinné systémy zajištění kvality auditu,
  • řídí se jasnými pravidly o jmenování kontrolorů a jejich činnostech,
  • sledují trh s poskytováním služeb povinného auditu subjektům veřejného zájmu, obzvláště činnost výborů pro audit, koncentraci trhu v konkrétních odvětvích nebo jakékoliv nedostatky ze strany společností,
  • musely do 17. června 2016 zveřejnit zprávu a poté každé 3 roky pokračovat ve zveřejňování zpráv o vývoji na trhu, na základě těchto zpráv Evropská komise zveřejní společnou zprávu o tomto vývoji na úrovni EU,
  • zveřejní roční zprávy o činnosti, pracovní programy a hodnocení systému zajištění kvality,
  • spolupracují se svými protějšky v jiných členských státech, zejména při kontrolách zajištění kvality, šetřeních a inspekcích na místě,
  • mohou si za určitých podmínek vyměňovat informace s kolegy ze zemí mimo EU.
• Nařízením se zřizuje Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem, který:
  • tvoří jeden vysoce postavený zástupce z každého vnitrostátního orgánu a z Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy,
  • poskytuje poradenství Komisi a vnitrostátním orgánům, přispívá technickými znalostmi, hraje koordinační roli a podporuje výměnu informací, odborných znalostí a osvědčených postupů,
  • mohou zřizovat trvalé nebo ad hoc podskupiny pro konkrétní záležitosti.

Jednotné evropské přístupové místo

Pozměňující nařízení (EU) 2023/2869 začleňuje do nařízení (EU) č. 537/2014 nový článek týkající se dostupnosti informací o jednotném evropském přístupovém místě (ESAP) zřízeném podle nařízení (EU) 2023/2859 – viz shrnutí. ESAP bude poskytovat přístup k veřejným finančním informacím a informacím o udržitelnosti o společnostech a investičních produktech EU. Od 10. ledna 2030 musí při zveřejnění jakékoli výroční zprávy o transparentnosti požadované podle nařízení (EU) č. 537/2014 pozměňující akt vyžadovat, aby statutární auditor nebo auditorská společnost předložili tuto zprávu současně příslušnému sběrnému místu za účelem jejího zpřístupnění v ESAP. Pozměňující nařízení rovněž stanoví podmínky (v souvislosti s digitalizací informací), které musí tyto informace splňovat.

Přechodná opatření

• Od 17. června 2020 nemohl subjekt veřejného zájmu prodloužit smlouvu se statutárním auditorem nebo auditorskou společností, pokud jim poskytovali auditorské služby po dobu 20 a více po sobě jdoucích let v době, kdy nařízení vstoupilo v platnost.
• Od 17. června 2023 platí stejné omezení, pokud byly služby poskytovány po dobu 11 až 20 po sobě jdoucích let.

Nařízením se zrušuje rozhodnutí Komise 2005/909/ES.