Amsterodamská smlouva

KLÍČOVÉ BODY

Smlouva EU stanovuje následující cíle:

• podporovat hospodářský a sociální pokrok, vysokou úroveň zaměstnanosti a vyvážený a udržitelný rozvoj;
• prosazovat identitu EU na mezinárodním poli;
• posílit práva a zájmy občanů EU;
• udržovat a rozvíjet EU jako prostor svobody, bezpečnosti a práva;
• udržovat a rozvíjet korpus práva EU (známý jako acquis communautaire).

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

• Tuto politiku posiluje:
  • společnými strategiemi, společnými akcemi, společnými postoji a systematičtější spoluprací mezi zeměmi EU;
  • začleněním všech otázek týkajících se bezpečnosti EU do SZBP, včetně postupného rozvoje společné obranné politiky;
  • budováním užších vazeb s obrannou organizací, Západoevropskou unií;
  • požadavkem na členské země, aby koordinovaly své postoje v mezinárodních organizacích, zejména Organizaci spojených národů;
  • vytvořením postu vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku – role svěřené generálnímu tajemníkovi Rady EU;
  • ustavením jednotky strategického plánování a včasného varování.

Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech

• Policejní spolupráce zahrnuje:
  • prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů;
  • shromažďování, uchovávání, zpracovávání, analýzu a výměnu informací;
  • organizaci společných školicích iniciativ a výměn pracovníků;
  • vyhodnocování vyšetřovacích postupů, zejména za účelem odhalování organizovaného zločinu;
  • využívání zdrojů Europolu v oblastech, jako je například role prostředníka mezi státními zástupci a vyšetřovateli a budování výzkumné, dokumentační a statistické sítě o zločinu uvnitř EU.
• Justiční spolupráce zahrnuje:
  • usnadnění vydávání (mechanismu, v rámci něhož státy žádají o návrat osob z jiných států v případě, že jsou tyto osoby obviněny ze spáchání trestného činu nebo se vyhýbají nástupu trestu) mezi zeměmi EU;
  • zajištění slučitelnosti vnitrostátních pravidel;
  • předcházení sporů o příslušnost;
  • stanovení minimálních pravidel týkajících se trestného jednání a trestních sankcí za organizovaný zločin, terorismus a nezákonné obchodování s drogami.

Užší spolupráce

Vlády zemí EU, které si přejí navázat užší spolupráci v určitých oblastech politiky, tak mohou učinit za předpokladu, že taková spolupráce:

• posiluje cíle a zájmy EU a ctí její principy;
• je využita až v poslední instanci;
• zahrnuje alespoň většinu zemí EU;
• neovlivňuje právo EU;
• ctí kompetence, práva, povinnosti a zájmy neúčastnících se zemí.

Vízová, azylová a imigrační politika a další politiky související s volným pohybem osob

• Tyto politiky se odklánějí od modelu mezivládní spolupráce směrem k běžnému rozhodovacímu procesu EU. Vlády zemí EU musí do pěti let přijmout opatření k:
  • prevenci a boji se zločinem a ochraně práv osob, které nejsou občany EU;
  • posílení justiční a správní spolupráce;
  • stanovení standardů a postupů kontrol na vnějších hranicích EU;
  • stanovení pravidel udělování víz;
  • určení kritérií a mechanismů vyřizování žádostí o udělení azylu.
• Schengenská dohoda o cestování po EU bez cestovního pasu je začleněna do právního řádu EU (této dohody se však neúčastní Spojené království (¹) a Irsko).

Zaměstnanost

• Závazek EU k zajištění vysoké úrovně zaměstnanosti je posílen:
  • zohledňováním tohoto cíle při navrhování a provádění všech politik a činností EU;
  • předkládáním výroční zprávy lídrům EU;
  • požadavkem, aby vláda každé země EU jednou ročně poskytla informace o krocích, které podnikla k dosažení vyšší úrovně zaměstnanosti;
  • vytvořením poradního výboru pro zaměstnanost.

Institucionální otázky

• Legislativní postup
  • Postup spolurozhodování, v rámci něhož legislativu přijímají společně vlády zemí EU skrze hlasování kvalifikovanou většinou a Evropský parlament, je rozšířen na většinu politik, přičemž jsou stanovena jasná pravidla řešení případných sporů prostřednictvím smírčího výboru.
• Evropský parlament
  • maximálně 700 členů;
  • připravuje návrhy jednotného postupu pro evropské volby;
  • stanovuje předpisy a obecné podmínky týkající se plnění povinností a úkolů svých členů;
  • hlasováním schvaluje jmenování předsedy Evropské komise a Komise jako celku.
• Evropská komise
  • Dokud měla EU maximálně 20 členů, každá členská země měla vlastního komisaře, za podmínky shody na vážení hlasů v Radě;
  • nejpozději jeden rok před přistoupením 21. členské země bylo třeba komplexně zrevidovat institucionální fungování EU.

Sankce

Vlády členských zemí EU mohou členské zemi odebrat práva vyplývající se smlouvy, včetně práva hlasovat o návrzích legislativy, pokud členská země „vážně a dlouhodobě porušuje“ základní principy EU.

Zjednodušení

Smlouva zjednodušuje řadu smluv o EU, a to pozměněním nebo úplným odstraněním více než 50 zastaralých článků a přečíslováním těch zbývajících, aby byla smlouva jako celek čitelnější.