Mezinárodní kulturní vztahy – strategie EU

KLÍČOVÉ BODY

Kultura není jen umění a literatura. Zahrnuje širokou škálu činností, od mezikulturního dialogu¹ po cestovní ruch, od vzdělávání a výzkum po tvůrčí odvětví, od ochrany dědictví po propagaci nových technologií a od řemeslných dovedností po rozvojovou spolupráci.

Hraje také významnou roli, co se týče zahraniční politiky EU, v rámci níž se prostřednictvím kulturní spolupráce bojuje proti stereotypům a předsudkům, a dialog také může přispívat k prevenci sporů a podporovat usmíření. Pomáhá při reakci na globální problémy, jako je integrace uprchlíků, boj proti násilné radikalizaci a ochrana světového kulturního dědictví.

Kultura může být také nástrojem, který má významný společenský a hospodářský přínos, jako je zapojení občanů a příjmy z cestovního ruchu v rámci EU i mimo ni.

Tato strategie vychází z předchozích sdělení o kultuře a mezinárodních vztazích EU a úloze kultury v rozvojové spolupráci EU a aktualizuje je a zaměřuje se na prohloubení kulturní spolupráce ve třech hlavních oblastech:

• Stimulace udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje na základě posílení kulturních a tvůrčích odvětví a podpory úlohy místních orgánů. Praktické příklady:
  • program tvůrčích sítí Asijsko-evropské nadace,
  • podpora EU v oblasti jižního Středomoří v souvislosti s projektem rozvoje klastrů v kulturních a tvůrčích odvětvích společně s organizací UNIDO (Organizace OSN pro průmyslový rozvoj),
  • Evropská síť kreativních center, jejíž součástí jsou všechny země účastnící se programu „Kreativní Evropa“ (mimo jiné Srbsko, Moldavsko, Turecko, Gruzie a Ukrajina).
• Prosazování mírumilovných vztahů mezi komunitami a národy různého náboženského vyznání. Dialog může přispívat k podpoře spravedlivých, mírových a inkluzivních společností, které dodržují lidská práva a berou v potaz místní citlivé stránky prostřednictvím opatření přizpůsobených specifickému kulturnímu pozadí a zájmům. To zahrnuje:
  • programy k prosazování kultury v rámci Východního partnerství, za účasti Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny,
  • podporu nadace Anny Lindhové a její sítě organizací ve 42 zemích Unie pro Středomoří.

• Zlepšování spolupráce na kulturním dědictví na základě propagace výzkumu, boje s nezákonným obchodem s kulturním zbožím a podpory ochrany kulturních památek. Obnova a propagace kulturního dědictví přitahuje cestovní ruch a podporuje hospodářský růst. Pro příklad:
  • výzkum v rámci programu Horizont 2020 k nalezení nových způsobů ochrany a správy kulturního dědictví ohroženého změnou klimatu, jehož se mohou účastnit země, které nejsou členy EU,
  • boj proti nezákonnému obchodu s kulturním dědictvím, jehož součástí je podpora odborné přípravy celních úředníků provádějících hraniční kontroly v zájmu včasného odhalení ukradených artefaktů,
  • spolupráce s organizací UNESCO k vybudování mechanismu rychlé reakce na ochranu kulturních památek. Regionální svěřenecký fond EU v reakci na syrskou krizi také přispěje k ochraně kulturního dědictví a prosazování kulturní rozmanitosti.

Spolupráce EU v kulturní oblasti zahrnuje EU i rozvojové země a lze ji prohloubit prostřednictvím:

• spojení zdrojů a spolupráce v zemích, které nejsou členy EU,
• lepší spolupráce s vnitrostátními kulturními institucemi v rámci EU,
• většího využívání velvyslanectví EU mimo země EU (delegace),
• zřizování domů evropské kultury, které mají poskytovat služby místnímu obyvatelstvu, spolupracovat na společných projektech a nabízet stipendia a kulturní a studijní výměny,
• společné kulturní akce EU,
• zaměření na mezinárodní strategické partnery,
• výměn studentů, výzkumníků a absolventů mezi zeměmi EU a mimo EU.

Tuto kulturní strategii lze prosazovat s využitím stávajících zdrojů, například:

• Nástroj partnerství (informační nástroj EU)
• Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva
• Nástroj přispívající ke stabilitě a míru
• Program Kreativní Evropa (k pozvednutí kulturního dědictví)
• Politika rozšíření EU (jejíž součástí jsou kulturní politiky)
• Evropská politika sousedství (týkající se vztahů se 16 sousedními zeměmi)
• Nástroj pro rozvojovou spolupráci
• Dohoda z Cotonou (o spolupráci EU s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi).