Společná pravidla pro evropské strukturální a investiční fondy (2014–2020)

KLÍČOVÉ BODY

• Fondy ESI tvoří pět fondů:
  • Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR),
  • Evropský sociální fond (ESF),
  • Fond soudržnosti (FS),
  • Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)
  • Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).
• Sdíleným cílem investic v rámci fondů ESI je podporovat dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění.
• Nařízení:
  • definují společné zásady, pravidla a normy pro používání a provádění ESI fondů,
  • stanoví společná pravidla pro ESI fondy s cílem zlepšit koordinaci mezi nimi a dalšími politikami a programy EU, např. programem Horizont 2020, který byl mezitím nahrazen programem Horizont Evropa,
  • definují úkoly, prioritní cíle a organizaci fondů,
  • upozorňují obzvláště na vztah mezi tímto nařízením a ostatními nařízeními specifickými pro jednotlivé fondy
  • stanovuje zásadu tematického zaměření s cílem zajistit, aby se investice zaměřovaly na omezený počet základních priorit,
  • klade větší důraz na výsledky:
    • je stanoven výkonnostní rámec zahrnující záměry a cíle,
    • koná se výroční přezkumné jednání mezi každým členským státem a Evropskou komisí,
    • v každém členském státě byl v roce 2019 proveden přezkum výkonnosti,
  • zavádí podmínky (předpoklady, které mají zajistit zavedení prostředků potřebných k účinnému využívání podpory EU),
  • stanovuje příděl prostředků na investice pro růst a zaměstnanost pro tři kategorie regionů podle jejich hrubého domácího produktu na obyvatele: méně rozvinuté regiony, regiony přecházející z jedné úrovně podpory na druhou a více rozvinuté regiony.
• Komise přijala rozhodnutí, kterým se stanovuje seznam regionů, které splňují kritéria těchto tří kategorií regionů.
• Jsou stanovena kritéria, která musí členské státy a regiony splnit, aby byly způsobilé pro podporu z fondů. Zdroje z EFRR a ESF by měly být rozdělovány mezi nejméně rozvinuté regiony, přechodové regiony a více rozvinuté regiony podle jejich hrubého domácího produktu na obyvatele. Jelikož se členské státy značně liší v typech správních a plánovacích oblastí, vytvořila EU společný systém třídění, na jehož základě se vyberou regiony a oblasti, které získají podporu. Jsou upřesněny finanční zdroje, které jsou k dispozici, a kritéria pro jejich přidělení.
• Fondy ESI poskytují podporu prostřednictvím víceletých programů na základě dohod o partnerství vypracovaných pro každý členský stát. Dohoda o partnerství je dokument, který stanovuje celkovou investiční strategii členského státu, a je dohodnuta s Komisí. Vypracuje ji daný členský stát v souladu se svými vlastními systémy a postupy a na vypracování se podílí partneři zastupující jednak regionální a místní orgány veřejné správy, jednak širokou škálu sociálních, hospodářských, environmentálních a jiných zájmů.

Zpráva Účetního dvora

• V roce 2017 zveřejnil Evropský účetní dvůr zprávu o dohodách o partnerství uzavřených mezi Komisí a členskými státy.
• Ve zprávě dospěl k závěru, že se fondy zaměřují na růst a zaměstnanost, stanovují investiční potřeby a úspěšně je převádějí do podoby cílů a výsledků. Zároveň však konstatoval, že bylo určeno příliš mnoho výkonnostních ukazatelů a že měření výkonnosti mezi jednotlivými fondy nejsou sladěna.

Pandemie COVID-19 – změny nařízení

• Nařízením (EU) 2020/460 se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus).
• Nařízením (EU) 2020/558 se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 zejména s ohledem na specifická opatření, která mají členským státům poskytnout mimořádnou flexibilitu při využívání ESI fondů v reakci na pandemii COVID-19. Nabízí jim možnost aktivovat nevyužitou podporu z fondů EFRR, ESF a FS.
• Nařízením (EU) 2020/2221 se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost a cíle Evropská územní spolupráce na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství.

Prodloužení doby platnosti nařízení, pokud jde o programy EZFRV

Nařízením (EU) 2020/2220 se prodlužuje do 31. prosince 2022 platnost nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o programy podporované EZFRV a současně doba trvání těchto programů. Podmínkou je předložení žádosti o změnu příslušných programů rozvoje venkova na dvouleté přechodné období, které potrvá do okamžiku, kdy se provede nová společná zemědělská politika, tedy do 1. ledna 2023.

Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE)

V návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu se nařízením (EU) 2022/562 mění nařízení (EU) č. 1303/2013 následujícím způsobem.

• Umožňuje křížové financování mezi fondy EFRR a ESF s cílem řešit příliv uprchlíků. To například umožňuje členským státům přerozdělit prostředky, které byly dříve určeny na infrastrukturní projekty, a přesměrovat je na zdravotní péči a vzdělávání.
• Umožňuje větší flexibilitu při přesměrování nevyužitých finančních prostředků na politiku soudržnosti z rozpočtového období 2014–2020, včetně programu REACT-EU.
• Prodlužuje o jeden účetní rok 100% financování programů soudržnosti z rozpočtu EU (na rozdíl od povinného vnitrostátního spolufinancování za běžných okolností), aby se snížila zátěž pro vnitrostátní a regionální rozpočty.
• Umožňuje proplácení operací, které řešily migrační problémy, ale byly zahájeny před podáním formální žádosti Komisi. Tyto projekty jsou způsobilé od 24. února 2022, pokud splňují pravidla pro daný fond.

Zvýšení předběžného financování ze zdrojů REACT-EU a stanovení jednotkových nákladů (CARE+)

Jako doplněk k těmto opatřením byla zavedena druhá změna s cílem zvýšit předběžné financování ze zdrojů REACT-EU a stanovit jednotkové náklady na osobu, známé jako CARE+ (nařízení (EU) 2022/613). Hlavním účelem tohoto nařízení bylo zajistit dodatečnou likviditu a zjednodušit administrativní postupy týkající se výdajů.

Zvýšené předběžné financování pochází z rozpočtu REACT-EU, kde všechny členské státy obdržely dodatečná 4 %, čímž se míra předběžného financování zvýšila z 11 % na 15 %. Členské státy, které hraničí s Ukrajinou nebo do nichž v prvním měsíci po ruské invazi přišlo více než 1 % uprchlíků, navíc obdržely dalších 34 %, čímž se jejich míra předběžného financování zvýšila z 11 % na 45 %. Těmito devíti členskými státy jsou Bulharsko, Česko, Estonsko, Litva, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Cílem možnosti zjednodušených nákladů na úrovni EU je výrazně snížit administrativní zátěž, aby se úsilí mohlo soustředit na dosažení širších politických cílů a aby zdlouhavé řízení a kontrolní ověřování nezdržovalo provádění. Namísto dokládání jednotlivých nákupů (například přikrývek, hygienických potřeb, základních potravin a osobních věcí) může řídící orgán jednoduše požadovat jednotkové náklady ve výši 40 EUR týdně na osobu s dočasnou ochranou (nebo jinou přiměřenou ochranou podle vnitrostátních právních předpisů) po dobu maximálně 13 týdnů. Tato možnost může účinně řešit náklady, které nesly nevládní organizace a místní orgány, které poskytovaly okamžitou podporu na hranicích od prvního dne invaze. Možnost zjednodušených nákladů byla dále posílena novelou FAST-CARE, která zvýšila částku na 100 EUR týdně na osobu a prodloužila podporu na 26 týdnů (viz níže).

Flexibilní pomoc územím – FAST-CARE

Nařízení (EU) 2022/2039, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a nařízení, kterým se stanoví pravidla pro období 2021-2027, nařízení (EU)2021/1060 (viz shrnutí). Pokud jde o úpravy nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020, cílem pravidel je zavést větší flexibilitu, která by pomohla optimalizovat využívání zdrojů z programového období 2014–2020 a umožnila plynulejší postupné zavádění zpožděných projektů mezi programy 2014–2020 a 2021–2027.

• Výjimečně pro operace řešící migrační problémy v důsledku ruské vojenské agrese umožňuje výjimku z požadavků spojených s místem operace v daném členském státě vzhledem k tomu, že lidé prchající před válkou se mohou po příjezdu přesunout na více míst.
• Zavádí možnost vykázat výdaje na operace, které již byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny, a zavádí flexibilitu mezi fondy, což umožňuje použít Fond soudržnosti na operace řešící migrační problémy vyplývající z ruské vojenské agrese proti Ukrajině, a mezi tematickými cíli, což umožňuje přesuny v rámci programů.
• Umožňuje míru spolufinancování až do výše 100 %, kterou lze použít na samostatnou prioritní osu zřízenou v rámci programu na podporu socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně těch, které jsou určeny na operace řešící migrační problémy v důsledku ruské vojenské agrese. Alespoň 30 % finančního přídělu této samostatné priority musí být přiděleno na operace, jejichž příjemci jsou místní orgány nebo organizace občanské společnosti působící na úrovni místní komunity.
• Zmírňuje kritéria pro „fázování“ projektů mezi rozpočtovými obdobími 2014-2020 a 2021-2027 tím, že kromě jiných specifických kritérií snižuje minimální hranici celkových nákladů projektu z 5 milionů EUR na 1 milion EUR, aby byl projekt způsobilý pro fázování. Tím se zbývající části projektu fakticky přesunou do dalšího programového období, čímž se uvolní zdroje v období 2014–2020. Ty pak mohou být využity k řešení problémů v oblasti migrace, pokud si to členský stát bude přát.
• Zjednodušenou variantu nákladů posiluje zvýšením částky jednotkových nákladů ze 40 na 100 EUR týdně na osobu a prodloužením podpory z 13 na 26 týdnů. To platí pro všechny osoby, které požádaly o dočasnou ochranu nebo jinou přiměřenou ochranu podle vnitrostátního práva a obdržely ji.
• Zvyšuje se flexibilita při uzavírání programů na období 2014–2020 zvýšením plateb konečného zůstatku pro každou prioritu na fond a kategorii regionů v posledním účetním roce z 10 % na 15 %. To znamená, že pokud byla například jedna prioritní osa (určitý typ investice) přečerpána o 15 %, může být tato částka financována z jiné prioritní osy, která byla přečerpána o stejnou částku, pokud se jedná o stejný program, stejnou kategorii regionu a stejný fond.

Podpora cenově dostupné energie (SAFE)

Součástí změn obsažených v nařízení (EU) 2023/435 jsou cílené a výjimečné změny nařízení o společných ustanoveních na období 2014–2020, známé jako SAFE, jejichž cílem je podpořit členské státy a regiony, které čelí výzvám vyplývajícím ze současné energetické krize.

Program SAFE konkrétně umožňuje:

• financování provozního kapitálu malých a středních podniků, které jsou zvláště postiženy zvýšením cen energie, v souladu s platnými pravidly státní podpory,
• financování nákladů na spotřebu energie zranitelných domácností s cílem řešit energetickou chudobu,
• poskytování zvýšené podpory programům zkrácenýchpracovních úvazků pro udržení pracovních míst zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných prostřednictvím možného využití EFRR, Fondu soudržnosti a ESF.

Tyto cílené změny jsou založeny na stejných pravidlech jako předchozí flexibilní opatření CARE a FAST-CARE:

• Všechny fondy politiky soudržnosti (EFRR, ESF a Fond soudržnosti) mohou být použity na podporu těchto opatření prostřednictvím křížového financování a mohou být použity i zdroje REACT-EU.
• Na podporu těchto opatření lze použít zdroje z kterékoli ze tří kategorií regionů (rozvinutější, přechodové a méně rozvinuté), čímž se odstraní povinnost spojená s místem operace.
• Všechna navrhovaná opatření mohou využívat 100% spolufinancování EU.
• Výdaje budou způsobilé od 1. února 2022 do konce roku 2023, včetně již dokončených operací.
• Rozpočet na tato výjimečná opatření může činit maximálně 10 % celkových prostředků přidělených na národní politiku soudržnosti na období 2014–2020.
• Platby Komise členským státům nesmí v roce 2023 překročit 5 miliard EUR.