Cílem nařízení (EU) č. 575/2013, známého jako nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), je posílit obezřetnostní požadavky na banky v Evropské unii (EU). Toho se dosahuje tím, že se od nich vyžaduje, aby udržovaly dostatečný kapitál, závazky absorbující ztráty a likvidní aktiva, aby se zajistilo jejich finanční zdraví. Nařízení rovněž vyžaduje, aby banky zveřejňovaly, jak obezřetnostní požadavky plní.
Jeho celkovým cílem pak je, aby byly banky v obdobích hospodářských krizí silnější a odolnější.
KLÍČOVÉ BODY
Nařízení stanovuje jednotný soubor harmonizovaných obezřetnostních pravidel, která musí dodržovat banky v celé EU. Cílem tohoto jednotného souboru pravidel je zajistit jednotné uplatňování globálních norem (Basilej III) ve všech členských státech EU.
Mezi hlavní prvky nařízení (EU) č. 575/2013 patří následující:
Vyšší a lepší kapitálové požadavky. Banky musí mít kapitál v celkové výši odpovídající alespoň 8 % jejich aktiv, měřeno podle jejich rizik. Například některá aktiva, jako je hotovost, jsou považována za bezpečná, a proto se na ně kapitálový požadavek nevztahuje; jiná aktiva – jako jsou úvěry jiným bankám, podnikům nebo spotřebitelům – jsou považována za rizikovější, a proto se na ně kapitálový požadavek vztahuje. Čím rizikovější aktiva instituce drží, tím větší kapitál musí mít.
Opatření v oblasti likvidity. Nařízení zavádí dva likviditní požadavky, jejichž cílem je zajistit, že banky budou mít dostatečnou likviditu:
ukazatel krytí likvidity, jehož cílem je zajistit, aby banky měly v krátkodobém horizontu dostatek likvidních aktiv (např. hotovost nebo jiná aktiva, která lze rychle přeměnit na hotovost s malou nebo žádnou ztrátou hodnoty),
požadavek čistého stabilního financování, jehož cílem je zajistit, aby se banky při financování svých střednědobých a dlouhodobých aktiv příliš nespoléhaly na krátkodobé financování.
Omezení pákového efektu. Nařízení stanovuje závazný pákový poměr, jehož cílem je omezit financování příliš velké části aktivit bank dluhem.
Pozměňující právní předpisy
Pozměňující nařízení (EU) 2016/1014 prodloužilo období, během něhož jsou obchodníci s komoditami osvobozeni od požadavků na velké expozice a vlastní kapitál stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013, do nebo do data vstupu změn v platnost, podle toho, co nastane dříve.
Pozměňující nařízení (EU) 2017/2395 zavedlo přechodná opatření ke zmírnění dopadu zavedení standardu pro výkaznictví 9 Rady pro mezinárodní účetní standardy (IFRS 9)1 na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi. Požadovalo, aby banky, které používají IFRS pro sestavení účetní závěrky, začaly používat IFRS 9 od . Vzhledem k tomu, že to mohlo vést k náhlému výraznému zvýšení rezerv na očekávané úvěrové ztráty –a tudížk náhlému snížení kmenového kapitálu tier 12institucí – nařízení umožňovalo institucím přidat ke kmenovému kapitálu tier 1 část nárůstu rezerv na očekávané úvěrové ztráty jako dodatečný kapitál po přechodné období pěti let do .
Pozměňující nařízení (EU) 2017/2401 stanovuje revidované kapitálové požadavky pro pozice v sekuritizaci3. Mění regulatorní kapitálové požadavky na instituce, které vystupují jako iniciátoři, sponzoři nebo investoři sekuritizačních transakcí, s cílem odpovídajícím způsobem zohlednit specifické rysy jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací.
Pozměňující nařízení (EU) 2019/630 mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic. Cílem je zabránit nadměrnému hromadění nesplácených úvěrů4v budoucnu bez dostatečného krytí ztrát v rozvahách bank. Jeho cílem je zajistit, aby banky vyčlenily dostatečné vlastní zdroje v případě, že se nové úvěry stanou nesplácenými. Nařízení stanovuje „obezřetnostní jištění“, které institucím umožňuje pokrýt do společné minimální výše vzniklé a očekávané ztráty z nově poskytnutých úvěrů, jakmile se tyto úvěry stanou nesplácenými. Pokud banka nesplní příslušný požadavek na minimální krytí, uplatní se odpočet z jejího vlastního kapitálu.
Pozměňující nařízení (EU) 2019/876 zavedlo změny týkající se pákového poměru, ukazatele čistého stabilního financování, požadavků na kapitál a způsobilé závazky, úvěrového rizika protistrany, tržního rizika, expozic vůči ústředním protistranám, expozic vůči subjektům kolektivního investování, velkých expozic, požadavků na podávání zpráv a zpřístupňování informací.
Pozměňující nařízení (EU) 2019/2033 zavádí evropský obezřetnostní rámec pro investiční podniky. Dříve se na všechny investiční podniky vztahovala stejná pravidla pro kapitál, likviditu a řízení rizik jako na banky.
Pozměňující nařízení (EU) 2020/873 zavedlo některé cílené změny nařízení (EU) č. 575/2013v reakci na pandemii COVID-19. Jejich cílem je zavést dočasné úlevy od kapitálových požadavků s cílem maximalizovat schopnost bank poskytovat úvěry a absorbovat ztráty způsobené pandemií a zároveň zachovat jejich odolnost. Tyto změny zahrnují úpravu načasování provádění některých mezinárodních účetních standardů a dočasné rozšíření preferenčního zacházení s nesplácenými úvěry, na které se vztahuje vládní záruka, jako součást opatření ke zmírnění hospodářského dopadu pandemie.
Pozměňující nařízení (EU) 2021/558 zavádí změny s cílem zvýšit celkovou citlivostrámce EU pro sekuritizaci na rizika, aby se zajistilo, že využívání sekuritizace bude pro instituce ekonomicky životaschopnější v rámci dohledu, který zachová finanční stabilitu EU.
Pozměňující nařízení (EU) 2022/2036 zavádí změny týkající se konsolidovaného výpočtu pro globální systémově významné instituces více subjekty k řešení krize, aby se lépe zajistilo, že absorpce ztrát a rekapitalizace bank proběhne soukromoprávními prostředky, když se tyto banky stanou finančně neživotaschopnými a následně se na ně uvalí režim řešení krize.
Pozměňující nařízení (EU) 2023/2869 vyžaduje, aby instituce, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 575/2013, při zveřejňování jakýchkoli informací tyto informace současně předložily příslušnému subjektu pro shromažďování informací za účelem jejich zpřístupnění na evropském jednotném přístupovém místě zřízeném podle nařízení (EU) 2023/2859.
Pozměňující nařízení (EU) 2024/1623 obsahuje další pravidla pro zvýšení odolnosti bank vůči hospodářským otřesům posílením regulace, dohledu a aspektů řízení rizik. Cílem změn je omezit vliv interních modelů bank na výpočet kapitálových požadavků, zlepšit měření úvěrového rizika, operačního rizika a tržního rizika a zavést obezřetnostní režim pro expozice úvěrových institucí vůči kryptoaktivům.
Nařízení (EU) č. 575/2013 uděluje Evropské komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty za účelem plné účinnosti jednotného souboru pravidel pro bankovnictví. Úplný seznam těchto aktů je k dispozicizde.
ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?
Nařízení (EU) č. 575/2013 se používá ode dne .
Pozměňující nařízení (EU) 2016/1014 se používá ode dne .
Pozměňující nařízení (EU) 2017/2395 se používá ode dne .
Pozměňující nařízení (EU) 2017/2401 se používá ode dne .
Pozměňující nařízení (EU) 2019/630 se používá ode dne .
Pozměňující nařízení (EU) 2019/876 platí od , až na některé výjimky.
Pozměňující nařízení (EU) 2019/2033 se používá ode dne .
Pozměňující nařízení (EU) 2020/873 se používá ode dne .
Pozměňující nařízení (EU) 2021/558 se používá ode dne .
Pozměňující nařízení (EU) 2022/2036 se používá od , kromě některých výjimek, které se používají od .
Pozměňující nařízení (EU) 2023/2869 se používá ode dne .
Pozměňující nařízení (EU) 2024/1623 se používá od , kromě výjimek uvedených v článku 2.
KONTEXT
Nařízení (EU) č. 575/2013 je součástí balíčku právních předpisů včetně směrnice, který byl přijat s cílem zvýšit odolnost bankovního sektoru EU. Nařízení stanovuje obezřetnostní požadavky na finanční instituce, zatímco doprovodná směrnice o kapitálových požadavcích (směrnice 2013/36/EU) upravuje přístup k činnostem přijímání vkladů.
Mezinárodní standard účetního výkaznictví 9 (IFRS 9). Standard, jehož cílem je zlepšit účetní vykazování finančních nástrojů pomocí modelu, který pro účely zaúčtování očekávaných úvěrových ztrát z finančních aktiv sleduje v budoucnu delší časový horizont. Aplikace IFRS 9 může vést k náhlému výraznému zvýšení rezerv na očekávané úvěrové ztráty a následněk náhlému snížení kmenového kapitálu tier 1 institucí. Proto je třeba přijmout opatření, která umožní zmírnit potenciální výrazný negativní dopad vykazování očekávaných úvěrových ztrát na kmenový kapitál tier 1.
Kmenový kapitál tier 1. Složka kapitálu tier 1, která zahrnuje základní kapitál banky a zahrnuje kmenové akcie a nerozdělený zisk.
Sekuritizace. Transakce umožňující věřiteli – často je to banka – refinancovat soubor úvěrů nebo aktiv (např. hypotéky, úvěry na automobily, spotřebitelské úvěry, kreditní karty) prostřednictvím jejich transformace na cenné papíry, do kterých mohou ostatní investovat.
Nesplácené úvěry. Úvěr je obecně považován za nesplácený, pokud uplyne více než 90 dní, aniž by dlužník (společnost nebo fyzická osoba) zaplatil dlužné částky nebo dohodnuté úroky, nebo pokud se stane nepravděpodobným, že jej dlužník splatí.
HLAVNÍ DOKUMENT
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, , s. 1–337).
Postupné změny nařízení (EU) č. 575/2013 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2023/2859 ze dne , kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2023/2869 ze dne , kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízenía fungování jednotného evropského přístupového místa (Úř. věst. L, 2023/2869, ).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady2013/36/EU ze dne o přístupuk činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, , s. 338–436).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, , s. 1–59).