Směrnice 2014/59/EU stanovuje nová pravidla pro řešení finančních institucí v potížích, protože mnoho členských státůEvropské unie (EU) muselo vložit veřejné finanční prostředky do svých bankovních systémů, aby zachránily banky v důsledku finanční krize v roce 2008.
Záměrem směrnice je v případě budoucích selhání bank zabránit rekapitalizaci z vnějších zdrojů, při které se využívají peníze daňových poplatníků.
Stanovuje společná pravidla EU pro ozdravné postupy a restrukturalizaci selhávajících bank.
KLÍČOVÉ BODY
Banky v problémech – prevence
Každá banka musí připravit ozdravný plán, který předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu.
Vnitrostátní orgán pro řešení krizí musí též vypracovat plán řešení krize pro případ, že ozdravný postup není účinný a je nutná restrukturalizace (řešení krize).
Oba plány stanoví kroky, které budou podniknuty v případě, že se banka dostane do potíží, které povedou k jejímu selhání.
Banky v náročné finanční situaci – včasný zásah
Když je banka v náročné finanční situaci, příslušný vnitrostátní orgán má pravomoc zasáhnout, například jmenováním dočasného správce banky.
Selhávající banky – restrukturalizace (řešení krize)
Pokud pád banky pokračuje, má vnitrostátní orgán pro řešení krize celou škálu pravomocí s cílem minimalizovat náklady selhání banky pro daňové poplatníky, včetně pravomoci vyžadovat, aby soukromý sektor nesl náklady jako první.
Tento mechanismus rekapitalizace z vnitřních zdrojů, který představuje změnu ve srovnání s nástrojem veřejné rekapitalizace z vnějších zdrojů, musel vstoupit v platnost nejpozději v lednu 2016. Členské státy se mohly rozhodnout, že nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů začlení do svého právního systému před tímto termínem.
Pokud se banka zhroutí, akcionáři jsou první, kdo pokrývá náklady na restrukturalizaci. Dále jsou požádáni o přispěnívěřitelé, přičemž jako poslední nastupují držitelé nezaručených vkladů (kteří drží vklady přesahující 100 000 EUR). Pozměňující směrnice (EU) 2017/2399 harmonizovala pravidla hierarchie bankovních věřitelů vytvořením nové třídy prioritního nepreferenčního dluhu, který se v insolvenci řadí nad kapitálové nástroje a podřízené závazky, ale pod ostatní nadřízené závazky. Cílem tohoto nového zákonného pořadí pohledávek pro nepreferenční prioritní dluh je zlepšit uplatňování nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, pokud jde o dluhové nástroje, které jsou způsobilé pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL). Pomůže také s implementacístandardu pro celkovou kapacitu pro absorpci ztrátv EU pro globální systémově významné finanční instituce.
Akcionáři a věřitelé musí přispět na ztráty selhávající instituce. Pokryjí ztráty nejméně ve výši 8 % celkových závazků (dluhy nebo závazky) bank provádějících plán restrukturalizace. Pokud je třeba pokrýt další ztráty, může zasáhnout fond pro řešení krizí (viz níže). K dalším pravomocem vnitrostátních orgánů patří možnost prodat instituci provádějící restrukturalizaci nebo ji sloučit s jinou institucí.
Za účelem provedení standardu pro celkovou kapacitu pro absorpci ztrát, který v listopadu 2015 vypracovala Rada pro finanční stabilitu, zavedla pozměňující směrnice (EU) 2019/879 nová pravidla týkající se schopnosti úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a rekapitalizace.
Pozměňující směrnice (EU) 2022/2556 uvádí ustanovení směrnice a několika dalších souvisejících směrnic do souladu s požadavky na rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií pro finanční subjekty stanovenými v nařízenío digitální provozní odolnosti finančního sektoru, nařízení (EU) 2022/2554 (viz shrnutí).
Vnitrostátní fondy pro řešení krizí poskytují finanční podporu plánům restrukturalizace bank
Každý členský stát musí vytvořit vnitrostátní fond pro řešení krizí financovaný předem úvěrovými institucemi a investičními podniky vytvořenými na jeho území. Tento fond se má používat k financovánírestrukturalizace selhávající banky.
Jednotné evropské přístupové místo
Pozměňující směrnice (EU) 2023/2864 vkládá do směrnice 2014/59/EU článek, který členským státům od ukládá povinnost zajistit, aby při zveřejňování jakýchkoli regulovaných informací příslušný subjekt tyto informace současně předložil orgánu pro shromažďování. Musí to také oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy za účelem zpřístupnění na evropském jednotném přístupovém místě zřízeném podle nařízení (EU) 2023/2859.
Stanovení interního MREL na konsolidovaném základě
Pozměňující směrnice (EU) 2024/1174 zavádí pravidla, která umožňují orgánům příslušným k řešení krize za určitých podmínek stanovit vnitřní MREL na konsolidovaném základě. To má zmírnit možnost nepřiměřeného, škodlivého dopadu na některé struktury bankovních skupin, konkrétně na ty, které působí v rámci mateřské holdingové společnosti a některých struktur provozních společností – scénář, který identifikovala Evropská komise. Pokud orgán příslušný k řešení krize povolí bankovní skupině uplatnit tento konsolidovaný přístup, zprostředkující dceřiné podniky nebudou povinny odečítat své individuální podíly na vnitřním MREL.
Mezi lety 2015 a 2024 Komise přijala v souvislosti se směrnicí 2014/59/EU řadu prováděcích aktů a aktův přenesené pravomoci. Patří mezi ně:
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, které se týká těchto oblastí:
výpočet a úprava rizikového profilu institucí a příspěvků, které mají banky platit do fondů pro řešení krizí, a
informace, které banky musí poskytovat, aby mohl být vypočítán jejich příspěvek do fondu pro řešení krizí,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/778, které se týká těchto oblastí:
okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu příspěvků instituce do fondu pro řešení krizí,
kritéria použitá k určení toho, které z činností, služeb a operací instituce jsou nezbytné pro ekonomiku, a
kritéria použitá k určení hlavních linií podnikání a souvisejících služeb,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/860, kterým se dále upřesňují určité okolnosti, za nichž je nutné vyloučení z výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi podle čl. 44odst. 3 směrnice 2014/59/EU,
prováděcí nařízení (EU) 2016/911o forměa obsahu popisu dohod o vnitroskupinové finanční podpoře,
prováděcí nařízení (EU) 2016/962o jednotných formátech, vzorech a definicích, podle nichž příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zjišťují a předávají informace Evropskému orgánu pro bankovnictví,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075, které mimo jiné pojednává o normách pro obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1400, které pojednává o minimálních prvcích plánu reorganizace podnikatelské činnosti a minimálním obsahu zpráv o pokroku při provádění tohoto plánu,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401, které pojednává o normách pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450, které pojednává o kritériích týkajících se metodiky pro stanovení MREL,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712, které pojednává o normách pro informace o finančních smlouvách,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/867o třídách ujednání, které mají být chráněny při částečném převodu majetku,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/344o regulačních technických normách upřesňujících kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházenív rámci řešení krize,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/345o regulačních technických normách upřesňujících kritéria týkající se metodiky pro posuzování hodnoty aktiv a závazků institucí nebo subjektů,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/348o regulačních technických normách upřesňujících kritéria pro posouzení dopadu selhání instituce na finanční trhy, na jiné instituce a na podmínky financování,
prováděcí nařízení (EU) 2021/622o prováděcích technických normách, pokud jde o šablony, pokyny a metodiku pro podávání zpráv o MREL Evropskému orgánu pro bankovnictví,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118o regulačních technických normách upřesňujících metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného ve směrnici 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1340o regulačních technických normách, kterými se určuje obsah smluvních podmínek týkajících se uznání pravomocí pozastavit nebo omezit práva a povinnosti,
nařízení (EU) 2021/1527o regulačních technických normách pro smluvní uznání pravomocí k odpisua konverzi,
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/662, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, pokud jde o metodiku výpočtu závazků z derivátů,
prováděcí nařízení (EU) 2024/1618, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/763, pokud jde o podávání zpráv orgánům dohledu a zveřejňování minimálního požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky, a
nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/895, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, pokud jde o výpočet způsobilých závazků a přechodný režim.
ODKDY TATO PRAVIDLA PLATÍ?
Směrnice 2014/59/EU měla být provedena do vnitrostátního práva do a tato pravidla platí od .
Pozměňující směrnice (EU) 2017/2399 měla být provedena do vnitrostátního práva do a pravidla platí od tohoto data.
Pozměňující směrnice (EU) 2019/879 měla být provedena do vnitrostátního práva do . Její pravidla se v členských státech uplatňují od tohoto data, s výjimkou pravidla o zveřejňování MREL, které se uplatňuje od , přičemž za určitých okolností je možné uplatnit pozdější data.
Pozměňující směrnice (EU) 2022/2556 měla být provedena do vnitrostátního práva do a pravidla platí od tohoto data.
Pozměňující směrnice (EU) 2023/2864 musí být provedena do vnitrostátního práva do a pravidla platí od tohoto data.
Pozměňující směrnice (EU) 2024/1174 měla být provedena do vnitrostátního práva do a pravidla platí od .
Směrnice Evropského parlamentu a Rady2014/59/EU ze dne , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EUa nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010a (EU)č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, , s. 190–348).
Následné změny směrnice 2014/59/EU byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2023/2859 ze dne , kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady(EU) 2022/2554 ze dne o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, , s. 1–79).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady(EU) 2022/2556 ze dne , kterou se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU, 2014/65/EU, (EU) 2015/2366a (EU) 2016/2341, pokud jde o digitální provozní odolnost finančního sektoru (Úř. věst. L 333, , s. 153–163).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/622 ze dne , kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o jednotné šablony, pokyny a metodiku pro podávání zpráv o minimálním požadavku na kapitál a způsobilé závazky (Úř. věst. L 131, , s. 123–136).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Úř. věst. L 241, , s. 1–6).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1340 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy, kterými se určuje obsah smluvních podmínek týkajících se uznání pravomocí pozastavit nebo omezit práva a povinnosti (Úř. věst. L 292, , s. 1–3).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1527 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy pro smluvní uznání pravomocí k odpisua konverzi (Úř. věst. L 329, , s. 2–5).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/348 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria pro posouzení dopadu selhání instituce na finanční trhy, na jiné instituce a na podmínky financování (Úř. věst. L 63, , s. 1–11).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/344 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházenív rámci řešení krize (Úř. věst. L 67, , s. 3–7).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/345 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro posuzování hodnoty aktiv a závazků institucí nebo subjektů (Úř. věst. L 67, , s. 8–17).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1624 ze dne , kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o postupy, standardní formuláře a vzory k poskytování informací pro účely plánů řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1066 (Úř. věst. L 277, , s. 1–65).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/867 ze dne o třídách ujednání, které mají být chráněny při částečném převodu majetku podle článku 76 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (Úř. věst. L 131, , s. 15–19).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/778 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o okolnostia podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu mimořádných následných příspěvků, o kritéria pro určení činností, služeb a operacív souvislosti se zásadními funkcemi a o kritéria pro určení oborů podnikání a souvisejících služeb v souvislostis hlavními liniemi podnikání (Úř. věst. L 131, , s. 41–47).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/860 ze dne , kterým se dále upřesňují určité okolnosti, za nichž je nutné vyloučení z výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi podle čl. 44odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 144, , s. 11–20).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/911 ze dne , kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o dohodyo vnitroskupinové finanční podpoře podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, v souvislostis popisem formy a obsahu uvedených dohod (Úř. věst. L 153, , s. 25–27).
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/962 ze dne , kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o jednotné formáty, vzory a definice, podle nichž příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zjišťují a Evropskému orgánu pro bankovnictví předávají informace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (Úř. věst. L 160, , s. 35–49).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislostis ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisua konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámenío pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize (Úř. věst. L 184, , s. 1–71).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1400 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují minimální prvky plánu reorganizace podnikatelské činnosti a minimální obsah zpráv o pokroku při provádění tohoto plánu (Úř. věst. L 228, , s. 1–6).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů (Úř. věst. L 228, , s. 7–15).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující kritéria týkající se metodiky pro stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (Úř. věst. L 237, , s. 1–9).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy, které specifikují minimální soubor informací o finančních smlouvách, které by měly být obsaženy v podrobných záznamech, a okolnosti, za kterých by měl být požadavek uložen (Úř. věst. L 258, , s. 1–7).
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/63 ze dne , kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o příspěvky předem do mechanismů financování k řešení krizí (Úř. věst. L 11, , s. 44–64).