Téměř 7 milionů občanů Evropské unie (EU) cestuje nebo žije mimo území EU v místech, kde jejich vlastní země nemá velvyslanectví nebo konzulát.
Během svého pobytu mohou potřebovat pomoc konzulárních úřadů, například v případě ztráty nebo krádeže cestovního pasu, pokud se stanou obětí nehody či se ocitnou uprostřed politické krize, která vyžaduje jejich evakuaci.
Určuje, kdy a jak mají občané EU v nouzi ve třetí zemi právo na ochranu ze strany velvyslanectví či konzulátů ostatních zemí EU, nemá-li jejich vlastní země v daném státě své zastoupení.
Nediskriminační konzulární ochrana
Jiné země EU musí nezastoupeným občanům EU poskytnout veškerou pomoc, jakou by poskytly svým vlastním občanům, například
Směrnice rovněž vyjasňuje, do jaké míry mohou pomoc dostat rodinní příslušníci ze třetích zemí.
Opatření koordinace a spolupráce
Nová směrnice též objasňuje pravidla koordinace pomoci mezi zeměmi EU a úlohou delegací EU.
Země, po níž občan žádá pomoc, bude vždy konzultovat domovskou zemi občanů v EU, která se může kdykoli rozhodnout, že se o své občany postará, i když v dotčené zemi nemá velvyslanectví nebo konzulát (např. poskytne informace po telefonu, kontaktuje rodinu či přátele nebo poskytne on-line konzulární služby).
Občan může být z jednoho velvyslanectví odkázán na jiné, jelikož země EU zastoupené v dané zemi se v zájmu zajištění efektivní ochrany občanů EU mohou v místě dohodnout, kdo se o koho postará. Takové dohody musí být zveřejněny.
Občané mohou dostat informace o dostupné pomoci a jakýchkoli platných dohodách mezi konzuláty, pokud se obrátí na delegaci EU v dotčené zemi.
Krizové situace
Směrnice stanovuje pravidla s cílem zaručit, že nezastoupení občané budou v krizových situacích řádně vzati v úvahu a bude jim v plné míře poskytnuta pomoc. V takových případech je zásadně důležité jasné rozdělení odpovědnosti a koordinace, aby občané EU nebyli zanedbáváni.
Finanční postupy
Pokud je poskytnutá pomoc spojená s náklady či poplatky, neměli by nezastoupení občané EU platit více než občané země EU, která jim pomáhá.
Občané, kteří nejsou schopni uhradit tyto náklady na místě, budou požádáni o podepsání formuláře, kterým se zavazují k zaplacení těchto nákladů svým úřadům.
Od 1. května 2018.
Smlouvy EU zaručují všem občanům EU právo na rovné zacházení ohledně ochrany ze strany diplomatických a konzulárních úřadů kterékoli země EU, pokud cestují nebo žijí mimo EU a jejich země nemá v daném státě zastoupení (viz čl. 20 odst. 2 písm. c) a článek 23 Smlouvy o fungování Evropské unie, článek 46 Listiny základních práv EU).
Podle předchozího právního režimu musely země EU vytvořit nezbytná pravidla mezi sebou. To mělo formu rozhodnutí Rady (rozhodnutí Rady 95/553/ES o ochraně občanů Evropské unie prostřednictvím diplomatických a konzulárních zastoupení).
Nová směrnice zruší rozhodnutí 95/553/ES od 1. května 2018. Cílem je ještě více usnadnit spolupráci a koordinaci mezi konzulárními úřady a posílit právo občanů EU na konzulární ochranu.
Další informace jsou k dispozici zde:
Směrnice Rady (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES
Akt |
Vstup v platnost |
Lhůta pro provedení v členských státech |
Úřední věstník Evropské unie |
Směrnice Rady (EU) 2015/637 |
14. 5. 2015 |
1. 5. 2018 |
95/553/ES: Rozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 19. prosince 1995 o ochraně občanů Evropské unie prostřednictvím diplomatických a konzulárních zastoupení (Úř. věst. L 314, 28.12.1995, s. 73-76)
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Konzulární ochrana občanů EU ve třetích zemích: aktuální stav a další vývoj (KOM(2011) 149 v konečném znění ze dne 23. 3. 2011)
Poslední aktualizace 19.08.2015