Předpisy o správě ekonomických záležitostí po finanční a hospodářské krizi – přezkum

KLÍČOVÉ BODY

Systém správy ekonomických záležitostí v Evropské unii (EU) se od ekonomické a finanční krize výrazně změnil. Změny sehrály významnou úlohu při zajištění trvalé konvergence, ekonomického růstu a vytváření většího počtu pracovních míst.

Cíle balíčků

Sedm nařízení podrobených přezkumu má za cíl:

• posílit fiskální dohled v rámci Paktu o stabilitě a růstu, zavést dodatečný rozpočtový dohled nad zeměmi eurozóny a posílit vnitrostátní rozpočtové rámce,
• zavést nové postupy pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy,
• zavést rámec pro země eurozóny, které mají problémy s finanční stabilitou,
• zajistit závazný právní základ pro evropský semestr, který až do přijetí těchto nařízení žádný neměl.

Rozpočtový dohled

Ekonomická a finanční krize vyústila v růst schodků veřejných rozpočtů a zadlužení v EU a odhalila mezery v dohledu nad fiskálními politikami. Právní předpisy reformovaly dvě složky Paktu o stabilitě a růstu, konkrétně preventivní a nápravnou složku:

• Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu (která má za cíl zabránit vzniku nadměrného schodku veřejných financí) byla posílena a zpřísněna zavedením výdajového kritéria a procesu závažného odchýlení.
• Nápravná složka byla zlepšena zavedením dluhového kritéria, které je stanoveno ve Smlouvě (limit 60 % HDP u veřejného dluhu) a zvýšením sankcí uložených těm zemím v eurozóně, které neplní doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku.
• V případě krize lze Pakt o stabilitě a růstu uplatnit v rámci nápravné a preventivní složky flexibilnějším způsobem. S cílem posílit vazby mezi investicemi, strukturálními reformami a rozpočtovou odpovědností Evropská komise v roce 2015 navrhla pro země EU nové pokyny týkající se co nejlepšího využití flexibility v rámci stávajících pravidel Paktu o stabilitě a růstu.
• První balíček dvou nařízení (nařízení (EU) č. 473/2013) zavádí další aspekty, které posílí rozpočtový dohled a vnitrostátní rozpočtové rámce zemí eurozóny. Zajišťuje, že Komise posoudí jejich návrhy rozpočtových plánů a dále posílí postup při nadměrném schodku. Díky tomu například má Komise možnost poskytovat autonomní doporučení zemím s nadměrným schodkem.

Postup při makroekonomické nerovnováze

Balíček šesti právních předpisů zavedl širší dohled nad hospodářskými politikami vytvořením postupu při makroekonomické nerovnováze s cílem odhalit makroekonomické nerovnováhy, zabránit jim a napravit je. Tento postup zahrnuje několik kroků:

• Zpráva mechanismu varování: ta pomocí různých hospodářských ukazatelů analyzuje situaci v zemích EU s cílem odhalit případnou nerovnováhu. Určuje ty země EU, v jejichž případě je nutná další podrobná analýza (hloubkový přezkum).
• Hloubkové přezkumy: Komise provádí důkladné posouzení situace v těch zemích, které byly ve zprávě mechanismu varování určeny jako země, jimž hrozí nerovnováha. Zpráva potvrzuje nebo vyvrací existenci nerovnováhy a uvádí, zda jde o nerovnováhu nadměrnou či nikoli.
• Postup při nadměrné nerovnováze: pokud je nerovnováha považována za nadměrnou, může být v příslušné zemi zahájen postup při nadměrné nerovnováze. Taková země musí přijmout plán nápravných opatření s časovým harmonogramem a konkrétními lhůtami.
• Pokuty : v případě, že plány nápravných opatření v zemích eurozóny nejsou odpovídající nebo jsou prováděny neuspokojivě.

Země eurozóny, které mají problémy s finanční stabilitou

Cílem druhého balíčku dvou nařízení (nařízení (EU) č. 472/2013) je posílit kontrolu a dohled nad zeměmi EU, které mají vážné problémy s finanční stabilitou nebo kterým tento stav hrozí. Zaměřuje se na zavedení procesu monitorování zemí EU, které jsou pod zvýšeným dohledem, makroekonomického ozdravného programu nebo dohledu po ukončení programu.

Hodnocení účinnosti nařízení

• Je zřejmé, že uvedené právní předpisy, kterými se řídí tento systém správy ekonomických záležitostí, současnou strukturu správy posílily.
  • Tento reformovaný rámec rozpočtového dohledu byl sice zaveden teprve nedávno, ale už přispěl k nápravě nadměrných schodků. Průměrný rozpočtový schodek v zemích EU-28 (¹) se snížil ze 4,5 % HDP v roce 2011 na očekávaná přibližně 3 % HDP v roce 2014. Počet zemí, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, klesl koncem roku 2014 z počtu 23 z 27 zemí na 11 z 28 zemí.
  • Postup při makroekonomické nerovnováze přispěl k jednotnému chápání strategických problémů, kterým čelí země EU, a k nápravě nerovnováhy.
  • Díky novým pravidlům se zvýšila transparentnost, předvídatelnost, proveditelnost a účinnost dohledu a monitorování těch zemí, které mají vážné finanční potíže nebo jim takové potíže hrozí.
• Nicméně vzhledem k tomu, že tento nový systém správy ekonomických záležitostí vstoupil v platnost teprve nedávno, a tudíž jsou zkušenosti v tomto ohledu omezené, je obtížné v této fázi vyvozovat závěry ohledně účinnosti nařízení.
• Dosud se tento systém používal v kontextu vážné finanční a hospodářské krize. Jeho účinnost však do značné míry závisí na řádném fungování preventivní části, což je přesně to, co ještě musí být za lepších hospodářských podmínek prokázáno.
• Nařízení sice posílila rámec správy ekonomických záležitostí EU, ale přezkum také odhaluje, že některé aspekty je třeba zlepšit. Patří k nim transparentnost a složitost rámce založeného na pravidlech a jeho dopad na růst a nerovnováhu.