Záležitosti směnného kurzu a měnové dohody s eurozónou
PŘEHLED DOKUMENTŮ:
Rozhodnutí 98/683/ES – záležitosti směnného kurzu v souvislosti se středoafrickým frankem a komorským frankem
Rozhodnutí 98/744/ES – záležitosti směnného kurzu v souvislosti s kapverdským escudem
Rozhodnutí 1999/95/ES – měnová opatření ve francouzských územních společenstvích Saint-Pierre a Miquelon a Mayotte
Rozhodnutí 1999/96/ES – postoj, který má zaujmout Společenství v souvislosti s dohodou týkající se měnových vztahů s Monackým knížectvím
Rozhodnutí 1999/97/ES – postoj, který má zaujmout Společenství v souvislosti s dohodou týkající se měnových vztahů s Republikou San Marino
Rozhodnutí 1999/98/ES – postoj, který má zaujmout Společenství v souvislosti s dohodou týkající se měnových vztahů s Vatikánem
Rozhodnutí 2004/548/ES – postoj, který má zaujmout Společenství v souvislosti s dohodou týkající se měnových vztahů s Andorrským knížectvím
Rozhodnutí 2004/750/ES – zahájení jednání o dohodě týkající se měnových vztahů s Andorrským knížectvím
Měnová dohoda mezi EU a Vatikánským městským státem
Měnová dohoda mezi EU a Andorrou
Měnová dohoda mezi EU a San Marinem
Měnová dohoda mezi EU a Monakem
CO JE CÍLEM TĚCHTO ROZHODNUTÍ A DOHOD?
- S příchodem eura 1. ledna 1999 musela Evropská unie (EU) znovu definovat měnové vztahy se zeměmi a územími, které dříve používaly francouzský frank a portugalské escudo.
- Podobně bylo zapotřebí vytvořit nový měnový základ se zeměmi sousedícími s EU, například Monakem, San Marinem a Vatikánem. Tyto země neměly vlastní národní měnu, ale používaly měnu zemí, které následně přijaly euro.
KLÍČOVÉ BODY
Nová opatření jsou stanovena v těchto dohodách:
1.
2.
Měnová opatření
- Francouzská území Saint-Pierre a Miquelon nedaleko východního pobřeží Kanady a Mayotte v Indickém oceánu, která nejsou součástí EU, nahrazují francouzský frank eurem. Bankovky a mince franku směly používat do 30. června 2002.
3.
Měnové vztahy
- Monako, San Marino a Vatikán podepsaly měnové dohody s EU ještě před zavedením eurobankovek a euromincí v roce 2002. Tyto dohody byly sjednány znovu s cílem napravit některé nedostatky. Na základě zmíněných dohod jsou tyto tři země oprávněny používat euro jako svou úřední měnu. Jejich povinnosti:
- nesmí vydávat eurobankovky a euromince, pokud to dohoda nedovoluje,
- musí dodržovat pravidla EU týkající se eurobankovek a euromincí, autorských práv a výměny poškozených bankovek,
- musí chránit eurobankovky a euromince před paděláním.
- Každé z těchto tří zemí dohody umožňují vydávat omezený počet euromincí:
- Monako (roční objem 1/500 množství mincí vyražených ve Francii),
- San Marino (maximální roční jmenovitá hodnota 1 944 000 EUR),
- Vatikán (maximální roční jmenovitá hodnota 1 milion EUR).
- Andorra požádala o měnovou dohodu s EU dne 15. července 2003. Tato dohoda byla uzavřena dne 30. června 2011, což zemi umožnilo používat jako svou oficiální měnu euro a od července 2013 vydávat vlastní euromince.
ODKDY SE ROZHODNUTÍ A DOHODY POUŽIJÍ?
- Od 1. ledna 1999 pro středoafrický frank, francouzský frank (Saint-Pierre a Miquelon a Mayotte), komorský frank a kapverdské escudo.
- Od 1. ledna 2010: Vatikán – tato dohoda nahradila předchozí měnovou dohodu uzavřenou v roce 2000 mezi Evropským společenstvím, zastupovaným Itálií ve spojení s Komisí a ECB, a Vatikánským městským státem.
- Od 1. prosince 2011: Monako – tato dohoda nahradila dohodu uzavřenou v roce 2001 Francií, ve spojení s Komisí a ECB.
- Od 1. dubna 2012: Andorra.
- Od 1. září 2012: San Marino – tato dohoda nahradila předchozí dohodu mezi Itálií, jménem Evropského společenství, a San Marinem.
KONTEXT
Další informace viz:
HLAVNÍ DOKUMENTY
Rozhodnutí Rady 98/683/ES ze dne 23. listopadu 1998 o záležitostech směnného kurzu v souvislosti se středoafrickým frankem a komorským frankem (Úř. věst. L 320, 28.11.1998, s. 58–59).
Následné změny rozhodnutí 98/683/ES byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
Rozhodnutí Rady 98/744/ES ze dne 21. prosince 1998 o záležitostech směnného kurzu v souvislosti s kapverdským escudem (Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 111–112).
Rozhodnutí Rady 1999/95/ES ze dne 31. prosince 1998 o měnových opatřeních ve francouzských územních společenstvích Saint-Pierre a Miquelon a Mayotte (Úř. věst. L 30, 4.2.1999, s. 29–30).
Rozhodnutí Rady 1999/96/ES ze dne 31. prosince 1998 o postoji, který má zaujmout Společenství v souvislosti s dohodou týkající se měnových vztahů s Monackým knížectvím (Úř. věst. L 30, 4.2.1999, s. 31–32).
Rozhodnutí Rady 1999/97/ES ze dne 31. prosince 1998 o postoji, který má zaujmout Společenství v souvislosti s dohodou týkající se měnových vztahů s Republikou San Marino (Úř. věst. L 30, 4.2.1999, s. 33–34).
Rozhodnutí Rady 1999/98/ES ze dne 31. prosince 1998 o postoji, který má zaujmout Společenství v souvislosti s dohodou týkající se měnových vztahů s Vatikánem (Úř. věst. L 30, 4.2.1999, s. 35–36).
Rozhodnutí Rady 2004/548/ES ze dne 11. května 2004 o postoji Společenství ohledně dohody týkající se měnových vztahů s Andorským knížectvím (Úř. věst. L 244, 16.7.2004, s. 47–49).
Rozhodnutí Rady 2004/750/ES ze dne 21. října 2004 o zahájení jednání o dohodě týkající se měnových vztahů s Andorrským knížectvím (Úř. věst. L 332, 6.11.2004, s. 15).
Měnová dohoda mezi Evropskou unií a Vatikánským městským státem (Úř. věst. C 28, 4.2.2010, s. 13–18).
Viz konsolidované znění.
Měnová dohoda mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím (Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 1–13).
Viz konsolidované znění.
Měnová dohoda mezi Evropskou unií a Republikou San Marino (Úř. věst. C 121, 26.4.2012, s. 5–17).
Viz konsolidované znění.
Měnová dohoda mezi Evropskou unií a Monackým knížectvím (Úř. věst. C 310, 13.10.2012, s.°1–11).
Viz konsolidované znění.
Poslední aktualizace 26.08.2021