Snižování rizika - přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem

Závažnost a četnost přírodních katastrof v posledních desetiletích stále roste, a to zčásti kvůli změnám klimatu, urbanizaci, růstu počtu obyvatel a zhoršování životního prostředí. Evropa je hustě obydlený a hospodářsky rozvinutý světadíl. To znamená, že dojde-li ke katastrofě, může to mít velmi těžké dopady, včetně vážných hospodářských škod.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Rámec pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti (COM(2014) 216 final ze dne 8. 4. 2014).

Závěry Rady o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti (červen 2014) (viz str. 29-33).

Průměrné roční ztráty způsobené přírodními katastrofami vzrostly z 9 miliard EUR v 80. letech 20. století na více než 13 miliard EUR v prvním desetiletí 21. století. K řešení těchto alarmujících trendů je nezbytné uplatnit odpovídající politiky prevence a řízení rizik.

Právní předpisy Evropské unie (EU) týkající se civilní ochrany se zaměřují především na politiky a opatření v oblasti připravenosti a prevence. Z hlediska domácího vývoje mechanismus stanoví nové závazky, jejichž výsledkem budou další posouzení rizik, posouzení schopnosti řídit rizika, využívání vzájemného hodnocení pro země EU, aby se tak navzájem dozvídaly o postupech řízení rizika katastrof, stejně jako znalosti a základna podkladových údajů pro zvládání katastrof. Inovativní řešení pro financování opatření pro předcházení katastrofám jsou také značnou prioritou, včetně využití pojištění jako nástroje pro zvládání katastrof a jako pobídka k podpoře povědomí o rizicích, prevenci a zmírňování dopadů.

Hlediska předcházení rizikům přírodních katastrof a jejich zvládání jsou součástí řady klíčových politik EU, včetně politiky soudržnosti, oblastí zdraví, posuzování vlivů na životní prostředí, přizpůsobení se změně klimatu, ekosystémů, zemědělství, bezpečnosti potravin a výživy, vody, řízení povodňových rizik, prevence závažných průmyslových havárií, rizikového financování, jaderné bezpečnosti, dopravy, energetiky, výzkumu a inovací.

Komise přijala sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti. Rámec byl podpořen závěry Rady a jeho cílem je podpora společného postoje EU pro globální jednání na úrovni Organizace spojených národů (OSN) o novém rámci pro činnost pro snižování rizika katastrof na období po roce 2015.

Komise vypracovala doporučení na základě minulých úspěchů v oblasti řízení rizika katastrof, pokud jde o celou řadu politik EU, včetně civilní ochrany, ochrany životního prostředí, vnitřní bezpečnosti, přizpůsobení se změně klimatu, zdraví, výzkumu a inovací a vnější činnosti. Tyto úspěchy jsou důležitým příspěvkem EU k budování soudržné politiky v oblasti řízení rizika katastrof na evropské a mezinárodní úrovni.

Větší transparentnost a lepší řízení nového rámce pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Komise navrhuje standardy v oblasti správy, pravidelná vzájemná hodnocení ze strany zemí a shromažďování a sdílení globálně srovnatelných údajů o ztrátách a nebezpečí v důsledku katastrof.

Zaměření na výsledky: Komise navrhuje zavedení cílů a měřitelných opatření ke snížení rizika katastrof.

Opatření ke snížení rizika katastrof by měla přispět k udržitelnému a inteligentnímu růstu: Je zapotřebí, aby se v rámci všech stěžejních infrastruktur a projektů zohledňovalo riziko a aby byly odolné z hlediska klimatu a katastrof (je tedy zapotřebí postavit je takovým způsobem, aby byly co nejodolnější a odolaly tak katastrofám). Je zapotřebí dále podporovat inovativní technologie a nástroje na podporu zvládání katastrof (instalace systémů včasného varování, odolné infrastruktury a budovy, zelená infrastruktura, komunikace o rizicích atd.), aby se zvýšily obchodní příležitosti a přispělo se tak k zelenému růstu.

Snaha věnovat zvláštní pozornost nejzranitelnějším: Komise rovněž očekává, že nový rámec pro činnost z Hjógo bude více brát v úvahu genderovou problematiku a že se zaměří na zranitelné skupiny, jako jsou děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, bezdomovci či chudí. Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat zvyšování odolnosti ve všech městských a zranitelných venkovských oblastech, stejně jako v oblastech pobřežních.

Je zapotřebí, aby se komplexní mezinárodní rámec vedle přírodních rizik zabýval rovněž konflikty a dalšími formami násilí a problematikou oslabení státu (země s omezenými možnostmi na úrovni státu a institucí), jakož i technologickými riziky (například jadernými), nejistotou v oblasti potravin a výživy a epidemiemi.

EU podporuje rámec pro činnost z Hjógo, jenž podporuje snižování rizika katastrof a povědomí o této problematice po celém světě. Rámec také podporuje začlenění snižování rizika katastrof do rámce pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj pro období po roce 2015. V tomto kontextu v roce 2014 Evropská komise vydala sdělení o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti. To přispělo ke zformování společného postoje EU při mezinárodních jednáních o obnovení mezinárodního rámce (OSN) pro snižování rizika katastrof.

Rámec pro činnost přijatý v Hjógo pod názvem „Budování odolnosti národů a společenství vůči katastrofám“ je desetiletý plán, který přijalo 168 členských států OSN, jež se dobrovolně zavázaly vyvíjet úsilí v pěti prioritách činnosti s cílem lépe zabezpečit svět před přírodními katastrofami a budovat odolnost vůči katastrofám. Rámec zahrnuje období let 2005 až 2015 a je nahrazen rámcem pro snižování rizika katastrof pro období po roce 2015, schváleným na třetí světové konferenci o snižování rizika katastrof, která se uskutečnila ve dnech 14.-18. března 2015 v japonském Sendai.