[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.4.2009

KOM(2009) 199 v konečném znění

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Rumunsku poskytuje vzájemná pomoc

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Rumunsku poskytuje střednědobá finanční pomoc

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Rumunsku poskytuje vzájemná pomoc

návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Rumunsku poskytuje střednědobá finanční pomoc

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Úvod

Rumunsko zaznamenalo v posledních letech velmi vysoký hospodářský růst, jehož průměr od roku 2002 činil 6,5 % a v roce 2008 dosáhl dokonce 7,1 %. Tento růst byl způsoben zejména domácí poptávkou po spotřebě a investicích a byl podpořen prudkým rozvojem finančního zprostředkování financovaného ze zahraničních zdrojů a silným nárůstem mezd. Vysoké vnější půjčky vedly k rychlému nárůstu vnějšího dluhu, který na konci roku 2008 dosáhl 53 % HDP, a rozsáhlé úvěry v cizích měnách zvýšily zranitelnost bilance domácností a společností vůči náhlým změnám směnného kursu. Tlaky domácí poptávky se dále prohloubily v důsledku procyklické fiskální politiky, kdy čisté veřejné výpůjčky dramaticky vzrostly z 1,2 % HDP v roce 2005 na 5,4 % HDP v roce 2008 navzdory opakovaným stanoviskům Rady a politickému doporučení Komise z června 2008, které vyžadovalo fiskální konsolidaci a zlepšení rozpočtového řízení.

Celosvětové zhoršení hospodářské situace a zvýšené obavy z rizik vyplývajících z citlivých vnitřních problémů vyústily ve významné omezení toků kapitálu do Rumunska. Tlak na směnný kurs se zvýšil a od srpna 2007 vyústil ve více než 30% kumulativní znehodnocení domácí měny. Domácí poptávka se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 meziročně snížila o více než 4 %, zejména v důsledku poklesu soukromé spotřeby, jejíž nárůst v prvních třech čtvrtletích dosahoval dvouciferných hodnot. Pomalým tempem strukturálních reforem po přistoupení k EU utrpěl kromě toho rozvoj vnější konkurenceschopnosti a produktivity. Vláda rovněž čelí vzrůstajícím potížím na trhu dluhopisů, jehož průměrné výnosy před rokem činily přibližně 300 bazických bodů a byly téměř výhradně založeny na dluhopisech s krátkodobou splatností.

S ohledem na tento vývoj požádaly orgány Rumunska[1] dne 6. března 2009 EK o podporu platební bilance a obrátily se s obdobnou žádostí také na MMF a na Světovou banku. Přestože v současné době není akutní krize, domnívají se, že by vnější finanční podpora v této fázi jistě posílila devizové rezervy Rumunska na základě scénáře významných tlaků na externí financování veřejného i soukromého sektoru v nadcházejících dvou letech. Program by rovněž přispěl k posílení důvěry ve schopnost Rumunska dostát vnějším závazkům.

Komise a předsednictví Rady dne 9. března oznámily, že EU je připravena se spolu s MMF podílet na koordinovaném finančním balíčku na podporu stability rumunské platební bilance. Bylo nicméně zdůrazněno, že finanční pomoc bude poskytnuta pouze v případě, že orgány Rumunska přijmou jasný závazek k realizaci podpůrného politického programu.

Na základě jednání s Komisí a MMF zašlou orgány Rumunska Komisi a MMF dopis o vyslovení záměru, který zdůrazňuje klíčové prvky jejich programu úpravy hospodářství. Finanční podpora Rady Rumunsku je podmíněna obdržením tohoto dopisu. Hlavním cílem tohoto programu úpravy je zmírnit dopady prudkého poklesu přílivu soukromého kapitálu a současně zavést politická opatření s cílem řešit vnější a fiskální nerovnováhu a posílit finanční sektor. S ohledem na tento program přijaly mateřské společnosti devíti největších bank v zahraničním vlastnictví, které působí v Rumunsku, koordinovaný závazek udržet si svou celkovou angažovanost v Rumunsku a podle potřeby poskytnout další kapitál.

Makroekonomický vývoj a výhled

Po několika letech silného růstu HDP, jehož meziroční průměr od roku 2002 činil 6,5 %, tento růst ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 prudce poklesl na meziroční hodnotu 2,9 %. Došlo k tomu zejména v důsledku meziročního snížení soukromé spotřeby téměř o 4 %, ke kterému došlo zároveň s prakticky úplným přerušením poskytování bankovních úvěrů. Ve čtvrtém čtvrtletí došlo k prudkému zpomalení tvorby hrubého fixního kapitálu, která se snížila z meziročních hodnot 30 % dosahovaných v prvním čtvrtletí na méně než 3 %. Zpomalení v oblasti poptávky bylo způsobeno omezením průmyslového sektoru přibližně o 8 % v porovnání se zvýšením o 5,5 % v prvním čtvrtletí roku 2008. Prudké zpomalení zaznamenalo rovněž odvětví stavebnictví a služeb.

Prudký pokles domácí poptávky ve čtvrtém čtvrtletí vedl rovněž k poklesu dovozu, přičemž se meziroční nárůst ke konci roku ocitl v záporných hodnotách (o –18 % meziročně) a v lednu 2009 byl zaznamenán ještě další pokles (o –28 % meziročně v RON). Došlo rovněž k výraznému oslabení výkonnosti vývozu (–8 % meziročně v prosinci 2008 a –13 % v lednu 2009). Schodek běžného účtu se v roce 2008 celkově mírně snížil, avšak stále zůstával na vysoké úrovni 12,3 % HDP oproti 13,5 % HDP v roce 2007. Z hlediska financování pokrývaly přímé zahraniční investice přibližně 54 % schodku běžného účtu v roce 2008. Zbytek byl financován především vnějším dluhem (převážně soukromým), který se ke konci roku 2008 zvýšil přibližně na 53 % HDP.

- V průběhu hospodářského rozmachu nastal v důsledku masivní emigrace a poměrně vysokého podílu nekvalifikovaných pracovníků nedostatek pracovních sil, který přispěl k roztočení mzdové a cenové spirály, přičemž nárůst mezd předstihl slabý vývoj produktivity. Nárůst mezd byl v prvních dvou čtvrtletích roku 2008 stále velmi silný (nominální mzda zaznamenala přibližně 25% meziroční nárůst), avšak poté se snížil a v lednu 2009 dosáhl meziroční hodnoty 13 %. Navzdory poklesu cen komodit a potravin se inflace měřená ISC opět zvýšila z 6,3 % v prosinci 2008 na 6,9 % v únoru 2009 vzhledem k 8% nominálnímu efektivnímu snížení hodnoty za toto časové období.

Vzhledem k prudkému zpomalení hospodářské činnosti ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 a pravděpodobnému dalšímu oslabení celosvětového hospodářského výhledu se předpokládá, že růst HDP v roce 2009 dosáhne záporných hodnot (přibližně –4 %) v důsledku omezení spotřeby a investic, které budou zčásti kompenzovány nápravou vnějšího schodku.

Veřejné finance

V době největšího rozmachu poptávky v letech 2005–2008 provádělo Rumunsko procyklickou fiskální politiku, přičemž se jeho celkový schodek zvýšil z 1,2 % HDP v roce 2005 na 5,4 % HDP v roce 2008 při průměrném reálném 6,5% růstu HDP a navzdory opakovaným radám vyjádřeným ve stanovisku Rady k rumunskému konvergenčnímu programu z února 2008 a v Politickém poradenství Komise z června 2008. Tato situace byla do značné míry důsledkem celkově slabého plánování a plnění rozpočtu. Neočekávané příjmy byly většinou utraceny během roku prostřednictvím dodatkových rozpočtů a na nepříznivější období se nevytvářely žádné rezervy. Nedostatky v oblasti veřejné správy rovněž přispěly k opakovanému neplnění plánů kapitálových výdajů a část zdrojů vyčleněná na investice byla následně přesměrována na běžné výdaje, jako jsou například mzdy ve veřejném sektoru a sociální transfery. Růst mezd ve veřejném sektoru s sebou přinesl i růst mezd v sektoru soukromém, přičemž úroveň mezd dosahovaná ve veřejném sektoru byla vyšší. V období 2005–2008 se mzdové výdaje ve veřejném sektoru nominálně zdvojnásobily. Konečně se v posledních týdnech roku nashromáždily velké výdaje, což vážně ohrozilo důvěryhodnost a předvídatelnost rozpočtu. Navzdory doporučením Politického poradenství Komise z června 2008 nedošlo k žádnému pokroku v oblasti zavádění závazného střednědobého fiskálního rámce.

Rozpočet na rok 2009, předložený novou vládou a koncem února přijatý parlamentem, obsahuje řadu opatření, jejichž cílem je snížit schodek z 5,4 % HDP v roce 2008 na 2,0 % HDP v roce 2009 v porovnání s reálným předpokladem růstu HDP ve výši 2,5 %. Tato opatření zahrnují znemožnění zaměstnávání a krácení řady prémií ve veřejném sektoru, snižování výdajů za zboží a služby, omezení zvyšování mezd ve veřejném sektoru a podmínění důchodů vývojem inflace, a nikoli mezd. Na druhé straně vláda plánuje významné zvýšení veřejných investic. Již k datu přijetí tohoto cílového schodku však bylo zřejmé, že je nereálný, zejména vzhledem k tomu, že příslušný makroekonomický scénář a prognózy příjmů byly příliš optimistické. Navíc zde vzhledem k tomu, že nebyla provedena komplexní reforma výdajové politiky, existovala potenciální rizika související s prováděním výdajových opatření.

Finanční trhy

Rumunskému finančnímu systému dominuje bankovní sektor, který se za posledních několik let velmi rychle rozvinul. Celkový objem čistých aktiv v rumunském bankovním sektoru na konci roku 2008 činil přibližně 315 miliard RON (62 % HDP). Značné procento bank má zahraničního vlastníka. V prosinci 2008 ovládaly úvěrové instituce s většinovým zahraničním kapitálem (včetně poboček zahraničních bank) přibližně 88 % celkových čistých aktiv všech úvěrových institucí působících v Rumunsku. Nejvíce exponovanými bankami v Rumunsku jsou rakouské, řecké, francouzské a italské banky.

V posledních několika letech podporoval rumunský bankovní sektor rychlý nárůst úvěrů, přičemž poměr úvěrů ke vkladům v roce 2008 vzrostl na 122 %. Přestože počáteční úroveň úvěrů byla nízká, způsobil nárůst úvěrů především v cizích měnách (které v lednu 2009 představovaly přibližně 59 % celkových tuzemských úvěrů poskytnutých soukromému sektoru) silnou závislost rumunského bankovního sektoru na zahraničním financování. Ve druhé polovině roku 2008 došlo k dramatickému zpomalení úvěrových aktivit a roční růst úvěrů poklesl z více než 60 % v červnu 2008 na 36,5 % v prosinci 2008.

Přestože v současné době zdánlivě zůstává bankovní sektor relativně zdravý a dostatečně kapitalizovaný (jeho poměr kapitálové přiměřenosti na konci roku 2008 činil 12,3 %), mohlo by dojít k oslabení finanční stability Rumunska. Zhoršující se perspektiva makroekonomického vývoje naznačuje, že v následujících měsících pravděpodobně dojde k rychlému nárůstu špatných úvěrů. Navíc vzhledem k tomu, že rumunský soukromý sektor je do značné míry závislý na úvěrech v zahraničních měnách, mělo by jakékoli další oslabení rumunské měny velmi nepříznivý vliv na bilance domácností i podniků.

Platební bilance a potřeba externího financování

Hospodářskou konjunkturu Rumunska v uplynulých letech charakterizoval vznik velké vnější nerovnováhy a neudržitelný nárůst vnějších závazků. Schodek běžného účtu se zvýšil z 5,8 % HDP v roce 2004 na 13,5 % HDP v roce 2007 a v roce 2008 se pohyboval stále nad 12 % HDP. V důsledku této situace dosáhl hrubý vnější dluh na konci roku 2008 55 % HDP.

Rumunské finanční trhy jsou od počátku října 2008 pod neustálým tlakem. Snižování zadluženosti, slabé základy rumunského hospodářství a úvěry pod investičním stupněm výrazně zatěžují měnové a mezibankovní trhy a trhy s akciemi a s obligacemi. Vnější financování bude zřejmě ještě po určitou dobu vystaveno velkému tlaku vzhledem k tomu, že přetrvávající schodek běžného účtu (přestože se snižuje) ani potřeba znovuobnovení rozsáhlých krátkodobých a dlouhodobějších úvěrů v cizích měnách nebudou pravděpodobně v období 2009–2011 plně pokryty přímými zahraničními investicemi ani jiným přílivem prostředků z finančních a kapitálových účtů.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti zastává Komise názor, že rumunská platební bilance je vážně ohrožena. Komise proto doporučuje Radě, aby rozhodla o poskytnutí vzájemné pomoci. Celková potřeba finančních prostředků v období do prvního čtvrtletí roku 2011 se odhaduje na 20 miliard EUR. V této částce je zahrnut očekávaný přetrvávající schodek běžného účtu, neúplná obnova splatných úvěrů, částečný odliv kapitálu a oficiální rezerva na obezřetnostní úrovni. Míra obnovy úvěrů zahraničních bank v Rumunsku bude dle předpokladu po poskytnutí vzájemné pomoci činit 100 % v souladu s požadovaným závazkem hlavních zahraničních bank udržet angažovanost v Rumunsku (jak potvrdily ve společném prohlášení ze dne 26. března 2009), přičemž předpokládaná míra obnovy vnějších úvěrů pro podniky vůči mateřským společnostem a vnějšího dluhu rumunských bank bude v roce 2009 činit 50 %. V letech 2010 a 2011 budou všechny splatné zahraniční závazky dle předpokladu obnoveny ve 100% výši v souladu s očekávanou stabilizací finančního trhu a počátkem oživení na nejvýznamnějších vývozních trzích Rumunska. Vedle stanovení dostatečně vysoké cílové částky devizových rezerv (přes 100 % krátkodobého vnějšího dluhu se zbytkovou splatností) byly provedeny i konzervativní odhady týkající se ostatního odlivu kapitálu, jako je například odliv vkladů nerezidentů, snížení obchodních úvěrů a odliv portfoliových investic s cílem zahrnout do výpočtů dodatečné rezervy. Příslušný předpoklad růstu HDP v roce 2009 činí –4 % a v roce 2010 přibližně 0 %. Schodek běžného účtu se odhaduje na 7½ % HDP v roce 2009 a na 6½ % HDP v roce 2010.

Pomoc EU v rámci systému pro platební bilance jakožto součást mezinárodního úsilí

V souvislosti s vážnými problémy, které má v současné době Rumunsko s platební bilancí, Komise pod podmínkou, že se orgány Rumunska pevně zaváží k uskutečnění rozsáhlého programu daňových, finančních a strukturálních úprav, a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem dne 17. března 2009 doporučuje Radě poskytnout vzájemnou pomoc podle článku 119 Smlouvy.

Komise po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem dále navrhuje, aby po přijetí výše uvedeného rozhodnutí Rady o poskytnutí vzájemné pomoci Rumunsku na doporučení Komise Rada v rámci systému pro pomoc členským státům (zavedeného nařízením Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002) rozhodla o poskytnutí střednědobé finanční pomoci Rumunsku ve výši až 5 miliard EUR na podporu udržitelnosti jeho platební bilance.

Poskytnutí střednědobé finanční pomoci Rumunsku v rámci systému pro platební bilance pro členské státy (s ohledem na nařízení č. 332/2002) se za současné situace sníženého přílivu kapitálu a značné fiskální a vnější nerovnováhy jeví jako přiměřené. Bezprostředním cílem je umožnit plynulou nápravu vnějšího schodku, a tak snížit přílišné tlaky na směnný kurs, které by jinak mohly mít závažné dopady na bilanci podniků i domácností a vyústit v ostřejší recesi a tlaky v bankovním sektoru.

Celková potřeba finančních prostředků v období do prvního čtvrtletí roku 2011 se odhaduje na 20 miliard EUR. Pomoc EU Rumunsku bude poskytnuta zároveň s podporou MMF v rámci dohody o pohotovostním úvěru ve výši 11,40 miliardy SDR (přibližně 12,95 miliard EUR, 1 085 % kvóty Rumunska v MMF). Další mnohostranná podpora ve výši 2 miliard EUR bude poskytnuta následujícím způsobem: Světová banka poskytne vedle svých běžných úvěrových činností 1 miliardu EUR a EIB s EBRD poskytnou další 1 miliardu EUR.

Dne 26. března 2009 se mateřské společnosti devíti největších bank se zahraničním kapitálem působících v Rumunsku společně zavázaly, že zachovají svou celkovou angažovanost v Rumunsku po celé programové období a že podpoří své rumunské pobočky s cílem zachovat jejich současnou dobrou finanční situaci v období výkyvů na trzích a zpomalení hospodářského růstu. Tento závazek bude znovu potvrzen formou individuálních úředních dopisů klíčových bank Rumunské národní bance (NBR), která v součinnosti s vnitrostátními dozorovými orgány podrobně sleduje plnění tohoto závazku. Finanční pomoc EU je poskytována pro podporu velkého závazku rumunských orgánů provádět komplexní program hospodářské politiky. Tento program byl odsouhlasen s orgány Rumunska.

Komise v pravidelných intervalech a ve spolupráci s Hospodářským a finančním výborem ověřuje plnění podmínek hospodářské politiky, na něž je pomoc vázána, prostřednictvím misí a pravidelného podávání zpráv příslušných orgánů. V průběhu provádění programu bude Komise rovněž poskytovat dodatečné politické poradenství a technickou pomoc v konkrétních oblastech. Hlavními prvky tohoto programu jsou:

a. Fiskální konsolidace

Vláda se zavázala provést další fiskální úpravy ve výši 1,1 % HDP vedle opatření ve výši 3 % HDP zahrnutých do rozpočtu na rok 2009, který byl schválen v únoru 2009. Na základě upravené prognózy snížení HDP o 4 % v roce 2009 a dodatečných rozpočtových opatření je cílem orgánů dosáhnout celkového snížení schodku veřejných financí na 5,1 % HDP, což předpokládá významnou strukturální změnu v porovnání se zůstatkem z plnění rozpočtu na rok 2008. Upravený rozpočet na rok 2009, založený na aktualizovaném hospodářském výhledu a dalších opatřeních, schválí Parlament ve druhém čtvrtletí roku 2009.

Fiskální konsolidace bude soustředěna na straně výdajů. Primární veřejné výdaje se v porovnání s rozpočtem na rok 2009 sníží o dalšího 0,85 procentního bodu HDP. Toho bude dosaženo prostřednictvím i) snížení (odhadem o 4–4½ % oproti úrovni z roku 2008) mzdových výdajů ve veřejném sektoru formou rezignace na zvyšování mezd ve veřejném sektoru (celkem 5 procent) naplánované na rok 2009 nebo odpovídající další snižování celkové zaměstnanosti a zaměstnanosti ve veřejném sektoru včetně nahrazení pouze jednoho ze sedmi odcházejících pracovníků; ii) dalšího snížení výdajů na zboží a služby a dotací veřejným podnikům; iii) snížení některých kapitálových výdajů na položky, jako jsou například vozidla a kancelářská technika, a zajištěním realistického harmonogramu investičních projektů podporovaných EU. Veřejné investice však podle předpokladu v roce 2009 významně vzrostou v porovnání se stavem v roce 2008 (cca 6½ % HDP v roce 2009 v porovnání s 5¾ % HDP v roce 2008). Na straně příjmů se předpokládá, že opatření s cílem eliminovat některé daňové odpočty a náhrady (týkající se zejména firemních vozidel a odpisů nově oceněných aktiv) dle předpokladu vytvoří dalších 0,25 % HDP. Vláda se zavázala pokračovat ve fiskální konsolidaci zaměřené zejména na stranu výdajů a dále snížit schodek na 4,1 % HDP v roce 2010 a pod 3 % HDP v roce 2011.

V průběhu provádění tohoto programu bude Komise orgánům Rumunska průběžně poskytovat návody a rady s cílem zajistit udržitelnou úpravu schodku.

b. Reforma fiskálního řízení

Budou přijata opatření ke zlepšení rozpočtové strategie a procesu s cílem umožnit udržitelné dosahování nižších rozpočtových schodků. Jejich klíčovou složkou bude zákon o fiskální odpovědnosti, který bude mimo jiné vyžadovat stanovení postupů pro efektivnější víceleté rozpočtování, stanovení limitů na revize rozpočtů v průběhu roku a stanovení fiskálních pravidel s cílem zlepšit provádění rozpočtu a dosáhnout plného souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Zákon by měl rovněž vytvořit radu pro fiskální záležitosti, která zajistí nezávislé a odborné přezkoumávání.

S cílem zvýšit předvídatelnost a transparentnost rozpočtu dojde k restrukturalizaci systému státní podpory včetně sjednocení a zjednodušení platových tříd a reformy prémiového režimu. Cílem tohoto opatření je řešit nejvýznamnější problémy systému veřejných podpor: prémie představují příliš velký podíl z celkové podpory, neexistují jednotné platové třídy a existuje značný počet zákonů, které upravují platy v různých oblastech systému podpor.

Bude provedena reforma klíčových parametrů penzijního systému s cílem zlepšit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Změny budou zahrnovat posun k indexování veřejných důchodů spotřebitelskými cenami, omezení rozsahu dobrovolného zvyšování důchodů a postupného dalšího zvyšování věku odchodu do důchodu oproti plánům odsouhlaseným v současné době (zejména pro ženy), s cílem zohlednit vývoj předpokládané délky života. U skupin státních zaměstnanců, které jsou v současné době vyloučeny z penzijních příspěvků, budou navíc tyto příspěvky zaváděny postupně. Tento program předpokládá pokračování původně naplánovaného zavádění druhého pilíře penzijního systému s pravidelným zvyšováním příspěvků.

c. Měnová politika a politika finančního sektoru

Měnová politika bude i nadále zaměřena na cenovou stabilitu a dosažení inflačního cíle NBR (v současnosti 3,5 % ±1 procento na konci roku 2009). Pokud jde o finanční sektor, provede NBR stresové testy jednotlivých rozvah a úvěrových portfolií bank podle různých scénářů v souladu s obecnými zásadami EU pro oceňování, na jejichž základě bude proveden odhad potenciálního zvýšení vlastního kapitálu nezbytného pro udržení ukazatelů kapitálové přiměřenosti nad 10 procenty v průběhu celého programového období. Po provedení stresových testů budou mateřské banky v souladu se svým závazkem, že přiměřeně podpoří své pobočky (potvrzeném v jejich společném prohlášení ze dne 26. března 2009), povinny zajistit do konce září 2009 dostatek zdrojů na pokrytí veškerých potenciálních nedostatků odhalených při stresových testech.

Program rovněž předpokládá úpravu zákonů o bankovnictví a úpadku tak, aby bylo možné včasně a efektivně reagovat v případě, že se banky dostanou do problémů . Hlavním cílem těchto úprav bude posílit pravomoci správců bank pod zvláštní správou. Vedle řešení problémů v bankovním sektoru by měly být posíleny i nápravné pravomoci Rumunské národní banky (NBR) na základě ustanovení umožňujících jí vyžadovat, aby významní akcionáři zvýšili svůj akciový kapitál a banku finančně podpořili, a omezit nebo zakázat rozdělení zisku. Bude posílen finanční dohled v souladu s příslušnými právními předpisy EU. Navíc budou zavedeny požadavky na podrobnější vykazování likvidity a ve vhodnou dobu by se zákonný minimální poměr kapitálové přiměřenosti měl zvýšit z 8 na 10 procent. Dále budou provedeny úpravy postupů při aktivaci pojištění vkladů s cílem zjednodušit a urychlit jejich výplatu. Podle upravených právních předpisů bude pojištění vkladů aktivováno podle rozhodnutí NBR do 21 dnů. A konečně se NBR zavázala, že rozšíří spektrum aktiv, jež lze akceptovat jako jistotu, aby se zajistily dostatečné hotovostní rezervy.

d. Strukturální reformy

Tento hospodářský program bude rovněž zahrnovat strukturální reformy v souladu s politickými oblastmi zahrnutými ve zvláštních doporučeních pro jednotlivé země vydaných Radou v rámci lisabonské strategie. Reformy budou zahrnovat politiky ke zvýšení účinnosti a efektivity veřejné správy, kvalitativně lepším veřejným výdajům, solidnímu využití a zvýšené absorpci prostředků z EU, zlepšení obchodního prostředí a řešení nehlášené práce. Komise rovněž přispívá k budování místních kapacit prostřednictvím strukturálních fondů, jejichž určitá část je vyčleněna na financování technické pomoci.

Tento program se odráží v podmíněnosti hospodářské politiky zahrnuté v doporučení Komise pro rozhodnutí Rady. Podrobná hospodářská politika, jejíž realizace je podmínkou vyplácení úvěru EU, bude stanovena v memorandu o porozumění, které bude s orgány Rumunska uzavřeno. Tento program bude rovněž plně zohledněn v aktualizaci konvergenčního programu Rumunska.

Navrhované rozhodnutí by bylo platné tři roky ode dne vstupu v platnost. Aby se zajistila nezbytná pružnost v současném tržním kontextu, navrhuje se povolit úrokové swapy u výpůjční operace, kterou se financuje úvěr. K ochraně rozpočtu EU musejí partneři u případného swapu vykazovat nejvyšší úvěrovou kvalitu.

V souladu s ustanoveními návrhu Komise ze dne 8. dubna 2009 na nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 332/2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států, je Komise včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům a Evropského účetního dvora oprávněna pověřit své vlastní úředníky nebo řádně oprávněné zástupce provedením technické nebo finanční kontroly nebo auditu, které budou považovat za nezbytné ve vztahu k řízení této pomoci. Bude zajištěno vyšetřování a uspokojivé řešení všech skutečných nebo domnělých případů podvodu, korupce či jiné protizákonné činnosti ve vztahu k řízení pomoci ES pro platební bilanci, které poškozují finanční zájmy Společenství. Všechny takové případy i opatření přijatá příslušnými vnitrostátními orgány budou neprodleně oznámeny Komisi. Memorandum o porozumění a dohoda o úvěru budou také začleněny do nových technických ustanovení návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 332/2002, vypracovaného Komisí.

Současně s kontrolou dodržování podmínek tohoto programu bude Komise i nadále sledovat pokrok v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování. Doba trvání tohoto mechanismu je nezávislá na době trvání programu pomoci. Průběžná zpráva z února 2009 dospěla k závěru, že orgány Rumunska by měly opět aktivně přistoupit k reformě soudnictví a boji proti korupci tak, aby byly zvráceny některé zpětné trendy posledních měsíců. To znamená zejména přijmout zákony potřebné k modernizaci právního systému a prostřednictvím rychlejšího řešení případů korupce na vysoké úrovni prokázat, že právní systém je schopný provádět zákony nezávisle a efektivně.

Vedle dodržování podmínek bude Komise i nadále kontrolovat převody v rámci EU před přistoupením i po něm, mimo jiné prostřednictvím posuzování dodržování a pravidelných přezkumů.

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Rumunsku poskytuje vzájemná pomoc

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 119 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise vydané po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Rumunské kapitálové a finanční trhy jsou v současné době pod stále se zvyšujícím tlakem, což je spojeno s celosvětovým hospodářským poklesem a zvyšujícími se obavami o dobrý stav rumunského hospodářství vzhledem k jeho hlubokému vnějšímu schodku a rychle vzrůstajícímu veřejnému schodku. Zvýšil se rovněž tlak na směnný kurz, což s sebou nese značné riziko pro stabilitu širšího bankovního sektoru.

2. Jako reakci na tuto situaci vypracovaly rumunská vláda a Rumunská národní banka (dále jen „NBR“) komplexní strategii s cílem pevně zakotvit makroekonomické politiky a snížit napětí na finančním trhu a nastínily tuto strategii v dopise o vyslovení záměru, který Komise obdržela dne […]. Základním kamenem tohoto hospodářského programu je snížení schodku veřejných financí z 5,4 % HDP v roce 2008 na 5,1 % HDP v roce 2009 a pod 3 % HDP v roce 2011. Budou přijata opatření ke zlepšení rozpočtové strategie a rozpočtového procesu s cílem napomoci udržitelnému dosažení nižších rozpočtových schodků. Tento hospodářský program, a zejména jeho fiskální cíle, budou zohledněny ve státním rozpočtu i v konvergenčním programu.

3. Rada pravidelně hodnotí rumunskou hospodářskou politiku, zejména v souvislosti s každoročním hodnocením aktualizace rumunského konvergenčního programu a prováděním národního programu reforem a pravidelným hodnocením pokroku dosaženého Rumunskem v souvislosti s konvergenční zprávou a s výroční zprávou o pokroku.

4. Vnější financování bude zřejmě ještě po určitou dobu pod značným tlakem vzhledem k tomu, že přetrvávající schodek běžného účtu (přestože se snižuje) ani potřeba znovuobnovení rozsáhlých krátkodobých a dlouhodobějších úvěrů v cizích měnách nebudou pravděpodobně v období 2009–2011 plně pokryty přímými zahraničními investicemi ani přílivem jiných finančních prostředků ani prostředků z kapitálových účtů. Potřeba vnějšího financování v období do prvního čtvrtletí roku 2011 je odhadována přibližně na 20 miliard EUR. Předpokládá se míra obnovení angažovanosti zahraničních bank v Rumunsku ve výši 100 %, jakmile bude poskytnuta vzájemná pomoc, což odpovídá požadovanému příslibu hlavních zahraničních bank udržet angažovanost v Rumunsku (potvrzenému v jejich společném prohlášení ze dne 26. března 2009), zatímco míra obnovení u vnějších závazků korporací vůči mateřským podnikům a u vnějších závazků rumunských bank má v roce 2009 činit 50 %. Pro roky 2010 a 2011 se vychází z toho, že veškerá splatná zahraniční pasiva budou obnovena ve výši 100 % v souladu s očekávanou stabilizací finančních trhů a počátkem zotavení na nejdůležitějších vývozních trzích Rumunska. Kromě cíle dostatečných devizových rezerv (více než 100 % krátkodobých zahraničních závazků se zbytkovou splatností) se vycházelo z konzervativních předpokladů ohledně ostatních odtoků kapitálu, například odtoku vkladů nerezidentů, snížení obchodních úvěrů a odtoku portfoliových investic, aby se do výpočtů dostaly další marže.

5. Orgány Rumunska požádaly o výraznou finanční pomoc EU a dalších mezinárodních finančních institucí na podporu udržitelnosti platební bilance a zvýšení měnových rezerv na obezřetnou úroveň.

6. Rumunská platební bilance je vážně ohrožena, což odůvodňuje urychlené poskytnutí vzájemné pomoci Společenstvím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Společenství poskytne Rumunsku vzájemnou pomoc.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se Rumunsku poskytuje střednědobá finanční pomoc

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 332/2002[2] ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států, a zejména na čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Komise vydaný po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

7. Rozhodnutím ze dne [….] Rada rozhodla o poskytnutí vzájemné pomoci Rumunsku.

8. I přes očekávané zlepšení bilance běžného účtu odhadovala Komise, MMF a orgány Rumunska v březnu 2009 potřeby vnějšího financování Rumunska v období do prvního čtvrtletí roku 2011 na 20 miliard EUR vzhledem k tomu, že s ohledem na nedávný vývoj na finančních trzích by mohlo dojít k podstatnému zhoršení bilance kapitálového a finančního účtu.

9. Je vhodné Rumunsku poskytnout podporu Společenství ve výši až 5 miliard EUR v rámci systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států zavedeného nařízením (ES) č. 332/2002. Tato pomoc by měla být poskytnuta ve spojení s úvěrem od Mezinárodního měnového fondu (dále jen „MMF“) ve výši 11,40 miliard SDR (přibližně 12,95 miliard EUR) v rámci dohody o pohotovostním úvěru MMF, která bude dle předpokladu schválena dne 6. května 2009. Světová banka se rovněž zavázala poskytnout Rumunsku úvěr ve výši 1 miliardy EUR a EIB a EBRD poskytnou další podporu v celkové výši 1 miliardy EUR.

10. Pomoc Společenství by měla řídit Komise. Konkrétní podmínky hospodářské politiky dojednané s orgány Rumunska v návaznosti na konzultaci s Hospodářským a finančním výborem by měly být stanoveny v memorandu o porozumění. Podrobné finanční podmínky by měla Komise stanovit v dohodě o úvěru.

11. Komise by měla v pravidelných intervalech ověřovat plnění podmínek hospodářské politiky, na něž je pomoc vázána, prostřednictvím misí a pravidelného podávání zpráv orgány Rumunska.

12. V průběhu provádění programu bude Komise poskytovat další politické poradenství a technickou pomoc v konkrétních oblastech.

13. Evropský účetní dvůr má právo provést jakoukoli finanční kontrolu nebo audit, které bude považovat ve vztahu k řízení této pomoci za nezbytné. Komise včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům je oprávněna pověřit své vlastní úředníky nebo řádně oprávněné zástupce provedením technické nebo finanční kontroly nebo auditu, které budou považovat za nezbytné ve vztahu k řízení střednědobé finanční pomoci Společenství.

14. Současně s kontrolou dodržování podmínek tohoto programu bude Komise i nadále kontrolovat pokrok v oblasti reformy soudnictví a boje proti korupci v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování. Doba trvání tohoto mechanismu je nezávislá na době trvání programu pomoci. Vedle dodržování podmínek bude Komise i nadále kontrolovat převody v rámci EU před přistoupením i po něm, mimo jiné prostřednictvím posuzování dodržování a pravidelných přezkumů.

15. Pomoc by měla být poskytnuta za účelem podpořit udržitelnost platební bilance Rumunska, a přispět tak k úspěšnému provádění programu hospodářské politiky vlády,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

16. Společenství poskytne Rumunsku střednědobý úvěr ve výši maximálně 5 miliard EUR s průměrnou splatností nejvýše sedm let.

17. Finanční pomoc Společenství je k dispozici po dobu tří let, a to od prvního dne po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 2

18. Pomoc řídí Komise v souladu se závazky Rumunska a doporučeními Rady zejména se zvláštními doporučeními pro jednotlivé země v souvislosti s prováděním národního programu reforem a konvergenčního programu.

19. Komise se po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem dohodne s orgány Rumunska na zvláštních podmínkách hospodářské politiky, na něž je finanční pomoc vázána a jež jsou stanoveny v čl. 3 odst. 5. Tyto podmínky se stanoví v memorandu o porozumění v souladu se závazky a doporučeními uvedenými v odstavci 1 tohoto článku. Podrobné finanční podmínky stanoví Komise v dohodě o úvěru.

20. Komise v pravidelných intervalech a ve spolupráci s Hospodářským a finančním výborem ověřuje plnění podmínek hospodářské politiky, na něž je pomoc vázána. Za tímto účelem poskytnou orgány Rumunska Komisi všechny potřebné informace a budou s ní v plném rozsahu spolupracovat. Komise informuje Hospodářský a finanční výbor o případném refinancování výpůjček nebo změně finančních podmínek.

4. Rumunsko je připraveno přijmout a provést doplňková konsolidační opatření za účelem zajištění makrofinanční stability, jsou-li během programu pomoci taková opatření nezbytná. Před přijetím veškerých těchto doplňkových opatření orgány Rumunska předem konzultují Komisi.

Článek 3

21. Komise poskytne Rumunsku finanční pomoc Společenství v maximálně pěti splátkách, jejichž výše bude stanovena v memorandu o porozumění.

22. První splátka se poskytne v závislosti na vstupu dohody o úvěru a memoranda o porozumění v platnost.

23. Pokud je to nutné k financování úvěru, povoluje se obezřetné použití úrokových swapů s protistranami s nejvyšší úvěrovou kvalitou.

24. Komise rozhodne o uvolnění dalších splátek po obdržení stanoviska Hospodářského a finančního výboru.

25. Vyplacení každé další splátky se provádí na základě uspokojivého plnění nového hospodářského programu rumunské vlády, který bude zahrnut do konvergenčního programu Rumunska, do národního programu reforem, a zejména specifických podmínek hospodářské politiky stanovených v memorandu o porozumění. Tyto podmínky kromě jiného zahrnují:

a) přijetí jasně vytyčeného střednědobého fiskálního programu, jehož účelem je do roku 2011 snížit celkový schodek veřejných financí na úroveň nepřevyšující referenční hodnotu podle Smlouvy ve výši 3 % HDP;

b) přijetí a plnění změn rozpočtu na rok 2009 (do druhého čtvrtletí roku 2009), s cílem dospět k celkovému schodku veřejných financí v maximální hodnotě 5,1 % HDP podle ESA 95;

c) nominální snížení mzdových výdajů ve veřejném sektoru oproti výsledkům dosaženým v roce 2008 formou rezignace na zvyšování mezd ve veřejném sektoru (v celkové nominální výši 5 %) plánované na rok 2009 (nebo odpovídající další snižování zaměstnanosti) a snížení zaměstnanosti ve veřejném sektoru včetně nahrazení pouze jednoho ze sedmi odcházejících pracovníků;

d) další snížení výdajů na zboží a služby a dotací veřejným podnikům;

e) zkvalitnění řízení rozpočtu přijetím a zavedením závazného střednědobého fiskálního rámce, stanovení limitů revizí rozpočtu v průběhu roku včetně daňových pravidel a vytvoření rady pro fiskální záležitosti, která bude provádět nezávislé odborné přezkoumání;

f) reforma systému státní podpory včetně sjednocení a zjednodušení platových tříd a reformy prémiového režimu;

g) reforma klíčových parametrů důchodového systému přechodem na indexaci spotřebitelskými cenami, a nikoli mzdami, postupným posunováním hranice odchodu do důchodu za hranici stanovenou stávajícími plány, zejména v případě žen, a rozfázování penzijního pojištění skupin zaměstnanců veřejného sektoru, kteří jsou v současné době z tohoto pojištění vyloučeni;

h) úprava zákonů o bankovnictví a úpadku tak, aby bylo možné včasně a efektivně reagovat v případě, že se banky dostanou do problémů . Hlavním cílem těchto úprav bude posílit pravomoci správců bank pod zvláštní správou. Vedle řešení problémů v bankovním sektoru by měly být posíleny i nápravné pravomoci NBR na základě ustanovení umožňujících jí vyžadovat, aby významní akcionáři zvýšili svůj akciový kapitál a banku finančně podpořili, a omezit nebo zakázat rozdělení zisku. Bude posílen finanční dohled v souladu s příslušnými právními předpisy EU. Navíc budou zavedeny požadavky na podrobnější vykazování likvidity a ve vhodnou dobu by se zákonný minimální poměr kapitálové přiměřenosti měl zvýšit z 8 na 10 procent. Dále budou provedeny úpravy postupů při aktivaci pojištění vkladů s cílem zjednodušit a urychlit jejich výplatu. Podle změněných zákonů bude pojištění vkladů aktivováno podle rozhodnutí NBR do 21 dnů. A konečně aby se zajistily dostatečné hotovostní rezervy, zavázala se NBR rozšířit spektrum aktiv, jež jsou přijatelné jako jistoty;

i) strukturální reformy v oblastech zvláštních doporučení pro jednotlivé země vydané v rámci lisabonské strategie. Ty budou zahrnovat opatření ke zvýšení účinnosti a efektivity veřejné správy, kvalitativně lepším veřejným výdajům, lepšímu využití a zvýšené absorpci prostředků z EU, snižování administrativního, fiskálního a právního zatížení podniků a řešení nehlášené práce, což povede k rozšíření daňového základu.

26. S cílem zajistit bezproblémové zavádění podmínek programu a napomoci udržitelné nápravě nerovnováhy bude Komise průběžně poskytovat poradenství a pomoc v oblasti fiskálních reforem, reforem finančního trhu a strukturálních reforem.

27. Rumunsko si za účelem řízení střednědobé finanční pomoci Společenství otevře zvláštní účet u Rumunské národní banky.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno Rumunsku.

Článek 5

Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

VÝKAZ ROZPOČTOVÉHO DOPADU

(srov. článek 16 vnitřních předpisů)

OBLAST POLITIKY: HLAVA 01 – HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ ZÁLEŽITOSTI

AKTIVITA: FINANČNÍ OPERACE A NÁSTROJE

NÁZEV OPATŘENÍ: STŘEDNĚDOBÁ FINANČNÍ POMOC EU RUMUNSKU

1. NÁZEV NÁVRHU: PŘÍSLUŠNÝ ROZPOČTOVÝ OKRUH A NÁZEV

01 04 01 01 Záruka Evropského společenství za půjčky Společenství získané na podporu platební bilance

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD:

Články 119 a 308 Smlouvy o ES; nařízení Rady č. 332/2002 ze dne 18. února 2002.

3. SOUHRNNÉ ÚDAJE PRO ROZPOČTOVÝ ROK (V EURECH)

Tento bod tvoří strukturu pro záruky poskytované Evropskou unií. Komise díky němu bude moci obsluhovat dluh (jistina, úroky a další náklady), pokud by byl dlužník (Rumunsko) v prodlení.

Položka rozpočtu („p.m.“) odpovídající rozpočtové záruce bude aktivována pouze tehdy, bude-li skutečně požadováno zaplacení záruky. Předpokládá se, že za normálních okolností nebude zaplacení rozpočtové záruky požadováno.

3a – Běžný rok

Nevztahuje se na tento návrh.

PZ |

Původní prostředky na rozpočtový rok (rozpočet) |

Převody |

Dodatečné prostředky |

Celkové prostředky |

Prostředky již vyčleněné jiným pracovním programem |

Dostupný zůstatek |

Částka pro navrhované opatření |

3b – Převody do dalšího období

Nevztahuje se na tento návrh.

PZ |

Převody do dalšího období |

Prostředky již vyčleněné jiným pracovním programem |

Dostupný zůstatek |

Částka pro navrhované opatření |

3c – Následující rozpočtový rok

Nevztahuje se na tento návrh.

PZ |

Původní prostředky na rozpočtový rok (rozpočet) | p.m. |

Převody |

Dodatečné prostředky |

Celkové prostředky |

Prostředky již vyčleněné jiným pracovním programem |

Dostupný zůstatek |

Částka pro navrhované opatření | p.m. |

4. POPIS OPATŘENÍ

Navrhovanou střednědobou finanční pomoc Rumunsku tvoří úvěr Společenství (který se bude financovat z výpůjček Společenství na mezinárodních kapitálových trzích) ve výši 5 miliard EUR. Bude poskytnut v součinnosti s mezinárodním finančním balíčkem, zejména s úvěrem MMF ve výši 11,40 miliardy SDR (přibližně 12,95 miliardy EUR), jenž se opírá o pohotovostní facilitu. Světová banka uvolnila celkem 1 miliardu EUR a EIB a EBRD poskytnou rovněž celkem 1 miliardu EUR. Střednědobá finanční pomoc Společenství Rumunsku má za cíl podpořit udržitelnost platební bilance Rumunska, jež je vážně ohrožena, a tím také podpořit nový hospodářský program vlády, jehož cílem je mimo jiné obnovit důvěru investorů a zmírnit napětí, které v současné době panuje na finančních trzích. Tato pomoc současně přispívá k finanční stabilitě, která s ohledem na významné mezinárodní (a do toho patřící mezibankovní) souvislosti přesahuje rámec přijímající země. Takto podporovaný nový hospodářský balíček zahrnuje zrychlené snížení schodku v období 2009–2011, což povede ke snížení potřeby financování ze strany vlády. Díky pomoci řízené Komisí po konzultacích s Hospodářským a finančním výborem se v neposlední řadě zajistí pokračující účast EU na tvorbě hospodářských politik Rumunska a soulad těchto politik se závazky Rumunska v rámci EU a s doporučeními Rady, zejména pokud jde o provádění národního programu reforem a konvergenčního programu.

Na výpůjčky Společenství získané na kapitálových trzích nebo od finančních institucí za účelem rozšíření úvěru pro Rumunsko se vztahuje záruka Společenství. Úvěr je získán na kapitálových trzích nebo od finančních institucí. Výše jistiny úvěrů poskytnutých Rumunsku dosahuje výše 5 miliard EUR

Struktura záruky poskytnuté Evropskou unií umožní Komisi obsluhovat dluh, pokud by Rumunsko bylo v prodlení.

Za účelem splnění svých závazků může Komise pro obsluhu dluhu dočasně čerpat z hotovostních zdrojů. V tomto případě se použije článek 12 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2000/597/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1).

5. POUŽITÁ METODA VÝPOČTU

Nevztahuje se na tento návrh.

6. ROZPIS PLATEB (V EURECH)

Nevztahuje se na tento návrh.

Okruh | Prostředky | Platby |

Rok n |

Rok n+1 |

Rok n |

Rok n+1 |

Celkem |

[1] V souladu s podmínkami úvěrů poskytovaných zeměmi mimo Společenství členským státům EU, přijatými Hospodářským a finančním výborem dne 29. září 2008, měla tato žádost formu dopisu, který zaslal ministr financí Gheorghe Pogea komisaři Joaquínu Almuniovi. Obdobný dopis zaslal i člen Hospodářského a finančního výboru Stefan Nanu tajemnici Hospodářského a finančního výboru Odile Renaudové Bassoové a zástupci Komise v Hospodářském a finančním výboru Marcovi Butimu.

[2] Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1.

52009PC0199(01)