02008D0411 — CS — 08.02.2019 — 002.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
| ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 21. května 2008 o harmonizaci kmitočtového pásma 3 400 –3 800 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství (oznámeno pod číslem K(2008) 1873) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 144 4.6.2008, s. 77) | 
Ve znění:
| 
 | 
 | Úřední věstník | ||
| Č. | Strana | Datum | ||
| PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE 2014/276/EU ze dne 2. května 2014, | L 139 | 18 | 14.5.2014 | |
| PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/235 Text s významem pro EHP ze dne 24. ledna 2019, | L 37 | 135 | 8.2.2019 | |
      
   
      
   
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 21. května 2008
o harmonizaci kmitočtového pásma 3 400 –3 800 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství
(oznámeno pod číslem K(2008) 1873)
(Text s významem pro EHP)
(2008/411/ES)
      
      
   
Článek 1
Cílem tohoto rozhodnutí je harmonizovat podmínky dostupnosti a účelného využívání pásma 3 400 –3 800 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací, aniž je dotčena ochrana a nepřerušený provoz jiného stávajícího využívání tohoto pásma.
Článek 2
1. Členské státy při určení a zpřístupnění kmitočtového pásma 3 400 –3 800 MHz pro nevýhradní využívání zemskými sítěmi elektronických komunikací postupují v souladu s parametry stanovenými v příloze, aniž je dotčena ochrana a nepřerušený provoz jiných stávajících způsobů využití dotyčného pásma.
2. Členské státy zajistí, aby sítě uvedené v odstavci 1 poskytovaly vhodnou ochranu pro systémy v přilehlých pásmech.
3. Členské státy nejsou povinny provést povinnosti podle tohoto rozhodnutí v zeměpisných oblastech, kde koordinace se třetími zeměmi vyžaduje odchylku od parametrů stanovených v příloze.
Členské státy vynaloží veškeré prakticky možné úsilí na vyřešení takových odchylek, které oznámí Komisi včetně dotčených zeměpisných oblastí, a zveřejní odpovídající informace podle rozhodnutí č. 676/2002/ES.
Článek 3
V souladu s článkem 2 umožní členské státy využívání pásma 3 400 –3 800 MHz pevnými, nomádickými a mobilními sítěmi elektronických komunikací.
Členské státy usnadňují uzavírání dohod o přeshraniční koordinaci s cílem umožnit provoz těchto sítí, s přihlédnutím ke stávajícím regulačním postupům a právům.
Článek 4
Členské státy sledují využívání frekvenčního pásma 3 400 –3 800 MHz a podávají zprávu o svých zjištěních Komisi za účelem umožnění pravidelného a včasného přezkumu tohoto rozhodnutí.
Článek 4a
Členské státy předloží zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí nejpozději dne 30. září 2019.
Článek 5
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
      
   
      
   
PŘÍLOHA
PARAMETRY UVEDENÉ V ČLÁNKU 2
A. DEFINICE
Aktivními anténními systémy (AAS) se rozumí základnová stanice a anténní systém, u něhož se amplituda a/nebo fáze mezi anténními prvky průběžně nastavují tak, aby se vyzařovací diagram přizpůsobil krátkodobým změnám rádiového prostředí. Nezahrnuje tedy dlouhodobé formování svazku, jako například pevný elektrický náklon. V základnových stanicích AAS je anténní systém součástí systému základnové stanice nebo výrobku.
Synchronizovaným provozem se rozumí provoz dvou nebo více různých duplexních sítí s časovým dělením (TDD), při němž nedochází k současnému přenosu ve vzestupném směru (uplink, UP) a přenosu v sestupném směru (downlink, DL), což znamená, že v jakémkoli okamžiku buď ve všech sítích probíhá přenos ve směru DL, nebo ve všech sítích probíhá přenos ve směru UL. Provoz vyžaduje sladění všech přenosů ve směru DL a ve směru UL ve všech zúčastněných sítích TDD, jakož i synchronizaci začátku rámce ve všech sítích.
Nesynchronizovaným provozem se rozumí provoz dvou nebo více různých sítí TDD, při němž v jakémkoli okamžiku alespoň v jedné síti probíhá přenos ve směru DL a alespoň v jedné sítí probíhá přenos ve směru UL. Tento stav může nastat, pokud nejsou mezi sítěmi TDD sladěny všechny přenosy ve směrech DL a UL nebo pokud se nesynchronizuje začátek rámce.
Semi-synchronizovaným provozem se rozumí provoz dvou nebo více různých sítí TDD, při němž je část rámce v souladu s definicí synchronizovaného provozu, zatímco zbývající část rámce je v souladu s definici nesynchronizovaného provozu. To vyžaduje přijetí struktury rámce pro všechny zúčastněné sítě TDD, včetně slotů, kdy směr UL/DL není specifikován, a také synchronizaci začátku rámce ve všech sítích.
Celkový vyzářený výkon (TRP) je hodnota vyjadřující výkon vyzařovaný kompozitní anténou. Rovná se celkovému výkonu přiváděnému do anténního systému po odečtení ztrát v anténním systému. TRP se rozumí integrál výkonu vyzařovaného v různých směrech přes celou kulovou vyzařovací plochu, jak je uvedeno ve vzorci:
          
      
kde P(θ,φ) je výkon vyzářený anténním systémem ve směru (θ,φ) daný vzorcem:
P(θ,φ) = PTxg(θ,φ)
kde PTx označuje výkon (ve wattech) přiváděný do anténního systému a g(θ,φ) označuje směrový zisk anténního systému ve směru (θ, φ).
B. OBECNÉ PARAMETRY
V kmitočtovém pásmu 3 400 –3 800 MHz:
1. duplexním režimem provozu je duplex s časovým dělením (TDD);
2. velikosti přidělených bloků jsou násobky 5 MHz. Nejnižší kmitočet přiděleného bloku se musí shodovat s dolní hranou pásma o kmitočtu 3 400 MHz, nebo být od ní vzdálen o násobky 5 MHz ( 1 );
3. k dispozici musí být spektrum, které umožňuje přístup k dostatečně širokým částem souvislého spektra, pokud možno 80–100 MHz, pro bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací;
4. vysílání základnových stanic a terminálů musí být v souladu s technickými podmínkami uvedenými v částech C a D.
C. TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO ZÁKLADNOVÉ STANICE – SPEKTRÁLNÍ MASKA HRAN BLOKU
Následující technické parametry pro základnové stanice, nazývané spektrální maska hran bloku (BEM, block edge mask), jsou základní součástí podmínek nezbytných k zajištění koexistence sousedících sítí v případech, kdy nejsou uzavřeny dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi provozovateli takových sousedících sítí. Lze použít i méně přísné technické parametry, pokud se na nich provozovatelé těchto sítí dohodnou.
BEM se skládá z několika prvků uvedených v tabulce 1. Mezní hodnota výkonu ve vnitřní oblasti bloku platí pro blok vlastněný provozovatelem. Základní mezní hodnota výkonu, která má chránit spektrum ostatních provozovatelů, mezní hodnota výkonu v přechodové oblasti bloku, která umožňuje náběh filtru z mezní hodnoty výkonu ve vnitřní oblasti bloku na základní mezní hodnotu výkonu, a omezená základní mezní hodnota výkonu, která se použije v případech nesynchronizovaného nebo semi-synchronizovaného provozu, představují prvky mimo blok. Doplňková základní mezní hodnota výkonu je mezní hodnota výkonu mimo pásmo, která se používá buď na ochranu provozu radarů pod 3 400 MHz, nebo na ochranu družicových pevných služeb (FSS) a pevných služeb (FS) nad 3 800 MHz.
Tabulky 2 až 7 obsahují mezní hodnoty výkonu pro různé prvky BEM pro sítě TDD, které poskytují bezdrátové širokopásmové služby elektronických komunikací (WBB ECS). Mezní hodnoty výkonu jsou stanoveny pro synchronizované, nesynchronizované a semi-synchronizované sítě WBB ECS.
V tabulkách 3 a 4 se úrovní výkonu PMax označuje maximální výkon nosné v dBm pro danou základnovou stanici. PMax je definovaný a měřený jako ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.) na anténu pro základnové stanice s neaktivními anténními systémy (non-AAS). U základnových stanic AAS je PMax definován jako maximální střední výkon nosné v dBm pro základnovou stanici a je měřen jako TRP na nosnou v dané buňce.
V tabulkách 3, 4 a 7 jsou mezní hodnoty výkonu stanoveny relativně ve vztahu k pevné horní mezní hodnotě pomocí vzorce Min(PMax - A, B), který stanoví nižší (neboli přísnější) hodnotu z těchto dvou hodnot: 1) (PMax A), což vyjadřuje maximální výkon nosné PMax po odečtení relativního odstupu A, a 2) pevné horní mezní hodnoty B.
K získání BEM pro konkrétní blok se podle následujících kroků zkombinují prvky BEM definované v tabulce 1:
1. pro blok přidělený provozovateli se použije mezní hodnota výkonu ve vnitřní oblasti bloku;
2. určí se přechodové oblasti bloku a použijí se příslušné mezní hodnoty výkonu;
3. základní mezní hodnota výkonu v případě synchronizovaných sítí WBB ECS se v pásmu použije s výjimkou příslušného bloku provozovatele a odpovídajících přechodových oblastí;
4. omezená základní mezní hodnota výkonu se použije v případě nesynchronizovaných a semi-synchronizovaných sítí WBB ECS;
5. pro spektrum pod kmitočtem 3 400 MHz se použije příslušná doplňková základní mezní hodnota výkonu;
6. pro koexistenci s FSS/FS nad kmitočtem 3 800 MHz se použije doplňková základní mezní hodnota výkonu.
Obrázek níže uvádí příklad kombinace různých prvků BEM.
Obrázek
Příklady prvků BEM základnových stanic a mezní hodnoty výkonu
       
   
      
   
         
      
Tabulka 1
Definice prvků BEM
| Prvek BEM | Definice | 
| Vnitřní oblast bloku | Označuje blok, pro který se BEM vytváří. | 
| Základní úroveň | Spektrum v pásmu 3 400 –3 800 MHz využívané pro WBB ECS s výjimkou bloku přiděleného provozovateli a odpovídajících přechodových oblastí. | 
| Přechodová oblast bloku | Spektrum v úseku 0 až 10 MHz pod blokem přiděleným provozovateli a 0 až 10 MHz nad ním. Přechodové oblasti bloků se nevztahují na bloky pro režim TDD přidělené jiným provozovatelům, pokud sítě nejsou synchronizovány. Přechodové oblasti bloků se nevztahují na kmitočty pod 3 400 MHz nebo nad 3 800 MHz. | 
| Doplňková základní úroveň | Spektrum pod 3 400 MHz a nad 3 800 MHz. | 
| Omezená základní úroveň | Spektrum používané pro WBB ECS sítěmi, které jsou nesynchronizované nebo semi-synchronizované s daným blokem provozovatele. | 
Vysvětlivka k tabulce 1
Prvky BEM se vztahují na základnové stanice s různými úrovněmi výkonu obvykle nazývané makro-, mikro-, piko- a femtobuňky ( 2 ).
      
   
         
      
Tabulka 2
Mezní hodnota výkonu ve vnitřní oblasti bloku pro základnové stanice non-AAS a AAS
| Prvek BEM | Kmitočtový rozsah | Mezní hodnota výkonu pro základnové stanice non-AAS a AAS | 
| Vnitřní oblast bloku | Blok přidělený provozovateli | Nepovinná. | 
Vysvětlivka k tabulce 2
Ve specifickém případě, kdy jsou základnovými stanicemi femtobuňky, se použije regulace výkonu, aby se minimalizovalo rušení v přilehlých kanálech. Požadavek na regulaci výkonu femtobuněk vyplývá z nutnosti snížit rušení produkované zařízením, které může být uvedeno do provozu spotřebiteli, a tudíž nemusí být koordinováno s okolními sítěmi. Členské státy, které si přejí zahrnout mezní hodnotu do svých oprávnění nebo využívat mezní hodnotu pro koordinační účely, mohou takové hodnoty stanovit na vnitrostátním základě.
      
   
         
      
Tabulka 3
Základní mezní hodnoty výkonu pro základnové stanice non-AAs a AAS při synchronizovaném provozu sítí
| Prvek BEM | Kmitočtový rozsah | Mezní hodnota e.i.r.p u non-AAS | Mezní hodnota TRP u AAS | 
| Základní úroveň | Pod odstupem – 10 MHz od dolní hrany bloku Nad odstupem 10 MHz od horní hrany bloku V pásmu 3 400 –3 800 MHz | Min(PMax – 43, 13) dBm/(5 MHz) na anténu (1) | |
| (*1) PMax je maximální střední výkon nosné v dBm pro základnovou stanici, měřený jako e.i.r.p. na nosnou a na anténu. (*2) PMax′ je maximální střední výkon nosné v dBm pro základnovou stanici, měřený jako TRP na nosnou v dané buňce. (*3) V multisektorové základnové stanici se mezní hodnota vyzářeného výkonu vztahuje na každý jednotlivý sektor. | |||
Vysvětlivka k tabulce 3
Použití horní hodnoty (13 dBm/(5 MHz) pro non-AAS nebo 1 dBm/(5 MHz) pro AAS) určuje mez rušení základnovou stanicí. Pokud jsou dva TDD bloky synchronizovány, k rušení mezi základnovými stanicemi docházet nebude.
      
   
         
      
Tabulka 4
Mezní hodnoty výkonu v přechodových oblastech bloku pro základnové stanice non-AAs a AAS při synchronizovaném provozu sítí WBB ECS
| Prvek BEM | Kmitočtový rozsah | Mezní hodnota e.i.r.p u non-AAS | Mezní hodnota TRP u AAS | 
| Přechodová oblast bloku | Odstup –5 až 0 MHz od dolní hrany bloku nebo odstup 0 až 5 MHz od horní hrany bloku | Min(PMax – 40, 21) dBm/(5 MHz) na anténu (1) | |
| Přechodová oblast bloku | Odstup -10 až -5 MHz od dolní hrany bloku nebo odstup 5 až 10 MHz od horní hrany bloku | Min(PMax – 43, 15) dBm/(5 MHz) na anténu (1) | |
| (*1) PMax je maximální střední výkon nosné v dBm pro základnovou stanici, měřený jako e.i.r.p. na nosnou a na anténu. (*2) PMax′ je maximální střední výkon nosné v dBm pro základnovou stanici, měřený jako TRP na nosnou v dané buňce. (*3) V multisektorové základnové stanici se mezní hodnota vyzářeného výkonu vztahuje na každý jednotlivý sektor. | |||
      
   
         
      
Tabulka 5
Omezené základní mezní hodnoty výkonu pro základnové stanice non-AAs a AAS při nesynchronizovaném a semi-synchronizovaném provozu sítí WBB ECS
| Prvek BEM | Kmitočtový rozsah | Mezní hodnota e.i.r.p u non-AAS | Mezní hodnota TRP u AAS | 
| Omezená základní úroveň | Nesynchronizované a semi-synchronizované bloky, pod dolní hranou bloku a nad horní hranou bloku, v pásmu 3 400 –3 800 MHz | – 34 dBm/(5MHz) na buňku (1) | – 43 dBm/(5MHz) na buňku (1) | 
| (*1) V multisektorové základnové stanici se mezní hodnota vyzářeného výkonu vztahuje na každý jednotlivý sektor. | |||
Vysvětlivka k tabulce 5
Tyto omezené mezní hodnoty výkonu se používají pro nesynchronizovaný a semi-synchronizovaný provoz základnových stanic, není-li možné uplatnit geografickou separaci. Kromě toho mohou členské státy v závislosti na vnitrostátních okolnostech pro efektivnější využívání spektra vymezit méně přísnou alternativní omezenou základní mezní hodnotu výkonu pro určité případy implementace.
      
   
         
      
Tabulka 6
Doplňkové základní mezní hodnoty výkonu pro základnové stanice non-AAS a AAS (1) pod 3 400 MHz v případech specifických pro konkrétní země
| 
 | Případ | Prvek BEM | Kmitočtový rozsah | Mezní hodnota e.i.r.p u non-AAS | Mezní hodnota TRP u AAS | 
| A | Členské státy s vojenskými radiolokačními systémy pod 3 400 MHz | Doplňková základní úroveň | Pod 3 400 MHz (2) | – 59 dBm/MHz na anténu | – 52 dBm/MHz na buňku (3) | 
| B | Členské státy s vojenskými radiolokačními systémy pod 3 400 MHz | Doplňková základní úroveň | Pod 3 400 MHz (2) | – 50 dBm/MHz na anténu | |
| C | Členské státy, v nichž se přilehlé pásmo nevyužívá, nebo jeho využívání nevyžaduje zvláštní ochranu | Doplňková základní úroveň | Pod 3 400 MHz | Nepoužije se | Nepoužije se | 
| (*1) Pro základnové stanice AAS uvniř budov mohou být případ od případu uplatněna alternativní opatření na národním základě. (*2) Pokud členské státy při vydávání licencí pro zemské systémy k poskytování WCC ECS zavedly ochranné pásmo ještě před přijetím tohoto rozhodnutí a v souladu s rozhodnutím Komise 2008/411/ES, mohou tyto členské státy použít doplňkovou základní úroveň pouze pod tímto ochranným pásmem, je-li to v souladu s ochranou radarů v přilehlém pásmu a s přeshraničními povinnostmi. (*3) V multisektorové základnové stanici se mezní hodnota vyzářeného výkonu vztahuje na každý jednotlivý sektor. | |||||
Vysvětlivka k tabulce 6
Doplňkové základní mezní hodnoty výkonu odrážejí nutnost ochrany vojenské radiolokace v některých zemích. Členské státy mohou zvolit mezní hodnoty pro non-AAS z případu A nebo z případu B podle potřebné úrovně ochrany pro radar v dotčeném regionu. Může být potřebné vytvořit koordinační zónu v okruhu až 12 km okolo pevných zemských radarů na základě mezní hodnoty TRP pro AAS – 52 dBm/MHz na buňku. Taková koordinace je v odpovědnosti členského státu.
Mohou být přijata jiná zmírňující opatření, jako je geografické oddělení, koordinace případ od případu nebo dodatečné ochranné pásmo. V případě zavádění uvnitř budov mohou členské státy v konkrétních případech implementace vymezit méně přísnou mezní hodnotu.
      
   
         
      
Tabulka 7
Doplňkové základní mezní hodnoty výkonu nad 3 800 MHz pro základnové stanice k zajištění koexistence s FSS/FS
| Prvek BEM | Kmitočtový rozsah | Mezní hodnota e.i.r.p u non-AAS | Mezní hodnota TRP u AAS | 
| Doplňková základní úroveň | 3 800 –3 805 MHz | Min(PMax – 40, 21) dBm/(5 MHz) na anténu (1) | |
| 3 805 –3 810 MHz | Min(PMax – 43, 15) dBm/(5 MHz) na anténu (1) | ||
| 3 810 –3 840 MHz | Min(PMax – 43, 13) dBm/(5 MHz) na anténu (1) | ||
| Nad 3 840 MHz | – 2 dBm/(5MHz) na anténu (1) | – 14 dBm/(5 MHz) na buňku (3) | |
| (*1) PMax je maximální střední výkon nosné v dBm pro základnovou stanici, měřený jako e.i.r.p. na nosnou a na anténu. (*2) PMax′ je maximální střední výkon nosné v dBm pro základnovou stanici, měřený jako TRP na nosnou v dané buňce. (*3) V multisektorové základnové stanici se mezní hodnota vyzářeného výkonu vztahuje na každý jednotlivý sektor. | |||
Vysvětlivka k tabulce 7
Doplňkové základní mezní hodnoty výkonu se použijí na hranu pásma 3 800 MHz při procesu koordinace prováděném na vnitrostátní úrovni.
D. TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO TERMINÁLY
      
   
         
      
Tabulka 8
Požadavek na výkon ve vnitřní oblasti bloku – mezní hodnota výkonu ve vnitřní oblasti bloku v BEM pro terminály
| Maximální výkon ve vnitřní oblasti bloku | 28 dBm TRP | 
Vysvětlivka k tabulce 8
Mezní hodnota vyzářeného výkonu vnitřní části bloku pro pevné/přenosné terminály může překročit mezní hodnotu stanovenou v tabulce 8, jsou-li splněny přeshraniční závazky. V případě takových terminálů může být nutné zavést zmírňující opatření na ochranu radarů pod 3 400 MHz, uplatnit například geografickou separaci nebo doplňující ochranné pásmo.
      
   
( 1 ) Pokud je třeba přidělené bloky posunout za účelem zohlednění jiných stávajících uživatelů, musí se použít rastr 100 kHz. Pro efektivnější využívání spektra lze v sousedství jiných uživatelů vymezit užší bloky.
( 2 ) Tyto termíny nejsou jednoznačně definovány a označují základnové stanice buňkových sítí s různou úrovní výkonu, která se snižuje v tomto pořadí: makro, mikro, piko, femto. Konkrétně femtobuňky jsou malé základnové stanice s nejnižšími úrovněmi výkonu, zpravidla používané uvnitř budov.