31.10.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 395/3


VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ

Podpora informačních opatření v oblasti společné zemědělské politiky (SZP) na rok 2019

(2018/C 395/03)

1.   ÚVOD – SOUVISLOSTI

Tato výzva k předkládání návrhů se týká informačních opatření podle článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1).

Kromě toho se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (finanční nařízení) (2).

Informační opatření je svébytný a ucelený soubor informačních aktivit pořádaných na základě jediného rozpočtu.

2.   CÍLE, TÉMATA A CÍLOVÉ PUBLIKUM

2.1   Cíle

Cílem této výzvy obecně je povzbudit v EU a mezi všemi občany, jak zemědělci, tak nezemědělci, důvěru ve společnou zemědělskou politiku. Společná zemědělská politika (SZP) je politikou pro všechny občany EU a výhody, které přináší, jim musí být názorně ukázány.

Klíčové otázky a předávání informací by měly být zcela v souladu s právním požadavkem Komise, kterým je provádět informační opatření týkající se SZP ve smyslu článku 45 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Cíl pro širokou veřejnost: zvýšit veřejné povědomí o tom, jak je důležité, že EU prostřednictvím SZP podporuje zemědělství a rozvoj venkova.

Cíl pro zúčastněné strany: zapojit zúčastněné strany (zejména zemědělce a další aktéry činné ve venkovských oblastech), aby informace o SZP dále předávaly ve svých regionech i široké veřejnosti.

2.2   Témata

Návrhy informačních opatření by měly názorně ukázat, jak by měla SZP i nadále přispívat k uskutečnění priorit politiky Komise.

Společná zemědělská politika je jednou z nejdůležitějších politik EU. Funguje jako partnerství mezi zemědělstvím a společností, mezi Evropou a jejími zemědělci. Je to politika společná všem zemím EU. Má řadu cílů, mezi něž patří podpora zemědělců a zlepšování zemědělské produkce, zachování venkovských oblastí a krajiny, udržování životaschopné venkovské ekonomiky, vyrovnávání se se změnou klimatu a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.

Vzhledem k těmto cílům a zejména čím dál větší pozornosti věnované udržitelnosti produkce, životnímu prostředí a venkovským oblastem by se návrhy opatření měly zaměřovat především na ekonomické, environmentální a sociální aspekty udržitelné společné zemědělské politiky.

2.3   Cílové publikum

Cílovým publikem pro témata uvedená v bodě 2.2 je široká veřejnost (se zvláštním zaměřením na mladé lidi žijící ve městech), zemědělci a další subjekty činné ve venkovských oblastech. Informace o SZP by se měly více zaměřit na pozitivní i negativní vnímání evropského zemědělství, jeho úlohu ve společnosti a lepší pochopení toho, jak nesmírně zemědělsko-potravinářské odvětví EU přispívá k širší evropské ekonomice.

Konkrétně:

Ve vztahu k žákům, učitelům a studentům by měly být využity nové způsoby, jak oslovit mladé lidi a zvýšit mezi nimi povědomí o SZP a jejích přínosech v mnoha oblastech, jako je změna klimatu, potraviny, zdravá a vysoce kvalitní výživa jako zvolený životní styl, a to rovněž ve vztahu k novému projektu EU „Mléko, ovoce a zelenina do škol“, který byl zahájen 1. srpna 2017 (3).

Ve vztahu k zúčastněným stranám by se mělo zajistit větší povědomí o podílu SZP na podpoře hospodářského růstu venkovských oblastí.

3.   ORIENTAČNÍ HARMONOGRAM

 

Fáze

Datum nebo orientační období

a)

Zveřejnění výzvy

říjen 2018

b)

Lhůta pro podávání žádostí

14. prosince 2018

c)

Období hodnocení

únor 2019

d)

Informování žadatelů

duben 2019

e)

Podpis grantových dohod

červen 2019

Informační opatření nesmí trvat déle než 12 měsíců.

4.   DOSTUPNÝ ROZPOČET

Celkový rozpočet vyhrazený na spolufinancování informačních opatření se odhaduje na 4 000 000 EUR.

Tato částka je podmíněna dostupností prostředků vyčleněných v návrhu rozpočtu pro rok 2019 po přijetí rozpočtu pro rok 2019 ze strany rozpočtového orgánu nebo podle prozatímních dvanáctin.

Výše grantu bude činit nejméně 75 000 EUR a nejvýše 500 000 EUR.

Komise si vyhrazuje právo nerozdělit všechny dostupné finanční prostředky.

5.   PŘÍPUSTNOST ŽÁDOSTÍ

Žádosti musí být podány ve lhůtě uvedené v oddílu 3.

Žádosti musí být zaslány na adresu uvedenou v oddíle 14.

Žádosti musí být podány písemně (viz oddíl 14), na formulářích žádosti a příloh dostupných na internetové stránce http://ec.europa.eu/agriculture/grants-for-information-measures/.

Návrhy musí být vyhotoveny v jednom z úředních jazyků Evropské unie. V zájmu snadnějšího zpracování žádostí však vyzýváme žadatele, aby své návrhy podávali v angličtině.

Žadatelé mohou v rámci této výzvy podat pouze jednu žádost.

Nesplnění těchto požadavků může vést k zamítnutí žádosti.

6.   KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI

6.1   Způsobilí žadatelé

Žadatelem (a případně jeho přidruženými subjekty) musí být právnická osoba zřízená v některém členském státě EU.

Subjekty, které nemají právní subjektivitu podle platného vnitrostátního práva, mohou být způsobilými žadateli, pokud jejich zástupci mají způsobilost činit právní úkony jejich jménem a pokud poskytují záruky ochrany finančních zájmů Unie odpovídající záruce ochrany nabízené právnickými osobami.

Společně s formulářem žádosti by měly být předloženy podpůrné doklady.

Fyzické osoby, jakož i subjekty vytvořené pouze za účelem provedení informačního opatření v rámci této výzvy k předkládání návrhů nejsou způsobilými žadateli.

Příklady způsobilých organizací:

neziskové organizace (soukromé nebo veřejné),

veřejné orgány (státní, regionální nebo místní),

evropská sdružení,

univerzity,

vzdělávací instituce,

výzkumná střediska,

soukromé podniky (například podniky působící v oblasti komunikace).

Přidružené subjekty

Právnické osoby, které mají právní nebo majetkový vztah se žadatelem, který není omezen na dané informační opatření ani není vytvořen pouze za účelem jeho provádění (např. členové sítě, federace, odborové organizace), se mohou informačního opatření zúčastnit jako přidružené subjekty a mohou vykázat způsobilé náklady podle oddílu 11.1.

Právní a majetkový vztah by se neměl omezovat pouze na dané informační opatření ani by neměl být vytvořen pouze za účelem jeho provedení.

Právní a majetkový vztah, který zakládá přidruženost, zahrnuje tři pojmy:

i)

kontrolu, jak je definována ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (4).

Subjekty přidružené k příjemci grantu mohou tedy být:

subjekty přímo či nepřímo kontrolované příjemcem (dceřiné společnosti nebo dceřiné podniky prvního stupně). Mohou jimi být rovněž subjekty kontrolované subjektem, jejž kontroluje příjemce (vnuččiné společnosti nebo dceřiné podniky druhého stupně), a totéž platí pro další úrovně kontroly,

subjekty přímo či nepřímo kontrolující příjemce (mateřské společnosti). Stejně tak jimi mohou být subjekty kontrolující subjekt, který má kontrolu nad příjemcem,

subjekty pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako příjemce (sesterské společnosti);

ii)

členství, tj. příjemce je právně definován například jako síť, federace, sdružení, v nichž se účastní též navržené přidružené subjekty, nebo se příjemce účastní ve stejném subjektu (například síti, federaci, sdružení) jako navrhované přidružené subjekty;

iii)

zvláštní případ veřejnoprávních subjektů a subjektů ve veřejném vlastnictví.

Subjekty ve veřejném vlastnictví a veřejnoprávní subjekty (subjekty zřízené jako takové podle vnitrostátního, evropského či mezinárodního práva) nejsou vždy považovány za přidružené subjekty (například veřejné univerzity či výzkumná střediska).

Pojem přidružení ve veřejné sféře zahrnuje:

za přidružené státu mohou být považovány různé úrovně správní struktury v případě decentralizované správy (např. celostátní, regionální nebo místní ministerstva, v případě samostatných právnických osob),

veřejný subjekt, který byl zřízen orgánem veřejné moci, aby sloužil správnímu účelu, a je pod dohledem orgánu veřejné moci. Tato podmínka se ověřuje na základě stanov nebo jiných aktů, které veřejný subjekt zakládají. Nemusí to nutně znamenat, že veřejný subjekt je zcela nebo zčásti financovaný z veřejného rozpočtu (např. vnitrostátní školy přidružené ke státu).

Za subjekty přidružené k příjemci se nepovažují následující subjekty:

subjekty, které s příjemcem uzavřely smlouvu (na veřejnou zakázku) nebo subdodavatelskou smlouvu, jednají pro příjemce jako koncesionáři nebo pověřené osoby pro veřejné služby,

subjekty, které dostávají od příjemce finanční podporu,

subjekty, které s příjemcem pravidelně spolupracují na základě memoranda o porozumění či sdílejí část aktiv,

subjekty, které v rámci grantové dohody podepsaly dohodu o založení konsorcia,

subjekty, které podepsaly dohodu o spolupráci na twinningových projektech.

Pokud se informačního opatření zúčastní přidružené subjekty, musí být:

tyto přidružené subjekty uvedeny ve formuláři žádosti,

v žádosti uveden písemný souhlas přidružených subjektů,

v žádosti zahrnuty podpůrné doklady, které umožní ověřit, že tyto subjekty splňují kritéria způsobilosti a nevyloučení.

Pro vyhodnocení způsobilosti žadatele musí žadatel a jeho přidružené subjekty předložit následující podpůrné doklady:

soukromé subjekty: výpis z obchodního či živnostenského rejstříku nebo rejstříku spolků, kopii stanov spolku, osvědčení o registraci plátce DPH (pokud je v některých zemích číslo v obchodním rejstříku shodné s daňovým identifikačním číslem, požaduje se pouze jeden z těchto dokumentů),

veřejnoprávní subjekty: kopii usnesení, rozhodnutí či jiného úředního dokladu, kterým byl veřejnoprávní subjekt založen,

subjekty bez právní subjektivity: doklady prokazující, že jejich zástupce či zástupci jsou způsobilí činit jejich jménem právní úkony.

Informace pro britské žadatele: Upozorňujeme, že kritéria způsobilosti musí být dodržena po celou dobu trvání grantu. Jestliže Spojené království během grantového období vystoupí z EU, aniž by s ní uzavřelo dohodu, na základě které budou britští žadatelé i nadále způsobilí, přestanou se vám finanční prostředky z EU vyplácet (přičemž, pokud to bude možné, budete se moci na projektu i nadále podílet) nebo budete muset na základě článku II.17 grantové dohody (Vypovězení dohody Komisí) projekt opustit.

6.2   Činnosti způsobilé v rámci této výzvy k předkládání návrhů a období provádění

A.

Informační opatření by měla zahrnovat jednu nebo více aktivit, mezi něž patří:

produkce a distribuce multimediálního nebo audiovizuálního materiálu,

webové kampaně a kampaně na sociálních sítích,

mediální akce,

konference, semináře, workshopy a studie témat souvisejících se SZP.

B.

Informační opatření by měla být prováděna:

na celostátní úrovni nebo na úrovni několika regionů v rámci členského státu EU nebo

na unijní úrovni (v alespoň dvou členských státech).

C.

Mezi způsobilé činnosti nepatří:

opatření, jejichž realizaci vyžadují právní předpisy,

valné hromady či statutární schůze,

finanční podpora třetím osobám.

D.

Orientační období provádění informačních opatření

Informační opatření nesmí trvat déle než 12 měsíců.

Návrhy projektů, jejichž doba trvání přesáhne dobu stanovenou v této výzvě pro předkládání návrhů, budou odmítnuty.

7.   KRITÉRIA PRO VYLOUČENÍ

7.1   Vyloučení

Schvalující osoba vyloučí žadatele z účasti na výzvě k předkládání návrhů v těchto případech:

a)

žadatel je v úpadku, je předmětem insolvenčního řízení či se nachází v likvidaci, pokud jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, pokud má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, pokud je jeho obchodní činnost pozastavena nebo pokud je ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;

b)

v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že žadatel porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle práva země, ve které je usazen, nebo země, v níž sídlí schvalující osoba, nebo země plnění veřejné zakázky;

c)

v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že se žadatel dopustil vážného profesního pochybení tím, že porušil příslušné právní a správní předpisy nebo etické normy platné v oboru, v němž působí, či případného pochybení, jež má dopad na jeho profesní důvěryhodnost, pokud takové pochybení vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti, mimo jiné zejména těchto pochybení:

i)

z podvodných pohnutek nebo z nedbalosti zkreslování informací, které jsou požadovány pro ověření neexistence důvodů pro vyloučení a splnění kritérií pro výběr nebo jsou požadovány v rámci plnění veřejné zakázky, grantové dohody či rozhodnutí o udělení grantu;

ii)

uzavírání dohod s jinými žadateli s cílem narušit hospodářskou soutěž;

iii)

porušení práv duševního vlastnictví;

iv)

pokusu o ovlivňování rozhodovacího procesu Komise v průběhu zadávacího řízení;

v)

pokusu získat důvěrné informace, jež by ho neoprávněně zvýhodnily v zadávacím řízení;

d)

v pravomocném rozsudku bylo stanoveno, že žadatel je vinen kterýmkoli z níže uvedených skutků:

i)

podvod ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované aktem Rady ze dne 26. července 1995;

ii)

korupce ve smyslu článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované aktem Rady ze dne 26. května 1997, a čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV (5), jakož i korupce, jak je vymezena ve vnitrostátním právu země, v níž sídlí veřejný zadavatel, nebo země, v níž je usazen žadatel, nebo země plnění veřejné zakázky;

iii)

účast na zločinném spolčení ve smyslu článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV (6);

iv)

praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (7);

v)

teroristické trestné činy ve smyslu článku 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV (8) nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi ve smyslu článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí nebo návod či pomoc při jejich spáchání nebo pokus o spáchání takových trestných činů ve smyslu článku 4 uvedeného rozhodnutí;

vi)

dětská práce nebo jiné formy obchodování s lidmi ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (9);

e)

žadatel se v rámci plnění veřejné zakázky, grantové dohody nebo rozhodnutí o udělení grantu financovaných z rozpočtu Unie dopustil závažných pochybení, jež vedla k předčasnému ukončení této veřejné zakázky, dohody nebo rozhodnutí, k vymáhání náhrady škod nebo k jiným smluvním sankcím, nebo která byla zjištěna při kontrolách, auditech či šetřeních provedených schvalující osobou, Evropským úřadem pro boj proti podvodům nebo Účetním dvorem;

f)

v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že se žadatel dopustil nesrovnalosti ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10);

g)

v případech vážného profesního pochybení, podvodu, korupce, jiných trestných činů, závažného pochybení při plnění veřejné zakázky či nesrovnalostí proti žadateli svědčí:

i)

fakta zjištěná při auditech nebo vyšetřování Účetního dvora, úřadu OLAF nebo útvaru interního auditu nebo při jakékoli jiné prověrce, auditu či kontrole prováděných na pokyn schvalující osoby orgánu EU, evropského úřadu nebo agentury či instituce EU;

ii)

správní rozhodnutí, jež nejsou konečná a která mohou zahrnovat disciplinární opatření přijatá příslušným orgánem dohledu odpovědným za ověřování dodržování zásad profesní etiky;

iii)

rozhodnutí ECB, EIB, Evropského investičního fondu nebo mezinárodních organizací;

iv)

rozhodnutí Komise týkající se porušení právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu týkající se porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže na úrovni Unie nebo členského státu;

v)

rozhodnutí o vyloučení vydané schvalující osobou orgánu EU, evropského úřadu nebo agentury či instituce EU.

7.2   Nápravná opatření

Jestliže žadatel učiní prohlášení, podle něhož se nachází v některé z výše uvedených situací zakládajících důvody pro vyloučení (viz oddíl 7.1), měl by uvést, jaká opatření k nápravě dané situace podnikl, a tím prokázat svou důvěryhodnost. Může se jednat například o technická, organizační a personální opatření, jež mají zabránit opakování takové situace, nebo o náhradu škody či úhradu pokuty. Příslušné písemné doklady, které přijetí nápravných opatření prokazují, musí být přiloženy k prohlášení. Netýká se to případů uvedených pod písmenem d) oddílu 7.1.

7.3   Zamítnutí účasti ve výzvě k předkládání návrhů

Schvalující osoba nesmí udělit grant žadateli, který:

a.

se nachází v situaci zakládající vyloučení podle oddílu 7.1;

b.

poskytl vědomě nesprávné informace vyžadované jakožto podmínka pro účast v řízení nebo takové informace vůbec neposkytl;

c.

byl zapojen do přípravy dokumentů k výzvě k předkládání návrhů, přičemž tato skutečnost znamená narušení hospodářské soutěže, které nelze napravit jiným způsobem.

Tatáž kritéria vyloučení platí pro přidružené subjekty.

Žadatelům a případně přidruženým subjektům, kteří vědomě poskytli nesprávné informace, lze uložit správní a finanční sankce.

7.4   Podpůrné doklady

Žadatelé a přidružené subjekty musí předložit čestné prohlášení o tom, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 136 odst. 1 a článku 141 finančního nařízení, a vyplní k tomuto účelu příslušný formulář připojený k formuláři žádosti týkajícímu se této výzvy, který je k dispozici na internetové stránce: http://ec.europa.eu/agriculture/grants-for-information-measures/.

Tuto podmínku lze splnit jedním z těchto způsobů:

i)

žadatel podepíše čestné prohlášení svým jménem a jménem přidružených subjektů NEBO

ii)

žadatel a přidružené subjekty podepíší každý zvlášť čestné prohlášení svým jménem.

8.   VÝBĚROVÁ KRITÉRIA

8.1   Finanční způsobilost

Žadatelé musí disponovat stabilními finančními zdroji dostatečnými k tomu, aby byli schopni pokračovat v činnosti po celou dobu trvání grantu a podílet se na jeho financování. Finanční způsobilost žadatele se posuzuje na základě následujících podpůrných dokladů, které se přiloží k žádosti:

čestné prohlášení a

BUĎ

výkaz zisků a ztrát a rozvaha za poslední účetní období, za něž bylo uzavřeno účetnictví,

u nově vytvořených subjektů: výše uvedené doklady lze nahradit podnikatelským záměrem,

NEBO

tabulka uvedená ve formuláři žádosti, s příslušnými povinnými účetními údaji, k vypočtení poměrů podle pokynů ve formuláři.

Má-li příslušná schvalující osoba na základě předložených dokumentů za to, že finanční způsobilost žadatele je nepřesvědčivá, může požádat o další informace.

Má-li příslušná schvalující osoba za to, že finanční způsobilost žadatele je nedostatečná, žádost zamítne.

8.2   Provozní způsobilost

Žadatelé musí mít odborné kompetence a příslušnou kvalifikaci nezbytné k dokončení navrhovaného informačního opatření. V této souvislosti musí žadatelé předložit čestné prohlášení a tyto podklady:

životopisy nebo popis profilu osob primárně odpovědných za řízení a provádění operace (v odpovídajících případech, jako je vzdělávání, včetně seznamu významných publikací). Správce informačního opatření by měl mít alespoň pětiletou zkušenost s podobnými projekty,

zprávy o činnosti organizace,

seznam předchozích projektů a činností realizovaných v oblasti politiky této výzvy nebo souvisejících s informačními opatřeními (viz formulář žádosti č. 1: maximálně 4 projekty/činnosti).

9.   KRITÉRIA PRO ZADÁNÍ ZAKÁZKY

Komunikační nástroje a činnosti, které tvoří informační opatření, by měly být vzájemně propojeny, měly by mít jasný koncepční přístup a jasně vymezené cíle.

Činnosti v rámci informačního opatření musí za dobu trvání opatření dosáhnout konkrétních výstupů.

Očekávané výstupy informačního opatření musí být stanoveny ve fázi podání žádosti (viz formulář žádosti č. 3).

Návrh musí také obsahovat seznam relevantních (kvalitativních/kvantitativních) ukazatelů, pomocí nichž se očekávané výstupy/dopady informačního opatření měří (viz formulář žádosti č. 3).

Způsobilé žádosti budou hodnoceny na základě těchto kritérií:

1.

relevantnosti opatření: předběžné analýzy potřeb a konkrétních, měřitelných, dosažitelných a relevantních cílů a inovativní povahy opatření (25 bodů, požadované minimum 12,5 bodu);

2.

účelnosti opatření: témat, obsahu sdělení a cílového publika, podrobného programu a harmonogramu a metodiky následného hodnocení (25 bodů, požadované minimum 12,5 bodu);

3.

efektivity opatření: nákladové efektivnosti z hlediska navrhovaných zdrojů (25 bodů, požadované minimum 12,5 bodu);

4.

kvality řízení projektu: kvality procesů a přidělování úkolů za účelem provádění různých činností navrhovaného opatření (25 bodů, požadované minimum 12,5 bodu).

Za kvalitu návrhu bude uděleno maximálně 100 bodů. Návrh musí celkově dosáhnout minimálně 60 bodů a u každého kritéria je nutné získat minimálně 50 % bodů.

10.   PRÁVNÍ ZÁVAZKY

Udělí-li Komise grant, zašle žadateli grantovou dohodu, která bude obsahovat podmínky a úroveň financování v eurech, a vyrozumí ho o postupu, jehož cílem bude uzavřít dohodu obou stran.

Příjemce musí jako první podepsat dvě vyhotovení originálu dohody a neprodleně je zaslat zpět Komisi. Komise podepisuje poslední.

Upozorňujeme, že udělením grantu nevzniká nárok na udělení grantu žadateli v dalších letech.

11.   FINANČNÍ USTANOVENÍ

11.1   Způsobilé náklady

Způsobilé náklady musí splňovat všechna tato kritéria:

vznikly příjemci,

vznikly během trvání informačního opatření, s výjimkou nákladů, které se týkají závěrečných zpráv a osvědčení o auditu, Doba způsobilosti nákladů začíná podle ustanovení grantové dohody.

Pokud příjemce může prokázat nutnost zahájit informační opatření před podpisem dohody, může doba způsobilosti nákladů začít před podpisem dohody. Doba způsobilosti nesmí v žádném případě začít přede dnem podání žádosti o grant.

jsou uvedeny v odhadovaném rozpočtu,

jsou nezbytné pro provedení informačního opatření, které je předmětem grantu,

lze je identifikovat a ověřit, zejména tím, že jsou zaznamenány v účetních záznamech příjemce grantu a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy země, ve které je příjemce grantu usazen, a v souladu s běžnou praxí účtování nákladů příjemce grantu,

splňují požadavky platných právních předpisů v daňové a sociální oblasti,

jde o přiměřené, odůvodněné náklady, které splňují požadavky řádného finančního řízení, zejména požadavky hospodárnosti a efektivnosti.

Účetní postupy příjemce a jeho postupy interního auditu musí umožňovat přímé sesouhlasení nákladů a příjmů vykázaných v souvislosti s informačním opatřením s odpovídajícími účetními výkazy a podpůrnými doklady.

Tatáž kritéria platí pro náklady vzniklé přidruženým subjektům.

Způsobilé náklady mohou být přímé nebo nepřímé.

11.1.1   Způsobilé přímé náklady

Způsobilé přímé náklady na informační opatření jsou náklady, které:

lze s ohledem na podmínky způsobilosti vymezené výše identifikovat jako zvláštní náklady, které přímo souvisí s provedením opatření a které k němu lze přímo zaúčtovat, například:

a)

náklady na personál přidělený na informační opatření, jenž vyvíjí pracovní činnost na základě pracovní smlouvy s příjemcem nebo na základě rovnocenného jmenovacího aktu, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady v souladu s příjemcovou obvyklou politikou odměňování.

Tyto náklady zahrnují skutečné platy, příspěvky na sociální zabezpečení a další zákonem stanovené náklady zahrnuté v odměně. Mohou zahrnovat též nadrámcové odměny včetně peněžitých plnění na základě doplňkových smluv bez ohledu na povahu těchto smluv, za předpokladu, že jsou vypláceny jednotně v případě, že je vyžadována tatáž práce či know-how, a nezávisle na použitém zdroji financování.

Náklady na fyzické osoby, které vykonávají pracovní činnost v rámci smlouvy s příjemcem, která není pracovní smlouvou, nebo na fyzické osoby, které k příjemci za úplatu vyslala třetí strana, mohou být rovněž zahrnuty do osobních nákladů za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

i)

daná osoba pracuje za podmínek podobných podmínkám zaměstnance (zejména pokud jde o způsob organizace práce, plněné úkoly a prostory, v nichž jsou tyto úkoly plněny);

ii)

výsledek práce náleží příjemci (pokud není výjimečně dohodnuto jinak);

iii)

dané náklady se výrazně neliší od nákladů na zaměstnance, kteří vykonávají podobné úkoly na základě pracovní smlouvy s příjemcem.

Doporučené způsoby výpočtu přímých nákladů na zaměstnance jsou uvedeny v dodatku.

b)

cestovné a související příspěvky na pobyt, jsou-li v souladu s běžnými postupy příjemce týkajícími se cest;

c)

náklady na nájem prostor nebo vybavení;

d)

náklady spojené se subdodavatelskými smlouvami, jsou-li splněny zvláštní podmínky vztahující se na subdodávky stanovené v grantové dohodě;

e)

náklady plynoucí přímo z požadavků dohody (šíření informací, specifické hodnocení informačních opatření, audity, překlady, reprodukce), včetně nákladů na poskytnutí požadovaných finančních jistot, jsou-li odpovídající služby pořízeny v souladu s pravidly zakázek na provedení stanovenými v grantové dohodě;

f)

příjemcem uhrazené dávky, daně a poplatky, zejména daň z přidané hodnoty (DPH), jsou-li zahrnuty ve způsobilých přímých nákladech a nestanoví-li grantová dohoda jinak.

11.1.2   Způsobilé nepřímé náklady (režijní náklady)

Nepřímé náklady jsou náklady, které přímo nesouvisí s realizací informačních opatření, a tedy jim je nelze přímo připsat.

V kategorii nepřímých nákladů, které představují obecné správní náklady příjemce, na něž lze nahlížet jako na náklady, jež lze přiřadit informačnímu opatření, je způsobilá paušální částka ve výši 7 % celkových způsobilých přímých nákladů na informační opatření.

Nepřímé náklady nesmí zahrnovat náklady uvedené pod jinou rozpočtovou položkou.

Upozorňujeme žadatele, že pokud dostávají grant na provozní náklady financovaný z rozpočtu EU nebo Euratomu, nesmí vykazovat nepřímé náklady za období, na něž se tento grant na provozní náklady vztahuje, pokud nemůžou prokázat, že grant na provozní náklady nepokrývá náklady na informační opatření.

Aby toto prokázal, měl by příjemce v zásadě:

a.

používat analytický systém nákladového účetnictví, který umožňuje oddělit jednotlivé druhy nákladů (včetně režijních) vzniklé v souvislosti s grantem na provozní náklady a s grantem na informační opatření. Příjemce by za tím účelem měl používat vhodné účetní kódy a klíče pro příspěvky, které zaručí spravedlivé, objektivní a reálné rozdělení nákladů;

b.

vykazovat zvlášť:

všechny náklady vzniklé v souvislosti s grantem na provozní náklady (tj. osobní, režijní a ostatní provozní náklady spojené s danou částí jeho běžné roční činnosti) a

všechny náklady vzniklé v souvislosti s grantem na informační opatření (včetně skutečných nepřímých nákladů spojených s daným informačním opatřením).

Jestliže grant na provozní náklady pokryje veškerou běžnou roční činnost a rozpočet příjemce, nemá příjemce nárok na proplacení jakýchkoli nepřímých nákladů vzniklých v souvislosti s grantem na informační opatření.

11.2   Nezpůsobilé náklady

a)

výnosy z kapitálu a dividendy vyplacené příjemcem;

b)

dluhy a poplatky za dluhovou službu;

c)

rezervy na ztráty či závazky;

d)

dlužné úroky;

e)

sporné pohledávky;

f)

kurzové ztráty;

g)

náklady na převody z účtu Komise účtované bankou příjemce;

h)

náklady vykázané příjemcem v rámci jiného informačního opatření, které získalo grant z rozpočtu Unie. K těmto grantům patří granty, jež udělují členské státy a jež jsou financovány z rozpočtu Unie, a granty, jež udělují jiné subjekty než Komise pro účely plnění rozpočtu Unie. Zejména příjemci, kteří získali grant na provozní náklady financovaný z rozpočtu EU nebo Euratomu, nesmí vykazovat nepřímé náklady za období, na něž se tento grant na provozní náklady vztahuje, pokud nemůžou prokázat, že grant na provozní náklady nepokrývá náklady na informační opatření;

i)

příspěvky od třetích stran ve formě věcného plnění;

j)

nepřiměřené nebo neuvážené výdaje;

k)

odpočitatelná DPH;

l)

nákup vybavení.

11.3   Forma grantu

11.3.1   Proplacení skutečně vzniklých nákladů

Výše grantu bude stanovena tak, že se na skutečně vynaložené způsobilé náklady vykázané příjemcem a jeho přidruženými subjekty použije maximální míra spolufinancování ve výši 60 %.

11.3.2   Paušální částka

Na pokrytí nepřímých nákladů, jež představují obecné správní náklady příjemce, na něž lze nahlížet jako na náklady, které lze přiřadit informačnímu opatření, se použije paušální částka ve výši 7 % způsobilých přímých nákladů. Paušální částka bude vyplacena v návaznosti na schválení nákladů, z nichž byla vypočtena.

Podmínky, jež musí splňovat běžná praxe účtování nákladů příjemce:

Příjemce musí zajistit, aby účetní postupy, které používá k vykazování způsobilých nákladů, splňovaly tyto podmínky:

a)

používané postupy účtování nákladů musí představovat běžnou praxi účtování nákladů příjemce. Příjemce musí tyto postupy uplatňovat jednotným způsobem na základě objektivních kritérií nezávislých na zdroji financování (EU nebo jiných);

b)

vykázané náklady lze přímo sesouhlasit s částkami, jež jsou zaznamenány v jeho účetní evidenci;

c)

kategorie použité k vykázání nákladů nezahrnují žádné nezpůsobilé náklady ani náklady již pokryté jinou formou grantu.

11.4   Vyrovnaný rozpočet

K formuláři žádosti musí být přiložen odhadovaný rozpočet informačního opatření. Příjmy a výdaje v něm musí být vyrovnané.

Rozpočet musí být sestaven v eurech.

Žadatelé, kterým vzniknou náklady nikoli v eurech, jsou povinni použít směnný kurz zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie nebo na internetové stránce Infor-euro na adrese http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/inforeuro/inforeuro_en.cfm.

Žadatel musí zajistit, aby zdroje nezbytné k provedení informačních opatření nepocházely pouze z grantu EU.

Spolufinancování informačního opatření může mít podobu:

vlastních zdrojů příjemce,

příjmu plynoucího z informačního opatření,

finančních příspěvků třetích osob.

Celkové spolufinancování může rovněž zahrnovat věcné plnění třetích osob, tzn. nefinanční zdroje, jež příjemci zdarma poskytnou třetí osoby. Související náklady třetích osob, jako je dobrovolnická práce, bezplatné poskytnutí jednací místnosti apod., nejsou v rámci grantu způsobilé.

Hodnota příspěvku ve formě věcného plnění nesmí přesáhnout:

buď náklady skutečně vynaložené a řádně doložené účetními doklady,

anebo v případě neexistence takových dokladů náklady obvyklé na dotčeném trhu.

Příspěvky ve formě věcného plnění jsou v odhadu rozpočtu vedeny samostatně, aby odrážely celkovou výši zdrojů přidělených na dané informační opatření. Jejich jednotková hodnota je ohodnocena v prozatímním rozpočtu a dále se nemění.

Příspěvky ve formě věcného plnění musí být v souladu s vnitrostátními daňovými předpisy a předpisy týkajícími se sociálního zabezpečení.

11.5   Výpočet konečné výše grantu

Konečnou výši grantu vypočte Komise v okamžiku provedení konečné platby. Výpočet probíhá v těchto krocích:

Krok 1 – Použití sazby náhrad na způsobilé náklady a připočtení paušální částky

Částka podle kroku 1 se získá použitím sazby náhrad uvedené v oddílu 11.3.1 na způsobilé náklady schválené Komisí a připočtením paušální částky podle oddílu 11.3.2.

Krok 2 – Stanovení stropu maximální výše grantu

Celková částka, kterou Komise vyplatí příjemci, nesmí v žádném případě překročit maximální výši grantu, jak ji stanoví grantová dohoda. Je-li částka vypočtená v kroku 1 vyšší než tato maximální výše, omezí se konečná výše grantu na tuto maximální výši.

Krok 3 – Snížení v důsledku pravidla neziskovosti

„Ziskem“ se rozumí přebytek, který vznikne po odečtení celkových způsobilých nákladů na informační opatření od součtu částky vypočtené podle kroku 1a 2 a celkových příjmů z informačního opatření.

Celkové způsobilé náklady na informační opatření jsou konsolidované celkové způsobilé náklady schválené Komisí. Celkové příjmy z informačního opatření jsou konsolidované celkové příjmy, jež jsou zjištěny, generovány či potvrzeny ke dni, k němuž příjemce vypracoval žádost o platbu zůstatku.

Za příjmy jsou považovány:

a)

příjmy plynoucího z informačního opatření.

Jestliže vznikne zisk, odečte se úměrně konečné sazbě náhrad použité na skutečné způsobilé náklady na informační opatření schválené Komisí.

Krok 4 – Snížení částky v důsledku absence řádného provedení či v důsledku porušení jiných povinností

Komise může snížit maximální výši grantu, pokud informační opatření nebyla řádně provedena (tj. pokud nebyla provedena, nebo byla provedena špatně, částečně nebo opožděně), nebo pokud byla porušena jiná povinnost vyplývající z dohody.

Snížení grantu bude úměrné tomu, do jaké míry nebyla informační opatření provedena řádně, nebo vzhledem k míře závažnosti porušení povinností.

11.6   Podávání zpráv a způsoby platby

11.6.1   Pokud příjemce splnil podmínky grantové dohody (platební lhůty, stropy apod.), může požádat o provedení platby. K žádosti o platbu musí být připojeny (a uvedeny v grantové dohodě) následující dokumenty:

Žádost o platbu

Průvodní dokumenty

Vyplacení zůstatku

 

Komise stanoví výši této platby na základě výpočtu konečné výše grantu (viz oddíl 11.5).

a)

Závěrečná technická zpráva

b)

Závěrečný finanční výkaz

11.7   Ostatní finanční podmínky

a)   Zákaz kumulace a dvojího financování

Na jedno informační opatření může být z rozpočtu EU udělen pouze jeden grant.

Za žádných okolností nesmějí být tytéž náklady financovány z rozpočtu Unie dvakrát. Za tímto účelem žadatelé v žádosti o grant uvedou zdroje a výši prostředků Unie, jež obdrželi nebo o něž požádali za účelem financování téhož informačního opatření, téže části informačního opatření nebo svého provozu během téhož rozpočtového roku, jakož i veškeré další finanční prostředky, jež na toto opatření obdrželi nebo o něž požádali.

b)   Zákaz retroaktivity

Grant nelze poskytnout se zpětným účinkem na již ukončené informační opatření.

Grant na informační opatření, které již bylo zahájeno, lze poskytnout pouze tehdy, pokud žadatel může v žádosti o grant prokázat, že informační opatření muselo být zahájeno ještě před podpisem grantové dohody.

V takových případech nesmějí být způsobilé náklady vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant.

c)   Zakázky na provedení/subdodávky

Pokud provedení informačních opatření vyžaduje zadání zakázek (zakázek na provedení), musí příjemce zakázku zadat ekonomicky nejvýhodnější nabídce nebo (případně) nabídce uvádějící nejnižší cenu a zároveň je třeba vyhnout se střetu zájmů.

V případě zakázky na provedení v hodnotě nad 60 000 EUR musí příjemce dodržet zvláštní pravidla uvedená ve vzorové grantové dohodě přiložené k výzvě.

Očekává se, že příjemce výběrové řízení jasně zdokumentuje a dokumentaci si uchová pro případ auditu.

Subjekty, které jednají jako veřejný zadavatel ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (11) nebo jako zadavatel ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (12), se musí řídit platnými vnitrostátními předpisy pro zadávání veřejných zakázek.

Příjemci mohou uzavřít smlouvu o subdodávkách na realizaci úkolů, které jsou součástí informačního opatření. Pokud tak učiní, musí zajistit, že kromě výše uvedených podmínek ekonomicky nejvýhodnější nabídky a neexistence střetu zájmů jsou splněny i tyto podmínky:

a)

subdodávky se nevztahují na základní úkoly informačního opatření;

b)

využití subdodávek je odůvodněno povahou informačního opatření a potřebami při jeho realizaci;

c)

odhadované náklady na subdodávky jsou přehledně vyznačeny v odhadu rozpočtu;

d)

využití subdodávek, pokud není stanoveno v popisu informačního opatření, příjemce oznámí a Komise schválí. Komise je může schválit:

i)

před uzavřením smlouvy na subdodávky, pokud příjemci požádají o změnu;

ii)

po uzavření smlouvy na subdodávky, jsou-li tyto subdodávky:

konkrétně odůvodněné v závěrečné technické zprávě a

nemají za následek změnu grantové dohody, jež by mohla zpochybnit rozhodnutí o udělení grantu nebo být v rozporu se zásadou rovného zacházení se žadateli;

e)

příjemci zajistí, aby se určité podmínky platné pro příjemce a vyjmenované v grantové dohodě (např. viditelnost, důvěrnost informací atd.) vztahovaly rovněž na subdodavatele.

d)   Finanční podpora třetím stranám

Žádosti nesmí obsahovat ustanovení o poskytování finanční podpory třetím stranám.

12.   ZVEŘEJŇOVÁNÍ

12.1   Ze strany příjemců

Příjemci musí ve všech publikacích nebo ve spojení s činnostmi, na něž se grant využívá, jasně zmínit příspěvek Evropské unie.

Příjemci mají v tomto směru povinnost ve všech svých publikacích, na plakátech, v programech a jiných materiálech vzniklých v rámci spolufinancovaného projektu přednostně uvést název a logo Evropské komise.

K tomuto účelu musí použít text, logo a prohlášení o vyloučení odpovědnosti, které jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/agriculture/grants-for-information-measures/.

Nebude-li tato podmínka zcela splněna, může být grant, který příjemce získal, v souladu s ustanoveními grantové dohody snížen.

12.2   Ze strany Komise

S výjimkou stipendií udělených fyzickým osobám a další přímé podpory vyplacené nejpotřebnějším fyzickým osobám se všechny informace týkající se grantů udělených v průběhu rozpočtového roku zveřejňují na internetových stránkách orgánů Evropské unie nejpozději do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byly granty uděleny.

Komise zveřejní tyto informace:

jméno/název příjemce,

adresu příjemce, je-li příjemcem právnická osoba, region, je-li příjemcem fyzická osoba, a to na úrovni NUTS 2, má-li bydliště v EU, nebo ekvivalentní, má-li bydliště mimo EU,

předmět grantu,

udělenou částku.

Na základě odůvodněné a opodstatněné žádosti příjemce je od zveřejnění informací upuštěno v případě rizika, že by byla u příslušných jednotlivců ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců.

13.   ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Reakce na výzvu k předkládání návrhů vyžaduje zaznamenání a zpracování osobních údajů (jako je jméno, adresa a životopis). Tyto údaje budou zpracovány v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (13). Není-li stanoveno jinak, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, oddělení R5, otázky a všechny vyžádané osobní údaje nezbytné pro vyhodnocení žádosti v souladu s podmínkami výzvy k předkládání návrhů zpracuje výhradně za tímto účelem.

Nachází-li se příjemce v některé ze situací popsaných v čl. 136 odst. 1 a článku 141 finančního nařízení 2018/1046, může Komise osobní údaje zaregistrovat v systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (více podrobností viz prohlášení o ochraně osobních údajů na adrese:

http://ec.europa.eu/budget/library/explained/management/protecting/privacy_statement_edes_en.pdf).

14.   POSTUP PŘI PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ

Návrhy musí být podány do 14. prosince 2018.

Po uplynutí lhůty pro podání žádosti není povoleno žádost jakkoli měnit. Komise však může žadatele v průběhu hodnocení kontaktovat, pokud je třeba objasnit některé aspekty nebo opravit administrativní chyby.

Dotazy lze klást až do 4. prosince 2018.

Žadatelé budou o výsledcích výběrového řízení písemně vyrozuměni.

Podávání žádostí v tištěné podobě

Formuláře žádosti jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/agriculture/grants-for-information-measures/.

Žádosti musí být podány na správném formuláři, řádně vyplněné a opatřené datem. Musí být podepsány osobou oprávněnou přijímat právní závazky jménem žadatelské organizace.

V případě potřeby může žadatel na zvláštních listech uvést veškeré dodatečné informace, které považuje za nutné.

Žádosti se zasílají na tuto adresu:

European Commission Unit AGRI. B.1

Call for proposals 2018/C 395/03

To the attention of Head of Unit

L130 4/053

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

poštou, rozhodným dnem je datum poštovního razítka,

kurýrní službou, rozhodným dnem je datum přijetí kurýrní službou,

osobně, rozhodným dnem je datum potvrzení o přijetí, a to na této adrese:

Osobní doručení/expresní zásilky:

European Commission

Central Mail Service

Avenue du Bourget, no 1 Bourgetlaan 1

B-1140 Bruxelles/Brussels

BELGIQUE/BELGIË

Podání přihlášky je nutno prokázat potvrzením, jež podepsal a datem opatřil úředník ústřední podatelny Komise, který zásilku s přihláškou převzal. Podatelna je otevřena od pondělí do čtvrtka od 8:00 do 17:00 hodin a v pátek od 8:00 do 16:00 hodin. V sobotu, v neděli a ve dnech pracovního volna Komise je podatelna zavřená.

Žádosti zaslané faxem nebo elektronickou poštou nebudou přijaty.

Kromě návrhu v tištěné podobě je žadatel ve stejné obálce povinen předložit elektronickou verzi návrhu a všech jeho příloh na CD-ROM nebo paměťovém modulu USB. Rozhodující je verze v tištěné podobě. Přípustnost žádostí se bude hodnotit na základě žádostí předložených v tištěné podobě.

Kontakty

Kontaktní místo pro případné dotazy: agri-grants@ec.europa.eu

Časté otázky a odpovědi budou zveřejněny na adrese: https://ec.europa.eu/agriculture/grants-for-information-measures/.

Přílohy

Formulář žádosti včetně rozpočtových tabulek (se seznamem dokumentů, které musí být přiloženy) je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/agriculture/grants-for-information-measures/

Vzor grantové dohody spolu se vzorem finanční a technické zprávy je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/agriculture/grants-for-information-measures/

Formulář právního subjektu je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/legal_entities/legal_entities_en.cfm

Formulář „Finanční identifikace“ je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/budget/contracts_grants/info_contracts/financial_id/financial_id_en.cfm


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2)  (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/791 ze dne 11. května 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1306/2013, pokud jde o režim podpory na dodávky ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích zařízení (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.

(5)  Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54.

(6)  Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42.

(7)  Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

(8)  Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

(9)  Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(13)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.