—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0095),

—

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0091/2007),

—

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A6-0285/2007),

1.

schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

—

s ohledem na podnět Finské republiky (16336/2006) (1),

—

s ohledem na čl. 10 odst. 1 Úmluvy přijaté na základě článku K.3 Smlouvy o EU o zřízení Evropského policejního úřadu (úmluva Europol), která byla podepsána v Bruselu dne 26. července 1995 (2),

—

s ohledem na čl. 30 odst. 1 písm. b), čl. 30 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

—

s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0048/2007),

—

s ohledem na akt Rady ze dne 3. listopadu 1998, kterým se přijímají prováděcí pravidla pro pracovní soubory Europolu pro účely analýzy (3),

—

s ohledem na akty Rady ze dne 27. listopadu 2003, kterým se na základě čl. 43 odst. 1 Úmluvy o Europolu vypracovává protokol pozměňující tuto úmluvu (4),

—

s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0288/2007),

1.

schvaluje pozměněný podnět Finské republiky;

2.

vyzývá Radu, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh;

3.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.

vyzývá Radu, aby konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit podnět Finské republiky;

5.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládě Finské republiky.

—

s ohledem na články 2, 6 a 174 Smlouvy o ES,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o lesních požárech a povodních (1), na své usnesení ze dne 5. září 2002 o povodních v Evropě (2), na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o suchu v Portugalsku (3), na své usnesení ze dne 12. května 2005 o suchu ve Španělsku (4), na své usnesení ze dne 8. září 2005 o přírodních katastrofách (požárech a povodních) tohoto léta v Evropě (5) a na svá usnesení ze dne 18. května 2006 o přírodních katastrofách (požáry, sucha a povodně) - zemědělská hlediska (6), aspekty regionálního rozvoje (7) a aspekty životního prostředí (8),

—

s ohledem na dvě společná veřejná slyšení organizovaná jeho Výborem pro regionální rozvoj, Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova na téma „Evropská strategie pro přírodní katastrofy“ (dne 20. března 2006) a „Evropská civilní ochrana: Europe aid“ (dne 5. října 2006),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (9), na předpokládané přijetí přepracované verze rozhodnutí Rady o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství a stanovisko Parlamentu ze dne 24. října 2006 (10),

—

s ohledem na návrh Komise na nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (KOM(2005)0108) a na stanovisko Parlamentu ze dne 18. května 2006 (11),

—

s ohledem na zprávu Michela Barniera ze dne 9. května 2006 nazvanou „Za evropskou jednotku civilní ochrany: Europe aid“,

—

s ohledem na postoj ze dne 25. dubna 2007 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (12),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu (13),

—

s ohledem na závěry Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci konané ve dnech 12. a 13. června 2007 týkající se posílení koordinační kapacity Monitorovacího a informačního střediska (MIC) v rámci mechanismu civilní ochrany Společenství,

—

s ohledem na Kjótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) ze dne 11. prosince 1997 a na ratifikaci tohoto protokolu Společenstvím dne 4. března 2002,

—

s ohledem na nařízení (ES) č. 2152/2003 (14) ze dne 17. listopadu 2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve společenství (Forest Focus) (nařízení o monitorování lesů),

—

s ohledem na bod 12 závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 15.-16. června 2006 týkající se schopnosti Unie reagovat na mimořádné události, krize a katastrofy,

—

s ohledem na sdělení Komise o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii (KOM(2007)0414),

—

s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k ničivým požárům a mohutným povodním, které v průběhu léta 2007 způsobily v Evropě, zejména v Řecku a ve Spojeném království, ztráty na životech a zkázu, a postihly členské státy EU a některé nejvzdálenější regiony, zejména Martinique a Guadalupe, které zasáhl hurikán Dean, kandidátské země a země v bezprostředním sousedství EU, vzhledem k tomu, že již oblasti zpustošené v průběhu měsíce července odpovídají celkové ploše zpustošené požáry v průběhu celého loňského roku; vzhledem k tomu, že Řecko zažilo během měsíce srpna vážnou národní tragédii způsobenou jedněmi z nejosudovějších požárů, které svět zažil od roku 1871,

B.

vzhledem k tomu, že celková plocha vegetace a zalesněného území, kterou v Evropě letos v létě zasáhly požáry, představuje více než 700 000 hektarů, včetně lokalit významných pro Společenství (SCI), které jsou součástí sítě Natura 2000, a dalších významných ekologicky hodnotných oblastí, které z hlediska životního prostředí propojují celý region, a vzhledem k tomu, že nejvíce postiženými státy jsou Řecko, Itálie, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Španělsko (a zejména Kanárské ostrovy a provincie Castillón), Ukrajina, Turecko a Albánie,

C.

vzhledem k tomu, že nedávné zničující lesní požáry v Řecku způsobily ztrátu více než 60 lidských životů a zranění mnoha lidí, zpustošení více než 250 000 hektarů, včetně tisíců hektarů lesů a křovinatých porostů, úhyn zvířat, zničení mnoha domů a nemovitostí a vyhlazení vesnic,

D.

vzhledem k tomu, že další části Evropy, zejména Spojené království, zároveň postihly vážné povodně, jež měly za následek ztrátu nejméně 10 lidských životů, škody na obytných domech, školách, infrastruktuře a zemědělství, jejichž výše se odhaduje na 5 miliard eur, a selhání zásobování čistou vodou pro 420 000 lidí, což vedlo k přesídlení velkého počtu lidí a k podstatným ztrátám pro podniky, zemědělství a turistický průmysl; vzhledem k tomu, že Itálie zažila kritickou záplavovou situaci ve střední a severní části a sucha a požáry na jihu, přičemž se ve východní Evropě, zejména v Rumunsku, vyskytla extrémní sucha,

E.

vzhledem k tomu, že během dvou měsíců byl mechanismus civilní ochrany Společenství dvanáctkrát aktivován na základě téhož druhu mimořádné události a sedm z těchto případů proběhlo současně; vzhledem k tomu, že pomoc členských států nestačila k tomu, aby ve všech případech těchto mimořádných událostí došlo k zajištění rychlé a odpovídající reakce v oblasti civilní ochrany,

F.

vzhledem k tomu, že díky stále teplejším a sušším létům v jižní Evropě jsou lesní a jiné požáry opakujícím se jevem, avšak rok od roku se dramaticky liší co do intenzity a zeměpisné polohy; vzhledem k tomu, že výskyt těchto katastrofálních jevů je také ovlivněn změnou klimatu a souvisí se stále častějšími vlnami horka a sucha, jak konstatuje výše uvedené sdělení Komise o obdobích sucha; vzhledem k tomu, že investice do boje proti změně klimatu je proto investicí do prevence sucha a katastrofických lesních požárů; vzhledem k tomu, že během suchých období, která se neustále prodlužují, bude obnova lesů po požáru stále obtížnější, přičemž hrozí vznik pouští,

G.

vzhledem k ničivým hospodářským a sociálním následkům přírodních katastrof na regionální ekonomiky, výrobní činnost a cestovní ruch,

H.

vzhledem k tomu, že vysoký počet požárů v jižní Evropě v roce 2007, jakož i jejich rozsah, je důsledek působení mnoha faktorů, včetně změny klimatu, nedostatečného vymezení lesních území a péče o ně a kombinace přirozených příčin a lidské nedbalosti, ale také lidské trestné činnosti, společně s nedostatečným prováděním zákonů, které zakazují nelegální stavění na vypálené půdě,

I.

vzhledem k tomu, že Evropská unie musí uznat specifický charakter přírodních katastrof, ke kterým dochází v souvislosti s požáry a suchem v oblasti Středozemního moře, a že mu musí přizpůsobit svůj systém prevence, výzkum, řízení rizik, civilní ochranu a nástroje solidarity,

1.

vyjadřuje svou upřímnou soustrast a plnou solidaritu s příbuznými osob, které přišly o život, jakož i s obyvateli postižených oblastí;

2.

vzdává poctu hasičům, ostatním profesionálům i dobrovolníkům, kteří riskovali svůj život a neúnavně usilovali o uhašení požárů, záchranu lidských životů a omezení škod způsobených přírodními katastrofami tohoto léta, jakož i mnoha jednotlivcům, kteří bojovali za záchranu své obživy a prostředí, které je obklopovalo;

3.

žádá Komisi, aby bezodkladně a co možná nejpružněji mobilizovala stávající Fond solidarity EU (EUSF), a to bez časově náročných postupů či administrativních překážek; domnívá se v tomto ohledu, že potřebné zdroje musí být neprodleně zpřístupněny s cílem ulehčit utrpení a uspokojit potřeby obětí přírodních katastrof a jejich nejbližších rodinných příslušníků prostřednictvím EUSF, veškerých dalších nástrojů Společenství (např. strukturálních fondů či Evropského fondu rozvoje venkova (EFRV)) nebo prostřednictvím jakýchkoli dalších možných finančních prostředků; na základě uplatňování podmínek financování z fondů Společenství, jako jsou zásady partnerství a udržitelného rozvoje;

4.

naléhavě žádá Komisi, aby navrhla mimořádnou pomoc Společenství, především finančního charakteru, s cílem podpořit obnovu oblastí, které utrpěly těžké škody, obnovit výrobní potenciál postižených oblastí a usilovat o oživení procesu vytváření pracovních míst, a aby přijala účinná opatření na kompenzaci sociální zátěže spojené se ztrátou zaměstnání a jiných zdrojů příjmu;

5.

zdůrazňuje, že je třeba urychlit postup pro přístup k fondům EU za účelem oživení zemědělské půdy po povodních a požárech a za účelem poskytnutí větší finanční podpory rozvoje ochranných protipovodňových hrází; vyzývá Komisi a členské státy, aby přehodnotily a sdílely osvědčené postupy z hlediska nejnovějších poznatků o zvýšeném riziku povodní a lesních požárů, jehož příčina spočívá ve způsobu, jakým je spravována půda, přírodní stanoviště a odvodňování; naléhavě vyzývá členské státy, aby v co největší míře usnadňovaly přirozené odvodňování a zadržování vody v životním prostředí a současně zvyšovaly možnost regulace povodní a odvodňovacích systémů, které omezí škody způsobené extrémním srážkovým úhrnem;

6.

oceňuje solidaritu Evropské unie, jejích členských států a dalších zemí při pomoci postiženým regionům během nouzových situací způsobených lesními požáry poskytnutím letadel, protipožární techniky a odborných znalostí, jakož i pomoc poskytnutou příslušnými orgány a záchrannými službami; domnívá se, že měřítko těchto událostí a jejich dopad často překračují regionální i národní měřítko a možnosti a naléhavě vyžadují účinnou evropskou podporu;

7.

uznává podíl, kterým přispělo Monitorovací a informační středisko (MIC) při podpoře a usnadňování mobilizace a koordinace civilní ochrany a pomoci pro mimořádné situace; nicméně konstatuje, že zdroje členských států určené na boj proti lesním požárům, zejména pak za použití letadel, jsou omezené a členské státy nemají vždy možnost nabídnout podporu v případech, kdy jsou zdroje potřebné na národní úrovni; konstatuje, že následkem této situace byla pomoc poskytnutá některým členským státům menší než jiným, a že se tyto členské státy musely spolehnout na bilaterální dohody se státy vně EU s ohledem na pomoc; lituje tudíž, že v některých případech se EU jakožto celku nepodařilo ukázat dostatečnou solidaritu;

8.

naléhavě vybízí Radu, aby bezodkladně dospěla k rozhodnutí o navrženém nařízení o Fondu solidarity EU, přičemž je třeba si uvědomit, že Evropský parlament přijal své stanovisko v květnu 2006; domnívá se, že opoždění Rady je v tomto ohledu nepřijatelné; je přesvědčen, že nové nařízení, které - kromě jiných opatření - snižuje prahové hodnoty pro mobilizaci Fondu solidarity EU, bude schopné reagovat na škody účinněji, pružněji a včas; vyzývá úřadující portugalské předsednictví a ministry financí, životního prostředí, zemědělství a regionálního rozvoje v EU, aby bezodkladně přijali rychlá a přísná opatření; navrhuje, aby bylo za tímto účelem svoláno mimořádné společné zasedání Rady ministrů EU odpovědných za tyto oblasti, u kterého by byli přítomni zástupci Parlamentu a Komise jakožto pozorovatelé;

9.

vyzývá k vytvoření evropské jednotky, která by byla schopna okamžité reakce v mimořádných případech, jak ji navrhovala zpráva komisaře Barniera, a vyjadřuje politování nad absencí odpovědi i následných opatření v této věci; v tomto kontextu dále zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v rozvoji kapacit rychlého nasazení založených na mechanismech civilní ochrany členských států, jak k tomu na svém zasedání v Bruselu ve dnech 16. a 17. června 2006 vyzývala Evropská rada; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem připravila konkrétní návrh; zdůrazňuje úlohu členských států a jejich místních orgánů při účinné prevenci požárů a boji proti nim;

10.

10 naléhavě vyzývá Komisi, aby po členských státech požadovala operační programy a zkušenosti z jejich uplatňování v případech přírodních katastrof a aby posoudila přiměřenost prevence, připravenost a použitá opatření v reakci na takové situace za účelem výměny zkušeností a vyvození závěrů v oblasti bezprostředních opatření, koordinace správních a operačních orgánů a dostupnosti potřebných lidských zdrojů a materiálu; vybízí Komisi, aby přezkoumala možnost spolupráce se zeměmi sousedícími s EU a s dalšími třetími zeměmi při boji proti katastrofickým požárům, výměně osvědčených postupů nebo kapacit v průběhu nebezpečných letních měsíců, což umožní lépe se připravit na léto 2008;

11.

domnívá se, že zkušenost z posledních let i doby nedávné zdůrazňuje potřebu posílit prevenci, připravenost a schopnost reakce v oblasti civilní ochrany Společenství proti lesním a jiným požárům, a naléhavě žádá Komisi, aby za tímto účelem přijala vhodná opatření;

12.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnosti, jak předem zajistit přístup k doplňkovým kapacitám získaným z jiných zdrojů, včetně komerčního sektoru, aby se zajistila rychlá reakce na závažné mimořádné události; navrhuje, aby byly náklady na pohotovostní jednotku pokryty prostřednictvím finančního nástroje pro civilní ochranu;

13.

vítá nedávné rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu a je přesvědčen, že by činnosti financované na základě tohoto nástroje měly být viditelným výrazem evropské solidarity a poskytovat dodatečný evropský přínos pro účinné zvládání přírodních katastrof; obává se nicméně, že částka, jež byla tomuto novému nástroji přidělena, nebude postačovat k účinnému provádění jeho ambiciózních úkolů;

14.

zdůrazňuje, že je zapotřebí přísnějších opatření určených na prevenci přírodních katastrof, a v tomto ohledu netrpělivě očekává v roce 2008 zveřejnění dvou studií Komise zaměřených na vytvoření integrované strategie předcházení přírodním katastrofám; dále navrhuje, aby se Komise za účelem předcházení přírodním katastrofám zabývala možným využitím otevřené koordinace prostřednictvím rozšířené územní péče, jež by u vodních těles zlepšila schopnost déle zadržovat vodu, a rozšířené péče o lesy s cílem co nejvíce snížit požární zatížení lesa a rozsah a rychlost požáru; poukazuje na to, že obnovená biomasa by mohla přispět k ekonomické proveditelnosti této operace;

15.

vyzývá Komisi, aby provedla rozsáhlejší výzkum v oblasti zlepšování prevence lesních požárů a metod a materiálů pro boj s nimi a aby přehodnotila územní plánování a využití půdy; naléhavě vyzývá členské státy, aby učinily razantní opatření na zlepšení a dodržování svého legislativního rámce pro ochranu lesů a aby se vyhnuly komercializaci, privatizaci a změně statutu lesní půdy, a zamezily tak jejímu nezákonnému využívání a spekulacím; domnívá se, že by se mělo k tomuto účelu využít veškerého dostupného know-how EU, včetně satelitních systémů;

16.

s politováním konstatuje, že mnoho z těchto lesních požárů bylo zřejmě zahájeno žhářstvím a je obzvláště znepokojen skutečností, že trestné činy žhářství zaviňují čím dál více lesních požárů v Evropě; vyzývá proto členské státy, aby posílily postihy za trestné činy, které poškozují životní prostředí, a zejména za ty, které způsobují lesní požáry, a je přesvědčen, že pohotové a efektivní vyšetřování, které povede k odhalení viníků a po němž bude následovat odpovídající trest, by odradilo nedbalé i záměrné jednání;

17.

vyjadřuje své znepokojení nad zvyšujícím se počtem katastrof způsobených extrémními klimatickými jevy, které lze podle odborníků z velké části přisuzovat změně klimatu v důsledku globálního oteplování; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby provedly nezbytné kroky k dosažení cílů z Kjóta, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření pro zajištění dodržování závazků z Kjóta a jejich kontroly; vyzývá Komisi a všechny příslušné orgány veřejné moci, aby v zájmu zmírnění škod při sestavování rozpočtů a rezerv na mimořádné výdaje pro pohotovostní služby vzaly v úvahu změnu klimatu a zvýšenou pravděpodobnost katastrof, jako jsou povodně či lesní požáry;

18.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své spolupráci s vnitrostátními orgány, jejímž cílem je vypracování politik, jež minimalizují environmentální škody způsobené požáry; vyzývá k vytvoření politiky opětovného zalesňování založené na respektování bioklimatických a environmentálních charakteristik; zdůrazňuje potřebu shromažďování a evidence údajů o přírodních zdrojích jednotlivých členských států, k čemuž by sloužilo zřízení databáze „zelených národních účtů“, která by byla přístupná všem občanům;

19.

zdůrazňuje, že v případě přírodních katastrof je třeba věnovat zvláštní pozornost specifickým potřebám lidí s postižením, a to u všech kroků prováděných v rámci mechanismů civilní ochrany;

20.

domnívá se, že je třeba neodkladně podpořit dobrovolnou činnost v oblasti civilní ochrany a napomoci jí aktivitami v oblasti základní odborné přípravy a vybavením, které by umožňovalo propojení s pokročilými technologiemi, neboť to je jeden z hlavních zdrojů, které mají členské státy k dispozici při řešení mimořádných událostí vzniklých v důsledku přírodních katastrof; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby veřejnost seznámily s hodnotou našich lesů a jejich zdrojů a přínosem plynoucím z jejich zachování a aby podporovaly zapojení občanské společnosti prostřednictvím organizované dobrovolné činnosti či jiným způsobem;

21.

má za to, že předpokladem dlouhodobé ochrany lesů a územní péče o ně je udržitelné plánování a provádění regionálních a venkovských plánů rozvoje, které mají za cíl zamezit tomu, aby obyvatelé venkova opouštěli venkovské oblasti, vytvářet na venkově nové diverzifikované příjmy, zejména pro mladou generaci, a budovat potřebnou modernizovanou infrastrukturu, která by do venkovských oblastí přilákala udržitelný turistický ruch a služby;

22.

zdůrazňuje, že přírodní katastrofy - a zejména lesní požáry - v letošním roce značně ohrozily památky a archeologická naleziště, které mají zásadní význam pro evropské kulturní dědictví; v tomto ohledu zdůrazňuje zejména hrozbu starověké Olympii, místa zrodu olympijských her, a jejímu muzeu, jakožto památce, která figuruje v seznamu světového dědictví; požaduje, aby v případě poškození památek tvořících součást evropského kulturního dědictví, pokračujícími lesními požáry byly poskytnuty příslušné zdroje;

23.

naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že všechny spálené lesní plochy zůstanou lesem a budou zahrnuty do programů opětovného zalesňování, včetně povinných podmínek, a aby neumožnily žádnou změnu ve využívání půdy; dále aby uplatňovaly příslušné právní předpisy o ochraně a vhodném využívání půdy, zahrnující udržitelné zemědělské a lesnické postupy, vodohospodářství a účinné řízení rizik, a aby ihned začaly s plánováním rozsáhlé politiky obnovy cestovního ruchu a postiženého místního hospodářství;

24.

vyzývá Komisi, aby monitorovala řádné, účinné a přínosné využití všech mimořádných finančních prostředků, které členské státy obdrží na odstranění následků přírodních katastrof a vyzývá členské státy, aby zajistily vrácení nepatřičně použité finanční pomoci Společenství, např. nebudou-li dodrženy plány na opětovné zalesnění, a aktualizaci katastru nemovitostí;

25.

odsuzuje praxi legalizace nelegální výstavby na chráněných územích a obecně neschválených územích, a naléhavě žádá, aby veškeré pokusy omezit ochranu lesů změnou řecké ústavy (článku 24) byly neprodleně zastaveny;

26.

navrhuje, aby byla do zemí nejvíce postižených nedávnými přírodními katastrofami vyslána parlamentní delegace, která by vyjádřila svou solidaritu s jejich obyvatelstvem, zjistila újmu na životech, majetku, sociálních sítích, životním prostředí a hospodářství a vyvodila užitečné závěry pro zlepšení prevence a reakce na podobné extrémní situace v EU do budoucna;

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2000 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1998 - společná zodpovědnost (1998)“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1999“ (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2001 o bílé knize Komise o evropské správě (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. dubna 2003 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2000“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2001“ (3),

—

ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2004 o zprávě Komise nazvané „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2002“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o sdělení Komise o zjednodušení a zdokonalení právního rámce Společenství (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o posouzení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o strategii pro zjednodušení právního prostředí (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o zdokonalení tvorby právních předpisů 2004: o používání zásady subsidiarity - 12. výroční zpráva (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o výsledku prověření legislativních návrhů v legislativním procesu (9),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 14. listopadu 2006 pod názvem „Lepší právní předpisy v Evropské unii - strategický přezkum“ (KOM(2006)0689),

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0273/2007),

A.

vzhledem k tomu, že úspěšné dosažení cíle „zdokonalení právních předpisů“ tvoří jednu z hlavních priorit Evropské unie, protože využívat v co největší míře moderní, racionální a účinné právní předpisy a zároveň snížit na minimum jejich náklady by zajistilo nejvyšší úroveň produktivity, růstu, přijímání politik a nakonec i zaměstnanosti v celé Evropě,

B.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém výše uvedeném sdělení ze dne 14. listopadu 2006 analyzuje pokrok, jehož již bylo dosaženo v oblasti zdokonalení právních předpisů, a vymezuje hlavní výzvy, a poukazuje také na pokrok, kterého je třeba ještě dosáhnout jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států, čímž vytváří celkový přístup s cílem učinit vnitrostátní právní předpisy i předpisy Společenství snadněji uplatňovatelné a tudíž i méně nákladné,

C.

vzhledem k tomu, že tento přístup, který pro Komisi, Radu a Evropský parlament představuje užitečný nástroj pro dosažení cílů lisabonské strategie, vyžaduje úzké partnerství v této oblasti, jak mezi evropskými orgány, tak mezi těmito orgány a orgány vnitrostátními,

D.

vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném sdělení Komise navrhuje zintenzívnit posuzování dopadů vytvořením nezávislého Výboru pro posouzení dopadu, který bude podřízen předsedovi Komise a bude věnován přijímání preventivnějších opatření a sledování legislativní činnosti členských států v raných fázích za účelem usnadnění správného provádění klíčových směrnic,

E.

vzhledem k tomu, že by podle názoru Komise měly Evropský parlament a Rada provádět systematičtější posuzování dopadů hlavních změn návrhů Komise a přidělovat vyšší prioritu jak dosud neschváleným návrhům na zjednodušení, tak kodifikaci a zrušení zastaralých právních předpisů,

F.

vzhledem k tomu, že Komise navrhuje, aby členské státy rozvinuly a prosadily mechanismy konzultace a programy pro zjednodušení tam, kde dosud neexistují, a aby systematičtěji posuzovaly hospodářské, sociální a environmentální dopady společně s lepším uplatňováním práva Společenství,

G.

vzhledem k tomu, že zdokonalení právních předpisů neznamená pouze snižování byrokracie a administrativní zátěže, zjednodušování existující legislativy nebo deregulaci, ale znamená také zajištění toho, aby se do legislativního procesu zapojily všechny příslušné vládní a nevládní subjekty na všech úrovních a aby bylo navázáno úzké partnerství mezi evropskými orgány a národními, regionálními a místními úřady za účelem přijímání vysoce kvalitních právních předpisů,

H.

vzhledem k tomu, že každý stupeň správy věcí veřejných musí být odhodlán prosazovat zdokonalení právních předpisů, aby se dosáhlo jakéhokoli snížení administrativní zátěže,

I.

vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány jsou často postaveny před úkol uplatňovat a prosazovat právní předpisy EU,

J.

a konečně vzhledem k tomu, že Komise navrhuje, aby se jak Evropská unie, tak členské státy dohodly na ambiciózní strategii snižování administrativní zátěže, která vzniká v souvislosti s evropskými i vnitrostátními právními předpisy, a že společného cíle snížit administrativní zátěž by mělo být dosaženo do roku 2012,

1.

rozhodně podporuje proces zdokonalení právních předpisů s cílem zvýšit efektivitu, účinnost, koherenci, odpovědnost a transparentnost práva EU; zdůrazňuje však, že tento proces se musí zakládat na řadě předběžných podmínek:

2.

podporuje cíl Komise zlepšovat kvalitu právních předpisů a snižovat administrativní zátěž; domnívá se, že opatření uvedená ve sdělení Komise prokazují jasné a trvalé odhodlání tohoto cíle dosáhnout, ale má za to, že v řadě oblastí je zapotřebí ještě většího úsilí, aby se zajistilo, že právní předpisy pro vnitřní trh přinesou maximální hospodářský prospěch;

3.

naléhavě žádá Komisi, aby vyvinula veškeré nutné úsilí s cílem zefektivnit a zmodernizovat stávající právní předpisy Společenství za pomoci vhodné strategie pro zjednodušení, do které by se měly řádně zapojit členské státy a zúčastněné strany; potvrzuje však své stanovisko, že ačkoli je třeba, aby cíl zdokonalení právních předpisů sdílely všechny evropské orgány, hraje Komise zásadní úlohu při přípravě vysoce kvalitních legislativních návrhů, které tvoří nejlepší výchozí bod pro celý proces zjednodušování;

4.

naléhavě žádá Komisi, aby kladla větší důraz na uplatňování, prosazování a hodnocení právních předpisů Společenství jakožto základní součásti procesu prosazování zdokonalení právních předpisů;

5.

souhlasí s Komisí, že zdokonalení tvorby právních předpisů nelze dosáhnout bez celkového přehledu o hospodářských, sociálních, environmentálních, zdravotních a mezinárodních dopadech každého legislativního návrhu; plně tudíž podporuje vytvoření Výboru pro posouzení dopadu v rámci Komise, který by byl podřízen jejímu předsedovi a jehož úkolem by bylo monitorování toho, jak odpovědní zaměstnanci Komise uplatňují tyto zásady při navrhování posuzování dopadů;

6.

zdůrazňuje nicméně, že by se za účelem zaručení minimální úrovně nezávislé kontroly návrhů posuzování dopadů měl vytvořit nezávislý panel odborníků, který by namátkovými kontrolami monitoroval kvalitu stanovisek předkládaných Výborem pro posouzení dopadu a že by se měli na jejich provádění podílet také zástupci zúčastněných stran;

7.

domnívá se, že je nutné, aby Výbor pro posouzení dopadu zaručil používání společné metodiky pro posuzování dopadů, která umožní vyhnout se protichůdným přístupům a usnadní porovnatelnost;

8.

trvá na tom, aby byl Parlament pravidelně informován o rozhodnutích přijatých Výborem pro posouzení dopadu pod dohledem předsedy Komise s cílem zajistit transparentní dialog mezi oběma orgány;

9.

vyzývá Komisi, aby zajišťovala posuzování dopadů, která uvádějí dostatečný počet scénářů a politických možností (včetně, podle potřeby, možnosti „nečinnosti“), jakožto základu pro nákladově efektivní, udržitelná a společensky akceptovatelná řešení;

10.

považuje za obecné pravidlo, že všechna posouzení dopadu musí zohledňovat veškeré případné významné účinky politického návrhu na společnost, životní prostředí a ekonomiku, a dále, že tam, kde je to možné a v souladu s příslušnými oblastmi legislativy, musejí posuzování dopadů rovněž řádně zohledňovat všechny případné významné účinky na zranitelné nebo menšinové skupiny, jakož i aspekty týkající se rovnosti pohlaví a dalších citlivých cílových skupiny, jako jsou například etnické menšiny, rodiče vychovávající děti či starší, trvale nemocní a postižení lidé (tzv. „sociální benchmarking“);

11.

žádá Komisi, aby při přípravě posouzení dopadu věc konzultovala s příslušnými zúčastněnými stranami, zejména národními, regionálními a místními orgány, aby mohly být řádně zohledněny místní nebo regionální rozdíly, a aby včas oznámila výsledky posouzení dopadu Parlamentu, Výboru regionů a všem příslušným státním orgánům na regionální a místní úrovni;

12.

domnívá se, že za tímto účelem musí být na všech úrovních konzultovány všechny příslušné zúčastněné strany, například intenzivnějším využíváním internetových stránek Komise při oznamování veřejných slyšení, jejichž výsledek by jinak mohl být nejistý, a za pomoci nových a strukturovanějších způsobů konzultace, které byly navrženy ve sdělení Komise nazvaném „Směrem k posílení kultury konzultace a dialogu - obecné zásady a minimální standardy pro konzultace zúčastněných stran prováděné Komisí“ (KOM(2002)0704); je toho názoru, že Komise musí v této souvislosti zachovávat maximální transparentnost tím, že bude zveřejňovat reakce zúčastněných stran;

13.

zdůrazňuje, že by Parlament a Rada měly poskytovat systematičtější posuzování dopadů významných pozměňovacích návrhů k návrhům Komise;

14.

naléhavě žádá Komisi, aby uvedla fázi, jíž bylo dosaženo při zpracovávání posuzování dopadů, která nebyla dosud zveřejněna, a současně aby vyjasnila, zda jsou tato posouzení ještě zpracovávána či byla stažena, odložena nebo z různých důvodů znovu zahájena atd.;

15.

trvá na tom, aby členské státy zajišťovaly posouzení dopadu svých iniciativ v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU; domnívá se, že by se členské státy měly v této věci zavázat k uznání skutečné povinnosti;

16.

podporuje pravidelné provádění prověřování a stahování dosud neschválených návrhů Komise; nadále se nicméně domnívá, že uvedenou činnost Komise je třeba posuzovat s ohledem na výsady různých orgánů Společenství v legislativním procesu na základě jejich definice ve smlouvách a v souladu se zásadou loajální spolupráce orgánů Společenství;

17.

podporuje právní předpisy založené na zásadách a zaměření pozornosti na kvalitu, spíše než na kvantitu; v diskusi o zdokonalení právních předpisů spatřuje příležitost k úvahám o tvorbě právních předpisů, jakožto o postupu určeném k dosažení jasně definovaných úkolů politiky tím, že všechny zúčastněné strany se budou angažovat ve všech stadiích postupu, od přípravy až po prosazování, a budou do tohoto postupu zapojeny;

18.

považuje zkušenost s Lamfalussyho postupem v regulaci finančních trhů a zvláště dialog mezi regulačním orgánem a účastníky trhu za cenný argument pro dynamický legislativní proces;

19.

má za to, že Lamfalussyho postup je vhodný mechanismus; domnívá se, že konvergence postupů v oblasti dohledu je zásadní; vítá práci výborů úrovně 3 v tomto ohledu a podporuje jejich požadavek na odpovídající nástroje; je přesvědčen, že poskytnutí manévrovacího prostoru orgánu dohledu může vést k odstranění značné části zátěže způsobené technickými detaily obsaženými v právních předpisech a k vytvoření vhodných pravidel pro dynamický trh; zdůrazňuje však, že tím nelze nikdy odejmout politickou odpovědnost za konečné cíle; trvá na tom, že zákonodárci by měli postup pozorně sledovat, a znovu opakuje, že práva Parlamentu v legislativním procesu musí být plně respektována;

20.

je přesvědčen, že by Komise měla přezkoumávat důležitost dosud nepřijatých právních předpisů průběžně, a nikoli jen po převzetí úřadu, a že by měla stahovat návrhy, které již nejsou relevantní, přičemž by měla věnovat zvláštní pozornost těm předpisům, které po určitou dobu nebyly předmětem jednání;

21.

zdůrazňuje, že je rovněž nutné zjednodušit interakci Komise s občany např. v oblasti zadávání zakázek, finančních služeb, výzkumných programů, pravidel státní podpory a žádostí o poskytnutí grantů;

22.

v zásadě podporuje rychlejší přijetí dosud nepřijatých návrhů na zjednodušení, ale považuje za nezbytné posuzovat případ od případu, zda má daný návrh širší dopad, a jeho přijetí proto bude vyžadovat více času;

23.

je si vědom skutečnosti, že legislativní činnost v rámci Unie by mohla být prováděna systematičtěji; vyzývá proto Komisi, aby přehodnotila své pracovní metody a způsob organizace své práce, aby byla schopna řešit různé záležitosti horizontálnějším způsobem, přičemž hlavním účelem této změny by mělo být zajistit větší koherenci, stavět na možné součinnosti a zamezit nesrovnalostem;

24.

domnívá se, že by Komise měla zvažovat stanoviska Parlamentu, pokud stahuje návrhy, které nebyly dosud dokončeny, aby zůstal zachován základní prvek důvěry mezi Komisí a Parlamentem;

25.

vítá sdělení Komise o stažení 68 návrhů, které považovala za neslučitelné s cíli lisabonské strategie a se zásadami zdokonalení právních předpisů, avšak lituje, že Komise stáhla návrh směrnice o statutu evropské vzájemné společnosti, přestože se jedná o jeden ze základních prvků lisabonské strategie, a vyzývá proto Komisi, aby do konce roku 2007 podnikla kroky k tomu, aby mohl být vypracován návrh statutu evropské vzájemné společnosti a evropského sdružení;

26.

akceptuje skutečnost, že Rada i Parlament musí vzít v úvahu dopad svých hlavních pozměňovacích návrhů na posouzení dopadu provedené Komisí; zdůrazňuje potřebu analýz nákladů a přínosů, které lépe odrážejí komplexní struktury nákladů na regulaci v případě, kdy jsou směrnice prováděny pomocí vnitrostátních právních předpisů a mění regulační rámec, v němž společnosti a jednotlivci působí; důrazně se zasazuje o transparentnost a nezávislou kontrolu provádění posuzování dopadů při plné odpovědnosti zákonodárců v souvislosti s jejich politickými prioritami;

27.

plně podporuje všechny snahy Komise, jejichž cílem je obecné posílení prosazování práva Společenství prostřednictvím preventivnějších opatření společně s postupem monitorování legislativní činnosti členských států v raném stadiu, kterým se usnadňuje správné provádění klíčových směrnic, a doporučuje, aby se takových iniciativ řádně účastnil také Evropský parlament;

28.

domnívá se, že by Komise měla při monitorování uplatňování práva Společenství členským státům uložit - a nikoli jim pouze navrhnout -, aby vytvořily odpovídající srovnávací tabulky a poznámky k provádění, zejména s ohledem na kontrolu všech vnitrostátních procesů provádění směrnic; domnívá se, že za tímto účelem by Komise měla vyzvat členské státy k přijetí společné referenční metodiky;

29.

domnívá se, že by důraz kladený na význam posuzování dopadů neměl vést v rámci Komise k situaci, kdy jsou zdroje určené na monitorování řádného uplatňování práva Společenství a na zpracovávání případů jeho porušení přidělovány na posuzování dopadů; zdůrazňuje, že je třeba navýšit zdroje určené k zajištění toho, aby uplatňování práva Společenství bylo účinně monitorováno;

30.

odsuzuje praxi tzv. „pozlacování“ (gold-plating), a vyzývá Komisi k prozkoumání možností, jaká další opatření by mohla být přijata, aby se této praxi zabránilo, včetně zavedení práva přímého jednání pro občany; žádá o následná posuzování dopadů, která budou analyzovat, jakým způsobem jsou ve skutečnosti prováděna rozhodnutí v členských státech a na místní úrovni; podporuje zvýšené používání nařízení v případě potřeby;

31.

připomíná důležitost uvážlivého využívání „ustanovení o ukončení platnosti“ (sunset clause) při zajišťování zachování přiměřenosti právních předpisů;

32.

trvá na tom, že se při představování legislativních návrhů musí Komise vyvarovat nejasných a obšírných výrazů a upřednostnit jednoduchý a srozumitelný jazyk, při současném zachování terminologické přesnosti a právní jistoty; domnívá se, že musí být upuštěno zejména od používání nepochopitelných zkratek a přehnaného počtu nadbytečných bodů odůvodnění; vybízí také orgány veřejné moci na všech úrovních k tomu, aby pokud možno používaly jednoduchý jazyk, který je lehce srozumitelný pro občany;

33.

žádá Komisi, aby při prosazování zdokonalení právních předpisů zajistila, aby nová nařízení a jejich prosazování byly pro zúčastněné strany a jejich adresáty konzistentní, ospravedlnitelné, transparentní a srozumitelné;

34.

vyzývá Komisi, aby v případě nařízení předem vypracovala pro členské státy, regionální a místní orgány a specializované agentury pokyny k jejich provádění;

35.

důrazně potvrzuje, že zdokonalení právních předpisů musí vždy zahrnovat plné zapojení Parlamentu jak do interinstitucionální debaty, tak do přijímání právních předpisů, které jsou na základě jeho úlohy jakožto jejich spolutvůrce předmětem takového procesu; dále zdůrazňuje, že Parlament má vždy právo posoudit, zda právní nástroje, které mají být přijaty, byly zvoleny vhodně (nařízení, směrnice nebo rozhodnutí) nebo zda by bylo vhodnější použít alternativní metody regulace;

36.

podporuje Komisi při zkoumání alternativ právních předpisů za účelem zlepšení fungování vnitřního trhu, včetně samoregulace a vzájemného uznávání vnitrostátních předpisů; zdůrazňuje přitom, že by to nemělo bránit demokratické kontrole Evropského parlamentu a parlamentů členských států; zdůrazňuje, že na právní předpisy Společenství je třeba hledět v kontextu mezinárodní hospodářské soutěže a celosvětových trhů;

37.

domnívá se, že nová pravidla komitologie, která posilují kontrolu Parlamentu a Rady nad výkonem prováděcích pravomocí svěřených Komisi, tvoří další způsob, jak zjednodušit právní předpisy Společenství, neboť umožňují, aby byl široký okruh regulačních pravomocí týkajících se méně podstatných a technických detailů přenesen na Komisi, a dávají tudíž Parlamentu a Radě možnost soustředit jejich legislativní činnost na zásadnější předpisy;

38.

vítá závěry ze zasedání Evropské rady z jara 2007 o zdokonalení právních předpisů, a zvláště rozhodnutí o snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky (MSP) vyplývající z právních předpisů Společenství o 25 % do roku 2012; domnívá se, že výsledkem takto stanoveného cíle by měly být promyšlenější, účinnější a pro uživatele srozumitelnější právní předpisy, které by minimalizovaly zbytečnou administrativní zátěž pro malé a střední podniky, aniž by snížily standardy obsažené ve stávajících právních předpisech; podporuje zejména rozhodnutí Rady vyzvat členské státy, aby stanovily vnitrostátní cíle do roku 2008, a požaduje, aby Komise a členské státy stanovily jednotné monitorovací mechanismy, které by umožnily, aby byl tento postup v členských státech efektivně uplatňován na vnitrostátní, regionální i místní úrovni;

39.

vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala své dosažené výsledky a plánované kroky k dosažení slibovaných cílů, pokud jde o snižování administrativní zátěže;

40.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Radou a Evropským parlamentem vypracovala institucionální reformy v rámci Společenství, které pomohou zajistit vyšší finanční úspory a usnadní spolupráci těchto orgánů při zajišťování dokonalejších nebo promyšlenějších právních předpisů;

41.

vyzývá Komisi, aby při své další práci v oblasti zdokonalení právních předpisů zohledňovala výsledky studie „Zjednodušování politiky EU v oblasti životního prostředí“ (10), která vznikla na žádost parlamentního Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v souvislosti s procesem zjednodušování právních předpisů;

42.

je znepokojen zjištěními různých nezávislých studií (11), že pokyny pro posuzování dopadů, které vydala Komise, generální ředitelství Komise plně nedodržují, že byl kladen důraz na posuzování a vyčíslení hospodářských dopadů na úkor environmentálních, sociálních a mezinárodních dopadů, že se v daleko větší míře než přínosy posuzují náklady spojené s právními předpisy a že krátkodobé úvahy převažují nad dlouhodobými; vítá plány Komise na ustavení Výboru pro posouzení dopadu a na zavedení externích hodnocení jejího systému posuzování dopadu; oba tyto kroky by měly přispět k tomu, aby výše zmíněné přetrvávající nedostatky byly s konečnou platností odstraněny;

43.

podporuje závěr vyplývající ze studie nazvané „Zjednodušování politiky EU v oblasti životního prostředí“, který uvádí, že posuzování dopadů mohou sehrát hlavní roli při zajišťování zdokonalení právních předpisů a že je třeba zlepšit kvalitu některých posouzení; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila:

uznává, že posouzení dopadů by mohla sehrát zásadní roli také v případě pozměňovacích návrhů předkládaných Evropským parlamentem nebo Radou, které mohou mít značné dopady;

44.

vyzývá Komisi, aby dále podporovala výměny informací o osvědčených postupech týkajících se zjednodušování politiky EU v oblasti životního prostředí v členských státech, jako jsou:

45.

vyzývá členské státy, aby v průběhu legislativního procesu vytvořily a zavedly mechanismy konzultace s místními a regionálními orgány, a aby během jednání na ministerské úrovni přihlédly k zájmům těchto orgánů a posílily jejich úlohu při procesu provádění a uplatňování právních předpisů EU;

46.

žádá Komisi, aby úzce spolupracovala se všemi orgány členských států, které odpovídají za provádění právních předpisů EU, a zároveň doporučuje Komisi, aby i na lokální úrovni organizovala semináře o provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu, čímž by se důležité informace dostaly srozumitelně a jednoduše přímo k příslušným subjektům;

47.

vyzývá členské státy, aby vytvářely a prosazovaly nezbytné, účinné a jasné postupy pro lepší spolupráci mezi regionálními a ústředními vládami s cílem zjednodušit prováděcí proces a uznat rostoucí roli regionů s legislativními pravomocemi;

48.

vybízí orgány členských států, aby vypracovaly formální prováděcí strategie, aby byly jasně definovány role a povinnosti regionálních a národních vlád pro lepší a rychlejší provádění ve vnitrostátním právu;

49.

vybízí Komisi, aby prováděcí pravidla pro směrnice zveřejnila pokud možno současně se samotnými směrnicemi s cílem umožnit národním a regionálním orgánům veřejné moci, aby je zohlednily před zahájením prováděcího procesu, a s cílem umožnit správné a včasné provedení v členských státech;

50.

vyzývá Komisi, aby urychlila dokončení komplexní, volně přístupné veřejné databáze vnitrostátních prováděcích předpisů, včetně případných regionálních odchylek;

51.

je toho názoru, že zdokonalení právních předpisů nemůže vést ke snížení standardů pro životní prostředí, sociálních standardů a standardů kvality;

52.

vyzývá členské státy, aby při provádění právních předpisů EU neukládaly fyzickým a právnickým osobám povinnosti, které překračují rámec prováděného právního předpisu a které zbytečně administrativně zatěžují zejména MSP, které jsou hybnou silou trvale udržitelného rozvoje evropských regionů;

53.

žádá Komisi, aby zlepšila způsob poskytování informací o prováděcím řízení a řízení o porušení a aby tyto informace zveřejnila a zpřístupnila na svých internetových stránkách;

54.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2000 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1998 - společná zodpovědnost (1998)“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1999“ (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2001 o bílé knize Komise o evropské správě (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. dubna 2003 ke zprávám, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2000“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2001“ (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2004 o zprávě Komise nazvané „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2002“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o sdělení Komise o zjednodušení a zdokonalení právního rámce Společenství (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o posouzení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace (6),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii“ (KOM(2005)0097),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o strategii pro zjednodušení právního prostředí (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o zdokonalení tvorby právních předpisů 2004: o používání zásady subsidiarity - 12. výroční zpráva (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o výsledku prověření legislativních návrhů v legislativním procesu (9),

—

s ohledem na zprávu Komise - „Zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2005“ podle článku 9 Protokolu o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality (13. zpráva) (KOM(2006)0289),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise - „Měření administrativních nákladů a snižování administrativního zatížení v Evropské unii“ (KOM(2006)0691),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii“ (KOM(2007)0023),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Lepší právní předpisy v Evropské unii - strategický přezkum“ (KOM(2006)0689),

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0280/2007),

A.

vzhledem k tomu, že úspěšné dosažení cíle „zdokonalení právních předpisů“ tvoří jednu z hlavních priorit EU, protože využívat v co největší míře moderní, racionální a účinné právní předpisy a zároveň snížit na minimum jejich náklady by zajistilo nejvyšší úroveň produktivity, růstu a nakonec i zaměstnanosti v celé Evropě,

B.

vzhledem k tomu, že zásada subsidiarity hraje zásadní úlohu při ustavování autority právních předpisů Společenství a při rozhodování, zda mají být zákony přijímány na úrovni EU, což dokazuje, že se jedná o klíčový prvek při sledování rozdělení pravomocí mezi EU a členskými státy a užitečný nástroj, který členským státům umožňuje převzít legislativní pravomoci,

C.

vzhledem k tomu, že zásadu proporcionality musí plně zohledňovat evropské i vnitrostátní právní předpisy, aby byla posílena právní jistota,

D.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr je odpovědný za sledování toho, jak jsou zásady subsidiarity a proporcionality uplatňovány,

E.

vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy, které jsou často výsledkem obtížného politického kompromisu, mohou být nejasné a může dojít k tomu, že členské státy nebudou schopny či ochotny je správně provádět,

F.

vzhledem k tomu, že pověst a účinnost evropských právních předpisů jsou ovlivněny zbytečnou a nepřiměřenou administrativní zátěží, kterou občanům a podnikům často působí pravidla EU,

G.

vzhledem k tomu, že snížení zbytečné administrativní zátěže o 25% může představovat zásadní podnět pro růst evropského HDP, a že tedy může cenným způsobem přispět k dosažení lisabonských cílů,

H.

vzhledem k tomu, že zbytečná administrativní zátěž plynoucí z evropských právních předpisů narušuje jejich účinnost a důvěryhodnost,

I.

vzhledem k tomu, že evropské právní předpisy mají občanům a podnikům umožňovat, aby snáze a co nejvíce těžili z vnitřního trhu, a nemají je zatěžovat vysokými náklady, kterých se lze vyvarovat,

J.

vzhledem k tomu, že ke zefektivnění acquis communautaire zjednodušením a snížením zbytečné administrativní zátěže by nemělo dojít na úkor právní jistoty a ochrany poskytované evropskými právními předpisy,

1.

souhlasí s tím, že právní prostředí, ve kterém podniky působí, předurčuje jejich konkurenceschopnost, udržitelný rozvoj a zaměstnavatelské možnosti, a že zajištění toho, aby bylo stávající i budoucí právní prostředí transparentní, jednoznačné, účinné a obecně vysoce kvalitní, by mělo být významným cílem politiky EU;

2.

domnívá se, že nízká kvalita právních předpisů v členských státech a na úrovni Společenství oslabuje zásady právního státu a odcizuje občanům jejich instituce;

3.

plně podporuje veškeré úsilí Komise propagovat celkové prohloubení účinnosti a prosazování práva Společenství prostřednictvím jakékoli náležité iniciativy;

4.

vítá úspěch internetového portálu „Váš hlas v Evropě“ a vyzývá Komisi, aby před předložením legislativního návrhu vytvořila další účinné způsoby konzultování zainteresovaných stran o každém aspektu návrhu, včetně posouzení dopadu;

5.

zdůrazňuje význam náležitých a nezávislých posouzení dopadů, založených na rozsáhlých konzultacích se zainteresovanými stranami, a vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečný počet scénářů a politických možností (včetně případné možnosti nečinnosti) jakožto základu pro nákladově efektivní a udržitelná řešení;

6.

vítá, že se Komise zavázala zvýšit transparentnost a odpovědnost, pokud jde o její odborné skupiny, a zřídit soupis stávajících případů samoregulace a společné regulace EU;

7.

zdůrazňuje význam neustálého sledování toho, jak se uplatňují zásady subsidiarity a proporcionality, ze strany orgánů Společenství i ze strany členských států prostřednictvím regionálních a místních orgánů i na centrální, ministerské úrovni;

8.

vítá akční program Komise na měření administrativních nákladů u podniků v Evropě a na snížení zbytečné a nepřiměřené administrativní zátěže o 25 % do roku 2012;

9.

poznamenává, že strategie snížení o 25 % se týká zbytečné administrativní zátěže podniků, a nemůže být proto stavěna na roveň deregulaci ani vést ke změně cílů politik a k méně ambiciózním právním předpisům Společenství; vyzývá Komisi, aby zajistila, že ke snížení zbytečné administrativní zátěže plynoucí z nařízení nedojde na úkor původních cílů dotyčných nařízení;

10.

podporuje závěr, že toto musí být společným cílem, kterého lze dosáhnout pouze na základě společného úsilí členských států a evropských orgánů;

11.

zdůrazňuje zejména, že účinnou strategii snížení zbytečné administrativní zátěže v Evropě musí realizovat jak Komise, pokud jde o zbytečnou administrativní zátěž plynoucí z evropských nařízení a směrnic, tak členské státy, pokud jde o zátěž plynoucí z vnitrostátních právních předpisů; vyzývá Komisi, aby převzala iniciativu a nečinila opatření ke snížení zbytečné administrativní zátěže na úrovni EU tak, aby byla závislá na opatřeních, která ke snížení zbytečné administrativní zátěže plynoucí z vnitrostátních právních předpisů podnikají členské státy;

12.

vítá jakožto pragmatický a účinný přístup, že Komise určila 13 prioritních oblastí, kde mají být změřeny administrativní náklady a snížena zbytečná administrativní zátěž, ale vyzývá Komisi, aby v dlouhodobějším časovém horizontu měřila administrativní náklady a snižovala zbytečnou administrativní zátěž i mimo tyto prioritní oblasti; domnívá se, že se k tomu může přistoupit mimo jiné během hodnocení stanoveného v příslušných evropských nařízeních;

13.

je velice znepokojen skutečností, že sdělení Komise (KOM(2007)0023) navrhuje (v příloze I) omezit rozsah akčního programu na povinnosti podniků; domnívá se nicméně, že strategie pro rozvoj a zaměstnanost vyžaduje, aby akční program pokrýval veškerou administrativní zátěž;

14.

zdůrazňuje význam zapojení zainteresovaných stran do určování legislativních návrhů, které způsobují zbytečnou administrativní zátěž, a do vymezování opatření na snížení takovéto zátěže; vyzývá Komisi, aby v rámci každého generálního ředitelství navázala dialog s evropskými zainteresovanými stranami, pokud jde o 13 prioritních oblastí i o určení nových prioritních oblastí;

15.

zdůrazňuje, že snížení zbytečné administrativní zátěže o 25 % musí realisticky odrážet skutečné snížení; zdůrazňuje proto význam počátečního základního měření a stanovení plánovaného snížení o 25 % jakožto konečného cíle tak, aby byla při závěrečném hodnocení v roce 2012 zohledněna i další zbytečná administrativní zátěž plynoucí z nových evropských nařízení, a aby tak bylo zjištěno, zda v EU došlo ke snížení zbytečné administrativní zátěže o čtvrtinu;

16.

podporuje návrh Komise, aby byly u veškerých žádostí o informace zavedeny limity, které tyto žádosti u malých a středních podniků co nejvíce omezí;

17.

zdůrazňuje, že do snižování zbytečné administrativní zátěže musí být zapojena všechna generální ředitelství Komise; zdůrazňuje, že každé generální ředitelství musí být prostřednictvím počátečního základního měření uvědomeno o zbytečném administrativním zatížení, které vytváří, a že plánované snížení musí být u každého generálního ředitelství založeno na tomto měření;

18.

vyzývá Komisi, aby každý rok zveřejnila přijatá a plánovaná opatření na snížení zbytečné administrativní zátěže v EU, nárůst administrativní zátěže v EU plynoucí z nových nařízení a předpokládanou, procentuálně vyjádřenou čistou hodnotu toho, jak tato opatření přispívají k plánovanému snížení o 25 % do roku 2012;

19.

vítá záměr Komise až do vypracování hodnocení zbytečné administrativní zátěže v roce 2008 významnou měrou krátkodobě přispívat k jejímu snížení prostřednictvím takzvaných „urychlených opatření“ u nejevidentnějších případů této zátěže; vyzývá Komisi, aby na základě zkušeností členských států, které již základní měření provedly, určila další oblasti, v nichž lze dosáhnout jednoduchého snížení zbytečné administrativní zátěže, a aby navrhla plánovaná snížení;

20.

podporuje snahy Komise zmapovat zbytečnou administrativní zátěž plynoucí z nových evropských právních předpisů začleněním metody standardních nákladů do postupu posuzování dopadu zátěže; považuje za nezbytné, aby informace potřebné pro metodu standardních nákladů pomáhaly shromažďovat zainteresované strany; zdůrazňuje, že kvalitu posuzování dopadu zátěže musí kontrolovat Výbor pro posouzení dopadu prostřednictvím veřejně dostupných stanovisek;

21.

zdůrazňuje, že Parlament by neměl brát v úvahu žádné legislativní návrhy Komise, k nimž není připojeno nezávisle zkontrolované posouzení dopadu obsahující hodnocení existence zbytečné administrativní zátěže prostřednictvím metody standardních nákladů;

22.

zastává názor, že přínos postupů posuzování dopadu ze strany Výboru pro posouzení dopadu by měl být vyhodnocen před koncem roku 2008; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem vytvořila ukazatele a vycházela přitom ze stávajících zkušeností mezinárodních organizací a členských států;

23.

navrhuje, aby položky v poslední době uvolněné z rozpočtu EU na pilotní projekt minimalizace administrativních nákladů byly využity ke zřízení nezávislé skupiny odborníků, kteří budou namátkovými kontrolami sledovat kvalitu stanovisek vydávaných Výborem pro posouzení dopadu, zejména pokud jde o mapování zbytečné administrativní zátěže, a dohlížet nad prováděním evropského akčního programu pro snižování administrativní zátěže;

24.

zdůrazňuje význam jasného odlišení případů zastaralých, nadbytečných či příliš normativních informačních povinností od případů, ve kterých jsou informační povinnosti i nadále nezbytné z důvodů týkajících se ochrany veřejného zdraví, zdraví, bezpečnosti, kvality práce a práv pracovníků, životního prostředí nebo finančních zájmů Společenství;

25.

upozorňuje, že je zapotřebí, aby Rada a Parlament přijímaly zjednodušené návrhy rychleji, a vyzdvihuje proto význam uzavření interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 16. prosince 2003 (10) za účelem změny pracovních metod Rady a Parlamentu, například zřízením struktur ad hoc konkrétně pověřených zjednodušením právních předpisů;

26.

navrhuje, aby souběžně s akčním programem pro snižování zbytečné administrativní zátěže Komise vypracovala studii za účelem:

27.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly případy, ve kterých jsou často stejné informace vyžadovány od různých stran, a zamezily vzájemnému překrývání informací;

28.

vyzývá členské státy, aby znásobily své úsilí při snižování zátěže, která plyne z čistě vnitrostátních právních předpisů;

29.

rovněž vyzývá členské státy, aby při šíření informací namísto tištěné formy používaly formu elektronickou, využívaly internet a tam, kde je to možné, inteligentní internetové portály;

30.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 16. prosince 2003 (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2000 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem: „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1998 - společná odpovědnost (1998)“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 1999“ (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2001 o bílé knize Komise o evropské správě (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 8. dubna 2003 o zprávách, které Komise předložila Evropské radě pod názvem „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2000“ a „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2001“ (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2004 o zprávě Komise „Zdokonalení tvorby právních předpisů v roce 2002“ (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o sdělení Komise o zjednodušení a zdokonalení právního rámce Společenství (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 o posouzení dopadu právních předpisů Společenství a postupů konzultace (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o strategii pro zjednodušení právního prostředí (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o zdokonalení tvorby právních předpisů 2004: o používání zásady subsidiarity - 12. výroční zpráva (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. května 2006 o výsledku prověření legislativních návrhů v legislativním procesu (10),

—

s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 14. listopadu 2006 s názvem „První zpráva o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí“ (KOM(2006)0690),

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0271/2007),

A.

vzhledem k tomu, že Komise, Rada a Evropský parlament vyvíjejí nyní již systematické úsilí o definování, zavádění a zdokonalení nástrojů na zjednodušení právních předpisů,

B.

vzhledem k tomu, že zjednodušení právního rámce a zaručení jasnosti, účinnosti a kvality právních předpisů je nutnou podmínkou pro splnění cíle dokonalejší tvorby právních předpisů, který je sám o sobě přednostní činností Evropské unie směřující k zajištění vysoké úrovně růstu a zaměstnanosti,

C.

vzhledem k tomu, že jeden z hlavních výsledků tohoto zjednodušení spočívá v jeho postupném rozšiřování na všechna odvětví, do nichž Společenství zasahuje právními předpisy,

D.

vzhledem k závazkům a cílům uvedeným v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů, zejména těm, které se týkají zjednodušení a snížení množství právních předpisů Společenství, a k dopadům těchto právních předpisů v členských státech,

E.

vzhledem k tomu, že výše uvedený pracovní dokument Komise přímo navazuje na sdělení Komise ze dne 25. října 2005 s názvem „Provádění lisabonského programu Společenství: Strategie pro zjednodušení právního prostředí“ (KOM(2005)0535) a provádí jej,

F.

vzhledem k tomu, že výše uvedený pracovní dokument obsahuje nový program přinášející zjednodušení na období 2006-2009, v němž se uvádějí opatření na formální zjednodušení, spočívající ve 43 přepracováních, 12 kodifikacích a 8 zrušeních, i 46 dalších opatření na podstatné zjednodušení obvykle definované jako případy „revize“,

G.

vzhledem k tomu, že k předchozím opatřením na zjednodušení se připojuje přibližně 500 nových legislativních podnětů (z nichž přibližně 200 jen v roce 2007), jejichž výčet je uveden v průběžném programu specificky věnovaném kodifikacím,

H.

vzhledem k tomu, že Komise upřesňuje, že program kodifikace zůstává orientační v té míře, v jaké závisí na dostupnosti aktů, jež je třeba kodifikovat ve všech jazycích Společenství, a že podle jejího názoru musí být kodifikace odložena v případech, kdy se předpokládají nové změny aktů tak, aby Komise mohla s ohledem na tyto dvě skutečnosti měnit pořadí, v němž předkládá kodifikace uvedené v průběžném programu,

I.

vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném pracovním dokumentu Komise navrhuje, že bude ještě častěji zařazovat do svých návrhů vysvětlující prohlášení, v němž se budou jasněji vysvětlovat důvody navrhovaných zjednodušení,

J.

vzhledem k tomu, že činitele úspěchu iniciativ na zjednodušení závisejí na solidní metodologické platformě, jež se zdokonaluje pomocí konzultace se všemi zúčastněnými subjekty, a na rozvoji odvětvových analýz a úzké spolupráci mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou, i rozšířenějším využíváním postupů samoregulace a společné regulace,

K.

vzhledem k tomu, že zjednodušení prosazované na evropské úrovni by mělo být provázeno odpovídajícím zjednodušením na vnitrostátní úrovni, jež by zaručilo, že výhody zjednodušení na úrovni Společenství nebudou negativně ovlivňovány vnitrostátními normami a překážkami technické povahy,

1.

naléhavě žádá Komisi, aby kladla větší důraz na provádění, prosazování a hodnocení právních předpisů Společenství jakožto základní součásti procesu zdokonalení právních předpisů;

2.

vítá skutečnost, že poprvé byly podněty na zjednodušení zařazeny do legislativního a pracovního programu Komise na rok 2007, a nabádá, že je třeba strategii zjednodušení dát politickou prioritu;

3.

žádá Komisi, aby nadále systematicky zařazovala podněty na zjednodušení jako jednu ze součástí legislativního a pracovního programu; Komise by měla mimo jiné při této příležitosti vyjádřit, jaké priority hodlá přisoudit každému z těchto podnětů a za tímto cílem upřesnit již ve své roční politické strategii, jaké návrhy na zjednodušení budou uvedeny na úvod ročního procesu legislativního plánování; konečně, by se měla vyhnout růstu počtu dokumentů obsahujících seznamy podnětů na zjednodušení s cílem dosáhnout co nejpřesnějšího referenčního rámce;

4.

navrhuje, aby Parlament, Komise a Rada uzavřely interinstitucionální dohodu o zrychlené pracovní metodě pro všechna zjednodušující opatření, stejně jako to učinily pro účely kodifikace acquis communautaire  (11);

5.

vítá úsilí Komise o zintenzivnění kodifikační činnosti zaměřené na acquis communautaire, jako primární a základní způsob, jak zjednodušit právní prostředí;

6.

vyzývá Komisi, aby co nejrychleji čelila obtížím spojeným s překlady a zamezila tomu, aby mělo předložení nových legislativních návrhů negativní dopady na kodifikační podněty a aby neškodilo celému procesu zjednodušení; trvá proto na tom, aby byla Komise vnitřně koherentní a nezařazovala do svého legislativního a pracovního programu návrhy na kodifikaci v oblastech, v nichž se chystá vypracovat vlastní legislativní návrhy;

7.

navrhuje Komisi, aby přijala jednou provždy přepracování jako obvyklou legislativní techniku, aby pro každý podnět předložila úplné znění, i pokud jde pouze o bodové změny, a aby jasně uvedla, jaké části se mění a jaké zůstávají beze změny, což by vedlo k větší srozumitelnosti a transparentnosti právních předpisů Společenství;

8.

vyzývá mimo jiné Komisi, aby si byla vědoma toho, že pokud není možné přepracování, měla by být řádnou legislativní technikou kodifikace dané legislativní oblasti, a to ve lhůtě šesti měsíců; v souladu s výše uvedenou interinstitucionální dohodou se domnívá, že by mohl spolu s Radou a s Komisí a za předpokladu, že budou nutně zapojeny zainteresované strany, vytvořit ad hoc specializované struktury právě za účelem prosazení zjednodušení;

9.

vítá úsilí Komise o vypracování pevných metodologických základů pro práci na zjednodušení; vyzývá ji za tímto účelem, aby trvala na cestě konzultací se zúčastněnými stranami, například pokud rozšíří na další odvětví iniciativy již ohlašované v říjnu 2005 v oblasti zemědělství a rybolovu a posílí opatření, která zamýšlela v této souvislosti přijmout v oblasti práva společností a autorských práv; vybízí Komisi, aby prohloubila odvětvové analýzy a hodnocení administrativních nákladů způsobovaných platnými právními předpisy Společenství;

10.

zdůrazňuje zásadní význam spolupráce mezi orgány Společenství jako nezbytné podmínky úspěchu jakékoli strategie zjednodušení; upozorňuje přitom na jasný projev dobré vůle, kterou Evropský parlament projevil v této věci, když pozměnil svůj jednací řád s cílem usnadnit postup přijímání kodifikací a zavést legislativní postup ad hoc pro přepracování;

11.

znovu připomíná, že k dosažení cílů stanovených ve Smlouvě musí být nadále běžně používány tradiční legislativní nástroje; je názoru, že společná regulace a samoregulace budou moci do sebe užitečně začlenit legislativní opatření nebo je nahradit, a že takové metody povedou ke zlepšení o stejném nebo větším dosahu, než jaké umožňují dosáhnout právní předpisy; zdůrazňuje, že jakékoli využití alternativních regulačních postupů musí probíhat v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů; připomíná, že Komise je povinna stanovit podmínky a omezení, které musí jednotliví aktéři dodržovat při výkonu takových praktik a že lze tyto praktiky používat pouze pod kontrolou Komise a aniž by byla dotčena práva Parlamentu postavit se proti jejich používání;

12.

vyzývá Komisi, aby učinila, co bude v jejích silách, aby postup zjednodušení prosazovaný na evropské úrovni s cílem zjednodušit regulaci a obecně zlepšit její kvalitu nebyl na vnitrostátní úrovni narušován vnitřními právními předpisy nebo překážkami technické povahy; žádá Komisi, aby řídila a sledovala takový proces také na vnitrostátní úrovni, například tím, že bude přijímat a šířit osvědčené postupy vypracované v Evropské unii a v členských státech a zejména bude reagovat na upozornění od zainteresovaných stran;

13.

zdůrazňuje, že pravidelné a pečlivé posuzování dopadů hraje v procesu zjednodušování zásadní roli a že by při předkládání pozměňovacích návrhů k určitému návrhu během legislativního procesu měla Rada a Parlament tato posuzování brát v úvahu;

14.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám i parlamentům členských států.

—

s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména na články 211, 230 a 249 této smlouvy,

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0259/2007),

A.

vzhledem k tomu, že pojem „právně nevynutitelné nástroje“(soft law), který vychází z běžné praxe, je dvojznačný a zavádějící a neměl by být používán v žádném dokumentu orgánů Společenství,

B.

vzhledem k tomu, že by neměl být přijímán ani uznáván rozdíl mezi dura lex a mollis lex, neboť je pojmově zavádějící,

C.

vzhledem k tomu, že takzvané právně nevynutitelné nástroje, jako jsou doporučení, zelené a bílé knihy nebo závěry Rady, nemají žádnou právní váhu ani nejsou závazné,

D.

vzhledem k tomu, že nevynutitelné právní nástroje neposkytují plnou soudní ochranu,

E.

vzhledem k tomu, že rozsáhlé využívání právně nevynutitelných nástrojů by znamenalo posun od jedinečného modelu Společenství k tradičnímu modelu mezinárodní organizace,

F.

vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá polemika o tom, jak zvýšit účinnost regulační funkce Evropské unie s ohledem jak na právně nevynutitelné nástroje, tak na závazné právní předpisy,

G.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropských společenství v souvislosti s věcí Van Gend en Loos konstatoval, že Smlouva „je více než dohoda, která pouze stanovuje vzájemné závazky mezi smluvními státy. ... Společenství vytváří nový právní řád v oblasti mezinárodního práva, v jehož prospěch omezily členské státy svá suverénní práva, byť jen v určitých oblastech, a který se vztahuje nejen na členské státy, ale i na jejich občany. Právní předpisy Společenství proto pouze neukládají povinnosti jednotlivým osobám, ale udělují jim i práva, která se stanou součástí jejich právního dědictví. Tato práva vznikají nejen v případech, kdy jsou výslovně zaručena Smlouvou, ale také v důsledku závazků, které Smlouva jasně definovaným způsobem ukládá jednotlivým občanům, členským státům i institucím Společenství“ (1);

H.

vzhledem k tomu, že je tedy možno právo Společenství odlišit od mezinárodního práva veřejného, protože tyto předpisy jsou závazné nejen pro členské státy, ale i jednotlivé osoby, které z nich vyvozují práva vynutitelná právní cestou, a protože se týkají souboru orgánů, včetně Evropského parlamentu, který je přímo volen občany Unie; vzhledem k tomu, že evropský právní řád je založen na demokracii a zásadách právního státu, jak je jasně stanoveno v článku 6 a v preambuli Smlouvy o EU,

I.

vzhledem k tomu, že orgány EU mohou na základě zmíněných skutečností jednat pouze v souladu se zásadou legality, tj. pokud k tomu jsou podle právního základu způsobilé a v rámci svých pravomocí, a vzhledem k tomu, že nad dodržováním těchto zásad dohlíží Evropský soud,

J.

vzhledem k tomu, že správný postup Společenství v oblastech, které spadají do jeho legislativní pravomoci, spočívá v přijímání právních předpisů demokratickými orgány Unie, tj. Parlamentem a Radou, pokud se to jeví jako nezbytné s přihlédnutím k zásadám subsidiarity a proporcionality; vzhledem k tomu, že právní jistota, zachování právního státu, uplatnitelnost a vynutitelnost práva mohou být zaručeny pouze tehdy, jsou-li právní předpisy přijímány v rámci institucionálních postupů uvedených ve Smlouvě, a vzhledem k tomu, že tyto zásady zahrnují také dodržování rovnováhy mezi orgány, která je stanovena ve Smlouvě, a umožňuje, aby byl rozhodovací proces průhledný,

K.

vzhledem k tomu, že v oblastech, v nichž Společenství přísluší pravomoc vydávat právní předpisy, zpravidla není možné používat „právně nevynutitelné nástroje“ nebo „pravidla chování stanovená v rámci nástrojů, které samy o sobě nejsou právně závazné, ale mohou mít určité, nepřímé, právní dopady, a které mají za cíl praktické výsledky a mohou jich dosáhnout“ (2); těchto nástrojů se již využívalo v minulosti, aby se vyvážil nedostatek formálních právotvorných kapacit nebo prostředků vymáhání, a jsou typické pro mezinárodní právo veřejné,

L.

vzhledem k tomu, že užívání právně nevynutitelných nástrojů je na místě, pokud tak výslovně uvádí Smlouva a pokud nenahrazují právní předpisy v oblastech, v nichž má Společenství pravomoc vydávat právní předpisy a v nichž se regulace Společenství stále jeví jako vhodná s ohledem na zásadu subsidiarity a proporcionality, protože by to porušovalo zásadu svěřené pravomoci; vzhledem k tomu, že se toto pravidlo tím spíše vztahuje na sdělení Komise, jež slouží jako výklad právních předpisů Společenství; vzhledem k tomu, že také přípravné nástroje, jakými jsou např. bílé a zelené knihy, jsou příkladem oprávněného používání právně nevynutitelných nástrojů, stejně tak i oznámení a pokyny vydané Komisí s cílem vysvětlit, jakým způsobem Komise uplatňuje politiky v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory,

M.

vzhledem k tomu, že by se s nástroji, které mohou být využity jako výkladové nebo přípravné nástroje pro závazné právní akty, nemělo zacházet jako s právními předpisy, ani by jim neměl být připisován jakýkoli normotvorný účinek,

N.

vzhledem k tomu, že taková situace by působila zmatek a nejistotu v oblasti, v níž by měla v zájmu členských států i občanů panovat jasnost a právní jistota,

O.

vzhledem k tomu, že Parlament respektuje právo iniciativy, které náleží Komisi, ačkoli také trvá na svém právu požádat Komisi, aby předložila legislativní návrh (článek 192 Smlouvy o ES),

P.

vzhledem k tomu, že otevřená metoda koordinace může pomoci vytvořit vnitřní trh, ale je politováníhodné, že se na ní Parlament a Soudní dvůr podílejí jen nepatrnou měrou; vzhledem k tomu, že kvůli tomuto demokratickému deficitu nelze otevřenou metodu koordinace zneužít k tomu, aby nahradila chybějící zákonodárnou pravomoc Společenství a tím de facto uložila povinnosti členským státům, které by měly stejnou účinnost jako právní předpisy, ale vznikly by mimo legislativní postupy stanovené ve Smlouvě,

Q.

vzhledem k tomu, že článek 211 Smlouvy o ES stanoví, že „k zajištění řádného fungování a rozvoje společného trhu Komise vydává doporučení ... v oblastech, které jsou předmětem této smlouvy, jestliže tak smlouva výslovně stanoví nebo jestliže to Komise považuje za nutné“, avšak podle čl. 249 odst. 5 nejsou doporučení závazná, a Soudní dvůr konstatuje, že „opatření, i pokud jde o osoby, jimž jsou určena, nemají sloužit k vytváření závazných účinků“ (3), ani nestanovují práva, na něž by se mohly jednotlivé osoby odvolat před vnitrostátními soudy (4), a vzhledem k tomu, že článek 230 Smlouvy o ES neumožňuje zrušit doporučení, protože nejsou závazná,

R.

vzhledem k tomu, že Soudní dvůr nicméně konstatoval, že tyto akty „nemohou ... být chápány v tom smyslu, že nemají žádný právní účinek. Vnitrostátní soudy jsou povinny tato doporučení zvážit při přijímání rozhodnutí ve sporech, které jim byly předloženy, zejména osvětlují-li výklad vnitrostátních opatření přijatých pro účely jejich uplatňování nebo mají-li doplnit závazné předpisy Společenství.“ (5),

S.

vzhledem tomu, že doporučení - nejsou-li využívána dostatečně obezřetně - mohou v určitých aktech Komise vést k překročení jejích pravomocí,

T.

vzhledem k tomu, že článek I-33 Smlouvy o Ústavě pro Evropu obsahuje podobná ustanovení jako článek 211 Smlouvy o ES, ale nadto uvádí, že „posuzují-li Evropský parlament a Rada návrh legislativního aktu, zdrží se přijetí aktů, které příslušný legislativní postup pro danou oblast nestanoví“,

U.

vzhledem k tomu, že v roce 2005 Komise přijala na základě článku 211 Smlouvy o ES doporučení o přeshraniční správě autorského práva pro zákonné on-line hudební služby, které označila za „právně nevynutitelný nástroj ..., jehož účelem je umožnit, aby se trh vyvíjel správným směrem“, a které bylo zřejmě určeno k tomu, aby konkretizovalo platnou směrnici o autorském právu v informační společnosti (6) a směrnici o právu na pronájem a půjčování a o některých právech souvisejících s autorským právem (7), a vzhledem k tomu, že Komise realizuje jednu z alternativ pomocí právně nevynutitelných nástrojů, protože hlavním cílem je podpořit udělování licencí pro více území a doporučit, jak má být tato oblast regulována,

V.

vzhledem k tomu, že Komise zvažovala, že bude jednat formou doporučení v dalších oblastech spadajících do legislativní pravomoci Společenství, včetně regulace autorských poplatků a omezení odpovědnosti auditorů,

W.

vzhledem k tomu, že také projekt evropského smluvního práva má stále povahu právně nevynutitelného nástroje,

X.

vzhledem k tomu, že v oblastech, které spadají do pravomoci Společenství vydávat právní předpisy, ale kde patrně chybí politická vůle k přijímání právních předpisů, existuje nebezpečí, že používáním právně nevynutitelných nástrojů mohou být obcházeny příslušné zákonodárné orgány, přehlíženy zásady demokracie a právního státu uvedené v článku 6 Smlouvy o EU a také zásady subsidiarity a proporcionality uvedené v článku 5 Smlouvy o ES a že v důsledku toho Komise může překročit rámec svých pravomocí,

Y.

vzhledem k tomu, že právně nevynutitelné nástroje mohou také u veřejnosti vytvářet dojem „superbyrokracie“ bez demokratické legitimity, která je občanům nejen příliš vzdálená, ale dokonce nepřátelská a která je připravena uzavírat dohody s vlivným zájmovými skupinami, přičemž tato jednání nejsou ani průhledná, ani srozumitelná pro občany, a vzhledem k tomu, že tato situace může vzbuzovat oprávněná očekávání dotčených třetích stran (např. spotřebitelů), kteří takto nemají možnost zákonné obrany vůči aktům, které pro ně mají nepříznivé právní účinky,

Z.

vzhledem k tomu, že program zdokonalení tvorby právních předpisů by neměl být oslabován s cílem umožnit výkonným orgánům Společenství účinně přijímat právní předpisy prostřednictvím právně nevynutitelných nástrojů, protože tato praxe by mohla narušit právní řád Společenství, obcházet demokraticky zvolený Parlament a přezkum legality prováděný Soudním dvorem a připravit občany o opravné prostředky,

AA.

vzhledem k tomu, že pro navrhované používání právně nevynutitelných nástrojů, jako jsou doporučení a výkladová sdělení, není stanoven žádný postup, v jehož rámci by probíhaly konzultace s Parlamentem,

1.

domnívá se, že právně nevynutitelné nástroje příliš často představují na úrovni Společenství nejasný a neúčinný nástroj, který může nepříznivě ovlivnit legislativu Společenství a rovnováhu mezi orgány, a proto by měly být používány opatrně i v oblastech, pro něž jsou ustaveny Smlouvou;

2.

připomíná, že takzvané právně nevynutitelné nástroje nemohou nahradit existující právní akty a nástroje, jež mají sloužit k zajištění kontinuity legislativního procesu, zejména v oblasti kultury a vzdělávání;

3.

zdůrazňuje, že každý orgán EU, včetně Evropské rady, musí při rozhodování, zda je vhodné přijmout opatření a případně jaká, případ od případu zvažovat jak legislativní, tak nelegislativní možnosti;

4.

domnívá se, že otevřená metoda koordinace je z právního hlediska sporná, neboť se na ní Parlament a Soudní dvůr nepodílejí dostatečnou měrou; domnívá se tedy, že by měla být použita pouze ve výjimečných případech a že by se měly zvážit možnosti účasti Parlamentu v tomto postupu;

5.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise užívá právně nevynutitelné nástroje v oblastech, kde nahrazují právní předpisy EU, které jsou stále nezbytné i po přezkoumání zásady subsidiarity a proporcionality, nebo kde rozšiřují judikaturu Soudního dvora na nezmapované oblasti;

6.

naléhá na orgány, aby jednaly v souladu s článkem I-33 Ústavní smlouvy a upustily od přijímání právně nevynutitelných nástrojů, pokud se již projednávají návrhy právních aktů; domnívá se, že dokonce i podle platných právních předpisů vyplývá tato povinnost ze zásady právního státu podle článku 6 Smlouvy o EU;

7.

naléhavě žádá Komisi, aby během přijímání nezávazných aktů Společenství usilovala obzvláště o zajištění průhlednosti, zviditelnění a demokratické odpovědnosti a aby v rozhodovacím procesu více používala hodnocení dopadu;

8.

vyzývá Komisi, aby předtím, než navrhne opatření využívající právně nevynutitelné nástroje, zejména zvážila účinky právně nevynutitelných nástrojů na spotřebitele a případné opravné prostředky;

9.

je toho názoru, že pokud jde o sdělení Komise, nevyplývají ze zelených a bílých knih žádné bezprostřední právní závazky; domnívá se však, že by se ze schválení konzultačních dokumentů a politických prohlášení neměl vyvozovat právní závazek přijmout příslušné předpisy;

10.

je toho názoru, že výkladová sdělení Komise sledují legitimní cíl, kterým je vytvoření právní jistoty, avšak že by jejich úloha neměla tuto hranici překračovat; domnívá se, že slouží-li výkladová sdělení ke stanovení nových povinností, nepřípustným způsobem rozšiřují tvorbu právních předpisů prostřednictvím právně nevynutitelných nástrojů; zastává názor, že pokud sdělení stanoví podrobná opatření, která nejsou přímo zajištěna svobodami uvedenými ve Smlouvě, odchyluje se od svého účelu, a je tedy neplatné (8);

11.

je toho názoru, že sdělení, která splňují výše uvedená kritéria, by proto měla být omezena pouze na případy, kdy Parlament a Rada, tj. zákonodárné orgány, vyzvaly Komisi, aby příslušná výkladová sdělení vypracovala; má za to, že reálné naplňování Smlouvy přísluší právotvorným orgánům a Soudnímu dvoru je vyhrazen její výklad;

12.

je toho názoru, že standardizace a kodexy chování jsou důležitými prvky samoregulace; domnívá se však, že standardizace nesmí vést k nadměrné regulaci a vytvářet tak další zátěž zejména pro malé a střední podniky; domnívá se proto, že součástí příslušných právních základů by měla být opatření, která zamezí nadměrné regulaci;

13.

zdůrazňuje, že ačkoli je Komise oprávněna používat předlegislativní nástroje, nemělo by se předlegislativního procesu zneužívat, ani jej nepřiměřeně prodlužovat; domnívá se, že v oblastech, jako je projekt smluvního práva, musí mít Komise možnost rozhodnout, zda využije své právo iniciativy a na jakém právním základě;

14.

zdůrazňuje, že s Parlamentem, jediným demokraticky zvoleným orgánem Společenství, není v současné době konzultováno používání takzvaných právně nevynutitelných nástrojů, jako jsou doporučení Komise založená na článku 211 Smlouvy o ES, výkladová sdělení a další podobné dokumenty;

15.

má za to, že interinstitucionální dohody mohou mít právní účinky pouze na vztahy mezi orgány EU, a nepředstavují tedy právně nevynutitelné nástroje ve smyslu právního účinku vůči třetím stranám;

16.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem vytvořila pracovní postup, který zajistí účast demokraticky volených orgánů, případně i interinstitucionální dohodou, a zajistila tak účinnější monitorování toho, zda je třeba přijímat právně nevynutitelné nástroje;

17.

vyzývá Komisi, aby s Parlamentem projednala způsoby konzultace předtím, než Komise přijme právně nevynutitelné nástroje, aby bylo možno tato opatření přezkoumat a zamezit jakémukoli zneužití pravomoci ze strany výkonného orgánu; navrhuje proto zahájit rozhovory o uzavření interinstitucionální dohody o tomto tématu; domnívá se, že touto dohodou by se mělo usilovat zejména o vyřešení rozporu mezi článkem 211, čl. 249 odst. 5 a článkem 230 Smlouvy o ES a judikaturou Evropského soudního dvora, kdy podle Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy povinny zohledňovat v projednávaných sporech doporučení, jež nejsou podle Smlouvy sama o sobě nezávazná;

18.

znovu zdůrazňuje, že je důležité, aby se Parlament jako hlavní zástupce zájmů evropských občanů podílel na všech rozhodovacích procesech, a pomohl tak zmírnit současnou nedůvěru v evropskou integraci a evropské hodnoty;

19.

zdůrazňuje, že výraz „právně nevynutitelné nástroje“, ani odkazy na ně by v úředních dokumentech evropských orgánů neměly být nikdy používány;

20.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Jednotný trh pro občany - průběžná zpráva určená zasedání Evropské rady konanému na jaře 2007“ (KOM(2007)0060),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě s názvem „Program pro občany přinášející výsledky pro Evropu“ (KOM(2006)0211),

—

s ohledem na sdělení Komise pro jarní zasedání Evropské rady s názvem „Provádění obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost - Rok výsledků“ (KOM(2006)0816),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Roční politická strategie pro rok 2008“ (KOM(2007)0065),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru s názvem „Vnitřní trh zboží: úhelný kámen konkurenceschopnosti Evropy“ (KOM(2007)0035),

—

s ohledem na zelenou knihu o přezkumu spotřebitelského acquis předloženou Komisí (KOM(2006)0744),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Lepší právní předpisy v Evropské unii - strategický přezkum“ (KOM(2006)0689),

—

s ohledem na závěry předsednictva ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2007 o sociálních službách v obecném zájmu v Evropské unii (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o dopadu a důsledcích vyjmutí zdravotnických služeb z působnosti směrnice o službách na vnitřním trhu (2),

—

s ohledem na závěrečné prohlášení čtvrté evropské konference o řemeslech a malých podnicích, která se konala ve Stuttgartu ve dnech 16. a 17. dubna 2007,

—

s ohledem na Berlínskou deklaraci ze dne 25. března 2007,

—

s ohledem na ekonomický dokument Komise č. 271 „Kroky k hlubší hospodářské integraci: vnitřní trh ve 21. století - příspěvek k přezkumu jednotného trhu“,

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0295/2007),

A.

vzhledem k tomu, že jednotný trh byl v evropském kontextu velkým bezpříkladným úspěchem, který umožnil široký výběr a nižší ceny pro spotřebitele, vytvořil konkurenceschopné a dynamické prostředí pro podnikání a umožnil výměnu myšlenek a zkušeností mezi evropskými kulturami,

B.

vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie zdůraznila jako cíl sociální soudržnost a zvýšila význam sociálního rozměru v sektorových politikách EU,

C.

vzhledem k tomu, že jednotný trh a jeho čtyři stavební kameny, volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, byly rozhodujícím krokem vpřed v evropské integraci,

D.

vzhledem k tomu, že vytvoření jednotného trhu v roce 1992 bylo založeno na následujících třech zásadách:

E.

vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie povede ke strukturálním reformám v členských státech a otevírání trhů, ale rovněž zvýší potřebu regulace pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže,

F.

vzhledem k tomu, že přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (3) umožnilo značný pokrok při dotváření jednotného trhu služeb,

G.

vzhledem k tomu, že euro přineslo transparentnost, účinnost a zjednodušení přístupu na jednotný trh,

H.

vzhledem k tomu, že v postojích správních orgánů členských států je stále přítomen zjevný i skrytý protekcionismus,

I.

vzhledem k tomu, že stále existují početné překážky při uplatňování čtyř základních svobod; vzhledem k tomu, že je nezbytné zlepšovat fungování jednotného trhu a soustředit se na dosažení jednotného trhu bez překážek,

J.

vzhledem k tomu, že je třeba pracovat na realizaci dynamického, globálního a flexibilního přístupu k jednotnému trhu za účelem získání podpory našich spoluobčanů,

K.

vzhledem k tomu, že je třeba dokončit otevírání síťových odvětví, jako je doprava, telekomunikace, poštovní služby a rozvod energie, které jsou již svou podstatou určeny ke kontaktům mezi podniky a jednotlivci, a jsou proto z hlediska svého rozvoje a otevírání nejlepším prostředkem k uskutečnění jednotného trhu v rámci odpovědného tržního hospodářství, kterému napomáhají účinné regulační mechanizmy,

L.

vzhledem k tomu, že Evropská unie v posledních letech přijala různá legislativní opatření s cílem zlepšit jednotný trh s finančními službami, jako jsou bankovní služby, správa majetku, pojištění, penzijní fondy a účetnictví, která přinesla prospěch jak obchodníkům, tak spotřebitelům a díky nimž EU celosvětově zaujímá vedoucí pozici a určuje trendy a standardy v odvětví finančních služeb,

M.

vzhledem k tomu, že přestože bylo dosaženo značného pokroku v dokončování jednotného trhu s velkoobchodními finančními službami, existuje dosud velmi málo důkazů o tom, že by se toto významněji projevilo na maloobchodní úrovni, což je často způsobeno kulturními a tradičními preferencemi občanů, ale také právními a daňovými překážkami,

N.

vzhledem k tomu, že důležitým úkolem Komise je vymáhat dodržování pravidel hospodářské soutěže za účelem zajištění spravedlivých a rovných podmínek pro podniky EU a plného dosažení přínosů jednotného trhu pro spotřebitele EU,

O.

vzhledem k tomu, že ačkoli členské státy si ponechají svá výsadní práva v daňových otázkách, Komise stále může hrát užitečnou roli v určitých oblastech daňové politiky, což podpoří dosažení skutečného jednotného trhu,

P.

vzhledem k tomu, že je třeba snížit administrativní zátěž podniků, zejména malých a středních podniků (MSP),

Q.

vzhledem k tomu, že Evropská unie trpí nedostatkem inovací ve srovnání s jejími hlavními konkurenty,

R.

vzhledem k tomu, že je jednotný trh nejúčinnějším nástrojem řešení výzev globalizace, neboť umožňuje konkurenceschopnější a dynamičtější evropské hospodářství,

S.

vzhledem k tomu, že Komise musí při provádění svých politik, a zejména politiky vnitřního trhu plně zohlednit rozšíření EU a důsledky těchto politik pro nové členské státy, a též zohlednit vliv nových faktorů, jako jsou společenské změny a technologický pokrok,

T.

vzhledem k tomu, že rozšíření, které přineslo více příležitostí, jež je možné získat z jednotného trhu, rovněž představuje výzvu pro jeho správné fungování tím, že zvýšilo různorodost mezi jeho členy; vzhledem k tomu, že různorodost v oblasti daní z příjmů právnických osob představuje možný zdroj napětí mezi členskými státy,

1.

vítá aktivní roli Komise, její vizi budoucnosti jednotného trhu a její práci na přezkumu jednotného trhu a zdůrazňuje, že je důležité do tohoto procesu zapojit všechny zúčastněné strany;

2.

přeje si, aby přezkum jednotného trhu byl příležitostí ukázat evropské veřejnosti všechny výhody, které pro ně mohou plynout z dokončení jednotného trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily propast mezi možnostmi jednotného trhu a skutečností;

3.

zdůrazňuje, že je důležité zaručit, aby všichni občané měli prospěch z jednotného trhu; domnívá se, že určité zranitelné skupiny k němu nemají plný přístup, a připomíná, že prohlášení č. 22 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy stanoví, že orgány Společenství mají při vytváření opatření stanovených v článku 95 Smlouvy o ES zohledňovat potřeby zdravotně postižených osob;

4.

přeje si posílení pracovních vztahů se všemi vnitrostátními parlamenty, aby se otázky a výhody jednotného trhu jevily zástupcům občanů členských států v jasnějším světle; v tomto ohledu zdůrazňuje jako dobrý příklad spolupráce, na kterém by v budoucnosti bylo možno stavět, konstruktivní dialog mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem v rámci každoročních setkání týkajících se lisabonského programu;

5.

zdůrazňuje naléhavou nutnost uskutečnit obsah závěrečného prohlášení čtvrté evropské konference o řemeslech a malých podnicích, a to vzhledem k zásadní roli těchto podniků v evropském hospodářství; v důsledku toho požaduje zohlednění těchto závěrů při vypracovávání a uplatňování politik Společenství, zejména v rámci přezkumu jednotného trhu a přezkumu politiky pro MSP;

6.

s lítostí konstatuje, že členské státy se v praxi dostatečně nepodílí na jednotném trhu;

7.

uznává, že na jednotném trhu, který zhodnocuje život, je nutno zohlednit ochranu životního prostředí a spotřebitele;

8.

zastává názor, že nové iniciativy v oblasti politik by se měly více opírat o analýzu jejich vlivu na jednotlivé trhy, různé hospodářské odvětví, životní prostředí a v sociální oblasti;

9.

vzhledem k tomu, že sociální a územní soudržnost je jednou ze základních složek jednotného trhu, připomíná, že je důležité zvýšit důvěru občanů podporováním společných cílů členských států v sociální a environmentální oblasti, jako jsou kvalitní zaměstnání, rovnost příležitostí, ochrana zdraví a životního prostředí za současného respektování kulturní rozmanitosti v Evropě; žádá Komisi, aby zajistila ochranářskou úlohu Evropské unie v těchto oblastech a zabránila tomu, aby si předpisy členských států navzájem konkurovaly;

10.

zdůrazňuje, že sociální soudržnost společně s důslednou ochranou spotřebitele mohou vést k lepšímu vnímání výhod evropského jednotného trhu ze strany veřejnosti;

11.

zdůrazňuje význam podpory volného pohybu pracovníků v rámci jednotného trhu; upozorňuje na to, že mobilita pracovníků uvnitř hranic Unie je hlavním stimulem pro konkurenceschopnost podniků a prostřednictvím výměny odborných znalostí a zvýšené hospodářské soutěže podněcuje inovace;

12.

zdůrazňuje, že kvalitní politika jednotného trhu má zásadní význam pro podnícení inovací prostřednictvím zvýšené hospodářské soutěže a pro vytvoření prostředí příznivého pro podnikání, jež je obzvláště důležité pro MSP; žádá zejména Komisi a členské státy, aby zavedly konkrétní opatření s cílem podpořit inovační potenciál řemeslných a malých podniků, a zejména nástroje financování inovací, které jsou přizpůsobeny zvláštnostem těchto podniků;

13.

naléhavě žádá Komisi, aby přijala celkovou strategii pro práva duševního vlastnictví a dále posilovala ochranu těchto práv s cílem podpořit inovace, kapacitu a růst evropského průmyslu; zdůrazňuje, že je důležité zavést patent Společenství a vysoce kvalitní, úsporný a inovaci nakloněný soudní systém pro evropské patenty, který respektuje příslušnost Evropského soudního dvora; bere na vědomí sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o zlepšení patentového systému v Evropě (KOM(2007)0165);

14.

domnívá se, že účinná politika hospodářské soutěže pomůže vybudovat spotřebitelskou důvěru tím, že zajistí občanům výhody ve formě většího výběru, nižších cen a vyšší kvality; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak lépe začlenit opatření politiky hospodářské soutěže do širší politiky jednotného trhu;

15.

zdůrazňuje, že je důležité v rámci jednotného trhu bojovat s podvody a pirátstvím;

16.

zastává názor, že je vrcholně důležité čelit klimatickým změnám a zajistit udržitelný rozvoj, což je dosažitelné pouze vyváženou kombinací zdrojů energie, a že politika jednotného trhu na podporu udržitelné a konkurenceschopné energie je pro tento účel životně důležitá; vítá výše uvedené závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady konaného v Bruselu; lituje nicméně, že nebyl dostatečně zdůrazněn potenciální přínos jaderné energie;

17.

v souladu se sekcí III odst. 19 bodem i) mandátu mezivládní konference 2007, pokud jde o Protokol o službách obecného zájmu (4), který bude přiložen ke Smlouvám, vyzývá Komisi v první etapě k hledání způsobů, jak překonat právní nejistotu týkající se statusu služeb obecného zájmu, zejména státní podpory a pravidel pro zadávání veřejných zakázek; vítá iniciativy Komise, jejichž cílem je vyřešit nejasnosti v oblasti zdravotnických služeb a sociálních služeb obecného zájmu na jednotném trhu; domnívá se, že silné a moderní služby obecného zájmu jsou nezbytné k dosažení cílů veřejného zájmu, jako je sociální a územní soudržnost, ochrana životního prostředí a kulturní rozmanitost;

18.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit účinnost spotřebitelského práva na jednotném trhu, vítá proto Zelenou knihu Komise o přezkumu spotřebitelského acquis; konstatuje, že současná ustanovení o minimální harmonizaci uvedená v osmi směrnicích, kterých se revize týká, vedou k právní nejistotě podniků a spotřebitelů; je tedy toho názoru, aniž by však předjímal výsledek konzultace, že pro posílení důvěry spotřebitelů se jako nejvhodnější jeví smíšený přístup s horizontálním nástrojem;

19.

zdůrazňuje, že pouze 6% spotřebitelů využívá elektronického přeshraničního obchodu se zbožím; zdůrazňuje proto důležitost zvýšení spotřebitelské důvěry v přeshraniční nákupy tím, že se zamezí roztříštěnosti jednotného trhu v elektronickém prostředí; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby poskytla podporu právnímu rámci přizpůsobenému rozvoji elektronického obchodu, aby vytvořila příznivější ekonomické prostředí, aby zlepšila kvalitu právních předpisů a aby posílila práva spotřebitelů a zlepšila postavení MSP na trhu;

20.

zdůrazňuje, že ani spotřebitelé, ani poskytovatelé služeb nejsou vždy schopni určit, jaký právní režim se použije na konkrétní aspekt jejich činnosti; vyzývá proto Komisi, aby navrhla vyjasnění vzájemného vztahu mezi nástroji mezinárodního práva soukromého a nástroji jednotného trhu s cílem vyloučit veškeré pochybnosti, pokud jde o to, kdy se použijí právní předpisy či nařízení domácí nebo hostitelské země, a s cílem odstranit nedostatky v režimu odpovědnosti uplatňovaném na poskytovatele služeb;

21.

žádá, aby se navrhnuté normy dále vyvíjely s cílem zlepšit přístup pro zdravotně postižené, seniory a děti; zdůrazňuje význam tohoto procesu v oblasti, jako jsou městské autobusy, výtahy, elektrospotřebiče a informační a komunikační technologie pro zvyšování přínosů jednotného trhu pro zranitelné občany a pro vytváření větší jistoty a předcházení tvorby překážek průmyslu v Unii;

22.

zdůrazňuje, že veřejné zakázky musí být zadávány spravedlivým a transparentním způsobem, přičemž musí být dodržována pravidla pro zadávání veřejných zakázek, že veřejné zakázky mohou rovněž podpořit inovace a technologický rozvoj a řešit problémy v oblasti životního prostředí a sociální problémy včetně dostupnosti pro postižené osoby; žádá Komisi, aby podpořila členské státy v úsilí zajistit lepší přístup MSP k veřejným zakázkám a zadávat zakázky před uvedením na trh s cílem zlepšit inovační schopnost jednotného trhu;

23.

zastává názor, že pro účinnost jednotného trhu je zásadní volný pohyb zboží; připomíná, že na 25% zboží vyrobeného v Evropské unii se stále nevztahují žádná harmonizační opatření; vítá proto iniciativu Komise ke zlepšení fungování jednotného trhu v této oblasti; vyzývá členské státy, aby v zájmu spotřebitelů a podniků plně uplatňovaly vzájemné uznávání za účelem zajištění uplatňování této základní svobody;

24.

zdůrazňuje význam odstranění překážek při vytváření prostoru jednotných plateb, jakož i další liberalizace poštovních trhů, při zajištění financování účinných všeobecných služeb;

25.

zastává názor, že další finanční integrace v Evropské unii významně přispívá k udržitelnému rozvoji, zejména cestou nižších transakčních nákladů, širších možností sdílení rizik a účinnějším přidělováním zdrojů;

26.

je přesvědčen, že současný systém DPH a systém spotřebních daní brání dokončení jednotného trhu, zejména pokud se jedná o přeshraniční obchod; vyzývá Komisi, aby prozkoumala daňové problémy spojené se zásilkovými službami a nakupováním přes internet a aby předložila návrhy, které občanům EU usnadní plně využívat volný pohyb zboží;

27.

žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována problémům malých a středních podniků spojených s jednotným trhem, zejména zlepšením v oblasti nákladů a rychlosti při zahájení činnosti, dostupnosti rizikového/spekulativního kapitálu, cen a rychlosti platebních služeb a mobility osob, zboží a služeb; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se rizikový kapitál z Evropského investičního fondu dostane k malým a středním podnikům a inovativním podnikům a bude účelně využit;

28.

zastává názor, že neformální sítě, jako je Solvit a Evropská síť spotřebitelských středisek (ECC-Net), jsou důležitými doplňky formálních a právních nástrojů dostupných občanům a podnikům; vítá iniciativy na zřízení informační sítě pro vnitřní trh (IMI - Internal Market Information system); naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila své personální zdroje a zlepšila svoji informační strategii, aby občané a podniky věděli, že tyto sítě existují, a aby je plně využívali;

29.

má za to, že je třeba prozkoumat možnosti posílení konzultace a použití vhodných mechanismů k dosažení rychlejšího řešení sporů; vyzývá proto, aby byl zaveden účinný zrychlený rozhodčí nápravný mechanismus na úrovni EU za účelem podpory rychlého řešení sporů týkajících se pravidel jednotného trhu;

30.

vítá iniciativy Komise na snížení administrativních nákladů podniků a naléhavě vyzývá, aby bylo v tomto směru vyvinuto další úsilí ke zlepšení přístupu na jednotný trh, aniž by byla omezena nezbytná ochrana občanů, spotřebitelů a zaměstnanců;

31.

zdůrazňuje, že vzájemné uznávání představuje významný prvek jednotného trhu, který v případě potřeby nebrání sbližování právních předpisů;

32.

zdůrazňuje nicméně, že jednotný trh 21. století musí fungovat v rámci souboru nezbytných a přiměřených pravidel; domnívá se, že v některých oblastech může být nezbytná větší míra harmonizace, zejména v oblasti drobných finančních služeb (včetně platebních prostředků) a fungování daňového systému; vítá zelenou knihu Komise o maloobchodních finančních službách na jednotném trhu a, ačkoli uznává místní povahu drobných finančních služeb (KOM(2007)0226), vybízí Komisi, aby podporovala kroky, které byly přijaty a jsou přijímány k vytváření podmínek pro jednotný trh, k účasti na němž se spotřebitelé a dodavatelé mohou rozhodnout; je toho názoru, že by u spotřebitelů za tímto účelem mělo být vždy provedeno důkladnější ověření možných iniciativ; naléhavě vybízí Komisi, aby pokročila v přípravě návrhu konsolidovaného společného základu daně z příjmu právnických osob;

33.

zdůrazňuje, že „zdokonalení tvorby právních předpisů“ neznamená nutně „méně právních předpisů“; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila nové iniciativy ke zlepšení fungování a integrace vnitřního trhu, a aby konsolidovala a zjednodušila právní předpisy;

34.

domnívá se, že postupy konzultace Komise musí být transparentnější a cílenější, aby povzbudily zainteresované osoby, a zejména MSP, k účasti na nich;

35.

věří, že podpora hospodářské soutěže reformou regulace je stimulací, kterou Evropa potřebuje ke zlepšení produktivity; znovu připomíná, že práva Parlamentu v legislativním procesu by měla být plně respektována;

36.

zastává názor, že studie dopadu prováděné Komisí by měly být více konzistentní a zahrnovat stanoviska všech zúčastněných stran; vítá proto zřízení výboru Komise pro posuzování dopadu a vyzývá ji, aby jeho stanoviska zveřejňovala; žádá, aby Evropský parlament prováděl více posuzování dopadu na podporu svých návrhů;

37.

vyzývá Komisi, aby do lepší tvorby právních předpisů, tak jak ji obhajuje Parlament, zahrnula „test vnitřního trhu“, aby se zajistilo, že regulační orgány vždy zohlední dopady svých opatření na čtyři svobody jednotného trhu spolu s ostatními aspekty, jež mají vzít do úvahy, zejména pokud se jedná o udržitelnost a zaměstnanost;

38.

připomíná, že by mělo být rovněž prováděno následné hodnocení právních předpisů, jež by zajistilo, aby předpisy fungovaly v souladu se zamýšleným účelem, a odhalilo jakékoli nepřepokládané negativní dopady;

39.

souhlasí s názorem Komise, že společná regulace a samoregulace mohou být nástroji, které mohou v některých oblastech doplnit legislativní iniciativy a současně respektovat výsady zákonodárce; zdůrazňuje rovněž účinnost posílené spolupráce v některých oblastech, což umožňuje harmonizaci na dobrovolném základě;

40.

domnívá se, že jednou z hlavních překážek dokončení jednotného trhu je nedostatečné provádění a že členské státy odpovídají za lepší provádění nových právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a jejich uplatňování; vítá zlepšení zaznamenané v provádění ve vnitrostátním právu a cíl přijatý na výše uvedeném zasedání Evropské rady v Bruselu snížit postupně deficit tohoto provádění na cílové 1 %; vyzývá členské státy, aby se vyhnuly úskalí nadměrné tvorby vnitrostátních právních předpisů (gold plating);

41.

zdůrazňuje význam posílení a zlepšení administrativní spolupráce mezi orgány členských států odpovědnými za jednotný trh;

42.

lituje, že některé členské státy přijímají opatření na ochranu svých vnitrostátních trhů; zdůrazňuje, že je důležité v rámci jednotného trhu dosáhnout rovných podmínek; zdůrazňuje skutečnost, že dobře fungující jednotný trh představuje pro Evropu čelící globalizaci konkurenční výhodu;

43.

vyzývá Komisi, aby při vypracovávání svých vnitřních politik systematicky vyhodnocovala a brala v úvahu srovnatelné politiky hlavních partnerů Evropské unie, jako jsou USA, Rusko, Čína, Brazílie, Japonsko atd., za účelem zlepšení konkurenceschopnosti EU a odstranění překážek světového obchodu;

44.

zdůrazňuje, že politické iniciativy na zvýšení konkurenceschopnosti nesmějí snižovat evropské standardy; znovu připomíná, že je důležité rozvíjet konstruktivní a vyvážený dialog s vnějšími partnery s cílem působit na vypracování mezinárodních standardů;

45.

bere na vědomí iniciativu Komise provést komplexní přezkum nástrojů obchodní ochrany Unie; zdůrazňuje, že účinné obchodní ochranné nástroje jsou klíčové pro konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost v rychle se vyvíjející světové ekonomice; připomíná, že by si EU měla udržet vůdčí postavení, které v minulosti získala ve zlepšování a posilování disciplíny na úrovni WTO;

46.

zastává názor, že EU bude v globální ekonomice úspěšná pouze tehdy, pokud dosáhne inovační kapacity svých obchodních partnerů; trvá na tom, že EU potřebuje zvláštní opatření k tomu, aby byl jednotný trh více inovační; dále vyzývá instituce EU, aby s ohledem na budoucí trendy globální ekonomiky vystupovaly v rámci EU jako jeden subjekt, byla zajištěna účinnost obchodní ochrany Unie a udržitelná konkurenceschopnost; je toho názoru, že jedním z vhodných nástrojů, jak toho dosáhnout, by mohl být transatlantický vnitřní trh;

47.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.