PŘIJATÉ TEXTY
P6_TA(2005)0188
Sestavování čtvrtletních nefinančních účtů institucionálního sektoru ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o sestavování čtvrtletních nefinančních účtů institucionálního sektoru (15235/1/2004 — C6-0091/2005 — 2003/0296(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (15235/1/2004 - C6-0091/2005), |
|
— |
s ohledem na své stanovisko v prvním čtení (1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0789) (2), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 67 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Hospodářským a měnovým výborem (A6-0152/2005), |
|
1. |
schvaluje společný postoj; |
|
2. |
konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES; |
|
4. |
pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 141.
(2) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0189
Víceletý program pro podnik a podnikavost (2001-2005) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2000/819/ES o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001-2005) (KOM(2004)0781 — C6-0242/2004 — 2004/0272(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0781) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 157 odst. 3 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0242/2004), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0118/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným zněním; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2004)0272
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. května 2005 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2005/ES, kterou se mění rozhodnutí Rady 2000/819/ES o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001-2005)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 157 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Je nezbytné zajistit kontinuitu podpory Společenství pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP). |
|
(2) |
Z toho důvodu je vhodné prodloužit dobu platnosti rozhodnutí 2000/819/ES (3) o další rok až do 31. prosince 2006 a zvýšit finanční referenční částku o 88,5 milionů EUR . |
|
(3) |
Rozhodnutí 2000/819/ES by mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
ROZHODLY TAKTO:
Článek 1
Rozhodnutí 2000/819/ES se mění takto:
|
(1) |
V čl. 7 odst. 1 se finanční referenční částka 450 miliónů EUR nahrazuje částkou 538,5 miliónů EUR . |
|
(2) |
V článku 8 se datum 31. prosince 2005 nahrazuje datem 31. prosince 2006. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V ... dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Úř. věst. C [...], [...], s. [...].
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. května 2005.
(3) Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 593/2004/ES (Úř. věst. L 268, 16.8.2004, s. 3).
P6_TA(2005)0190
Dohoda ES/Chile o některých aspektech leteckých služeb *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Chilskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2004)0829 — C6-0011/2005 — 2004/0289(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2004)0829) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 80 odst. 2 a čl. 300 odst. 2, první pododstavec, první větu Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na čl. 300 odst. 3, první pododstavec Smlouvy o ES, v souladu s nímž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0011/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0100/2005), |
|
1. |
schvaluje uzavření dohody; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a Chilské republiky. |
(1) Dosud nezveřejněn v Úř. věst.
P6_TA(2005)0191
Financování studií a pilotních projektů týkajících se společné rybářské politiky *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2000/439/ES ze dne 29. června 2000 o finančním příspěvku Společenství na výdaje vzniklé členským státům při shromažďování údajů a na financování studií a pilotních projektů na podporu společné rybářské politiky (KOM(2004)0618 — C6-0243/2004 — 2004/0213(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2004)0618) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0243/2004), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0113/2005), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0192
Dohoda mezi ES a Pobřežím slonoviny o rybolovu (1. července 2004 až 30. června 2007)*
Návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Rady o uzavření protokolu o rybolovných právech a finančním příspěvku podle smlouvy mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou Pobřeží slonoviny o rybolovu u břehů Pobřeží slonoviny pro období od 1. července 2004 do 30. června 2007 (KOM(2004)0619 — C6-0138/2004 — 2004/0211(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Rady (KOM(2004)0619) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 37 a čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého byl konzultován Radou (C6-0138/2004), |
|
— |
s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Rozpočtového výboru a Výboru pro rozvoj (A6-0114/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh nařízení Rady a schvaluje uzavření protokolu; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby stanovisko Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Republiky Pobřeží slonoviny. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
Bod odůvodnění 3a (nový) |
|
|
|
(3a). Je důležité zlepšit informace poskytované Evropskému parlamentu; Komise by měla za tímto účelem vypracovat výroční zprávu o provádění dohody; |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
Bod odůvodnění 4a (nový) |
|
|
|
(4a) Je třeba zajistit koordinaci ochrany zájmů EU v oblasti rybolovu s udržitelným řízením rybolovných zdrojů z hospodářského, sociálního a environmentálního hlediska a s udržitelným rozvojem obyvatelstva pobřežních oblastí, které se živí rybolovem. |
|
Pozměňovací návrh 3 |
|
|
Bod odůvodnění 4b (nový) |
|
|
|
(4b) Komise musí nadále provádět studie hodnocení dopadů, pokud jde o udržitelnou povahu dohody s Pobřežím slonoviny. |
|
Pozměňovací návrh 4 |
|
|
Bod odůvodnění 4c (nový) |
|
|
|
(4c) Je nutno přijmout patřičná opatření, která podpoří účast organizací místních obyvatel založených na tradičních formách sdružování, a je třeba věnovat patřičnou pozornost úloze, kterou ve zpracování rybích produktů a jejich uvádění na trh hrají ženy. |
|
Pozměňovací návrh 5 |
|
|
Bod odůvodnění 4d (nový) |
|
|
|
(4d) Po uplynutí prvního roku musí být provedeno hodnocení provádění dohody. |
|
Pozměňovací návrh 6 |
|
|
Bod odůvodnění 4e (nový) |
|
|
|
(4e) Je třeba poskytnout zdroje nutné k tomu, aby mohly být splněny podmínky současné dohody. |
|
Pozměňovací návrh 7 |
|
|
Článek 3a (nový) |
|
|
|
Článek 3a Během posledního roku platnosti protokolu a do doby, než bude uzavřena dohoda nová, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění dohody a podmínkách, za kterých byla prováděna. |
|
Pozměňovací návrh 8 |
|
|
Článek 3b (nový) |
|
|
|
Článek 3b Na základě zprávy uvedené v článku 3a a po konzultaci s Evropským parlamentem Rada v případě potřeby zmocní Komisi k jednání s cílem přijetí nového protokolu. |
|
Pozměňovací návrh 9 |
|
|
Článek 3c (nový) |
|
|
|
Článek 3c Komise každoročně předá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o cílech, jež budou orgány Pobřeží slonoviny realizovat podle čl. 4 odst. 2 protokolu. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0193
Financování společné zemědělské politiky *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o financování společné zemědělské politiky (KOM(2004)0489 — C6-0166/2004 — 2004/0164(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise Radě (KOM(2004)0489) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES, podle něhož Rada konzultovala Parlament (C6-0166/2004), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0127/2005), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise v pozměněném znění; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila svůj návrh podle čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
vyzývá Radu, aby znovu konzultovala Parlament, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
||||
|
Pozměňovací návrh 1 |
|||||
|
Článek 5 písmeno a) |
|||||
|
|
||||
|
Pozměňovací návrh 2 |
|||||
|
Čl. 16 odst. 2 |
|||||
|
Nicméně, přímé platby nemohou v žádném případě přesáhnout za 15. říjen příslušného rozpočtového roku. |
vypouští se |
||||
|
Pozměňovací návrh 3 |
|||||
|
Čl. 31 odst. 4 písm. a) |
|||||
|
|
||||
|
Pozměňovací návrh 4 |
|||||
|
Čl. 31 odst. 4 písm. b) |
|||||
|
|
||||
|
Pozměňovací návrh 5 |
|||||
|
Čl. 31 odst. 4 písm. c) |
|||||
|
|
||||
|
Pozměňovací návrh 6 |
|||||
|
Čl. 32 odst. 5 první pododstavec |
|||||
|
5. Pokud k vymáhání nedojde ve čtyřleté lhůtě po datu prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení nebo v šestileté lhůtě, jestliže je vymáhání předmětem kroků u vnitrostátního soudnictví, ponese finanční důsledky absence vymáhání ve výši 50% příslušný členský stát a ve výši 50 % rozpočet Společenství, a to po uplatnění srážky stanovené v odstavci 2. |
5. Pokud k vymáhání nedojde ve čtyřleté lhůtě po datu prvotního odhalení ve správním řízení nebo v šestiměsíční lhůtě po zveřejnění konečného soudního rozsudku, ponese finanční důsledky absence vymáhání ve výši 50% příslušný členský stát a ve výši 50 % rozpočet Společenství, a to po uplatnění srážky stanovené v odstavci 2. |
||||
|
Pozměňovací návrh 7 |
|||||
|
Článek 43 |
|||||
|
Do 1. září každého roku, který následuje po rozpočtovém období, vypracuje Komise finanční zprávu o správě FEAGA a FEADER za uplynulé období. |
Do 1. září každého roku, který následuje po rozpočtovém období, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě finanční zprávu o správě EAGF a EAFRD za uplynulé období. |
||||
(1) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0194
Rámcová dohoda o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí
Rozhodnutí Evropského parlamentu o revizi rámcové dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí (2005/2076(ACI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na článek 10 Smlouvy o založení Evropského společenství a prohlášení č. 3 připojené k závěrečnému aktu mezivládní konference, jež schválila Smlouvu z Nice, |
|
— |
s ohledem na článek III-397 Smlouvy o Ústavě pro Evropu, |
|
— |
s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí ze dne 5. července 2000 (1), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2004 o volbě nové Komise (2), |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 14. dubna 2005, |
|
— |
s ohledem na návrh rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí (dále uváděné jako „dohoda“), |
|
— |
s ohledem na čl. 24 odst. 3 a na článek 120 jednacího řádu, jakož i na bod XVIII odst. 4 přílohy VI tohoto jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0147/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že prohlubování demokracie v Evropské unii, o němž svědčí zejména podpis Smlouvy o Ústavě pro Evropu, vyžaduje posílení vztahů mezi Evropským parlamentem a Komisí a lepší parlamentní dohled nad činností výkonné moci, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že proces uvádění současné Komise do úřadu posílil demokratickou legitimitu institucionálního systému Unie a zdůraznil politický rozměr vztahů mezi oběma orgány, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že nová dohoda, která je mu předkládána, odráží tento vývoj, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že tato dohoda vyžaduje vysvětlení, jež jsou popsána dále, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že s ohledem na průběh jednání, která vedla k uzavření politické dohody, je nutné, aby osoby pověřené jednáním disponovaly politickým mandátem, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohody a rámcové dohody mají významný vliv a že je tudíž pro zjednodušení přístupu a zajištění průhlednosti nezbytné, aby byly všechny stávající dohody konsolidovány a zveřejněny jako příloha jednacího řádu Parlamentu; |
|
1. |
vítá, vedle posílení logického skloubení a zjednodušení struktury dohody, následující přínosné body, jež obsahuje návrh nové dohody:
|
|
2. |
zdůrazňuje význam, který přikládá plné průhlednosti ve věci složení a činnosti expertních skupin Komise (bod 16 dohody), a žádá Komisi, aby uplatňovala dohodu v tomto smyslu; |
|
3. |
vyzývá Komisi, aby s ohledem na svůj návrh ze dne 11. prosince 2002 zohlednila hlavní politické směry, které Parlament přijímá při výkonu svého práva na posuzování dokumentů v rámci postupu komitologie; |
|
4. |
považuje za důležité, aby poslanci, účastní-li se delegací na mezinárodních konferencích, mohli být přítomni na vnitřních koordinačních schůzích Unie jednání mohli být přítomni, přičemž Parlament bude přirozeně dodržovat zvláštní pravidla důvěrnosti těchto schůzí, a vyzývá proto Komisi, aby odpovídajícím způsobem podpořila žádosti Parlamentu předložené v této souvislosti Radě; |
|
5. |
trvá na tom, aby Komise při předložení integrovaných obecných směrů pro hospodářství a zaměstnanost poskytla nejméně dva měsíce na příslušné konzultace s Evropským parlamentem; |
|
6. |
schvaluje dohodu, která je přiložena k tomuto rozhodnutí; |
|
7. |
přijímá rozhodnutí, že tato dohoda bude přiložena k jeho jednacímu řádu a nahradí přílohy XIII a XIV tohoto řádu; |
|
8. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a přílohu k němu Komisi, Radě a parlamentům členských států. |
(1) Úř. věst. C 121, 24.4.2001, s. 122.
(2) Texty přijaté k tomuto datu, P6_TA(2004)0063.
(3) Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).
PŘÍLOHA
RÁMCOVÁ DOHODA O VZTAZÍCH MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM A KOMISÍ
Evropský parlament a Komise Evropských společenství (dále jen „tyto dva orgány“),
|
— |
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, Smlouvu o založení Evropského společenství, Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, dále jen „Smlouvy“, |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohody a texty, kterými se řídí vztahy mezi těmito dvěma orgány, |
|
— |
s ohledem na jednací řád Parlamentu (1), a zejména na články 98, 99 a 120 a přílohu VII, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Smlouvy posilují demokratickou legitimitu rozhodovacího procesu Evropské unie, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že tyto dva orgány přikládají velký význam účinnému provádění a uplatňování práva Společenství, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že se tato rámcová dohoda nevztahuje na pravomoci a výsadní práva Parlamentu, Komise nebo kterékoli dalšího orgánu či instituce Evropské unie, má však zajistit co nejúčinnější výkon těchto pravomocí a práv, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že je vhodné aktualizovat rámcovou dohodu uzavřenou v červenci 2000 (2), a nahradit ji tímto zněním, |
se dohodly takto:
I. OBLAST PŮSOBNOSTI
1. Tyto dva orgány se dohodly na níže uvedených opatřeních k posílení politické odpovědnosti a legitimity Komise, k rozšíření konstruktivního dialogu a ke zlepšení toku informací mezi těmito dvěma orgány a dále k lepší koordinaci postupů a plánování.
Souhlasí také s konkrétními prováděcími opatřeními k předávání důvěrných dokumentů a informací Komise uvedenými v příloze 1 a s časovým rozvrhem legislativního a pracovního programu Komise uvedeným v příloze 2.
II. POLITICKÁ ODPOVĚDNOST
2. Každý člen Komise převezme politickou odpovědnost za činnost v oblasti, za niž odpovídá, aniž by byla dotčena zásada jednání Komise ve sboru.
Předseda Komise plně odpovídá za zjištění jakéhokoli střetu zájmů, který by bránil členům Komise ve výkonu jejich povinností.
Předseda Komise dále odpovídá za všechny další kroky učiněné za těchto okolností; dojde-li ke změně přidělení určité záležitosti, předseda o tom okamžitě písemně uvědomí předsedu Parlamentu.
3. Rozhodne-li se Parlament, že členovi Komise vyjádří nedůvěru, předseda Komise po náležitém zvážení rozhodnutí Parlamentu buď vyzve dotyčného člena Komise k odstoupení, nebo jeho rozhodnutí vysvětlí Parlamentu.
4. Pokud je nutné nahradit některého člena Komise během jeho funkčního období v souladu s článkem 215 Smlouvy o založení Evropského společenství, spojí se předseda Komise bezodkladně s předsedou Parlamentu, aby se dohodli na způsobu, jakým předseda Komise hodlá zajistit představení budoucího člena Komise neprodleně před Parlamentem za současného dodržení práv orgánů.
Parlament zajistí rychlý průběh svých postupů, aby se předseda Komise mohl včas seznámit se stanoviskem Parlamentu dříve, než bude člen Komise povolán k výkonu svých povinností jako zástupce Komise.
5. Předseda Komise okamžitě oznámí Parlamentu všechna rozhodnutí týkající se přidělení odpovědností kterémukoliv členovi Komise. Pokud by došlo k zásadním změnám, které by měly dopad na konkrétního člena Komise, dostaví se dotyčný člen na žádost Parlamentu před příslušný parlamentní výbor.
6. Všechny změny ustanovení Kodexu chování členů Komise týkající se střetu zájmů nebo etiky chování budou okamžitě zaslány Parlamentu.
Komise vezme v úvahu názory Parlamentu v dané záležitosti.
7. V souladu s článkem 99 jednacího řádu Parlamentu je Parlament ve spojení s nominovaným předsedou Komise dostatečnou dobu před zahájením postupů schvalování nové Komise. Parlament vezme připomínky nominovaného předsedy v úvahu.
Postupy se stanoví takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že hodnocení celé nominované Komise proběhne otevřeně, nezaujatě a konzistentně.
Nominovaní členové Komise zajistí plné zveřejnění všech náležitých informací v souladu se povinností nezávislosti stanovenou v článku 213 Smlouvy o založení Evropského společenství.
III. KONSTRUKTIVNÍ DIALOG A TOK INFORMACÍ
i) Obecná ustanovení
8. Komise bude Parlament plně a okamžitě informovat o svých návrzích a iniciativách v oblasti právních předpisů a rozpočtu.
Ve všech oblastech, v nichž Parlament působí na základě své legislativní pravomoci nebo jako součást rozpočtového orgánu, je stejně jako Rada informován ve všech stadiích legislativního a rozpočtového procesu.
9. V oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, policejní spolupráce a soudní spolupráce v trestních věcech přijme Komise opatření k posílení zapojení Parlamentu tím, že vezme pokud možno v úvahu názory Parlamentu.
10. Předseda Komise nebo místopředseda odpovědný za interinstitucionální vztahy se sejde jednou za tři měsíce s Konferencí předsedů, aby byl zajištěn pravidelný dialog mezi těmito dvěma orgány na nejvyšší úrovni. Předseda Komise se zasedání Konference předsedů zúčastní alespoň dvakrát za rok.
11. Každý člen Komise zajistí, aby docházelo k pravidelnému a přímému předávání informací mezi členy Komise a předsedou příslušného parlamentního výboru.
12. Komise nezveřejní žádný návrh právního předpisu nebo důležitý podnět či rozhodnutí, aniž by to předtím písemně oznámila Parlamentu.
Na základě legislativního a pracovního programu Komise a víceletého programu určí tyto dva orgány předem po vzájemné dohodě obzvlášť důležité návrhy a podněty, které mají být předloženy na plenárním zasedání Parlamentu.
Podobně určí návrhy a podněty, k nimž budou poskytnuty informace před zasedáním Konference předsedů nebo tím, že o nich vhodným způsobem informují příslušný parlamentní výbor nebo jeho předsedu.
Tato rozhodnutí se přijímají v rámci pravidelného dialogu mezi oběma orgány v souladu s bodem 10, a pravidelně aktualizují, přičemž je nutno náležitě zohlednit jakýkoli politický vývoj.
13. Pokud se mimo orgány dostane vnitřní dokument Komise, o němž nebyl Parlament v souladu s body 8, 9 a 12 informován, může předseda Parlamentu požadovat okamžité postoupení dotyčného dokumentu Parlamentu, aby ho mohl předat poslancům, kteří o něj případně požádají.
14. Komise pravidelně poskytuje písemné informace o činnosti, jež byla reakcí na konkrétní požadavky vyjádřené v usneseních Parlamentu, včetně toho, že bude informovat Parlament o situacích, kdy se nemohla řídit názory Parlamentu.
Na postup udělování absolutoria se vztahují zvláštní ustanovení bodu 26.
Komise zváží všechny požadavky Parlamentu předložené Komisi podle článku 192 Smlouvy o založení Evropského společenství ohledně předkládání návrhů právních předpisů a poskytne na ně rychlou a dostatečně podrobnou odpověď.
Informace o dalším postupu v reakci na požadavky Parlamentu jsou na žádost Parlamentu nebo Komise poskytnuty také při zasedáních příslušného parlamentního výboru a, pokud je to nutné, na plenárním zasedání
15. Jestliže členský stát předloží legislativní podnět podle článku 34 Smlouvy o Evropské unii, uvědomí Komise Parlament na jeho žádost o svém postoji k tomuto podnětu na zasedání příslušného parlamentního výboru.
16. Komise informuje Parlament o seznamu skupin odborníků, které byly vytvořeny jako pomocný orgán Komise při výkonu jejího práva iniciativy. Tento seznam je pravidelně aktualizován a zveřejňován.
V tomto rámci informuje Komise vhodným způsobem příslušný parlamentní výbor na základě konkrétního a zdůvodněného požadavku jeho předsedy o činnosti a složení těchto skupin.
17. Tyto dvě instituce povedou za pomoci vhodných mechanismů konstruktivní dialog o otázkách týkajících se důležitých administrativních záležitostí, zejména těch, které mají přímé důsledky na vnitřní chod samotného Parlamentu.
18. Na případy, kdy je nutno zachovat důvěrnost informací předávaných na základě této rámcové dohody, se vztahují ustanovení přílohy 1.
ii) Vnější vztahy, rozšíření a mezinárodní dohody
19. V souvislosti s mezinárodními dohodami, včetně obchodních dohod, poskytuje Komise Parlamentu včasné a jasné informace, a to jak ve fázi vypracovávání těchto dohod, tak i v průběhu vedení a uzavírání mezinárodních jednání. Tyto informace se vztahují na návrhy směrnic pro jednání, schválených směrnic pro jednání, následného vedení jednání a ukončení jednání.
Informace uvedené v prvním pododstavci jsou Parlamentu poskytovány s dostatečným předstihem, aby mohl případně vyjádřit své stanovisko a aby Komise mohla ke stanoviskům Parlamentu v co největším rozsahu přihlédnout. Tyto informace se poskytují prostřednictvím příslušných parlamentních výborů, případně na plenárním zasedání.
Parlament se zavazuje, že stanoví vhodné postupy a vytvoří záruky s ohledem na zachování důvěrnosti v souladu s ustanoveními přílohy 1.
20. Komise přijme nezbytné kroky k tomu, aby byl Parlament okamžitě a úplně informován o:
|
i) |
rozhodnutích týkajících se prozatímního provádění nebo pozastavení provádění dohod; a |
|
ii) |
postoje Společenství v orgánu, který je dohodou vytvořen. |
21. Pokud Komise zastupuje Společenství, umožní na žádost Parlamentu začlenění poslanců Parlamentu jako pozorovatelů do delegací Společenství vyjednávajících mnohostranné dohody. Poslanci Parlamentu se nemohou přímo účastnit na vyjednávacích schůzkách.
Komise se zavazuje, že bude systematicky informovat poslance Parlamentu, kteří se jako pozorovatelé účastní delegace vyjednávající mnohostranné dohody.
22. Dříve než Komise na konferenci dárců přislíbí finanční záruky, které zahrnují nové finanční závazky a vyžadují souhlas rozpočtového orgánu, informuje rozpočtový orgán a posoudí jeho připomínky.
23. Tyto dva orgány se dohodly na spolupráci v oblasti sledování průběhu voleb. Komise spolupracuje s Parlamentem formou poskytování potřebné podpory delegacím Parlamentu, které se účastní misí Společenství pro sledování průběhu voleb.
24. Komise plně informuje Parlament o vývoji přístupových jednání a zejména o hlavních aspektech a změnách tak, aby Parlamentu umožnila včas vyjádřit názor v rámci řádného parlamentního postupu.
25. Pokud Parlament přijme k záležitostem podle bodu 24 doporučení v souladu s článkem 82 svého jednacího řádu a pokud se Komise ze závažných důvodů rozhodne, že toto doporučení nemůže podpořit, vysvětlí Parlamentu tyto důvody na plenárním zasedání nebo na příští schůzi příslušného parlamentního výboru.
iii) Plnění rozpočtu
26. V souvislosti s ročním udělováním absolutoria, které se řídí článkem 276 Smlouvy o založení Evropského společenství, předá Komise veškeré informace potřebné k dohledu nad plněním rozpočtu na daný rok, o které ji za tímto účelem požádá předseda parlamentního výboru odpovědného za postup udělování absolutoria v souladu s přílohou VI Jednacího řádu Parlamentu.
Objeví-li se nové aspekty týkající se předešlých let, pro které již bylo absolutorium uděleno, předá Komise všechny potřebné informace o této záležitosti, aby bylo možné dosáhnout řešení, jež bude přijatelné pro obě strany.
IV. SPOLUPRÁCE PŘI LEGISLATIVNÍM PROCESU A PLÁNOVÁNÍ
i) Politický a legislativní program Komise a víceleté plánování Evropské unie
27. Komise předloží návrhy na víceleté plánování Evropské unie s cílem dosáhnout konsensu ohledně interinstitucionálního plánování mezi dotčenými orgány.
28. Nastupující Komise co nejdříve předloží svůj politický a legislativní program.
29. V době, kdy Komise připravuje svůj legislativní a pracovní program, spolupracují oba orgány podle časového rozvrhu uvedeného v příloze 2.
Komise zohlední priority vyjádřené Parlamentem.
Komise poskytne dostatečně podrobné informace o tom, co si představuje pod každým bodem legislativního a pracovního programu.
30. Místopředseda Komise odpovědný za interinstitucionální vztahy se zavazuje předat Konferenci předsedů výborů jednou za tři měsíce zprávu, ve které nastíní politické provádění legislativního a pracovního programu pro daný rok a veškeré změny způsobené aktuálními a významnými politickými událostmi.
ii) Obecné legislativní postupy
31. Komise se zavazuje k pečlivému posouzení pozměňovacích návrhů ke svým návrhům právních předpisů, které přijal Parlament, s cílem zohlednit je v pozměněnému návrhu.
Při zaujímání stanoviska k pozměňovacím návrhům Parlamentu podle čl. 251 Smlouvy o založení Evropského společenství se Komise zavazuje k co nejpečlivějšímu zohlednění pozměňovacích návrhů přijatých v druhém čtení; pokud se rozhodne, že ze závažných důvodů a po zvážení ve sboru tyto pozměňovací návrhy nepřijme nebo nepodpoří, vysvětlí své rozhodnutí Parlamentu a v každém případě ve svém stanovisku k pozměňovacím návrhům Parlamentu v souladu s čl. 251 odst. 2 třetím pododstavcem písm. c).
32. Před stažením svých návrhů předá Komise Parlamentu a Radě oznámení.
33. Při legislativních postupech, které nevyžadují spolurozhodování, Komise:
|
i) |
zajistí, aby byly orgány Rady s dostatečným předstihem upozorněny na to, aby neuzavíraly politické dohody o jejích návrzích dříve, než Parlament přijme své stanovisko. Požádá o ukončení diskusí na úrovni ministrů poté, co měli členové Rady přiměřenou lhůtu na posouzení stanoviska Parlamentu; |
|
ii) |
zajistí, aby Rada dodržovala pravidla vypracovaná Soudním dvorem Evropských společenství, která vyžadují, aby byl Parlament opětovně konzultován, pokud Rada podstatně pozmění návrh Komise. Komise uvědomí Parlament pokaždé, když Radu upozorní na nutnost opětovné konzultace; |
|
iii) |
zavazuje se k případnému stažení legislativního návrhu, který byl Parlamentem zamítnut. Pokud se Komise ze závažných důvodů a po zvážení ve sboru rozhodne svůj návrh prosazovat, vysvětlí důvody tohoto rozhodnutí v prohlášení v Parlamentu. |
34. V zájmu zlepšení legislativního plánování se Parlament zavazuje:
|
i) |
plánovat legislativní oddíly svých pořadů jednání, uvést je do souladu se současným legislativním programem a s usneseními, která k tomuto programu přijal; |
|
ii) |
pokud je to z hlediska postupu užitečné, dodržovat přiměřené lhůty při zaujímání stanoviska v prvním čtení při postupech spolupráce a spolurozhodování nebo konzultace; |
|
iii) |
jmenovat zpravodaje pro budoucí návrhy co možná nejdříve po přijetí legislativního programu; |
|
iv) |
považovat žádosti o opětovnou konzultaci za naprosto přednostní, pokud mu byly předány veškeré potřebné informace. |
iii) Zvláštní legislativní a prováděcí pravomoci Komise
35. Komise poskytne Parlamentu plné a včasné informace o aktech, které Komise přijímá a které spadají do rozsahu jejích legislativních pravomocí.
Provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (3) se řídí dohodou mezi Komisí a Parlamentem o postupech pro provádění tohoto rozhodnutí (4).
Ohledně prováděcích opatření, které se vztahují k cenným papírům, bankovnictví a pojišťovnictví, potvrzuje Komise své závazky, které přislíbila na plenárním zasedání dne 5. února 2002 a které byly znovu potvrzeny dne 31. března 2004. Komise se zejména zavazuje k co nejpečlivějšímu zohlednění postoje Parlamentu a všech usnesení, která Parlament přijme, pokud jde o prováděcí opatření, jež přesahují prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu; v takových případech usiluje o dosažení vyváženého řešení.
iv) Sledování používání práva Společenství
36. Vedle zvláštních zpráv a výročních zpráv o používání práva Společenství informuje Komise na žádost příslušného parlamentního výboru Parlament ústně o dosaženém stavu v postupu počínaje fází, kdy bylo zasláno odůvodněné stanovisko, a v případech, kdy byly postupy zahájeny, protože nedošlo ke sdělení opatření k provedení směrnice nebo nebyly dodrženy rozsudky Soudního dvora, od stadia úředního sdělení.
V. ÚČAST KOMISE NA PARLAMENTNÍCH POSTUPECH
37. Parlament se snaží zajistit, aby záležitosti spadající pod odpovědnost člena Komise byly spojeny dohromady.
Komise se snaží zajistit, aby byli členové Komise zpravidla přítomni na plenárním zasedání při projednávání bodů pořadu jednání, jež spadají do jejich odpovědnosti, kdykoliv o to Parlament požádá.
38. Parlament se zavazuje, že aby byla zajištěna přítomnost členů Komise, učiní vše pro dodržení konečného návrhu pořadu jednání.
Pokud Parlament pozmění svůj konečný návrh pořadu jednání nebo přesune body pořadu jednání v rámci dílčího zasedání, neprodleně o tom uvědomí Komisi. Komise usiluje o to, aby zajistila přítomnost odpovědného člena Komise.
39. Komise může navrhnout zařadit body na pořad jednání nejpozději na schůzi Konference předsedů, která rozhodne o konečném návrhu pořadu jednání dílčího zasedání. Parlament tyto návrhy v co nejširší míře zohlední.
40. Člen Komise odpovědný za záležitost projednávanou v parlamentním výboru by zpravidla měl být přítomen na příslušné schůzi výboru, pokud byl pozván.
Členové Komise jsou vyslechnuti, kdykoli o to požádají.
Parlamentní výbory usilují o dodržování svých návrhů pořadu jednání a své pořady jednání.
Pokud parlamentní výbor pozmění svůj návrh pořadu jednání nebo pořad jednání, neprodleně o tom uvědomí Komisi.
Pokud není přítomnost člena Komise na schůzi parlamentního výboru výslovně požadována, zajistí Komise, aby byla zastoupena odborně způsobilým úředníkem na vhodné úrovni.
VI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
41. Tyto dva orgány se zavazují posilovat spolupráci v oblasti informací a komunikace.
42. Tyto dva orgány budou pravidelně hodnotit uplatňování této rámcové dohody a jejích příloh, a požádá-li o to jeden z orgánů, bude se s ohledem na praktické zkušenosti zvažovat její přezkoumání.
43. Tato rámcová dohoda bude přezkoumána po vstupu Smlouvy o Ústavě pro Evropu v platnost.
V ... dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Úř. věst. L 44, 15.2.2005, s.1.
(2) Úř. věst. C 121, 24.4.2001, s. 122.
(3) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(4) Úř. věst. L 256, 10.10.2000, s. 19.
PŘÍLOHA 1
PŘEDÁVÁNÍ DŮVĚRNÝCH INFORMACÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU
1. Oblast působnosti
1.1. Tato příloha upravuje předávání důvěrných informací z Komise Parlamentu a zacházení s nimi v souvislosti s výkonem výsadních práv Parlamentu týkajících se legislativních a rozpočtových postupů, postupu udělování absolutoria a obecně s výkonem kontrolních pravomocí Evropského parlamentu. Tyto dva orgány jednají v souladu se vzájemnými povinnostmi upřímné spolupráce a v duchu naprosté vzájemné důvěry a také v co největším souladu s příslušnými ustanoveními smluv, zejména článků 6 a 46 Smlouvy o Evropské unii a článku 276 Smlouvy o založení Evropského společenství.
1.2. „Informací“ se rozumí jakákoliv písemná nebo ústně předávaná informace na jakémkoli nosiči a od jakéhokoli původce.
1.3. Komise zajistí, aby měl Parlament přístup k informacím v souladu s ustanoveními této přílohy, kdykoli ji některý z parlamentních orgánů uvedených v bodě 1.4. požádá o předání důvěrných informací.
1.4. V rámci této přílohy mohou o důvěrné informace Komisi požádat: předseda Parlamentu, předsedové dotyčných parlamentních výborů, předsednictvo a Konference předsedů.
1.5. Informace o postupech při porušení předpisů a postupech týkajících se hospodářské soutěže, pokud se na ně nevztahuje konečné rozhodnutí Komise v době obdržení žádosti některého z parlamentních orgánů, jsou z této přílohy vyňaty.
1.6. Těmito ustanoveními není dotčeno rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (1) a příslušná ustanovení rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999, kterým se zřizuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) (2).
2. Obecná pravidla
2.1. Na žádost některého ze subjektů uvedených v bodě 1.4. předá Komise tomuto subjektu co nejrychleji veškeré důvěrné informace požadované pro výkon práva Parlamentu na kontrolu. Tyto dva orgány v souladu se svými pravomocemi a odpovědnostmi dodržují:
|
— |
základní lidská práva, včetně práva na spravedlivé soudní řízení a práva na ochranu soukromí; |
|
— |
ustanovení o soudních a disciplinárních řízeních; |
|
— |
ochranu obchodního tajemství a obchodních vztahů; |
|
— |
ochranu zájmů Evropské unie, zejména zájmů týkajících se veřejné bezpečnosti, mezinárodních vztahů, měnové stability a finančních zájmů. |
V případě neshody je věc postoupena předsedům těchto dvou orgánů, aby spor vyřešili. Důvěrné informace od státu, orgánu nebo mezinárodní organizace se předávají pouze s jejich souhlasem.
2.2. V případě jakýchkoliv pochybností ohledně důvěrnosti určité informace nebo nutnosti přijmout vhodná opatření, aby mohla být daná informace předána v souladu s některou z možností stanovených v bodě 3.2. se předseda příslušného parlamentního výboru - v případě nutnosti spolu se zpravodajem - neprodleně poradí se členem Komise, který za danou oblast odpovídá. V případě neshody je věc postoupena předsedům těchto dvou orgánů, aby spor vyřešili.
2.3. Pokud po skončení postupu uvedeného v bodě 2.2. nedojde k žádné dohodě, požádá předseda Parlamentu na odůvodněnou žádost příslušného parlamentního výboru Komisi, aby v přiměřené a řádně stanovené lhůtě předala dané důvěrné informace způsobem, který vybere z možností stanovených v bodě 3 této přílohy. Před uplynutím této lhůty Komise písemně informuje Parlament o svém konečném postoji, vůči kterému si Parlament případně vyhrazuje právo uplatnit své právo požadovat nápravu.
3. Způsoby přístupu k důvěrným informacím a zacházení s nimi
3.1. Důvěrné informace předávané v souladu s postupy stanovenými v bodě 2.2. a případně v bodě 2.3. se předávají na odpovědnost předsedy nebo člena Komise parlamentnímu orgánu, který podal žádost.
3.2. Aniž je dotčen bod 2.3., přístup a opatření určená k zachování důvěrnosti informací se stanoví po vzájemné dohodě mezi členem Komise, který nese odpovědnost za danou oblast, a příslušným parlamentním orgánem, jež bude řádně zastoupen předsedou, který vybere jednu z následujících možností:
|
— |
informace pro předsedu a zpravodaje příslušného parlamentního výboru; |
|
— |
omezený přístup k informacím pro všechny členy příslušného parlamentního výboru v souladu s odpovídajícími opatřeními, přičemž dokumenty jsou po prostudování případně odebrány bez možnosti je kopírovat; |
|
— |
diskuse příslušného parlamentního výboru na neveřejném zasedání v souladu se způsoby, které se mohou lišit podle míry důvěrnosti, a v souladu se zásadami stanovenými v příloze VII Jednacího řádu Parlamentu; |
|
— |
předání dokumentů, ze kterých byly odstraněny veškeré podrobnosti s osobními údaji; |
|
— |
v naprosto výjimečných a odůvodněných případech informace pouze pro předsedu Parlamentu. |
Dané informace nesmí být zveřejněny ani předány žádnému dalšímu příjemci.
3.3. V případě nedodržení těchto pravidel se použijí ustanovení o sankcích stanovené v příloze VII Jednacího řádu Parlamentu.
3.4. Aby mohla být výše stanovená ustanovení prováděna, zajistí Parlament zavedení těchto opatření:
|
— |
bezpečný systém archivování dokumentů označených jako důvěrné; |
|
— |
bezpečná čítárna (bez kopírek, telefonů, faxů, skenerů nebo jakékoliv jiného technického vybavení k rozmnožování a předávání dokumentů atd.); |
|
— |
bezpečnostní pravidla upravující přístup do čítárny, včetně požadavků na podpis v prezenční knize a čestné prohlášení o nešíření prohlížených důvěrných informací. |
3.5. Komise přijme veškerá opatření požadovaná k uplatňování této přílohy.
PŘÍLOHA 2
ČASOVÝ ROZVRH LEGISLATIVNÍHO A PRACOVNÍHO PROGRAMU KOMISE
1. V únoru předloží předseda Komise nebo místopředseda odpovědný za interinstitucionální vztahy Konferenci předsedů rozhodnutí o roční politické strategii na následující rok.
2. Na dílčích zasedáních v únoru a březnu se dotčené orgány zapojí do diskuse o hlavních směrech politických priorit založených na rozhodnutí o roční politické strategii na následující rok.
3. Po této diskusi povedou v průběhu roku odpovědné parlamentní výbory a příslušní členové Komise pravidelný oboustranný dialog, aby zhodnotili stav provádění stávajícího legislativního a pracovního programu Komise a projednali přípravu příštího programu ve každé konkrétní oblasti. Všechny parlamentní výbory o výsledcích těchto setkání pravidelně informují Konferenci předsedů výborů.
4. Konference předsedů výborů uspořádá pravidelné výměny názorů s místopředsedou Komise odpovědným za interinstitucionální vztahy, aby zhodnotili stav provádění stávajícího legislativního a pracovního programu Komise, projednali přípravu příštího programu a zhodnotili výsledky probíhajícího dialogu dotčených parlamentních výborů a příslušných členů Komise.
5. V září předloží Konference předsedů výborů souhrnnou zprávu Konferenci předsedů, která o ní uvědomí Komisi.
6. Na listopadovém dílčím zasedání přednese předseda Komise za účasti sboru Komise na plenárním zasedání legislativní a pracovní program Komise na následující rok. Součástí této prezentace bude zhodnocení provádění stávajícího programu. V souvislosti s rozpravou o rozpočtu uspořádá Parlament rozpravu o legislativním a pracovním programu. Po této rozpravě bude následovat přijetí usnesení Parlamentu na prosincovém dílčím zasedání.
7. Legislativní a pracovní program Komise se doplní seznamem legislativních a nelegislativních návrhů na nadcházející rok ve formě, která bude stanovena (1). Program se předá Parlamentu v dostatečném předstihu před dílčím zasedáním, na kterém má být program projednáván.
8. Tento časový rozvrh se použije na každý pravidelný plánovací cyklus, s výjimkou let, ve kterých se konají volby do Evropského parlamentu a zároveň končí funkční období Komise.
9. Tímto časovým rozvrhem nejsou dotčeny žádné budoucí dohody o interinstitucionálním plánování.
(1) Bude zahrnovat kalendář a případně právní základ a rozpočtové dopady.
P6_TA(2005)0195
Sedadla a opěrky hlavy motorových vozidel ***II
Legislativní usnesení Evorpského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 74/408/EHS o sedadlech, jejich ukotvení a opěrkách hlavy motorových vozidel (11935/3/2004 — C6-0031/2005 — 2003/0128(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (11935/3/2004 - C6-0031/2005) (1), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Parlamentu a Radě (KOM(2003)0361), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 62 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení do druhého čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0115/2005), |
|
1. |
schvaluje společný postoj v pozměněném znění; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
P6_TC2-COD(2003)0128
Postoj Evropského parlamentu přijatý v druhém čtení dne 26. května 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/.../ES, kterou se mění směrnice Rady 74/408/EHS o sedadlech, jejich ukotvení a opěrkách hlavy motorových vozidel
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Výzkum ukázal, že v případě nehody může použití bezpečnostních pásů a zádržných systémů přispět k podstatnému snížení počtu smrtelných úrazů i vážnosti poranění, a to i v případě převrácení vozidla. Montáž bezpečnostních pásů a zádržných systémů do všech kategorií vozidel bude nepochybně představovat důležitý krok vpřed při zvyšování bezpečnosti silničního provozu a následné záchraně životů. |
|
(2) |
Vybavení všech vozidel bezpečnostními pásy by mohlo společnosti přinést značný užitek. |
|
(3) |
V usnesení ze dne 18. února 1986 o společných opatřeních ke snížení počtu silničních nehod v rámci programu Společenství pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (3) zdůraznil Evropský parlament potřebu zavést povinné používání bezpečnostních pásů pro všechny cestující, včetně dětí, kromě cestujících ve vozidlech pro hromadnou přepravu osob. Z tohoto důvodu je v otázce povinného vybavení vozidel bezpečnostními pásy nebo zádržnými systémy nutno rozlišovat mezi autobusy pro hromadnou přepravu osob a ostatními vozidly. |
|
(4) |
V souladu se směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (4) se systém Společenství pro schvalování typu vztahuje na všechna nová vozidla kategorie M1 až od 1. ledna 1998. Pouze vozidla kategorie M1 schválená po tomto dni musejí být tudíž vybavena sedadly, ukotvením sedadel a opěrkami hlavy, které splňují požadavky směrnice 74/408/EHS (5). |
|
(5) |
Dokud nebude systém Společenství pro schvalování typu rozšířen na všechny kategorie vozidel, mělo by se v zájmu bezpečnosti silničního provozu vyžadovat, aby byla vozidla jiných kategorií než M1 vybavena sedadly a ukotvením sedadel, která jsou slučitelná s montáží kotevních úchytů pro bezpečnostní pásy. |
|
(6) |
Směrnice 74/408/EHS již stanoví veškeré technické a správní požadavky na schvalování typu vozidel jiných kategorií než M1. Členské státy tedy nemusí zavádět další předpisy. |
|
(7) |
Od vstupu v platnost směrnice Komise 96/37/ES ze dne 17. června 1996, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice Rady 74/408/EHS (6), již několik členských států stanovilo povinné dodržování uvedené směrnice pro některé kategorie vozidel jiné než M1. Výrobci a jejich dodavatelé za tím účelem vyvinuli odpovídající technologii. |
|
(8) |
Výzkum ukázal, že sedadla směřující do strany nelze vybavit bezpečnostními pásy, které budou zaručovat cestujícím stejnou úroveň bezpečnosti jako u sedadel směřujících dopředu. Z bezpečnostních důvodů je nutno u některých kategorií vozidel tato sedadla zakázat. |
|
(9) |
Ustanovení povolující sedadla směřující do strany s dvoubodovými bezpečnostními pásy v určitých třídách vozidel kategorie M3 by měla být dočasné povahy, dokud nevstoupí v platnost předpisy Společenství, kterými se přepracuje směrnice 70/156/EHS a které rozšíří ES schvalování typu na všechna vozidla včetně vozidel kategorie M3. |
|
(10) |
Směrnice 74/408/EHS by proto měla být změněna. |
|
(11) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích zavedením povinného vybavení některých kategorií vozidel bezpečnostními pásy, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodů rozsahu opatření navrhovaných v této oblasti, jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovené v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 74/408/EHS
Směrnice 70/408/EHS se mění takto:
|
1) |
Článek 1 se mění takto:
|
|
2) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 3a 1. Montáž sedadel směřujících do strany se zakazuje u vozidel kategorií M1, N1, M2 (třídy III nebo B) a M3 (třídy III nebo B). 2. Odstavec 1 se nevztahuje na sanitní vozidla ani vozidla uvedená v čl. 8 odst. 1 první odrážce směrnice 70/156/EHS. 3. Odstavec 1 se nevztahuje na vozidla kategorie M3 (třídy III nebo B), jejichž maximální technicky přípustná hmotnost při plném naložení převyšuje deset tun a ve kterých jsou sedadla směřující do strany seskupena v zadní části vozidla tak, že tvoří celistvý prostor až s deseti sedadly. Taková sedadla směřující do strany budou vybavena přinejmenším opěrkou hlavy a dvoubodovým bezpečnostním pásem s navíječem, jehož typ byl schválen v souladu se směrnicí Rady 77/541/EHS (8). Kotevní úchyty bezpečnostních pásů musí být v souladu se směrnicí Rady 76/115/EHS (9). Tato výjimka platí po dobu pěti let od ... (10). Může být prodloužena, jestliže budou k dispozici spolehlivé statistické údaje o nehodách a dojde-li k dalšímu vývoji v oblasti zádržných systémů. |
|
3) |
Příloha II se mění takto:
|
|
4) |
V příloze III se bod 2.5 nahrazuje tímto:
Sedadlo se podle směřování definuje takto:
|
|
5) |
Příloha IV se mění takto:
|
Článek 2
Uplatňování
1. Od ... (11) nesmějí členské státy z důvodů týkajících se sedadel, jejich ukotvení a opěrek hlavy, které splňují požadavky stanovené ve směrnici 74/408/EHS ve znění této směrnice,
|
a) |
odmítnout udělit ES schválení typu anebo vnitrostátní schválení typu pro určitý typ vozidla, |
|
b) |
zakázat registraci nebo prodej nových vozidel nebo jejich uvedení do provozu. |
2. Od.... (12) z důvodů týkajících se sedadel, jejich ukotvení a opěrek hlavy, které nesplňují požadavky stanovené ve směrnici 74/408/EHS ve znění této směrnice, členské státy
|
a) |
již nesmějí udělit es schválení typu, |
|
b) |
odmítnou udělit vnitrostátní schválení typu. |
3. Od ... (13) z důvodů týkajících se sedadel, jejich ukotvení a opěrek hlavy, které nesplňují požadavky stanovené ve směrnici 74/408/EHS ve znění této směrnice, členské státy
|
a) |
považují prohlášení o shodě doprovázející nová vozidla za neplatná pro účely čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS, |
|
b) |
odmítnou registraci nebo prodej nových vozidel nebo jejich uvedení do provozu, kromě případů, kdy se použije čl. 8 odst. 2 směrnice 70/156/EHS. |
Článek 3
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... (14). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Použijí tyto předpisy ode dne ... (15).
3. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
4. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 4
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 5
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) 1 Úř. věst. C 80, 30.3.2004, s. 6.
(2) 2 Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2003 (Úř. věst. C 91 E, 15.4.2004, s. 487), společný postoj Rady ze dne 24. ledna 2005 (Úř. věst. C 111 E, 11.5.2005, s. 33) a postoj Evropského parlamentu ze dne 26. května 2005.
(3) Úř. věst. C 68, 24.3.1986, s. 35.
(4) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/104/ES (Úř. věst. L 337, 13.11.2004, s. 13 ).
(5) Úř. věst. L 221, 12.8.1974, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(6) Úř. věst. L 186, 25.7.1996, s. 28.
(7) Úř. věst. L 42, 13. 2. 2002, s. 1.“
(8) Úř.věst. L 220, 29.8.1977, s. 95. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(9) Úř. věst. L 24, 30.1.1976, s. 6. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 96/38/ES (Úř. věst. L 187, 26.7.1996, s. 95).
(10) Den vstupu této směrnice v platnost.“
(11) Data v článku 3, odstavci 2.
(12) Šest měsíců od data uvedeného v odstavci 1.
(13) Osmnáct měsíců od data uvedeného v odstavci 1.
(14) Šest měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(15) Šest měsíců a jeden den po vstupu této směrnice v platnost.
P6_TA(2005)0196
Bezpečnostní pásy a zádržné systémy motorových vozidel ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 77/541/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se bezpečnostních pásů a zádržných systémů motorových vozidel (11934/3/2004 — C6-0029/2005 — 2003/0130(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (11934/3/2004 — C6-0029/2005) (1), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0363), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 67 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0120/2005), |
|
1. |
schvaluje společný postoj; |
|
2. |
konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES; |
|
4. |
pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co bylo prověřeno, že všechny postupy byly řádně dokončeny, a aby po dohodě s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
P6_TA(2005)0197
Kotevní úchyty bezpečnostních pásů motorových vozidel ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 76/115/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kotevních úchytů bezpečnostních pásů motorových vozidel (11933/3/2004 — C6-0030/2005 — 2003/0136(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (11933/3/2004 — C6-0030/2005) (1), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Parlamentu a Radě (KOM(2003)0362), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 67 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0117/2005), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES; |
|
4. |
pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co bylo prověřeno, že všechny postupy byly řádně dokončeny, a aby po dohodě s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
P6_TA(2005)0198
Praní peněz, včetně financování terorismu ***I
Legislativní usenesení Evropského parlamentu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz, včetně financování terorismu (KOM(2004)0448 — C6-0143/2004 — 2004/0137(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0448) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 47 odst. 2 první a třetí větu a na článek 95 Smlouvy o ES, na jejichž základě byl Parlamentu předložen návrh Komise (C6-0143/2004), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro právní záležitosti a Petičního výboru (A6-0137/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2004)0137
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. května 2005 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/.../ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména čl. 47 odst. 2 první a třetí věta a článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 smlouvy, (3)
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Masivní toky nezákonně získaných peněz mohou poškodit stabilitu a pověst finančního sektoru a představují nebezpečí pro jednotný trh a terorismus ohrožuje základy naší společnosti. Kromě přístupu vycházejícího z trestního práva může přinést výsledky také preventivní úsilí prostřednictvím finančního systému. |
|
(2) |
Dobrý stav, bezúhonnost a stabilita úvěrových a finančních institucí a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být vážně ohroženy snahami zločinců a jejich společníků buď zastírat původ výnosů z trestné činnosti nebo směrovat peníze získané zákonným nebo nezákonným způsobem na teroristické účely. Aby se předešlo tomu, že členské státy přijmou opatření na ochranu svých finančních systémů, která by mohla být v nesouladu s fungováním vnitřního trhu a se zásadami právního státu a evropského veřejného pořádku , je nutné, aby v této oblasti jednalo Společenství. |
|
(3) |
Ti, kdo perou peníze a financují terorismus , aby si usnadnili svou trestnou činnost, by se mohli pokusit využít svobody pohybu kapitálu a svobody poskytovat finanční služby, které s sebou nese integrovaný finanční prostor, pokud nebudou na úrovni Společenství přijata určitá koordinační opatření. |
|
(4) |
Jako reakce na tyto obavy v oblasti praní peněz byla přijata směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (4). Tato směrnice od členských států požadovala, aby zakázaly praní peněz a zavázaly finanční sektor, zahrnující úvěrové instituce a široký okruh dalších finančních institucí, aby zjišťoval totožnost svých klientů, vedl náležitou evidenci, zavedl vnitřní postupy pro vzdělávání svých pracovníků a ochranu proti praní peněz a podával příslušným orgánům oznámení o jakýchkoliv náznacích praní peněz. |
|
(5) |
Praní peněz a financování terorismu se často provádí v mezinárodním kontextu. Opatření přijatá pouze na národní úrovni, nebo dokonce i na úrovni Společenství, aniž by brala v úvahu mezinárodní koordinaci a spolupráci, by měla velmi omezené účinky. Opatření přijatá Společenstvím v této oblasti by proto měla být v souladu s jinými akcemi podniknutými na jiných mezinárodních fórech. Akce Společenství by měly i nadále brát v úvahu zejména doporučení Finančního akčního výboru (dále jen „FATF“), který je nejpřednějším mezinárodním orgánem aktivně působícím v boji proti praní peněz a financování terorismu. Protože v roce 2003 byla doporučení FATF podstatně zrevidována a rozšířena, směrnice Společenství by měla být uvedena v soulad s touto novou mezinárodní normou. |
|
(6) |
Všeobecná dohoda o obchodu službami (General Agreement on Trade in Services - GATS) členům dovoluje, aby přijali opatření potřebná k ochraně veřejné morálky, předcházeli podvodům a přijali opatření z důvodů obezřetnosti, včetně opatření k zajištění stability a integrity finančního systému. |
|
(7) |
Ačkoliv definice praní peněz byla původně omezena na trestné činy související s drogami, v posledních letech se projevuje trend směřující k mnohem širší definici této činnosti, založené na širším okruhu predikativních nebo základních trestných činů. Širší okruh predikativních trestných činů usnadňuje oznamování podezřelých transakcí a mezinárodní spolupráci v této oblasti. Proto by měla být definice závažného trestného činu uvedena v soulad s definicí závažného trestného činu v rámcovém rozhodnutí Rady 2001/500/JVV z 26. června 2001 o praní špinavých peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí prostředků a výnosů z trestné činnosti (5). |
|
(8) |
Mimoto zneužití finančního systému pro směrování peněz z trestné činnosti, nebo dokonce i čistých peněz na teroristické účely skutečně představuje zjevné riziko pro integritu, správné fungování, pověst a stabilitu finančního systému. V souladu s tím by měla být preventivní opatření směrnice rozšířena tak, aby zahrnovala nejen manipulaci s penězi plynoucími z trestné činnosti, ale také shromažďování peněz nebo majetku pro teroristické účely. |
|
(9) |
Směrnice 91/308/EHS, i když uložila povinnost zjistit totožnost klienta, obsahovala poměrně málo podrobností o příslušných postupech. Vzhledem k rozhodujícímu významu tohoto aspektu předcházení praní peněz a financování terorismu je vhodné zavést, v souladu s novými mezinárodními normami, specifičtější a podrobnější ustanovení vztahující se k zjišťování a ověřování totožnosti klienta a jakéhokoliv skutečného vlastníka. Za tímto účelem je nezbytná přesná definice „skutečného vlastníka“. V případech, kdy jednotliví příjemci požitků právnické osoby nebo uspořádání, jako například nadace nebo svěřenské společnosti budou určeni později, a kde proto není možné zjistit konkrétního jednotlivce jako skutečného vlastníka, by bylo postačují zjistit „skupinu osob“, která je stanovena jako příjemce nadace nebo svěřenské společnosti. Tento požadavek neobsahuje zjištění totožnosti jednotlivců v této skupině. |
|
(10) |
Instituce a osoby, na které se tato směrnice vztahuje, musí podle této směrnice určit a ověřit totožnost skutečného vlastníka. Je ponecháno na těchto institucích a osobách, zda pro splnění tohoto požadavku využijí veřejného rejstříku skutečných vlastníků, vyžádají si potřebné údaje od svých zákazníků nebo informace získají jiným způsobem, přičemž přihlédnou k tomu, že rozsah takových opatření pro hloubkovou kontrolu klienta souvisí s nebezpečím praní peněz a financování terorismu, které závisí na typu zákazníka, obchodního vztahu, produktu nebo transakce. |
|
(11) |
Všeobecně by měly být za příklad méně riskantních transakcí považovány dohody o úvěrech, kdy úvěrový účet slouží výhradně k vyrovnání dluhu a splacení dluhu probíhá z účtu, který byl otevřen na jméno zákazníka u úvěrové instituce, na kterou se vztahuje tato směrnice v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. a) až c). |
|
(12) |
Investoři, kteří poskytli kapitál právnické osobě nebo uspořádání by měli být pokládáni za skutečné vlastníky potud, pokud vykonávají podstatnou kontrolu nad použitím majetku. |
|
(13) |
Svěřenské vztahy jsou široce využívány v případě obchodních produktů jako mezinárodně uznávaný rys komplexně kontrolovaných velkoobchodních finančních trhů; ze samotné skutečnosti, že v daném případě jde o svěřenský vztah, nevyplývá povinnost zjistit skutečného vlastníka. |
|
(14) |
Ustanovení této směrnice by měla platit i tehdy, jestliže instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, vykonávají svou činnost prostřednictvím internetu. |
|
(15) |
Protože zpřísnění kontrol ve finančním sektoru bylo pro ty, kdo se dopouštějí praní peněz a financování terorismu, pobídkou k hledání alternativních způsobů, jak utajit původ výnosů z trestné činnosti, a protože tyto kanály mohou být použity k financování terorismu , měly by být povinnosti související s bojem proti praní peněz a financování terorismu rozšířeny i na zprostředkovatele životního pojištění a na poskytovatele svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti. |
|
(16) |
Zahrnutí zprostředkovatelů pojištění do oblasti působnosti této směrnice nezahrnuje ty subjekty, za které pojišťovna právně odpovídá a na které se tudíž tato směrnice již vztahuje. |
|
(17) |
Vykonáváním funkce vedoucího nebo jednatele společnosti se daná osoba nestává automaticky poskytovatelem svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti; tomuto vymezení pojmu podléhají pouze osoby, které na komerčním základě vykonávají pro třetí osobu funkci vedoucího nebo jednatele společnosti. |
|
(18) |
Opakovaně se ukázalo, že při platbách vysokých částek v hotovosti existuje velmi vysoké riziko praní peněz a financování terorismu. Proto by měly v těch členských státech, které platby v hotovosti nad stanovený limit povolují, spadat do působnosti této směrnice při přijetí takových plateb v hotovosti fyzické nebo právnické osoby, které obchodují se zbožím na komerčním základě. Obchodníci s cennýmhou zbožím jako jsou drahé kameny a kovy nebo umělecká díla, a dražitelé podléhají v každém případě této směrnici, pokud jsou jim poskytnuty platby v hotovosti ve výši 15 000 EUR nebo vyšší. Aby byla zajištěna účinná kontrola dodržování ustanovení této směrnice potenciálně velkou skupinou osob a institucí, mohou členské státy zaměřit monitorovací činnosti v souladu se zásadou dohledu založeného na posouzení míry rizika speciálně na ty fyzické a právnické osoby, u nichž existuje poměrně vysoké riziko praní peněz nebo financování terorismu. Vzhledem k různým situacím v jednotlivých zemích mohou členské státy v souladu s článkem 5 směrnice rozhodnout, že vydají přísnější předpisy, aby náležitě reagovaly na riziko spojené s platbou vysokých částek v hotovosti. |
|
(19) |
Směrnice 91/308/EHS v posledním znění způsobila, že se režim Společenství zaměřený proti praní špinavých peněz začal vztahovat i na notáře a samostatně výdělečné činné právníky; to by mělo být beze změny zachováno i v nové směrnici; tito právníci, tak jak jsou definováni členskými státy, podléhají ustanovením této směrnice, když se účastní finančních nebo podnikových transakcí, včetně poskytování daňového poradenství, kde je největší riziko, že služby výše uvedených právníků mohou být zneužity za účelem praní výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. |
|
(20) |
Pokud samostatně výdělečně činní příslušníci profesí poskytujících právní poradenství, kteří jsou právně uznáváni a kontrolováni jako například právníci, prokazují právní postavení klienta nebo zastupují klienta v soudním řízení, nebylo by podle této směrnice vhodné příslušníkům těchto právnických profesí, pokud jde o tyto aktivity, ukládat povinnost, aby oznamovali podezření na praní peněz nebo financování terorismu. Musí existovat zproštění povinnosti oznamovat informace získané před soudním řízením, popř. během něho nebo v rámci posuzování právního stavu pro klienta. Právní poradenství podléhá i nadále povinnosti zachovávat úřední tajemství, pokud se právní poradce neúčastní praní peněz nebo financování terorismu , pokud právní rady nejsou poskytovány za účelem praní peněz nebo financování terorismu nebo právník neví, že klient žádá o právní radu za účelem praní peněz nebo financování terorismu. |
|
(21) |
S přímo srovnatelnými službami je třeba zacházet stejným způsobem, jestliže jsou vykonávány kterýmkoliv z příslušníků profesí, na které se vztahuje tato směrnice. Aby se zajistilo respektování práv stanovených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a ve Smlouvě o Evropské unii, v případě auditorů, externích účetních a daňových poradců, kteří v některých členských státech mohou obhajovat nebo zastupovat klienta v kontextu soudních řízení nebo prokazovat klientovo právní postavení, by informace, které získají při plnění těchto úkolů, v souladu s touto směrnicí neměly podléhat oznamovacím povinnostem. |
|
(22) |
Mělo by být uznáno, že riziko praní peněz a financování terorismu není v každém případě stejné. V souladu s přístupem založeným na posouzení rizika by měla být do právních předpisů Společenství zavedena zásada, že ve vhodných případech by mohla být dovolena zjednodušená hloubková kontrola. |
|
(23) |
Výjimka týkající se zjištění totožnosti skutečných vlastníků sdružených účtů, které vedou notáři nebo jiní samostatně výdělečně činní právníci, se nedotýká závazků, které těmto notářům nebo jiným samostatně výdělečně činným právníkům podle této směrnice příslušejí. K tomu patří povinnost těchto notářů nebo jiných samostatně výdělečně činných právníků, aby sami zjistili totožnost vlastníků sdružených účtů, které vedou. |
|
(24) |
Právě tak by právní předpisy Společenství měly uznat, že určité situace představují větší riziko praní peněz nebo financování terorismu; i když je nutné zjistit totožnost a obchodní profil všech klientů, existují případy, kdy jsou zapotřebí zvlášť přísné postupy pro zjišťování a ověřování totožnosti klientů. |
|
(25) |
Vzhledem k tomu, že toto zvláště platí o obchodních vztazích s jednotlivci, kteří zaujímají nebo zaujímali významné veřejné funkce, zejména s těmi, kteří pocházejí ze zemí, kde je rozšířena korupce, takové vztahy mohou způsobit, že finanční sektor bude zejména vystaven významnému riziku ztráty pověsti nebo právnímu riziku. K tomu, aby takovým případům byla věnována zvýšená pozornost a aby byla použita veškerá obvyklá opatření pro hloubkovou kontrolu klienta v případě osob politicky exponovaných v domácím prostředí nebo zesílená opatření v případě politicky exponovaných osob sídlících v jiném členském státě nebo ve třetí zemi , opravňuje také mezinárodní snaha bojovat proti korupci. |
|
(26) |
Získání souhlasu vyššího vedení s navázáním obchodních vztahů nevyžaduje souhlas představenstva nebo obdobného orgánu, nýbrž souhlas té úrovně, která je v hierarchii bezprostředně nadřazena osobě, která o souhlas žádá. |
|
(27) |
Opatření potřebná pro provádění této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6). |
|
(28) |
Protože opatření, která jsou zapotřebí pro provádění této směrnice, jsou opatření s všeobecnou působností ve smyslu článku 2 výše uvedeného rozhodnutí Rady, měla by být přijata s použitím regulačního postupu stanoveného v článku 5 tohoto rozhodnutí. Za tímto účelem by měl být ustaven nový Výbor pro předcházení praní peněz a financování terorismu , který nahradí Kontaktní výbor pro problematiku praní peněz, ustavený na základě směrnice 91/308/EHS. |
|
(29) |
Aby bylo možné vyhnout se opakování postupů pro zjišťování totožnosti klientů, které vede ke zdržením a neefektivnosti v podnikání , je vhodné, pod podmínkou vhodných záruk, dovolit uvedení klientů, u nichž bylo zjištění totožnosti provedeno jinde. V případech, kdy osoba nebo instituce využívá třetích osob, má konečnou odpovědnost za použití postupů hloubkové kontroly klienta instituce, v níž je klient uváděn. Třetí osoba nebo uvádějící strana, zůstává i nadále odpovědná za splnění požadavků této směrnice, včetně povinnosti hlášení podezřelých transakcí a uchovávání záznamů a dokladů, pokud udržuje s klientem vztah, na který se vztahuje tato směrnice. |
|
(30) |
V případě vztahů s agenturami nebo vztahů s externími poskytovateli služeb na smluvním základě mezi institucemi nebo osobami, na které se vztahuje tato směrnice, a externími fyzickými nebo právnickými osobami, které do působnosti této směrnice nespadají, mohou jakékoli povinnosti předcházet praní peněz a financování terorismu těchto agentů nebo externích poskytovatelů služeb, kteří jsou součástí institucí nebo osob, na něž se vztahuje tato směrnice, vyplynout pouze ze smlouvy a nikoli z této směrnice. Za soulad s touto směrnicí je nadále odpovědná instituce nebo osoba, na kterou se tato směrnice vztahuje. |
|
(31) |
Podezřelé transakce by měly být oznámeny finančním zpravodajským jednotkám, které slouží jako národní střediska pro shromažďování, analyzování a předávání oznámení o podezřelých transakcích a dalších informací o případném praní špinavých peněz nebo financování terorismu příslušným orgánům. To by nemělo nutit členské státy měnit své stávající systémy oznamování, pokud jsou založeny na spolupráci se státním zástupcem nebo jinými orgány činnými v trestním řízení, a pokud jsou informace předávány rychle a nezkresleně finančním zpravodajským jednotkám a umožňují jim řádně vykonávat jejich činnost, včetně mezinárodní spolupráce s ostatními finančními zpravodajskými jednotkami. |
|
(32) |
Odchylně od všeobecného zákazu provádět podezřelé transakce mohou instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, provádět podezřelé transakce před tím, než uvědomí příslušné orgány, pokud není možné transakci neprovést nebo pokud by se tím mohlo zmařit stíhání osob, které mají prospěch z domnělého praní peněz nebo financování terorismu. Nejsou tím však dotčeny mezinárodní závazky přijaté členskými státy v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti Organizace spojených národů neprodleně zmrazit finanční prostředky nebo jiný majetek teroristů, teroristických organizací a těch, kdo financují terorismus. |
|
(33) |
Pokud se členský stát rozhodne využít výjimky uvedené v čl. 23 odst. 2, může povolit nebo požadovat, aby orgán stavovské samosprávy zastupující osoby uvedené v tomto článku nepředával finanční zpravodajské jednotce informace získané od těchto osob za podmínek stanovených v čl. 23 odst. 2. |
|
(34) |
Vyskytla se řada případů, že zaměstnanci, kteří podají oznámení o svém podezření na praní peněz, jsou vystaveni hrozbám nebo obtěžování. I když tato směrnice nemůže zasahovat do soudních postupů členských států, toto je rozhodující otázka pro účinnost systému proti praní peněz a financování terorismu. Členské státy by si měly být tohoto problému vědomy a měly by učinit všechno, co mohou, aby uchránily zaměstnance před takovým obtěžováním. |
|
(35) |
Předávání informací podle článku 28 by mělo být v souladu s předpisy pro předávání osobních dat třetím zemím, jak je stanoveno ve směrnici 95/46/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu těchto údajů (7). Dále nesmějí být ustanovení článku 28 na překážku vnitrostátním právním předpisům o ochraně údajů a úředním tajemství. |
|
(36) |
Osoby, které pouze přeměňují papírové dokumenty do podoby elektronických dat a jednají s úvěrovou nebo finanční institucí na základě smlouvy, nespadají do působnosti této směrnice, a stejně tak jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která pouze poskytuje úvěrovým nebo finančním institucím informační nebo podpůrné systémy pro převody finančních prostředků nebo systémy pro zúčtování a vypořádání. |
|
(37) |
Praní peněz a financování terorismu jsou mezinárodní problémy a snaha bojovat proti těmto aktivitám by měla být celosvětová. Pokud mají úvěrové a finanční instituce Společenství pobočky a dceřiné společnosti umístěné v třetích zemích, kde je legislativa v této oblasti nedostatečná, měly by, aby se vyhnuly uplatňování velmi odlišných norem v rámci jedné instituce nebo skupiny institucí, uplatňovat normu Společenství nebo, pokud to není možné, upozornit příslušné orgány domovského členského státu. |
|
(38) |
Je důležité, aby úvěrové a finanční instituce byly schopny rychle reagovat na žádosti o informace, týkající se toho, zda udržují obchodní vztahy se jmenovanými osobami. Aby bylo možné zjistit takové obchodní vztahy a rychle poskytnout příslušné informace, měli by být úvěrové a finanční instituce vybaveny účinnými systémy, které vyhovují rozsahu a druhu obchodní činnosti. Zvláště pro úvěrové instituce a větší finanční instituce by byly účelné elektronické systémy. Zvláště důležité je toto ustanovení v souvislosti s postupy, které vedou k opatřením jako zmrazení nebo zabavení majetku (včetně majetku teroristů) v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Evropské unie ve vztahu k boji proti terorismu. |
|
(39) |
Tato směrnice stanoví podrobná pravidla pro hloubkovou kontrolu klienta, včetně zesílené hloubkové kontroly v případě klientů nebo obchodních vztahů s vysokým rizikem, jako jsou vhodné postupy pro zjištění, zda je osoba politicky exponovaná; také stanovuje řadu podrobných dalších požadavků, například vzhledem ke strategiím a postupům, jimiž má být zajištěno dodržování příslušných předpisů. Tyto požadavky musí splnit všechny instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, přičemž se od členských států očekává, že přizpůsobí podrobné provádění těchto ustanovení zvláštnostem různých profesí a rozdílům v rozsahu a velikosti institucí a osob, na které se vztahuje tato směrnice. |
|
(40) |
Aby byly instituce a další subjekty podléhající právním předpisům Společenství v této.oblasti neustále zmobilizovány, měla by jim být všude, kde je to prakticky možné, poskytnuta zpětná vazba, pokud jde o užitečnost a následnou kontrolu oznámení, která předkládají. Aby to členské státy umožnily a aby mohly sledovat účinnost svých systémů pro boj proti praní peněz a financování terorismu , měly by si vést a stále zdokonalovat příslušnou statistiku. |
|
(41) |
Při registraci nebo vydávání licence směnárně, poskytovateli svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti nebo kasinu by měly příslušné orgány na vnitrostátní úrovni zajistit, aby osoby, které skutečně řídí nebo budou řídit obchodní činnost takových zařízení, a skuteční vlastníci takových zařízení k tomu byly vhodné a způsobilé. Kritéria, podle nichž se stanoví, zda je osoba vhodná a způsobilá, by měla být stanovena na vnitrostátní úrovni v souladu právními předpisy jednotlivých států. Tato kritéria by měla odrážet alespoň nutnost chránit takové instituce a osoby před zneužitím ze strany vedení nebo skutečných vlastníků ke kriminálním účelům. |
|
(42) |
Vzhledem k mezinárodní povaze praní peněz a financování terorismu by měla být v co největší míře poskytnuta podpora koordinaci a spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami podle rozhodnutí Rady 2000/642/SVV (8), včetně vybudování sítě FIU-Net. K tomuto účelu by Komise měla poskytnout pomoc, která je nutná k usnadnění takové koordinace, včetně finanční podpory. |
|
(43) |
Důležitost boje proti praní peněz a financování terorismu musí vést členské státy k tomu, aby si ve vnitrostátním právu stanovily účinné, úměrné a odrazující sankce za nerespektování vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice. Je zapotřebí stanovit sankce pro fyzické a právnické osoby. Protože do složitých operací praní peněz nebo financování terorismu bývají často zapojeny právnické osoby, měly by takové sankce být také upraveny tak, aby odpovídaly příslušné činnosti prováděné právnickými osobami. |
|
(44) |
Fyzické osoby, které v rámci struktury právnické osoby, avšak samostatně, vykonávají jednu z činností uvedených v čl. 2 odst. 1 bodu 3 písm. a) a b), nesou i nadále samostatně odpovědnost za dodržování ustanovení této směrnice s výjimkou ustanovení článku 35. |
|
(45) |
Pro zajištění účinného a dostatečně konzistentního uplatňování této směrnice, včetně zohlednění různých finančních nástrojů, profesí a rizik v různých členských státech a technického pokroku v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu může být nezbytné upřesnění technických hledisek pravidel stanovených touto směrnicí. Komise by měla mít odpovídající pravomoci k přijetí prováděcích opatření, jako jsou např. určitá kritéria pro identifikaci situací s nízkým a vysokým rizikem, v nichž by postačila zjednodušená hloubková kontrola klienta nebo byla vhodná zesílená hloubková kontrola klienta, a to za předpokladu, že tato opatření nebudou měnit základní prvky této směrnice a že Komise bude jednat v souladu se zásadami v ní stanovenými a po konzultaci Výboru pro předcházení praní peněz a financování terorismu. |
|
(46) |
Vzhledem k velmi podstatným změnám, které je nutné provést ve směrnici 91/308/EHS, by tato směrnice měla být kvůli jasnosti nahrazena. |
|
(47) |
Protože není možné, aby cílů této směrnice v dostatečné míře dosáhly členské státy samy, a je tedy možné, kvůli měřítku a účinkům této činnosti, jich lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření, v souladu se zásadou subsidiarity, tak jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, tak jak je stanovena v tomto článku, tato směrnice nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(48) |
Při výkonu prováděcích pravomocí v souladu s touto směrnicí by Komise měla dodržovat tyto zásady: nutnost vysoké míry průhlednosti a rozsáhlých konzultací institucí a osob, na které se vztahuje tato směrnice, Evropského parlamentu a Rady; nutnost zajistit, aby příslušné orgány byly schopny zajistit důsledné dodržování právních předpisů; nutnost, aby u prováděcích opatřeních byla dlouhodobě zachována rovnováha nákladů a užitku pro instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice; nutnost zajistit potřebnou pružnost při uplatňování prováděcích opatření v souladu s přístupem založeným na posouzení míry rizika; nutnost zajistit slučitelnost s jinými právními předpisy Evropské unie v této oblasti; nutnost chránit Evropskou unii, její členské státy a jejich občany před následky praní peněz a financování terorismu. |
|
(49) |
Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Žádné ustanovení této směrnice nesmí být vykládáno nebo uplatňováno způsobem, který není slučitelný s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Kapitola I
Předmět, rozsah působnosti a definice
Článek 1
1. Členské státy zajistí, že praní peněz a financování terorismu jsou zakázány .
2. Pro účely této směrnice bude za praní peněz považováno následující chování, pokud se jej lidé budou dopouštět úmyslně:
|
a) |
konverze nebo převod majetku s vědomím, že takový majetek pochází z trestné činnosti nebo z aktu účasti na takové činnosti, za účelem utajení nebo zastření nezákonného původu tohoto majetku nebo za účelem napomáhání jakékoliv osobě, která je zapojena do páchání takové činnosti, aby se mohla vyhnout právním důsledkům svého jednání; |
|
b) |
utajování nebo zastírání pravé povahy, zdroje, umístění, předání, pohybu, práv, pokud jde o majetek nebo o vlastnictví majetku, s vědomím, že takový majetek pochází z trestné činnosti nebo z aktu účasti na takové činnosti; |
|
c) |
nabytí, držba nebo užívání majetku s vědomím v době přijetí, že takový majetek pochází z trestné činnosti nebo z aktu účasti na takové činnosti; |
|
d) |
účast na kterémkoliv z činů zmíněných ve výše uvedených písmenech, spojení za účelem spáchání takového činu, pokusy o spáchání takového činu a napomáhání při jeho páchání, usnadňování spáchání a poskytování rad ke spáchání takového činu. |
Praní peněz bude považováno za praní peněz dokonce i tehdy, když činnosti, z nichž vyplynul majetek, který má být podroben praní, byly provedeny na území jiného členského státu nebo na území třetí země.
3. Pro účely této směrnice se „financováním terorismu“ rozumí poskytnutí nebo shromažďování finančních prostředků, jakýmkoli způsobem, přímo nebo nepřímo, se záměrem nebo s vědomím toho, že budou zcela nebo částečně použity k tomu, aby byl spáchán jeden z trestných činů ve smyslu článků 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (9).
4. Zda jde o vědomí, záměr nebo účel jako znak skutkové podstaty činů uvedených v odstavcích 2 a 3, je možné dovodit z objektivních faktických okolností.
Článek 2
1. Tato směrnice se bude vztahovat na následující instituce a osoby:
|
1) |
úvěrové instituce; |
|
2) |
finanční instituce; |
|
3) |
následující právnické nebo fyzické osoby jednající při výkonu svých odborných činností:
|
2. Členské státy se mohou rozhodnout, že právnické a fyzické osoby, které se zabývají finanční činností příležitostně nebo ve velmi omezené míře a u nichž je malé riziko, že dojde k praní peněz nebo financování terorismu, nespadají do působnosti ustanovení čl. 3 bod 1 nebo 2.
Článek 3
Pro účely této směrnice platí následující definice:
|
1) |
„úvěrovou institucí“ se rozumí úvěrová instituce, tak jak je definována v čl. 1 bodě 1 prvním pododstavci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (10), včetně poboček úvěrových institucí ve smyslu čl. 1 odst. 3 této směrnice, umístěných ve Společenství, které mají centrálu ve Společenství nebo mimo ně; |
|
2) |
„finanční institucí“ se rozumí:
|
|
3) |
„majetkem“ se rozumí majetek jakéhokoliv druhu, nehledě na to, zda hmotný nebo nehmotný, movitý nebo nemovitý, materiální nebo nemateriální, a právní dokumenty nebo nástroje v jakékoliv formě včetně elektronické nebo digitální prokazující vlastnické právo na majetek nebo podíl na něm; |
|
4) |
„kriminální činností“ se rozumí jakýkoliv druh trestného zapojení do páchání závažného trestného činu; |
|
5) |
„závažnými trestnými činy“ se rozumí přinejmenším:
|
|
6) |
„skutečným vlastníkem“ se rozumí: fyzická osoba (osoby), která je konečným vlastníkem klienta nebo ho skutečně ovládá, a/nebo fyzická osoba, z jejíhož pověření se provádí transakce nebo vykonává činnost. Skutečný vlastník zahrnuje alespoň:
|
|
7) |
„ poskytovateli svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti“ se rozumí jakékoliv fyzické nebo právnické osoby, které v rámci svého podnikání poskytují třetím osobám jakoukoliv z následujících služeb:
|
|
8) |
„politicky exponovanými osobami“ se rozumí fyzické osoby, kterým jsou nebo byly svěřeny významné veřejné funkce a nejbližší rodinní příslušníci nebo osoby známé jako blízcí společníci takových osob; |
|
9) |
„obchodním vztahem“ se rozumí obchodní, profesní nebo komerční vztah související s profesní činností institucí a osob, na které se vztahuje tato směrnice, a u něhož se v době, kdy je takový kontakt navázán,předpokládá, že bude obsahovat prvek trvání; |
|
10) |
„bankou nevyvíjející žádnou činnost“ (tzv. „shell bank“) se rozumí úvěrová instituce, nebo instituce provádějící rovnocennou činnost zapsaná do obchodního rejstříku v jurisdikci, v níž není fyzicky přítomna, která znamená významný záměr a vedení a která není přičleněna k žádné regulované finanční skupině. |
Článek 4
Členské státy zajistí, aby ustanovení této směrnice byla zcela nebo částečně rozšířena na profese a kategorie podniků, které sice nejsou institucemi a osobami tak, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1, avšak provádějí činnosti, které jsou zvláště vhodné k využití pro účely praní peněz a financování terorismu.
Jestliže členský stát rozhodne, aby ustanovení této směrnice byla rozšířena na jiné profese a kategorie podniků než ty, které jsou uvedeny v čl. 2 odst. 1, sdělí své rozhodnutí Komisi.
Článek 5
Členské státy mohou v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice, přijmout nebo ponechat v platnosti přísnější ustanovení, aby předešly praní peněz a financování terorismu.
Kapitola II
Hloubková kontrola klienta
ODDÍL1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 6
Členské státy zakáží svým úvěrovým a finančním institucím vedení anonymních účtů nebo anonymních vkladních knížek. Odchylně od čl. 9 odst. 6 členské státy ve všech případech stanoví, aby se majitelé a oprávnění uživatelé existujících anonymních účtů nebo anonymních vkladních knížek podrobili požadavkům vztahujícím se k povinnostem hloubkové kontroly klienta co nejdříve, nejpozději však před tím, než bude s účty nebo vkladními knížkami jakýmkoli způsobem nakládáno.
Článek 7
Instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, musí uplatňovat postupy pro hloubkovou kontrolu klienta v následujících případech:
|
a) |
když navazují obchodní vztah; |
|
b) |
když provádějí příležitostné transakce ve výši 15 000 EUR nebo více, nehledě na to, zda je příslušná transakce prováděna jako jediná operace nebo jako několik operací, které se zdají být spojené; |
|
c) |
jestliže existuje podezření na praní špinavých peněz nebo financování terorismu, nehledě na jakoukoli odchylku, výjimku nebo práh; |
|
d) |
když existují pochyby o pravdivosti nebo adekvátnosti již dříve získaných identifikačních údajů o klientovi. |
Článek 8
1. Postupy pro hloubkovou kontrolu klienta musí zahrnovat následující činnosti:
|
a) |
zjištění a ověření totožnosti klienta na základě dokumentů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje; |
|
b) |
zjištění, pokud je to vhodné, totožnosti skutečného vlastníka a podniknutí odpovídajících a na rizicích založených opatření pro ověření jeho totožnosti, aby příslušná instituce nebo osoba byla přesvědčena, že ví, kdo je skutečný vlastník, včetně, pokud jde o právnické osoby, svěřenectví a podobná právní uspořádání, podniknutí odpovídajících a na rizicích založených opatření pro to, aby pochopila vlastnickou a řídící strukturu klienta; |
|
c) |
získání informací o účelu a zamýšlené povaze příslušného obchodního vztahu; |
|
d) |
provádění průběžného sledování příslušného obchodního vztahu včetně přezkoumávání transakcí podniknutých v celém průběhu výše uvedeného vztahu, aby se zajistilo, že transakce, které se provádějí, jsou v souladu s tím, co příslušná instituce nebo osoba ví o klientovi, o jeho podnikatelském a rizikovém profilu včetně, pokud je to zapotřebí, zdroje finančních prostředků a zajištění, že příslušné dokumenty, údaje nebo informace budou stále aktualizovány. |
2. Instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, musí uplatňovat všechny požadavky na hloubkovou kontrolu klienta uvedené v odstavci 1, ale mohou určit míru takových opatření na základě posouzení rizika, v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo transakce. Instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, by měly být schopny prokázat orgánům uvedeným v článku 37, včetně orgánů stavovské samosprávy, že míru opatření vzhledem k rizikům praní peněz a financování terorismu je možné pokládat za přiměřenou.
Článek 9
1. Členské státy musí požadovat, aby ověření totožnosti klienta a skutečného vlastníka proběhlo před navázáním obchodního vztahu nebo před uskutečněním transakce.
2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy povolit, aby se ověření totožnosti klienta a skutečného vlastníka provádělo během navázání obchodního vztahu, je-li to nutné z důvodu nepřerušení běžného obchodního postupu a pokud je riziko praní peněz nebo financování terorismu nepatrné. V tomto případě by se tyto postupy měly ukončit co nejdříve po navázání prvního kontaktu.
3. Odchylně od odstavce 1 a 2 mohou členské státy ve vztahu k životnímu pojištění povolit, aby ověření totožnosti osoby oprávněné převzít plnění podle pojistky proběhlo teprve po navázání obchodního vztahu. V tomto případě by se ověření mělo vykonat v době vyplacení nebo před vyplacením popř. tehdy, když osoba oprávněná převzít plnění hodlá uplatnit svá práva z pojistky.
4. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou členské státy povolit otevření bankovního účtu, pokud bude dostatečným způsobem zabezpečeno, že klient ani jiná osoba jednající jménem klienta neprovede transakci, dokud nebudou zcela splněna výše uvedená ustanovení.
5. Členské státy musí požadovat, aby příslušná instituce nebo osoba, pokud není schopna vyhovět čl. 8 odst. 1 písm. a) až c), nesměla provést transakci prostřednictvím bankovního účtu, navázat obchodní vztah nebo provést transakci, nebo musela ukončit příslušný obchodní vztah a uvažovat o podání oznámení finanční zpravodajské jednotce v souladu s článkem 22 ve vztahu k příslušnému klientovi.
Členské státy nemají povinnost uplatňovat toto ustanovení na notáře, samostatně výdělečně činné právníky, auditory, externí účetní a daňové poradce v situacích, kdy zjišťují právní postavení klienta nebo při obhajobě nebo zastupování klienta v soudním řízení, nebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení soudního řízení nebo vyhýbání se soudnímu řízení.
6. Členské státy musí požadovat, aby instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, uplatňovaly postupy pro hloubkovou kontrolu klienta nejen na všechny nové klienty, ale aby tyto postupy ve vhodnou dobu, na základě posouzení rizika, uplatňovaly i na své existující klienty.
Článek 10
1. Členské státy musí požadovat, aby byla zjištěna a ověřena totožnost všech klientů kasin, kteří si zakoupí nebo vymění hrací známky s hodnotou 2 000 EUR nebo vyšší.
2. U kasin podléhajících státnímu dohledu se bude v každém případě soudit, že splnila povinnost provést hloubkovou kontrolu klienta, jestliže zaregistrují, zjistí a ověří totožnost svých klientů okamžitě při vstupu nebo před ním, nehledě na výši zakoupených hracích známek.
ODDÍL 2
ZJEDNODUŠENÁ HLOUBKOVÁ KONTROLA KLIENTA
Článek 11
1. Odchylně od čl. 7 písm. a), b) a d), článku 8 a čl. 9 odst. 1 neplatí požadavky uvedené v těchto ustanoveních pro instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, je-li klient úvěrová nebo finanční instituce podléhající této směrnici nebo úvěrová nebo finanční instituce se sídlem v třetí zemi podléhající požadavkům rovnocenným těm, které předpokládá tato směrnice, a vztahuje-li se na ni kontrola jejich dodržování.
2. Odchylně od čl. 7 písm. a), b) a d), článku 8 a čl. 9 odst. 1 členské státy smí institucím a osobám, na které se vztahuje tato směrnice, dovolit, aby neuplatňovaly hloubkovou kontrolu klienta tam, kde jde o:
|
a) |
kótované společnosti, jejichž cenné papíry jsou připuštěny k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu směrnice 2004/39/ES v jednom nebo více členských státech, a kótované společnosti ze třetích zemí, které podléhají požadavkům na zveřejnění informací, jež jsou v souladu s legislativou Společenství; |
|
b) |
skuteční vlastníci společných účtů držených notáři a jinými samostatně výdělečně činnými právníky z členských států nebo ze třetích zemí za předpokladu, že podléhají požadavkům na boj proti praní peněz nebo financování terorismu , které jsou v souladu s mezinárodními normami, a že je nad nimi vykonáván dohled, pokud jde o dodržování uvedených požadavků , a za předpokladu, že údaje o totožnosti skutečného vlastníka jsou na žádost zpřístupněny institucím, které působí jako depozitní instituce sdružených účtů ; |
|
c) |
vnitrostátní orgány; |
nebo ve vztahu k jiným klientům, kteří představují nízké riziko praní peněz nebo financování terorismu a splňují technická kritéria stanovená v souladu s čl. 40 odst. 1 písm. b).
3. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 instituce a osoby shromažďují v každém případě dostatek informací potřebných ke zjištění, zda klient vyhovuje podmínkám pro uplatnění výjimky ve smyslu těchto odstavců.
4. Členské státy informují Komisi a sebe navzájem o případech, kdy se domnívají, že některá třetí země plní podmínky stanovené v odstavcích 1 nebo 2, nebo o jiných případech, v nichž jsou splněna technická kritéria stanovená v souladu čl. 40 odst. 1 písm. b).
5. Odchylně od čl. 7 písm. a), b) a d), článku 8 a čl. 9 odst. 1 členské státy smí institucím nebo osobám, na které se vztahuje tato směrnice, dovolit, aby neuplatňovaly hloubkovou kontrolu klienta tam, kde jde o:
|
a) |
životní pojistky, u nichž roční pojistné nepřesahuje částku 1 000 EUR nebo u nichž jedno pojistné nepřesahuje částku 2 500 EUR; |
|
b) |
pojistky pro systémy důchodového zabezpečení, jestliže neexistuje žádná klauzule o odkupu pojistky a pojistka nemůže být použita jako zajištění; |
|
c) |
systémy sociálního, starobního nebo podobného zabezpečení, které poskytuje zaměstnancům důchod, pokud se přispívá prostřednictvím odpočtu ze mzdy a pravidla systému nedovolují postoupení členského podílu v rámci příslušného systému; |
|
d) |
elektronické peníze, tak jak jsou definovány v čl. 1 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES ze dne 18 září 2000 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (16), pokud nejvyšší částka uložená na elektronickém médiu, které nelze nabíjet, nepřekročí 150 EUR nebo pokud lze elektronické médium dobíjet, stanoví se pro kalendářní rok celkový limit transakcí ve výši 2 500 EUR, s výjimkou případů, kdy majitel v témže kalendářním roce zpětně vymění částku 1 000 EUR nebo vyšší, jak je uvedeno v článku 3 směrnice 2000/46/ES; |
nebo vzhledem k jiným produktům nebo transakcím, které představují nízké riziko praní peněz nebo financování terorismu, které splňují technická kritéria stanovená v souladu s čl. 40 odst. 1 písm. b).
Článek 12
Pokud Komise přijme rozhodnutí podle čl. 40 odst. 4 , členské státy zakáží institucím a osobám, na které se vztahuje tato směrnice, aby uplatňovaly zjednodušenou hloubkovou kontrolu na úvěrové a finanční instituce nebo kótované společnosti z příslušných třetích zemí nebo jiné subjekty, jsou-li splněna technická kritéria stanovená v souladu s čl. 40 odst. 1 písm. b).
ODDÍL 3
ZESÍLENÁ HLOUBKOVÁ KONTROLA KLIENTA
Článek 13
1. Členské státy musí od institucí a osob, na které se vztahuje tato směrnice, požadovat, aby uplatňovaly, na základě posouzení rizika, kromě opatření podle článků 7 a 8 a čl. 9 odst. 6 zesílená opatření pro hloubkovou kontrolu klienta v situacích, které vzhledem ke své povaze mohou představovat vyšší riziko praní peněz nebo financování terorismu , a alespoň v následujících situacích v souladu s odstavci 2, 3 a 4 a pokud jde o další situace představující vyšší riziko praní peněz nebo financování terorismu, které odpovídají technickým kritériím stanoveným v souladu s čl. 40 odst. 1 písm. c).
2. Pokud klient nebyl fyzicky přítomen pro účely zjištění totožnosti, členské státy musí od výše uvedených institucí a osob požadovat, aby přijaly specifická a přiměřená opatření kompenzující vyšší riziko, např. uplatněním jedno nebo více z následujících opatření:
|
a) |
zajištění, aby totožnost klienta byla prokázána dalšími doklady, údaji nebo informacemi ; |
|
b) |
doplňková opatření pro ověření nebo potvrzení předložených dokumentů nebo opatření požadující potvrzující osvědčení vydané úvěrovou nebo finanční institucí, na kterou se vztahuje tato směrnice; |
|
c) |
zajištění, aby první platba z operací byla provedena prostřednictvím účtu otevřeného na jméno klienta u úvěrové instituce. |
3. Pokud jde o přeshraniční korespondenční bankovní vztahy s respondenčními institucemi ze třetích zemí, členské státy musí od svých úvěrových institucí požadovat, aby:
|
a) |
shromáždily dostatek informací o respondenční instituci, aby plně porozuměly povaze podnikání respondenční instituce, a z veřejně dostupných informací zjistily, jaká je pověst příslušné instituce a kvalita dohledu; |
|
b) |
posoudily kontroly zaměřené na boj proti praní peněz a financování terorismu , které má respondenční instituce; |
|
c) |
získaly od vyššího vedení souhlas před navázáním nových korespondenčních vztahů; |
|
d) |
zdokumentovaly příslušné úkoly každé instituce; |
|
e) |
pokud jde o částky proplácené prostřednictvím účtů, ujistily se, že respondenční úvěrová instituce ověřila totožnost klientů, kteří mají přímý přístup k účtům korespondenta, a tyto klienty nadále podrobovala průběžnému sledování , a že je schopna korespondenční instituci na žádost předložit relevantní data o hloubkové kontrole klienta. |
4. Pokud jde o transakce nebo obchodní vztahy s politicky exponovanými osobami, které mají bydliště v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, členské státy musí od institucí a osob, na které se vztahuje tato směrnice, požadovat, aby:
|
a) |
měly náležité postupy založené na zkoumání rizika , aby mohly určit, zda příslušný klient je politicky exponovaná osoba; |
|
b) |
měly souhlas vyššího vedení k navázání obchodních vztahů s takovými klienty; |
|
c) |
podnikly vhodná opatření k tomu, aby zjistily zdroj bohatství a zdroj finančních prostředků, jež se týkají obchodního vztahu nebo transakce: |
|
d) |
podrobily obchodní vztah zesílené průběžné kontrole. |
5. Členské státy zakáží úvěrovým institucím, aby vstoupily do korespondenčního bankovního vztahu nebo aby pokračovaly v korespondenčním bankovním vztahu s bankou nevykonávající žádnou činnost, a budou vyžadovat, aby úvěrové instituce přijaly vhodná opatření, kterými zajistí, že nevstoupí nebo nebudou pokračovat v korespondenčním vztahu s bankou, o níž je známo, že dovoluje, aby její účty používala banka nevykonávající žádnou činnost.
6. Členské státy zajistí, aby instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, věnovaly zvláštní pozornost jakékoliv hrozbě praní peněz nebo financování terorismu , která může vzniknout z produktů nebo transakcí, které by mohly napomáhat anonymitě, a pokud to bude zapotřebí, podnikly opatření k tomu, aby zabránily jejich použití v plánech na praní peněz nebo financování terorismu .
ODDÍL 4
PLNĚNÍ TŘETÍMI OSOBAMI
Článek 14
Členské státy smí institucím a osobám, na které se vztahuje tato směrnice, dovolit, aby se spolehly, pokud jde o plnění požadavků stanovených v čl. 8. odst. 1 písm. a) až c), na třetí osoby.
Konečná odpovědnost za splnění požadavků podle čl. 8 odst. 1 písm. a) až c) však musí zůstat na instituci nebo osobě, na kterou se vztahuje tato směrnice a která se spoléhá na příslušnou třetí osobu.
Článek 15
V případech, kdy členský stát připouští, aby se na vnitrostátní úrovni jako třetí osoby využívaly instituce uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 1 nebo 2, musí tento členský stát v každém případě povolit svým institucím a osobám uvedeným v čl. 2 odst. 1, aby podle článku 14 uznávaly a akceptovaly výsledek postupů hloubkové kontroly klienta podle čl. 8 odst. 1 písm. a) až c), provedené podle této směrnice institucí uvedenou v článku 2 odst. 1 bodě 1 nebo 2 v jiném členském státě (s výjimkou směnáren a subjektů zajišťujících zasílání peněz) a splňující požadavky stanovené v článcích 16 a 18, a to i tehdy, pokud doklady nebo údaje, na nichž jsou tyto požadavky založeny, jsou jiné než doklady a údaje vyžadované v členském státě, na který je klient odkazován.
V případech, kdy členský stát připouští, aby se na vnitrostátní úrovni využívaly jako třetí osoby směnárny a subjekty zajišťující zasílání peněz uvedené v čl. 3 bodě 2 písm. a), musí jim tento členský stát v každém případě dovolit, aby podle článku 14 uznávaly a akceptovaly výsledek postupů hloubkové kontroly klienta podle čl. 8 odst. 1 písm. a) až c), provedené podle této směrnice institucí stejné kategorie v jiném členském státě a splňující požadavky uvedené v článcích 16 a 18, a to i tehdy, pokud doklady nebo údaje, na nichž jsou tyto požadavky založeny, jsou jiné než doklady a údaje vyžadované v členském státě, na který je klient odkazován.
V případech, kdy členský stát připouští, aby se na vnitrostátní úrovni využívaly jeho osoby uvedené v článku 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) až c) jako třetí osoby, musí jim tento členský stát v každém případě dovolit, aby podle článku 14 uznávaly a akceptovaly výsledek postupů hloubkové kontroly klienta podle čl. 8 odst. 1 písm. a) až c), provedené podle této směrnice osobou uvedenou v článku 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) až c) v jiném členském státě, a splňující požadavky uvedené v článcích 16 a 18, a to i tehdy, pokud doklady nebo údaje, na nichž jsou tyto požadavky založeny, jsou jiné než doklady nebo údaje vyžadované v členském státě, na který je klient odkazován.
Článek 16
1. Pro účely tohoto oddílu se „třetími osobami“ rozumí instituce a osoby, které jsou uvedeny v článku 2, nebo rovnocenné instituce a osoby umístěné ve třetí zemi , jež splňují následující požadavky:
|
a) |
podléhají zákonem uznávané povinné profesionální registraci; |
|
b) |
uplatňují opatření pro hloubkovou kontrolu klienta a opatření pro vedení evidence stanovená v této směrnici nebo rovnocenná těm, která jsou stanovena v této směrnici, a nad jejich dodržováním požadavků této směrnice je vykonáván dohled v souladu s oddílem 2, kapitola V, nebo se nacházejí ve třetí zemi, která ukládá požadavky rovnocenné těm, které jsou stanoveny v této směrnici. |
2. Členské státy informují Komisi a sebe navzájem o případech, kdy se domnívají, že některá třetí země splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b) .
Článek 17
Pokud Komise přijme rozhodnutí podle čl. 40 odst. 4 , členské státy zakáží institucím a osobám, na které se vztahuje tato směrnice, aby spoléhaly na třetí osoby z příslušné třetí země při plnění požadavků stanovených v čl. 8 odst. 1 písm. a) až c).
Článek 18
Třetí osoby musí dát informace požadované v souladu s požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 1 písm. a) až c) okamžitě k dispozici instituci nebo osobě, na kterou je klient odkazován.
Příslušné kopie identifikačních a ověřovacích údajů a další příslušnou dokumentaci o totožnosti klienta nebo skutečného vlastníka musí třetí osoba na žádost okamžitě předat instituci nebo osobě, na kterou je klient odkazován .
Článek 19
Tento oddíl nelze uplatňovat na vztahy s externími poskytovateli služeb nebo s agenturami, u nichž na základě dohody má být externí poskytovatel služby nebo agent považován za součást instituce nebo osoby, na kterou se vztahuje tato směrnice.
Kapitola III
Oznamovací povinnosti
ODDÍL 1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 20
Členské státy musí požadovat, aby instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, věnovaly zvláštní pozornost jakékoliv činnosti, kterou považují za činnost, u níž je vzhledem k její povaze zvláště pravděpodobné, že bude souviset s praním peněz nebo financováním terorismu , a zejména aby přezkoumaly složité, neobvykle velké transakce a všechny neobvyklé typy transakcí, které nemají žádný zjevný ekonomický nebo patrný zákonný účel.
Článek 21
Každý členský stát musí ustavit finanční zpravodajskou jednotku, aby mohl účinně bojovat proti praní peněz a financování terorismu .
Tato finanční zpravodajská jednotka bude ustaven jako centrální národní jednotka. Bude odpovědná za přijímání sdělení obsahujících informace, které se týkají možného praní peněz, financování terorismu , nebo které jsou požadovány vnitrostátními zákony nebo předpisy a za vyžadování takových sdělení (v povolené míře) , jejich analyzování a předávání příslušným orgánům. Měli by jí být poskytnuty přiměřené prostředky pro plnění jejích úkolů.
Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajská jednotka měla včasný, přímý nebo nepřímý přístup k informacím z oblasti finanční, správní a z oblasti trestního stíhání, které potřebuje pro řádné plnění svých úkolů.
Článek 22
1. Členské státy musí od institucí a osob, na které se vztahuje tato směrnice, a tam, kde je to vhodné, od jejich ředitelů a zaměstnanců, požadovat, aby plně spolupracovaly:
|
a) |
tím, že budou finanční zpravodajskou jednotku okamžitě z vlastní iniciativy informovat, pokud instituce nebo osoba, na kterou se vztahuje tato směrnice, ví, má podezření nebo má přiměřené důvody pro podezření, že dochází nebo docházelo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o praní peněz nebo k financování terorismu ; |
|
b) |
tím, že finanční zpravodajské jednotce okamžitě poskytnou, na její žádost, všechny potřebné informace v souladu s postupy stanovenými příslušnou legislativou. |
2. Informace podle odstavce 1 musí být zaslány finanční zpravodajské jednotce členského státu, na jehož území se instituce nebo osoba zasílající tyto informace nachází. Tyto informace bude obvykle zasílat určená osoba nebo osoby v souladu s postupy stanovenými v článku 34.
Článek 23
1. Odchylně od čl. 22 odst. 1 smí členské státy v případě osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) a b) určit vhodný orgán stavovské samosprávy příslušné profese jako autoritu, která má být informována v první instanci místo finanční zpravodajské jednotky. V takovém případě musí stanovit vhodné formy spolupráce mezi výše uvedeným orgánem a finanční zpravodajskou jednotkou. Aniž je dotčen odstavec 2, postoupí určený orgán stavovské samosprávy informace v takových případech neprodleně a v nezměněné podobě finanční zpravodajské jednotce.
2. Členské státy nejsou povinny uplatňovat povinnosti stanovené v čl. 22 odst. 1 na notáře, samostatně výdělečně činné právníky, auditory, externí účetní a daňové poradce, pokud jde o informace, které přijmou od některého ze svých klientů nebo získají o některém ze svých klientů v průběhu potvrzování právního postavení pro svého klienta nebo při plnění svého úkolu spočívajícího v hájení nebo zastupování výše uvedeného klienta při soudních řízeních, nebo pokud jde o soudní řízení včetně rad týkajících se zahajování soudních řízení nebo vyhýbání se soudním řízením, nehledě na to, zda takové informace budou obdrženy nebo získány před takovými řízeními, během nich nebo po nich.
Článek 24
Členské státy musí od institucí a osob, na které se vztahuje tato směrnice, požadovat, aby se zdržely provádění transakcí, o nichž vědí nebo u nichž mají podezření, že souvisejí s praním peněz nebo financováním terorismu , dokud neučiní potřebné kroky v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. a).
Podle právních předpisů členských států lze vydat pokyny k tomu, aby příslušná operace nebyla provedena.
Pokud je u takové transakce podezření, že povede k praní peněz nebo financování terorismu , a pokud zdržet se takto jejího provedení není možné nebo by to pravděpodobně zmařilo snahy pronásledovat ty, kdo by měli z operace, u níž je podezření na praní peněz nebo financování terorismu , užitek, pak musí příslušné instituce a osoby informovat finanční zpravodajskou jednotku okamžitě poté.
Článek 25
1. Členské státy musí zajistit, aby orgány uvedené v článku 37 , pokud v průběhu inspekcí prováděných u institucí a osob, na které se vztahuje tato směrnice, nebo jakýmkoliv jiným způsobem objeví fakta, která by mohla souviset s praním peněz nebo financováním terorismu , okamžitě informovaly finanční zpravodajskou jednotku.
2. Členské státy musí zajistit, aby kontrolní orgány zmocněné zákony nebo nařízeními k dohledu nad trhem s akciemi, devizovým trhem a trhem s finančními deriváty informovaly finanční zpravodajskou jednotku, jestliže objeví fakta, která by mohla souviset s praním peněz nebo financováním terorismu .
Článek 26
Sdělení informací podle čl. 22 odst. 1 a článku 23 v dobré víře institucí nebo osobou, na kterou se vztahuje tato směrnice, anebo zaměstnancem nebo ředitelem takové instituce nebo osoby podle článků 22 a 23 není porušením žádného omezení týkajícího se sdělování informací uloženého smlouvou nebo jakýmkoliv zákonným, regulačním nebo administrativním opatřením a nemá za následek, že by příslušná instituce nebo osoba anebo její ředitelé nebo zaměstnanci měli odpovědnost jakéhokoliv druhu.
Článek 27
Členské státy musí podniknout všechna náležitá opatření k tomu, aby uchránily zaměstnance institucí nebo osob, na něž se vztahuje tato směrnice, kteří podají oznámení o podezřeních na praní peněz nebo financování terorismu buď interně nebo finanční zpravodajské jednotce, aby nebyli vystaveni hrozbám nebo nepřátelským činům.
ODDÍL 2
ZÁKAZ SDĚLENÍ INFORMACÍ
Článek 28
1. Instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, a jejich ředitelé a zaměstnanci nesmí sdělit dotyčnému klientovi ani jiným třetím osobám, že byly v souladu s články 22 a 23 předány informace finanční zpravodajské jednotce, ani že se provádí nebo může být provedeno šetření týkající se praní peněz nebo financování terorismu .
2. Výše uvedený zákaz se nevztahuje na poskytování informací orgánům uvedeným v článku 37, včetně orgánů stavovské samosprávy nebo na poskytování informací pro účely trestního stíhání.
3. Výše uvedený zákaz nebrání předávání informací mezi institucemi z členských států nebo třetích zemí, které patří do stejné skupiny ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (17), pokud splňují podmínky stanovené v čl. 11 odst. 1.
4. Výše uvedený zákaz nebrání předávání informací mezi osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) a b) z členských států nebo třetích zemí, v nichž platí požadavky rovnocenné s požadavky této směrnice, pokud dotyčné osoby vykonávají svoji činnost, jako zaměstnanci nebo jinak, v téže právnické osobě nebo téže síti. Pro účely tohoto článku se pod pojmem síť rozumí obsáhlá struktura, jejíž součástí osoba je, a která má společné vlastníky, společné vedení a společnou kontrolu dodržování příslušných předpisů.
5. U institucí nebo osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 2 a bodě 3 písm. a) a b) není zákaz podle odstavce 1 v případech, které se vztahují na stejné klienty a stejné transakce, na nichž se podílí dvě nebo více institucí nebo osob, v rozporu s předáváním informací mezi dotyčnými institucemi, pokud se nacházejí v členském státě nebo třetí zemi, v níž platí požadavky rovnocenné s požadavky této směrnice a pokud se na ně vztahují rovnocenné povinnosti týkající se dodržování úředního tajemství a ochrany osobních údajů. Informace získané výměnou smějí sloužit výhradně účelům předcházení praní peněz a financování terorismu.
6. Pokud se osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) a b) snaží odradit klienta od toho, aby se zapojil do nezákonné činnosti, jejich jednání nebude sdělením informací ve smyslu prvního odstavce.
7. Členské státy informují Komisi a sebe navzájem o případech, v nichž třetí země dle jejich názoru splňuje podmínky stanovené v odstavcích 3, 4 nebo 5.
Článek 29
V případech, v nichž Komise přijme rozhodnutí podle čl. 40 odst. 4, zakáží členské státy předávání informací mezi institucemi a osobami, na něž se vztahuje tato směrnice, a osobami z dotyčné třetí země.
Kapitola IV
Vedení evidence a statistické údaje
Článek 30
Členské státy musí požadovat, aby instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, uchovávaly následující dokumenty a informace, aby tyto dokumenty a informace mohly být použity v jakémkoliv šetření nebo analýze možného praní peněz nebo financování terorismu prováděné finanční zpravodajskou jednotkou nebo jiným příslušným orgánem podle vnitrostátních právních předpisů:
|
a) |
v případě procesu hloubkové kontroly klienta kopii nebo čísla jednací požadovaného dokladu, a to po dobu alespoň pěti let po skončení jejich vztahu s klientem; |
|
b) |
v případě obchodních vztahů a transakcí podpůrné doklady a záznamy skládající se z původních dokumentů nebo kopií přípustných v soudních řízeních podle příslušných vnitrostátních právních přepisů, a to po dobu alespoň pěti let po provedení příslušných transakcí nebo ukončení příslušného obchodního vztahu. |
Článek 31
1. Členské státy musí od úvěrových a finančních institucí, na které se vztahuje tato směrnice, požadovat, pokud je to vhodné , aby ve svých pobočkách a většinově vlastněných dceřiných společnostech umístěných v třetích zemích, uplatňovaly opatření, která jsou alespoň rovnocenná opatřením stanoveným v této směrnici, pokud jde o hloubkovou kontrolu klienta a vedení evidence.
Pokud legislativa třetí země nedovoluje uplatňování takových rovnocenných opatření, členské státy musí od příslušných institucí požadovat, aby v tomto smyslu informovaly příslušné orgány příslušného domovského členského státu.
2. Členské státy a Komise se musí vzájemně informovat o případech, kdy legislativa třetí země nedovoluje uplatňování opatření požadovaných podle prvního pododstavce odstavce 1 a k hledání řešení by bylo možné podniknout koordinovanou akci .
3. Členské státy stanoví, že v případech, kdy právní předpisy třetí země nedovolují uplatnění opatření uvedených v odstavci 1 prvním pododstavci, musí instituce učinit doplňková opatření k účinnému potírání rizika praní peněz nebo financování terorismu.
Článek 32
Členské státy musí požadovat, aby jejich úvěrové a finanční instituce měly k dispozici systémy, které jim umožní v úplnosti a rychle zodpovědět dotazy finanční zpravodajské jednotky nebo jiných orgánů v souladu se svým vnitrostátním právem ohledně toho, zda udržují nebo v předchozích pěti letech udržovaly obchodní vztah s uvedenými fyzickými udržují nebo v předchozích pěti letech udržovaly obchodní vztah s uvedenými fyzickými nebo právnickými osobami, a ohledně povahy tohoto obchodního vztahu.
Článek 33
Členské státy musí zajistit, že budou schopny přezkoumávat účinnost svých systémů pro boj proti praní peněz nebo financování terorismu , a to vedením komplexní statistiky o záležitostech relevantních pro účinnost takových systémů.
Taková statistika bude zahrnovat minimálně počet oznámení o podezřelých transakcích, která byla podána finanční zpravodajské jednotce, následnou kontrolu provedenou na základě těchto oznámení a každoročně bude také uvádět počet šetřených případů, počet soudně stíhaných osob a počet osob odsouzených za trestný čin praní peněz nebo financování terorismu a objem obstaveného, zadrženého nebo zabaveného majetku .
Členské státy zajistí zveřejňování komplexních přehledů těchto statistických zpráv.
Kapitola V
Donucovací opatření
ODDÍL 1
VNITŘNÍ POSTUPY, VZDĚLÁVÁNÍ A ZPĚTNÁ VAZBA
Článek 34
1. Členské státy musí požadovat, aby instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, zavedly přiměřenou a odpovídající politiku a postupy pro hloubkovou kontrolu klienta, podávání oznámení, vedení evidence, vnitřní kontrolu, posouzení rizik, řízení rizik , zajišťování dodržování příslušných předpisů a komunikaci, aby předešly a zabránily operacím souvisejícím s praním peněz nebo financováním terorismu .
2. Členské státy vyžadují od institucí, na něž se vztahuje tato směrnice, aby případně vypracované příslušné strategie a postupy sdělily pobočkám nebo většinově vlastněným dceřiným společnostem v třetích zemích.
Článek 35
1. Členské státy musí požadovat, aby instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, podnikly náležitá opatření pro to, aby si jejich příslušní zaměstnanci byli vědomi ustanovení platných na základě této směrnice.
Tato opatření budou zahrnovat účast jejich příslušných zaměstnanců na speciálních průběžných vzdělávacích programech, které jim mají pomoci rozpoznat operace, jež mohou souviset s praním peněz nebo financováním terorismu , a současně jim dát pokyny ohledně toho, jak v takových případech postupovat.
Pokud fyzická osoba spadající do kterékoliv z kategorií uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 vykonává svou odbornou činnost jako zaměstnanec nějaké právnické osoby, povinnosti v tomto oddíle se budou vztahovat spíše na výše uvedenou právnickou osobu než na tuto fyzickou osobu.
2. Členské státy zajistí, aby instituce a osoby, na které se vztahuje tato směrnice, měly přístup k aktuálním informacím o praktikách osob, které perou peníze a financují terorismus , a o náznacích vedoucích k poznání podezřelých transakcí.
3. Členské státy zajistí, aby všude, kde je to prakticky možné, byla poskytnuta včasná zpětná vazba o účinnosti oznámení o podezřeních na praní peněz nebo financování terorismu a o následné kontrole.
ODDÍL 2
DOHLED
Článek 36
1. Členské státy musí stanovit, že směnárny, poskytovatelé svěřenských služeb a služeb pro obchodní společnosti musí mít licenci nebo registraci a že kasina musí mít licenci, aby mohla legálně provozovat své podnikání. Aniž by byly dotčeny budoucí právní předpisy Společenství, stanoví členské státy, že subjekty zajišťující zasílání peněz, musí mít licenci nebo registraci, aby svoji podnikatelskou činnost mohly vykonávat legálně.
2. Členské státy musí od příslušných orgánů požadovat, aby odmítly vydání licence nebo registraci subjektů podle odstavce 1, jestliže nejsou přesvědčeny, že osoby, které ve skutečnosti řídí nebo budou řídit podnikání takových subjektů, nebo skuteční vlastníci takových subjektů jsou způsobilé a řádné osoby.
Článek 37
1. Členské státy musí od příslušných orgánů požadovat, aby přinejmenším účinně sledovaly dodržování požadavků této směrnice a přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit jejich dodržování institucemi a osobami, na které se tato směrnice vztahuje.
2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly přiměřené pravomoci, včetně možnosti vyžadovat veškeré informace potřebné ke kontrole dodržování příslušných právních předpisů a provádění kontrol, a měly přiměřené prostředky pro výkon svých funkcí.
3. V případě úvěrových a finančních institucí a kasin mají příslušné orgány silnější kontrolní pravomoci, zejména možnost provádět kontroly na místě.
4. V případě fyzických a právnických osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) až e) mohou členské státy povolit, aby se úkoly uvedené v odstavci 1 vykonávaly na základě zhodnocení rizik.
5. V případě osob uvedených v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. a) a b) mohou členské státy povolit, aby úkoly uvedené v odstavci 1 vykonávaly orgány stavovské samosprávy, splňují-li požadavky uvedené v odstavci 2.
ODDÍL 3
SPOLUPRÁCE
Článek 38
Komise poskytne pomoc potřebnou pro usnadnění koordinace, včetně výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami v rámci Evropské unie.
ODDÍL 4
SANKCE
Článek 39
1. Členské státy zajistí, aby fyzické a právnické osoby, na něž se vztahuje tato směrnice, byly odpovědné za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice. V případě porušení musí být sankce účinné, úměrné a odrazující.
2. Aniž je dotčeno právo členských států ukládat sankce, zajistí členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem, aby vůči úvěrovým a finančním institucím mohla být v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice přijata vhodná správní opatření nebo postihy ukládané ve správním řízení. Členské státy zajistí, aby tato opatření byla účinná, přiměřená a odrazující.
3. Členské státy zajistí, aby právnické osoby byly odpovědné alespoň za protiprávní jednání podle odstavce 1, kterých se v jejich prospěch dopustila osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu této právnické osoby a zastávající v rámci této právnické osoby vedoucí funkci založenou na:
|
a) |
oprávnění k zastupování této právnické osoby, |
|
b) |
pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby, nebo |
|
c) |
pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby. |
4. Kromě případů již upravených v odstavci 3 členské státy zajistí, aby právnické osoby byly odpovědné za případy, kdy nedostatečný dohled nebo nedostatečná kontrola ze strany osoby uvedené v odstavci 3 umožnila osobě jí podřízené dopustit se ve prospěch právnické osoby protiprávního jednání podle odstavce 1.
Kapitola VI
Prováděcí opatření
Článek 40
1. Aby bylo možné při boji proti praní peněz nebo financování terorismu vzít v úvahu technický rozvoj a zajistit jednotné uplatňování této směrnice, Komise v souladu s postupem podle čl. 41 odst. 2 může přijmout následující prováděcí opatření:
|
a) |
vyjasnění technických aspektů definic v čl. 3 bodě 2 písm. a) a d) a dále v čl. 3 bodech 6, 7, 8, 9 a 10 ; |
|
b) |
stanovení technických hledisek pro hodnocení, zda situace představují nízké riziko praní peněz nebo financování terorismu , tak jak jsou uvedeny v čl. 11 odst. 2 a 5 ; |
|
c) |
stanovení technických hledisek pro hodnocení, zda situace představují vysoké riziko praní peněz nebo financování terorismu , tak jak jsou uvedeny v článku 13; |
|
d) |
stanovení technických kritérií pro posouzení otázky, zda je v souladu s čl. 2 odst. 2 možné neuplatňovat tuto směrnici na určité fyzické nebo právnické osoby provádějící finanční činnost příležitostně nebo velmi omezeně. |
2. V každém případě Komise přijme první prováděcí opatření týkající se odst. 1 písm. b) a d) do 6 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
3. Komise v souladu s postupem podle čl. 41 odst. 2 upraví částky uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. e), v čl. 7 písm. b), v čl. 10 odst. 1 a v čl. 11 odst.5 písm. a) a d), přičemž zohlední právní předpisy Společenství, hospodářský vývoj a změny mezinárodních norem.
4. Komise v souladu s postupem podle čl. 41 odst. 2 přijme rozhodnutí, jestliže zjistí, že některá třetí země nesplňuje podmínky stanovené v čl. 11 odst. 1 nebo 2, čl. 28 odst. 3, 4 nebo 5 nebo v opatřeních přijatých v souladu s odst. 1 písm. b) nebo čl. 16 odst. 1. písm. b) nebo že právní předpisy třetí země nepovolují uplatňování opatření požadovaných podle čl. 31 odst. 1 prvního pododstavce.
Článek 41
1. Komisi bude pomáhat Výbor pro předcházení praní peněz a financování terorismu , dále jen „výbor“.
2. Tam, kde se odkazuje na tento odstavec, budou platit články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES se zřetelem k ustanovením článku 8 tohoto rozhodnutí a za předpokladu, že prováděcí opatření přijatá v souladu s tímto postupem nezmění zásadní ustanovení této směrnice .
Období určené v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES bude stanoveno na tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
4. Aniž by byla dotčena již přijatá prováděcí opatření, uplatnění ustanovení této směrnice týkajících se schválení technických pravidel a rozhodnutí v souladu s postupem uvedeným v odstavci 2 bude přerušeno čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost. Na návrh Komise může Evropský parlament a Rada příslušná ustanovení obnovit v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy a za tímto účelem je přezkoumat před uplynutím této čtyřleté lhůty.
Kapitola VII
Závěrečná ustanovení
Článek 42
Do dvou let od uplynutí lhůty pro provedení stanovené v článku 45 a alespoň ve třech ročních obdobích poté vypracuje Komise zprávu o provádění této směrnice a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Do první zprávy Komise zahrne zvláštní přezkum zacházení s právníky a dalšími profesemi.
Článek 43
Před ... (18) Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o procentuálních limitech v čl. 3 bodě 6, přičemž zohlední zejména možné výhody a následky snížení procentuálních hodnot uvedených v čl. 3 bodě 6 písm. a) podbodě i), a v čl. 3 bodě 6 písm. b) podbodech i) a iii) z 25% na 20 %. Na základě této zprávy může Komise předložit návrh na změnu této směrnice.
Článek 44
Zrušuje se směrnice 91/308/EHS.
Odkazy na zrušenou směrnici budou vykládány jako na odkazy na tuto směrnici a budou čteny v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze.
Článek 45
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ... (19). Neprodleně sdělí Komisi text těchto ustanovení a srovnávací tabulku zachycující vztahy mezi těmito ustanoveními a touto směrnicí.
Tato ustanovení, až je členské státy přijmou, budou obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo budou takovým odkazem provázeny při příležitosti jejich oficiálního zveřejnění. Členské státy určí, jakým způsobem se takový odkaz má provést.
Členské státy sdělí Komisi text hlavních ustanovení vnitrostátního práva, která přijaly v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice.
Článek 46
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské Unie.
Článek47
Tato směrnice je určena členským státům.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Úř. věst. C [...], [...], s. [...].
(2) Úř. věst. C 40, 17.2.2005, s. 9.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. května 2005.
(4) Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77. Směrnice ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 76).
(5) Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1.
(6) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(7) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s.1).
(8) Rozhodnutí Rady 2000/642/SVV ze dne 17. října 2000 o způsobech spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států při výměně informací (Úř. věst. L 271, 24.10.2000, s. 4).
(9) Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.
(10) Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná Směrnicí Komise 2004/69/ES (Úř. věst. L 125, 28.4.2004, s. 44).
(11) Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1. Směrnice ve znění Směrnice Rady 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).
(12) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.
(13) Úř. věst. L 9, 15.1.2003, s. 3.
(14) Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.
(15) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.
(16) Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 39.
(17) Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.
(18) 60 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(19) 24 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
PŘÍLOHA
SROVNÁVACÍ TABULKA
|
Tato směrnice |
Směrnice 91/308/EHS |
|
Čl. 1 odst. 1 |
Článek 2 |
|
Čl. 1 odst. 2 písm. a) až d) |
Čl. 1 písm. C) |
|
Čl. 1 odst. 3 až 4 |
— |
|
Čl. 2 odst. 1 bod 1 |
Čl. 2a bod 1 |
|
Čl. 2 odst. 1 bod 2 |
Čl. 2a bod 2 |
|
Čl. 2 odst. 1 bod 3 písm. a), b) a písm. d) až f) |
Čl. 2a body 3 až 7 |
|
Čl. 2 odst. 1 bod 3 písm. c) |
— |
|
Čl. 2 odst. 2 |
— |
|
Čl. 3 bod 1 |
Čl. 1 písm. A) |
|
Čl. 3 bod 2 písm. a) |
Čl. 1 písm. B) bod 1 |
|
Čl. 3 bod 2 písm. b) |
Čl. 1 písm. B) bod 2 |
|
Čl. 3 bod 2 písm. c) |
Čl. 1 písm. B) bod 3 |
|
Čl. 3 bod 2 písm. d) |
Čl. 1 písm. B) bod 4 |
|
Čl. 3 bod 2 písm. e) |
— |
|
Čl. 3 bod 2 písm. f) |
Čl. 1 písm. B) odstavec 2 |
|
Čl. 3 bod 3 |
Čl. 1 písm. D) |
|
Čl. 3 bod 4 |
Čl. 1 písm. E) první pododstavec |
|
Čl. 3 bod 5 |
Čl. 1 písm... E) druhý pododstavec |
|
Čl. 3 bod 5 písm. a) |
— |
|
Čl. 3 bod 5 písm. b) |
Čl. 1 písm. E) první odrážka |
|
Čl. 3 bod 5 písm. c) |
Čl. 1 písm. E) druhá odrážka |
|
Čl. 3 bod 5 písm. d) |
Čl. 1 písm. E) třetí odrážka |
|
Čl. 3 bod 5 písm. e) |
Čl. 1 písm. E) čtvrtá odrážka |
|
Čl. 3 bod 5 písm. f) |
Čl. 1 písm. E) pátá odrážka a třetí pododstavec |
|
Čl. 3 bod 6 |
— |
|
Čl. 3 bod 7 |
— |
|
Čl. 3 bod 8 |
— |
|
Čl. 3 bod 9 |
— |
|
Čl. 3 bod 10 |
— |
|
Článek 4 |
— |
|
Článek 5 |
Článek 15 |
|
Článek 6 |
— |
|
Čl. 7 písm. a) |
Čl. 3 odst. 1 |
|
Čl. 7 písm. b) |
Čl. 3 odst. 2 |
|
Čl. 7 písm. c) |
Čl. 3 odst. 8 |
|
Čl. 7 písm. d) |
Čl. 3 odst. 7 |
|
Čl. 8 odst. 1 písm. a) |
Čl. 3 odst. 1 |
|
Čl. 8 odst. 1 písm. b) až d) |
— |
|
Čl. 8 odst. 2 |
— |
|
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 3 odst. 1 |
|
Čl. 9 odst. 2 až 6 |
— |
|
Článek 10 |
Čl. 3 odst. 5 a 6 |
|
Čl. 11 odst. 1 |
Čl. 3 odst. 9 |
|
Ćl. 11 odst. 2 až 4 |
— |
|
Čl. 11 odst. 5 písm. a) |
Čl. 3 odst. 3 |
|
Čl. 11 odst. 5 písm. b) |
Čl. 3 odst. 4 |
|
Čl. 11 odst. 5 písm. c) |
Čl. 3 odst. 4 |
|
Čl. 11 odst. 5 písm. d) |
— |
|
Článek 12 |
— |
|
Čl. 13 odst. 1 a 2 |
Čl. 3 odst. 11 |
|
Čl. 13 odst. 3 a 4 |
— |
|
Čl. 13 odst. 5 a 6 |
— |
|
Článek 14 |
— |
|
Článek 15 |
— |
|
Článek 16 |
— |
|
Článek 17 |
— |
|
Článek 18 |
— |
|
Článek 19 |
— |
|
Článek 20 |
Článek. 5 |
|
Článek 21 |
— |
|
Článek 22 |
Čl. 6 odst. 1 a 2 |
|
Článek 23 |
Čl. 6 odst. 3 |
|
Článek 24 |
Článek. 7 |
|
Článek 25 |
Článek. 10 |
|
Článek 26 |
Článek. 9 |
|
Článek 27 |
— |
|
Čl. 28 odst. 1 |
Čl. 8 odst. 1 |
|
Čl. 28 odst. 2 až 7 |
— |
|
Článek 29 |
— |
|
Čl. 30 písm. a) |
Čl. 4 první odrážka |
|
Čl. 30 písm. b) |
Čl. 4 druhá odrážka |
|
Článek 31 |
— |
|
Článek 32 |
— |
|
Článek 33 |
— |
|
Článek 34 |
Čl. 11 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 35 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 11 odst. 1 písm. b) první věta |
|
Čl. 35 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 11 odst. 1 písm. b) druhá věta |
|
Čl. 35 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec |
|
Čl. 35 odst. 2 |
Čl. 11 odst. 2 |
|
Čl. 35 odst. 3 |
— |
|
Článek 36 |
— |
|
Článek 37 |
— |
|
Článek 38 |
— |
|
Článek 39 |
Článek 14 |
|
Článek 40 |
— |
|
Článek 41 |
— |
|
Článek 42 |
Článek 17 |
|
Článek 43 |
— |
|
Článek 44 |
— |
|
Článek 45 |
Článek 16 |
P6_TA(2005)0199
Změna akčních programů pro rovnost žen a mužů***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2001/51/ES, kterým se zavádí akční program týkající se strategie Společenství pro rovnost žen a mužů, a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 848/2004/ES, kterým se zavádí akční program Společenství na podporu organizací působících na evropské úrovni v oblasti rovnosti žen a mužů (KOM(2004)0551 — C6-0107/2004 — 2004/0194(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0551) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl.13 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0107/2004), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovné příležitosti a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0132/2005), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným zněním; |
|
3. |
má za to, že finanční výkaz k návrhu Komise je slučitelný se stropem okruhu 3 současných finančních výhledů, aniž by došlo k omezení jiných politik; |
|
4. |
žádá Komisi, aby v rámci nových finančních výhledů pro období 2007-2013 jasně uvedla vhodná rozpočtová opatření pro akční program týkající se strategie Společenství pro rovnosti žen a mužů (2001-2005) (2) a akčního programu Společenství, jehož cílem je podporovat organizace působící na evropské úrovni v oblasti rovnosti žen a mužů (3); |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněn v Úř. věst.
P6_TA(2005)0200
Čelní ochrana u motorových vozidel ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o použití systémů čelní ochrany na motorových vozidlech a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (KOM(2003)0586 — C5-0473/2003 — 2003/0226(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0586) (1) |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C5-0473/2003), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0053/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svou svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu, Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2003)0226
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. května 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/.../ES o použití systémů čelní ochrany na motorových vozidlech a o změně směrnice Rady 70/156/EHS
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Systémy zajišťující dodatečnou čelní ochranu pro motorová vozidla jsou v posledních letech stále více používány. Některé z těchto systémů představují v případě srážky riziko pro bezpečnost chodců a dalších účastníků silničního provozu. Je proto nutné přijmout opatření na ochranu veřejnosti před takovými riziky. |
|
(2) |
Systémy čelní ochrany mohou být dodávány jako součást původního vybavení připevněná k vozidlům nebo mohou být nabízeny na trhu jako samostatné technické celky. Technické požadavky pro schvalování typu motorových vozidel s ohledem na jakýkoli systém čelní ochrany, které lze připevnit k vozidlu, by měly být harmonizovány, aby se předešlo přijetí požadavků, jež by se v jednotlivých členských státech lišily, a aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu. Ze stejných důvodů je nezbytné harmonizovat technické požadavky pro schvalování typu systémů čelní ochrany jako samostatných technických celků ve smyslu směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (3). |
|
(3) |
Je nutné kontrolovat použití systémů čelní ochrany a stanovit požadavky na zkoušky, výrobu a montáž, kterým musí vyhovovat všechny systémy čelní ochrany, jež jsou dodávány jako součást původního vybavení připevněná k vozidlům nebo nabízeny na trhu jako samostatný technický celek. Zkoušky by měly vyžadovat, aby systémy čelní ochrany byly navrženy tak, aby zlepšily bezpečnost chodců a snížily počet úrazů. |
|
(4) |
Na tyto požadavky je třeba nahlížet i v kontextu ochrany chodců a jiných zranitelných uživatelů silnic a v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/102/ES ze dne 17. listopadu 2003 o ochraně chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu před střetem a v případě střetu s motorovým vozidlem a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (4). Ustanovení této směrnice by měla být revidována ve světle pozdějšího výzkumu a zkušeností získaných během prvních čtyř let platnosti. |
|
(5) |
Opatření nezbytná pro provádění této směrnice a pro její přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5). |
|
(6) |
Tato směrnice je jednou ze samostatných směrnic v rámci postupu ES schvalování typu stanoveného směrnicí 70/156/EHS. |
|
(7) |
Komise by měla sledovat dopad této směrnice a informovat o něm Radu a Evropský parlament. Pokud to bude považováno za nezbytné pro dosažení dalšího zlepšení ochrany chodců, Komise by měla navrhnout pozměnění této směrnice v návaznosti na technický pokrok. |
|
(8) |
Na některá vozidla, jež mohou být vybavena systémem čelní ochrany a která spadají do oblasti působnosti této směrnice, se však nebude vztahovat směrnice 2003/102/ES. Požadavky na provedení zkoušky nárazu makety nohy podle této směrnice mohou být u takovýchto vozidel považovány za technicky neproveditelné. Pro dosažení větší bezpečnosti chodců s ohledem na úrazy hlady mohou být pouze u těchto vozidel povoleny jiné požadavky na provedení zkoušky nárazu makety nohy. Musí se však zajistit, aby montáž systému čelní ochrany nezvýšila riziko zranění nohou chodců nebo ostatních zranitelných účastníků silničního provozu. |
|
(9) |
Protože cíle činností, které je třeba učinit, tedy prosazovat bezpečnost chodců a dalších nechráněných účastníků silničního provozu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může ho být z důvodu rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné. |
|
(10) |
Tato směrnice je součástí Evropského akčního programu pro bezpečnost silničního provozu a mohou ji doplňovat opatření na vnitrostátní úrovni, jež zakážou nebo omezí používání systémů čelní ochrany dostupných na trhu již před vstupem této směrnice v platnost. |
|
(11) |
Směrnice 70/156/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Předmět
Tato směrnice je zaměřena na zvýšení bezpečnosti chodců a vozidel prostřednictvím pasivních opatření. Stanoví technické požadavky pro schvalování typu motorových vozidel s ohledem na systémy čelní ochrany dodávané jako součást původního vybavení připevněná k vozidlům nebo jako samostatné technické celky.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice platí níže uvedené definice:
|
1. |
„vozidlem“ se rozumí jakékoli motorové vozidlo kategorie M1 |
|
2. |
„samostatným technickým celkem“ se rozumí jakékoli zařízení definované v článku 2 směrnice 70/156/EHS a určené k montáži a použití na jednom nebo více z daných typů motorových vozidel třídy M1 nebo N1 (do 3,5 tuny). |
Článek 3
Ustanovení o schvalování typu
1. S účinkem od ... (6) nesmějí členské státy v případě nového typu vozidla vybaveného systémem čelní ochrany, který vyhovuje požadavkům stanoveným v příloze I a příloze II, z důvodů souvisejících se systémy čelní ochrany:
|
a) |
odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu, |
|
b) |
zakázat registraci, prodej nebo uvádění do provozu. |
2. S účinkem od ... (6) nesmějí členské státy v případě nového systému čelní ochrany, který je poskytován jako samostatný technický celek a který vyhovuje požadavkům stanoveným v příloze I a příloze II:
|
a) |
odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu, |
|
b) |
zakázat prodej nebo uvádění do provozu. |
3. S účinkem od ... (7) musí členské státy v případě typu vozidla vybaveného systémem čelní ochrany nebo typu systému čelní ochrany dostupného jako samostatný technický celek, který nesplňuje požadavky stanovené v příloze I a příloze II, odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu.
4. S účinkem od ... (8) musí členské státy v případě vozidel, která nesplňují požadavky stanovené v příloze I a příloze II této směrnice, z důvodů souvisejících se systémy čelní ochrany:
|
a) |
považovat certifikáty shody, které jsou přiloženy k novým vozidlům v souladu s ustanoveními směrnice 70/156/EHS, za již neplatné pro účely čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS; |
|
b) |
odmítnout registraci, prodej nebo uvádění do provozu těch nových vozidel, k nimž není přiložen certifikát shody podle směrnice 70/156/EHS. |
5. S účinkem od ... (8) budou požadavky uvedené v příloze I a příloze II této směrnice ve vztahu k systémům čelní ochrany dostupným jako samostatné technické celky platit pro účely čl. 7. odst. 2 směrnice 70/156/EHS.
Článek 4
Prováděcí opatření a změny
1. Podrobné technické požadavky pro provádění zkoušek stanovené v oddíle 3 přílohy I této směrnice přijme Komise, které bude nápomocen výbor zřízený podle čl. 13 odst. 1 směrnice 70/156/EHS v souladu s postupem stanoveným v čl. 13 odst. 3 této směrnice.
2. Změny této směrnice nezbytné pro její přizpůsobení přijímá Komise podle článku 13 směrnice 70/156/EHS.
Článek 5
Přezkum
Nejpozději ... (9) ve světle technického pokroku a zkušeností, Komise přezkoumá technická ustanovení této směrnice a zejména podmínky pro vyžadování zkoušky střetu modelu horní části dolní končetiny s „nárazníkovou“ částí systému čelní ochrany, zahrnutí zkoušky střetu modelu hlavy dospělého člověka se systémem čelní ochrany a stanovení podmínek zkoušky střetu modelu hlavy dítěte se systémem čelní ochrany. Výsledky tohoto přezkumu budou předmětem zprávy Komise pro Evropský parlament a Radu.
Pokud z výsledku této revize vyplyne vhodnost upravit technická ustanovení této směrnice, mohou být tyto úpravy provedeny v souladu se způsobem stanoveným v článku 13 směrnice 70/156/EHS.
Článek 6
Změny směrnice 70/156/EHS
Přílohy I, III, IV a XI směrnice 70/156/EHS se mění způsobem uvedeným v příloze III této směrnice.
Článek 7
Provedení
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do... (10). Neprodleně sdělí Komisi text těchto předpisů.
Budou tyto předpisy používat od ... (10).
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi text hlavních ustanovení vnitrostátních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 8
Samostatné technické celky
Tato směrnice však neomezuje pravomoc členských států zakázat nebo omezit používání systémů čelní ochrany, které byly na trh uvedeny jako samostatné technické celky předtím, než tato směrnice vstoupila v platnost.
Článek 9
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 10
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 18.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26.5.2005.
(3) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/104/ES (Úř. věst. L 337, 13.11.2004, s.13).
(4) Úř. věst. L 321, 6.12.2003, s. 15.
(5) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(6) Devět měsíců po vyhlášení této směrnice.
(7) Dvanáct měsíců po vyhlášení této směrnice.
(8) Osmnáct měsíců po vyhlášení této směrnice.
(9) Čtyři roky a devět měsíců po vyhlášení této směrnice.
(10) Devět měsíců po vyhlášení této směrnice.
PŘÍLOHY
SEZNAM PŘÍLOH
|
Příloha I |
Technická ustanovení |
|
Příloha II |
Správní ustanovení: |
|
Dodatek 1: Informační dokument (vozidlo) |
|
|
Dodatek 2: Informační dokument (samostatný technický celek) |
|
|
Dodatek 3: Certifikát schválení typu (vozidlo) |
|
|
Dodatek 4: Certifikát schválení typu (samostatný technický celek) |
|
|
Dodatek 5: Příklad značky ES schválení typu |
|
|
Příloha III |
Změny směrnice 70/156/EHS |
PŘÍLOHA I
Technická ustanovení
1. DEFINICE
Pro účely této směrnice platí níže uvedené definice.
1.1. „Typem vozidla“ se rozumí kategorie motorového vozidla, které se v části před čelními A sloupky neliší v těchto významných parametrech:
|
— |
struktura, |
|
— |
hlavní rozměry, |
|
— |
materiály vnějšího povrchu vozidla, |
|
— |
uspořádání prvků (vnější a vnitřní), |
|
— |
způsob upevnění systému čelní ochrany, |
a to v rozsahu, v němž se lze domnívat, že má dopad na platnost výsledků zkoušek předepsaných v této směrnici.
Pro účely posuzování systémů čelní ochrany, kterým má být uděleno schválení typu jako samostatné technické celky lze všechny odkazy na vozidlo chápat jako odkazy na rám, na nějž se systém montuje při zkouškách a který má představovat čelní část konkrétního typu vozidla, pro které je systému udělováno schválení typu .
1.2. „Běžná jízdní poloha“ j e poloha vozidla na vozovce v provozním stavu, s pneumatikami nahuštěnými na doporučený tlak, s předními koly v přímé poloze, maximálním objemem všech kapalin nutných k provozu vozidla, veškerým standardním vybavením od výrobce vozidla, se zátěží 75 kg umístěnou na předním sedadle řidiče a zátěží 75 kg umístěnou na předním sedadle spolujezdce a zavěšením podvozku nastaveným pro jízdní rychlost 40 nebo 35 km/h při běžných podmínkách jízdy udávaných výrobcem (zejména u vozidel s aktivním zavěšením podvozku nebo automatickým vyrovnávacím systémem).
1.3. „Vnějším povrchem“ se rozumí vnější část vozidla před A sloupky včetně kapoty, křidélek, osvětlení a zařízení světelné signalizace a viditelné posilovací prvky.
1.4. „Rádiem zakřivení“ se rozumí rádius kružnice, která nejpřesněji odpovídá oblému tvaru posuzovaného prvku.
1.5. „Nejzazším vnějším okrajem“ vozidla se rozumí, vzhledem ke stranám vozidla, rovina rovnoběžná se středovou podélnou rovinou, jež splývá s jeho vnějším okrajem, a, vzhledem k přední a zadní části vozidla, kolmá příčná rovina, která splývá s předním a zadním okrajem vozidla bez ohledu na průmět:
|
— |
pneumatik blízko místa styku s vozovkou a ventilů pro připojení zařízení na měření tlaku v pneumatikách, |
|
— |
všech protiskluzových zařízení, která mohou být připevněna na kolech, |
|
— |
zpětných zrcátek, |
|
— |
postranních světel směrové signalizace, zadních obrysových světel, předních a zadních potkávacích světel a parkovacích světel, |
|
— |
vzhledem k přední a zadní části vozidla, součástí připevněných na nárazníky, tahacích zařízení a výfuků. |
1.6. „Nárazníkem“ se dle schválení typu rozumí čelní, vnější spodní část vozidla. Zahrnuje jak veškeré prvky vozidla, jejichž účelem je chránit vozidlo v případě čelní srážky s jiným vozidlem v nízké rychlosti, tak přídavná zařízení k této části vozidla, jako jsou např. podložky pro připevnění registrační značky. Nezahrnuje zařízení, která jsou k vozidlu připevněna po schválení typu a jejichž účelem je dodatečná čelní ochrana vozidla.
1.7. „Systémem čelní ochrany“ se rozumí samostatný prvek nebo prvky, jako např. pevný ochranný rám, nebo přídatný nárazník, který je umístěn nad nebo pod nárazník, který je součástí původního vybavení a je určen k ochraně vnějšího povrchu vozidla před poškozením v případě srážky s objektem. Prvky, jejichž celková hmotnost činí méně než 0,5 kg, určené k ochraně světel, se z této definice vyjímají.
1.8. „Referenční linie předního okraje karoserie“ se definuje jako geometrické místo bodů dotyku 1 000 mm dlouhého příložného pravítka s předním povrchem karoserie, když se příložným pravítkem udržovaným v poloze rovnoběžné se svislou podélnou rovinou vozidla, skloněným v úhlu 50o směrem dozadu a s dolním koncem 600 mm nad vozovkou pohybuje příčně podél předního okraje karoserie tak, že se jí stále dotýká. U vozidel s horním povrchem kapoty skloněným v podstatě v úhlu 50o, takže příložné pravítko vykazuje spíše souvislý nebo vícenásobný dotyk než bodový, se vztažná čára stanoví s pravítkem skloněným v úhlu 40o směrem dozadu. Je-li vozidlo takového tvaru, že se v určitém postranním místě dotkne povrchu vozidla nejprve spodní konec pravítka, považují se body dotyku v této poloze za body referenční linie předního okraje karoserie. Je-li vozidlo takového tvaru, že se v určitém postranním místě dotkne povrchu vozidla nejprve horní konec pravítka, považuje se za referenční linii předního okraje karoserie v této postranní poloze dosah ovinutí 1 000 mm podle definice v bodě 1.14.
Jestliže se pravítko v průběhu tohoto postupu dotkne horní hrany nárazníku, považuje se tato hrana pro účely této směrnice rovněž za přední okraj karoserie.
1.9. „Horní referenční linie systému čelní ochrany“ označuje horní hranici důležitých bodů kontaktu chodce se systémem čelní ochrany nebo vozidla. Definuje se jako geometrická rovina nejvyšších bodů kontaktu mezi přímou hranou o délce 700 mm a systémem čelní ochrany nebo přední částí vozidla (dojde-li ke kontaktu), když se přímá hrana držená rovnoběžně k svislé podélné rovině vozidla a skloněná směrem zpět o 20° protne s přední částí vozidla a současně udržuje kontakt s vozovkou a s povrchem systému čelní ochrany nebo vozidla.
1.10. „Dolní referenční linie systému čelní ochrany“ označuje dolní hranici důležitých bodů kontaktu chodce se systémem čelní ochrany nebo vozidla. Definuje se jako geometrická rovina nejnižších bodů kontaktu mezi přímou hranou o délce 700 mm a systémem čelní ochrany, když se přímá hrana držená rovnoběžně k svislé podélné rovině vozidla a skloněná směrem vpřed o 25° protne s přední částí vozidla a současně udržuje kontakt s vozovkou a s povrchem systému čelní ochrany nebo vozidla.
1.11. „ Horní výška systému čelní ochrany“ je svislá vzdálenost mezi vozovkou a horní referenční linií systému čelní ochrany definovanou v bodě 1.9 při postavení vozidla v běžné jízdní poloze.
1.12. „ Dolní výška systému čelní ochrany“ je svislá vzdálenost mezi vozovkou a dolní referenční linií systému čelní ochrany definovanou v bodě 1.10 při postavení vozidla v běžné jízdní poloze.
1.13. „Biomechanické kritérium hlavy (HPC)“ se vypočítá pomocí následujícího vzorce:
kde „a“ je výsledné zrychlení v těžišti hlavy (m/s2) jako násobek „g“ zaznamenané oproti času a filtrované na kanálové frekvenci 1000 Hz; t1 a t2 jsou dva časové údaje určující počátek a konec daného období záznamu, pro který je hodnota HPC maximální mezi první a poslední vteřinou kontaktu. Hodnoty HPC, pro něž je časový interval (t1 — t2) delší než 15 ms, se neberou v potaz pro účely výpočtu maximální hodnoty.
1.14. „Dosah ovinutí 1 000 mm“ je geometrické místo bodů opsané na předním horním povrchu jedním koncem 1 000 mm dlouhé ohebné pásky udržované ve svislé podélné rovině vozidla a posouvané příčně podél předku kapoty a nárazníku. Páska je po celou dobu měření napjatá, přičemž se jeden konec dotýká vozovky svisle pod přední stranou nárazníku a druhý se dotýká předního horního povrchu. Vozidlo je v běžné jízdní poloze.
1.15. „Referenční linie předního okraje systému čelní ochrany“ je definována jako geometrické místo bodů dotyku 1 000 mm dlouhého příložného pravítka s předním povrchem systému čelní ochrany, když se příložným pravítkem udržovaným v poloze rovnoběžné se svislou podélnou rovinou vozidla, skloněným v úhlu 50 ° směrem dozadu pohybuje příčně podél náběžné hrany systému čelní ochrany tak, že se jí stále dotýká. U vozidel s horním povrchem systému čelní ochrany skloněným v podstatě v úhlu 50 °, takže příložné pravítko vykazuje spíše souvislý nebo vícenásobný dotyk než bodový, se referenční linie stanoví s pravítkem skloněným v úhlu 40 ° směrem dozadu.
2. USTANOVENÍ PRO VÝROBU A MONTÁŽ
2.1. Systémy čelní ochrany
Následující požadavky platí stejnou měrou pro systémy čelní ochrany dodávané jako připevněné součásti nových vozidel a pro systémy čelní ochrany dodávané jako samostatné technické celky k montáži na určená vozidla.
Se souhlasem příslušného schvalovacího orgánu mohou však být požadavky uvedené v bodu 3 považovány za splněné na základě jakýchkoliv odpovídajících zkoušek systému čelní ochrany provedených podle požadavků jiné směrnice o schválení typu.
2.1.1. Součásti systému čelní ochrany musí být vyrobeny tak, aby veškeré pevné plochy kterých se může dotknout koule o průměru 100 mm , měly minimální poloměr zakřivení 5 mm.
2.1.2. Celková hmotnost systému čelní ochrany včetně veškerých úchytů a držáků nesmí přesáhnout 1,2% hmotnosti vozidla, pro něž je určen, přičemž maximální povolená hmotnost činí 18 kg.
2.1.3. Systém čelní ochrany připevněný na vozidle nesmí v žádném bodě převyšovat referenční linii předního okraje karoserie, jak je definována v bodě 1.8., při měření svislé podélné roviny průřezu vozidla v tomto bodě.
2.1.4. Systém čelní ochrany nesmí rozšířit vozidlo, k němuž je připevněn. Pokud celková šířka systému čelní ochrany představuje více než 75 % šířky vozidla, musí být konce systému zahnuty směrem k vnějšímu povrchu, aby se riziko zachycení snížilo na minimum. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud je systém čelní ochrany zapuštěný do karoserie nebo je její součástí nebo pokud jsou konce systému zahnuty tak, že nedoje ke kontaktu mezi nimi a koulí o průměru 100 mm a že mezera mezi konci systému a okolní karoserií není větší než 20 mm.
2.1.5. Při splnění podmínek bodu 2.1.4. nesmí být mezera mezi součástmi systému čelní ochrany a vnějším povrchem pod systémem čelní ochrany větší než 80 mm. Na prohlubně v povrchu karoserie pod systémem čelní ochrany (jako otvory v mřížce chladiče, otvory sání vzduchu apod.) se nebere ohled.
2.1.6. Aby byla zachována účelnost nárazníku vozidla, nesmí být podélná vzdálenost mezi nejpřednější částí nárazníku a nejpřednější částí systému čelní ochrany v žádném místě na boku vozidla větší než 50 mm.
2.1.7. Systém čelní ochrany nesmí výraznou měrou snižovat účinnost nárazníku. Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže na systému čelní ochrany jsou nejvýše dvě svislé součásti a žádné vodorovné součásti přečnívající nárazník.
2.1.8. Systém čelní ochrany nesmí být nakloněn vpřed od svislice. Nejvyšší součásti systému čelní ochrany nesmí vyčnívat směrem vzhůru nebo zpět (k čelnímu sklu) více než 50 mm nad referenční linii předního okraje karoserie vozidla, jak je definována v bodě 1.8. a která se stanovuje při sejmutém systému čelní ochrany. Každý bod se měří na svislé podélné rovině skrze vozidlo a tento bod.
2.1.9. Soulad s požadavky ostatních směrnic o schvalování typu vozidel nesmí být připevněním systému čelní ochrany narušen .
2.2. Systémy čelní ochrany jako samostatné technické celky nesmějí být distribuovány, nabízeny k prodeji ani prodávány, jestliže nejsou doplněny o seznam typů vozidel, pro něž byl systém čelní ochrany schválen, a srozumitelnými pokyny k montáži. Pokyny k montáži musí obsahovat konkrétní návod na připevnění včetně způsobů uchycení pro vozidla, pro něž byl celek schválen, a které umožní připevnění schválených součástí na vozidlo způsobem, jenž je v souladu s příslušnými ustanoveními bodu 2.1.
3. USTANOVENÍ PRO ZKOUŠKY
3.1. Aby systémy čelní ochrany mohly být schváleny, musejí vyhovět těmto zkouškám:
3.1.1 Náraz dolní části makety nohy do systému čelní ochrany. Tato zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Maximální dynamický úhel ohybu kolena nesmí překročit 21,0°, maximální dynamický střižný posuv kolenního kloubu nesmí překročit 6,0 mm a zrychlení měřené na horním konci bérce nesmí překročit 200 g.
3.1.1.1. Avšak s ohledem na systémy čelní ochrany, které byly schváleny jako samostatné technické celky určené k použití na stanovených vozidlech o celkové přípustné hmotnosti nepřevyšující 2,5 tun, kterým bylo uděleno schválení typu před 1. říjnem 2005, nebo vozidlech o celkové přípustné hmotnosti převyšující 2,5 tun, mohou být ustanovení bodu 3.1.1. nahrazena ustanoveními bodu 3.1.1.1.1. nebo 3.1.1.1.2.
3.1.1.1.1. Zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Maximální dynamický úhel ohybu kolena nesmí překročit 26,0°, maximální dynamický střižný posuv kolenního kloubu nesmí překročit 7,5 mm a zrychlení měřené na horním konci bérce nesmí překročit 250 g.
3.1.1.1.2. Zkoušky se provádějí na vozidle s připevněným systémem čelní ochrany a bez připevněného systému čelní ochrany při rychlosti nárazu 40 km/h. Obě zkoušky se provádějí na rovnocenných místech dle dohody s příslušným zkušebním orgánem. Zaznamenají se hodnoty maximálního dynamického úhlu ohybu kolena, maximálního dynamického střižného posuvu kolenního kloubu a zrychlení měřeného na horním konci bérce. V každém případě hodnoty zaznamenané u vozidla s připevněným systémem čelní ochrany nesmí překročit 90% hodnot zaznamenaných u vozidla bez připevněného systému čelní ochrany.
3.1.1.2. Pokud je spodní část systému čelní ochrany vyšší než 500 mm, musí být tato zkouška nahrazena zkouškou nárazu horní části makety nohy do systému čelní ochrany uvedenou v bodě 3.1.2.
3.1.2. Náraz horní části makety nohy do systému čelní ochrany. Tato zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Okamžitý součet nárazových sil v závislosti na čase nesmí překročit 7,5 kN a ohybový moment působící na maketu nesmí překročit 510 Nm.
Náraz horní části makety nohy do nárazníkové části systému čelní ochrany se provádí, jestliže výška spodní nárazníkové části systému čelní ochrany činí ve zkouškovém postavení více než 500 mm.
3.1.2.1. Avšak s ohledem na systémy čelní ochrany, které byly schváleny jako samostatné technické celky určené k použití na stanovených vozidlech o celkové přípustné hmotnosti nepřevyšující 2,5 tun, kterým bylo uděleno schválení typu před 1. říjnem 2005, nebo vozidlech o celkové přípustné hmotnosti převyšující 2,5 tun, mohou být ustanovení bodu 3.1.2. nahrazena ustanoveními bodu 3.1.2.1.1. nebo 3.1.1.1.2.
3.1.2.1.1. Zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Okamžitý součet nárazových sil v závislosti na čase nesmí překročit 9,4 kN a ohybový moment působící na maketu nesmí překročit 640 Nm;
3.1.2.1.2. Zkoušky se provádějí na vozidle s připevněným systémem čelní ochrany a bez připevněného systému čelní ochrany při rychlosti nárazu 40 km/h. Obě zkoušky se provádějí na rovnocenných místech dle dohody s příslušným zkušebním orgánem. Zaznamená se okamžitý součet nárazových sil a ohybový moment působící na maketu. V každém případě hodnoty zaznamenané u vozidla s připevněným systémem čelní ochrany nesmí překročit 90% hodnot zaznamenaných u vozidla bez připevněného systému čelní ochrany.
3.1.2.2. Pokud je spodní část systému čelní ochrany nižší než 500 mm, není tato zkouška vyžadována.
3.1.3. Náraz horní části makety nohy do čelní hrany systému čelní ochrany. Tato zkouška se provádí při rychlosti nárazu 40 km/h. Okamžitý součet nárazových sil v závislosti na čase na horní a spodní část makety by neměl překročit možný cíl 5,0 kN a ohybový moment působící na maketu by neměl překročit možný cíl 300 Nm. Oba údaje se zaznamenají pouze pro kontrolní účely.
3.1.4. Náraz makety hlavy dítěte/ hlavy malého dospělého člověka do systému čelní ochrany. Zkouška se provádí při nárazové rychlosti 35 km/h za použití zkušební makety o hmotnosti 3,5 kg pro dítě/malého dospělého člověka. Biomechanické kritérium hlavy (HPC) vypočítané z výsledků časových průběhů akcelerometru podle bodu 1.13 nesmí v žádném případu překročit hodnotu 1000.
PŘÍLOHA II
SPRÁVNÍ USTANOVENÍ PRO SCHVALOVÁNÍ TYPU
1. ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU
1.1. Žádost o ES schválení typu vozidla s ohledem na skutečnost, že je vybaveno připevněným systémem čelní ochrany
1.1.1. Vzor požadovaného informačního dokumentu podle čl. 3 odst. 1 směrnice 70/156/EHS je v dodatku 1.
1.1.2. Vozidlo s připevněným systémem čelní ochrany odpovídající typu vozidla, pro něž je požadováno schválení typu, musí být předáno technické zkušebně odpovědné za schválení typu. Na požádání musí být technické zkušebně taktéž předány specifické součásti nebo vzorky použitých materiálů.
1.2. Žádost o ES schválení typu s ohledem na systémy čelní ochrany považované za samostatné technické celky
1.2.1. Vzor požadovaného informačního dokumentu podle čl. 3 odst. 1 směrnice 70/156/EHS je v dodatku 2.
1.2.2. Jeden vzorek typu systému čelní ochrany, který má být schválen, se předá technické zkušebně odpovědné za zkoušky schválení typu. Bude-li to zkušebna považovat ze nutné, může požádat o další vzorky. Vzorky se zřetelně a nesmazatelně označí obchodním jménem žadatele nebo značkou a určením typu. Přijmou se opatření pro pozdější povinné uvedení značky ES schválení typu.
2. UDĚLOVÁNÍ ES SCHVÁLENÍ TYPU
2.1. Vzory certifikátů ES schválení typu podle čl. 4 odst. 3 a, přichází-li to v úvahu, podle čl. 4 odst. 4 směrnice 70/156/EHS jsou uvedeny:
|
— |
v dodatku 3 pro žádosti uvedené v bodě 1.1, |
|
— |
v dodatku 4 pro žádosti uvedené v bodě 1.2. |
3. ZNAČKA ES SCHVÁLENÍ TYPU
3.1. Každý systém čelní ochrany shodný s typem schváleným podle této směrnice musí být opatřen značkou ES schválení typu.
3.2. Značka se skládá:
3.2.1. z obdélníku, v němž je písmeno „e“ a číslo nebo písmena označující stát, který udělil schválení typu:
|
1 |
pro Německo |
|
2 |
pro Francii |
|
3 |
pro Itálii |
|
4 |
pro Nizozemsko |
|
5 |
pro Švédsko |
|
6 |
pro Belgii |
|
9 |
pro Španělsko |
|
11 |
pro Spojené království |
|
12 |
pro Rakousko |
|
13 |
pro Lucembursko |
|
17 |
pro Finsko |
|
18 |
pro Dánsko |
|
21 |
pro Portugalsko |
|
23 |
pro Řecko |
|
IRL |
pro Irsko |
|
nn |
pro Kypr |
|
nn |
pro Českou republiku |
|
nn |
pro Estonsko |
|
nn |
pro Maďarsko |
|
nn |
pro Lotyšsko |
|
nn |
pro Litvu |
|
nn |
pro Maltu |
|
nn |
pro Polsko |
|
nn |
pro Slovenskou republiku |
|
nn |
pro Slovinsko |
3.2.2. ze „základního čísla schválení typu“ v blízkosti obdélníku, které je součástí části 4 čísla schválení typu uvedeného v příloze VII směrnice 70/156/EHS, před nímž jsou uvedeny dvě číslice označující pořadové číslo přiřazené poslední významné technické změně této směrnice ke dni udělení ES schválení typu. V této směrnici je toto pořadové číslo 01.
Hvězdička vložená za pořadové číslo bude znamenat, že systém čelní ochrany byl pro zkoušky makety nohy schválen za podmínek stanovených v bodě 3.1. přílohy I. Pokud toto schválení nebylo schvalovacím orgánem uděleno, nahradí se hvězdička mezerou.
3.3. Značka ES schválení typu musí být umístěna na systému čelní ochrany tak, aby byla nesmazatelná a jasně čitelná, i pokud je systém připevněn na vozidlo.
3.4. Příklad označení ES schválení typu je uveden v dodatku 5.
Dodatek 1 k PŘÍLOZE II
INFORMAČNÍ DOKUMENT Č. [...]
V SOULADU S PŘÍLOHOU I SMĚRNICE RADY 70/156/EHS O SCHVALOVÁNÍ TYPU MOTOROVÝCH VOZIDEL S OHLEDEM NA VYBAVENÍ VOZIDEL SYSTÉMY ČELNÍ OCHRANY
Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají ve trojím vyhotovení. Předkládají-li se výkresy, musí být kresleny ve vhodném měřítku na formátu A4 a musí být dostatečně podrobné nebo musí být na takový rozměr složeny. Předkládají-li se fotografie, musí mít dostatečné rozlišení.
Pokud jsou v systémech, součástech nebo samostatných technických celcích využity speciální materiály, musí být předloženy informace o jejich provozních vlastnostech.
0. OBECNĚ
0.1 Značka (obchodní jméno výrobce):
0.2 Typ a obecný (obecné) obchodní popis (popisy):
0.3 Prostředky identifikace typu, pokud jsou na vozidle vyznačeny:
0.3.1 Umístění tohoto označení:
0.4 Kategorie vozidla:
0.5 Jméno a adresa výrobce:
0.8 Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů):
1. OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA
1.1 Fotografie nebo výkresy reprezentativního vozidla:
2. HMOTNOSTI A ROZMĚRY (v kg a mm)
(Uveďte odkazy na výkresy, jsou-li k dispozici)
2.8 Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla podle výrobce
max. a min.):
2.8.1. Rozložení této hmotnosti na nápravy (max. a min.):
9. KAROSERIE
9.1. Druh karoserie:
9.[11]. Systém čelní ochrany:
9.[11]. Obecné uspořádání (nákresy a fotografie) zobrazující polohu a upevnění systémů čelní ochrany:
9.[11].2. Nákresy nebo fotografie, je-li to opodstatněné, mřížek otvorů sání vzduchu, mřížky chladiče, ozdobných lemů, znaků, emblémů a prohlubní a všech vnějších výstupků a součástí vnějšího povrchu, které lze považovat za důležité (např. osvětlovací zařízení). Pokud součásti uvedené v předchozí větě nejsou důležité, mohou být pro účely dokumentace nahrazeny fotografiemi doplněnými, je-li to nutné, o údaje o rozměrech a/nebo text:
9.[11].3. Všechny podrobnosti o vyžadovaných úchytech a úplné pokyny včetně točivého momentu pro úchyty:
9.[11].4. Nákres nárazníků:
9.[11].5. Výkres podlahové čáry přední části vozidla:
Datum:
Dodatek 2 k PŘÍLOZE II
INFORMAČNÍ DOKUMENT č. [...]
O ES SCHVALOVÁNÍ TYPU SYSTÉMŮ ČELNÍ OCHRANY JAKO SAMOSTATNÝCH TECHNICKÝCH CELKŮ (2005/.../ES)
Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají ve trojím vyhotovení. Předkládají-li se výkresy, musí být kresleny ve vhodném měřítku na formátu A4 a musí být dostatečně podrobné nebo musí být na takový rozměr složeny. Předkládají-li se fotografie, musí mít dostatečné rozlišení.
Pokud jsou v systémech, součástech nebo samostatných technických celcích využity speciální materiály, musí být předloženy informace o jejich provozních vlastnostech.
0. OBECNĚ
0.1 Značka (obchodní jméno výrobce):
0.2 Typ a obecný (obecné) obchodní popis (popisy):
0.5 Jméno a adresa výrobce:
0.7. Umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:
1. POPIS ZAŘÍZENÍ
1.1 Podrobný technický popis (včetně fotografií nebo nákresů):
1.2. Pokyny pro sestavení a montáž, včetně požadovaných točivých momentů:
1.3. Soupis seznamu vozidel, na které smí být systém namontován.
1.4 Všechna omezení použití a podmínky pro montáž:
Dodatek 3 k PŘÍLOZE II
(VZOR)
(maximální formát: A4 (210 x 297 mm))
CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU
RAZÍTKO SPRÁVNÍHO ORGÁNU
Sdělení o
|
— |
schválení typu |
|
— |
prodloužení platnosti schválení typu |
|
— |
odmítnutí schválení typu |
|
— |
odejmutí schválení typu |
typu vozidla s připevněným systémem čelní ochrany podle směrnice .../.../ES.
Schválení typu č.:
Důvod prodloužení platnosti:
ČÁST I
0.1 Značka (obchodní jméno výrobce):
0.2 Typ a obecný (obecné) obchodní popis (popisy):
0.3 Prostředky identifikace typu, pokud jsou na vozidle vyznačeny:
0.3.1 Umístění tohoto označení:
0.4 Kategorie vozidla:
0.5 Jméno a adresa výrobce:
0.7 V případě systému čelní ochrany: umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:
0.8 Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů):
ČÁST II
1. Doplňující informace (přicházejí-li v úvahu): viz dodatek
2. Technická zkušebna odpovědná za zkoušky při schvalování typu:
3. Datum zkušebního protokolu:
4. Číslo zkušebního protokolu:
5. Poznámky (jsou-li nějaké): viz dodatek
6. Místo:
7. Datum:
8. Podpis:
9. Rejstřík informačního balíčku, který je uschován u schvalovacího orgánu a který lze získat na požádání, je přiložen.
Doplněk k dodatku 3
k certifikátu ES schválení typu č. [...]
o schvalování typu motorového vozidla s ohledem na montáž systému čelní ochrany
1. Doplňující informace, jsou-li nějaké:
2. Poznámky:
3. Příloha I část 3 výsledky zkoušky
|
Zkouška |
Zaznamenané hodnoty |
Úspěšná/ Neúspěšná |
|
|
Náraz dolní části makety nohy do systému čelní ochrany — 3 zkušební polohy (pokud se zkouška provádí) |
Úhel ohybu |
...... ...... stupňů ...... |
|
|
Střižný posuv |
...... ...... mm ...... |
|
|
|
Zrychlení na horním konci bérce |
...... ...... g ...... |
|
|
|
Náraz horní části makety nohy do systému čelní ochrany — 3 zkušební polohy (pokud se zkouška provádí) |
Součet nárazových sil |
...... ...... kN ...... |
|
|
Moment ohybu |
...... ...... Nm ...... |
|
|
|
Náraz horní části makety nohy do předního okraje systému čelní ochrany — 3 zkušební polohy (pouze pro kontrolu) |
Součet nárazových sil |
...... ...... kN ...... |
|
|
Moment ohybu |
...... ...... Nm ...... |
|
|
|
Náraz makety hlavy dítěte/ hlavy malého dospělého člověka (3,5 kg) do systému čelní ochrany |
Hodnoty HPC (nejméně 3 hodnoty) |
...... ...... ...... |
|
Dodatek 4 k PŘÍLOZE II
(VZOR)
(Maximální formát: A4 (210 x 297 mm))
CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU
RAZÍTKO SPRÁVNÍHO ORGÁNU
Sdělení o
|
— |
schválení typu |
|
— |
prodloužení platnosti schválení typu |
|
— |
odmítnutí schválení typu |
|
— |
odejmutí schválení typu |
typu systému čelní ochrany jako samostatného technického celku (1) podle směrnice [2005/.../ES].
Schválení typu č.:
Důvod prodloužení platnosti:
ČÁST I
0.1 Značka (obchodní jméno výrobce):
0.2 Typ a obecný (obecné) obchodní popis (popisy):
0.3 Prostředky identifikace typu, pokud jsou na systému čelní ochrany vyznačeny:
0.3.1 Umístění tohoto označení:
0.5 Jméno a adresa výrobce:
0.7 Umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu:
0.8 Adresa(y) montážního závodu:
ČÁST II
1. Doplňující informace: viz dodatek
2. Technická zkušebna odpovědná za zkoušky při schvalování typu:
3. Datum zkušebního protokolu:
4. Číslo zkušebního protokolu:
5. Poznámky (jsou-li nějaké): viz dodatek
6. Místo:
7. Datum:
8. Podpis:
9. Rejstřík informačního balíčku, který je uschován u schvalovacího orgánu a který lze získat na požádání, je přiložen.
Doplněk k dodatku 4
k certifikátu ES schválení typu č. [...]
o schválení typu systému čelní ochrany podle směrnice [2005/.../ES]
1. Doplňující informace:
1.1. Způsob připevnění:
1.2. Pokyny k sestavení a montáži:
1.3. Seznam vozidel, na která může být systém čelní ochrany montován, všechna omezení použití a nezbytné podmínky pro montáž:
2. Poznámky:
3. Příloha I část 3 výsledky zkoušky
|
Zkouška |
Zaznamenané hodnoty |
Úspěšná/ Neúspěšná |
|
|
Náraz dolní části makety nohy do systému čelní ochrany — 3 zkušební polohy (pokud se zkouška provádí) |
Úhel ohybu |
...... ...... stupňů ...... |
|
|
Střižný posuv |
...... ...... mm ...... |
|
|
|
Zrychlení na horním konci bérce |
...... ...... g ...... |
|
|
|
Náraz horní části makety nohy do systému čelní ochrany — 3 zkušební polohy (pokud se zkouška provádí) |
Součet nárazových sil |
...... ...... kN ...... |
|
|
Moment ohybu |
...... ...... Nm ...... |
|
|
|
Náraz horní části makety nohy do čelní hrany systému čelní ochrany — 3 zkušební polohy (pouze pro kontrolu) |
Součet nárazových sil |
...... ...... kN ...... |
|
|
Moment ohybu |
...... ...... Nm ...... |
|
|
|
Náraz makety hlavy dítěte/ malého dospělého člověka do systému čelní ochrany |
Hodnoty HPC (nejméně 3 hodnoty) |
...... ...... ...... |
|
Dodatek 5 k PŘÍLOZE II
Příklad značky ES schválení typu
(a ≥ 12mm)
Zařízení opatřené výše uvedenou značkou ES schválení typu je pro systém čelní ochrany, jehož typ byl schválen v Německu (e1) v souladu s touto směrnicí (01) pod základním číslem schválení typu 1471.
Hvězdička znamená, že systém čelní ochrany byl pro zkoušky makety nohy schválen za podmínek stanovených v bodě 3.1. přílohy I. Pokud toto schválení nebylo schvalovacím orgánem uděleno, nahradí se hvězdička mezer.
PŘÍLOHA III
ZMĚNY SMĚRNICE 70/156/EHS
Přílohy směrnice 70/156/EHS se mění takto:
|
1. |
V příloze I se vkládají nové body, které znějí:
|
|
2. |
V příloze III oddíle I části A se vkládají nové body, které znějí:
|
|
3. |
V části I přílohy IV se vkládá následující bod:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
4. |
Příloha XI se mění takto:
|
(1) jehož celková přípustná hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny.
(2) jehož celková přípustná hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny.
P6_TA(2005)0201
Nutriční a zdravotní tvrzení na potravinách ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o nutričních a zdravotních údajích týkajících se potravin (KOM(2003)0424 — C5-0329/2003 — 2003/0165(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0424) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C5-0329/2003), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0128/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně pozměnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněno v Úř. věst.
P6_TC1-COD(2003)0165
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. května 2005 k přijetí na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rozmanitá a vyvážená strava je předpokladem pro dobré zdraví. Jednotlivé produkty mají ve srovnání s celkovou stravou pouze poměrný význam a strava je jedním z mnoha faktorů, jež mají vliv na vývoj určitých lidských onemocnění. Další faktory, jako je věk, genetická dispozice, míra fyzické činnosti, užívání tabáku a dalších drog, vliv životního prostředí a stres mohou také ovlivnit vznik lidských onemocnění. Tyto faktory musí být též vzaty v úvahu v doporučeních zpracovaných Evropskou unií v oblasti péče o zdraví. |
|
(2) |
Ve Společenství je stále více potravin, které jsou označovány údaji týkajícími se jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví a pomocí nich propagovány. Aby bylo možno zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a usnadnit jim výběr, musejí být výrobky uvedené na trh bezpečné a musejí být náležitě označeny. |
|
(3) |
Rozdíly ve vnitrostátních předpisech, které se týkají těchto údajů, mohou bránit volnému pohybu potravin a vytvářet nerovné podmínky hospodářské soutěže. Tím přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu. Je proto nezbytné přijmout předpisy Společenství o používání údajů týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví. |
|
(4) |
Obecná ustanovení o označování potravin jsou uvedena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (3), ve znění směrnice Komise 2001/101/ES (4). Směrnice 2000/13/ES obecně zakazuje používat informace, které by mohly být vůči zákazníkům zavádějící nebo které potravinám připisují léčebné vlastnosti. Toto nařízení by mělo doplnit obecné zásady uvedené ve směrnici 2000/13/ES a stanovit zvláštní ustanovení s ohledem na používání údajů týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví, které mají být jako takové předkládány zákazníkům. |
|
(5) |
Toto nařízení by se nemělo vztahovat na jednoduché zprávy, ať už jsou nebo nejsou součástí reklamního sdělení, týkající se kampaní organizovaných úřady pro veřejné zdraví na podporu konzumace určitých zdravých potravin, například doporučeného počtu porcí ovoce, zeleniny a olejnatých ryb. |
|
(6) |
Na mezinárodní úrovni Codex Alimentarius schválil v roce 1991 obecná pravidla pro tyto údaje a v roce 1997 pravidla pro používání údajů o nutriční hodnotě. Komise Kodexu má v brzké době schválit změnu pravidel z roku 1997. Tato změna se týká začlenění údajů o vlivu na zdraví do pravidel z roku 1997. Definicím a podmínkám uvedeným v pravidlech Kodexu je věnována patřičná pozornost. |
|
(7) |
Existuje celá řada výživných a jiných látek s nutričními nebo fyziologickými účinky, které se mohou vyskytovat v potravině a tvořit součást údajů o nutriční hodnotě a vlivu na zdraví. Proto je pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů, poskytování potřebných informací, aby se spotřebitelé mohli rozhodnout na základě znalosti všech skutečností, a pro vytvoření rovných podmínek hospodářské soutěže v oblasti potravinářství nutno stanovit obecné zásady, které by se týkaly všech údajů na potravinách. |
|
(8) |
Při stanovení nutričního profilu by měl být zohledněn obsah všech různých živin a látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Při stanovení nutričních profilů se berou v úvahu různé kategorie potravin a místo a úloha těchto potravin v celkové výživě. S ohledem na zavedené nutriční profily mohou být nutné výjimky podle úlohy a významu určitých potravin nebo jejich kategorií ve stravovacích zvyklostech obyvatelstva. To by vyžadovalo komplexní technické úsilí a přijetím příslušných opatření by měl být pověřen Evropský úřad pro bezpečnost potravin. |
|
(9) |
V současné době existuje velké množství údajů, které se používají při označování a propagaci potravin v některých členských státech a které se vztahují k látkám, jejichž příznivý vliv nebyl prokázán nebo o nichž se v současnosti nedospělo k dostatečné vědecké dohodě. Je nutno zajistit, aby bylo o látkách, které jsou takto uváděny, prokázáno, že mají příznivý nutriční nebo fyziologický účinek. |
|
(10) |
Aby bylo možno zajistit pravdivost uváděných údajů, je nezbytné, aby byla látka, k níž se vztahuje údaj, k dosažení uváděných nutričních a fyziologických účinků obsažena v konečném výrobku v dostatečném množství, aby nebyla přítomna, nebo byla přítomna ve sníženém množství. Látka musí být navíc pro organizmus využitelná. Kromě toho by měla být látka vyvolávající uváděné nutriční a fyziologické účinky obsažena v potravině v množství, o němž lze odůvodněně předpokládat, že bude konzumováno. |
|
(11) |
Je důležité, aby údajům na potravinách porozuměl průměrný spotřebitel. |
|
(12) |
Vědecké důkazy by měly být hlavním aspektem, který se bude brát v potaz při používání údajů o nutriční hodnotě a zdraví, a provozovatelé potravinářských podniků používající tyto údaje by je měli odůvodnit ; mělo by se však přihlédnout k určitým strukturním a organizačním omezením malých a středních podniků (MSP). Tyto vědecké důkazy by měly být úměrné prospěchu, který výrobek nabízí. |
|
(13) |
Vzhledem k pozitivnímu dojmu, který mají potraviny opatřené údaji o nutriční hodnotě a vlivu na zdraví, a možnému vlivu těchto potravin na stravovací návyky a celkový příjem živin by měl být spotřebitel schopen vyhodnotit jejich celkovou nutriční hodnotu. Proto musí být nutriční označování povinné a musí se vztahovat na všechny potraviny opatřené údaji o jejich vlivu na zdraví. |
|
(14) |
Měl by být též vytvořen seznam přípustných údajů týkajících se nutriční hodnoty a jejich specifických podmínek použití na základě podmínek použití takových údajů, které byly schváleny na vnitrostátní a mezinárodní úrovni a stanoveny v právu Společenství. Tento seznam by měl být pravidelně aktualizován s ohledem na vývoj vědy, poznatků a postupů. Kromě toho u srovnávacích údajů je nutné, aby výrobky, které jsou srovnávány, byly pro konečné spotřebitele jasně rozpoznatelné. |
|
(15) |
Údaje o vlivu na zdraví by měly být přípustné pro použití na trhu Společenství pouze po provedení vědeckého hodnocení na nejvyšší možné úrovni. Aby bylo možno zajistit harmonizované vědecké hodnocení těchto údajů, je nutné, aby je prováděl Evropský úřad pro bezpečnost potravin. |
|
(16) |
Kromě výživy může mít na psychický stav a na chování vliv řada jiných faktorů. Hovořit o těchto funkcích je proto velmi složité, a je rovněž těžké zprostředkovat v krátkém údaji na etiketě výrobku nebo v reklamě obsáhlé, pravdivé a přesvědčivé sdělení. Je proto vhodné při použití údajů, které se vztahují na psychické účinky nebo na účinky z hlediska psychologie chování , požadovat vědecký důkaz. |
|
(17) |
Směrnice Komise 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti (5) zakazuje na označování a balení výrobků a v reklamě na výrobky, na něž se uvedená směrnice vztahuje, jakékoli odkazy na údaje o době potřebné pro snížení hmotnosti díky jejich používání či o jeho rozsahu nebo o oslabení pocitu hladu nebo zesílení pocitu nasycení. Rostoucí počet potravin, které nejsou výslovně určeny pro výživu k regulaci hmotnosti, se uvádí na trh s takovými údaji a s odkazem na schopnost výrobku snížit příjem kalorií. Je proto vhodné povolit odkazy na tyto vlastnosti pouze tehdy, vycházejí-li z dostatečného vědeckého základu. |
|
(18) |
Údaje týkající se zdraví, které popisují význam živin a jiných látek pro růst, vývoj a normální fyziologické tělesné funkce na základě uznávaných vědeckých poznatků, by měly být podrobeny jinému druhu posuzování. Je proto třeba po projednání s úřadem schválit seznam přípustných údajů ve Společenství, které popisují úlohu určité živiny nebo jiné látky. |
|
(19) |
Aby bylo možno držet krok s vědecko-technickým pokrokem, je potřeba tento seznam, kdykoli je to nutné, okamžitě přehodnotit. Toto přehodnocení je prováděcím opatřením technické povahy a jeho přijetí by mělo být pro zjednodušení a urychlení postupů svěřeno Komisi. |
|
(20) |
Rozmanitá a vyvážená strava, s ohledem na různé stravovací návyky, tradiční výrobky a gastronomickou kulturu v členských státech a jejich regionech, jež jsou přínosem, který si zaslouží být respektován a zachován, je předpokladem pro dobré zdraví, a dokonce i jediný výrobek může mít nesporný význam pro stravu jako celek. Kromě toho je strava jedním z mnoha faktorů, jež mají vliv na vznik určitých lidských onemocnění. Další faktory, jako je věk, genetická dispozice, míra fyzické činnosti, spotřeba tabáku a dalších drog, vystavení životnímu prostředí a stres, mohou vznik lidských onemocnění rovněž ovlivnit. Pro údaje vztahující se na snížení rizika vzniku onemocnění by proto měly být použity specifické požadavky na označování. |
|
(21) |
Aby bylo zajištěno, že údaje týkající se zdraví budou pravdivé, srozumitelné, spolehlivé a užitečné pro spotřebitele při volbě zdravé výživy, měl by být dle názoru úřadu zohledněn přesný obsah a forma údajů týkajících se vlivu na zdraví. |
|
(22) |
V některých případech nemůže vědecké posouzení rizik samo o sobě poskytnout všechny informace, z nichž by mělo vycházet rozhodnutí o řízení rizik. Proto by měly být vzaty v úvahu další legitimní faktory, které jsou z hlediska uvažované věci důležité. |
|
(23) |
Z důvodu transparentnosti a za účelem zamezení opakovaným oznámením v souvislosti s údaji, které již byly posouzeny, by měl být zřízen a veden veřejný rejstřík takových údajů. |
|
(24) |
Aby bylo možno držet krok s vědecko-technickým pokrokem, je potřeba tento rejstřík kdykoli je to nutné okamžitě přehodnotit. Toto přehodnocení je prováděcím opatřením technické povahy a jeho přijetí by mělo být pro zjednodušení a urychlení postupů svěřeno Komisi. |
|
(25) |
Za účelem podpory výzkumu a vývoje v sektoru zemědělství a potravinářství je vhodné chránit novátorské investice tím, že se budou sbírat informace a údaje, kterými se dokládá oznámení podle tohoto nařízení. Tato ochrana by však měla být časově omezená, aby nedocházelo ke zbytečnému opakování studií a hodnocení. |
|
(26) |
Vzhledem ke specifickému charakteru potravin, které jsou označovány údaji, by měly být kromě prostředků, které mají kontrolní orgány běžně k dispozici, poskytnuty další prostředky, aby se usnadnila účinná kontrola těchto výrobků. |
|
(27) |
Aby se zajistilo, že nedojde k narušení inovací a konkurenceschopnosti, měly by být zohledňovány potřeby evropského potravinářského průmyslu, a zejména jeho MSP. |
|
(28) |
Pro to, aby se mohli provozovatelé potravinářských podniků, zejména MSP, přizpůsobit požadavkům tohoto nařízení, je zapotřebí dostatečné přechodné období. |
|
(29) |
Měla by být včas zahájena všeobecná informační kampaň o otázkách výživy a o významu osvojení si správných stravovacích návyků. |
|
(30) |
Jelikož členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů navrhované akce, které tak mohou být lépe dosaženy na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidia-rity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle. |
|
(31) |
Opatření nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6), |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A VÝKLAD POJMŮ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Účelem tohoto nařízení je sladit právní předpisy, nařízení nebo správní opatření v členských státech, které se vztahují na údaje o nutriční hodnotě a vlivu na zdraví, aby bylo zajištěno účinné fungování vnitřního trhu a zároveň vysoká míra ochrany spotřebitele.
2. Toto nařízení se vztahuje na údaje týkající se nutriční hodnoty a zdraví , které jsou součástí obchodního sdělení týkajícího se potravin použitého na etiketě, při prezentaci a propagaci potravin, které mají být takto dodané konečnému spotřebiteli.Vztahuje se také na potraviny určené k dodání do restaurací, nemocnic, škol, jídelen a obdobných zařízení veřejného stravování.
Nevztahuje se však na potraviny, které jsou prezentovány a prodávány volně, tj. nebalené, a nevztahuje se na ovoce a zeleninu (čerstvé produkty).
3. Údaje o nutriční hodnotě a vlivu na zdraví, které nesplňují požadavky tohoto nařízení se považují za zavádějící reklamu ve smyslu směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé a srovnávací reklamy (7).
4. Toto nařízení platí, aniž by byla dotčena následující právní předpisy Společenství:
|
— |
směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu (8) a směrnice přijaté na jejím základě; |
|
— |
směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod (9); |
|
— |
směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (10); |
|
— |
nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (11); |
|
— |
nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu (12) a prováděcí nařízení Komise. |
5. Toto nařízení platí, aniž by byla dotčena zvláštní ustanovení týkající se potravin pro zvláštní výživu a ustanovení týkající se doplňků stravy obsažená v právu Společenství.
6. Toto nařízení se nevztahuje na ochranné známky, které jsou v souladu s ustanoveními směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (13) nebo s nařízením Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 (14) o ochranné známce Společenství.
Článek 2
Výklad pojmů
Pro účely tohoto nařízení:
|
a) |
platí definice „potraviny“, „provozovatele potravinářského podniku“, „uvádění na trh“ a „konečného spotřebitele“ stanovené v článku 2, čl. 3 odst. 3, čl. 3 odst. 8 a čl. 3 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (15) ; |
|
b) |
platí definice „doplňku stravy“ stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (16) a definice „nutričního označování“, „bílkovin“, „sacharidů“, „cukrů“, „tuků“, „nasycených mastných kyselin“, „mononenasycených mastných kyselin“, „polynenasycených mastných kyselin“ a „vlákniny“ stanovené ve směrnici Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin (17); |
|
c) |
platí rovněž definice „označování“ stanovená v čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice 2000/13/ES. |
Použijí se také následující definice:
|
1) |
„údajem“ se rozumí jakékoli sdělení nebo prohlášení, které není závazné podle práva Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů, včetně obrázkového, grafického nebo symbolického znázornění v jakékoli podobě , které uvádí, budí dojem nebo naznačuje, že určitá potravina má zvláštní vlastnosti; |
|
2) |
„živinou“ se rozumí bílkovina, sacharid, tuk, vláknina, vitaminy a minerální látky uvedené na seznamu v příloze ke směrnici 90/496/EHS a látky, které patří do jedné z těchto kategorií nebo tvoří její součást; |
|
3) |
„jinou látkou“ se rozumí látka odlišná od živiny, která má nutriční nebo fyziologický účinek; |
|
4) |
„údajem o nutriční hodnotě“ se rozumí jakýkoli údaj, který uvádí, budí dojem nebo naznačuje, že potravina má zvláštní nutriční vlastnosti v důsledku:
|
|
5) |
„údajem o vlivu na zdraví“ se rozumí údaj, který uvádí, budí dojem nebo naznačuje, že mezi kategorií potravin, potravinou nebo jednou z jejích složek a zdravím existuje souvislost; |
|
6) |
„údajem o snížení rizika chorob“ se rozumí jakýkoli údaj týkající se vlivu na zdraví, který uvádí, budí dojem nebo naznačuje, že spotřeba určité kategorie potravin, potraviny nebo jedné z jejích složek významně snižuje riziko výskytu určité choroby u lidí; |
|
7) |
„úřadem“ se rozumí Evropský úřad pro bezpečnost potravin zřízený nařízením (ES) č. 178/2002; |
|
8) |
„průměrným spotřebitelem“ se rozumí spotřebitel, který je přiměřeně dobře informovaný a přiměřeně všímavý a uvážlivý; |
|
9) |
„zdravím“ se rozumí všeobecný stav fyzické, psychické a sociální pohody; |
|
10) |
„kategorií potravin“ se rozumí skupina potravinářských výrobků, které mají stejné vlastnosti, obsah živin a použití. |
KAPITOLA II
OBECNÉ ZÁSADY
Článek 3
Obecné zásady pro všechny údaje
Údaje o nutriční hodnotě a vlivu na zdraví se mohou na etiketách, při obchodní úpravě nebo reklamě potravin uváděných na trh používat, pouze pokud splňují ustanovení tohoto nařízení.
Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES a směrnice 84/450/EHS, údaje o nutriční hodnotě nebo vlivu na zdraví nesmějí:
|
a) |
být nepravdivé , nejdnoznačné či klamavé; |
|
b) |
dávat důvod k pochybám o bezpečnosti nebo nutriční přiměřenosti jiných potravin; |
|
c) |
udávat, naznačovat nebo z nich nesmí vyplývat, že vyvážená a rozmanitá strava nemůže poskytovat odpovídající množství živin ; |
|
d) |
odkazovat na změny tělesných funkcí nevhodným nebo znepokojujícím způsobem buď pomocí textu nebo prostřednictvím obrazového, grafického či symbolického znázornění; |
|
e) |
podporovat nebo omlouvat nadměrnou spotřebu potravin nebo záměrně snižovat význam zdravé výživy. |
Článek 4
Obecné podmínky
1. Údaje týkající se nutriční hodnoty a vlivu na zdraví jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:
|
a) |
na základě přijatých vědeckých poznatků bylo prokázáno, že přítomnost, nepřítomnost nebo snížený obsah živiny nebo jiné látky, k níž se vztahuje údaj, má uváděné pozitivní nutriční nebo fyziologické účinky; |
|
b) |
živina nebo jiná látka, které se údaj týká:
|
|
c) |
tam, kde to připadá v úvahu, živina nebo jiná látka, které se údaj týká, má takovou formu, v níž ji může tělo využít; |
|
d) |
množství produktu, o němž lze důvodně předpokládat, že bude zkonzumováno, obsahuje významné množství živiny nebo jiné látky, které se údaj týká, jak je vymezeno v právních předpisech Společenství, nebo kde takováto pravidla neexistují, obsahuje významné množství, jež bude mít uváděný nutriční či fyziologický účinek zjištěný na základě přijatých vědeckých poznatků; |
|
e) |
jsou splněny specifické podmínky stanovené v kapitole III, případně v kapitole IV. |
2. Údaje týkající se nutriční hodnoty a vlivu na zdraví se týkají potravin, které jsou připraveny ke spotřebě v souladu s pokyny výrobce.
Článek 5
Vědecké zdůvodnění týkající se údajů
1. Údaje týkající se nutriční hodnoty a zdraví se musí opírat o přijaté vědecké poznatky a musí být s jejich pomocí zdůvodněny.
2. Subjekt potravinářského průmyslu, který uvádí údaje týkající se nutriční hodnoty nebo vlivu na zdraví, musí použití údaje zdůvodnit.
3. Příslušné úřady členského státu mohou subjekty potravinářského průmyslu nebo osobu, která uvádí výrobek na trh, vyzvat k předložení vědeckých podkladů a údajů, které dokládají dodržení podmínek tohoto nařízení.
Článek 6
Nutriční informace
1. Použití údajů týkajících se nutričních hodnot nebo zdraví nesmí zakrývat celkovou nutriční hodnotu určité potraviny. Za tímto účelem musí být spotřebiteli poskytovány informace, které mu umožní pochopit význam uvedené potraviny označené údajem týkajícím se nutričních hodnot nebo zdraví pro jeho denní stravu.
Tyto informace budou obsahovat:
|
a) |
je-li uváděn údaj o nutričních hodnotách nebo zdraví, s výjimkou reklamy na jednotlivé druhy, informace o nutričních hodnotách poskytované v souladu se směrnicí 90/496/EHS nebo v případě doplňků stravy v souladu se směrnicí 2002/46/ES; |
|
b) |
u údajů týkajících se zdraví, informace ve Skupině 2 ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 90/496/EHS. |
Pro lepší orientaci spotřebitelů by měl být též uveden odkaz na energetickou hodnotu a obsah živin a dalších látek na jedno balení nebo porci.
2. Kromě toho musí být následující informace uvedeny v blízkosti nutričních informací, pokud již jejich uvádění na jiném místě etikety nevyžaduje stávající právní předpis Společenství:
|
a) |
množství živiny (živin) nebo jiné látky (látek), k níž (nimž) se vztahuje nějaký údaj o nutriční hodnotě nebo zdraví, který se neobjevuje na etiketě s nutričními informacemi ; a |
|
b) |
informace o úloze uvedené potraviny označené údajem o nutričních hodnotách nebo zdraví v rámci vyvážené stravy. Tyto informace musí uvádět množství určité živiny nebo jiné látky přítomné v potravině označené údajem ve vztahu k referenčním hodnotám denního příjmu pro tuto živinu (živiny) nebo jinou látku (látky). |
KAPITOLA III
ÚDAJE O NUTRIČNÍ HODNOTĚ
Článek 7
Specifické podmínky
1. Údaje týkající se nutriční hodnoty a vlivu na zdraví jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou v souladu s tímto nařízení a splňují podmínky uvedené v příloze.
2. Pozměňovací návrhy k příloze se schvalují v souladu s postupem uvedeným v čl. 25 odst.2 a případně po projednání s úřadem a průzkumu u reprezentativní skupiny spotřebitelů pro posouzení, jak jsou dotyčné údaje vnímány a chápány.
Článek 8
Srovnávací údaje
1. Aniž je dotčena směrnice 84/450/EHS, je jakýkoli údaj týkající se nutriční hodnoty, který srovnává množství živin nebo kalorickou hodnotu určité potraviny s hodnotami odlišné potraviny nebo jiné kategorie potravin, přípustný pouze tehdy, pokud může průměrný spotřebitel srovnávané potraviny snadno identifikovat nebo pokud jsou jasně označeny. Je nutno uvést rozdíl v obsahu živiny nebo v kalorické hodnotě a srovnávat stejné množství potraviny.
2. Srovnávací údaje o nutriční hodnotě porovnávají složení dotyčné potraviny s různými potravinami ze stejné kategorie, jejichž složení neumožňuje, aby byly opatřeny údajem, včetně potravin jiných značek.
KAPITOLA IV
ÚDAJE TÝKAJÍCÍ SE VLIVU NA ZDRAVÍ
Článek 9
Specifické podmínky
1. Údaje týkající se zdraví smějí být použity pouze tehdy, odpovídají-li obecným požadavkům v kapitole II a specifickým požadavkům v této kapitole a pokud byly oznámeny v souladu s postupem uvedeným v článku 13 a pokud
|
a) |
Komise nevznesla námitky v rámci lhůty stanovené v čl. 15 odst. 1 nebo |
|
b) |
v případě, že Komise vznesla námitku, nebylo přijato nepříznivé rozhodnutí podle postupu stanoveného v čl. 16 odst. 3 během 9 měsíců od doručení oznámení. |
2. Údaje týkající se vlivu na zdraví jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou na etiketě uvedeny tyto informace:
|
a) |
popřípadě tvrzení uvádějící důležitost vyvážené stravy a zdravého životního stylu na dobře viditelném místě na etiketě; |
|
b) |
množství potraviny a způsob konzumace potřebné k dosažení uvedeného příznivého účinku; |
|
c) |
případně sdělení adresované osobám, které by se měly konzumaci této potraviny vyhýbat; |
|
d) |
případně varování, že konzumace nadměrného množství uvedeného výrobku může ohrožovat zdraví. |
Článek 10
Omezení použití určitých údajů týkajících se zdraví
1. Následující údaje týkající se zdraví nejsou přípustné, pokud nejsou vědecky zdůvodněné:
|
a) |
údaje , které vyvolávají dojem, že nepožíváním této potraviny může být ohroženo zdraví; |
|
b) |
aniž je dotčena směrnice 96/8/ES, údaje vypovídající o schopnosti výrobku snižovat nebo kontrolovat hmotnost nebo o čase či rozsahu možného úbytku hmotnosti nebo o snížení pocitu hladu nebo zesílení pocitu nasycení nebo o sníženém přijímání energie díky konzumaci výrobku , pokud nejsou vědecky zdůvodněné a oznámeny v souladu s tímto nařízením; |
|
c) |
údaje, které odkazují na radu lékařů nebo jiných odborníků ve zdravotnictví, jejich profesních sdružení nebo charitativních zařízení , pokud nejsou vědecky zdůvodněné a oznámeny v souladu s tímto nařízením; |
|
d) |
údaje týkající se zdraví, které jsou zaměřeny výhradně na děti. |
2. Komise popřípadě zveřejní po konzultaci s úřadem a organizacemi zastupujícími potravinářský průmysl a spotřebitele podrobné pokyny pro uplatnění tohoto článku vypracované v souladu s postupem uvedeným v čl. 25 odst. 2.
Článek 11
Údaje týkající se vlivu na zdraví, které popisují všeobecně uznávanou úlohu určité živiny nebo jiné látky
1. Odchylně od čl. 9 odst. 1 mohou být používány údaje týkající se zdraví, které popisují význam určité živiny nebo jiné látky pro růst, vývoj a tělesné funkce na základě obecně přijatých a náležitě zdůvodněných vědeckých poznatků , pokud vycházejí ze seznamu podle odstavce 2.
2. Členské státy a organizace zastupující potravinářský průmysl a spotřebitele předají Komisi nejpozději do ... (18) seznamy údajů podle odstavce 1.
Po konzultaci s úřadem schválí Komise v souladu s postupem podle článku 25 odst. 2 nejpozději do ... (19) seznam povolených údajů podle odstavce 1 platný pro Společenství, které popisují význam určité živiny nebo jiné látky pro růst, vývoj a tělesné funkce.
Změny tohoto seznamu na podnět Komise nebo na žádost členského státu se schvalují postupem podle článku 25 odst. 2.
3. Po vstupu tohoto nařízení v platnost mohou subjekty průmyslu až do schválení seznamu uvedeného ve druhém pododstavci odstavce 2 používat údaje týkající se vlivu na zdraví uvedené v odstavci 1 na vlastní odpovědnost, pokud tyto údaje odpovídají tomuto nařízení a příslušným stávajícím vnitrostátním předpisům, aniž by bylo dotčeno schválení ochranných opatření uvedených v článku 24.
Článek 12
Údaje o snižování rizika chorob
1. Odchylně od čl. 2 odst. 1 směrnice 2000/13/ES jsou přípustné údaje o snížení rizika onemocnění, pokud jsou oznámeny podle tohoto nařízení.
2. Kromě obecných požadavků stanovených v tomto nařízení a specifických požadavků odstavce 1 pro údaje týkající se snížení rizika chorob musí být na etiketě také údaj uvádějící, že nemoci jsou způsobeny mnohačetnými rizikovými faktory a že pozměnění jednoho z nich může a nemusí mít příznivý účinek.
Článek 13
Oznámení
1. Oznámení úřadu podle čl. 9 odst. 1 provede běžnou poštou, nebo pokud možno spíše pomocí moderních komunikačních technologií (včetně elektronické pošty) výrobce při prvním uvedení výrobku na trh, nebo, v případě výrobku vyráběném ve třetí zemi, dovozce.
Úřad:
|
a) |
písemně potvrdí přijetí oznámení , a to do 14 dnů od jeho obdržení. V potvrzení uvede datum obdržení oznámení ; |
|
b) |
neprodleně uvědomí o oznámení členské státy a Komisi a dá jim oznámení a všechny doplňkové informace poskytnuté výrobcem nebo dovozcem k dispozici; |
2. K oznámení musí být připojeny následující podklady a dokumenty:
|
a) |
jméno a adresa výrobce nebo dovozce ; |
|
b) |
živina či jiná látka nebo potravina či kategorie potravin, které se zdravotní tvrzení týká, a její konkrétní charakteristika; |
|
c) |
kopii studií, které byly provedeny ve vztahu k údaji o vlivu na zdraví včetně nezávislých studií hodnocených odborníky, pokud byly provedeny a jsou k dispozici, a jakýchkoli jiných dostupných materiálů, na jejichž základě je možno prokázat, že dotyčný údaj splňuje kritéria stanovená v tomto nařízení; |
|
d) |
kopii jiných vědeckých studií, které jsou relevantní pro dotyčný údaj týkající se vlivu na zdraví; |
|
e) |
návrh na formulaci údaje týkajícího se zdraví; (podle postupu, na nějž se odkazuje v čl. 25 odst. 2, mohou být přijata zvláštní vysvětlující opatření pro MSP); |
|
e) |
popřípadě vzorek navrhovaného balení potraviny, na němž bude uveden údaj jasně ukazující formulaci daného údaje týkajícího se zdraví a použitou etiketu; |
|
g) |
souhrn příslušné dokumentace. |
3. Prováděcí předpisy k tomuto článku včetně předpisů týkajících se vypracování a podání oznámení budou po projednání s úřadem stanoveny v souladu s postupem uvedeným v čl. 25 odst. 2.
4. Malým a středním podnikům by měla být poskytnuta podstatná pomoc při zpracování spisů.
5. Před vstupem tohoto nařízení v platnost úřad stanoví a zveřejní podrobné pokyny pro výrobce a dovozce v zájmu usnadnění zpracování a podání oznámení. Předpisy týkající se vypracování a podání oznámení musí obsahovat ustanovení udělující výrobci nebo dovozci právo obhájit své oznámení před úřadem. Toto ustanovení bude výslovně obsahovat právo na poskytnutí dodatečných údajů v průběhu hodnocení spisu ze strany úřadu.
Článek 14
Odůvodněné stanovisko Komise a stanovisko úřadu
1. Komise může po dobu čtyř měsíců od podání oznámení podle čl. 9 odst. 1 předložit úřadu odůvodněné stanovisko, pokud dospěla k závěru, že nějaký údaj týkající se zdraví není v souladu s obecnými požadavky stanovenými v kapitole II nebo specifickými požadavky stanovenými v této kapitole.
2. Doručení odůvodněného stanoviska bude znamenat, že je úřad žádán, aby vypracoval stanovisko k souladu daného údaje týkajícího se zdraví s obecnými požadavky stanovenými v kapitole II nebo specifickými požadavky stanovenými v této kapitole.
3. Úřad neprodleně uvědomí výrobce nebo dovozce, že daný údaj týkající se zdraví musí být stažen, dokud
|
— |
není vydáno kladné rozhodnutí v souladu s postupem podle článku 16 nebo |
|
— |
neuplyne lhůta šesti měsíců od obdržení oznámení podle čl. 9 odst. 1, aniž bylo vydáno nějaké rozhodnutí. |
Článek 15
Posudek úřadu
1. V případě pochyb ohledně vědeckého zdůvodnění údaje týkajícího se zdraví může úřad na žádost Komise zpracovat stanovisko. Při sestavování svého stanoviska se úřad snaží dodržet šestiměsíční lhůtu ode dne přijetí oznámení . Tato lhůta se prodlužuje, kdykoli si úřad vyžádá od výrobce nebo dovozce doplňující informace podle odstavce 2.
V případě, že existují tak vážné obavy ohledně vědeckého zdůvodnění nějakého údaje týkajícího se zdraví, že nelze očekávat od úřadu kladné stanovisko, může Komise další používání daného údaje týkajícího se zdraví zakázat.
2. Výrobce nebo dovozce musí mít přímý přístup k odborné porotě úřadu včetně práva být vyslechnut a práva uvést další informace do spisu.
3. Pro zpracování stanoviska úřad prověří:
|
a) |
zda je údaj týkající se zdraví podložen vědeckými údaji; |
|
b) |
zda údaj týkající se zdraví odpovídá podmínkám tohoto nařízení; |
|
c) |
zda je údaj týkající se zdraví pro spotřebitele srozumitelný a smysluplný. |
4. V případě, že posudek schválí používání údajů týkajících se vlivu na zdraví, musí obsahovat následující údaje:
|
a) |
jméno a adresu výrobce nebo dovozce ; |
|
b) |
označení potraviny nebo kategorie potravin, k nimž se údaj vztahuje, a jejich jednotlivé charakteristiky; |
|
c) |
návrh formulace údaje týkajícího se zdraví ; |
|
d) |
případně podmínky pro použití potraviny nebo další prohlášení nebo varování, která mají doprovázet údaj týkající se vlivu na zdraví na etiketě nebo v reklamě. |
5. V případě podmíněného stanoviska o daném údaji týkajícím se zdraví bude toto stanovisko zasláno výrobci nebo dovozci. Výrobce nebo dovozce bude mít jeden měsíc ode dne obdržení stanoviska na to, aby poskytl úřadu další informace před konečným schválením a zveřejněním stanoviska.
6. Úřad předá své stanovisko včetně zprávy o hodnocení údaje týkajícího se zdraví a odůvodnění svého stanoviska Komisi, členským státům a výrobci nebo dovozci .
7. V souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 úřad svůj posudek zveřejní.
Veřejnost může v průběhu 30 dnů po zveřejnění předložit Komisi své připomínky.
Článek 16
Rozhodnutí o odůvodněném stanovisku
1. Do jednoho měsíce od přijetí stanoviska úřadu předloží Komise výboru podle čl. 25 odst. 1 návrh rozhodnutí, přičemž zohlední stanovisko úřadu a veškerá příslušná ustanovení práva Společenství. Pokud návrh rozhodnutí neodpovídá stanovisku úřadu, vysvětlí Komise důvody pro tyto rozdíly.
2. Každý návrh rozhodnutí o udělení povolení obsahuje údaje uvedené v čl. 15 odst. 4 a jméno a příjmení nebo název výrobce nebo dovozce.
3. Konečné rozhodnutí se přijímá postupem podle čl. 25 odst. 2.
4. Komise neprodleně vyrozumí výrobce nebo dovozce o svém rozhodnutí a zveřejní podrobnosti svého rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.
5. Udělením povolení se nesnižuje obecná občanskoprávní a trestní odpovědnost žádného subjektu potravinářského průmyslu, pokud jde o dotyčnou potravinu.
Článek 17
Změna, pozastavení platnosti a zrušení rozhodnutí
1. Výrobce nebo dovozce může požádat v souladu s postupem podle článku 13 o změnu stávajícího rozhodnutí .
2. Úřad předloží z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu nebo Komise posudek, zda rozhodnutí o použití údaje týkajícího se vlivu na zdraví nadále odpovídá podmínkám tohoto nařízení.
Posudek předá neprodleně Komisi, výrobci nebo dovozci a členským státům. V souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 úřad svůj posudek zveřejní.
Veřejnost může v průběhu 30 dnů po zveřejnění předložit Komisi své připomínky.
3. Komise přezkoumá stanovisko úřadu do tří měsíců . V případě potřeby se rozhodnutí změní, pozastaví se jeho platnost nebo se zruší postupem podle článku 16.
Článek 18
Poplatky
Po projednání s úřadem předloží Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanovují poplatky za posuzování oznámení.
KAPITOLA V
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
Rejstřík Společenství
1. Komise vytvoří a bude vést Rejstřík Společenství o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty nebo vlivu na zdraví (dále jen „rejstřík“).
2. Rejstřík bude obsahovat následující prvky:
|
a) |
údaje týkající se nutriční hodnoty a podmínky pro jejich použití stanovené v příloze; |
|
b) |
údaje týkající se zdraví ve smyslu článku 11 a údaje týkající se zdraví, o nichž bylo kladně rozhodnuto v souladu s čl. 12 odst. 2, čl. 17 odst. 2, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 23 odst. 2 a čl. 24 odst. 2, a veškeré podmínky pro jejich použití. |
Údaje týkající se zdraví , o nichž bylo kladně rozhodnuto na základě důvěrných údajů, jsou obsaženy ve zvláštní příloze rejstříku včetně těchto informací:
|
1) |
datum rozhodnutí o údaji týkajícím se zdraví ze strany Komise a jméno původního subjektu podávajícího oznámení; |
|
2) |
odkaz na to, že rozhodnutí bylo vydáno na základě patentovaných údajů; |
|
3) |
odkaz na to, že použití údaje týkajícího se zdraví je omezeno, pokud následný výrobce nebo dovozce nezíská kladné rozhodnutí bez vztahu k patentovaným údajům původního výrobce nebo dovozce. |
3. Rejstřík bude přístupný veřejnosti.
Článek 20
Ochrana údajů
1. Vědecké údaje a další informace v dokumentech oznámení vyžadovaných podle čl. 13 odst. 2 nesmějí být použity ve prospěch následného výrobce nebo dovozce po dobu tří let ode dne schválení, pokud se následný výrobce nebo dovozce s předchozím výrobcem nebo dovozcem nedohodl na tom, že se tyto údaje a informace mohou použít, v případě, že:
|
a) |
předchozí výrobce nebo dovozce označil při podání původního oznámení vědecké údaje a ostatní informace za chráněné a |
|
b) |
předchozí výrobce nebo dovozce měl při podání původního oznámení výhradní nárok se na tyto chráněné údaje odvolávat a |
|
c) |
údaj týkající se vlivu na zdraví by bez předložení těchto chráněných údajů předchozím výrobcem nebo dovozcem nemohl být schválen. |
2. Před uplynutím tříletého období uvedeného v odst. 1 nemá žádný pozdější výrobce nebo dovozce právo odvolávat se na údaje prohlášené předchozím výrobcem nebo dovozcem za chráněné, pokud Komise nepřijme rozhodnutí, na jehož základě by mohlo být uděleno povolení bez předložení údajů označených předchozím výrobcem nebo dovozcem za chráněné.
Článek 21
Práva duševního vlastnictví
Oznámením, registrací a zveřejněním údaje nebudou dotčena žádná práva duševního vlastnictví, která má osoba podávající oznámení k samotnému údaji nebo jakémukoli vědeckému údaji či informaci obsažené ve spisu. Tato práva jsou chráněna v souladu s právem Společenství nebo vnitrostátními ustanoveními, která jsou v souladu s právem Společenství.
Článek 22
Vnitrostátní předpisy
Aniž je dotčena Smlouva, zejména články 28 a 30 této smlouvy, nesmějí členské státy omezit nebo zakazovat obchodování s potravinami, které splňují podmínky tohoto nařízení, a jejich reklamu použitím neharmonizovaných vnitrostátních předpisů, kterými se řídí údaje uvedené na některých potravinách nebo na potravinách obecně.
Článek 23
Postup oznámení
1. Odkazuje-li se na tento článek, uplatní se postup podle odstavců 2, 3 a 4.
2. Pokud členský stát považuje za nezbytné přijmout nové právní předpisy, informuje o zamýšlených opatřeních a o důvodech těchto opatření Komisi a ostatní členské státy.
3. Komise bude konzultovat Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, který byl zřízen čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002, domnívá-li se, že je tato konzultace užitečná, nebo požádá-li o to členský stát, a k zamýšleným opatřeným poskytne své stanovisko.
4. Dotyčný členský stát může zavést zamýšlená opatření šest měsíců po oznámení uvedeném v odstavci 2 a za předpokladu, že stanovisko Komise není záporné.
V případě, že je stanovisko Komise záporné, Komise postupem podle čl. 25 odst. 2 a před uplynutím lhůty uvedené v prvním pododstavci tohoto bodu určí, zda mohou být zamýšlená opatření zavedena. Komise může vyžadovat provedení některých změn zamýšlených opatření.
Článek 24
Ochranná opatření
1. Pokud má členský stát vážné důvody se domnívat, že určitý údaj není v souladu s tímto nařízením nebo že vědecké zdůvodnění podle článku 5 je nedostatečné, může na svém území dočasně pozastavit používání daného údaje.
O této skutečnosti uvědomí ostatní členské státy a Komisi a toto pozastavení zdůvodní.
2. Případné rozhodnutí je přijato postupem podle čl. 25 odst. 2 po získání posudku úřadu.
Komise může tento postup zahájit z vlastního podnětu.
3. Členský stát, o kterém se pojednává v odstavci 1 může nadále uplatňovat pozastavení práva užívat dotyčný údaj, dokud mu nebude oznámeno rozhodnutí uvedené v odstavci 2.
Článek 25
Postup výboru
1. Komisi je nápomocný výbor uvedený v čl. 23 odst. 3.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 tohoto rozhodnutí.
Období uvedené v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanoveno na tři měsíce.
Článek 26
Kontrola
Pro usnadnění účinné kontroly potravin opatřených údaji o nutriční hodnotě nebo vlivu na zdraví mohou členské státy požádat výrobce nebo osobu, která tyto potraviny uvádí na jejich území na trh, aby příslušný úřad informovali o uvedení této potraviny na trh tím, že mu předají vzorek etikety použité na výrobku.
Článek 27
Vyhodnocení
Nejpozději do ... (20) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatnění tohoto nařízení, zejména o vývoji na trhu potravin, u nichž jsou uvedeny údaje týkající se nutričních hodnot nebo zdraví, a o jakýchkoli problémech při uplatňování čl. 1 odst. 6a o ochranných známkách, případně spolu s pozměňovacími návrhy.
Tato zpráva by měla zahrnovat také hodnocení dopadu tohoto nařízení na veřejné zdraví.
Článek 28
Vstup v platnost
Toto nařízení vstoupí v platnost dvacátý den následující po dni jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od ... (21).
Potraviny uvedené na trh nebo označené přede dnem, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, jež nejsou s tímto nařízením v souladu, mohou být prodávány do ... (22) nebo do vypršení jejich trvanlivosti v závislosti na tom, co je delší.
Údaje týkající se zdraví kromě údajů, na něž odkazuje čl. 11 odst. 1, které se používají v souladu se stávajícími ustanoveními pro potraviny, kategorie potravin nebo složky potravin v době, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, mohou být i nadále používány, pokud bude podáno oznámení podle čl. 13 do dvanácti měsíců ode dne, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, a do šesti měsíců poté, co je učiněno konečné rozhodnutí podle čl. 16.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Úř. věst. C 110, 30.4.2004, s. 18 .
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. května 2005.
(3) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/89/ES (Úř. věst. L 308, 25.11.2003, s. 15).
(4) Úř. věst. L 310, 28.11.2001, s. 19.
(5) Úř. věst. L 55, 6.3.1996, s. 22.
(6) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(7) Úř. věst. L 250, 19.9.1984, s. 17. Směrnice pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES (Úř. věst. L 290, 23.10.1997, s. 18).
(8) Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(9) Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.
(10) Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.
(11) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1795/2003 (Úř. věst. L. 262, 14.10.2003, s. 13).
(12) Úř. věst. L 328, 23.12.2000, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2060/2004 (Úř. věst. L 357, 2.12.2004, s. 3).
(13) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1. Směrnice pozměněná směrnicí 92/10/EHS (Úř. věst. L 6, 11.1.1992, s. 35).
(14) Úř. věst L 11, 14.1.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 422/2004 (Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 1).
(15) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení pozměněné nařízením (ES) č. 1642/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 4).
(16) Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.
(17) Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.
(18) Jednoho roku po posledním dni měsíce přijetí tohoto nařízení.
(19) Tří let od posledního dne měsíce, kdy bylo přijato toto nařízení.
(20) Tří let po posledním dni měsíce po přijatí tohoto nařízení.
(21) Prvního dne osmnáctého měsíce následujícího po zveřejnění tohoto nařízení.
(22) Posledního dne jedenáctého měsíce následujícího po nabytí účinnosti.
PŘÍLOHA
NUTRIČNÍ ÚDAJE A PODMÍNKY, KTERÉ SE NA NĚ VZTAHUJÍ
NÍZKOENERGETICKÝ VÝROBEK
Údaj o tom, že se jedná o nízkoenergetický výrobek, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li výrobek méně než 40 kcal (170 kJ)/100 g a méně než 20 kcal (80 kJ)/100 ml.
V případě potravin, které mají přirozeně nízkou energetickou hodnotu, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK SE SNÍŽENOU ENERGETICKOU HODNOTOU
Údaj o tom, že se jedná o výrobek se sníženou energetickou hodnotou, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, je-li energetická hodnota výrobku snížena alespoň o 30%. Přitom je nutné uvést vlastnost/i, na základě níž/nichž je celková energetická hodnota potraviny snížena.
VÝROBEK BEZ ENERGETICKÉ HODNOTY
Údaj o tom, že se jedná o výrobek bez energetické hodnoty, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li výrobek méně než 4 kcal (17 kJ)/100 ml.
V případě potravin, které jsou přirozeně bez energetické hodnoty, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK SE SNÍŽENÝM OBSAHEM TUKU
Údaj o tom, že se jedná o výrobek se sníženým obsahem tuku, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li výrobek více než 3 g tuku na 100 g nebo 1,5 g tuku na 100 ml (1,8 g tuku na 100 ml v případě nízkotučného mléka).
V případě potravin, které mají přirozeně nízký obsah tuku, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK BEZ OBSAHU TUKU
Údaj o tom, že se jedná o výrobek bez obsahu tuku, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li výrobek více než 0,5 g tuku na 100 g nebo 100 ml.
Údaje uvedené ve formě „X% bez obsahu tuku“ jsou však zakázány.
V případě potravin, které jsou přirozeně bez obsahu tuku, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK SE SNÍŽENÝM OBSAHEM NASYCENÝCH TUKŮ
Údaj o tom, že se jedná o výrobek se sníženým obsahem nasycených tuků, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li výrobek více než 1,5 g nasycených tuků na 100 g pevné látky nebo 0,75 g nasycených tuků na 100 ml tekutiny, přičemž v žádném z těchto případů nesmějí nasycené tuky poskytovat více než 10% energie.
V případě potravin, které mají přirozeně nízký obsah nasycených tuků, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK BEZ OBSAHU NASYCENÝCH TUKŮ
Údaj o tom, že se jedná o výrobek bez obsahu nasycených tuků, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li výrobek více než 0,1 g nasycených tuků na 100 g nebo 100 ml.
V případě potravin, které jsou přirozeně bez obsahu nasycených tuků, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK S NÍZKÝM OBSAHEM CUKRU
Údaj o tom, že se jedná o výrobek bez obsahu cukru, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li výrobek více než 5 g cukrů na 100 g nebo 100 ml.
V případě potravin, které mají přirozeně nízký obsah cukru, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK BEZ OBSAHU CUKRU
Údaj o tom, že se jedná o výrobek bez obsahu cukru, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li výrobek více než 0,5 g cukrů na 100 g nebo 100 ml.
V případě potravin, které jsou přirozeně bez obsahu cukru, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK BEZ PŘÍDAVKU CUKRU
Údaj o tom, že do potraviny nebyl přidán cukr a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, nebyly-li do výrobku přidány žádné monosacharidy a disacharidy nebo jakákoli jiná potravina používaná pro své vlastnosti sladidla.
VÝROBEK S NÍZKÝM OBSAHEM SODÍKU/SOLI
Údaj o tom, že se jedná o výrobek s nízkým obsahem sodíku, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li výrobek více než 0,12 g sodíku nebo rovnocenné množství soli na 100 g nebo 100 ml.
V případě potravin, které mají přirozeně nízký obsah sodíku, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK S VELMI NÍZKÝM OBSAHEM SODÍKU/SOLI
Údaj o tom, že se jedná o výrobek s velmi nízkým obsahem sodíku, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li výrobek více než 0,04 g sodíku nebo rovnocenné množství soli na 100 g nebo 100 ml.
V případě potravin, které mají přirozeně velmi nízký obsah sodíku, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK BEZ OBSAHU SODÍKU/SOLI
Údaj o tom, že se jedná o výrobek bez obsahu sodíku, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li výrobek více než 0,005 g sodíku nebo ekvivalentní množství soli na 100 g nebo 100 ml.
V případě potravin, které jsou přirozeně bez obsahu sodíku, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
ZDROJ VLÁKNINY
Údaj o tom, že se jedná o výrobek, který je zdrojem vlákniny, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li výrobek alespoň 3 g vlákniny na 100 g nebo alespoň 1,5 g na 100 kcal.
V případě potravin, které jsou přirozeně zdrojem vlákniny, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK K VYSOKÝM OBSAHEM VLÁKNINY
Údaj o tom, že se jedná o výrobek s vysokým obsahem vlákniny, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li výrobek alespoň 6 g vlákniny na 100 g nebo alespoň 3 g na 100 kcal.
V případě potravin, které mají přirozeně vysoký obsah vlákniny, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
ZDROJ BÍLKOVIN
Údaj o tom, že se jedná o výrobek, který je zdrojem bílkovin, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, je-li alespoň 12 % energetické hodnoty potraviny tvořeno bílkovinami.
V případě potravin, které jsou přirozeně zdrojem bílkovin, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK S VYSOKÝM OBSAHEM BÍLKOVIN
Údaj o tom, že se jedná o výrobek s vysokým obsahem bílkovin, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, je-li alespoň 20 % energetické hodnoty potraviny tvořeno bílkovinami.
V případě potravin, které mají přirozeně vysoký obsah bílkovin, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
PŘIROZENÝ ZDROJ VITAMINŮ A MINERÁLNÍCH LÁTEK
Údaj o tom, že se jedná o přirozený zdroj vitaminů nebo minerálních látek a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li výrobek alespoň 15 % příslušné doporučené denní dávky uvedené v příloze směrnice 90/496/EHS na 100 g nebo 100 ml.
VÝROBEK OBOHACENÝ O VITAMINY NEBO MINERÁLNÍ LÁTKY
Údaj o tom, že se jedná o výrobek obohacený o vitaminy nebo minerální látky a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li výrobek alespoň významné množství vitaminů nebo minerálních látek, jak uvádí příloha směrnice 90/496/EHS.
VÝROBEK S VYSOKÝM OBSAHEM VITAMINŮ NEBO MINERÁLNÍCH LÁTEK
Údaj o tom, že se jedná o výrobek s vysokým obsahem vitaminů/minerálních látek, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li výrobek alespoň dvojnásobně více těchto látek než je uvedeno pro „přirozený zdroj vitaminů nebo minerálních látek“.
V případě potravin, které mají přirozeně vysoký obsah vitaminů nebo minerálních látek, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK S OBSAHEM (NÁZEV ŽIVINY NEBO JINÉ LÁTKY)
Údaj o tom, že výrobek obsahuje určitou živinu nebo jinou látku, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, splňuje-li výrobek všechny požadavky tohoto nařízení.
V případě potravin, které přirozeně obsahují jmenovanou živinu nebo jinou látku, může být před příslušným údajem použito termínu „přirozeně“.
VÝROBEK SE ZVÝŠENÝM OBSAHEM (NÁZEV MAKROŽIVINY)
Údaj o tom, že byl obsah jedné nebo více živin zvýšen, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, splňuje-li výrobek podmínky platné pro údaj „zdroj ...“ a obsah této živiny / těchto živin byl ve srovnání s podobným výrobkem zvýšen alespoň o 30%.
VÝROBEK SE SNÍŽENÝM OBSAHEM (NÁZEV ŽIVINY)
Údaj o tom, že byl obsah jedné nebo více živin snížen, a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, lze použít pouze tehdy, byl-li obsah této živiny / těchto živin byl ve srovnání s podobným výrobkem snížen alespoň o 30 % kromě mikroživin, pro něž je přijatelný 10 % rozdíl referenčních hodnot stanovených ve směrnici Rady 90/496/EHS.
VÝROBEK OZNAČENÝ JAKO „LIGHT“
Údaj o tom, že se jedná o výrobek „light“ a jakýkoli údaj, který bude zákazník pravděpodobně vnímat stejně, se řídí stejnými podmínkami jako v případě údaje o výrobku „se sníženým obsahem“; tento údaj bude také doplněn informací o vlastnosti/vlastnostech, na základě níž/nichž se jedná o výrobek „light“.
P6_TA(2005)0202
Přidávání vitamínů, minerálních látek a jiných látek do potravin ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přidávání vitamínů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (KOM(2003)0671 — C5-0538/2003 — 2003/0262(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0671) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C5-0538/2003), |
|
— |
s ohledem na názor Výboru pro právní záležitosti ohledně navrhovaného právního základu, |
|
— |
s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0124/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komis |
(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2003)0262
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. května 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÁ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
jednající v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
Vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Existuje široký okruh živin a jiných složek, které mohou být použity při výrobě potravin, včetně vitaminů, minerálních látek zahrnujících stopové prvky, aminokyselin, základních mastných kyselin a vláknin. Přidávání těchto látek je v členských státech upraveno různými vnitrostátními předpisy, které brání volnému pohybu těchto výrobků, vytváří nerovné podmínky hospodářské soutěže, a tím přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu. Je tedy nezbytné přijmout předpisy Společenství, které sladí vnitrostátní předpisy týkající se přidávání vitaminů a minerálních látek a dalších látek do potravin. |
|
(2) |
V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy, je toto nařízení omezeno pouze na ta opatření, která jsou nezbytná pro dosažení vytyčených cílů v oblasti vnitřního trhu, přičemž základním požadavkem je vysoká míra ochrany spotřebitele. |
|
(3) |
Toto nařízení se omezuje pouze na upravení pravidel pro přidávání vitaminů a minerálních látek do potravin a používání některých dalších látek nebo přísad, které tyto látky obsahují, přidávaných do potravin nebo používaných při výrobě potravin za podmínek, které vedou k přísunu takového množství těchto látek, jež značně překračuje množství, o němž se odůvodněně předpokládá, že je získáno vyváženou a pestrou stravou. |
|
(4) |
Některé členské státy vyžadují povinné přidávání některých vitaminů a minerálních látek do některých běžných potravin, a to na základě úvah týkajících se péče o veřejné zdraví. Takové případy se mohou vyskytovat na národní nebo dokonce regionální úrovni a jako takové by současné sladění předpisů o povinném přidávání živin na území Společenství nepodpořily. Pokud to však bude vhodné, tyto předpisy by mohly být přijaty na úrovni Společenství. Mezitím by bylo užitečné shromáždit informace o těchto vnitrostátních opatřeních. |
|
(5) |
Vitaminy a minerální látky může výrobce potravin přidávat do výrobků volně nebo musí přidávat na základě zvláštních právních předpisů Společenství jako výživné látky. Mohou být rovněž přidávány pro technologické účely jako přísady, barviva, aromatické látky nebo pro jiné podobné účely včetně povolených enologických postupů a procesů, které jsou stanoveny příslušnými právními předpisy Společenství. Toto nařízení se použije, aniž by byly dotčeny zvláštní předpisy Společenství pro přidávání nebo využívání vitaminů a minerálních látek pro konkrétní výrobky nebo skupiny výrobků nebo přidávání těchto látek za účely, které nejsou předmětem tohoto nařízení. |
|
(6) |
Vzhledem k tomu, že schválením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinových doplňků (3) byla přijata podrobná pravidla o potravinových doplňcích s obsahem vitaminů a minerálních látek, ustanovení tohoto nařízení týkajícího se vitaminů a minerálních látek se nevztahuje na doplňky stravy. |
|
(7) |
Výrobci volně přidávají vitaminy a minerální látky do potravin ze tří důvodů: pro obnovení množství vitaminů a minerálních látek, které bylo sníženo při zpracování potravin; pro zajištění nutriční rovnocennosti výrobků, které ve stravě nahrazují běžné potraviny; pro obohacení potravin o vitaminy nebo minerální látky, které běžně nejsou v těchto potravinách obsaženy vůbec nebo v menší míře. |
|
(8) |
Přiměřená a pestrá strava zpravidla poskytuje veškeré nezbytné živiny pro normální vývoj a pro dobré zdraví v množstvích, která byla stanovena a doporučena na základě obecně přijímaných vědeckých údajů. Průzkumy však prokázaly, že tento ideální stav není dosahován pro všechny vitaminy a minerální látky, ani u všech skupin obyvatelstva ve Společenství. Zdá se, že potraviny doplněné o vitaminy a minerální látky dodávají nezanedbatelné množství příslušných živin, takže se lze domnívat, že kladně přispívají k celkovému přísunu živin. |
|
(9) |
V roce 1987 přijal Codex Alimentarius na mezinárodní úrovni obecné zásady pro přidávání živin, včetně vitaminů a minerálních látek, do potravin. Patřičná pozornost je zde věnována vymezení pojmů „obnovení“, „nutriční rovnocennost“ a „potravinová náhražka“. Vymezení pojmu „obohacování“, které stanovil Codex Alimentarius umožňuje přidávání živin do potravin za účelem prevence nebo nápravy nedostatku jedné nebo více živin zjištěných u obyvatelstva nebo u konkrétních skupin obyvatelstva, které lze prokázat pomocí existujících vědeckých důkazů nebo určit na základě odhadovaného příjmu živin v důsledku změny stravovacích návyků. |
|
(10) |
Povoleno by mělo být pouze přidávání vitaminů a minerálních látek do potravin, které se obvykle nacházejí ve stravě a jsou konzumovány jako její součást a považovány za nezbytné živiny; to však neznamená, že je jejich přidávání nezbytné. Je třeba zamezit možným sporům, pokud jde o identitu těchto nezbytných živin. Je proto vhodné vytvořit pozitivní seznam těchto vitaminů a minerálních látek. |
|
(11) |
Chemické látky používané jako zdroje vitamínů a minerálních látek, které se mohou přidávat do potravin, musejí být bezpečné a rovněž biologicky dostupné, tj. využitelné organismem. I z těchto důvodů by se měl sestavit pozitivní seznam těchto povolených látek. Tyto látky, které na základě výše uvedených kritérií bezpečnosti a biologické dostupnosti schválil Vědecký výbor pro potraviny (ve svém stanovisku ze dne 12. května 1999), a které lze využívat při výrobě potravin určených pro všechny skupiny populace, včetně kojenců a malých dětí, v jiných potravinách pro zvláštní nutriční účely nebo v potravinových doplňcích, by měly být uvedeny v tomto seznamu povolených látek. |
|
(12) |
Pro udržení kroku s vědecko-technickým vývojem je důležité tyto seznamy v případě potřeby pohotově přezkoumat. Tato přezkoumání by byla prováděcími opatřeními technické povahy a jejich přijetí by mělo být pro zjednodušení a urychlení postupů svěřeno Komisi. |
|
(13) |
Potraviny obohacené o vitaminy a minerální látky propagují většinou výrobci a mohou u spotřebitelů vyvolat dojem, že se jedná o výrobky doplněné o živiny, které jsou, ve srovnání s podobnými nebo jinými výrobky bez přidání těchto živin fyziologicky hodnotnější nebo mají ze zdravotního či nutričního hlediska jinou přednost. To může spotřebitele vést k rozhodnutím, která by mohla být jinak nežádoucí. Aby bylo možné čelit tomuto případnému nežádoucímu působení, je vhodné pro výrobky, které lze dodatečně obohatit o vitaminy a minerální látky, zavést omezení dodatečně k omezením, která by vyplývala z technických důvodů nebo by byla nutná z bezpečnostních důvodů, pokud se u těchto výrobků zjistí vyšší obsah vitaminů a minerálních látek, než je nejvyšší povolené množství. Obsah určitých látek ve výrobku, jako např. alkoholu, by byl v této souvislosti vhodným kritériem pro zákaz přidávání vitaminů a minerálních látek. Aby spotřebitel nebyl uveden do nejistoty ohledně nutriční hodnoty čerstvých potravin, nemělo by být dovoleno čerstvé potraviny obohacovat o vitaminy ani minerální látky. |
|
(14) |
Nadměrný příjem vitaminů a minerálních látek by mohl vést k nepříznivým účinkům, a proto je nezbytné podle potřeby stanovit maximální bezpečné limity pro přidávání těchto látek do potravin. Tyto limity musí zajistit, aby bylo normální používání těchto výrobků podle pokynů k použití poskytnutých výrobcem a v rámci různorodé stravy pro spotřebitele bezpečné. Proto musí být stanoveny celkové maximální bezpečné limity pro vitaminy a minerální látky, které jsou v potravinách obsaženy v přírodní podobě nebo jsou do potravin přidány z jakéhokoli důvodu, např. technologického. |
|
(15) |
Proto by měly být na základě nejvyšší bezpečné dávky zjištěné vědeckým hodnocením rizik vycházejícím z obecně uznávaných vědeckých údajů a na základě příjmu těchto látek z jiných potravin stanoveny tyto nejvyšší hodnoty a podle potřeby i další podmínky omezující jejich přidávání do potravin. Patřičná pozornost by též měla být věnována doporučené dávce vitamínů a minerálních látek pro obyvatelstvo. Pokud je nezbytné stanovit omezení pro přidávání některých vitamínů a minerálních látek do určitých potravin (např. přidávání jódu jen do soli) , měla by být stanovena priorita podle účelu přísad a podílu potraviny na celkové stravě. |
|
(16) |
Minimální množství vitaminů a minerálních látek, které se do potravin přidávají za účelem obnovení živin nebo kvůli nutriční rovnocennosti potravinových náhražek by záleželo na jejich množství v nezpracovaných potravinách nebo potravinách, které se nahrazují. Účelem přidávání těchto látek z důvodu obohacení potravin by však mělo být dosažení alespoň minimálního množství těchto živin v potravinách. V opačném případě by příliš malé a zanedbatelné částky v těchto „obohacených“ potravinách neměly pro spotřebitele žádný význam a byly by zavádějící. Stejná zásada zdůrazňuje požadavek, aby byly tyto živiny obsaženy v potravinách v dostatečném množství, a mohly tak být uvedeny na etiketách potravin. Bude proto vhodné, aby bylo minimální množství vitaminů a minerálů obsažených v potravinách po obohacení stejné jako významné množství živin uvedených na etiketách potravin. |
|
(17) |
Přijetí maximálních limitů a jakýchkoli podmínek pro používání těchto látek na základě uplatňování zásad a kritérií stanovených v tomto nařízení a přijetí minimálních limitů je prováděcími opatřeními technické povahy a jejich přijetí by mělo být pro zjednodušení a urychlení postupů svěřeno Komisi. |
|
(18) |
Obecná ustanovení a definice pro označování jsou uvedeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (4), ve znění směrnice Komise 2001/101/ES. Toto nařízení by tedy mělo být omezeno na nezbytná doplňující ustanovení. Tato doplňující ustanovení budou platná, aniž by bylo dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../... ze dne... o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví (5). |
|
(19) |
Vzhledem k nutričnímu významu výrobků, které byly obohaceny o vitaminy a minerální látky, a k jejich případnému dopadu na stravovací návyky a celkový příjem živin, by měl být spotřebitel schopen zhodnotit celkovou nutriční kvalitu výrobku. Z toho důvodu by mělo být nutriční označování potravin, odchylně od článku 2 směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin, povinné (6). |
|
(20) |
V článku 28 a 30 Smlouvy o ES jsou uvedeny výjimky z pravidla volného pohybu zboží ve Společenství, které mohou při splnění určitých podmínek použít vnitrostátní orgány. Při výkonu svého vlastního rozhodnutí při ochraně veřejného zdraví v souladu se Smlouvou o ES jsou vnitrostátní orgány povinny dodržovat zásadu proporcionality. Vnitrostátní orgány jsou povinny prokázat, že jejich předpisy jsou nezbytné v zájmu účinné ochrany založené na podrobném zhodnocení rizika. Jsou povinny zajistit, aby údajné reálné riziko v oblasti veřejného zdraví bylo dostatečně zjištěno na základě nejnovějších dostupných vědeckých údajů. |
|
(21) |
Doporučené denní dávky uvedené ve směrnici 90/496/EHS nejsou stanoveny pro všechny vitamíny a minerální látky vyjmenované v příloze I a II tohoto nařízení a navíc jsou zastaralé. |
|
(22) |
Přiměřená a pestrá strava obsahuje mnoho přísad, které obsahují mnoho látek. Příjem takových látek nebo přísad vyplývající z jejich obvyklého a tradičního používání v běžné stravě nevyvolává obavy a není třeba ho regulovat. Některé látky odlišné od vitaminů a minerálních látek nebo přísady obsahující tyto látky, se do potravin přidávají jako výtažky nebo koncentráty a mohou vést k příjmu, který je výrazně vyšší než příjem, který by měl být při konzumaci přiměřené a pestré stravy. Bezpečnost takových postupů je v některých případech sporná a výhody nejsou zcela jasné; z toho důvodu je třeba tyto postupy regulovat. Je vhodné, aby v takových případech subjekty potravinářského průmyslu odpovědné za bezpečnost potravinových výrobků dodávaných na trh převzaly břemeno za prokázání jejich bezpečnosti. |
|
(23) |
Vzhledem ke specifickému charakteru potravin, které jsou obohacovány o vitaminy a minerální látky, by měly být kromě prostředků, které mají kontrolní orgány běžně k dispozici, umožněny další prostředky, aby se usnadnila účinná kontrola těchto výrobků. |
|
(24) |
Opatření nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7). |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A VÝKLAD POJMŮ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Účelem tohoto nařízení je sladit právní předpisy, nařízení nebo správní opatření v členských státech, které se vztahují na přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, aby bylo zajištěno účinné fungování vnitřního trhu a zároveň vysoká míra ochrany spotřebitele.
2. Ustanovení tohoto nařízení se nevztahuje na potravinové doplňky, které se řídí ustanoveními směrnice 2002/46/ES.
3. Toto nařízení se použije, aniž by byly dotčeny zvláštní právní předpisy Společenství týkající se:
|
a) |
potravin pro zvláštní nutriční účely a v případě, že takové předpisy neexistují, požadavky na složení takových výrobků, které vyžadují příslušné nutriční požadavky osob, pro které jsou výrobky určeny; |
|
b) |
nových potravin a nových složek potravin; |
|
c) |
potravinových přísad a aromatických látek; |
|
d) |
povolených vinařských postupů a procesů. |
Článek 2
Výklad pojmů
Pro účely tohoto nařízení platí níže uvedené definice:
|
1) |
„obnovením“ se rozumí přidávání do potravin vitaminů a minerálních látek, které se uvolnily během správné výrobní praxe nebo během běžného skladování a manipulace, jehož výsledkem bude takové množství vitaminů a minerálních látek, které je přítomno v potravinách určených ke spotřebě nebo potravinách před zpracováním, skladováním nebo manipulací; |
|
2) |
„nutriční rovnocenností“ se rozumí dosažení podobné nutriční hodnoty, pokud jde o množství a biologickou dostupnost vitaminů a minerálních látek; |
|
3) |
„potravinovou náhražkou“ se rozumí potravina, která se má podobat běžné potravině vzhledem, složením, chutí a vůní a je určena k úplnému nebo částečnému nahrazení potraviny, které se podobá; |
|
4) |
„fortifikací“ nebo „obohacením“ se rozumí přidávání jednoho nebo více vitaminů nebo minerálních látek do potraviny bez ohledu na to, jestli je potravina běžně obsahuje s cílem zohlednit:
|
|
5) |
„určitými jinými látkami“ se rozumějí biologicky aktivní látky získávané extrakcí nebo syntézou, jejichž působení z hlediska fyziologie je prokázáno, které lze používat pro obohacování potravin a na něž se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (8); |
|
6) |
„doporučeným denním příjmem“ se rozumí množství stanovené subjektem potravinového průmyslu podle definice uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (9), s ohledem na nejvyšší povolené množství uvedené v souladu s čl. 7. odst. 1 tohoto nařízení a s ohledem na doporučené denní dávky živin uvedené ve směrnici 90/496/EHS; |
|
7) |
„úřadem“ se rozumí Evropský úřad pro bezpečnost potravin zřízený nařízením (ES) č. 178/2002. |
KAPITOLA II
PŘIDÁVÁNÍ VITAMINŮ A MINERÁLNÍCH LÁTEK
Článek 3
Podmínky pro přidávání vitaminů a minerálních látek
1. Do potravin mohou být přidávány pouze vitaminy nebo minerální látky uvedené v příloze I ve formách uvedených v příloze II, přičemž se na ně vztahují ustanovení obsažená v tomto nařízení.
2. Vitamíny a minerální látky lze do potravin přidávat ve formě biologicky dostupné pro lidské tělo pouze za účelem:
|
a) |
obnovy nebo |
|
b) |
dosažení nutriční rovnocennosti potravinových náhražek nebo |
|
c) |
fortifikace nebo obohacení. |
3. Přidávání vitamínů a minerálních látek do potravin nesmí být využíváno za účelem uvedení v omyl nebo klamání spotřebitelů ohledně výživné hodnoty potravin, ať již způsobem označení, vnější úpravou, reklamou nebo samotnou přísadou.
4. Podle potřeby mohou být přijaty prováděcí předpisy pro přidávání vitamínů a minerálních látek do potravin kvůli obnově nebo zajištění výživové rovnocennosti potravinových náhražek postupem podle čl. 19 odst. 2 na základě stanoviska úřadu. Před přijetím prováděcích předpisů je Komise povinna jednat se zainteresovanými skupinami, zvláště se zástupci potravinářského průmyslu a sdružení spotřebitelů.
5. Změny seznamů uvedených v odstavci 1 se přijímají postupem podle čl. 19 odst. 2.
Článek 4
Přechodná opatření
Odchylně od čl. 3 odst. 1 a do ... (10) mohou členské státy na svém území používat vitamíny a minerální látky, které nejsou uvedeny v příloze I nebo se nepoužívají ve formách uvedených v příloze II, pokud:
|
a) |
je dotyčná látka používána při přidávání živin do potravin uváděných na trh ve Společenství ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost, |
|
b) |
Úřad nevydal na základě spisu zamítavé stanovisko k používání této látky nebo k jejímu používání v dané formě při výrobě potravin, což umožňuje používání dotyčné látky, a Komisi o tom bude členský stát informovat nejpozději ... (11). |
Členské státy jsou povinny informovat Komisi o používání vitamínů a minerálních látek povolených na jejich území, přestože se jedná o látky, které nejsou uvedeny v příloze I, nebo o formy, které nejsou uvedeny v příloze II. Komise tuto informaci zveřejní.
Během přechodného období jsou ostatní členské státy oprávněny z důvodů bezpečnosti veřejného zdraví a v souladu s předpisy uvedenými ve Smlouvě nadále uplatňovat vnitrostátní omezení nebo zákazy obchodování s potravinami s přidanými vitamíny a minerálními látkami nezařazenými na seznam v příloze I nebo ve formách neuvedených v příloze II. Členské státy jsou povinny Komisi informovat o těchto vnitrostátních omezeních a zákazech a Komise tyto informace zveřejní.
Článek 5
Omezení při přidávání vitaminů a minerálních látek
Vitaminy a minerální látky se nesmějí přidávat do:
|
a) |
čerstvých nezpracovaných výrobků, včetně mimo jiné ovoce, zeleniny, masa, drůbežího a rybího masa; |
|
b) |
nápojů obsahujících více než 1,2 obj.% alkoholu, s výjimkou a odchylně od čl. 3 odst. 2, do výrobků:
|
a pokud nejsou uvedeny údaje o nutriční hodnotě a vlivu na zdraví.
Na základě vědeckých poznatků lze postupem podle čl. 19 odst. 2 určit další potraviny nebo kategorie potravin, které se nesmějí obohacovat určitými vitamíny nebo minerálními látkami, pokud by mohlo dojít k ohrožení veřejného zdraví .
Článek 6
Kritéria pro čistotu
1. Kriteria čistoty látek uvedených v příloze II se přijmou do ... (13) postupem podle čl. 19 odst. 2, pokud není jejich platnost stanovena v odstavci 2.
2. Pro látky uvedené v příloze II se použijí kritéria pro čistotu látek stanovená právními předpisy Společenství pro jejich použití při výrobě potravin pro jiné účely, než na které se vztahuje toto nařízení.
3. Pro látky uvedené v příloze II, pro něž nejsou právními předpisy Společenství stanovena kritéria pro čistotu, se do přijetí takových specifikací použijí obecně přijatelná kritéria pro čistotu doporučená mezinárodními orgány a mohou být zachovány vnitrostátní předpisy stanovující přísnější kritéria pro čistotu.
Článek 7
Maximální a minimální množství
1. Pokud se budou za účelem uvedeným v čl. 3 odst. 2 potraviny obohacovat vitamíny a minerálními látkami, nesmí celkové množství těchto látek z jakýchkoliv důvodů v nichž obsažené v době prodeje produktu překročit množství stanovené nejpozději do... (13) . Pro koncentráty a dehydrované produkty platí maximální množství stanovené pro potraviny ke dni, který je dle příslušných pokynů výrobce určen jako den spotřeby.
Maximální množství vitaminů a minerálních látek uvedené v prvním pododstavci a jakékoliv podmínky omezující nebo zakazující přidávání konkrétních vitaminů nebo minerálních látek do potravin nebo kategorie potravin budou přijaty postupem podle čl. 19 odst. 2.
2. Budou stanovena maximální množství uvedená v odstavci 1, přičemž se zohlední:
|
a) |
bezpečná nejvyšší množství vitaminů a minerálních látek stanovená vědeckým posouzením rizik založeným na obecně přijatelných vědeckých údajích, přičemž se podle potřeby zohlední různý stupeň citlivosti různých skupin spotřebitelů; |
|
b) |
příjem vitamínů a minerálních látek, které se do výživy přidávají z jiných zdrojů, včetně potravinových doplňků; |
|
c) |
podíl jednotlivých produktů na celkové výživě veškerého obyvatelstva nebo některých skupin obyvatelstva. |
3. Při stanovení maximálních množství podle odstavce 1 se také náležitě zohlední referenční příjem vitaminů a minerálních látek platný pro obyvatelstvo.
4. Při stanovení maximálních množství vitaminů a minerálních látek podle odstavce 1, jejichž referenční příjem u obyvatelstva se blíží k hranici bezpečného množství, se v případě potřeby zohlední:
|
a) |
požadavek přidávání některých vitaminů a minerálních látek do potravin pro obnovení a/nebo pro dosažení nutriční rovnocennosti potravinových náhražek; |
|
b) |
podíl jednotlivých výrobků na celkové výživě obyvatelstva obecně nebo výživě některých skupin obyvatelstva. |
5. Přidáváním vitamínů a minerálních látek do potravin za účelem jejich obohacení zajistí obsah těchto vitamínů nebo minerálních látek v potravinách alespoň v určitém významném množství, tj. 15% výživové referenční hodnoty (NRV) na 100 g (pevné látky) nebo 7,5% NRV na 100 ml (kapalné látky) nebo 5% NRV na 100 kcal (12% NRV 1MJ) nebo 15% NRV v jedné porci . Minimální množství, včetně nižších dávek, odchylně od výše uvedeného významného množství, je určováno pro konkrétní potraviny a kategorie potravin postupem podle čl. 19 odst. 2.
Článek 8
Doporučené denní dávky pro vitamíny a minerální látky
Komise bezodkladně, ale nejpozději ... (14) stanoví s ohledem na nejnovější vědecké poznatky a mezinárodní doporučení doporučené denní dávky pro všechny vitamíny a minerální látky uvedené v přílohách I a II.
Článek 9
Označování, obchodní úprava a reklama
1. Označování a vnější úprava potravin obohacených vitamíny a minerálními látkami a jejich reklama nesmí obsahovat informace, které by tvrdily nebo naznačovaly, že vhodné množství živin nelze získat vyváženou a pestrou stravou .
2. Označení výživové hodnoty na produktech obohacených vitamíny a minerálními látkami, na které se vztahuje toto nařízení, je povinné. Musejí se uvést následující údaje:
|
a) |
údaje uvedené v čl. 4 odst. 1 skupině 2 směrnice 90/496/EHS; |
|
b) |
celkový obsah vitamínů a minerálních látek přidaných do potravin. Údaje o vitamínech a minerálních látkách vyjádřené v množství na 100 g nebo 100 ml produktu, podle čl. 6 odst. 2 uvedené směrnice, by měly být uvedeny vzhledem k velikosti dávky (množství na porci) v absolutních hodnotách a jako podíl doporučené denní dávky; |
|
c) |
ve vhodných případech, a pokud lze dávku snadno odvodit, výrobcem doporučenou denní spotřebu produktu; |
|
d) |
upozornění o nevhodnosti překračování doporučené denní dávky. |
3. Tento článek se použije, aniž by byla dotčena směrnice 2000/13/ES, nařízení (ES) č.../... [o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví] a ostatní právní předpisy o potravinách týkajících konkrétních kategorií potravin.
4. Prováděcí pravidla k tomuto článku mohou být přijata postupem podle čl. 19 odst. 2.
Článek 10
Povinné přidávání vitaminů a minerálních látek
1. Předpisy Společenství platné pro konkrétní potraviny nebo kategorie potravin mohou stanovit povinné přidávání vitaminů a minerálních látek. Pokud nejsou uděleny zvláštní výjimky, musejí být tyto předpisy v souladu s předpisy uvedenými v tomto nařízení.
2. V případě, že neexistují předpisy Společenství, mohou si členské státy samy stanovit předpisy o povinném přidávání vitaminů a minerálních látek do konkrétních potravin nebo kategorií potravin, a to postupem podle článku 17.
Členské státy jsou povinny informovat Komisi o příslušných stávajících vnitrostátních předpisech do ... (15). Komise je povinna tuto informaci zveřejnit.
KAPITOLA III
PŘIDÁVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH LÁTEK
Článek 11
Ohlášení látek nebo přísad používaných členskými státy
Do ... (16), ohlásí členské státy Komisi látky nebo přísady, kromě vitamínů či minerálních látek, které na svém území používají k obohacování potravin, jež mohou potraviny obsahovat. Komise tyto údaje předá Úřadu a došlé zprávy zveřejní.
Článek 12
Látky, jejichž používání je zakázáno a omezeno nebo látky, které podléhají kontrole Společenství
1. Pokud je Komise nebo členský stát toho názoru, že by přidávání jiné látky než vitaminů nebo minerálních látek, nebo přísady obsahující jiné látky než vitaminy nebo minerální látky mohlo vést k přísunu takového množství této látky, které přesahuje množství, o němž se odůvodněně předpokládá, že je za normálních podmínek stravování získáno vyváženou a pestrou stravou, musí o tom neprodleně informovat Komisi.
2. Pokaždé, když úřad provede povinné vyhodnocení dostupných informací, rozhodne Komise postupem podle čl. 19 odst. 2 a zařadí látku do přílohy III.
Pokud se prokáže, že látka nebo složka je zdraví škodlivá, bude
|
a) |
buď zařazena do přílohy III, části A a její přidávání do potravin nebo její používání při výrobě potravin bude zakázáno; |
|
b) |
nebo bude zařazena do přílohy III části B a její přidávání do potravin a její používání při výrobě potravin bude povoleno pouze pod podmínkou, že bude určeno její maximální množství obsažené v potravinách. Pro tento účel musí úřad stanovit maximální povolené množství těchto látek. |
Tam, kde se po výše uvedeném vyhodnocení zjistí možnost škodlivých účinků na zdraví vyplývající z tohoto používání, avšak přetrvává nedostatek vědeckých důkazů, bude látka postupem podle čl. 19 odst. 2 zařazena do přílohy III části C.
3. Předpisy Společenství platné pro konkrétní potraviny mohou kromě látek uvedených v tomto nařízení omezovat nebo zakazovat užívání některých dalších látek. V případech, kde neexistují předpisy Společenství, mohou členské státy postupem podle článku 17 zavést takové zákazy a omezení.
4. Subjekty potravinářského průmyslu nebo kterákoliv dotčená osoba mohou úřadu kdykoliv předložit k hodnocení spis, který obsahuje vědecké údaje dokazující bezpečnost látky, která je podle podmínek jejího užívání v potravinách nebo v kategorii potravin na seznamu v příloze III části C, a vysvětlující účel tohoto používání.
5. Postupem podle čl. 19 odst. 2 a s ohledem na stanovisko úřadu bude do čtyř let od data, kdy byla látka uvedena v příloze III části C, rozhodnuto o všech spisech předložených k hodnocení, jak je uvedeno v bodě 4. Rozhodne se obecně o užívání látky uvedené v příloze III části C, nebo o jejím uvedení do přílohy III části A nebo B.
Článek 13
Označování, vnější úprava a reklama
1. Označování a vnější úprava potravin obohacených zvláštními jinými látkami a jejich reklama nesmí obsahovat informace, které by tvrdily nebo naznačovaly, že vyvážená strava zaměřená na prevenci, kterou poskytují tradiční potraviny, není nezbytná.
2. Označování a vnější úprava potravin obohacených jinými zvláštními látkami a jejich reklama nesmí spotřebitele uvést v omyl nebo je klamat, pokud se týká údajů o nutriční hodnotě, kterou potravina obohacená těmito živinami může mít.
3. Při označení výrobků obohacených jinými zvláštními látkami může být uveden odkaz na přidanou látku za podmínek uvedených v nařízení (ES) č. .../... [o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich výživové hodnoty a vlivu na zdraví].
4. Označení výživové hodnoty výrobků obohacených jinými zvláštními látkami a výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, je povinné. Musejí se uvádět následující údaje:
|
a) |
údaje uvedené v čl. 4 odst. 1 skupině 2 směrnice 90/496/EHS; |
|
b) |
celkový obsah látek přidaných do potravin. Údaje o jiných zvláštních látkách vyjádřené v množství na 100 g nebo 100 ml produktu, podle čl. 6 odst. 2 uvedené směrnice, by měly být uvedeny vzhledem k velikosti dávky (množství na jednu porci) v absolutních hodnotách a jako podíl doporučené denní dávky; |
|
c) |
ve vhodných případech, a pokud lze dávku snadno odvodit, doporučenou denní spotřebu produktu; |
|
d) |
upozornění o nevhodnosti překračování doporučené denní dávky. |
5. Tento článek platí, aniž by byla dotčena směrnice 2000/13/ES, nařízení (ES) č. .../... [o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich výživové hodnoty a vlivu na zdraví] a jiná právní ustanovení v oblasti výroby a distribuce potravin, které platí pro specifické kategorie potravin.
6. Prováděcí předpisy k tomuto článku se stanoví, bude-li třeba, postupem podle článku 19 odst. 2.
Článek 14
Doporučené denní dávky a bezpečné povolené množství pro určité jiné látky
Pro určité jiné látky uvedené v příloze III části B nebo C se stanoví doporučené denní dávky a bezpečné povolené množství. Článek 7 tohoto nařízení platí obdobně.
KAPITOLA IV
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 15
Rejstřík Společenství
1. Komise sestaví a bude aktualizovat rejstřík Společenství týkající se přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, dále jen „rejstřík“.
2. Rejstřík bude obsahovat:
|
a) |
vitaminy a minerální látky, které lze přidávat do potravin v souladu s přílohou I, |
|
b) |
složení vitaminů a minerálních látek, které lze přidávat do potravin v souladu s přílohou II, |
|
c) |
nejvyšší a nejnižší množství vitaminů a minerálních látek, které lze přidávat do potravin v souladu s článkem 7, |
|
d) |
údaje o povinném přidávání vitaminů a minerálních látek uvedené v článku 10, |
|
e) |
látky, ke kterým byly dodány příslušné dokumenty, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 písm. b), |
|
f) |
údaje o látkách uvedených v příloze III a důvody pro jejich použití, |
|
g) |
seznam vitamínů, minerálních látek a určitých dalších látek, jejichž přidávání je v souladu s článkem 10 podle vnitrostátních právních předpisů povinné, |
|
h) |
seznam látek, jejichž přidávání je na vnitrostátní úrovni zakázáno nebo omezeno v souladu s čl. 4 třetím pododstavcem. |
3. Rejstřík bude veřejně přístupný.
Článek 16
Vnitrostátní předpisy
1. Aniž by byla dotčena ustanovení odstavce 2, členské státy nesmějí omezit ani zakázat obchodování s potravinami, které splňují ustanovení tohoto nařízení a předpisy Společenství schválené k jeho provádění.
2. Toto nařízení nemá vliv na právo členských států zachovat nebo zavádět v souladu se Smlouvou, zvláště s jejími články 28 a 30, přísnější pravidla pro přidávání některých dalších látek, pokud to považují za nezbytné z důvodů ochrany veřejného zdraví a pokud nejsou v rozporu s tímto nařízením.
3. Do ... (17) informují členské státy Komisi o příslušných stávajících vnitrostátních předpisech.
Článek 17
Postup oznámení
1. Odkazuje-li se na tento článek, použije se postup stanovený v odstavcích 2, 3 a 4.
2. Pokud členský stát považuje za nezbytné přijmout nové právní předpisy, informuje o zamýšlených opatřeních a jejich oprávněných důvodech Komisi a ostatní členské státy.
3. Komise bude konzultovat Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat ustanovený podle čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 a k plánovaným opatřením zaujme stanovisko.
4. Dotyčný členský stát může zavést zamýšlená opatření nejdříve šest měsíců po oznámení uvedeném v odstavci 2 a za předpokladu, že stanovisko Komise není záporné.
V případě, že je stanovisko Komise záporné, Komise postupem podle čl. 19 odst. 2 a před uplynutím lhůty uvedené v prvním pododstavci tohoto článku určí, zda mohou být zamýšlená opatření zavedena. Komise může vyžadovat provedení některých změn zamýšlených opatření.
Článek 18
Bezpečnostní opatření
1. V případě, že členský stát má vážné důvody se domnívat, že jistý výrobek ohrožuje lidské zdraví, ačkoliv je v souladu s tímto nařízením, může členský stát na svém území dočasně zrušit nebo omezit uplatňování dotyčných předpisů.
O tomto rozhodnutí neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede své důvody.
2. Postupem podle čl. 19 odst. 2 bude po obdržení stanoviska úřadu v případě nutnosti přijato rozhodnutí.
Komise může zahájit tento postup z vlastního podnětu.
3. Členský stát, o kterém se pojednává v odstavci 1, může zachovat zrušení nebo omezení až do doby, než mu bude oznámeno rozhodnutí uvedené v odstavci 2.
Článek 19
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi bude nápomocen výbor uvedený v čl. 17 odst. 3, který vezme v úvahu stanovisko Úřadu.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 tohoto rozhodnutí.
Období uvedené v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je stanoveno na tři měsíce.
Článek 20
Kontrola
Výhradně pro účely usnadnění účinné kontroly potravin obohacených vitamíny a minerálními látkami i potravin obsahujících látky uvedené v příloze III části B a C mohou členské státy požadovat, aby výrobce nebo ten, kdo je na jejich území odpovědný za uvedení výrobku na trh, oznámil příslušnému úřadu jeho uvedení na trh doručením vzorku etikety výrobku.
Členské státy předají tyto informace Komisi a Úřadu.
Komise tyto informace zveřejní.
Článek 21
Hodnocení
Nejpozději do ... (18) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o důsledcích uplatňování tohoto nařízení, zejména pokud jde o vývoj trhu s potravinami obohacenými o vitaminy a minerální látky, jejich spotřebu, nutriční příjem obyvatelstva a změny stravovacích návyků a jakékoli návrhy na změnu tohoto nařízení, které Komise považuje za nutné. V souvislosti s tím členské státy poskytnou Komisi nutné příslušné informace do... (19).
Článek 22
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od ... (20).
Potraviny uvedené na trh nebo opatřené etiketou před ... (21), které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou na trhu zůstat do ... (22).
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda
(1) Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 44.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. května 2005.
(3) Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.
(4) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/89/ES (Úř. věst. L 308, 25.11.2003, s. 15).
(5) Úř. věst. [...].
(6) Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(7) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(8) Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.
(9) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1642/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 4).
(10) Tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost.
(11) 18 měsíců od vstupu toto nařízení v platnost.
(12) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 709/2004 (Úř. věst. L 111, 17.4.2004, s. 21).
(13) Den vstupu tohoto nařízení v platnost.
(14) Den vstupu tohoto nařízení v platnost.
(15) Šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
(16) 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
(17) Šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
(18) První den šestého měsíce po vyhlášení tohoto nařízení + 6 let.
(19) První den šestého měsíce po vyhlášení tohoto nařízení + 5 let.
(20) První den šestého měsíce po vyhlášení tohoto nařízení.
(21) První den šestého měsíce po vyhlášení tohoto nařízení.
(22) Poslední den sedmnáctého měsíce po vyhlášení tohoto nařízení.
PŘÍLOHA I
VITAMINY A MINERÁLNÍ LÁTKY, KTERÉ SE MOHOU PŘIDÁVAT DO POTRAVIN
1. VITAMINY
Vitamin A
Vitamin D
Vitamin E
Vitamin K
Vitamin B1
Vitamin B2
Niacin
Pantothenová kyselina
Vitamin B6
Kyselina listová
Vitamin B12
Biotin
Vitamin C
2. MINERÁLNÍ LÁTKY
Vápník
Hořčík
Železo
Měď
Jód
Zinek
Mangan
Sodík
Draslík
Selen
Chrom
Molybden
Chlor
Fosfor
PŘÍLOHA II
SLOŽENÍ VITAMINŮ A MINERÁLNÍCH LÁTEK KTERÉ SE MOHOU PŘIDÁVAT DO POTRAVIN
1. SLOŽENÍ VITAMINŮ
VITAMIN A
|
— |
retinol |
|
— |
retinyl acetát |
|
— |
retinyl palmitát |
|
— |
beta karoten |
VITAMIN D
|
— |
cholekalciferol |
|
— |
ergokalciferol |
VITAMIN E
|
— |
D-α-tokoferol |
|
— |
DL-α-tokoferol |
|
— |
D-α-tokoferyl acetát |
|
— |
DL-α-tokoferyl acetát |
|
— |
D-α-tokoferyl sukcinát |
VITAMIN K
|
— |
fyllochinon (fytomenadion) |
VITAMIN B1
|
— |
thiamin hydrochlorid |
|
— |
thiamin mononitrát |
VITAMIN B2
|
— |
riboflavin |
|
— |
riboflavin 5'-fosfát, sodná sůl |
NIACIN
|
— |
kyselina nikotinová |
|
— |
nikotinamid |
KYSELINA PANTOTHENOVÁ
|
— |
D-pantothenát vápenatý |
|
— |
D-pantothenát sodný |
|
— |
dexpanthenol |
VITAMIN B6
|
— |
pyridoxin hydrochlorid |
|
— |
pyridoxin 5'-fosfát |
|
— |
pyridoxin dipalmitát |
KYSELINA LISTOVÁ
|
— |
kyselina nikotinová pteroylmonoglutamová |
VITAMIN B12
|
— |
kyanokobalamin |
|
— |
hydroxokobalamin |
BIOTIN
|
— |
D-biotin |
VITAMIN C
|
— |
L-askorbová kyselina |
|
— |
L-askorbát sodný |
|
— |
L-askorbát vápenatý |
|
— |
L-askorbát draselný |
|
— |
L-ascorbyl-6-palmitát |
2. SLOŽENÍ MINERÁLNÍCH LÁTEK
uhličitan vápenatý
chlorid vápenatý
vápenaté soli kyseliny citronové
glukonát vápenatý
glycerofosfát vápenatý
laktát vápenatý
vápenaté soli kyseliny fosforečné
hydroxid vápenatý
oxid vápenatý
magnesium-acetát
uhličitan hořečnatý
chlorid hořečnatý
hořečnaté soli kyseliny citronové
magnesium-glukonát
magnesium-glycerofosfát
hořečnaté soli kyseliny fosforečné
magnesium-laktát
hydroxid hořečnatý
oxid hořečnatý
síran hořečnatý
uhličitan železnatý
ferrum(II)-citrát
ammonium-ferrum(III)-citrát
ferrum-glukonát
ferrum(II)-fumarát
disfosforečnan sodno-železitý
ferrum(II)-laktát
síran železnatý
disfosforečnan železitý
ferrum(III)-sacharát
elementární železo (karbonyl železo a elektrolyticky nebo vodíkem redukované železo)
uhličitan měďnatý
kuprum-citrát
kuprum-glukonát
síran měďnatý
komplex mědi s lysinem
jodid sodný
jodičnan sodný
jodid draselný
jodičnan draselný
zink-acetát
chlorid zinečnatý
zink-citrát
zink-glukonát
zink-laktát
oxid zinečnatý
uhličitan zinečnatý
síran zinečnatý
uhličitan manganatý
chlorid manganatý
manganum(II)-citrát
manganum(II)-glukonát
manganum(II)-glycerofosfát
síran manganatý
hydrogenuhličitan sodný
uhličitan sodný
chlorid sodný
natrium-citrát
natrium-glukonát
natrium-laktát
hydroxid sodný
sodné soli kyseliny fosforečné
hydrogenuhličitan draselný
uhličitan draselný
chlorid draselný
kalium-citrát
kalium-glukonát
kalium-glycerofosfát
kalium-laktát
hydroxid draselný
draselné soli kyseliny fosforečné
selenan sodný
hydrogenseleničitan sodný
seleničitan sodný
chlorid chromitý a jeho hexahydrát
síran chromitý a jeho hexahydrát
molybdenan amonný
molybdenan sodný
fluorid draselný
fluorid sodný
síran vápenatý
fosforečnan draselný
fosforečnan sodný
Vitamín B6 (pyridoxin dipalmitát)
PŘÍLOHA III
LÁTKY, JEJICHŽ POUŽÍVÁNÍ JE ZAKÁZÁNO NEBO PODLÉHÁ URČITÝM PODMÍNKÁM
Část A - Látky, jejichž používání je zakázáno
Část B - Látky, jejichž používání je omezeno
Část C - Látky, které podléhají kontrole Společenství
P6_TA(2005)0203
Hlavní směry politiky zaměstnanosti členských států *
Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (KOM(2005)0141 - C6-0111/2005 - 2005/0057(CNS))
(Postup konzultace)
Evropský Parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0141) (1), |
|
— |
s ohledem na článek 128 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0111/2005), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0149/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný návrh Komise; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; |
|
3. |
vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; |
|
4. |
žádá Radu, aby znovu konzultovala Parlament, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
|
ZNĚNÍ NAVRŽENÉ KOMISÍ |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU |
|
Pozměňovací návrh 1 |
|
|
Bod odůvodnění 1a (nový) |
|
|
|
(1a) Vzhledem k tomu, že struktura integrovaných hlavních směrů by měla vyústit ve vyšší účinnost Lisabonské strategie a měla by náležitým způsobem přihlédnout k hospodářské a sociální politice a politice životního prostředí. |
|
Pozměňovací návrh 2 |
|
|
Bod odůvodnění 2 |
|
|
(2) V roce 2000 zahájila Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu strategii, která se zaměřuje na udržitelný hospodářský růst, zvýšení počtu a kvality pracovních míst a zlepšení sociální soudržnosti a která stanovuje dlouhodobé cíle v oblasti zaměstnanosti , avšak výsledky , kterých bylo za pět let dosaženo, jsou smíšené ; |
(2) V roce 2000 zahájila Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu strategii, která se zaměřuje na udržitelný hospodářský růst, zvýšení počtu a kvality pracovních míst a zlepšení sociální soudržnosti a začlenění a která stanovuje dlouhodobý cíl plné zaměstnanosti , avšak pět let poté nejsou tyto cíle zdaleka splněny a je zřejmé, že bude nutno vyvinout mnohem větší úsilí, aby bylo dosaženo cílů zaměstnanosti do roku 2010 ; |
|
Pozměňovací návrh 3 |
|
|
Bod odůvodnění 3 |
|
|
(3) Předložení integrovaného balíčku zahrnujícího hlavní směry zaměstnanosti i hlavní směry hospodářské politiky pomůže lisabonskou strategii přeorientovat na růst a zaměstnanost. Hlavní úlohu při provádění cílů lisabonské strategie, týkajících se zaměstnanosti, má evropská strategie zaměstnanosti. |
(3) Předložení integrovaného balíčku zahrnujícího hlavní směry zaměstnanosti i hlavní směry hospodářské politiky pomůže Lisabonskou strategii přeorientovat na udržitelný růst a zaměstnanost , a současně dává nový impuls politice životního prostředí, což umožní dosažení cílů, které strategie stanoví. Základ evropské strategie zaměstnanosti tvoří cíle Lisabonské strategie týkající se zaměstnanosti, doplněné o cíle v oblasti soudržnosti a sociálního začlenění, ve spojení s obecnými zásadami dodržování rovnosti mužů a žen a vyloučení diskriminace. |
|
Pozměňovací návrh 4 |
|
|
Bod odůvodnění 4 |
|
|
(4) V souladu se závěry jarního zasedání Evropské rady, které proběhlo ve dnech 22. a 23. března 2005, musejí mít cíle týkající se plné zaměstnanosti, kvality pracovních míst, produktivity práce a sociální soudržnosti jasné priority: přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je zde a modernizovat systémy sociální ochrany; zvýšit přizpůsobivost pracovníků a podniků a pružnost trhů práce a zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace. |
(4) V souladu se závěry jarního zasedání Evropské rady, které proběhlo ve dnech 22. a 23. března 2005, musejí mít cíle, týkající se plné zaměstnanosti, kvality pracovních míst, zajištění práce a produktivity, sociální soudržnosti a začlenění, jasné priority: podporovat rozhodnutí, která napomáhají slaďování rodinného života a práce; podporovat rovnost příležitostí; a začlenit tak více lidí do trhu práce; zvýšit zaměstnatelnost pracovníků a organizační přizpůsobivost podniků, a tím zlepšit pružnost a zajištění trhů práce , podporovat sociální začlenění prostřednictvím zapojení znevýhodněných osob, žen, mladých lidí a starších osob do pracovníků procesu, a tak zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím vzdělávání a kvalifikace , věnovat zvláštní pozornost inovaci a technologickému rozvoji a otevřít nový prostor pro tvorbu pracovních míst. To vše vytvoří pevný základ pro modernizaci a pro zajištění solidarity a udržitelnosti systémů sociální ochrany. |
|
Pozměňovací návrh 5 |
|
|
Bod odůvodnění 5 |
|
|
(5) Hlavní směry zaměstnanosti by se měly každé tři roky komplexně zrevidovat, avšak v přechodném období do roku 2008 by jejich aktualizace měla být přísně omezena. |
(5) Hlavní směry zaměstnanosti by se měly každé tři roky komplexně revidovat ; během přechodného období do roku 2008 mohou být výjimečně aktualizovány. |
|
Pozměňovací návrh 6 |
|
|
Bod odůvodnění 6 |
|
|
(6) Doporučení týkající se zaměstnanosti, která přijala Rada dne 14. října 2004, jsou nadále platným referenčním dokumentem. |
(6) Doporučení týkající se zaměstnanosti, která přijala Rada dne 14. října 2004, jsou nadále platným referenčním dokumentem a jsou doplněna tímto rozhodnutím . |
|
Pozměňovací návrh 7 |
|
|
Článek 2 |
|
|
Členské státy zohlední ve svých politikách zaměstnanosti všechny aspekty hlavních směrů a podají o nich zprávu v každoročně předkládaných lisabonských národních programech. |
Členské státy zohlední ve svých politikách zaměstnanosti všechny aspekty hlavních směrů, které by měly být široce vykládány, aby postihovaly nejdůležitější aspekty sociální politiky a politiky zaměstnanosti a podají zprávu o jejich zavádění s uvedením jejich vlivu na míru všeobecné zaměstnanosti, a zvláště zaměstnanosti žen a starších osob. |
|
Pozměňovací návrh 8 |
|
|
Odstavec předcházející hlavnímu směru 16 |
|
|
Dosažení plné zaměstnanosti a snížení míry nezaměstnanosti a neaktivity prostřednictvím zvýšení poptávky po pracovní síle a její nabídky je velmi důležité. K uskutečnění tohoto cíle je nutné zlepšit atraktivitu pracovních míst, kvalitu práce i růst produktivity práce a snížit podíl pracujících chudých skupin . Musí se plně využít součinnosti mezi kvalitou práce, produktivitou a zaměstnaností. Je třeba učinit rázná opatření, která podpoří sociální začlenění, předejdou vylučování z trhu práce, podpoří zapojování znevýhodněných osob do pracovního procesu a která sníží regionální rozdíly v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a produktivitě práce zejména v zaostávajících regionech. Chceme-li dosáhnout pokroku, musíme zajistit rovné příležitosti, bojovat proti diskriminaci a uplatňovat rovný přístup k mužům i ženám. |
Dosažení plné zaměstnanosti a snížení míry nezaměstnanosti a neaktivity prostřednictvím zvýšení poptávky po pracovní síle a její nabídky je velmi důležité. K uskutečnění tohoto cíle je nutné zlepšit atraktivitu pracovních míst, kvalitu práce i růst produktivity práce , a tím přispět ke konkurenceschopnosti evropské ekonomiky . Musí se plně využít součinnosti mezi kvalitou práce, produktivitou a zaměstnaností. Je třeba učinit rázná opatření a příslušná rozhodnutí, která podpoří sociální začlenění, předejdou vylučování z trhu práce, podpoří zapojování znevýhodněných osob, žen, mladých lidí a starších osob do pracovního procesu, a která sníží regionální rozdíly v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a produktivitě práce, zejména v zaostávajících regionech. Pro dosažení pokroku v této oblasti je nezbytné zajistit rovné příležitosti, včetně rovných příležitostí pro legální přistěhovalce a ty, kteří přistěhovalci nejsou , bojovat proti všem druhům diskriminace a uplatňovat rovný přístup k mužům i ženám. |
|
Pozměňovací návrh 9 |
|
|
Příloha, Oddíl 1, odstavec předcházející hlavnímu směru 17 |
|
|
Zvyšování úrovně zaměstnanosti představuje nejúčinnější způsob, jak dosáhnout hospodářského růstu a jak povzbudit ekonomiky podporující sociální začlenění a zároveň zajistit záchranné sítě pro ty, kteří nejsou schopni pracovat. S ohledem na očekávaný pokles obyvatelstva v produktivním věku je velmi důležité podporovat nový celoživotní přístup k práci a modernizaci systémů sociální ochrany, prostřednictvím kterých by se zajistila jejich přiměřenost, finanční udržitelnost a schopnost reagovat na měnící se potřeby společnosti. V rámci nového mezigeneračního přístupu by se měla zvláštní pozornost věnovat odstraňování přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti u mužů a žen a nízkým mírám zaměstnanosti u starších pracovníků a mladých lidí. Rovněž je nezbytné zabývat se nezaměstnaností mládeže, jejíž míra je v průměru dvakrát vyšší než celková míra nezaměstnanosti . Musejí být vytvořeny podmínky, které budou podporovat zvyšování zaměstnanosti bez ohledu na to, zda se jedná o první zaměstnání, návrat do práce po určitém přerušení či přání prodloužit si pracovní život. Důležitá je kvalita práce, která je dána platem a výhodami, pracovními podmínkami, jistotou práce, možnostmi celoživotního učení a perspektivou profesního postupu, jakož i podpora a podněty plynoucí ze systémů sociální ochrany. K celoživotnímu přístupu k práci by mělo přispět provádění evropského paktu mládeže. |
Hospodářský růst umožňuje zvýšit úroveň zaměstnanosti a představuje nejúčinnější základ sociální ekonomiky podporující sociální začlenění a zároveň zajišťující záchrannou síť pro ty, kteří nejsou schopni pracovat. S ohledem na nové a měnící se potřeby společnosti, nové formy marginalizace, zejména domácí násilí a očekávaný pokles obyvatelstva v produktivním věku je stále důležitější podporovat nový celoživotní přístup k práci prostřednictvím celoživotního učení a modernizace systémů sociální ochrany pro zajištění jejich přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby společnosti. V rámci nového mezigeneračního přístupu by se měla věnovat zvláštní pozornost a přijmout přiměřená opatření k odstraňování přetrvávajících rozdílů v práci a mzdách u mužů a žen a nízkým mírám zaměstnanosti u starších pracovníků a mladých lidí. Musejí být vytvořeny podmínky, které budou podporovat zvyšování zaměstnanosti bez ohledu na to, zda se jedná o první zaměstnání, návrat do práce po určitém přerušení či přání prodloužit si pracovní život. Důležitá je kvalita práce, která je dána platem a výhodami, pracovními podmínkami, dodržováním ochrany zdraví při práci a bezpečnosti práce , jistotou práce, možnostmi celoživotního učení a perspektivou profesního postupu, jakož i podpora a podněty plynoucí ze systémů daňové a sociální ochrany. Účinným příspěvkem k zapojení mladých lidí do pracovního života a do společnosti, k solidaritě mezi generacemi a k upevnění konkurenceschopnosti evropské ekonomiky založené na schopnostech, znalostech a respektování přístupu k práci v průběhu celého života by mělo být provádění Evropského paktu mládeže a koordinace iniciativ předložených na jeho základě . |
|
Pozměňovací návrh 10 |
|
|
Příloha, Oddíl 1, hlavní směr 17 |
|
|
Hlavní směr. Podporovat celoživotní přístup k práci : obnovením snahy o vybudování cest k zaměstnanosti pro mladé lidi a snížením jejich nezaměstnanosti, rozhodnými opatřeními k odstranění rozdílů v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a v platech mužů a žen; lepším souladem mezi pracovním a soukromým životem, včetně zajištění přístupných a dostupných zařízení péče o děti a jiných rodinných příslušníků; prostřednictvím moderních penzijních systémů a systémů zdravotní péče, zajištěním jejich přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby tak, aby tyto systémy podporovaly zaměstnanost a prodlužování pracovního života a aby podněcovaly k setrvání v práci a odrazovaly od předčasného odchodu do důchodu; pomocí pracovních podmínek podporujících aktivní stárnutí (Integrovaný hlavní směr č. 17). Viz též integrovaný hlavní směr „zabezpečit ekonomickou udržitelnost“ (č. 2). |
Hlavní směr. Přizpůsobit práci různým etapám lidského života : obnovením snahy o vybudování cest k zaměstnanosti pro mladé lidi a snížením jejich nezaměstnanosti tím, že jim bude poskytnuto vysoce kvalitní a z hlediska každého jednotlivce přiměřené vzdělání a odborná příprava; rozhodnými opatřeními k boji proti diskriminaci na pracovištích, odstraňováním rozdílů v zaměstnanosti, nezaměstnanosti, v platech a kariérním postupu mužů a žen; usnadněním zaměstnání pro ženy, které se staly obětí domácího násilí ; lepším souladem mezi pracovním a soukromým životem , podporou rovného rozdělení odpovědností v rámci rodin, podporou jednočlenných rodin a přístupem k pružným modelům práce pro ženy i muže, podporou rodičovské dovolené a zejména zajištěním přístupných a dostupných zařízení péče o děti a jiné rodinné příslušníky v souladu s cíli stanovenými na zasedání Evropské rady Barceloně v roce 2002 ; moderních a lepších penzijních systémů a systémů zdravotní péče, zajištěním jejich přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby tak, aby tyto systémy podporovaly zaměstnanost a prodlužování pracovního života na základě dobrovolnosti a aby podněcovaly k setrvání v práci a odrazovaly od předčasného odchodu do důchodu; pomocí pracovních podmínek podporujících aktivní stárnutí, a zejména postupný a pružný odchod do důchodu (Integrovaný hlavní směr č. 17). Viz též integrovaný hlavní směr „Zabezpečit ekonomickou udržitelnost“ (č. 2). |
|
Pozměňovací návrh 11 |
|
|
Příloha, Oddíl 1, odstavec předcházející hlavnímu směru 18 |
|
|
Za účelem zvýšení účasti na trhu práce a boje se sociálním vyloučením je důležité usnadnit přístup k práci uchazečům o zaměstnání, předcházet nezaměstnanosti a zajistit, aby osoby, které se stanou nezaměstnanými, byly nadále úzce napojeny na trh práce, a aby se zvyšovaly možnosti jejich zaměstnatelnosti. K tomu je nutné odstraňovat překážky na trhu práce poskytováním pomoci při aktivním hledání práce, větším zpřístupněním odborné přípravy a jiných aktivních opatření trhu práce a zajistit, aby se lidem vyplatilo pracovat, potírat nezaměstnanost, chudobu a neaktivitu. Zvláštní pozornost by se měla věnovat podpoře začleňování znevýhodněných osob na trh práce, rozšiřování sociálních služeb a sociální ekonomii. Rozdíly, které panují v míře nezaměstnanosti u znevýhodněných osob i mezi státními příslušníky nečlenských zemí a státními příslušníky EU, jsou stále příliš velké a měly by být v souladu s národními cíli podstatně zmenšeny. Obzvláště důležitý je boj s diskriminací, zpřístupnění práce postiženým osobám a začleňování migrujících osob a menšin. |
Za účelem zvýšení účasti společnosti na trhu práce a boje se sociálním vyloučením je důležité usnadnit přístup k práci uchazečům o zaměstnání, předcházet nezaměstnanosti a zajistit, aby osoby, které se stanou nezaměstnanými, byly nadále úzce napojeny na trh práce, a aby se zvyšovaly možnosti jejich zaměstnatelnosti. K tomu je nutné odstraňovat překážky na trhu práce poskytováním pomoci při aktivním hledání práce, větším zpřístupněním odborné přípravy a jiných aktivních opatření trhu práce a zajistit, aby se lidem vyplatilo pracovat, potírat neza- městnanost, chudobu a neaktivitu. Zvláštní pozornost by se měla věnovat podpoře začleňování znevýhodněných osob na trh práce, rozšiřování sociálních služeb a sociální ekonomii. Rozdíly, které panují v míře nezaměstnanosti u znevýhodněných osob, žen, mladých lidí a starších osob, i mezi státními příslušníky nečlenských zemí a státními příslušníky EU, jsou stále příliš velké a měly by být v souladu s národními cíli podstatně zmenšeny. Obzvláště důležitý je boj s diskriminací v pracovním životě, zejména pokud jde o dostupnost zaměstnání, odborné přípravy a kariérního postupu a o pracovní podmínky, zpřístupnění práce postiženým osobám a začleňování přistěhovalců a menšin. |
|
Pozměňovací návrh 12 |
|
|
Příloha, Oddíl 1, hlavní směr 18 |
|
|
Hlavní směr. Zajistit trhy práce, které by podporovaly začleňování uchazečů o práci a znevýhodněných osob prostřednictvím: aktivních a preventivních opatření na trhu práce , která by zahrnovala včasnou identifikaci potřeb, pomoc při hledání práce, vedení a odbornou přípravu v rámci individuálních akčních plánů, poskytování sociálních služeb, které jsou nezbytné pro účely podpory začleňování znevýhodněných osob na trh práce a pro přispívání k sociální a územní soudržnosti a potírání chudoby; průběžným přezkoumáváním daňových systémů a systémů dávek, včetně správy a podmíněnosti dávek, a snižováním horních hranic daňových sazeb tak, aby se lidem práce vyplatila a zajistila jim odpovídající úroveň sociální ochrany. (Integrovaný hlavní směr č. 18). |
Hlavní směr. Zajistit trhy práce, které by byly otevřené uchazečům o práci a znevýhodněným osobám, ženám, mladým lidem a starším osobám, prostřednictvím: aktivních opatření na poli zaměstnanosti a preventivních opatření pro boj s nezaměstnaností , která by zahrnovala včasnou identifikaci potřeb, kroky k vytvoření nových zdrojů zaměstnanosti v oblastech jako sociální služby a zdravotnictví, životní prostředí či nové technologie, pomoc při hledání práce, vedení a odbornou přípravu v rámci individuálních akčních plánů, poskytování sociálních služeb, které jsou nezbytné pro účely podpory začleňování znevýhodněných osob na trh práce a pro přispívání k sociální a územní soudržnosti a potírání chudoby; podporováním rozvoje družstevního a dobrovolnického sektoru a průběžným přezkoumáváním daňových systémů a systémů dávek, včetně příslušných kritérií a jejich řízení, a snižováním horních hranic daňových sazeb tak, aby se lidem práce vyplatila a trvale jim zajistila odpovídající úroveň sociální ochrany. Zvláštní úsilí je třeba věnovat těm, kdo trpí jakýmkoli postižením, vytvářet politiky k podpoře jejich zaměstnávání a vytváření bezbariérového prostředí. Je rovněž zapotřebí podniknout kroky k podpoře plné integrace přistěhovalců ve společnosti i na pracovišti a k potírání rasismu, všech forem diskriminace a obtěžování na pracovišti a ve společnosti. (Integrovaný hlavní směr č. 18). |
|
Pozměňovací návrh 13 |
|
|
Příloha, Oddíl 1, hlavní směr 19 |
|
|
Hlavní směr. Zlepšit přizpůsobování se potřebám trhu : modernizací a posilováním institucí na trhu práce, zejména služeb zaměstnanosti; větší transparentností pracovních příležitostí a možností vzdělávání na národní a evropské úrovni, která by usnadnila mobilitu v rámci Evropy; lepším předvídáním kvalifikačních požadavků, nedostatků a překážek na trhu práce; odpovídajícím řízením ekonomické migrace . (Integrovaný hlavní směr č. 19). |
Hlavní směr. Zlepšit řízení zaměstnanosti : modernizací a posilováním institucí na trhu práce, zejména služeb zaměstnanosti; větší průhledností a dostupností pracovních příležitostí a možností vzdělávání a rekvalifikace na národní a evropské úrovni, aby tak byla omezena doba nezaměstnanosti; rozvoj výuky cizích jazyků, která by usnadnila mobilitu v rámci Evropy; lepším předvídáním kvalifikačních požadavků, nedostatků a překážek na trhu práce; odpovídajícím a rychlým řízením pohybů migrace v duchu agendy z Tampere (Integrovaný hlavní směr č. 19). |
|
Pozměňovací návrh 14 |
|
|
Příloha, Oddíl 1, hlavní směr 19 a (nový) |
|
|
|
Hlavní směr. Předcházet chorobám a snižovat tak náklady na pracovní sílu a deficity ve státním zdravotnictví v zájmu snížení počtu případů předčasného odchodu do důchodu z důvodu trvalé invalidity a počtu vyplácených důchodů, které jsou důsledkem pracovních úrazů nebo nemocí z povolání (Integrovaný hlavní směr č. 19). |
|
Pozměňovací návrh 15 |
|
|
Příloha, oddíl 2, nadpis |
|
|
Zvýšit přizpůsobivost pracovníků a podniků a pružnost trhů práce |
Zvýšit přizpůsobivost pracovníků a podniků a pružnost a zajištění trhů práce |
|
Pozměňovací návrh 16 |
|
|
Příloha, Oddíl 2, odstavec 1 |
|
|
Evropa musí zlepšit svou schopnost předvídat a aktivovat hospodářské a sociální změny a vyrovnávat se s nimi. To znamená, že náklady práce musejí příznivě podporovat zaměstnanost a že moderní formy organizace práce a dobře fungující trhy práce musejí umožňovat kombinování flexibility s jistotou pracovních míst v souladu s požadavky společností a pracovníků. Rovněž by se tak mělo předcházet segmentaci trhů práce a omezení nehlášené práce. |
Evropa musí zlepšit svou schopnost předvídat a aktivovat hospodářské a sociální změny a vyrovnávat se s nimi. To znamená, že náklady práce musejí příznivě podporovat zaměstnanost a že moderní formy organizace práce, celoživotní učení a dobře fungující trhy práce musejí umožňovat kombinování flexibility s jistotou pracovních míst, a více příležitostí spojit pracovní a soukromý život v souladu s požadavky společností a pracovníků. Rovněž by se tak mělo předcházet segmentaci trhů práce a omezení práce bez povolení. |
|
Pozměňovací návrh 17 |
|
|
Příloha, Oddíl 2, odstavec 2 |
|
|
V dnešní čím dál více se globalizující ekonomice, pro kterou je charakteristické otevírání trhů a neustálé zavádění nových technologií, se podniky i pracovníci musejí vyrovnat s potřebou a také i s příležitostí přizpůsobit se. Ačkoli proces strukturálních změn růstu a zaměstnanosti celkově prospívá, je tento proces též příčinou transformací, které jsou pro některé pracovníky a podniky rušivé. Aby podniky dokázaly reagovat na náhlé změny poptávky po zboží a službách, aby se přizpůsobily novým technologiím, byly s to neustále inovovat, a tudíž i neustále konkurenceschopné, musejí být flexibilnější . Rovněž musejí reagovat na zvyšující se poptávku po kvalitních pracovních místech v souvislosti s osobními preferencemi pracovníků a změnami, kterými prochází rodina, a budou se muset vyrovnat se stárnoucí pracovní silou a menším počtem mladých, nově nastupujících, osob. Pracovní život je nyní komplexnější, protože rozvržení práce je různorodější a nepravidelnější, a pracovníci musejí během životního cyklu úspěšně zvládnout větší počet přechodů . S ohledem na rychle se měnící ekonomiky a s tím související restrukturalizace se pracovníci musejí vyrovnat s novými způsoby práce, které zahrnují větší využívání informačních a komunikačních technologií (ICT), se změnami svého profesního statusu a musejí být připraveni celoživotně se vzdělávat. Pro rozsáhlejší zpřístupnění pracovních příležitostí celkově i v EU je nutná geografická mobilita. |
V dnešní stále více se globalizující ekonomice, pro kterou je charakteristické otevírání trhů a neustálé zavádění nových technologií, se podniky i pracovníci musejí vyrovnat s potřebou i s příležitostí přizpůsobit se. Ačkoli proces strukturálních změn růstu a zaměstnanosti celkově prospívá, je tento proces též příčinou transformací, které jsou pro některé pracovníky a podniky rušivé. Podniky se musí dostat do takového postavení, aby mohly flexibilně reagovat na změny poptávky po zboží a službách, přizpůsobily se novým technologiím, a byly samy schopny inovovat , a tudíž být i neustále konkurenceschopné. Rovněž by měly být schopny uspokojit zvyšující se poptávku po vyšší kvalitě pracovních míst v souvislosti s osobními preferencemi pracovníků a změnami, kterými prochází rodina, a budou se muset vyrovnat se stárnoucí pracovní silou a menším počtem mladých, nově nastupujících, osob. Pracovní život je nyní komplexnější, protože rozvržení práce je různorodější a pracovníci musejí vykonávat různé druhy prací . S ohledem na rychle se měnící ekonomiky a s tím související restrukturalizace musejí být pracovníci vybaveni tak, aby se vyrovnali s novými způsoby práce, které zahrnují větší využívání informačních a komunikačních technologií (ICT), se změnami svého profesního statusu a musejí být připraveni celoživotně se vzdělávat. Pro rozsáhlejší zpřístupnění pracovních příležitostí v celé EU je nutná geografická mobilita. |
|
Pozměňovací návrh 18 |
|
|
Příloha, Oddíl 2, hlavní směr 20 |
|
|
Hlavní směr. Podporovat kombinování flexibility a jistoty pracovních míst a zmírnit segmentaci trhu práce: úpravou právních předpisů o zaměstnanosti, případným přezkoumáním úrovně flexibility, kterou poskytují smlouvy na dobu neurčitou a určitou; lepším předvídáním a pozitivním řízením změn, včetně ekonomické restrukturalizace, a zejména změn v souvislosti s otevíráním trhů tak, aby se minimalizovaly jejich sociální náklady a usnadnilo přizpůsobování se těmto změnám; podporou přechodů mezi jednotlivými profesními statusy, včetně vzdělávání, podporou samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků a geografické mobility; podporou a šířením inovačních a přizpůsobivých forem organizace práce ; včetně zlepšování zdraví a bezpečnosti a rozmanitosti smluvních podmínek a předpisů o pracovní době, které by zlepšovaly kvalitu a produktivitu práce; přizpůsobením pracovního prostředí novým technologiím, rozhodným postupem v otázce přeměny nehlášené práce na řádné zaměstnání. (Integrovaný hlavní směr č. 20). Viz též integrovaný hlavní směr „podporovat větší soudržnost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami“ (č. 4). |
Hlavní směr. Podporovat a zvyšovat kombinování flexibility a jistoty pracovních míst a zmírnit segmentaci trhu práce podporou dobrých vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli na základě nezávislých a řádně zmocněných odborářských organizací a zkvalitňováním informovanosti a konzultací s pracovníky : úpravou a racionalizací právních předpisů o zaměstnanosti, případným přezkoumáním úrovně flexibility a jistoty , kterou poskytují smlouvy na dobu neurčitou a určitou; lepším předvídáním a pozitivním řízením změn, včetně ekonomické restrukturalizace, a zejména změn v souvislosti s otevíráním trhů tak, aby se minimalizovaly jejich sociální náklady a usnadnilo přizpůsobování se novým podmínkám ; podporou přechodů mezi jednotlivými profesními statusy, včetně vzdělávání, podporou samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků a geografické mobility; podporou a šířením inovačních a přizpůsobivých forem organizace práce; účinnými opatřeními k omezení úrazovosti na pracovišti pomocí lepší ochrany proti rizikům na pracovišti, zejména prostřednictvím smluv na evropské úrovni a rozmanitostí smluvních podmínek spolu s pružnou pracovní dobou , které by zlepšovaly kvalitu zaměstnání, produktivitu práce a sladění rodinného a pracovního života ; přizpůsobením pracovního prostředí novým technologiím, rozhodným postupem v otázce přeměny nedovolené práce na řádné zaměstnání a boje proti šedé ekonomice (Integrovaný hlavní směr č. 20). Viz též integrovaný hlavní směr „podporovat větší soudržnost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami“ (č. 4). |
|
Pozměňovací návrh 19 |
|
|
Příloha, oddíl 2, odstavec předcházející hlavnímu směru č. 21 |
|
|
Aby se vytváření pracovních míst maximalizovalo, aby se zachovala konkurenceschopnost a přispělo k obecnému ekonomickému rámci, měl by být celkový vývoj mezd v souladu s růstem produktivity v daném ekonomickém cyklu a měl by odrážet stav na trhu práce. Může nastat situace, že pro usnadnění tvorby pracovních míst, zejména těch, která jsou málo placena, bude nutné snížit nemzdové náklady práce a přezkoumat daňové zatížení. |
Aby se vytváření pracovních míst maximalizovalo, aby se zachovala konkurenceschopnost a přispělo k obecnému ekonomickému rámci, měl by být celkový vývoj mezd v souladu s růstem produktivity. Pro usnadnění tvorby pracovních míst se rovněž doporučuje snížit nemzdové náklady práce a přezkoumat daňové zatížení |
|
Pozměňovací návrh 20 |
|
|
Hlavní směr 21 |
|
|
Hlavní směr. Zajistit, aby se mzdy a ostatní náklady práce vyvíjely příznivě pro zaměstnanost podporováním právního rámce pro jednání o mzdě, který by plně respektoval úlohu sociálních partnerů a odrážel rozdíly v produktivitě i trendy pracovního trhu na úrovni odvětví a regionů; monitorováním a případně změnou struktury a úrovně nemzdových nákladů práce a jejich dopadu na pracovní místa, a to zejména pro málo placené osoby a osoby, které na trh práce vstupují poprvé. (Integrovaný hlavní směr č. 21). Viz též integrovaný hlavní směr „zajistit, aby vývoj mezd přispíval k makroekonomické stabilitě a růstu“ (č. 5). |
Hlavní směr. Zajistit, aby se mzdy a ostatní náklady práce vyvíjely příznivě pro zaměstnanost zachováním a podporováním správného rámce pro systémy jednání o mzdě, zejména systémem kolektivního vyjednávání, který by plně respektoval úlohu sociálních partnerů a odrážel rozdíly v produktivitě i trendy pracovního trhu na úrovni států, i na úrovni odvětví a regionů a přitom respektoval autonomii sociálních partnerů ; monitorováním a případně změnou ( ve spolupráci se sociálními subjekty ) struktury a úrovně nemzdových nákladů práce, zejména příspěvků na sociální pojištění, kontrolou jejich dopadu na pracovní místa, a to zejména pro pracovníky s nízkou kvalifikací, mladé lidi, kteří poprvé vstupují na pracovní trh, starší lidi, kteří si přejí pokračovat v práci, a zdravotně postižené osob; specifické kroky k odstranění platových rozdílů mezi muži a ženami včetně účinnějšího zavádění právních předpisů pro oblast rovnosti pohlaví ve vztahu k rovnosti mezd, vypracování jasných aktuálních statistik a sledování plánů pro rovnost pohlaví. (Integrovaný hlavní směr č. 21). Viz též integrovaný hlavní směr „zajistit, aby vývoj mezd přispíval k makroekonomické stabilitě a růstu“ (č. 5). |
|
Pozměňovací návrh 21 |
|
|
Příloha, Oddíl 3, hlavní směr 22 |
|
|
Hlavní směr. Zvýšit a zkvalitnit investice do lidského kapitálu: zavedením účinných strategií celoživotního učení v souladu s evropskými závazky, včetně příslušných podnětů a mechanismů sdílení nákladů pro podniky, orgány veřejné správy a jednotlivce, zejména za účelem výrazného snížení počtu žáků, kteří předčasně opouštějí školu; zlepšením přístupnosti základního, středního a vysokoškolského odborného vzdělávání, včetně učňovského vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání; větším zapojením do celoživotního vzdělávání a celoživotní praktické odborné přípravy, zejména v případě pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků. (Integrovaný hlavní směr č. 22). Viz též integrovaný hlavní směr „zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje“ (č. 12). |
Hlavní směr. Zvýšit a zkvalitnit investice do lidského kapitálu: zavedením účinných strategií celoživotního učení ve spolupráci se sociálními partnery , v souladu s evropskými závazky, včetně příslušných podnětů a mechanismů sdílení nákladů pro podniky, veřejný sektor a jednotlivce, určit a naplánovat opatření potřebná k výraznému snížení počtu žáků, kteří předčasně opouštějí školu; zlepšením přístupnosti základního, středního a vysokoškolského odborného vzdělávání , odborného vzdělávání neuniverzitního typu, podporou podnikání na všech úrovních vzdělávání a využíváním informační společnosti a nových technologií ; větším zapojením do celoživotního vzdělávání a celoživotní praktické odborné přípravy, zejména v případě pracovníků s nízkou kvalifikací, starších pracovníků , žen, zejména po jejich návratu do práce, zaměstnanců MSP, a podporováním výměnných programů pro učitele a studenty mezi podniky na národní úrovni i mezi členskými státy (Integrovaný hlavní směr č. 22). Viz též integrovaný hlavní směr „zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje“ (č. 12). |
|
Pozměňovací návrh 22 |
|
|
Příloha, oddíl 3, hlavní směr č. 23 |
|
|
Hlavní směr. Přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům: lepším určením profesních potřeb a hlavních schopností a předvídáním budoucích kvalifikačních požadavků; rozšířením nabídky nástrojů vzdělávání a odborné přípravy; rozvíjením rámců na podporu transparentnosti kvalifikací, jejich účinného uznávání a potvrzením neformálního a informálního učení; zajišťováním atraktivity, otevřenosti a vysoce kvalitních norem pro systémy vzdělávání a odborné přípravy. (Integrovaný hlavní směr č. 23). |
Hlavní směr. Přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy novým kvalifikačním požadavkům: lepším určením profesních potřeb a hlavních schopností a předvídáním budoucích kvalifikačních požadavků; a podporovat úzkou spolupráci mezi průmyslem a vzdělávacími a výzkumnými centry, aby bylo u evropských podniků zajištěno nejlepší prostředí pro inovace, rozšířením nabídky nástrojů vzdělávání a odborné přípravy; rozvíjením rámců na podporu průhlednosti rovnocenných kvalifikací, jejich účinného uznávání a potvrzením neformálního a informálního učení; zajišťováním atraktivity, otevřenosti a vysoce kvalitních norem pro systémy vzdělávání a odborné přípravy, včetně systémů, které by splňovaly specifické požadavky osob znevýhodněných na trhu práce, zejména žen, mladých lidí a starších osob; zvláštní úsilí by mělo být věnováno získání studentů a vědců ze třetích zemí (Integrovaný hlavní směr č. 23). |
|
Pozměňovací návrh 23 |
|
|
Příloha, oddíl 3, odstavec po hlavním směru č. 23 |
|
|
Při přijímání příslušných opatření by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost řádné správě politik zaměstnanosti. Měly by zřídit rozsáhlé partnerství pro změnu, na kterém by se podílely parlamentní subjekty a zúčastněné strany, včetně subjektů na regionální a místní úrovni. Hlavní roli by měli hrát evropští a národní sociální partneři. Členské státy by měly vymezit závazky a cíle v souladu s hlavními směry a doporučeními Evropské unie. Pro zajištění řádné správy je rovněž důležité transparentní přidělování administrativních a finančních zdrojů. Členské státy by po dohodě s Komisí měly prostředky ze strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, směřovat na provádění evropské strategie zaměstnanosti a o uskutečněných opatřeních by měly podávat zprávy. Zvláštní pozornost by měla být věnována posilování institucionální a administrativní kapacity v členských státech. |
Při přijímání příslušných opatření by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost řádné správě politik zaměstnanosti. Měly by zřídit rozsáhlé partnerství pro změnu, na kterém by se podílely parlamentní subjekty a všechny zúčastněné strany na evropské, národní, regionální a místní úrovni. Členské státy, regionální a místní subjekty by měly vymezit závazky a ověřitelné cíle v souladu s hlavními směry a doporučeními Evropské unie a specifickými regionálními a místními potřebami . Pro zajištění řádné správy je rovněž důležité průhledné přidělování administrativních a finančních zdrojů. Členské státy a regiony by po dohodě s Komisí měly prostředky ze strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, směřovat na provádění evropské strategie zaměstnanosti a o uskutečněných opatřeních by měly podávat zprávy. Zvláštní pozornost by měla být věnována posilování institucionální a administrativní kapacity v členských státech a regionech . |
(1) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0204
Ruční a lehké zbraně (UN prepcom)
Usnesení Evropského parlamentu o ručních a lehkých zbraních
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na svá usnesení ze dne 15. března 2001 (1), 15. listopadu 2001 (2) a 19. června 2003 (3) o boji proti šíření a zneužívání ručních a lehkých zbraní, |
|
— |
s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že se členské státy OSN setkají v červnu 2005 ke třetímu významnému jednání otevřené pracovní skupiny OSN pro sledování nezákonných ručních a lehkých zbraní, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že se členské státy OSN sejdou v červenci 2005 na druhém setkání členských států OSN, které se koná každé dva roky, aby jednaly o uplatňování akčního programu OSN o nezákonném obchodu s ručními a lehkými zbraněmi, a v červnu/červenci 2006 na hodnotící konferenci OSN o akčním programu OSN, |
|
C. |
znovu potvrzuje své znepokojení nad pokračujícím šířením ručních a lehkých zbraní, které zhoršuje ozbrojené konflikty a nestabilitu, napomáhá terorismu, ohrožuje udržitelný rozvoj a zásady právního státu a přispívá k závažnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, |
|
D. |
znovu potvrzuje svůj záměr více zapojit EU a její členské státy do konstruktivního a pravidelného dialogu o náplni a prioritách politik EU v mezinárodních a regionálních iniciativách a jednáních o kontrole ručních a lehkých zbraní, |
|
E. |
s přesvědčením, že EU a její členské státy hrají zásadní úlohu při vytváření a prosazování odpovídajících mezinárodních a regionálních standardů pro boj proti šíření a zneužívání ručních a lehkých zbraní, |
|
F. |
povzbuzen prohlášením předsednictví Rady EU EU ze dne 17. února 2005 (4) o ručních zbraních adresovaného Radě bezpečnosti OSN, které přivítalo rozpoznání výslovné nutnosti, aby státy urychlily a uzavřely právně závazné dohody o sledování ručních zbraní, obchodování s nimi a jejich přesunech, |
|
G. |
vítaje aktivní podporu, kterou EU v otevřené pracovní skupině OSN pro sledování nezákonných ručních a lehkých zbraní vyjadřuje právní dohodě a začlenění munice pro ruční a lehké zbraně do oblasti působnosti tohoto nástroje, |
|
H. |
vítaje rovněž podporu, kterou výslovně vyjádřilo lucemburské předsednictví (během rozpravy na plenárním zasedání ve Štrasburku dne 11. května 2005) a také vlády Finska, Spojeného království, Nizozemí, Irska, Španělska a Polska dohodě o obchodování se zbraněmi, a vítaje jejich úsilí o spolupráci s partnery s cílem dosáhnout regionálního a globálního konsensu o potřebě globálních právních standardů pro přesuny ručních a lehkých zbraní, |
|
I. |
znepokojen nedostatkem angažovanosti EU při jednáních OSN o sledování zbraní ve věci vytvoření kontrolních mechanismů pro nástroj sledování, které by umožnily vytvoření relevantních směrnic o osvědčených postupech, jež by doplnily minimální světové standardy, |
|
J. |
doufaje a očekávaje, že více členských států EU veřejně vyjádří svou aktivní podporu úsilí o dosažení konsensu o potřebě dohody o obchodování se zbraněmi, která zakáže přesuny zbraní, u nichž hrozí, že přispívají k závažnému porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva, |
|
K. |
vyjadřuje politování na pomalým pokrokem rozsáhlých konzultací OSN o boji proti nezákonnému obchodování s ručními a lehkými zbraněmi a nedostatkem pevného odhodlání k dosažení mezinárodní dohody o kontrole obchodování se zbraněmi, |
|
L. |
bera na vědomí, že na konci dubna 2004 se stal protokol OSN o střelných zbraních právně závazným nástrojem, jelikož Polsko a Zambie se staly 40. a 41. zemí, která dokončila proces ratifikace; zdůrazňuje, že protokol je prvním globálním nástrojem, který zavazuje členské státy OSN k regulaci výroby, vývozu, dovozu a přesunu střelných zbraní, |
|
1. |
doporučuje, aby Rada a členské státy prosazovaly dynamickou revizi mechanismů pro dohodnutý nástroj OSN pro sledování zbraní včetně vytvoření technické skupiny odborníků, která bude pověřena navržením směrnic o osvědčených postupech pro označování a sledování ručních a lehkých zbraní a související munice a vedení záznamů o nich; |
|
2. |
vyzývá šest členských států EU, které ještě nepodepsaly protokol OSN o střelných zbraních, aby tak bez odkladu učinily; |
|
3. |
naléhavě žádá Radu a členské státy, aby aktivně budovaly regionální a mezinárodní konsensus o globálních standardech pro přesuny zbraní založených na současných závazcích států na základě mezinárodního práva, a o nutnosti mezinárodní dohody o obchodování se zbraněmi; |
|
4. |
doporučuje v této souvislosti, aby Rada a členské státy podpořily velkou diskusi na druhém setkání členských států OSN o akčním programu OSN v červenci 2005, které se koná každé dva roky, s cílem dosáhnout toho, aby jednání o dohodě o obchodování se zbraněmi byla zahájena ihned po hodnotící konferenci o akčním programu OSN v roce 2006; |
|
5. |
vyzývá Radu a členské státy, aby znovu vyvinuly úsilí o dosažení regionálního a mezinárodního konsensu o potřebě mezinárodní dohody o kontrole obchodování s ručními a lehkými zbraněmi; |
|
6. |
navrhuje, aby byl příslušnému výboru Evropského parlamentu udělen souhlas k vypracování zprávy z vlastní iniciativy před konáním hodnotící konference OSN v roce 2006 s cílem podrobně prozkoumat činnosti a politiky EU z hlediska ručních a lehkých zbraní a zapojit Radu a členské státy v jejich příslušných politikách na regionální a mezinárodní úrovni; |
|
7. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi OSN. |
(1) Úř. věst. C 343, 5.12.2001, s. 311.
(2) Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 587.
(3) Úř. věst. C 69E, 19.3.2004, s. 136.
(4) prohlášení předsednictví EU, reference PRES05-013EN, 17.2.2005.
P6_TA(2005)0205
Evropská vnější činnost
Usnesení Evropského parlamentu k institucionálním aspektům Evropského útvaru pro vnější činnost
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na prohlášení č. 24 konference zástupců vlád a členských států ke článku III-296 Smlouvy o Ústavě pro Evropu uvedené v dodatku k závěrečnému aktu mezivládní konference o Smlouvě o Ústavě pro Evropu ze dne 29. října 2004 (1); |
|
— |
s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 16. a 17. prosince 2004, zvláště na body 71-73; |
|
— |
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. ledna 2005 o Smlouvě o Ústavě pro Evropu, zvláště na bod 3 písmeno d) (2); |
|
— |
s ohledem na slyšení před Výborem pro ústavní záležitosti ze dne 15. března 2005; |
|
— |
s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení o institucionálních aspektech „Evropského útvaru pro vnější činnost“ položenou Komisi za Výbor pro ústavní záležitosti (dokument O-0054/05); |
|
— |
s ohledem na odpověď, jíž Komise na zasedání dne 11. května 2005 otázku zodpověděla, a na následující rozpravu; |
|
— |
s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu; |
|
A. |
vzhledem k tomu, že vytvoření budoucího Evropského útvaru pro vnější činnost (EÚVČ) je velmi důležité pro větší soudržnost, zviditelnění a účinnost zahraničních vztahů Unie, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že generální tajemník Rady a vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a Komise společně předloží na zasedání Evropské rady v červnu 2005 zprávu o pokroku při přípravě EÚVČ, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že je žádoucí, aby se Evropský parlament a Komise včas shodly na zásadních otázkách týkajících se vytvoření EÚVČ, |
|
1. |
připomíná Komisi, že rozhodnout o zřízení EÚVČ je možné pouze s jejím souhlasem a vyzývá ji, aby se při přípravě na jeho vytvoření svou celou institucionální vahou zasadila o zachování a další rozvoj modelu Společenství v oblasti zahraničních vztahů Unie; |
|
2. |
je přesvědčen, že EÚVČ musí být organizačně, administrativně a z hlediska rozpočtu začleněn jako jedna ze služeb Komise, přičemž řídící pravomoci ministra zahraničních věcí, který je zároveň místopředsedou Komise, zaručí, že tato služba - jak to vyplývá z Ústavy - bude v oblasti „klasické“ zahraniční politiky (SZBP a SBOP) vázána rozhodnutími Rady a v oblasti vnějších vztahů Společenství bude podléhat rozhodnutím kolegia Komise; |
|
3. |
vyzývá Komisi, aby příští návrhy byly v souladu s ustanoveními uvedenými v Ústavě a aby v duchu jednání Konventu o Ústavě zachovávaly následující zásady:
|
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 310, 16.12.2004, s. 420.
(2) Přijaté texty, P6_TA(2005)0004.
P6_TA(2005)0206
Dohoda o pracovních podmínkách mobilních pracovníků v odvětví železniční dopravy
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Rady o dohodě mezi Sdružením evropských železnic (CER) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) o některých podmínkách využívání mobilních pracovníků poskytujících služby v přeshraničním interoperabilním režimu (KOM(2005)0032)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise (KOM(2005)0032), |
|
— |
s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (1), |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (2), |
|
— |
s ohledem na dohodu uzavřenou mezi Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením evropských železnic (CER) o některých podmínkách využívání mobilních pracovníků poskytujících služby v přeshraničním interoperabilním režimu, |
|
— |
s ohledem na skutečnost, že dohoda obsahovala společnou žádost, aby Komise prováděla dohodu rozhodnutím Rady na návrh předložený Komisí v souladu s čl. 139 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na čl. 78 odst. 3 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že článek 31 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že všichni pracovníci mají právo na zdravé, bezpečné a důstojné pracovní podmínky, na stanovení časového omezení jejich maximální pracovní doby a na týdenní a denní přestávky na odpočinek a roční placenou dovolenou, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že podle čl. 139 odst. 1 Smlouvy mají sociální partneři na úrovni Společenství možnost vstoupit z vlastního podnětu do dialogu, který může vést ke smluvním vztahům, včetně uzavírání dohod, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že čl. 139 odst. 2 Smlouvy stanoví možnost provádět na základě společné žádosti podepsaných stran dohody uzavřené na úrovni Společenství rozhodnutím Rady na návrh Komise, |
|
1. |
vítá skutečnost, že i když čl. 139 odst. 2 Smlouvy nestanoví, že Evropský parlament má být konzultován ohledně žádostí adresovaných Komisi sociálními partnery, že Komise přesto Parlamentu svůj návrh zaslala a požádala jej o sdělení stanoviska pro Radu a Komisi; |
|
2. |
podporuje dohodu uzavřenou sociálními partnery o některých podmínkách využívání mobilních racovníků poskytujících služby v přeshraničním interoperabilním režimu; je toho názoru, že dohoda nachází rozumnou rovnováhu mezi potřebou zlepšit pracovní podmínky, a tím chránit zdraví a bezpečnost mobilních pracovníků, a potřebou podporovat přeshraniční kolejovou dopravu v rámci Evropské unie; |
|
3. |
souhlasí s tím, že dohoda by měla být předložena Radě; z tohoto důvodu vyzývá Radu, aby přijala návrh směrnice Rady předložený Komisí za účelem provedení dohody tak, jak byla uzavřena sociálními partnery; |
|
4. |
konstatuje, že odvětvím kolejové dopravy se zabývá směrnice 2003/88/ES; konstatuje, že jiné nástroje Společenství mohou obsahovat podrobnější požadavky týkající se organizace pracovní doby pro některá zaměstnání a zaměstnanecké činnosti (článek 14 směrnice 2003/88/ES), a že navíc za jistých podmínek mohou být učiněny změny pro osoby pracující v železniční dopravě (čl. 17 odst. 3 písm. e) směrnice 2003/88/ES); |
|
5. |
konstatuje, že dohoda stanovuje zvláštní ustanovení pro mobilní pracovníky v přeshraničním interoperabilním režimu, např. maximální dobu řízení, a stanovuje zásadu denní a týdenní doby na odpočinek nebo pracovních přestávek delších než minimální požadavky určené ve směrnici 2003/88/ES a rovněž stanovuje větší pružnost, než je uvedeno ve směrnici, aby byly zohledněny omezené možnosti odvětví železnic; z tohoto důvodu se domnívá, že dohoda je v náležité míře slučitelná se směrnicí; |
|
6. |
vítá skutečnost, že dohoda tak, jak byla sociálními partnery uzavřena, a návrh směrnice Rady ředložený Komisí stanovují pouze minimální požadavky a ponechávají členským státům nebo sociálním partnerům volnost zachovat nebo zavést výhodnější ustanovení pro pracovníky v oblasti kolejové dopravy; |
|
7. |
zdůrazňuje velmi důležitou roli sociálních partnerů při zlepšování zdravotních a bezpečnostních podmínek pro pracující; plně podporuje vhodné zapojení sociálních partnerů do sociálního dialogu a uzavření dohody o pracovních podmínkách; |
|
8. |
doporučuje přijetí tohoto návrhu; |
|
9. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a dotčeným sociálním partnerům. |
P6_TA(2005)0207
Vztahy mezi EU a Ruskem
Usnesení Evropského parlamentu o vztazích mezi EU a Ruskem (2004/2170(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy, na straně jedné, a Ruskou federací, na straně druhé, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 1997 (1), |
|
— |
s ohledem na cíl EU a Ruska, vytýčený ve společném prohlášení vydaném po petrohradské schůzce na nejvyšší úrovni dne 31. května 2003, vytvořit společný hospodářský prostor, společný prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, prostor spolupráce na poli vnější bezpečnosti a prostor výzkumu a vzdělání, včetně kulturních hledisek, |
|
— |
s ohledem na mnoho důvěryhodných zpráv ruských a mezinárodních nevládních organizací o pokračujícím vážném porušování lidských práv v Čečensku, na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 24. února 2005 týkající se v šesti případech Čečenska a mnoho dalších takových případů, které čekají na soudní projednání, |
|
— |
s ohledem na doporučení Radě o vztazích mezi EU a Ruskem (2) ze dne 26. února 2004 a usnesení ze dne 15. prosince 2004 o summitu mezi EU a Ruskem, který se konal v Haagu dne 25. listopadu 2004 (3), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2005 o výsledcích voleb na Ukrajině (4), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2005 o Bělorusku (5), |
|
— |
s ohledem na závěry 15. summitu EU-Rusko ze dne 10. května 2005, |
|
— |
s ohledem na článek 45 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0135/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že dobré sousedské vztahy a spolupráce mezi EU a Ruskem jsou rozhodující pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu na území celého evropského kontinentu; že tyto vztahy musí vycházet ze společných hodnot, které zahrnují lidská práva, tržní ekonomiku, právní řád a demokracii, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že EU a Rusko mají ve svém partnerství vysoké ambice; vítaje pokrok ve vztahu k takovým záležitostem, jako je ratifikace Kjótského protokolu Ruskem a rozšíření Dohody o partnerství a spolupráci a kaliningradského tranzitu pro přechod osob a pokrok v jednání o podmínkách vstupu Ruska do Světové obchodní organizace (WTO), |
|
C. |
vzhledem k tomu, že Rusko zdůrazňuje význam multilateralismu a vidí své úplné zapojení do OSN, skupiny G8 a Rady Evropy jako základní kámen své zahraniční politiky, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že demokracie byla v Rusku oslabena, zejména proto, že všechny hlavní televizní stanice a většina rozhlasových stanic přešla pod kontrolu vlády, mezi tiskovými sdělovacími prostředky se rozmáhá vlastní cenzura, byla nová omezení týkající se práva pořádat veřejné demonstrace, situace v Rusku se stává nepříznivou pro nevládní organizace, zvýšila se politická kontrola soudnictví a změnil se způsob volby poslanců Státní dumy, což vede k posílení moci Kremlu, |
|
E. |
lituje skutečnosti, že situace v Čečensku se i nadále vymyká kontrole a že na severním Kavkazu a v Moskvě byly spáchány další extrémní teroristické útoky; domnívá se, že existuje naléhavá potřeba nového přístupu, při jehož budování je EU připravena poskytnout svou pomoc, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že EU si přeje mít jistotu, že její rozšíření nebude v Evropě vytvářet nové dělící linie, ale že naopak pomůže dalšímu šíření blahobytu a rozvoje; vzhledem k tomu, že EU si přeje vést dialog s Ruskem o problémech týkajících se společného sousedství, |
|
G. |
plně uznává ohromné úsilí a oběti občanů Sovětského svazu v boji a při osvobozování mnoha zemí a jejich občanů v Evropě od nacistického terorizujícího režimu, který nemá v dějinách lidstva obdoby, ale současně odsuzuje ohromné utrpení a oběti, které sovětská okupace a následná anexe a tyranie velmi často působila několika zemím a národům, včetně pobaltských států; doufá, že Rusko zcela uzná tyto skutečnosti jako základ pro komplexní usmíření mezi Ruskem a všemi členskými státy Evropské unie, |
|
H. |
vzhledem k tomu, že ucelený a objektivní přístup Evropské unie a jejích členských států je nezbytnou podmínkou zdravé a účinné politiky vůči Rusku; že Komise a Rada na začátku roku 2004 přiznaly vážné nedostatky v uskutečňování politiky EU vůči Rusku a byla zavedena nová metoda pro zajištění soudržnosti, která se zakládá na dokumentu o klíčových problémech s určeným „zaujetím stanoviska“ ke každému z nich; že ani toto nepřineslo dostatečné zlepšení a musí být zavedena určitá míra státní a parlamentní kontroly, |
Politika Evropské unie a členských států
|
1. |
uznává význam Ruska jako partnera v rámci pragmatické spolupráce, s nímž Unie sdílí nejen hospodářské a obchodní zájmy, ale i záměr působit jako strategičtí partneři na mezinárodní scéně i ve vzájemném sousedství; |
|
2. |
uznává potenciál Ruska jako zvláštního strategického partnera pro zajišťování míru, stability a bezpečnosti, pro boj s mezinárodním terorismem a extremistickými silami, ale také pro řešení problémů „bezpečnosti nevojenské povahy“, jako jsou ekologická a jaderná rizika, obchodování se zbraněmi a drogami a s lidmi a přeshraniční organizovaný zločin v sousedících evropských zemích ve spolupráci s OBSE a dalšími mezinárodními fóry; |
|
3. |
zdůrazňuje nutnost dále za účasti výrobců, distributorů a spotřebitelů rozvíjet a plnit společnou energetickou strategii pro Evropu, zaměřenou na vytvoření transparentního a udržitelného energetického systému a na rozšíření regionální diverzity dodávek energií; konstatuje, že rozvoj této strategie je ve společném zájmu Evropské unie a Ruska; |
|
4. |
vyzývá Komisi a Radu, aby prokázaly solidaritu a jednotu v rámci EU mezi starými a novými členskými státy, pokud se vůči nim bude Rusko snažit rozlišovat svůj přístup; |
|
5. |
vyzývá Radu, aby vyjádřila souhlas s požadavkem na podávání zpráv a s dalšími opatřeními, která zajistí, že dohodnuté postoje budou vždy plně respektovány jak Evropskou unií, tak jednotlivými členskými státy při jejich jednáních s Ruskem, i jejich kontaktech s jinými třetími zeměmi; důrazně vyzývá členské státy, aby v rámci svých dvoustranných vztahů s Ruskem podporovaly společné postoje Evropské unie a zajistily průhlednost a odpovídající konzultace; |
|
6. |
zdůrazňuje, že v rámci rozšířené Unie a zvláště v kontextu nových finančních rámců a nástrojů externích vztahů je třeba více zdůrazňovat význam regionální spolupráce a že v severních regionech Evropské unie a v severozápadních oblastech Ruska by měla rámec této regionální spolupráce vytvářet severská dimenze; |
Čtyři společné prostory
|
7. |
podporuje záměr vytvořit čtyři prostory společné politiky a pro každý z nich vypracovat plán; trvá na tom, aby tyto čtyři prostory byly považovány za jediný celek a aby byla dávána přednost kvalitě před rychlostí; připomíná nutnost nejen společně dohodnutého znění, ale skutečného sbližování ve věci citlivých otázek zásadní povahy; |
|
8. |
vítá zejména záměr Evropské unie a Ruska spolupracovat v budoucnu při řešení regionálních konfliktů jako např. v Podněsteří, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu a zdůrazňuje, že připravenost Evropské unie přispět humanitárně a politicky ke stabilizaci i v čečenském konfliktu musí být nyní Ruskem odpovídajícím způsobem přijata; |
|
9. |
očekává, že Rada a Komise, ale také Rusko se chopí podnětu vytvořeného na summitu a učiní další konkrétní opatření pro splnění akčních plánů; doporučuje, aby byla věnována zvláštní pozornost těmto záležitostem ve čtyřech společných prostorách:
|
|
10. |
zdůrazňuje, že uzavření readmisní dohody je podmínkou podpisu dohody mezi Evropskou unií a Ruskem k usnadnění vízového styku; domnívá se, že Evropská unie by měla přivítat záměr Ruska zavést jednodužší vízový režim se zeměmi schengenské oblasti s dlouhodobým cílem zavedení bezvízového styku a stanovit všechny nezbytné podmínky v jasném akčním plánu s uvedením konkrétních opatření; |
|
11. |
podporuje snahu Ruska o přistoupení k WTO a považuje za věc společného zájmu podporu Ruska, aby se stalo partnerem s otevřeným, dynamickým a diverzifikovaným hospodářstvím; zdůrazňuje potřebu posilování nezávislosti a transparentnosti soudnictví, aby se zlepšilo investiční prostředí; |
|
12. |
konstatuje, že členství ve WTO vyšle důležitý signál zahraničním investorům, a tím přispěje k posílení a rozšíření škály obchodních vztahů; |
|
13. |
vyzývá Komisi, aby nadále s ruskými orgány a hospodářskými partnery vedla a prohlubovala dialog o otázkách obchodní a hospodářské spolupráce, zejména v oblasti technických předpisů a standardizace celních postupů, liberalizace služeb, odstranění monopolů a otevření bankovního systému a aby zajistila, že Rusko zavede opatření pro vymáhání práva duševního vlastnictví, což se před vstupem Ruska do Světové obchodní organizace (WTO) projeví podstatným snížením porušování práv duševního vlastnictví; |
|
14. |
vyzývá ruskou vládu, aby zvolila systém stanovení cen energetických zdrojů (plynu), který bude v souladu s požadavky WTO a udělala tečku za diskriminační politikou v souvislosti se železničními sazebníky, která zvýhodňuje ruské přístavy nad přístavy v Baltském moři, které nejsou ruské, což je v rozporu se zásadami tržního hospodářství a nepříznivě ovlivňuje trh mezi Evropskou unií a Ruskem; |
|
15. |
vyzývá EU a Rusko, aby neprodleně po přistoupení Ruska ke Světové obchodní organizaci (WTO) rozvinuly hlubší integraci přípravou a zahájením jednání o oblasti volného obchodu; domnívá se, že dohoda o oblasti volného obchodu mezi EU a Ruskem bude náročnou fází ve vytváření společného hospodářského prostoru, která se bude týkat obchodu se zbožím, služeb, usazování, pravidel pro vládních zakázky, právní slučitelnosti a dalších aspektů obchodu; |
|
16. |
vítá současná jednání o rozšíření spolupráce mezi evropským programem Galileo a ruským satelitním navigačním systémem Glonass a podporuje myšlenku na uzavření dohody o kompatibilitě a vzájemné komplementaritě obou systémů; |
Demokracie, lidská práva a právní stát v Rusku
|
17. |
vyjadřuje znepokojení nad zřejmým oslabením závazku Ruska k prosazování demokracie, tržního hospodářství a ochraně lidských práv; lituje omezení provozování svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků; znovu opakuje svou kritiku používání soudního systému ke zjevnému dosahování politických cílů; konstatuje, že tento vývoj ovlivňuje jak situaci ruských obyvatel, tak zahraniční vztahy Ruska, a že dokud se nezmění, bude vývoj partnerství mezi Ruskem a EU obtížnější; |
|
18. |
v této souvislosti je toho názoru, že případ Jukos je základní zkouškou, zda Rusko dodržuje principy právního státu, majetková práva, průhlednost a spravedlivý a investorům otevřený trh; |
|
19. |
bere na vědomí konání pravidelných konzultací o lidských právech a základních svobodách, včetně o právech příslušníků menšin, které nedávno zahájily Evropská unie a Rusko; v této souvislosti zdůrazňuje, že tyto konzultace musí být v souladu s předpisy Evropské unie pro dialog o lidských právech a tedy by se jich měl zúčastnit i Evropský parlament a nevládní organizace, aby bylo možno nalézt nejvýznamnější body k projednání; |
|
20. |
zdůrazňuje, že by všechny státy měly plně respektovalo své vnitrostátní i mezinárodní závazky v oblasti práv menšin; je znepokojen zprávami o diskriminaci určitých etnických skupin, jako například Marijců; |
|
21. |
se znepokojením poukazuje na projevy antisemitismu v Rusku; |
Sousedství a zahraniční politika
|
22. |
odmítá zahraniční politiku zaměřenou na vytváření sfér vlivu; zdůrazňuje potřebu plně respektovat suverenitu a územní integritu všech států, včetně práva každého státu rozvíjet vztahy s dalšími státy a organizacemi na základě svých vlastních zájmů a v souladu se zásadami stanovenými v rámci OSN, OBSE a Rady Evropy; |
|
23. |
žádá, aby Rusko nepovažovalo rozšiřování demokracie ve svém sousedství a v posilování vztahů s Evropskou unií, včetně členství, za ohrožení postavení Ruska, ale za možnost obnovit politickou a hospodářskou spolupráci s těmito zeměmi na základě rovnoprávnosti a vzájemné úcty; |
|
24. |
vyzývá Rusko a členské státy Evropské unie, aby otevřely tajné archívy týkající se 2. světové války a zpřístupnily je historikům v zájmu vzájemného studia a vytváření důvěry; |
|
25. |
vyzývá Rusko, aby řešilo vztahy s OBSE, které se dostaly do slepé uličky, splněním svých závazků týkajících se příspěvků do rozpočtu OBSE; konstatuje, že nedostatek rozpočtových prostředků brzdí provoz OBSE, z čehož vyplývá, že se rozvoj demokratizace a bezpečnosti ve střední a východní Evropě dostal na mrtvý bod; podporuje další rozvoj aktivit OBSE v oblasti bezpečnosti a vyjadřuje politování, že nedostatek podpory ze strany Ruska znemožnil pokračování činnosti pozorovatelské mise na hranicích s Gruzií; vyjadřuje v této souvislosti lítost, že Rada se rozhodla neposkytnout za takovou misi nějaký druh náhrady; také podporuje další zkoumání možností posílení rozvoje spolupráce v rámci OBSE v hospodářských a ekologických záležitostech, jak to požaduje Rusko; ovšem důrazně se staví proti oslabování pozorovatelské úlohy OBSE při volbách a dalších činnostech „humanitární povahy“, které jsou konkrétním vyjádřením společných hodnot, z nichž partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem vychází; |
|
26. |
zdůrazňuje význam vytvoření společného prostoru vnější bezpečnosti, který by časem mohl vést k vytvoření specifického fóra na vysoké úrovni pro dialog mezi EU a Ruskem o otázkách bezpečnosti, předcházení konfliktů a jejich řešení, nešíření zbraní a odzbrojování; podporuje ruskou účast na krizovém řízení uskutečňovaném EU na základě podmínek stanovených na zasedání Evropské rady v Seville v červnu 2002 (6), za předpokladu, že ruské vojenské síly prokáží schopnost přizpůsobit se zásadám a provozním postupům EU a rozvíjející se evropské bezpečnostní a obranné kultuře obecně; |
|
27. |
zdůrazňuje význam mírového a politického řešení veškerých územních a politických konfliktů týkajících se části Ruské federace nebo sousedního státu v kavkazském regionu a konfliktu v moldavském Podněstří; vyzývá Rusko, aby respektovalo veškerá nenásilná reformní hnutí ve státech SNS a podporovalo demokratické reformy ve státech Střední Asie; |
|
28. |
vyzývá Rusko, aby opět potvrdilo své stanovisko k územní integritě Gruzie a Moldávie a stáhlo své vojenské jednotky z Gruzie a Moldávie v souladu se závazky Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i v souladu s požadavkem těchto svrchovaných států; |
|
29. |
je přesvědčen, že úspěšné reformy na Ukrajině společně s nově vybojovanou demokracií zlepší perspektivy hospodářského, sociálního a morálního prospěchu jak Ruska, tak EU; vyzývá Radu a Komisi, aby vynaložily své síly a umožnily dosažení takových výsledků; |
|
30. |
důrazně vyzývá Radu, aby řešila s Ruskem otázku Běloruska, a upozorňuje, že demokratizace této země je v zájmu Evropské unie i Ruské federace a že proto by měly být podniknuty společné kroky; |
|
31. |
zdůrazňuje význam novátorské přeshraniční složky návrhu nástroje pro evropské sousedství a partnerství, který by měl nahradit program TACIS v Rusku a v dalších zemích; zdůrazňuje význam podpory přeshraničních hospodářských a sociálních vazeb a potřeby podstatného posílení příslušných akcí Evropské unie; |
|
32. |
zdůrazňuje význam multilateralismu a spolupráce mezi Evropskou unií a Ruskem na podporu orgánu OSN a koordinace postojů k reformám OSN, zejména co se týká Rady bezpečnosti; zdůrazňuje význam podpory, kterou Rusko poskytuje Mezinárodnímu trestnímu soudu a Kjótskému protokolu; |
|
33. |
konstatuje, že boj proti terorismu přivedl problém šíření zbraní hromadného ničení a bezpečnosti jaderného arzenálu na přední místo seznamu zájmů globální bezpečnosti; vyzývá Rusko, aby globálně pracovalo na nešíření zbraní a odzbrojování, včetně Iránu, a jednalo zejména tak, aby se distancovalo od vývoje nových druhů jaderných zbraní a aby pracovalo na bezpečném odstraňování jaderného odpadu a na stálé a kontrole podléhající likvidaci jaderných zbraní; vyzývá Komisi a Radu, aby nabídly Rusku podstatnou technickou a materiální pomoc při této likvidaci; vyzývá Radu a členské státy, aby — v duchu „účinného multilateralismu“ a solidarity a ve snaze o strategii EU zaměřené proti šíření zbraní hromadného ničení — rozvíjely a podporovaly nové iniciativy za jaderné odzbrojování a obnovení konference OSN o odzbrojování; |
|
34. |
uznává zásadní význam Ruska při vytváření potenciálně nadmíru významných přepravních koridorů spojujících Evropu a Asii a vede Ruskou federaci k úzké spolupráci při rozvoji dopravní infrastruktury; |
|
35. |
vyzývá Rusko, aby přestalo využívat státem kontrolované společnosti působící v oblasti energetiky jako nástroj politického nátlaku na sousední země; |
Konkrétní problémy týkající se pobaltských států
|
36. |
opakuje a zdůrazňuje svoji výzvu, aby Rusko podepsalo a ratifikovalo dohody o hranicích s Estonskem a Lotyšskem bez dalšího odkladu; považuje konečné vymezení všech hranic, které Rusko sdílí s novými členskými státy EU a uzavření readmisní dohody za hlavní předpoklady pro podepsání dohody o usnadnění vízové povinnosti mezi EU a Ruskem, a domnívá se, že jakmile budou všechny nezbytné podmínky stanovené EU v jasném akčním plánu se seznamem konkrétních opatření Ruskem splněny, Evropská unie přivítá plán volnějšího vízového režimu Ruska s schengenskou oblastí a dlouhodobý cíl bezvízového styku při cestování; |
|
37. |
navrhuje, aby Rusko vypustilo z platných právních předpisů v sociální oblastí odkazy na pobaltské země jako na oblast, kde může být, dokonce i nyní, umístěna ruská armáda a kde může utrpět škody v ozbrojené akci; |
Kaliningrad
|
38. |
vítá pokrok dosažený při řešení problémů tranzitu a pohybu osob mezi oblastmi, které jsou součástí Ruska; poukazuje na potřebu zvýšeného úsilí Ruska a podpory EU k posílení sociálního a hospodářského rozvoje v kaliningradské oblasti jako vzoru pro další vztahy a na potřebu zvláštní pozornosti věnované zdravotní problematice (včetně šíření HIV/AIDS), boji proti korupci a kriminalitě; zdůrazňuje nutnost plného uplatňování svobody při plavbě v Baltském moři, včetně zálivu Vistula a Kaliningradského zálivu a volného průplavu úžinou Pilava/baltským průplavem; |
Čečensko
|
39. |
odsuzuje zabití pana Maschadova, posledního prezidenta Čečenské republiky, který měl opravdový lidový mandát; vyzývá všechny strany k ukončení násilí; |
|
40. |
domnívá se, že je nezbytně nutné dosáhnout politického řešení, které zahrne všechny demokratické složky čečenské společnosti a zajistí všem obyvatelům žijícím v Čečensku nebo se tam navrátivším mimo jiné skutečné právo na život, svobodu a bezpečnost, a čečenskému lidu úctu ke kulturní a národní identitě a důstojnosti; toto rozhodnutí bude současně respektovat územní integritu Ruské federace a bude plně slučitelné s úsilím zajistit legitimními a účinnými prostředky stabilitu a bezpečnost v rámci Severního Kavkazu a celé Ruské federace; |
|
41. |
je hluboce znepokojen trvajícím neúspěchem snah ukončit bezpráví v Čečensku, mezi federálními i místními vládními silami; vyzývá k okamžitému ukončení beztrestnosti a násilí na obou stranách a k nalezení politického řešení a k respektování územní celistvosti Ruska; |
|
42. |
připomíná svá doporučení Radě, která se týkají Čečenska, tak jak jsou stanovena v odstavci 14 usnesení ze dne 26. února 2004, včetně potřeby aktivněji hledat politické řešení a včetně připravenosti EU napomáhat mírovému a konstruktivnímu dialogu; listuje, že Rada se těmito doporučeními neřídila, je přesvědčen, že nadále zůstávají platná a vyzývá Radu, aby přistoupila k činům; |
|
43. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad skutečností, že obránci lidských práv, kteří vyšetřují případy porušování lidských práv v souvislosti s ozbrojeným konfliktem v Čečensku a hovoří o nich, ve stále vyšší míře čelí útokům na svou svobodu a bezpečnost; důrazně vyzývá ruské úřady, aby ukončily toto zastrašování; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby věnovala zvláštní pozornost ochraně těchto lidí v souladu s obecnými zásadami EU o ochráncích lidských práv, přijatými v červnu 2004 a aby tuto záležitost zařadila na jedno z prvních míst na program konzultací o lidských právech mezi Evropskou unií a Ruskem; |
|
44. |
vyzývá Rusko, aby chránilo ochránce lidských práv, kteří jsou stále ve vyšší míře napadáni, a umožnilo přístup do Čečenska zvláštním zpravodajům OSN a dalším mezinárodním pozorovatelům dodržování lidských práv, nezávislým sdělovacím prostředkům a mezinárodním humanitárním organizacím a podle možnosti jim zajistilo nezbytné bezpečnostní podmínky pro výkon jejich práce; |
|
45. |
opětovně odsuzuje veškeré teroristické činy; vyjadřuje přesvědčení, že terorismus má hluboké kořeny v sociálně ekonomické situaci na Severním Kavkaze, jak to uznal prezident Putin po tragédii v Beslanu; jako jeden z rozpočtových orgánů vyjadřuje svoji ochotu zvážit návrhy na účast Evropské unie na rekonstrukci a na mírovém úsilí, pokud bude v budoucnosti možno toto úsilí vynaložit jako součást opatření k zajištění míru v Čečensku, včetně přiměřených záruk, že se tato pomoc dostane k těm, jimž je určena; |
Boj proti terorismu
|
46. |
zdůrazňuje, že je nutné zefektivnit mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu a že odlišné pohledy na příčiny terorismu a problematické určování, kdo je terorista vytváří překážky této spolupráce; znovu zdůrazňuje, že tento boj nemůže být veden na úkor lidských práv a občanských svobod; |
Životní prostředí a jaderná bezpečnost
|
47. |
vyzývá k rozšíření spolupráce v oblasti námořní bezpečnosti, zvláště pokud jde o zákaz vstupu jednotrupových tankerů do ruských výsostných vod v Baltickém a Černém moři,vyzývá k uzavření dohody mezi společností LUKOIL, ovládanou ruskou vládou, a litevskou vládou o zárukách poskytnutí náhrady v případě environmentální katastrofy na vrtném zařízení D-6 poblíž Kuronské Kosy, která je organizací UNESCO zapsaná na seznamu světového dědictví; |
|
48. |
vyzývá Rusko, aby vyřadilo své jaderné generátory první generace a zvýšilo úsilí zaměřené na zajištění bezpečné likvidace jaderného odpadu; zdůrazňuje význam ochoty Ruska spolupracovat v rámci Fondu severní dimenze na podporu partnerství při ochraně životního prostředí; |
|
49. |
opakuje a zdůrazňuje podporu otevření trhu Evropské unie vývozu elektřiny z Ruska pod podmínkou, že příslušné ruské bezpečnostní normy, zvláště v souvislosti s jadernými elektrárnami a s bezpečným zpracováním a likvidací jaderného odpadu, budou přizpůsobeny úrovni platné v Evropské unii, aby se vyloučilo nebezpečí poškození životního prostředí; |
|
50. |
vítá ratifikaci Kjótského protokolu ruskou Státní dumou v říjnu 2004 a doufá, že zbývající velcí producenti emisí CO2 budou následovat tohoto příkladu; vyzývá ke společnému prozkoumání budoucích strategií Evropské unie a Ruska zaměřených na další snížení emisí skleníkových plynů během období po uplynutí platnosti protokolu v roce 2012, v duchu závěrů jarního zasedání Evropské rady v roce 2005; |
|
51. |
vyzývá Komisi a Radu, aby pokračovaly ve svém úsilí zaměřeném na vypracování skutečně společné strategie týkající se vztahů s Ruskem, s ohledem na rozšíření Evropské unie v roce 2004, včetně čtyř oblastí společného zájmu a uvedení obav vztahujících se k vývoji v Rusku v oblasti demokracie a ochrany lidských práv; vyzývá Radu, aby tak jednala v duchu předchozí společné strategie Evropské unie vůči Rusku; |
*
* *
|
52. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Ruské federace. |
(1) Úř. věst. L 327, 28.11.1997, s. 1.
(2) Úř. věst. C 98E, 23.4.2004, s. 182.
(3) P6_TA(2004)0099.
(4) Přijaté texty, P6_TA(2005)0009.
(5) P6_TA(2005)0080.
(6) „Opatření o konzultacích a spolupráci mezi EU a Ruskem v krizovém řízení“ — příloha IV zprávy předsednictví o Evropské bezpečnostní a obranné politice (10160/2/02 REV2), zmíněná v příloze VIII k závěrům předsednictví Evropské rady ve Sevile konané ve dnech 21.-22. června 2002.
P6_TA(2005)0208
Podpora a ochrana základních práv
Usnesení Evropského parlamentu o podpoře a ochraně základních práv: úloha vnitrostátních a evropských institucí, včetně Agentury pro základní práva (2005/2007(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na Ústavní smlouvu podepsanou hlavami států a předsedy vlád dne 29. října 2004, která obsahuje jako svou druhou část Listinu základních práv Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na články 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii a články I-2 a I-9 Ústavní smlouvy, |
|
— |
s ohledem na článek 13 a čl. 192 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství a Evropského soudu pro lidská práva, |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise „Agentura pro základní práva - dokument k veřejné konzultaci“ (KOM(2004)0693), |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí zástupců členských zemí, kteří se sešli na Evropské radě ve dnech 12. - 13. prosince 2003 v Bruselu, vzhledem k významu sběru a analýzy údajů o lidských právech s cílem vymezit politiku Unie v této oblasti vzít jako základ již existující Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie a rozšířit jeho mandát tak, aby se stalo Agenturou pro lidská práva, |
|
— |
s ohledem na výsledek veřejného semináře „Prosazování politiky EU v oblasti základních práv: od slov k činům aneb jak uvést práva do praxe?“ pořádaného ve dnech 25.-26. dubna 2005 z podnětu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2004 ke sdělení Komise k článku 7 Smlouvy o Evropské unii: respektování a prosazování hodnot, na nichž je Unie založena (1), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2005 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2004 a o politice EU v této oblasti (2), |
|
— |
s ohledem na články 39 a 45 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj a Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0144/2005), |
Ústavní rámec EU jako nový podnět pro základní práva
|
1. |
domnívá se, že účinná ochrana a prosazování základních práv je základem demokracie v Evropě a nezbytnou podmínkou pro upevnění prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropskou unií; |
|
2. |
poukazuje na skutečnost, že začlenění Listiny základních práv do Ústavní smlouvy a budoucí přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod s sebou přinesou základní změny, které značně posílí závazky Unie zajistit aktivní prosazování základních práv napříč všemi oblastmi politiky; |
|
3. |
soudí, že Evropská unie se čím dál více stává politickým společenstvím sdílených hodnot a pokračuje v prohlubování svého prvotního cíle, jednoznačně zaměřeného na trh; |
|
4. |
soudí, že některé cíle Unie, jako je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, boj proti diskriminaci, prosazování průhlednosti a ochrana údajů jsou již neoddělitelné od prosazování základních práv; |
|
5. |
poznamenává, že je třeba plně uplatňovat a sledovat základní práva a osobní svobody po rozšíření pravomocí Unie a že nová forma terorismu ještě zvýšila potřebu zajistit kolektivní bezpečnost; je proto toho názoru, že rovnováha mezi osobními svobodami a kolektivní bezpečností musí být dosahována vhodnými politikami, jež by tyto dva cíle učinily slučitelnými; |
|
6. |
považuje za zásadní zajistit plné uplatňování hodnot deklarovaných v zakládajících smlouvách a v nové Ústavě; |
|
7. |
poznamenává, že základní zásadou demokracie pro vztah mezi Unií a jejími občany, mezi soudní mocí Společenství a jeho zákonodárnými orgány, mezi EU a jejími členskými státy, stejně jako mezi EU a Radou Evropy, je průhlednost; |
|
8. |
poznamenává, že ve věci lidských práv mají Unie a členské státy sdílenou pravomoc, a jsou proto povinny dodržovat lidská práva a základní svobody každý ve své oblasti pravomoci v souladu se zásadou subsidiarity a přihlížet přitom k výše uvedenému usnesení ze dne 20. dubna 2004; naléhá na Komisi, aby členským státům umožňovala překonat problémy, kterým při provádění práva Společenství a opatření Unie čelí, kroky k zajištění veškeré nezbytné spolupráce a pomoci i před započetím případných soudních řízení; považuje za nezbytné dosáhnout zvláštního stupně průhlednosti při provádění opatření Unie se vztahem k základním právům ve vnitrostátních předpisech; |
Směrem k politice základních práv EU
|
9. |
vítá podpis Ústavní smlouvy v tom, že stanoví, že Soudní dvůr bude mít plnou pravomoc v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, přistoupení k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, začlenění Listiny základních práv do Smlouvy a širší využívání postupu spolurozhodování, čímž se zvyšuje úloha Evropského parlamentu; |
|
10. |
domnívá se, že uplatňování základních práv je cílem všech evropských politik; za tím účelem by instituce EU měly základní práva aktivně prosazovat, a tím je i chránit a brát je a jejich nadnárodní význam plně v potaz při navrhování a přijímání právních předpisů; |
|
11. |
považuje z politického hlediska za nezbytné, aby byl mezi cíle, které mají být sledovány v souvislosti se zjednodušováním a reorganizací acquis Společenství a Unie, zařazen pojem podpory základních práv; požaduje, aby každou novou politiku, legislativní návrh a program doprovázelo hodnocení jejich dopadů z hlediska dodržování základních práv; toto hodnocení by mělo být součástí odůvodnění jejich návrhu; |
|
12. |
vítá vytvoření Skupiny komisařů pro „základní práva, boj proti diskriminaci a rovné zacházení“; vyzývá Komisi a zejména komisaře odpovědné za základní práva, aby vypracovali celkovou a slučitelnou strategii, která by zajistila dodržování základních práv ve všech oblastech politiky Unie; |
|
13. |
je toho názoru, že Soudní dvůr sehrál rozhodující úlohu při utváření Společenství a Unie jako „Společenství“ a Unie práva, zejména díky plodnému dialogu mezi vnitrostátními a evropskými soudci při plnění jeho Smlouvami stanoveného úkolu poskytovat předběžné právní výklady; podporuje návrh předložený Evropskou radou v jejím programu z Haagu, aby byl posílen dialog mezi nejvyššími soudy členských států, a je toho názoru, že takovéto kroky by nejen prokázaly snahu nejvyšších soudů o sdílení zkušeností, ale zároveň také položily základy evropské veřejné politiky založené na sdíleném cíli ochrany základních práv; |
|
14. |
zdůrazňuje, že členské státy a Unie mají zvláštní pravomoc zahájit řízení před soudem v zájmu práva, a soudí, že Parlament,pomocí tohoto nástroje může bránit práva občanů v případech, kdy na jejich základní práva bude mít dopad nějaký akt Unie; |
|
15. |
lituje, že v souvislosti s prováděním práva Společenství a Unie členské státy stále více odmítají uznávat zásadu vzájemného uznávání a tvrdí, že úroveň ochrany základních práv je v daném členském státě nedostatečná; v této souvislosti upozorňuje na judikaturu Soudního dvora (3) a vyzývá jak orgány veřejné moci států, které mají poskytnout podrobné informace jako odůvodnění rozhodnutí odmítnout uznání, tak i orgány států požadujících tyto informace, aby poskytly veškerá nezbytná vysvětlení; |
Spolupráce s vnitrostátními institucemi pro lidská práva a národními parlamenty
|
16. |
poznamenává, že několik členských států založilo vnitrostátní instituce na ochranu a prosazování lidských práv, zejména s odvoláním na „Pařížské zásady“ Organizace spojených národů; vyzývá ostatní členské státy, aby přijaly kroky tímto směrem a zajistily svým vnitrostátním komisím a ústavům přiměřené finanční prostředky, mimo jiné s ohledem na to, že jednou z funkcí těchto institucí je zkoumat vládní politiku lidských práv, a předcházet tak nedostatkům a navrhovat zlepšení, neboť účinnost činnosti spočívá v prevenci, a ne pouze v řešení problémů; |
|
17. |
podporuje navázání průběžného dialogu o základních právech s národními parlamenty členských států; |
|
18. |
zastává stanovisko, že prioritou je shromažďování údajů spolu s metodickou prací umožňující údaje srovnávat a analyzovat; domnívá se, že v tomto ohledu hrají klíčovou úlohu vnitrostátní instituce; |
|
19. |
je i nadále přesvědčen, že základní práva mohou být chráněna mnohem účinněji, je-li šířena osvěta o nich přímo mezi občany a mohou-li občané požadovat ochranu svých základních práv mnohem dříve, než nastane potřeba právních kroků, a to podporou účasti občanů při tvorbě a provádění rozhodnutí; zastává názor, že zakládání vnitrostátních komisí a ústavů pro základní práva s tímto cílem může umožnit nevládním organizacím, aby jednak zastávaly jasnější stanoviska a jednak účinněji zacílily své výzvy k akcím a snahy o odkrytí způsobů zacházení považovaných za protiprávní; opakuje svůj názor, že v oblasti lidských práv by mělo docházet k výměně osvědčených metod mezi vnitrostátními vládními a nevládními organizacemi; |
|
20. |
zastává názor, že Komise by měla věnovat pozornost opakovanému a trvalému porušování lidských práv - zejména občanských práv, jako je aktivní a pasivní volební právo -, ke kterému dochází v některých zemích Unie a kterým se zabývaly zprávy komisaře pro lidská práva Rady Evropy pana Alvara Gil-Roblese; |
Šíření zásad ochrany základních práv za hranicemi Unie
|
21. |
je toho názoru, že skutečnost, že základní práva jsou univerzální a nedělitelná, musí Evropskou unii a její členské státy podnítit k podpoře šíření těchto práv v jejich vztazích se třetími zeměmi, v neposlední řadě s ohledem na uzavírání smluv o přidružení s třetími zeměmi, a mezinárodními organizacemi, například Organizací spojených národů, která odstartovala reformu kladoucí obzvláštní důraz na ochranu základních práv; zdůrazňuje, že Evropská unie jako celek by měla sehrát aktivní úlohu při provádění takovéto reformy tím, že dále posílí své vnější aktivity v této oblasti a bude se podílet na tvorbě zprávy OSN na toto téma; |
|
22. |
navrhuje vypracování interinstitucionálního kodexu chování, který by měl zajistit větší provázanost a spravedlivost ve vnější politice Unie v oblasti demokratizace a lidských práv - tento krok již Parlament schválil ve svém usnesení ze dne 25. dubna 2002 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o roli Evropské unie při prosazování lidských práv a demokratizace ve třetích zemích (4); je předsvědčen, že tento kodex by měl upravovat vztahy mezi Unií a více než 120 státy, pro které nyní platí doložka o demokracii jako nezbytný prvek všech typů dohod, kterými jsou vázány; |
|
23. |
vyzývá Komisi, aby vypracovala a předložila Parlamentu - společně se svým postojem k této agentuře - podrobnou studii o potřebnosti podobné struktury (v rámci Komise nebo jako samostatného subjektu), která bude poskytovat potřebné informace o situaci v oblasti lidských práv a demokracie v zemích, které nejsou v působnosti této agentury; |
Spolupráce s mezinárodními organizacemi pro lidská práva
|
24. |
připomíná významnou úlohu různých monitorovacích mechanismů Rady Evropy a institucí působících v oblasti lidských práv; naléhá na orgány EU a na Agenturu, aby vycházely z těchto zkušeností, aby přitom braly tyto mechanismy v úvahu a začlenily je do postupu práce v síti, a aby využívaly standardů vyvinutých Radou Evropy a dalších podstatných výsledků její práce; pevně trvá na tom, že taková spolupráce by neměla vést k žádnému poklesu standardů EU; |
|
25. |
je přesvědčen, že by měl být vytvořen fungující model spolupráce a že v předkládaném legislativním návrhu Komise týkajícím se Agentury by měly být konkrétní návrhy včetně jasného vymezení pravomocí Agentury a různých dalších agentur a institucionalizovaného spojení mezi Radou Evropy a budoucí Agenturou pro základní práva, aby se zamezilo zdvojení činností, aby se Agentuře dostalo veškerých nezbytných vstupních údajů a aby byla zajištěna účinnost její činnosti; |
Agentura jako operativní nástroj pro celkovou politiku EU v oblasti lidských práv
|
26. |
poukazuje na to, že zřízení Agentury by mělo přispět k dalšímu prohlubování vzájemné důvěry mezi členskými státy a vytvořit záruku trvalého dodržování zásad stanovených v článcích 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii, a domnívá se, že by Agentura měla poskytovat veškeré informace potřebné k rozvoji legislativní činnosti, monitorovací úlohy a osvěty Unie ve prospěch základních práv; |
|
27. |
zastává názor, že Agentura musí mít silný mandát a pravomoc ke sledování vývoje uplatňování Listiny základních práv v Evropské unii a v kandidátských zemích; zdůrazňuje, že Agentura by měla být schopna se zabývat rovněž třetími zeměmi, ve kterých existují otázky lidských práv, které mají důsledky pro Unii, například v případech podezření z porušování ustanovení o demokracii; |
|
28. |
je přesvědčen, že Agentura pro základní práva by měla mít mezi agenturami EU zvláštní postavení; je přesvědčen, že Agentura bude mít větší legitimitu, budou-li její řídící orgány jmenovány Evropským parlamentem, budou-li se zodpovídat Evropskému parlamentu a budou-li předkládat zprávy příslušným parlamentním výborům; je přesvědčen, že nezávislost a důvěryhodnost Agentury je nutným předpokladem řádné interakce mezi ní a evropskými orgány; |
|
29. |
považuje za zásadní, aby byla Agentura považována za zcela a ve všech ohledech nezávislou; proto zdůrazňuje, že by měla mít dostatek personálu a rozpočtových zdrojů k tomu, aby mohla plnit svůj ambiciózní mandát, a její personál by měl být složen z vysoce kvalitních pracovníků s vědeckou odborností a nezpochybnitelným stupněm bezúhonnosti a osobní spolehlivosti; |
|
30. |
zastává názor, že klíčové orgány Agentury by měly být složeny z nezávislých odborníků z členských států (pokud možno včetně členů ústavních soudů) těšících se nejvyšší vážnosti v oboru, vysokých představitelů institucí EU, Rady Evropy a mezinárodních nevládních organizací; zdůrazňuje, že za jejím čelným představitelem by měla být vynikající práce v oblasti lidských práv a měl by být jmenován Evropským parlamentem; |
|
31. |
zastává názor, že většina doporučení v tomto usnesení, jako třeba doporučení obsažená v těchto bodech:
má zajistit sběr, analýzu a zpracování informací s cílem posoudit dopad opatření na ochranu lidských práv při výkonu pravomocí Společenství a Unie; kromě toho také mají zlepšit organizaci administrativních a legislativních postupů a nalézt jejich právní odůvodnění, především v politikách, které se týkají opatření pro boj proti diskriminaci (článek 13 Smlouvy o ES), volného pohybu (článek 18 Smlouvy o ES), azylu (článek 63 Smlouvy o ES), soudní spolupráce v občanských věcech (článek 65 Smlouvy o ES), ochrany údajů (článek 286 Smlouvy o ES) a průhlednosti (článek 255 Smlouvy o ES); |
|
32. |
zastává v této souvislosti názor, že samotný akt, který definuje úkol sbírat informace, může představovat právní základ pro zřízení Agentury pro základní práva, jejíž úloha doplňuje úkoly institucí v oblastech jmenovaných v tomto usnesení; rovněž by se měl uplatňovat postup spolurozhodování s účastí Parlamentu a Rady, která rozhoduje kvalifikovanou většinou; |
|
33. |
vyzývá Komisi, aby podle čl. 192 Smlouvy o ES předložila na základě výše uvedených vodítek legislativní návrh, návrh se má týkat politik, u nichž je Parlament spolutvůrcem právních předpisů; vzhledem k judikatuře Soudního dvora v případech, kdy je více právních základů, by hlavním (ne však výhradním) právním základem měl být článek 13 Smlouvy o ES, který předcházením diskriminaci slouží k ochraně lidské důstojnosti, která je klíčovým prvkem jakékoli politiky zabývající se základními právy; nechává na Komisi, aby posoudila, zda bude nezbytné opatření v rámci třetího pilíře odvolávající se na opatření Společenství v souladu s iniciativami v souvislosti se soudní a policejní spoluprací v trestních věcech; |
|
34. |
domnívá se, že Agentura by měla fungovat jako zastřešující organizace věnující se všem otázkám lidských práv, aby různé struktury nedělaly tu samou činnost; |
|
35. |
domnívá se, že by Agentura měla být projektována jako mnohovrstevná struktura („síť sítí“), jako specializovaný subjekt s horizontálními pravomocemi, ve kterém musí každá vrstva hrát svou roli a přispívat k rozvoji kultury základních práv v Unii; je přesvědčen, že by Agentura měla shromažďovat všechny relevantní informace, analýzy a zkušenosti dostupné v evropských a vnitrostátních institucích, národních parlamentech, vládách a institucích pro lidská práva, nejvyšších/ústavních soudech, nevládních organizacích a stávajících sítích, jako je síť nezávislých odborníků v oblasti základních práv, a zejména odborné znalosti Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie a jeho informační sítě RAXEN; |
|
36. |
zastává názor, že stávající evropské a vnitrostátní instituce pro lidská práva by měly být součástí „sítě sítí“, přičemž Agentura by měla být nástrojem zabezpečujícím kvalitu a koherenci politiky EU v oblasti lidských práv: za tímto účelem by měla být vytvořena mapa evropských a vnitrostátních institucí a již působících sítí; |
|
37. |
pokládá tento rámec za příležitost k vytvoření účinné sítě propojující stávající subjekty, nástroje a postupy zřízením Agentury pro lidská práva; |
|
38. |
domnívá se, že před zakládáním nových organizací na ochranu základních práv je třeba zkoumat možnost posílení organizací stávajících a možnost jejich sloučení za účelem zkvalitnění jejich činnosti; proto trvá na tom, aby se budoucí Institut pro rovnost pohlaví stal součástí Agentury pro základní práva, považované za „síť sítí“, v níž by pracoval pod svým vlastním názvem, a mohl by být umístěn v sídle Agentury, aby byl při tvorbě nových orgánů zabývajících se základními právy zachován racionální, nákladově efektivní a konzistentní přístup; |
|
39. |
navrhuje členit Agenturu podle oblastí zájmu Listiny základních práv - doplňkově k poslání Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie, jímž je boj proti rasismu a xenofobii - mimo jiné na oblasti svobody projevu, shromažďování a sdružování a myšlení, právo na účast ve volebních procesech za rovných podmínek, právo na vzdělání a svoboda, solidarita a sociální práva, práva dítěte, rovnost mezi muži a ženami, násilí na ženách, obchodování s lidmi, práva občanů a spravedlnost, právo na azyl, romská otázka a práva menšin a respektování kulturní, náboženské a jazykové rozmanitosti; u konkrétních oblastí, na něž se již vztahuje působnost některého orgánu na úrovni Unie, by úkoly Agentury měly být vykonávány tímto specializovaným orgánem, který by se stal nedílnou součástí Agentury; |
|
40. |
poznamenává, že závažným tématem v rozšířené EU je ochrana národnostních menšin a že toto téma nebude vyřešeno jen bojem proti xenofobii a diskriminaci; zdůrazňuje, že tento složitý problém musí být řešen i z jiných hledisek a že otázka ochrany etnických a národnostních menšin by měla být jedním z konkrétních úkolů Agentury; |
|
41. |
tvrdí, že při navrhování tohoto nového nástroje musí být věnována zvláštní pozornost třem hlavním funkcím, jež taková instituce musí plnit (prosazování základních práv, monitorování dodržování základních práv a zvyšování informovanosti klíčových hráčů, tj. členských států, institucí EU a občanů), aby byly naplňovány strategické potřeby společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva; |
|
42. |
je toho názoru, že v zájmu plnění svých tří hlavních funkcí by měla Agentura prostřednictvím svých sítí shromažďovat údaje a provádět jejich analýzu a měla by být zmocněna k předkládání stanovisek a doporučení Parlamentu, Radě a Komisi; |
|
43. |
domnívá se, že budoucí Agentura by jako součást svého úkolu prosazovat základní práva měla proaktivně podporovat tvorbu politiky lidských práv dvěma způsoby: identifikací oblastí, ve kterých je zdokonalení právních předpisů nejvíce zapotřebí, a monitorováním provádění a prosazování stávajících právních předpisů; |
|
44. |
domnívá se, že Agentura by v rámci své práce při ochraně základních práv měla vypracovávat výroční zprávu o stavu těchto práv spadajících do její oblasti činnosti, která by byla předkládána Evropskému parlamentu, Radě a Komisi; dále je přesvědčen, že Agentura, která nemá žádnou soudní pravomoc, by se měla zodpovídat přímo a prvotně Evropskému parlamentu, aby Parlament mohl na tomto základě přijímat závěry a doporučení, a Radě; |
|
45. |
domnívá se, že monitorování prováděné Agenturou bude velkým přínosem, neboť bude poskytovat horizontální pohled na ochranu a prosazování základních práv, což bylo důvodem pro to, aby se Agentura zabývala všemi právy obsaženými v Listině základních práv a příslušných ustanoveních první části Ústavní smlouvy; tvrdí, že roční pracovní program Agentury by mohl mít vždy určité tematické zaměření; |
|
46. |
zdůrazňuje, že nelze v žádném případě hovořit o přípravě subjektu, který by byl jakýmsi soudem EU pro lidská práva; je si vědom toho, že zkoumání jednotlivých případů porušování lidských práv je zcela jinou činností než monitorování politického systému nebo jeho právních nástrojů, které nemusí odpovídat všeobecně uznávaným standardům dodržování lidských práv; |
|
47. |
tvrdí, že pokud jde o ustanovení článku 6 a článku 7 Smlouvy o EU, měla by mít Agentura poradní a konzultační úlohu a měla by podporovat činnost Parlamentu a Rady a využívat informace, poznatky a odborné znalosti získané ze svých sítí; |
|
48. |
tvrdí, že Agentura by měla činit konkrétní kroky k nalezení nejlepšího způsobu dosažení toho, aby si občané Evropské unie byli vědomi svých základních práv, a k vytváření kultury základních práv uvnitř EU, která by pak jako jedna z jejích zásadních hodnot mohla být úspěšně prosazována i za hranicemi Unie; |
|
49. |
je přesvědčen, že je nutná propracovanější informační a komunikační strategie, má-li být dosaženo cílů prosazování základních práv a zvyšování informovanosti o otázkách základních práv (vytvoření kultury dodržování základních práv); je přesvědčen, že by k dosažení těchto cílů přispělo zařazení předmětu věnujícího se základním právům a lidským právům uznávaným mezinárodním společenstvím do školních osnov ve členských státech; |
|
50. |
zastává názor, že výše uvedené konkrétní kroky by měly zahrnovat školení pořádaná Agenturou pro subjekty působící v oblasti lidských práv v Evropě, pro zástupce občanské společnosti i profesní organizace; |
|
51. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vnitrostátním institucím pro lidská práva, Radě Evropy, OBSE a OSN. |
(1) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 408.
(2) Přijaté texty, P6_TA(2005)0150.
(3) Spojené věci C-187/01 a C-385/01 Gözütok a Brügge [2003] ECR I-1345.
P6_TA(2005)0209
Hlavní směry hospodářských politik
Usnesení Evropského parlamentu k doporučení Komise o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Společenství v rámci integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (období 2005-2008) (KOM(2005)0141 — 2005/2017(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na doporučení Komise (KOM(2005)0141), |
|
— |
s ohledem na čl. 99 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na hospodářské prognózy z jara 2005 vypracované Komisí pro eurozónu a Evropskou unii (2005-2006), |
|
— |
s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, zasedání Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 a zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, |
|
— |
s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003, 16. a 17. října 2003, 25.a 26. března 2004, 4. a 5. listopadu 2004 a 22. a 23. března 2005, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 22. února 2005 o situaci evropského hospodářství - přípravná zpráva o hlavních směrech hospodářských politik (1), |
|
— |
s ohledem na článek 107 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0150/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že hospodářský růst eurozóny a EU-25 nedosahuje trvale udržitelného růstového potenciálu a je slabý zejména ve čtyřech hlavních ekonomikách eurozóny; že spotřeba domácností zůstává utlumená a hospodářské prognózy na roky 2005 a 2006 jsou neuspokojivé, což přispívá k udržení vysoké míry nezaměstnanosti, která bude klesat jen velmi pomalu; že přes nejnižší úrokové sazby od druhé světové války je investiční aktivita slabá; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že strukturální reformy v oblasti výroby, energetiky a trhu práce, daňových systémů a provádění vnitřního trhu, nebyly uskutečněny ve všech členských státech s dostatečnou péčí a že reformy na úrovni Společenství nepostupují žádoucím tempem, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že Pakt stability a růstu přispěl k udržení nízké míry inflace a historicky nízké úrovně úrokových sazeb, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž ve světovém měřítku stále roste; že Evropská unie zaostává za mírou růstu v mnoha jiných částech světa a dochází k ohrožování jejího podílu na třetích trzích; že hospodářský růst v Unii v průměru zaostává za Spojenými státy i za některými klíčovými asijskými ekonomikami, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie vyžaduje mobilizaci všech existujících nástrojů, zejména hlavních směrů hospodářských politik, sedmého rámcového programu EU v oblasti výzkumu (2007- 2013), rámcového programu v oblasti konkurenceschopnosti a inovací (2007-2013) a přesměrování výdajů do položek podporujících růst a zaměstnanost v rámci finančního výhledu na léta 2007-2013, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že lisabonský proces, který je součástí strategie trvale udržitelného rozvoje EU a oblast životního prostředí by měla být nedílnou součástí evropské strategie pro oživení zaměstnanosti, |
|
G. |
vzhledem k tomu, že se Unie stala entitou čítající 455 milionů žen a mužů v 25 zemích vyznačujících se značnou nesourodostí; že rozdíly v hospodářské a sociální úrovni jsou mezi členskými státy i často uvnitř těchto států značné; že růst v mnohých členských státech je podstatně vyšší než v jiných; že příliš všeobecné hlavní směry by nemusely odrážet rozmanitost problémů, |
|
H. |
vzhledem k tomu, že hospodářský růst nepředstavuje cíl sám o sobě, ale je součástí celkového přístupu, jehož cílem je blahobyt a kvalita života občanů; že trvale udržitelný růst musí být založen na sociální politice, politice zaměstnanosti a politice životního prostředí a rozpočtové politice prováděných s ohledem na odpovědnost vůči budoucím generacím a s ohledem na rozdílné výchozí podmínky jednotlivých členských států, |
|
I. |
I vzhledem k tomu, že nezaměstnanost představuje největší sociální nespravedlnost; vzhledem k tomu, že sociální soudržnost může být posílena jen růstem a vysokou mírou zaměstnanosti ve všech částech Unie umožňující vysokou úroveň sociálního zabezpečení a vysokou míru zaměstnanosti v souladu s cíli stanovenými ve Smlouvě, |
|
J. |
J vzhledem k tomu, že růstu může být dosaženo pouze prostřednictvím vyšší konkurenceschopnosti a vyššími investicemi; vzhledem k tomu, že Unie značně zaostává za svými hlavními konkurenty jak v oblasti výzkumu a vývoje, tak i v oblasti inovací a investic při zakládání nových podniků; |
|
1. |
vítá prezentaci integrovaných hlavních směrů hospodářských politik a hlavních směrů pro zaměstnanost, které se soustřeďují na růst a zaměstnanost a přitom udržují vyváženost tří strategických pilířů Lisabonské strategie v souladu se závěry zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005, neboť tato integrovaná prezentace odráží doplňkovost hospodářských a sociálních politik a vůli pokračovat v cestě zjednodušování a zvyšování čitelnosti makroekonomického rámce stanoveného pro Unii; podporuje odhodlání Rady a Komise soustředit se do značné míry na růst a zaměstnanost zvyšováním konkurenceschopnosti, uplatňováním vnitřního trhu rovněž v oblasti služeb a účinnější konsolidací veřejných služeb, a v důsledku toho posílením domácí poptávky; |
|
2. |
lituje, že v doporučeních Komise je oblasti životního prostředí věnována pouze malá pozornost ve vztahu k nastartování růstu a zaměstnanosti; připomíná že environmentální požadavky přispívají k naplnění dynamické a účinné ekonomiky hledící do budoucna, která nabízí občanům kvalitativně vyšší úroveň života; |
|
3. |
zdůrazňuje význam vytváření pracovních míst v odvětví služeb občanům a samosprávě ve společnosti s vysokým stupněm zaměstnanosti žen a stárnoucí a městské populace; zdůrazňuje důležitost diverzifikace a rostoucí konkurenceschopnosti v sektoru, v němž je pro občany důležité, aby se mohli těšit z nejvyšší možné úrovně služeb a šíře výběru, takové cíle také vytvářejí příležitosti pro podnikatelskou sféru na straně jak žen tak mužů; |
|
4. |
lituje přílišné obecnosti integrovaných hlavních směrů, které berou v nedostatečné míře v úvahu rozdíly mezi členskými státy; podporuje Komisi v jejím úmyslu předložit sdělení identifikující klíčové výzvy v každém členském státě, zejména v oblasti strukturálních reforem a investic a také pokud jde o rychlejší výměnu znalostí při stanovení hospodářské politiky; |
|
5. |
připomíná, že zdravé makroekonomické prostředí vede k odpovídajícím interakcím mezi koordinovanými rozpočtovými politikami a k nezávislé měnové politice, která zajišťuje cíl cenové stability a také sleduje dosahování hlavních cílů Unie, jak jsou stanoveny ve Smlouvě, za účelem dosažení lepší životní úrovně a cílů trvale udržitelného rozvoje; vyzývá členské státy, aby provedly strukturální reformy, které by napomohly podnítit investiční činnosti, a umožnily plné využití nízkých úrokových sazeb stanovených Evropskou centrální bankou a využily prostoru v rámci reformovaného Paktu stability pro posílení kvalitnějšího vropského hospodářského růstu, což vše podtrhuje příležitosti a potřebu zvýšeného obchodu ve všech odvětvích a nutnost dokončení vnitřního trhu; |
|
6. |
zdůrazňuje přitažlivost evropského modelu a významnější úlohou Unie a členských států ve světovém obchodu na jedné straně, a metodicky diskutabilními argumenty o tendencích směřujících ke snižování produktivity práce na straně druhé; zdůrazňuje potřeby trhu práce, který je otevřen pro všechny občany a je dostatečně flexibilní, aby pomohl lidem účastnit se trhu, a který nevyhání ze zaměstnání starší občany, kteří chtějí pracovat; |
|
7. |
zdůrazňuje nezbytnost restrukturalizace hospodářské politiky, která by se měla zaměřit na faktory týkající se růstu produktivity, tj. na modernizaci hospodářství, modernizaci znalostí a sociálně uspokojivých životních podmínek, modernizaci institucionálního uspořádání, které umožní vyrovnat se s výzvami rozšíření z roku 2004, požadavky moderního hospodářství a na odolávání deflačním tlakům z třetího světa; |
|
8. |
připomíná, že zvýšení produktivity práce, úsilí směřující ke zvyšování konkurenceschopnosti, investic a růstu jsou předpokladem pro vyšší mzdy a spravedlivější rozdělování výsledků hospodářského růstu, zaměstnanecké a sociální soudržnosti; zdůrazňuje, že s tímto rozvojem by měla být spojena povinnost podniků nést svoji odpovědnost v sociální oblasti; |
|
9. |
domnívá se, že vyšší a trvale udržitelný rozvoj v Evropě vyžaduje souběžnou koordinovanou činnost všech členských států zahrnující dokončení vnitřního trhu, vyšší míru investic a inovativní reformy trhu práce; |
|
10. |
lituje podmínek, zejména pokud jde o časový rámec, v nichž se má Parlament vyslovit k integrovaným hlavním směrům; požaduje, aby, před červnovým zasedáním Evropské rady, byly vysvětleny podmínky interinstitucionální spolupráce týkající se integrovaných hlavních směrů, aby se taková situace již neopakovala, přičemž bere na vědomí důsledky revize Lisabonské strategie; |
|
11. |
vyzývá Radu, aby vzala v úvahu následující změny:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
12. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států. |
(1) Přijaté texty, 22.2.2005, P6_TA(2005)0034.
P6_TA(2005)0210
Sociální agenda na období 2006-2010
Usnesení Evropského parlamentu o sociální agendě na období let 2006-2010 (2004/2191(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na sdělení Komise (KOM(2005)0033), |
|
— |
s ohledem na Evropskou sociální chartu, |
|
— |
s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni o budoucnosti sociální politiky v rozšířené Evropské unii z května 2004, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2003 o vyhodnocovací tabulce uplatňování agendy sociální politiky (1), |
|
— |
s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 18. května 2004 o sociální situaci v Evropské unii (SEK(2004)0636), |
|
— |
s ohledem na sdělení předsedy Barrosa ve shodě s místopředsedou Verheugenem určené jarnímu zasedání Evropské rady nazvané „Společně pracovat pro růst a pracovní místa - nový začátek Lisabonské strategie“ ze dne 2. února 2005 (KOM(2005)0024), |
|
— |
s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu, |
|
— |
s ohledem na Zelenou knihu s názvem „Konfrontace demografické změny: nová solidarita mezi generacemi“ (KOM(2005)0094), |
|
— |
s ohledem na článek 45 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0142/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že k dosažení lisabonských cílů - většího počtu kvalitativně lepších pracovních míst a sociální soudržnosti - je třeba evropský sociální model modernizovat a posílit, aby lépe snášel změny struktury obyvatelstva a umožnil přístup ke znalostem a dovednostem potřebným ve společnosti, jejíž technologie doznávají změn, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že sociální soudržnosti mezi občany Evropské unie dobře poslouží, když každá práceschopná osoba dostane příležitost získat přiměřeně placené zaměstnání a pracovní podmínky umožňující rozumnou rovnováhu mezi prací a osobním životem a když ti, kteří nejsou na trhu práce, budou mít přiměřený příjem, který je vysvobodí z chudoby, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že rozvoj a podpora evropského lidského a sociálního kapitálu jsou životně důležité nejen pro budování ekonomiky založené na znalostech, ale představují rovněž klíčový prvek sociální integrace a při úpravách v reakci na strukturální změny na pracovním trhu, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že střední a malé podniky (MSP) v celé Evropské unii významně přispívají k růstu a míře zaměstnanosti, neboť zaměstnávají velký počet osob, vzhledem k tomu, že je nyní kladen zvláštní důraz na tvorbu pracovních míst v nových podnicích a obecně v MSP; z tohoto důvodu by členské státy měly podporovat zejména podnikatelský duch, inovace a prostředí nakloněné podnikání, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že zaměstnanost v Evropě musí stoupat, což znamená, že je třeba většího úsilí a praktických, na budoucnost orientovaných opatření, která pomohou ženám, mladým lidem, zdravotně postiženým, starším pracovníkům, nekvalifikovaným pracovníkům, dlouhodobě nezaměstnaným a příslušníkům menšin nalézt pracovní místa, která vyhovují jejich kvalifikacím, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že v Evropě existuje příliš malá mobilita pracovních sil, a proto jsou pracovní místa, která jsou k dispozici, nedostatečně využívána, |
|
G. |
vzhledem k tomu, že navzdory průkopnické úloze Evropy v oblasti rovného zacházení a v boji s diskriminací stále existují značné problémy, jako jsou občasné obtíže žen při získávání přístupu na pracovní trh, mzdové nerovnosti, rozdíly v příležitostech v oblasti vzdělání a ve vyhlídkách na profesní dráhu a postup, obtíže při slučování práce s rodinnými povinnostmi a nízká účast žen na rozhodovacích procesech společnosti, |
|
H. |
vzhledem k tomu, že je nutné podniknout energické kroky v boji s chudobou, |
|
I. |
vzhledem k tomu, že sociální politiky jsou ústředním faktorem ekonomického růstu EU, vzhledem k tomu, že sociální politika má zásadní roli při vytváření sociální soudržnosti a zajišťování přístupu k základním právům, |
|
J. |
vzhledem k tomu, že skloubení práce s rodinou se musí stát praktickou volbou, která umožňuje mužům a ženám být aktivní na trhu práce, budovat kariéru a vést harmonický, plodný rodinný život, |
|
K. |
vzhledem k tomu, že podniky by v souladu s odpovědností, kterou sdílejí z hlediska sociální politiky, měly nabízet svým zaměstnancům co nejlepší vzdělávací podmínky:
|
Za účelem dosažení těchto cílů by všechny velké podniky měly vypracovat plány výcviku a rozvoje dovedností a jejich hodnocení, o nichž by se jednalo na jedné straně se sociálními partnery, a na druhé straně s institucemi poskytujícími pracovní kvalifikace.
Obecně
|
1. |
domnívá se, že Komise podává dobrý rozbor problémů a úkolů, před nimiž stojí Evropa se zřetelem k zachování a posílení jedinečného evropského sociálního modelu; soudí, že tato evropská sociální agenda musí přispívat k vyváženému plnění všech čtyř pilířů Lisabonské strategie, zejména ekonomické koordinace, politiky zaměstnanosti, sociální politiky a trvale udržitelného rozvoje; |
|
2. |
vyslovuje politování nad skutečností, že v důsledku přílišné obecnosti návrhů nebo v důsledku nedostatku praktických opatření v oblasti sociální agendy se ambiciózní Lisabonská strategie neplní tak energicky, jak se někdy na jiných místech tvrdí; v této souvislosti připomíná strategické cíle Unie: „Obnovený růst je životně důležitý pro prosperitu, může navrátit plnou zaměstnanost a je základem sociální spravedlnosti a příležitostí pro všechny. Je rovněž rozhodující pro postavení Evropy ve světě a pro schopnost Evropy mobilizovat zdroje, skrze něž lze řešit mnohé rozmanité globální úkoly“ (2); |
|
3. |
zdůrazňuje důležitost odpovědnosti každého členského státu za plnění a uplatňování současné legislativy a za provádění reforem za účelem dosažení lisabonských cílů; |
|
4. |
domnívá se, že evropská sociální agenda musí přispívat k dodržování základních práv zakotvených ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu; proto navrhuje, aby tato agenda ustanovila výroční kontrolu zabezpečování základních sociálních práv ze strany Unie; |
|
5. |
vyzývá Radu a Komisi na základě této sociální agendy, aby navrhly skutečnou agendu sociální politiky, navazující na agendu sociální politiky pro období let 2000-2005 s konkrétními návrhy politik, časovým rozvrhem a konkrétním postupem (evidencí dosažených výsledků) pro účely sledování jejího plnění; vyzývá Komisi, aby sociální agendu rozšířila prostřednictvím návrhů uvedených jmenovitě v tomto usnesení; |
|
6. |
vítá závazek Komise posílit sociální rozměr globalizace a očekává, že bude konzultován ohledně praktických opatření, která budou navržena Komisí a mezirezortní skupinou působící v této oblasti; |
|
7. |
domnívá se, že integrace různých programů Společenství do programu Progress nesmí snižovat význam nebo financování akčních programů v pěti dotyčných oblastech; vyzývá všechny dotčené strany organizované občanské společnosti k účasti na sledování plnění různých složek programu; |
|
8. |
bere na vědomí záměr Komise týkající se sdělení o sociálních službách obecného zájmu; naléhavě žádá v této souvislosti, aby tyto služby byly vyčleněny z oznamovací povinnosti v rámci politiky státní pomoci a žádá o návrh rámcové směrnice o službách obecného zájmu, který by zajistil zásady a financování těchto obecních služeb; |
|
9. |
domnívá se, že je třeba komplexních a podrobných statistik a analýz a že musí být vytvořen vhodný systém veřejné sociální podpory, který bude zajišťovat informace o volných pracovních místech, odpovídajících zdravotních službách a poradenství; zdůrazňuje důležitost spolupráce mezi státními orgány, sociálními partnery a občanskou společností; upozorňuje na širší význam „nejlepší správy věcí veřejných“; poznamenává, že výroční schůze jsou důležitým prostředkem ke sledování a hodnocení sociální agendy; domnívá se však, že by v rozšířené Evropě měla existovat souvislá a definovaná systémová strategie; nevidí žádné důkazy přesného vymezení odpovědností a pravomocí mezi Společenstvím, členskými státy a nevládními organizacemi; |
|
10. |
je si vědom skutečnosti, že místní ekonomiky a malé a střední podniky jsou klíčovými faktory hospodářského rozvoje a zaměstnanosti a že tvoří přes 90 % podnikatelské činnosti v evropských ekonomikách; bere na vědomí, že vytváření nových pracovních příležitostí lze podporovat pomocí malým a středním podnikům a vytvářením příznivých podmínek, zvláštních programů a zvýhodněním nových pracovních míst; |
|
11. |
vyzývá k tomu, aby záměr posoudit dopad veškerých evropských opatření na sociální oblast a oblast zaměstnanosti byl doprovázen praktickým prováděcím nástrojem a opatřeními k vyhodnocení a podrobnému sledování. |
Demografie a přístup k pracovním místům
|
12. |
má za to, že současný demografický vývoj vyvíjí tlak na trh práce a sociální zabezpečení; zdůrazňuje naléhavou potřebu pozitivních opatření ke zlepšení postavení starších pracovníků na trhu práce a odpovídající politické odezvy, která nejen zvrátí tento vývoj, ale také otevře nové možnosti, poskytne více pružnosti při výběru penzijních a důchodových systémů a kladné podněty pro zvýšení počtu let aktivního zaměstnání; je toho názoru, že vzhledem ke koordinaci důchodů by měla být zahájena rozsáhlá diskuse týkající se práva všech na důchody na přijatelné úrovni, včetně pracovníků v atypických profesích nebo lidí z vysoce rizikových skupin; |
|
13. |
vítá Zelenou knihu o demografických změnách jako užitečný příspěvek k rozboru mnohostranných úkolů, před kterými stojí Evropská unie, a domnívá se, že Parlament by měl přispívat k celkové reflexi důsledků demografického poklesu a formulovat návrhy vhodných politických nástrojů, které EU a členské státy mohou použít k řešení této situace; |
|
14. |
upozorňuje na skutečnost, že určité skupiny společnosti nadále trpí diskriminací co se týče jejich práv na vysoce kvalitní zaměstnání; žádá o předkládání praktických návrhů, které by pomáhaly konkrétně ženám, starším občanům, mladým lidem, zdravotně postiženým a příslušníkům menšin při integraci do světa práce a při zapojování se do programů zaměstnanosti a sociální solidarity; |
|
15. |
doufá, že boj proti diskriminaci (spojené zejména s příslušností k menšině) se bude stupňovat a že členské státy budou nabádány k výměně informací o osvědčených postupech; žádá, aby se na evropské a národní úrovni věnovala zvláštní pozornost všeobecné podpoře rodiny, |
Lepší pracovní místa a jejich větší počet
|
16. |
považuje za nutné přijmout praktická opatření ke zřízení programů, které - po poradě se sociálními partnery a v dialogu s odbornými subjekty veřejného nebo soukromého sektoru - podpoří vzdělávání a profesní přípravu a opravdu zavedou celoživotní vzdělávání s cílem zlepšit využívání znalostí a informační společnosti v souladu s potřebami trhu práce; |
|
17. |
požaduje, aby byly podporovány mnohostranné projekty na zlepšení vnitrostátních vzdělávacích a výcvikových systémů, a tím se podporovaly vzdělávací a výcvikové projekty, při nichž bude přístup ke vzdělávání a sociálnímu vzdělávání pokládán za základní sociální právo, a je tedy názoru, že se celoživotní vzdělávání a výcvik musí zaměřit na sbližování a uznávání odborné kvalifikace na evropské úrovni, a očekává, že se podniky musí v rámci své odpovědnosti na sociální úrovni a po dohodě s příslušnými institucemi podílet na odborném vzdělávání a dalším vzdělávání, |
|
18. |
vyzývá Komisi, aby s ohledem na novou strategii na období let 2007-2012 v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci zvolila účinnější přístup k příčinám a následkům pracovních úrazů; v této souvislosti vyzývá:
|
|
19. |
věří, že je důležité, aby členské státy zlepšovaly prostředí pro nové podniky a podporovali již existující MSP prostřednictvím do budoucna zaměřených opatření na národní, regionální a místní úrovni; tato opatření by měla být zaměřena zejména na informační a komunikační sektor, jakož i na odvětví služeb, jelikož tato odvětví mají zvláště velký potenciál pro vytváření nových pracovních míst; |
|
20. |
vyzývá Komisi, aby posílila a vyjasnila původní lisabonský cíl vymýtit chudobu přijetím jasného cíle EU snížit úroveň chudoby měřenou ve vztahu k HDP do roku 2010 a rozvinout soubor měřítek sociálního začleňování, podle kterých budou posuzovány výsledky strategie sociálního začleňování; |
|
21. |
vyzývá Radu a Komisi, aby udržovaly a posilovaly strategii sociálního začleňování jako výraznou a viditelnou strategii v rámci zefektivněného procesu sociální ochrany a sociálního začleňování; |
|
22. |
věří, že je zvlášť důležité, aby členské státy více využívaly opatření ke změně nehlášené výdělečné činnosti na pravidelné zaměstnání; |
Mobilita
|
23. |
vyzývá k vypracování podrobné zprávy o hospodářských dopadech odpírání přístupu k zaměstnání pracovníkům z nových členských států jinde v EU; zpráva musí rovněž obsahovat návrhy řešení identifikovaných problémů; |
|
24. |
požaduje zkvalitnění a rozšíření směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (6); domnívá se, že přeshraniční spolupráce inspektorátů by měla být zintenzívněna, a vyzývá Komisi, aby provedla šetření ke zjištění možnosti ustavení evropské platformy spolupráce mezi nimi, jakýsi sociální Europol; |
|
25. |
vyzývá k tomu, aby byla v podrobných ustanoveních příloh nového nařízení (ES) č. 883/2004 (nové koordinační nařízení novelizující nařízení (EHS) č.1408/71 (7)) zohledněna potřeba a žádoucnost mobility, a to tak, že prováděcí opatření učiní z mobility skutečnost namísto pouhých slibů, jak je tomu v případě textu samotného nařízení; |
|
26. |
připomíná v této souvislosti svůj požadavek na vytvoření legislativního nástroje ve vztahu k zavádění předběžných závazných testů přeshraničních dopadů na poli sociálního a daňového práva („evropský test“) tak, jak je to uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. května 1998 o situaci příhraničních pracovníků v Evropské unii (8); |
|
27. |
vítá záměr Komise předložit návrhy na odstranění překážek pracovní mobility, zejména překážek pramenících z profesních důchodových programů, a vyzývá k tomu, aby takové návrhy byly předloženy pokud možno ještě v tomto roce. |
Podpora sociálního začleňování a soudržnosti
|
28. |
domnívá se, že ačkoliv zaměstnanost je nejdůležitějším prvkem integrace lidí do společnosti, je navíc potřeba ještě zdravá sociální politika v zájmu zajištění práv všech na sociální ochranu a soudržnosti společností členských států; |
|
29. |
vítá záměr Komise vyhlásit rok 2010 Evropským rokem boje proti vyčleňování a chudobě; odsuzuje skutečnost, že zasedání Evropské rady v březnu 2005 v Bruselu zúžil cíle sociálního začleňování a boje proti chudobě na opatření proti chudobě dětí; žádá Komisi a Radu pro zaměstnanost a sociální věci, aby zajistily dosažení původních lisabonských cílů, zejména snížení chudoby v Unii, a aby zajistily uplatnění všech prvků uvedených v rámci otevřené metody koordinace pro opatření proti chudobě a sociálnímu vyčlenění; |
|
30. |
podporuje záměr Komise podniknout intenzivní konzultace o nedostatcích ve stávajících systémech sociální ochrany; |
|
31. |
podporuje záměr Komise rozšířit otevřenou metodu koordinace, zahájenou v prosinci 2004, na plnohodnotný postup pro oblast dlouhodobé péče a zdravotní péče; domnívá se, že v této souvislosti by měla být přijata kvalitativní kritéria, která zajišťují právo všech na finančně dostupnou péči založenou na solidaritě; domnívá se vzhledem k tomu, že zdravotní péče nemůže být podřízena pravidlům vnitřního trhu a konkurence. |
Boj s diskriminací
|
32. |
připomíná, že otázka rovnosti pohlaví musí být začleněna do všech politik Společenství, neboť je to jediná cesta, jak zajistit tři klíčové pilíře rovnocenné kvality života pro ženy, tj. sebevědomí, příležitosti a úspěch; |
|
33. |
vyjadřuje zklamání nad nedostatkem účinných návrhů na prosazování, podrobné sledování a vyhodnocování pokroku v rovnosti pohlaví a politických opatření zaměřených na usnadnění rovnováhy mezi zaměstnáním a rodinným životem, která pomohou těm, kteří pečují o osoby neschopné práce, a celkově zvýší pružnost pracovní doby; vyzývá Komisi, aby přísněji monitorovala dodržování stávajících právních předpisů a aby v případě nutnosti podávala návrhy na jejich změnu včetně ukládání pokut; vyzývá Komisi, aby sestavila zvláštní akční plán pro rovnost mužů a žen se zvláštním důrazem na odstranění rozdílů v oblasti mezd; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti prohlásila 31. březen dnem akce za „stejnou odměnu za stejnou práci“; |
|
34. |
důrazně podporuje záměr zorganizovat Evropský rok rovných příležitostí; |
|
35. |
vítá vytvoření Evropského institutu pro rovnost pohlaví zaměřeného na zaplnění informační mezery v oblasti rovnosti pohlaví, zastává názor, že by tento vývoj mohl zlepšit viditelnost problematiky rovnosti pohlaví; domnívá se, že v rozšířené Evropě by to bylo přínosem a že mezera mezi starými a novými členskými státy by mohla být překonána tím, že tento institut bude umístěn do některého z deseti nových členských států; |
|
36. |
naléhavě žádá Komisi, aby doplnila sociální agendu směrnicí zakazující diskriminaci zdravotně postižených; požaduje, aby byl přisouzen větší politický význam Evropskému akčnímu plánu pro rovné příležitosti zdravotně postižených a aby akční plán byl použit jako nástroj skutečné změny; požaduje, aby akční plán byl použit jako hlavní nástroj začleňování hledisek zdravotních postižení, jehož součástí musí být zprávy členských států o provedení ustanovení o zdravotních postiženích obsažených v právních předpisech EU; požaduje, aby členské státy aktivně zapojovaly organizace zdravotně postižených do tohoto procesu na národní úrovni a aby akční plán byl politicky zviditelněn a projednán s Evropským parlamentem a Radou Evropské unie společně s doporučeními příštích kroků; |
|
37. |
požaduje konkrétní směrnici s cílem zakázat diskriminaci osob na základě věku ve vztahu k přístupu ke zboží a službám; |
Sociální dialog a sociální legislativa
|
38. |
bere na vědomí záměr Komise předložit Zelenou knihu o vývoji pracovního práva s cílem zjednodušit jeho pravidla; domnívá se, že evropská politika nesmí vést k erozi sociálních výdobytků; upozorňuje v této souvislosti na článek III-209 Smlouvy o Ústavě pro Evropu, který stanoví harmonizaci opatření v oblasti zaměstnanosti a životních a pracovních podmínek při zachování dosažených zlepšení; |
|
39. |
vítá návrh Komise o mezistátním přeshraničním sociálním dialogu; vyzývá také Komisi, aby tento sociální dialog podpořila přidělením pracovníků, a doufá, že partneři sociálního dialogu tento návrh podpoří; |
|
40. |
vyzývá Komisi, aby předložila návrh na revizi směrnice Rady 94/45/ES (9), jak bylo slíbeno pro rok 2002, s tím, že nejdůležitějšími cíli jsou: (i) rozšíření a posílení práva na informace a rady v případě reorganizace a (ii) zlepšení pracovních podmínek zástupců zaměstnanců v evropských radách zaměstnanců; |
|
41. |
domnívá se, že lisabonského cíle lepších pracovních míst a jejich většího počtu, která poskytnou stabilní příjem nad prahem chudoby, bude dosaženo, až se členské státy ujmou své odpovědnosti za realizaci a aplikaci současných právních předpisů a až se stanou struktury dostatečně moderními a dynamickými a poskytnou Evropanům sociální zabezpečení a právní jistoty; proto vyzývá Komisi, aby předložila návrhy
|
|
42. |
upozorňuje na to, že sociální agenda stanoví založení fóra pro restrukturalizaci podniků; vyzývá Komisi v této souvislosti, aby do agendy zařadila návrh Gyllenhammerovy pracovní skupiny o sestavování výroční sociální zprávy ve velkých společnostech; |
|
43. |
vyzývá členské státy k prohloubení spolupráce a výměny osvědčených postupů pomocí otevřené metody koordinace, která je účinným nástrojem tvorby politiky v oblasti zaměstnanosti, sociální ochrany, sociálního vyčleňování, důchodů a zdravotní péče; |
|
44. |
vyzývá Radu a Komisi k zajištění přiměřené sociální ochrany pracovníků dočasně najímaných přes agentury rozvíjením současných návrhů směrnice o pracovnících dočasně najímaných přes agentury; |
|
45. |
věří, že vztahy mezi oběma stranami průmyslu ve formě dohod musí být posíleny na všech úrovních; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrhy dobrovolného rámce mezinárodního kolektivního vyjednávání, který by pokryl meziodvětvovou úroveň a úroveň podnikovou a odvětvovou; |
|
46. |
vyzývá své výbory, kterým tato povinnost přísluší, aby pravidelně monitorovaly plnění sociální agendy; |
|
47. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. |
(1) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 226.
(2) viz KOM(2005)0012.
(3) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.
(4) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50.
(5) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
(6) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).
(8) Úř. věst. C 195, 22.6.1998, s. 49.
(9) Nařízení Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupů pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství (Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64). Směrnice ve znění směrnice 97/74/ES (Úř. věst. L 10, 16.1.1998, s. 22).