PŘIJATÉ TEXTY
P6_TA(2005)0116
Finanční dopady přistoupení Bulharska a Rumunska
Usnesení Evropského parlamentu o finančních dopadech přistoupení Rumunska a Bulharska (2005/2031(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu (1), zejména body 27 a 30, |
|
— |
s ohledem na výsledek jednání s předsednictvím Rady a trialogů z 5. a 13. dubna 2005, |
|
— |
s ohledem na článek 45 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0090/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Smlouva o ES, a zejména článek 272 této smlouvy, a interinstitucionální dohoda ze dne 6. května 1999, a zejména body 27 a 30 této dohody, obsahují ustanovení, která potvrzují pravomoci a postupy rozpočtového orgánu ohledně klasifikace výdajů a odpovídající působnost, |
|
1. |
schvaluje Společné prohlášení připojené k tomuto usnesení; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení spolu se Společným prohlášením Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí 2003/429/ES (Úř. věst. L 147, 14.6.2003, s. 25).
PŘÍLOHA I
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE
Finanční dopady přistoupení Bulharska a Rumunska
|
1. |
Aniž je dotčen návrh Smlouvy o Ústavě pro Evropu
|
|
2. |
Komise potvrzuje, že její návrh finančního rámce (2007-2013) vychází z předpokladu, že Bulharsko a Rumunsko budou členskými státy 1. ledna 2007. Evropský parlament a Rada berou na vědomí orientační částky pro Bulharsko a Rumunsko, které navrhla Komise v březnu 2004 a které posoudila Rada ve svých závěrech ze dne 22. března 2004 o „finančním balíčku pro jednání o přistoupení s Bulharskem a Rumunskem“. Financování přistoupení Bulharska a Rumunska bude zajištěno tak, aby neohrozilo závazky existujících víceletých programů nebo rozhodnutí o příštích finančních výhledech. |
|
3. |
Evropský parlament, Rada a Komise si připomínají důležitost interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 pro fungování rozpočtových procesů a skutečnost, že tato dohoda může fungovat pouze za předpokladu, že je všechny orgány budou plně dodržovat. |
PŘÍLOHA II
FINANČNÍ BALÍK NAVRŽENÝ KOMISÍ PRO RUMUNSKO A BULHARSKO DNE 22. BŘEZNA 2004
|
POLOŽKY ZÁVAZKŮ |
2007 |
2008 |
2009 |
Total |
|
Zemědělství |
1 141 |
1 990 |
2 342 |
5 473 |
|
Strukturální operace |
1 938 |
2 731 |
3 605 |
8 273 |
|
Vnitřní politiky |
444 |
434 |
426 |
1 304 |
|
Správa |
96 |
125 |
125 |
346 |
|
Celkové položky závazků |
3 619 |
5 279 |
3 498 |
15 396 |
|
Položky plateb |
1 648 |
3 276 |
4 131 |
9 056 |
|
Zdroj: Závěry Rady pro všeobecné vztahy ze dne 22.3.2004 |
||||
P6_TA(2005)0117
Žádost Bulharské republiky o vstup do EU
Usnesení Evropského parlamentu k žádosti Bulharské republiky o vstup do Evropské unie (2005/2029(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na žádost o přistoupení k Evropské unii, kterou Bulharská republika podala dne 14. prosince 1995, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Komise z roku 1997 k žádosti Bulharské republiky o členství v Evropské unii, |
|
— |
s ohledem na pravidelné zprávy Komise o pokroku Bulharské republiky na cestě k přistoupení za léta 1998 až 2004 a strategický dokument Komise o pokroku dosaženém v procesu rozšiřování (KOM(2004)0657 — C6-0150/2004), |
|
— |
s ohledem na závěry Evropské rady v Bruselu z 16. a 17. prosince 2004, |
|
— |
s ohledem na všechna svá usnesení a zprávy od zahájení přístupových jednání do současnosti, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Komise ze dne 22. února 2005 k žádostem Bulharské republiky a Rumunské republiky o přistoupení k Evropské unii (KOM(2005)0055), |
|
— |
s ohledem na návrh smlouvy o přistoupení Bulharské republiky a Rumunské republiky k Evropské unii, |
|
— |
s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedou Evropského parlamentu a předsedou Komise o plném zapojení Evropského parlamentu do úvah o uplatnění některé z ochranných doložek podle smlouvy o přistoupení, |
|
— |
s ohledem na článek 45 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0078/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Bulharsko požádalo o členství v Evropské unii dne 14. prosince 1995, bylo formálně uznáno za kandidátskou zemi dne 16. července 1997, zahájilo vyjednávání dne 15. února 2000 a úspěšně dokončilo svá přístupová jednání dne 14. prosince 2004, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že naším společným cílem je, aby Bulharsko uspokojivým způsobem dokončilo své přípravy za účelem podepsání Smlouvy o přistoupení dne 25. dubna 2005 a přistoupení dne 1. ledna 2007, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že Bulharsko nadále splňuje politická kritéria a očekává se, že dokáže splnit všechny požadavky na členství v předpokládaném časovém horizontu, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že Evropský parlament důsledně prosazoval, aby přistoupení Bulharska záviselo výhradně na jeho vlastních zásluhách a nebylo spojováno s kandidaturou žádné jiné země, |
|
1. |
vítá rozhodnutí Evropské rady ze dne 17. prosince 2004 s úspěchem dokončit vyjednávání s Bulharskem po mnoha letech jednání a příprav na přistoupení, jelikož se tím potvrzuje, že Bulharsko je na dobré cestě stát se členem EU dne 1. ledna 2007; |
|
2. |
sdílí závěr Rady, že Bulharsko bude schopné převzít všechny závazky vyplývající ze členství, a za tímto účelem povzbuzuje Bulharsko, aby i nadále činilo úspěšný a rychlý pokrok s ohledem na všechny nezbytné reformy reagující na nedostatky zjištěné Komisí v její poslední pravidelné zprávě a zmiňované v posledních usneseních Parlamentu; čímž se vyloučí možnost, že dojde k uplatnění „ochranné doložky“; |
|
3. |
bere na vědomí, že výborný dosavadní pokrok byl možný díky trvalému odhodlání řady po sobě jdoucích bulharských vlád a důvěry a houževnatosti bulharských občanů při uskutečňování a přijímání potřebných změn; |
|
4. |
vítá mnoho legislativních a ústavních změn, které Bulharsko v uplynulých letech přijalo, a zdůrazňuje nezbytnost praktického provádění reforem pro to, aby byly jejich přínosy co možná nejširší; |
|
5. |
uznává příspěvek Bulharska ke stabilitě širšího regionu jihovýchodní Evropy a pokračující roli, kterou může sehrát při podpoře regionální bezpečnosti a prosperity. |
Politická kritéria:
|
6. |
bere na vědomí stabilitu demokratických institucí v Bulharsku, čerstvý závazek politických stran vytvářet efektivní politické koalice, a konsensuální přijetí novely ústavy dne 18. února 2005, stejně jako přijetí nového Zákona o politických stranách v prosinci 2004; |
|
7. |
očekává, že Komise bude v pravidelných intervalech podávat zprávu Parlamentu o pokroku dosaženém při provádění závazků Bulharska a očekává, že v případě, že se bude zvažovat uplatnění ochranné doložky, bude zohledněno stanovisko Parlamentu; |
|
8. |
uznává, že reforma soudnictví bude klíčovým faktorem pro připravenost Bulharska k přistoupení a budování skutečné důvěry v národní instituce a procesy. Tato reforma bude mít i významný druhotný dopad na další oblasti a také na vztahy Bulharska s jinými zeměmi; a proto oceňuje důležité kroky, které Bulharsko podniklo, včetně nedávno přijatých legislativních, administrativních a organizačních opatření, zejména Zákona o zprostředkování, Národní koncepce reformy trestního řízení a Společné deklarace o spolupráci při reformě trestního soudnictví; |
|
9. |
vyzývá k dalšímu řešení problémů souvisejících s předprocesní fází soudního řízení a rolí státního zástupce, aby bylo zajištěno průhledné, odpovědné a účinné fungování služby vyšetřování a úřadu veřejných žalob, a dále ustavení spolehlivého mechanismu pro odvolávání zkorumpovaných nebo neschopných soudců, žalobců a vyšetřovatelů; v tomto ohledu lituje, že plánovaná reforma správy trestního soudnictví, která stanoví vypracování zcela nových trestních zákoníků, není na programu pro schválení tímto parlamentem, neboť nebyla zajištěna dostatečná většina; proto naléhavě vyzývá bulharský parlament, aby pokračoval ve svém slibném úsilí v této oblasti; |
|
10. |
vyzývá k pokračujícímu hmatatelnému zlepšení v reformě policie, aby mohla efektivně řešit problémy organizovaného zločinu, obchodu s lidmi a korupce, a zároveň uznává pokrok dosažený Ministerstvem vnitra v boji proti zločinu na vysoké úrovni tak, jak jej ocenil Europol, a zejména vítá přijetí Zákona o zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti v únoru 2005; naléhavě vyzývá bulharské orgány, aby uplatňovaly ještě důkladnější opatření proti praní špinavých peněz a souvisejícímu zneužívání finančních institucí; |
|
11. |
blahopřeje Bulharsku k zahájení „Desetiletí začleňování Romů“ dne 2. února 2005 a uznává bulharský závazek integrovat Romy na základě přijetí souhrnného antidiskriminačního právního předpisu; s uspokojením bere na vědomí vývoj vnitrostátního programu zaměřeného na zlepšení podmínek bydlení v městských oblastech obydlených z velké většiny Romy a jinými etnickými menšinami, ale naléhavě vyzývá k účinnějšímu provádění praktických a hmatatelných opatření, zejména s ohledem na řešení problémů znevýhodnění ve vzdělání a vysoké míry nezaměstnanosti v romské komunitě; upozorňuje na fakt, že ke zlepšení životních podmínek je třeba učinit infrastrukturní opatření, která budou součástí adekvátně financované regenerační strategie, a že je třeba se zaměřit na to, aby zdravotní péče a veřejné a sociální služby byly poskytovány bez diskriminace; zdůrazňuje že úspěšná integrace romské komunity závisí na zajištění toho, že Romové budou mít možnost se aktivně zapojit do přípravy a plnění strategií a programů zaměřených na plnění těchto cílů; |
|
12. |
vítá strategii vzdělávání školou povinných dětí z menšinových komunit přijatou v červnu 2004, ale poznamenává, že pro mnoho romských dětí zůstává realitou segregované vzdělávání odpírající jim přístup ke kvalitnímu vzdělávání; vyzývá bulharské orgány, aby zajistily, že budou prováděny politické závazky zaměřené na zrušení znevýhodnění a segregace ve vzdělání a že bude finančně zajištěna podpora jazykové a kulturní identity národnostních menšin; |
|
13. |
vyzývá Komisi, aby výrazně zlepšila své programy týkající se Romů a bere na vědomí, že podle Hodnocení pomoci romským menšinám z programu EU Phare provedeného EMS v prosinci 2004 je řízení programů sužováno nedostatkem a střídáním zaměstnanců a slabou administrativní a absorpční kapacitou, otázky nezaměstnanosti nebyly v podstatě řešeny a na zdravotní projekty nebo poskytování zdravotních informací byly vyčleněny nedostatečné prostředky; |
|
14. |
vítá přijetí národní strategie a akčního plánu na ochranu práv dětí ulice a nyní žádá jeho úplnou realizaci podpořenou přiměřenými finančními a lidskými zdroji, aby došlo k praktickému a viditelnému zlepšení blahobytu dětí a životních podmínek této nejzranitelnější části společnosti; |
|
15. |
bere na vědomí s ohledem na situaci dětí v institucích, že je nezbytný podstatně větší pokrok v bulharském plánu deinstitucionalizace; proto naléhavě vyzývá Bulharsko, aby prohloubilo své úsilí v této oblasti, a opakuje své volání po jediné, dobře finančně a zdrojově vybavené vládní agentuře s cílem zajistit účinné provádění reforem v oblasti blahobytu dětí; vyzývá k tomu, aby se na tuto oblast zaměřila zvýšená pomoc Komise; |
|
16. |
vyzývá Bulharsko, aby věnovalo zvláštní pozornost situaci osob umístěných veřejnými orgány v ústavech pro dospělé s duševními poruchami; v tomto ohledu zdůrazňuje naléhavou potřebu poskytovat osobám umístěným v těchto ústavech náležitou péči, zejména pokud jde o materiální a lidské zdroje. |
Ekonomická kritéria
|
17. |
chválí ekonomickou výkonnost Bulharska (jedna z nejvyšších měr růstu HDP mezi kandidátskými a členskými státy EU), která je výsledkem zásadních strukturálních reforem; to je nutné dále upevnit, aby se Bulharsko dokázalo dlouhodobě vypořádat s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie; |
|
18. |
vítá verdikt Komise, že Bulharsko má solidní finanční strukturu a zdravý rozpočet, který by mohl být příkladem pro některé členské státy, a vyzývá ke zlepšení systémů interního auditu a finanční kontroly; |
|
19. |
nadále trvá na tom, že skutečný ekonomický pokrok se bude měřit podle hmatatelných přínosů pro bulharské občany na základě zvyšování jejich životní úrovně; v této souvislosti blahopřeje Bulharsku ke snížení úrovně nezaměstnanosti, vyjadřuje své uspokojení nad tím, že toto číslo má podle předpovědí v roce 2005 dále poklesnout, a vyzývá Bulharsko, aby zavedlo větší flexibilitu na svém trhu práce s cílem urychlit růst zaměstnanosti; |
|
20. |
vítá trvalý přínos, který bulharské ekonomice přinesl silný růst průmyslové výroby od poloviny roku 2002; |
|
21. |
vítá nedávné nové zákony v oblasti investiční a obchodní činnosti, které zefektivnily postup při vstupu na trh a při jeho opouštění, a zároveň varuje před nadbytečnými a příliš složitými právními předpisy, které jsou překážkou růstu; |
|
22. |
vítá rozšiřování soukromého sektoru a významný pokrok učiněný při liberalizaci klíčových odvětví, zejména bankovnictví, telekomunikací a letecké dopravy, přičemž podíl zaměstnanců v soukromém sektoru vzrostl ze 46 % v roce 1999 na 64 % v roce 2004; v této souvislosti proto vyjadřuje zklamání z neúspěchu prodeje dceřiných společností společnosti Bulgartabac; vítá plán vlády znovu provést před koncem svého mandátu dražbu dceřiných společností Bulgartabac; naléhavě vyzývá bulharskou vládu, aby zachovala rychlost privatizace a přijala kroky zaručující transparentní a spravedlivé postupy. |
Acquis communitaire
|
23. |
povzbuzuje Bulharsko, aby i nadále zlepšovalo administrativní kapacitu v oblastech jako jsou veřejné zakázky, hospodářská soutěž, spravedlnost a vnitřní věci s cílem zajistit účinné provádění acquis a poskytovat spravedlivé a transparentní veřejné služby občanům a hospodářským subjektům; |
|
24. |
zdůrazňuje, že schopnost zajistit kontrolu nad budoucí vnější hranicí EU a předejít obchodu s lidmi a pašování zboží zůstává pro občany evropských zemí životně důležitou otázkou; |
|
25. |
trvá na tom, aby Bulharsko přijalo zbývající právní předpisy zejména v oblastech jednotného trhu, práva společností, životního prostředí a ochrany spotřebitelů; je znepokojen praktikami nezákonné těžby dřeva, které se rozsáhle dějí v Bulharsku; lituje, že téměř polovina z celkového objemu dřeva vytěženého v Bulharsku pochází z nelegálních těžebních činností a že povolené roční kácení je překročeno o 1,5 milionu metrů krychlových; zdůrazňuje tudíž potřebu zastavit nezákonnou těžbu dřeva, k níž v Bulharsku dochází; |
|
26. |
vítá pokrok, kterého Bulharsko dosáhlo při harmonizaci zemědělské politiky země s příslušnými právními předpisy Společenství; zdůrazňuje však, jak významné je dokončení potřebných příprav pro provádění příslušného acquis, jež vedle vytvoření potřebných kontrolních a platebních agentur předpokládá také jejich obsazení příslušně kvalifikovaným personálem; |
|
27. |
je znepokojen tím, že předpisy pro dobré zacházení se zvířaty, zejména předpisy platné pro přepravu zvířat na jatka, stále nesplňují standardy EU; |
|
28. |
zdůrazňuje nezbytnost dostatečného počtu a odpovídajícího vybavení hraničních kontrolních stanovišť pro provádění veterinárních nebo rostlinolékařských prohlídek; |
|
29. |
zdůrazňuje, že provádění nových právních předpisů Společenství o hygieně potravin je výhradně určeno k ochraně spotřebitelů a zajištění kvality potravin a nemělo by vést k záměrné strukturální koncentraci v potravinářském průmyslu; povzbuzuje bulharskou vládu, aby pro diverzifikaci produkce a na podporu decentralizované produkce vysoce jakostních potravin využívala fondů SAPARD; |
|
30. |
bere na vědomí, že k přijetí dlouho plánované Strategie rozvoje rozhlasu a televize má dojít v březnu 2005 a vyzývá k dalšímu úsilí pro zajištění zcela nezávislých médií bez politického vlivu a přijetí opatření na snížení rostoucího počtu případů urážek na cti, z nichž jsou obviňováni novináři; |
|
31. |
je znepokojen obtížemi při vymáhání práv k duševnímu vlastnictví, zejména s ohledem na mediální pirátství a porušování autorských práv, které i nadále postihuje obchodní zájmy a investice bulharských i zahraničních odvětví autorských práv; povzbuzuje bulharskou vládu, aby vypracovala a správně prováděla účinný regulační rámec s cílem zabránit těmto nezákonným praktikám; |
|
32. |
vítá nedávné právní předpisy, které ukončily diskriminační cenový systém v odvětví cestovního ruchu; povzbuzuje bulharské orgány, aby odstranily zbývající formy diskriminace a omezování zaměřené proti občanům EU a hospodářským subjektům, zejména s ohledem na právo usazování; |
|
33. |
blahopřeje Bulharsku ke krokům, které podniklo s cílem zajistit vysokou úroveň jaderné bezpečnosti v jaderné elektrárně Kozloduj; bere na vědomí, že Pracovní skupina pro jaderné otázky Rady EU, vypracovala velmi příznivou zprávu o vysoké úrovni jaderné bezpečnosti a bere na vědomí významný příspěvek Bulharska k zásobování energií v širším regionu; uznává, že v průběhu vyjednávání s EU o přistoupení učinilo Bulharsko značné kompromisy s významným dopadem na budoucí energetickou situaci na národní i regionální úrovni; vyjadřuje znepokojení nad tím, že pro roky 2010-2012 je předpovídán značný pokles záložních výrobních kapacit v regionu; zdůrazňuje proto důležitost výstavby nové kapacity pro zachování příznivé energetické situace Bulharska na udržitelném základě stejně jako pro zajištění bezpečnosti dodávek elektrické energie v regionu a dosažení cílů Kjótského protokolu; trvá na tom, že Komise musí pozorně sledovat vývoj a poskytnout v tomto ohledu veškerou pomoc; a vyzývá Radu, jako signatáře smlouvy o uzavření elektrárny Kozloduj, aby si uvědomila související riziko kolapsu rozvodných sítí, ke kterému by v zemích tohoto regionu mohlo dojít, a byla připravena vnímat data ukončení provozu uvedené ve smlouvě pružněji do té doby, než bude v Bulharsku zprovozněna nová výrobní kapacita, aniž by to jakkoliv ohrozilo bezpečnostní požadavky, které musí být naprostou prioritou; |
|
34. |
zdůrazňuje skutečnost, že ačkoli malé a střední podniky v Bulharsku jsou hlavním motorem provádění průmyslové politiky vedoucí k trvale udržitelnému růstu, inovacím a vytváření pracovních míst, koordinace mezi vládními a nevládními orgány chybí, je třeba teprve vytvořit politiku v oblasti podnikání a správní kapacita je omezená; |
|
35. |
vítá pokrok dosažený v oblasti komunikací, ačkoli má za to, že dvě věci vyžadují naléhavá opatření: zaprvé, regulační úřad musí být zmocněn pro řešení obchodních sporů a jeho nezávislost je nutno zvýšit, a za druhé, univerzální služba musí být uvedena v soulad s „acquis communautaire“ a musí být účinně prováděna; |
|
36. |
vyzývá Komisi, aby podstatně zlepšila řízení, tvorbu cílů a transparentnost financování Společenství, a upozorňuje, že z programů Společenství (PHARE, SAPARD, ISPA, a vyřazování jaderných elektráren z provozu) bylo vyčleněno 495,7 milionů EUR v roce 2004, 399,5 milionů EUR v roce 2005 a 432,1 milionů EUR v roce 2006; zároveň se očekává, že z povstupního finančního balíku bude v letech 2007-2009 poskytnuto přibližně 4,6 miliardy EUR; |
|
37. |
vyzývá bulharské orgány, aby prokázaly průhlednost v souvislosti s poskytovanou finanční pomocí EU; |
|
38. |
naléhavě vyzývá s ohledem na provádění společné politiky rybolovu ve všech oblastech, aby byla orgánům a odborníkům v tomto odvětví poskytnuta pomoc při přípravě na přistoupení ve formě přidělení potřebných lidských a finančních zdrojů a zejména prostřednictvím provádění opatření stanovených v programu SAPARD; |
|
39. |
nadále vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že libyjské orgány dosud nepropustily bulharské zdravotnické pracovníky zadržované od roku 1999 jako podezřelé v trestním případu a v současnosti odsouzené k trestu smrti; vyzývá Radu a Komisi k nápravě této situace; |
|
40. |
připomíná, že přistoupení Bulharska k EU není účelem samo o sobě, avšak vnímá tento proces ekonomických, politických a sociálních reforem jako dobrou věc, která by měla nakonec vést k vyšší prosperitě a kvalitě života všech bulharských občanů; |
|
41. |
vyzývá Komisi, aby vyčlenila příslušné finanční částky na informační kampaně, aby veřejnost lépe pochopila dosah přistoupení Bulharska (a Rumunska); |
|
42. |
uděluje svůj souhlas s podpisem Smlouvy o přistoupení v dubnu 2005 a těší se, až ve svých řadách uvítá 18 bulharských parlamentních pozorovatelů; |
|
43. |
trvá na tom, aby byly i nadále brány v úvahu názory Evropského parlamentu při sledování pokroku reformy v Bulharsku po podpisu smlouvy o přistoupení a předtím, než bude případně zvažováno uplatnění ochranných doložek, a v tomto smyslu proto vyzývá Komisi aby podávala pravidelně a včas zprávu Parlamentu o vývoji v Bulharsku; |
*
* *
|
44. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, a vládám a parlamentům členských států a Bulharské republiky. |
P6_TA(2005)0118
Žádost Bulharské republiky o členství v EU ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu k žádosti Bulharské republiky o členství v Evropské unii (AA1/2/2005 — C6-0085/2005 — 2005/0901(AVC))
(Postup souhlasu)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na žádost Bulharské republiky o členství v Evropské unii, |
|
— |
s ohledem na žádost o souhlas, která byla předložena Radou v souladu s článkem 49 Smlouvy o EU (C6-0085/2005), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Komise (KOM(2005)0055), |
|
— |
s ohledem na návrh Smlouvy o přistoupení Bulharské republiky k Evropské unii, |
|
— |
s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedou Evropského parlamentu a předsedou Komise o plném zapojení Evropského parlamentu do úvah o uplatnění některé z ochranných doložek podle smlouvy o přistoupení, |
|
— |
s ohledem na usnesení ze dne 13. dubna 2005 o finančních důsledcích přistoupení Bulharska a Rumunska (1), |
|
— |
s ohledem na článek 75 a čl. 82 odst. 6 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční záležitosti (A6-0082/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že podmínky přijetí kandidátských zemí a technické adaptace spojené s jejich přistoupením jsou stanoveny ve smlouvě o přistoupení a že s Parlamentem musí být konzultovány jakékoli podstatné změny této smlouvy, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Rada a Komise musí plně zapojit Evropský parlament do do dalšího sledování procesu přistoupení Bulharské republiky a do rozhodování, zda v případě potřeby uplatnit při přistoupení Bulharské republiky ochranné doložky obsažené ve smlouvě o přistoupení, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že tomuto souhlasu předcházela vzájemná dohoda obou rozpočtových orgánů o souboru finančních opatření, která mají být zahrnuta do přístupové smlouvy, a přijetí prohlášení o rozpočtových a institucionálních důsledcích této smlouvy, |
|
1. |
souhlasí s žádostí Bulharské republiky o členství v Evropské unii; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Bulharské republiky. |
(1) Přijaté texty, P6_TA(2005)0116.
P6_TA(2005)0119
Žádost Rumunska o členství v Evropské unii
Usnesení Evropského parlamentu k žádosti Rumunska o členství v Evropské unii (2005/2028(INI))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na žádost o členství v Evropské unii, kterou Rumunsko podalo dne 22. června 1995, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Komise z r. 1997 k žádosti Rumunska o členství v Evropské unii, |
|
— |
s ohledem na pravidelné zprávy Komise o pokroku Rumunska na cestě k přistoupení za léta 1998 až 2004 a strategický dokument Komise o pokroku v procesu rozšíření (KOM(2004)0657 — C6-0150/2004) (1), |
|
— |
s ohledem na závěry Evropské rady v Bruselu z 16. a 17. prosince 2004, |
|
— |
s ohledem na všechna předchozí usnesení a zprávy od začátku procesu rozšíření až k dnešnímu dni, |
|
— |
s ohledem na návrh Smlouvy o přistoupení Rumunska k Evropské unii, |
|
— |
s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedou Evropského parlamentu a předsedou Komise o plném ztotožnění se Evropského parlamentu do úvah o uplatnění některé z ochranných doložek Smlouvy o přistoupení, |
|
— |
s ohledem na článek 45 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0077/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že naším společným cílem je co nejlepší příprava přistoupení Rumunska k Unii, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že úsilí směřující k tomuto cíli musí dosáhnout souběhu politické vůle státních orgánů a mobilizace společenskoekonomických subjektů Rumunska, široce podporovaných rumunskou společností, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že rozsah reforem uskutečněných v Rumunsku za účelem jeho přistoupení je pozoruhodný, a vzhledem ke značným skluzům, se kterými bylo nutno se vypořádat v oblasti hospodářské, sociální a politické, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že obrovské úsilí Rumunska v procesu transformace zaslouží bezvýhradného uznání; vzhledem k tomu, že zásluhu na tom mají zejména obyvatelé, kteří s velkou trpělivostí snášeli nebývalý proces politické a ekonomické reformy ve stylu „zlikvidovat nebo napravit“, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že perspektiva členství, která působila jako katalyzátor změn a sdružila většinu politických sil země kolem téhož projektu, se stala strategickým cílem Rumunska, |
|
F. |
vzhledem k tomu, že pokrok dosažený Rumunskem umožnil uzavřít přístupová jednání, avšak úsilí k nápravě stávajících nedostatků, zjištěných ve zprávě Komise o pokroku za rok 2004 a v posledním usnesení Evropského parlamentu ze 16. prosince 2004 (2), musí nadále pokračovat před přistoupením i po něm, zejména v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, pokud jde o boj proti korupci, organizovanému zločinu, kontrolu hranic, jakož i v oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o státní podporu, stejně jako v oblasti životního prostředí, pokud jde o zavádění právních předpisů ve všech odvětvích a harmonizaci horizontálních pracovních předpisů, |
|
G. |
vzhledem k tomu, že toto usilování je schváleno, mělo by být Rumunsko s to splnit závazky přijaté během jednání a dostát povinnostem vyplývajícím z přistoupení, aby se stalo členem Unie podle plánovaného harmonogramu v r. 2007, |
|
1. |
vítá rozhodnutí Evropské rady z 16.-17. prosince 2004 o uzavření přístupových jednání s Rumunskem, čímž byly ukončeny čtyři roky vyjednávání a několik let příprav, které podstatně změnily společenskopolitický, ekonomický a kulturní ráz země tím, že umožnily nástup dynamiky změn a pokroku; |
|
2. |
zdůrazňuje, že perspektiva přistoupení k Unii byla mocným hybatelem reforem a že úsilí, vynaložené Rumunskem, přispělo k modernizaci a demokratizaci země, avšak soudí, že tento proces zdaleka není ještě ukončen; |
|
3. |
podtrhuje neocenitelnou úlohu, kterou hrají od roku 1990 nevládní organizace a jiní aktivní účastníci z řad občanské společnosti v Rumunsku v procesu demokratizace, v boji proti korupci, při ochraně svobody tisku a snahách po nezávislém soudnictví; |
|
4. |
konstatuje s uspokojením, že proces transformace hospodářství a jeho struktur, zahájený v r. 1997, vyústil v podstatné zlepšení ekonomické výkonnosti a zavedení životaschopné tržní ekonomiky díky rozsáhlým strukturálním reformám; nicméně soudí, že makroekonomická stabilita musí být ještě dále upevněna, aby umožnila Rumunsku čelit konkurenčnímu tlaku a tržním silám uvnitř Unie; vyzývá rumunské státní orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí vypořádat se se schodkem rozpočtu, chce-li země dosáhnout svých cílů v oblasti inflace a snížení schodku běžných účtů, a vybízí rumunské státní orgány, aby pokračovaly v procesu privatizace a restrukturalizace, zejména v odvětví výroby oceli; |
|
5. |
připomíná, že ke splnění závazků, přijatých během přístupových jednání, jakož i přístupových kritérií takovým způsobem, který umožní stát se členem Unie podle plánovaného harmonogramu v r. 2007, je nezbytné, aby Rumunsko vynaložilo veškeré úsilí na odstranění nedostatků, zjištěných v poslední zprávě Komise o pokroku a v usnesení, přijatém Evropským parlamentem dne 16. prosince 2004; |
|
6. |
v tomto kontextu zejména trvá na:
|
|
7. |
zdůrazňuje rovněž, že zatímco je průmyslová politika Rumunska stabilní a do určité míry předvídatelná, její správní kapacita je nedostatečná a brání uplatnění náležitých opatření v oblasti průmyslu; stejně naléhavá je potřeba odstranit strukturální překážky investic jako například nadměrnou byrokracii a nestabilní právní prostředí; dále zdůrazňuje, že uplatnění účinné strategie pro malé a střední podniky nevyhnutelně předpokládá posílení institucí; |
|
8. |
má za to, že je též naléhavě třeba provádět aktivní politiku zabezpečení zásobování energií, neboť vyřazení nehospodárných tepelných elektráren z provozu a uzavření nerentabilních uhelných dolů zůstává klíčovou výzvou vyžadující přijetí sociálních opatření k řešení problému zaměstnanosti; |
|
9. |
vítá skutečnost, že nová rumunská vláda si stanovila posílení svobody tisku a nezávislosti médií jako klíčový cíl, a bere s uspokojením na vědomí, že vláda oznámila ukončení politiky výběrového přidělování veřejných reklamních trhů, jež umožňovala politickou kontrolu médií, a vytvoření právních předpisů pro zavedení transparentního a zodpovědného systému za pomoci odborných konzultantů z mediálního sektoru; |
|
10. |
bere na vědomí ambiciózní program nové rumunské vlády a vítá její rozhodnost urychlit přípravy k přistoupení a prohloubit reformy zaměřené na zlepšení spokojenosti a kvality života rumunských občanů; |
|
11. |
vítá pozitivní vývoj ve vzdělávání rumunských a také romských dětí (z hlediska škol, infrastruktur a zařízení) a naléhavě vyzývá rumunské úřady, aby i nadále považovaly tuto práci za prioritu, zejména pokud jde o zlepšení kvalifikace a odměňování učitelů; |
|
12. |
konstatuje, že bez ohledu na pokrok v boji proti sociálnímu vyloučení, jakož i v právních předpisech zabývajících se sociální ochranou, je třeba zdvojnásobit úsilí ke snížení chudoby a zajistit tak hospodářskou a sociální soudržnost země, která zůstává nadále velmi křehká; |
|
13. |
vítá skutečnost, že Rumunsko podepsalo prohlášení o „Desetiletí začleňování Romů“ a uznává rumunský závazek začlenit Romy na základě přijetí antidiskriminačního právního předpisu, ale naléhavě vyzývá k účinnějšímu provádění opatření pro řešení problémů segregace ve vzdělání, nesprávného umísťování studentů do škol pro mentálně postižené a nedokončení školní docházky, nedostatečného přístupu ke zdravotní péči a veřejným a sociálním službám, vysoké míry nezaměstnanosti a špatných podmínek bydlení; i opatření zaměřená na aktivní zapojení romské komunity do plnění těchto cílů; |
|
14. |
upozorňuje, že navzdory celkovému zlepšení situace v ochraně menšin musí být přijata dodatečná opatření k zajištění ochrany maďarské menšiny, jež budou brát ohled na principy subsidiarity a samosprávy; |
|
15. |
podporuje Komisi při podrobném monitorování pokroku při plnění závazků, přijatých Rumunskem při jednáních; domnívá se, že tato kontrola představuje nutný a účinný nástroj ke zjišťování nedostatků a ke snaze napravit je v nejkratší možné lhůtě, s vynaložením veškerých nezbytných sil, jak na úrovni lidských, tak i materiálních zdrojů; žádá Komisi, aby pomoc poskytovaná prostřednictvím různých nástrojů financování (PHARE, SAPARD, ISPA) byla co nejvhodnější a nejúčinnější; |
|
16. |
naléhavě vyzývá rumunské státní orgány, aby uzákonily jasná a obezřetná pravidla koexistence pro volné šíření odrůd geneticky modifikovaných organismů (GMO), aby nebyla k datu přistoupení podkopávána ustanovení acquis communautaire týkající se GMO; |
|
17. |
zdůrazňuje, že provádění právních předpisů Společenství o hygieně potravin je výhradně určeno k ochraně spotřebitelů a zajištění kvality potravin a nemělo by vést k záměrné strukturální koncentraci v potravinářském průmyslu; vybízí rumunskou vládu, aby využívala fondů SAPARD pro diverzifikaci produkce a na podporu decentralizované produkce vysoce jakostních potravin; |
|
18. |
doufá, že v zájmu uplatnění společné politiky rybolovu ve všech oblastech budou ti, kdo řídí toto odvětví, a ti, kdo v něm pracují, připraveni jak z hlediska přidělení potřebných lidských a finančních zdrojů, tak zejména uskutečněním podnětů stanovených v programu SAPARD; |
|
19. |
zdůrazňuje naléhavou potřebu toho, aby Rumunsko a Komise v procesu zjišťování priorit v rámci strategického rámce pro předvstupní financování a strukturální fondy vyčlenily fondy potřebné ke zlepšení životních podmínek a zacházení s pacienty a osobami umístěnými v psychiatrických zařízeních a v nemocnicích; |
|
20. |
vyjadřuje znepokojení nad dlouhými přechodnými obdobími dohodnutými při jednáních o kapitole týkající se ochrany životního prostředí a vyzývá Komisi a rumunské úřady, aby přijaly opatření na podstatné zlepšení správní kapacity v oblasti ochrany životního prostředí; znovu opakuje své obavy z plánovaného projektu těžby zlata v Rosia Montana a požaduje úplné zhodnocení dopadu na životní prostředí pro zhodnocení rizik spojených s tímto projektem, zejména s ohledem na potenciální znečištění kyanidem a obnovu po uzavření dolu; |
|
21. |
nadále bude přísně sledovat proces, jenž povede k přijetí Rumunska do Unie v lednu r. 2007, a žádá, aby jej Komise pravidelně informovala o tom, jak rumunské státní orgány respektují závazky, které přijaly v rámci Smlouvy o přistoupení, zvláště s ohledem na boj proti korupci, ochranu životního prostředí, a oblast spravedlnosti a vnitřních věcí a ochrany hospodářské soutěže; znovu zdůrazňuje, že schvaluje Smlouvu o přistoupení pod podmínkou, že Rada a Komise ji plně spojí s přijetím rozhodnutí pro případ, že by v rámci přistoupení Rumunska k Unii musely být použity ochranné doložky, jež obsahuje Smlouva o přistoupení; |
|
22. |
upozorňuje na skutečnost, že případné použití ochranné doložky by nemělo být chápáno jako sankce, nýbrž jako mechanismus, který má Rumunsku poskytnout nezbytný čas na přípravu připojení k vnitřnímu trhu bez otřesů, jak pro něj, tak pro komunitární politiky, v podmínkách, kdy dobré fungování je společným zájmem členských států i kandidátských zemí a má přímý dopad na život občanů; |
|
23. |
je přesvědčen, že přistoupení Rumunska k Unii přinese skutečnou přidanou hodnotu pro budování Evropy v jejím kulturním a politickém rozměru, zejména v úsilí stabilizovat oblast Balkánu a v nové evropské politice sousedských vztahů; |
|
24. |
upozorňuje, že úspěch přistoupení závisí ve značné míře na podpoře a zapojení občanů přistupující země; proto vybízí rumunské státní orgány a nevládní organizace, aby zahájily rozsáhlou, seriózní a objektivní informační kampaň o Unii a jejích cílech, jakož i o výhodách a povinnostech, vyplývajících z členství tak, aby si byli rumunští občané plně vědomi své volby a co nejvíce se zapojili do probíhajících příprav; vyzývá Komisi, aby poskytla příslušné finanční prostředky na informační kampaně s ohledem na lepší pochopení dosahu přistoupení Rumunska (a Bulharska) ze strany veřejnosti; |
|
25. |
zdůrazňuje, že přijetí Rumunska do Unie nesmí být vnímáno jako samoúčelný cíl, nýbrž jako příležitost přispět do projektu evropské integrace, který je zaměřen na prosazování míru a vlastních hodnot a na vytváření prostředí solidarity a prosperity, jejichž výhody budou dostupné všem členským státům a jejich národům; |
|
26. |
schvaluje podpis Smlouvy o přistoupení v dubnu 2005 a s radostí přijímá třicet pět rumunských parlamentních pozorovatelů do svých řad; |
|
27. |
pověřuje svého Předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Rumunska. |
(1) Dosud nezveřejněn v Úř. věst.
(2) Texty přijaté tento den, P6_TA(2004)0111.
P6_TA(2005)0120
Žádost Rumunska o vstup do Evropské unie ***
Legislativní usnesení Evropského parlamentu k žádosti Rumunska o členství v Evropské unii (AA1/2/2005 — C6-0086/2005 — 2005/0902(AVC))
(Postup souhlasu)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na žádost Rumunska o členství v Evropské unii, |
|
— |
s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 49 Smlouvy o EU (C6-0086/2005), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Komise (KOM(2005)0055), |
|
— |
s ohledem na návrh Smlouvy o přistoupení Rumunska k Evropské unii, |
|
— |
s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedou Evropského parlamentu a předsedou Komise o plném ztotožnění se Evropského parlamentu do úvah do uplatnění některé z ochranných doložek Smlouvy o přistoupení, |
|
— |
s ohledem na usnesení ze dne 13. dubna 2005 (1) o finančních dopadech přistoupení Bulharska a umunska, |
|
— |
s ohledem na článek 75 a čl. 82 odst. 6 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A6-0083/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že podmínky přijetí kandidátských zemí a technické adaptace spojené s jejich přistoupením jsou stanoveny ve smlouvě o přistoupení a že s Parlamentem musí být konzultovány jakékoli podstatné změny této smlouvy, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Rada a Komise musejí plně zapojit Evropský parlament do dalšího sledování procesu přistoupení Rumunska a do rozhodování, zda v případě potřeby uplatnit při přistoupení Rumunska ochranné doložky obsažené ve smlouvě o přistoupení, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že tomuto souhlasu předcházela vzájemná dohoda obou rozpočtových orgánů o souboru finančních opatření, která mají být zahrnuta do přístupové smlouvy, a přijetí prohlášení o rozpočtových a institucionálních důsledcích této smlouvy, |
|
1. |
souhlasí s žádostí Rumunska o členství v Evropské unii; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Rumunska. |
(1) Přijaté texty, P6_TA(2005)0116.
P6_TA(2005)0121
Předpisy v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o minimálních podmínkách pro provádění nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě (11336/1/2004 — C6-0249/2004 — 2003/0255(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (11336/1/2004 — C6-0249/2004) (1), |
|
— |
s ohledem na postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0628) (3) |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 62 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0073/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný společný postoj; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 63 E, 15.3.2005, s.1.
(2) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 385.
(3) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
P6_TC2-COD(2003)0255
Postoj Evropského parlamentu přijatý v druhém čtení dne 13. dubna 2005 k přijetí směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2005/.../ES o minimálních podmínkách pro uplatňování nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních předpisů v silniční dopravě (3) a (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (4) a také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (5) jsou významná pro vytvoření společného trhu pozemní dopravy, bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a pracovní podmínky. |
|
(2) |
V bílé knize „Evropská dopravní politika do roku 2010: čas pro rozhodnutí“ naznačila Komise potřebu zpřísnit kontroly a sankce, zejména u předpisů v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě, především zvýšit počet kontrol, podporovat systematickou výměnu informací mezi členskými státy, koordinovat kontrolní činnosti a prosazovat odbornou přípravu kontrolních pracovníků. |
|
(3) |
Proto je nutné zajistit řádné uplatňování a harmonizovaný výklad sociálních předpisů v silniční dopravě zavedením minimálních požadavků na jednotnou a účinnou kontrolu členskými státy, pokud jde o dodržování odpovídajících ustanovení. Tyto kontroly by měly sloužit k omezování jejich porušování a předcházení tomuto porušování. Dále by se měl zavést mechanismus, který zajistí, aby dopravci s vysokým stupněm rizika byli kontrolováni důkladněji a častěji. |
|
(4) |
Opatření uvedená v této směrnici by měla vést nejen k větší bezpečnosti silniční dopravy, ale měla by rovněž přispět k harmonizaci pracovních podmínek ve Společenství a prosazovat stejné podmínky pro všechny. |
|
(5) |
Nahrazení analogových tachografů digitálními postupně umožní rychlejší a přesnější kontrolu většího objemu dat, a proto budou členské státy stále schopnější provádět více kontrol. Podíl kontrolovaných pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují sociální právní předpisy, by se měl postupně zvýšit na 4%. |
|
(6) |
Cílem systémů kontrol musí být rozvíjení vnitrostátních řešení směrem k evropské interoperabilitě a použitelnosti. |
|
(7) |
Všechny kontrolní jednotky by měly mít k dispozici dostatečné standardní vybavení a pravomoci , aby mohly své povinnosti vykonávat efektivně a účinně. |
|
(8) |
Aniž je dotčeno řádné provedení úkolů uložených touto směrnicí, měly by se členské státy snažit zajistit, aby silniční kontroly byly prováděny účinně a rychle, tak aby kontrola byla provedena v co nejkratším čase a s co nejkratším zdržením řidiče. |
|
(9) |
V každém členském státě bude určen koordinační orgán k uplatňování směrnice, jenž bude působit jako národní centrum pro uplatňování a jehož povinností bude ve shodě s dalšími příslušnými úřady dbát na soudržnou celostátní strategii uplatňování a vést k evropské interoperabilitě kontrolních systémů. Tento orgán by měl rovněž sestavovat odpovídající statistiky . |
|
(10) |
Spolupráce mezi kontrolními orgány členských států by se měla dále prosazovat prostřednictvím koordinovaných kontrol, společných podnětů v oblasti odborné přípravy, elektronické výměny informací a výměny poznatků a zkušeností. |
|
(11) |
Osvědčené postupy v oblasti silničních kontrol, zejména zajištění harmonizovaného přístupu k otázce záznamů o řádné dovolené řidiče nebo jeho volnu z důvodu nemoci, by mělo usnadňovat a prosazovat fórum kontrolních orgánů členských států. |
|
(12) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6). |
|
(13) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž stanovení jasných společných pravidel pro minimální podmínky pro kontrolu správného a jednotného provedení nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č..../2005 ze dne...[o harmonizaci určitých předpisů v sociální oblasti v silniční dopravě a změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98] (7) , nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto, z důvodu potřeby koordinované nadnárodní akce, jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
|
(14) |
Směrnice Rady 88/599/EHS ze dne 23. listopadu 1988 o jednotném postupu pro používání nařízení (EHS) č. 3820/85 a nařízení (EHS) č. 3821/85 (8) by proto měla být zrušena, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví minimální podmínky pro provedení nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 a směrnice 2002/15/ES .
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na silniční dopravu bez ohledu na zemi registrace vozidla uskutečněnou:
|
a) |
výhradně uvnitř Společenství nebo |
|
b) |
mezi Společenstvím, Švýcarskem a zeměmi, které jsou smluvními stranami dohody o Evropském hospodářském prostoru. |
2. Místo této směrnice se na mezinárodní silniční dopravu, která se zčásti uskutečňuje mimo oblasti uvedené v odstavci 1, vztahuje Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční přepravě (AETR), a to na celou cestu pro vozidla registrovaná ve Společenství nebo v zemích, které jsou smluvními stranami AETR.
3. Tato směrnice se uplatní pro jakýkoli úsek cesty probíhající po území Společenství na dopravu vozidly, která jsou registrovaná ve třetí zemi, jež není smluvní stranou AETR.
Článek 3
Systémy kontrol
1. Členské státy organizují systém přiměřených a pravidelných kontrol správného a důsledného provedení podle článku 1 na silnicích i v provozovnách dopravců u všech druhů dopravy.
Tyto kontroly každoročně zahrnují významnou a reprezentativní část řidičů, dopravců a vozidel všech druhů dopravy, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 , a řidičů a mobilních pracovníků, na něž se vztahuje směrnice 2002/15/ES .
2. Pokud tomu tak již není, udělí členské státy nejpozději do... (9) příslušným pracovníkům odpovědným za kontroly veškeré pravomoci potřebné k tomu, aby mohli řádně plnit kontrolní úkoly, jak vyžaduje tato směrnice.
3. Každý členský stát organizuje kontroly tak, aby od... (10)zahrnovaly nejméně 1% pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 a směrnice 2002/15/ES. Po 1. lednu 2007 se tento podíl zvýší na 2% a po 1. lednu 2009 na 3%.
Po 1. lednu 2011 může Komise postupem podle čl. 13 odst. 2 tento minimální podíl zvýšit na 4% za předpokladu, že se na základě statistických údajů shromážděných podle článku 4 ukáže, že v průměru je více než 90 % všech kontrolovaných vozidel vybaveno digitálním tachografem. Při rozhodování může Komise zohlednit také účinnost stávajících kontrolních opatření, zejména dostupnost údajů z digitálních tachografů v provozovnách dopravců.
Nejméně v 15 % ze všech kontrolních pracovních dnů proběhnou kontroly na silnici a nejméně v 50 % v provozovnách dopravců .
4. Informace sdělené Komisi v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3820/85 zahrnují počet řidičů zkontrolovaných na silnici, počet kontrol v provozovnách dopravců, počet kontrolovaných pracovních dnů a počet i druh zaznamenaných porušení včetně záznamu o tom, zda byli převáženi cestující, nebo zboží.
Článek 4
Statistické údaje
Členské státy zajistí, aby byly statistické údaje shromážděné prostřednictvím kontrol organizovaných v souladu s čl. 3 odst. 1 a 3 rozčleněny do těchto kategorií:
|
a) |
u silničních kontrol:
|
|
b) |
u kontrol v provozovnách dopravců:
|
Tyto statistické údaje se každoročně předkládají Komisi.
Dopravci odpovědní za řidiče a příslušné orgány v členských státech vedou evidenci shromážděných údajů za předchozí rok.
Případné další potřebné vyjasnění definic kategorií uvedených v písmenech a) a b) stanoví Komise postupem podle čl. 13 odst. 2.
Článek 5
Silniční kontroly
1. Silniční kontroly jsou organizovány v jakoukoli dobu na různých místech a pokrývají dostatečně rozsáhlou část silniční sítě, aby bylo obtížné se kontrolním bodům vyhnout.
2. Členské státy zajistí, aby:
|
a) |
na stávajících a plánovaných silnicích nebo v jejich blízkosti byl zajištěn dostatečný počet kontrolních bodů a zejména, aby jako kontrolní body mohly sloužit čerpací stanice, odpočívadla a další bezpečná místa na dálnicích a také odstaviště; |
|
b) |
kontroly se prováděly namátkovým rotačním systémem, přičemž se bude usilovat o dosažení rovnovážné četnosti silničních kontrol na jednotlivých místech . |
3. Body, které se ověřují v případě silničních kontrol, jsou stanoveny v části A přílohy I. Vyžaduje-li to situace, mohou se kontroly zaměřit na konkrétní bod.
4. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 2, provádějí se silniční kontroly bez jakékoli diskriminace. Kontrolní pracovníci zejména nesmějí provádět diskriminaci na základě:
|
a) |
země registrace vozidla; |
|
b) |
země bydliště řidiče; |
|
c) |
země usazení dopravce; |
|
d) |
místa zahájení a určení dopravy; |
|
e) |
skutečnosti, zda je vozidlo vybaveno analogovým nebo digitálním tachografem. |
5. Kontrolní pracovníci mají k dispozici:
|
a) |
seznam hlavních kontrolovaných bodů podle části A přílohy I; |
|
b) |
určité standardní kontrolní vybavení podle přílohy II. |
6. Jestliže silniční kontrola řidiče vozidla registrovaného v jiném členském státě vede k podezření, že došlo k porušení předpisů, které nelze při silniční kontrole odhalit, protože chybějí nezbytné údaje, poskytnou si příslušné orgány členských států při vyjasňování situace vzájemnou pomoc.
Článek 6
Koordinované kontroly
Členské státy provedou nejméně šestkrát ročně vzájemně koordinované silniční kontroly řidičů a vozidel, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 a směrnice 2002/15/ES. Kontrolní orgány dvou nebo více členských států provádějí tyto kontroly na svém území současně.
Článek 7
Kontroly v provozovnách dopravců
1. Kontroly v provozovnách dopravců se plánují s přihlédnutím ke zkušenostem s různými druhy dopravy a dopravci . Provádějí se rovněž v provozovnách dopravců, u nichž byla při silniční kontrole zjištěna vážná porušení nařízení (EHS) č. 3820/85 nebo (EHS) č. 3821/85.
2. Kontroly v provozovnách dopravců se týkají bodů uvedených v části A i v části B přílohy I.
3. Kontrolní pracovníci mají k dispozici:
|
a) |
seznam hlavních kontrolovaných bodů podle částí A a B přílohy I; |
|
b) |
určité standardní kontrolní vybavení podle přílohy II. |
4. Kontrolní pracovník členského státu zohlední v průběhu kontroly údaje poskytnuté určeným koordinačním kontrolním orgánem jiného členského státu uvedeným v čl. 8 odst. 1, pokud jde o činnosti dotčeného dopravce v tomto druhém členském státě.
5. Pro účely odstavců 1 až 4 jsou kontroly, které provádějí příslušné orgány na základě souvisejících dokladů, jež jim dopravci na jejich žádost předložili, považovány za rovnocenné kontrolám prováděným v provozovnách dopravců.
Článek 8
Koordinační prováděcí orgán
1. Členské státy určí orgán, jenž bude mít tyto úkoly:
|
a) |
zajistit koordinaci opatření podle článků 5 a 7 mezi příslušnými orgány v rámci členského státu a koordinaci opatření podle článku 6 s odpovídajícími orgány v ostatních členských státech; |
|
b) |
každé dva roky předávat Komisi statistické údaje podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3820/85; |
|
c) |
vypracovat soudržnou národní strategii provádění; |
|
d) |
odpovídat v prvé řadě za pomoc příslušným orgánům ostatních členských států podle čl. 5 odst. 6; |
|
e) |
zveřejnit statistické údaje získané podle článku 4. |
Orgán bude zastoupen ve výboru uvedeném v čl. 13 odst. 1.
2. Členské státy oznámí Komisi určení tohoto orgánu a Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.
3. Výměnu informací, zkušeností a poznatků mezi členskými státy bude aktivně podporovat zejména, ne však výlučně, výbor uvedený v čl. 13 odst. 1 a případně jiný orgán, který Komise určí postupem podle čl. 13 odst. 2.
Článek 9
Výměna informací
1. Informace, které mají být vzájemně poskytovány podle čl. 17 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3820/85 nebo podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3821/85, si určené orgány, které byly oznámeny Komisi podle čl. 8 odst. 2, vyměňují:
|
a) |
nejméně každých šest měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost; |
|
b) |
v jednotlivých případech na zvláštní žádost členského státu. |
2. Členské státy usilují o vytvoření systémů elektronické výměny informací. Postupem podle čl. 13 odst. 2 stanoví Komise společnou metodiku pro účinnou výměnu informací.
Článek 10
Systém hodnocení rizika a porušení
1. Členské státy zavedou společný systém hodnocení rizika dopravců na základě relativního počtu a závažnosti porušení nařízení (EHS) č. 3820/85 nebo (EHS) č. 3821/85 nebo směrnice 2002/15/ES , kterých se jednotlivý dopravce dopustil.
2. Dopravci s vyšším stupněm rizika budou kontrolováni důkladněji a častěji a při zjištění opakovaného porušení jim budou ukládány přísnější sankce . Ve výboru uvedeném v článku 13 budou projednána kritéria a prováděcí pravidla k takovému systému s cílem vytvořit systém pro výměnu informací o osvědčených postupech.
3. Pokud je členský stát informován o porušení nařízení (EHS) č. 3820/85 nebo (EHS) č. 3821/85 nebo o porušení směrnice 2002/15/ES, k němuž došlo na území jiného členského státu, upozorní na tuto skutečnost příslušený členský stát, aby tento mohl porušení potrestat.
4. Členské státy budou za závažná porušení považovat zejména následující porušení nařízení (EHS) č. 3820/85 nebo (EHS) č. 3821/85 a směrnice 2002/15/ES:
|
a) |
překročení denní, 6denní a 14denní nejvyšší povolené doby řízení nejméně o 20 %; |
|
b) |
nedodržení nejmenší stanovené denní nebo týdenní doby odpočinku nejméně o 20 %; |
|
c) |
nedodržení nejmenší stanovené přestávky nejméně o 33 %; |
|
d) |
překročení nejvyšší povolené týdenní pracovní doby 60 hodin nejméně o 10 %. |
Článek 11
Zpráva
Do... (11) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu sankcí stanovených v právních předpisech členských států pro případ vážného porušení. Současně předloží Komise návrh směrnice o harmonizaci těchto sankcí .
Ve zprávě bude uvedeno, do jaké míry se sankce liší a jaký vliv by měla harmonizace nejnižších a nejvyšších sankcí za stanovená porušení na dodržování ustanovení této směrnice a na bezpečnost silničního provozu.
Článek 12
Osvědčené postupy
1. Postupem podle čl. 13 odst. 2 vypracuje Komise pokyny pro osvědčené postupy při kontrole.
Tyto pokyny budou zveřejněny ve zprávě kterou Komise předkládá každé dva roky.
2. Členské státy vytvoří společné vzdělávací programy týkající se osvědčených postupů, které se konají nejméně jednou ročně, a usnadní nejméně jednou ročně výměnu zaměstnanců svých koordinačních orgánů s jejich protějšky v ostatních členských státech.
3. Komise vypracuje postupem podle čl. 13 odst. 2 elektronický vytisknutelný formulář, který se používá, má-li řidič volno z důvodu nemoci nebo čerpá-li řádnou dovolenou, nebo pokud řidič řídil jiné vozidlo vyňaté z oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 3 820/85 během období uvedeného v čl. 15 odst. 7 prvním pododstavci první odrážce nařízení (EHS) č. 3 821/85.
4. Členské státy zajistí, aby kontrolní pracovníci byli pro plnění svých úkolů dobře vyškoleni.
Článek 13
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 18 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3821/85.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 14
Prováděcí opatření
Na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu přijme Komise postupem podle čl. 13 odst. 2 prováděcí opatření, zejména s jedním z těchto cílů:
|
a) |
prosazovat při provádění této směrnice společný přístup; |
|
b) |
podporovat soudržný přístup a harmonizovaný výklad nařízení (EHS) č. 3820/85 u kontrolních orgánů; |
|
c) |
usnadnit dialog mezi odvětvím dopravy a kontrolními orgány . |
Článek 15
Aktualizace příloh
Změny příloh nezbytné s ohledem na jejich přizpůsobení vývoji osvědčených postupů se přijímají postupem podle čl. 13 odst. 2.
Článek 16
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. ledna 2006. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi nimi a touto směrnicí.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 17
Zrušení
1. Směrnice 88/599/EHS se zrušuje ode dne... (12).
2. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.
Článek 18
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 19
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V... dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 241, 28.9.2004, s.65.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 20.4.2004 (Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 385), společný postoj Rady ze dne 9.12.2004 (Úř. věst. C 63 E, 15.3.2005, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13.4.2005.
(3) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1. Nařízení ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4).
(4) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 432/2004 (Úř. věst. L 71, 10.3.2004, s. 3).
(5) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.
(6) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(7) Úř. věst L [...], [...], s. [...].
(8) Úř. věst. L 325, 29.11.1988, s. 55. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 2135/98 (Úř. věst. L 274, 9.10.1998, s. 1).
(9) Šest měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(10) Den vstupu tohoto nařízení v platnost.
(11) Tři roky po vstupu této směrnice v platnost.
(12) Den vstupu v platnost tohoto nařízení.
PŘÍLOHA I
Část A — Silniční kontroly
Silniční kontroly obvykle zahrnují tyto body:
|
1) |
denní a týdenní doby řízení, celkové doby řízení za dva po sobě jdoucí týdny, přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku a vyrovnávací doby odpočinku ; také záznamové listy ze dvou předchozích týdnů , které se mají v souladu s čl. 15 odst. 7 nařízení (EHS) č. 3 821/85 nacházet ve vozidle nebo údaje uložené pro stejnou dobu na kartě řidiče nebo v paměti záznamového zařízení v souladu s přílohou II této směrnice nebo na výtiscích za posledních 28 dnů ; |
|
2) |
pro období uvedené v čl. 15 odst. 7 nařízení (EHS) č. 3 821/85 všechny případy, kdy je překročena povolená rychlost vozidla, tj. jakýkoli časový úsek delší než jedna minuta, během něhož překročila rychlost vozidla u kategorie vozidel N3 90 km/hod. nebo u kategorie vozidel M3105 km/hod. (kategorie N3 a M3 odpovídají definici v příloze II směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (1)); |
|
3) |
případně okamžité rychlosti, kterých vozidlo dosáhlo podle záznamů záznamového zařízení za posledních nejvýše 24 hodin používání vozidla; |
|
4) |
řádné fungování záznamového zařízení (určení možného zneužití zařízení nebo karty řidiče nebo záznamových listů) nebo případně předložení dokladů uvedených v čl. 14 odst. 5 nařízení (EHS) č. 3820/85. |
Část B — Kontroly v provozovnách dopravců
Kontroly v provozovnách dopravců se kromě bodů kontrolovaných při silničních kontrolách zaměřují na:
|
1) |
týdenní doby odpočinku a doby řízení mezi dobami odpočinku; |
|
2) |
dodržování čtrnáctidenních omezení dob řízení; |
|
3) |
záznamové listy, údaje z přístroje vozidla a karty řidiče a výtisky; |
|
4) |
průměrnou maximální týdenní pracovní dobu 48 hodin za stanovené časové období podle článku 4 písm. a) směrnice 2002/15/ES. |
Členské státy mohou v případě zjištěného porušení kontrolovat případně i spoluodpovědnost ostatních účastníků dopravního řetězce, např. zasílatelů, dopravců nebo dodavatelů, včetně ověření, zda dopravní smlouvy umožňují dodržet nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 a směrnici 2002/15/ES .
(1) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/104/ES (Úř. věst. L 337, 13.11.2004, s. 13 ).
PŘÍLOHA II
STANDARDNÍ VYBAVENÍ KONTROLNÍCH JEDNOTEK
Členské státy zajistí, aby kontrolní jednotky, které plní úkoly stanovené v příloze I, měly k dispozici toto standardní vybavení:
|
1) |
zařízení, které umožňuje stahovat údaje z jednotky ve vozidle a karty řidiče digitálního tachografu, tyto údaje číst, analyzovat nebo přenášet k analýze do centrální databáze, |
|
2) |
zařízení ke kontrole záznamových listů tachografu. |
P6_TA(2005)0122
Harmonizace předpisů v sociální oblasti týkající se silniční dopravy ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 (11337/2/2004 — C6-0250/2004 — 2001/0241(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (11337/2/2004 — C6-0250/2004) (1), |
|
— |
s ohledem na postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2001)0573) (3), |
|
— |
s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2003)0490) (4), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 62 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0076/2005), |
|
1. |
schvaluje pozměněný společný postoj; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 63 E, 15.3.2005, s. 11.
(2) Úř. věst. C 38 E, 12.2. 2004, s. 152.
(3) Úř. věst. C 51 E, 26.2.2002, s. 234.
(4) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
P6_TC2-COD(2001)0241
Postoj Evropského parlamentu přijatý v druhém čtení dne 13. dubna 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
V oblasti silniční dopravy usilovalo nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 ze dne 20. prosince 1985 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě (3) o harmonizaci podmínek hospodářské soutěže mezi druhy pozemní dopravy, zejména v silniční dopravě, a o zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Je třeba zachovat a prohloubit pokrok v této oblasti. |
|
(2) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (4) od členských států vyžaduje, aby přijaly opatření, která omezí maximální týdenní pracovní dobu řidičů. |
|
(3) |
Byly zaznamenány potíže při jednotném výkladu, uplatňování, prosazování a monitorování ve všech členských státech některých ustanovení nařízení (EHS) č. 3820/85 týkajících se dob řízení, přestávek v řízení a dob odpočinku pro řidiče v oblasti vnitrostátní i mezinárodní silniční dopravy v rámci Společenství, jelikož jsou formulována příliš obecně. |
|
(4) |
Je žádoucí účinné a jednotné prosazování těchto ustanovení, pokud se má dosáhnout jejich cílů a jejich uplatňování nemá být znevažováno. Proto je zapotřebí jasnější a jednodušší soubor pravidel, která by byla pro odvětví silniční dopravy i kontrolní orgány snadno srozumitelná a která by jimi mohla být snáze vykládána a uplatňována. |
|
(5) |
Opatřeními obsaženými v tomto nařízení, která se týkající se pracovních podmínek, by nemělo být dotčeno právo sociálních partnerů stanovit v rámci kolektivních smluv či jinak příznivější předpisy pro pracovníky. |
|
(6) |
Je žádoucí jasně vymezit oblast působnosti tohoto nařízení uvedením hlavních kategorií vozidel, na něž se vztahuje. |
|
(7) |
Toto nařízení by se mělo vztahovat na silniční přepravu uskutečňovanou výlučně v rámci Společenství, mezi Společenstvím, Švýcarskem a zeměmi, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru. |
|
(8) |
Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě ze dne 1. července 1970 (AETR) v platném znění by se měla i nadále uplatňovat na silniční přepravu zboží a cestujících vozidly registrovanými v členském státě nebo v zemi, která je smluvní stranou AETR, na celou cestu mezi Společenstvím a třetí zemí kromě Švýcarska a zemí, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo přes území této země. Je žádoucí, aby Společenství a státy, které jsou smluvními stranami AETR, změnily tuto dohodu tak, aby byla v souladu s tímto nařízením. |
|
(9) |
V případě silniční dopravy vozidly registrovanými ve třetí zemi, která není smluvní stranou AETR, by se mělo toto nařízení vztahovat na jakýkoli úsek cesty probíhající uvnitř Společenství. |
|
(10) |
Jelikož předmět AETR spadá do působnosti tohoto nařízení, je Společenství příslušné pro sjednávání a uzavírání této dohody. |
|
(11) |
Vyžaduje-li změna vnitřní právní úpravy Společenství v dotyčné oblasti změnu AETR, měly by podniknout členské státy společné kroky, aby AETR postupem v ní uvedeným co nejdříve změnily. |
|
(12) |
Měl by se aktualizovat výčet výjimek, aby se zohlednil vývoj v oblasti silniční dopravy za posledních devatenáct let. |
|
(13) |
Je nutné uvést úplné definice všech klíčových pojmů, aby se usnadnil výklad a zajistilo se jednotné uplatňování tohoto nařízení. Navíc je třeba usilovat o to, aby jednotlivé kontrolní úřady vykládaly a uplatňovaly toto nařízení jednotným způsobem. Definice týdne stanovená v tomto nařízení nebrání řidičům, aby práci zahájili kterýkoli den v týdnu. |
|
(14) |
Aby bylo zajištěno účinné prosazování, je nezbytné, aby příslušné orgány mohly při silničních kontrolách prováděných po uplynutí přechodného období zjistit, zda ke dni kontroly a během předcházejících 28 dnů byla řádně dodržena pravidla týkající se dob řízení a doby odpočinku. |
|
(15) |
Je nutno vyjasnit a zjednodušit základní pravidla o době řízení, aby bylo možné účinné a jednotné prosazování pomocí digitálního tachografu, jak je stanoveno v nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (5) a tomto nařízení. Kromě toho by měly kontrolní orgány členských států ve Stálém výboru usilovat o dosažení vzájemné shody, co se týče provádění tohoto nařízení. |
|
(16) |
Ukázalo se, že podle pravidel obsažených v nařízení (EHS) č. 3820/85 lze denní období řízení a přestávky v řízení naplánovat tak, aby řidič mohl řídit vozidlo příliš dlouho, aniž by si vybral celou dobu přestávky, což vedlo ke snížení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a ke zhoršení pracovních podmínek řidičů. Proto by se mělo zajistit takové rozdělení přestávek, aby se předešlo zneužívání. |
|
(17) |
Toto nařízení usiluje o zlepšení sociálních podmínek zaměstnanců, na něž se vztahuje, a o zlepšení celkové bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Činí tak hlavně ustanoveními, která se týkají maximální doby řízení denně, týdně a ve dvou po sobě následujících týdnech, ustanovením, které zavazuje řidiče, aby si vybíral běžné týdenní doby odpočinku alespoň jednou během dvou po sobě následujících týdnů, a ustanoveními, která stanoví, že denní doba odpočinku nesmí být za žádných okolností kratší než nepřerušená doba devíti hodin. Vzhledem k tomu, že tato ustanovení zaručují přiměřený odpočinek, a při zohlednění zkušeností s praktickým prosazováním v posledních letech není nadále nutný systém náhrad za zkrácené denní doby odpočinku. |
|
(18) |
Velká část silniční dopravy v rámci Společenství zahrnuje po část cesty dopravu trajektem nebo po železnici. Proto by se pro takové cesty měla stanovit jasná a vhodná ustanovení, pokud jde o denní doby odpočinku a přestávky. |
|
(19) |
S ohledem na nárůst přeshraniční přepravy zboží a cestujících je v zájmu bezpečnosti silniční dopravy a lepšího provádění silničních kontrol a kontrol v provozovnách dopravců žádoucí zahrnout rovněž doby řízení, doby odpočinku a přestávky v řízení uskutečněné v jiných členských státech nebo třetích zemích a určit, zda byla odpovídající pravidla zcela a řádně dodržena. |
|
(20) |
Odpovědnost dopravců by se měla vztahovat přinejmenším na dopravce, kteří jsou právnickými nebo fyzickými osobami, a neměla by vylučovat řízení proti fyzickým osobám, které jsou pachateli, podněcovateli nebo účastníky při porušování tohoto nařízení. |
|
(21) |
Je nezbytné, aby řidiči, kteří pracují pro více dopravců, náležitě informovali každého z nich, aby mohl dodržet své povinnosti podle tohoto nařízení. |
|
(22) |
Za účelem podpory pokroku v sociální oblasti a zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích si musí každý členský stát ponechat právo přijmout určitá vhodná opatření. |
|
(23) |
Členské státy by měly stanovit pravidla pro vozidla používaná k linkové přepravě cestujících, jestliže délka tratě této linky nepřesahuje 50 kilometrů. Tato pravidla by měla zajistit přiměřenou ochranu, pokud jde o povolené doby řízení a povinné přestávky v řízení a doby odpočinku. |
|
(24) |
V zájmu účinného prosazování je žádoucí, aby se veškerá vnitrostátní i mezinárodní linková přeprava cestujících kontrolovala pomocí standardního záznamového zařízení. |
|
(25) |
Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušování tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené, odrazující a nediskriminační. Ve společné škále opatření, která mají členské státy k dispozici, by měla být zahrnuta i možnost vozidlo odstavit, byla-li zjištěna závažná porušení. Ustanoveními tohoto nařízení o sankcích nebo řízení by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy o důkazním břemenu. |
|
(26) |
V zájmu jasného a účinného prosazování je žádoucí zajistit jednotná ustanovení o odpovědnosti dopravců a řidičů za porušení tohoto nařízení. Tato odpovědnost může mít v jednotlivých členských státech podobu trestů nebo občanskoprávních nebo správních sankcí. |
|
(27) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení jasných společných pravidel týkajících se dob řízení, přestávek v řízení a dob odpočinku pro řidiče v silniční dopravě, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu potřeby koordinované mezinárodní akce, jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
|
(28) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6). |
|
(29) |
Jelikož byla ve směrnici 2003/59/ES (7) stanovena ustanovení týkající se minimálního věku řidičů, která musí být převedena do roku 2009, vyžadují se v tomto nařízení pouze přechodná ustanovení týkající se minimálního věku řidičů. |
|
(30) |
Nařízení (EHS) č. 3821/85 by mělo být změněno, aby se vyjasnily některé zvláštní povinnosti dopravců a řidičů, podpořila právní jistota a usnadnilo prosazování omezení dob řízení a dob odpočinku pomocí silničních kontrol. |
|
(31) |
Nařízení (EHS) č. 3821/85 rovněž by mělo být změněno, aby byla zajištěna právní jistota ohledně nových lhůt pro zavedení digitálních tachografů a dostupnosti karet řidiče. |
|
(32) |
Zavedení záznamových zařízení podle nařízení (ES) č. 2135/98, které elektronicky zapisují činnost řidiče na kartě řidiče v období 28 dnů a činnost vozidla v období 365 dnů, v budoucnu umožní rychlejší a rozsáhlejší silniční kontrolu. |
|
(33) |
Zkušenosti ukazují, že dodržování ustanovení tohoto nařízení a zvláště ustanovení o předepsané maximální době řízení v období dvou týdnů lze prosadit pouze tehdy, pokud se budou provádět účinné a efektivní kontroly v průběhu celého období, a nikoli pouze v průběhu maximálně 8 dnů, jak stanoví směrnice 88/599/EHS (8) v souvislosti s nařízením Rady (EHS) č. 3821/85. |
|
(34) |
Směrnice 88/599/EHS předepisuje pro silniční kontroly pouze kontrolu denní doby řízení, denních dob odpočinku a doby přerušení jízdy. Zavedením digitálního přístroje pro zapisování dat se údaje o řidiči a vozidle budou elektronicky ukládat a umožní elektronické vyhodnocení údajů na místě. To umožní jednoduchou kontrolu týdenní doby odpočinku i náhradní doby odpočinku při zkrácené denní a týdenní době odpočinku. Při silničních kontrolách by se měla kontrolovat také délka pracovního týdne, který nesmí podle směrnice 2002/15/ES přesáhnout 60 hodin. K tomu by řidiči mohli mít u sebe osvědčení zaměstnavatele, které mají již nyní pro doložení doby týdenního odpočinku, dokud nebude předepsáno povinné ruční zadávání dat do digitálního přístroje pro zapisování dat. Kontrola průměrné 48 hodinové týdenní pracovní doby by se měla i nadále provádět během kontrol u dopravců. |
|
(35) |
Čl. 2 odst. 2 směrnice 88/599/EHS stanoví, že každoročně musí být zkontrolováno alespoň 1% pracovních dnů, z nichž nejméně 15% musí být zkontrolováno na silnici a nejméně 25% v provozovnách dopravců. Vzhledem k častému porušování tohoto ustanovení, ke kterému v minulosti docházelo, by procentuální počet dnů měl postupně vzrůst na nejméně 2% od 1. ledna 2007, 3% od 1. ledna 2009 a 4% od 1. ledna 2011. Nejméně 30% všech pracovních dnů by mělo být zkontrolováno na silnici a nejméně 50% v provozovnách podniků, neboť tyto kontroly jsou jediným způsobem, jak zjistit celkové pracovní schéma řidiče. Směrnice 88/599/EHS by navíc měla být upravena tak, aby kontroly byly prováděny v souladu se směrnicí 2002/15/ES. |
|
(36) |
Uplatňování ustanovení týkajících se digitálních tachografů by v zájmu dosažení optimální účinnosti při kontrole a prosazování předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy mělo být v souladu s tímto nařízením. |
|
(37) |
V zájmu jasnosti a přehlednosti by nařízení (EHS) č. 3820/85 mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
Úvodní ustanovení
Článek 1
Toto nařízení stanoví pravidla pro doby řízení, přestávky v řízení a doby odpočinku řidičů zajišťujících silniční přepravu zboží a cestujících za účelem harmonizace podmínek hospodářské soutěže mezi druhy pozemní dopravy, zejména v silniční dopravě, a zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Účelem tohoto nařízení je rovněž lepší monitorování a prosazování ze strany jednotlivých členských států a zlepšení pracovní praxe v silniční dopravě.
Článek 2
1. Toto nařízení se vztahuje na přepravu:
|
a) |
zboží vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 3,5 tuny, nebo |
|
b) |
cestujících vozidly, která jsou svou konstrukcí nebo trvalou úpravou určena pro přepravu více než devíti osob včetně řidiče. |
2. Toto nařízení se vztahuje na silniční dopravu bez ohledu na zemi registrace vozidla uskutečněnou
|
a) |
výhradně uvnitř Společenství nebo |
|
b) |
mezi Společenstvím, Švýcarskem a zeměmi, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru. |
3. Toto nařízení platí pro silniční přepravu prováděnou vozidly registrovanými ve třetí zemi, která není smluvní stranou AETR, na jakýkoli úsek cesty probíhající uvnitř Společenství.
4. Místo tohoto nařízení se na mezinárodní silniční dopravu, která se zčásti uskutečňuje mimo oblasti uvedené v odstavci 2, vztahuje AETR, a to na celou cestu pro vozidla registrovaná ve Společenství nebo v zemích, které jsou smluvními stranami AETR.
Článek 3
Toto nařízení se nevztahuje na silniční dopravu:
|
a) |
vozidly používanými pro přepravu cestujících v linkové dopravě, jestliže délka tratě této linky nepřesahuje 50 km; |
|
b) |
vozidly, jejichž nejvyšší dovolená rychlost nepřesahuje 40 kilometrů v hodině; |
|
c) |
tahače s maximální povolenou rychlostí nepřesahující 40 kilometrů v hodině; |
|
d) |
vozidly, která jsou ve vlastnictví ozbrojených sil, sil civilní obrany, požárních sborů a sil odpovědných za udržování veřejného pořádku nebo jsou jimi najata bez řidiče, uskutečňuje-li se přeprava v rámci jím svěřených úkolů a je-li pod jejich kontrolou; |
|
e) |
vozidly používanými za mimořádných okolností pro přepravu humanitární pomoci nebo při záchranných akcích; |
|
f) |
specializovanými vozidly používanými pro lékařské účely; |
|
g) |
speciálními havarijními vozidly, operují-li v okruhu do 100 kilometrů od místa obvyklého odstavení vozidla; |
|
h) |
vozidly používanými při silničních jízdních zkouškách pro účely vývoje, opravy nebo údržby, a novými nebo přestavěnými vozidly, která ještě nebyla uvedena do provozu; |
|
i) |
vozidly nebo jejich kombinacemi, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny a která se používají k neobchodní přepravě zboží; |
|
j) |
obchodními vozidly, která jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém se používají, považována za historická vozidla a používají se k neobchodní přepravě cestujících nebo zboží; |
|
k) |
vozidly používanými v souvislosti s odpadními vodami, s ochranou před záplavami, se zásobováním vodou, plynem a elektrickou energií, s údržbou a kontrolou silnic, se sběrem a odvozem odpadu, s telegrafními a telefonními služebnami, s rozhlasovým a televizním vysíláním a se zjišťováním rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů; |
|
l) |
kombinací vozidel, kde maximální povolená hmotnost tahače nepřesahuje 3,5 tuny, která se používají pro dopravu materiálu, zařízení nebo pracovních strojů, které řidič vyžaduje k výkonu své práce a která jsou používána pouze v okruhu 100 kilometrů od řidičova podniku a za předpokladu, že řízení tohoto vozidla není hlavní činností řidiče. |
Článek 4
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
a) |
„silniční dopravou“ doprava prováděná po veřejných pozemních komunikacích prázdnými nebo loženými silničními vozidly používanými pro přepravu cestujících nebo zboží; |
|
b) |
„vozidlem“ motorové vozidlo, tahač, přívěs nebo návěs a jejich kombinace, které jsou definovány takto:
|
|
c) |
„řidičem“ osoba, která řídí vozidlo, třeba jen krátkou dobu, nebo je přítomna v tomto vozidle s úmyslem řídit jej ; |
|
d) |
„přestávkou v řízení“ doba, během níž nesmí řidič řídit ani vykonávat žádnou jinou práci a která je určená výhradně k jeho zotavení; |
|
e) |
„jinou prací“ činnosti, které jsou definovány jako pracovní doba v čl. 3 písm. a) směrnice 2002/15/ES, vyjma řízení, a také jakákoli práce pro téhož nebo jiného zaměstnavatele v odvětví dopravy či jinde; |
|
f) |
„dobou odpočinku“ nepřerušená doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem; |
|
g) |
„denní dobou odpočinku“ denní doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem, a zahrnuje „běžnou denní dobu odpočinku“ nebo „zkrácenou denní dobu odpočinku“:
|
|
h) |
„týdenní dobou odpočinku“ nepřerušená doba odpočinku, během níž může řidič volné nakládat se svým časem, a zahrnuje „běžnou týdenní dobu odpočinku“ a „zkrácenou týdenní dobu odpočinku“:
|
|
i) |
„týdnem“ období mezi 0.00 hodin v pondělí a 24.00 hodin v neděli; |
|
j) |
„dobou řízení“ se rozumí doba trvání činnosti, po níž řidič podle tachografu ovládá vozidlo a je aktivním uživatelem silnice, a doba potřebná k tomu, aby se řidič dostal na místo, kde má plnit úkol, nebo kde se nachází vozidlo, pokud tuto cestu vykonává ve vozidle jím samým řízeným, a pokud je takto ujetá vzdálenost delší než 100 kilometrů; |
|
k) |
„denní dobou řízení“ celková doba řízení mezi skončením jedné denní doby odpočinku a začátkem druhé denní doby odpočinku nebo mezi denní dobou odpočinku a týdenní dobou odpočinku; |
|
l) |
„týdenní dobou řízení“ celková doba řízení během jednoho týdne; |
|
m) |
„maximální přípustnou hmotností“ celková povolená provozní hmotnost plně naloženého vozidla; |
|
n) |
„linkovou přepravou cestujících“ vnitrostátní a mezinárodní doprava definovaná v článku 2 nařízení Rady (EHS) č. 684/92 ze dne 16. března 1992 o společných pravidlech pro mezinárodní přepravu cestujících autokary a autobusy (9); |
|
o) |
„provozem s více řidiči“ stav, kdy je během obdobími řízení mezi dvěma po sobě následujícími denními dobami odpočinku nebo mezi denní dobou odpočinku a týdenní dobou odpočinku ve vozidle přítomen nejméně jeden další řidič, aby je řídil. Během první a poslední hodiny provozu s více řidiči není přítomnost dalšího řidiče nebo řidičů povinná, ve zbývající době však povinná je; |
|
p) |
„dopravcem“ fyzická nebo právnická osoba, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, zisková či nezisková, nebo veřejnoprávní subjekt s právní subjektivitou nebo podléhající orgánu s právní subjektivitou zabývající se silniční dopravou, ať na cizí účet a za úplatu, nebo na vlastní účet; |
|
q) |
„období řízení“ celková doba řízení od okamžiku, kdy řidič začne řídit vozidlo po době odpočinku nebo regulované přestávce, do okamžiku, kdy začne další doba odpočinku nebo regulovaná přestávka. Období řízení může být nepřetržité nebo přerušované; |
|
r) |
„regulovanou přestávkou“ nepřerušená přestávka v řízení v délce nejméně 15 minut, která činí nejméně pět minut na každou půlhodinu nebo započatou půlhodinu celkové doby řízení do doby, kdy začne regulovaná přestávka v řízení. |
KAPITOLA II
Osádka, doba řízení, přestávky v řízení a doby odpočinku
Článek 5
1. Minimální věk průvodčích je 18 let.
2. Minimální věk pomocníků řidiče je 18 let. Členské státy však mohou minimální věk pomocníků řidiče snížit na 16 let za předpokladu, že:
|
a) |
se silniční doprava uskutečňuje v jednom členském státě na trati v okruhu do 50 km od místa obvyklého odstavení vozidla, včetně území místních správních celků majících střed v takto vymezené oblasti; |
|
b) |
snížení věku je za účelem odborné přípravy a |
|
c) |
jsou dodržena omezení uložená pracovněprávními předpisy členského státu. |
Článek 6
1. Denní doba řízení nesmí přesáhnout 9 hodin.
Nejvýše dvakrát týdně může být prodloužena na 10 hodin.
2. Týdenní doba řízení nesmí přesáhnout 56 hodin a nesmí být překročena maximální týdenní pracovní doba stanovená ve směrnici 2002/15/ES.
3. Celková doba řízení nesmí přesáhnout 90 hodin za období dvou po sobě následujících týdnů.
4. Denní a týdenní doba řízení zahrnuje celkovou dobu řízení na území Společenství nebo třetí země.
5. Řidič zaznamená jako „jinou práci“ dobu strávenou podle čl. 4 písm. e) a rovněž dobu řízení vozidla používaného k obchodním účelům, na něž se nevztahuje toto nařízení, a dále zaznamená dobu „pracovní pohotovosti“, definovanou v čl. 15 odst. 3 písm. c) nařízení (EHS) č. 3821/85, od poslední denní nebo týdenní doby odpočinku. Tento zápis provede ručně na záznamový list, výtisk nebo zadá ručně na záznamovém zařízení.
Článek 7
Po čtyřech a půl hodinách řízení musí mít řidič nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, pokud nezačíná doba odpočinku.
Tato přestávka může být nahrazena přestávkami v délce nejméně 15 minut v průběhu období řízení nebo bezprostředně po něm tak, aby splňovala požadavky odstavce 1 a aby zajistila, že celková doba 45 minut je vybrána v průběhu čtyřapůlhodinovém období řízení nebo bezprostředně po něm.
Článek 8
1. Řidič musí dodržovat denní a týdenní doby odpočinku.
2. V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku.
Je-li denní doba odpočinku v průběhu těchto 24 hodin alespoň 9 hodin, ale kratší než 12 hodin , považuje se dotyčná denní doba odpočinku za zkrácenou.
3. Denní dobu odpočinku lze prodloužit na běžnou nebo zkrácenou týdenní dobu odpočinku.
4. Mezi dvěma týdenními dobami odpočinku smí mít řidič nanejvýš tři zkrácené denní doby odpočinku.
5. Odchylně od článku 2, jsou-li ve vozidle přítomni nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 9 hodin za každé období 30 hodin od skončení denní nebo týdenní doby odpočinku.
6. V kterýchkoli dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič:
|
— |
dvě běžné týdenní doby odpočinku nebo |
|
— |
jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou dobu odpočinku v celkové délce 24 hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu. |
Týdenní doba odpočinku musí začít nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od skončení předchozí týdenní doby odpočinku.
7. Za výjimku z výše uvedeného se považuje přeprava cestujících, kdy může týdenní doba odpočinku začít nejpozději po dvanácti dvacetičtyřhodinových obdobích. V takovém případě musí být najednou čerpány dvě obvyklé týdenní doby odpočinku a jedna zkrácená týdenní doba odpočinku. Celkový počet odpracovaných hodin nesmí v průběhu těchto dvanácti dvacetičtyřhodinových období překročit 90 hodin.
8. Každá doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení týdenní doby odpočinku musí bezprostředně navazovat na jinou dobu odpočinku trvající nejméně 9 hodin.
9. Denní doby odpočinku mimo místo obvyklého odstavení vozidla mohou být stráveny v zaparkovaném vozidle, je-li vybaveno lehátkem pro každého řidiče.
10. Týdenní doba odpočinku, která začíná v jednom týdnu a pokračuje do týdne následujícího, může být připojena k jednomu nebo druhému z těchto týdnů, avšak nikoli k oběma.
Článek 9
1. Odchylně od článku 8 může být běžná denní doba odpočinku, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, přerušena nanejvýš dvakrát jinými činnostmi, které nepřesahují celkem jednu hodinu.
2. Během běžné denní doby odpočinku uvedené v odstavci 1 musí mít řidič k dispozici lůžko nebo lehátko.
KAPITOLA III
Odpovědnost dopravce
Článek 10
1. Dopravce nesmí odměňovat řidiče, jež zaměstnává nebo jejichž služeb využívá, a to ani prémiovým zvýhodněním nebo příplatky, za ujetou vzdálenost nebo objem přepravovaného zboží.
2. Dopravce organizuje práci řidičů uvedených v odstavci 1 tak, aby mohli dodržet nařízení (EHS) č. 3821/85 a kapitolu II tohoto nařízení. Dopravce řidiče náležitě poučí a provádí pravidelné kontroly, aby zajistil dodržování nařízení (EHS) č. 3821/85 a kapitoly II tohoto nařízení.
3. Dopravce odpovídá za porušení, kterých se dopustí jeho řidiči v jeho zájmu , a to i tehdy, pokud k tomuto porušení došlo na území jiného členského státu nebo třetí země.
Aniž je dotčeno právo členských států považovat dopravce za plně odpovědné, mohou členské státy podmínit tuto odpovědnost porušením odstavců 1 a 2 dopravcem. Členské státy mohou zvážit jakýkoli důkaz, že dopravce nelze důvodně považovat za odpovědného za porušení, ke kterému došlo.
4. Dopravci, zasílatelé, speditéři, organizátoři turistických zájezdů, hlavní dodavatelé, subdodavatelé a agentury zprostředkovávající zaměstnání řidičům zajistí, aby byly smluvně dohodnuté přepravní plány v souladu s tímto nařízením.
5. Dopravci jsou podle čl. 9 písm. b) směrnice 2002/15/ES povinni vést záznamy o pracovní době řidičů a učinit příslušná opatření, aby měli informace o celkové pracovní době také u těch řidičů, kteří pracují pro více zaměstnavatelů, popř. řidičů, kteří jsou dopravci k dispozici pouze po určitou dobu.
|
6. |
|
KAPITOLA IV
Výjimky
Článek 11
Aniž by bylo dotčeno uplatňování platných kolektivních nebo jiných smluv mezi sociálními partnery, může každý členský stát může v případě silniční dopravy, která se uskutečňuje zcela na jeho území, uplatňovat delší minimální přestávky v řízení a doby odpočinku nebo kratší maximální doby řízení, než jsou stanoveny v článcích 6 až 9. Toto nařízení se však i nadále vztahuje na řidiče v mezinárodní dopravě.
Článek 12
Řidič se může odchýlit od článků 6 až 9 pouze v míře nezbytné pro dojetí na vhodné místo zastávky tak, aby zajistil bezpečnost osob, vozidla, které řídí, nebo jeho nákladu, pokud neohrozí bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Řidič uvede důvod odchylky ručně na záznamovém listu záznamového zařízení, na výtisku ze záznamového zařízení nebo ve svém pracovním plánu nejpozději po dojetí na vhodné místo zastávky.
Článek 13
1. Jestliže nejsou dotčeny cíle stanovené v článku 1, může každý členský stát na svém území nebo po dohodě s jiným členským státem na jeho území udělit výjimky z článků 5 až 9 týkající se přepravy:
|
a) |
vozidly ve vlastnictví orgánů veřejné moci nebo jimi najatými bez řidiče a používanými k silniční dopravě, pokud tyto orgány veřejné moci nevstupují do hospodářské soutěže se soukromými dopravci; |
|
b) |
vozidly používanými nebo najatými bez řidiče zemědělskými, pěstitelskými, lesnickými, chovatelskými podniky a podniky rybolovu pro přepravu zboží jako součást jejich podnikatelské činnosti na tratích v okruhu do 100 kilometrů od místa obvyklého odstavení vozidla; |
|
c) |
zemědělskými a lesnickými traktory používanými pro zemědělské a lesnické činnosti na tratích v okruhu do 100 kilometrů od místa obvyklého odstavení vozidla, který vozidlo vlastní, najímá nebo najímá s následnou koupí; |
|
d) |
vozidly, která používají poskytovatelé všeobecných služeb definovaní v čl. 2 bodě 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (10) za účelem doručování zásilek v rámci všeobecných služeb nebo pro přepravu materiálu nebo zařízení, které řidič při výkonu svého povolání potřebuje. Tato vozidla se smějí používat pouze na tratích v okruhu do 50 km od místa obvyklého odstavení vozidla a za podmínky, že řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost. Členské státy mohou učinit takové výjimky v závislosti na individuálních podmínkách; |
|
e) |
vozidly provozovanými výlučně na ostrovech s rozlohou do 2 300 km2, které nejsou spojeny se zbytkem území státu mostem, brodem nebo tunelem, jenž by mohl být používán motorovými vozidly; |
|
f) |
vozidly používanými pro přepravu zboží na tratích v okruhu do 50 kilometrů od místa obvyklého odstavení vozidla s pohonem na zemní nebo zkapalněný plyn nebo elektřinu, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně hmotnosti přívěsu nebo návěsu nepřesahuje 7,5 tuny; |
|
g) |
vozidly používanými pro výcvik žadatelů o řidičské oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti či jejich přezkoušení za předpokladu, že nejsou využívána k obchodní přepravě zboží nebo cestujících; |
|
h) |
vozidly s 10 až 17 sedadly používanými výlučně k neobchodní přepravě cestujících; |
|
i) |
speciálně vybavenými vozidly pro mobilní projekty, jejichž hlavním účelem po zaparkování je využití k vzdělávacím účelům; |
|
j) |
vozidly používanými pro svoz mléka z hospodářství a zpětnou přepravu nádob na mléko nebo mléčných výrobků určených pro krmení zvířat do hospodářství; |
|
k) |
specializovanými vozidly přepravujícími peníze nebo cennosti; |
|
l) |
vozidly používanými pro přepravu zvířecích odpadů nebo zvířecích těl neurčených k lidské spotřebě; |
|
m) |
vozidly používanými výhradně na komunikacích uvnitř distribučních center jako přístavy, překladiště nebo železniční terminály; |
|
n) |
vozidly používanými pro přepravu živých zvířat z hospodářství na místní trhy a naopak, nebo z trhů na místní jatka. |
2. Členské státy uvědomí Komisi o výjimkách udělených podle odstavce 1 a Komise uvědomí ostatní členské státy.
3. Jestliže nejsou dotčeny cíle stanovené v článku 1 a je zajištěna přiměřená ochrana řidičů, může členský stát po schválení Komisí udělit na svém území drobné výjimky z nařízení pro vozidla, která se používají v předem vymezených oblastech s hustotou obyvatelstva menší než 5 osob na km2, v těchto případech:
|
— |
u vnitrostátní linkové přepravy cestujících, je-li jízdní řád schválen orgány (pouze v tomto případě lze povolit výjimky týkající se přestávek), a |
|
— |
u vnitrostátní nákladní silniční dopravy na vlastní účet nebo na cizí účet a za úplatu, která nemá dopad na jednotný trh a je nezbytná pro zachování některých průmyslových odvětví na daném území a kde ustanovení tohoto nařízení umožňující výjimku stanoví omezení délky tratě v okruhu do 100 kilometrů. |
Silniční doprava na základě této výjimky může zahrnovat jízdu do oblasti s hustotou obyvatelstva nejméně 5 osob na km2 pouze za účelem zahájení nebo ukončení jízdy. Tato opatření musí být svou povahou a rozsahem přiměřená.
Článek 14
1. Členské státy mohou po zmocnění Komise udělit výjimky z článků 6 až 9 v případě dopravy provozované za mimořádných okolností, nejsou-li jimi cíle stanovené v článku 1 dotčeny.
2. V naléhavých případech mohou členské státy udělit dočasnou výjimku na dobu nepřesahující 30 dnů a tuto výjimku neprodleně oznámí Komisi.
3. Komise uvědomí o každé výjimce podle tohoto článku ostatní členské státy.
Článek 15
Členské státy zajistí, aby se na řidiče vozidel uvedených v čl. 3 písm. a) vztahovaly vnitrostátní předpisy, které zajišťují přiměřenou ochranu, pokud jde o povolené doby řízení a povinné přestávky v řízení a doby odpočinku.
KAPITOLA V
Kontrolní postupy a sankce
Článek 16
1. Minimální počet kontrol, které je nutné ve členských státech provést, činí od 1. ledna 2007 2 %, od 1. ledna 2009 3 % a od 1. ledna 2011 4 % všech odpracovaných dnů. Poslední fáze vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud se na základě statistických údajů zjistí, že průměrně je více než 90 % všech kontrolovaných vozidel vybaveno digitálním tachografem.
2. Není-li vozidlo vybaveno záznamovým zařízením v souladu s nařízením (EHS) č. 3821/85, vztahují se odstavce 3 a 4 tohoto článku na:
|
a) |
vnitrostátní linkovou přepravu cestujících a |
|
b) |
mezinárodní linkovou přepravu cestujících, jejíž konečné zastávky se nacházejí ve vzdálenosti do 50 kilometrů vzdušnou čarou od hranic mezi dvěma členskými státy a jejíž délka tratě nepřesahuje 100 kilometrů. |
3. Dopravce vypracuje jízdní řád linky a pracovní plán, ve kterém je u každého řidiče uvedeno jméno, místo obvyklého odstavení vozidla a předem stanovený časový rozvrh různých dob řízení, jiné práce, přestávek v řízení a pracovní pohotovosti.
Každý řidič linkové dopravy ve smyslu odstavce 2 musí mít u sebe výtah z pracovního plánu a opis jízdního řádu.
4. Pracovní plán musí:
|
a) |
obsahovat veškeré údaje stanovené v odstavci 3 pro minimální časový úsek zahrnující předchozích 28 dnů; tyto údaje se musí aktualizovat v pravidelných odstupech, jejichž délka nepřesáhne jeden měsíc; |
|
b) |
být podepsán ředitelem dopravce nebo osobou jím k tomu pověřenou; |
|
c) |
být dopravcem uchováván po dobu jednoho roku od konce období, na které se vztahuje. Výtah z pracovního plánu vydá dopravce dotyčnému řidiči na jeho žádost; |
|
d) |
být předložen nebo vydán na žádost pověřeného kontrolora. |
Článek 17
1. Členské státy oznámí Komisi potřebné údaje na jednotném formuláři stanoveném v rozhodnutí 93/173/EHS (11), aby mohla vypracovat každé dva roky zprávu o uplatňování tohoto nařízení a nařízení (EHS) č. 3821/85 a vývoji v dotyčných oblastech.
2. Tyto informace musí být Komisi sděleny nejpozději 30. září po uplynutí dvouletého období, ke kterému se má zpráva vztahovat.
3. Tato zpráva uvede, jak jsou využívána ustanovení o výjimkách uvedená v článcích 3 a 13. Pokud to bude nezbytné, Komise poté předloží návrh pozměňovacího návrhu týkající se těchto ustanovení.
4. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu do 13 měsíců po uplynutí dotyčného dvouletého období.
Článek 18
Členské státy přijmou opatření nezbytná pro provedení tohoto nařízení.
Článek 19
1. Členské státy na návrh Komise pravidla týkající se obecného rozsahu porušení tohoto nařízení a nařízení (EHS) č. 3821/85 rozdělená na kategorie podle závažnosti. Jednotlivé členské státy stanoví sankce za porušení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené, odrazující a nediskriminační. Při porušení tohoto nařízení nebo nařízení (EHS) č. 3821/85 může být uložena pouze jedna sankce nebo zahájeno jedno řízení. Členské státy oznámí tato opatření a sankce Komisi ve lhůtě stanovené v čl. 29 druhém odstavci. Komise v souladu s tím uvědomí ostatní členské státy.
2. Členský stát oprávní příslušné orgány k ukládání sankcí dopravci nebo řidiči za porušení tohoto nařízení, které bylo zjištěno na jeho území a za něž dosud nebyla uložena sankce, i když k tomuto porušení došlo na území jiného členského státu nebo třetí země.
Odchylně, bylo-li zjištěno porušení:
|
— |
ke kterému nedošlo na území dotyčného členského státu a |
|
— |
kterého se dopustil dopravce, jenž je usazen v jiném členském státě nebo třetí zemi, či řidič, jehož pracoviště se nachází v jiném členském státě nebo třetí zemi, |
může dotčený členský stát do 1. ledna 2009 místo uložení sankcí oznámit okolnosti porušení příslušnému úřadu v členském státě nebo třetí zemi, ve které je dopravce usazen nebo řidič má pracoviště.
3. Zahájí-li členský stát řízení nebo uloží-li sankci za určité porušení, musí o tom řidiči vystavit řádné písemné potvrzení.
4. Členské státy zajistí, aby existoval systém přiměřených sankcí, který může zahrnovat finanční sankce, pro případ porušení tohoto nařízení nebo nařízení (EHS) č. 3821/85 dopravci, zasílateli, speditéry, organizátory turistických zájezdů, hlavními dodavateli, subdodavateli a agenturami zprostředkovávajícími zaměstnání řidičům.
Článek 20
1. Řidiči musí uchovávat potvrzení vystavená členským státem týkající se uložených sankcí nebo zahájení řízení po dobu, kdy totéž porušení tohoto nařízení může vést k dalšímu řízení nebo uložení sankcí podle tohoto nařízení.
2. Na žádost předloží řidiči potvrzení uvedené v odstavci 1.
3. Řidič, který je zaměstnán více dopravci nebo jehož služeb využívá více dopravců, poskytne každému dopravci dostatečné informace, aby tento dopravce mohl dodržet kapitolu II.
Článek 21
Sankce uplatňované členskými státy budou zahrnovat dočasné odstavení dotyčného vozidla, dokud není příčina porušení odstraněna. Členské státy mohou řidiči uložit, aby si vybral denní dobu odpočinku. Členské státy mohou rovněž odebrat, pozastavit nebo omezit oprávnění k podnikání dopravce, je-li tento dopravce usazen v tomto členském státě, nebo odebrat, pozastavit či omezit řidičovo řidičské oprávnění. Výbor uvedený v čl. 24 odst. 1 vypracuje pokyny k prosazování harmonizovaného uplatňování tohoto článku.
Článek 22
1. Členské státy si poskytují vzájemnou pomoc při uplatňování tohoto nařízení a kontrole jeho dodržování.
2. Příslušné orgány členských států si pravidelně vyměňují všechny dostupné informace o:
|
a) |
porušování pravidel stanovených v kapitole II nerezidenty a sankcích jim za ně uložených; |
|
b) |
sankcích uložené členskými státy jejich rezidentům za taková porušení spáchaná v ostatních členských státech. |
3. Členské státy zasílají pravidelně významné informace o svém výkladu a uplatňování tohoto nařízení Komisi, která je zpřístupní v elektronické podobě ostatním členským státům.
4. Komise bude podporovat dialog mezi členskými státy o výkladu a uplatňování ustanovení tohoto nařízení v jednotlivých státech. Nejpozději ... (12) předloží Komise návrh, který bude obsahovat jednotná pravidla pro výklad a uplatňování pro využití vnitrostátními kontrolními úřady.
Článek 23
Společenství zahájí jednání s třetími zeměmi, ukáží-li se jako nezbytná k provedení tohoto nařízení.
Článek 24
1. Komisi je nápomocen výbor uvedený v čl. 18 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3821/85.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 25
1. Na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu Komise:
|
a) |
prozkoumá případy, kdy došlo k rozdílům při uplatňování a prosazování některého ustanovení tohoto nařízení, zejména co se týče doby řízení, přestávek v řízení a doby odpočinku; |
|
b) |
vyjasní ustanovení tohoto nařízení za účelem prosazování společného přístupu. |
2. V případech uvedených v odstavci 1 rozhoduje Komise o doporučeném přístupu postupem podle čl. 24 odst. 2. Komise sdělí své rozhodnutí Evropskému parlamentu, Radě a členským státům.
KAPITOLA VI
Závěrečná ustanovení
Článek 26
Nařízení (EHS) č. 3821/85 se mění takto:
|
1) |
Článek 2 se nahrazuje tímto: „Článek 2 Pro účely tohoto nařízení platí definice stanovené v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č..../2005 ze dne... [o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98] (13). |
|
2) |
V článku 3 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto: „1. Záznamové zařízení musí být zabudováno a užíváno ve vozidlech, která jsou registrována v členském státě a používána pro silniční přepravu cestujících nebo zboží, s výjimkou vozidel uvedených v článku 3 a čl. 16 bodě 2 nařízení (ES) č..../2005; vozidla vyňatá z oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 3820/85, ale která již nejsou vyňata podle nařízení (ES) č..../2005, musí tomuto požadavku vyhovět do 31. prosince 2007. 2. Členské státy mohou z oblasti působnosti tohoto nařízení vyjmout vozidla uvedená v čl. 13 odst. 1 a 3 nařízení (ES) č..../2005. 3. Členské státy mohou po zmocnění Komisí vyjmout z oblasti působnosti tohoto nařízení vozidla užívaná pro přepravu uvedenou v článku 14 nařízení (ES) č..../2005.“ |
|
3) |
V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Dopravce uchovává záznamové listy a výtisky, vyhotovují-li se podle čl. 15 odst. 1, v chronologickém pořadí a čitelné podobě nejméně jeden rok po jejich použití a na žádost dotyčného řidiče mu vydá jejich kopie. Dopravce vydá dále dotyčným řidičům na žádost kopie stažených údajů z karty řidiče a jejich výtisky. Záznamové listy, výtisky a stažené údaje musí být předloženy nebo vydány na žádost pověřeného kontrolora.“ |
|
4) |
Článek 15 se mění takto:
|
Článek 27
Článek 2 nařízení (ES) č. 2135/98 se mění takto:
|
1) |
V odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
|
2) |
Odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění vydávání karet řidiče nejpozději do... (15) “ |
Článek 28
Zrušuje se nařízení (EHS) č. 3820/85.
Avšak čl. 5 odst. 1, 2 a 4 uvedeného nařízení se použijí do dnů stanovených v čl. 15 odst. 1 směrnice 2003/59/ES.
Článek 29
Toto nařízení vstupuje v platnost jeden rok po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie s výjimkou čl. 10 odst. 6, čl. 26 odst. 3 a 4 a článku 27, který vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení.
Použije se ode dne ... (16).
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V... dne
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 221, 17.9.2002, s.19.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 14.1.2003 (Úř. věst. C 38 E, 12.2.2004, s.152), společný postoj Rady ze dne 9.12.2004 (Úř. věst. C 63 E, 15.3.2005, s. 11) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13.4.2005.
(3) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 1. Nařízení ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4).
(4) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.
(5) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 432/2004 (Úř. věst. L 71, 10.3.2004, s. 3).
(6) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o základní kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro dopravu zboží nebo cestujících, která mění nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnici Rady 91/439/EHS a ruší směrnici Rady 76/914/EHS (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4). Směrnice ve znění směrnice Rady 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).
(8) Směrnice Rady 88/599/EHS ze dne 23. listopadu 1988 o jednotném postupu uplatňování nařízení (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy a nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě (Úř. věst. L 325, 29.11. 1988, s. 55).
(9) Úř. věst. L 74, 20.3.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.
(10) Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(11) Rozhodnutí Komise 93/173/EHS ze dne 22. února 1993, kterým se stanoví jednotný formulář zprávy uvedený v článku 16 nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 o harmonizaci určitých sociálních právních předpisů v silniční dopravě (Úř. věst. L 72, 25.3.1993, s. 33).
(12) Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(13) Úř. věst. L ...“
(14) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.“
(15) Dva měsíce po vstupu v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 ze dne... [o harmonizaci určitých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98].
(16) 3 měsíce po vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku.
P6_TA(2005)0123
Ekodesign energetických spotřebičů ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a kterou se mění směrnice Rady 92/42/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES (11414/1/2004 — C6-0246/2004 — 2003/0172(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (11414/1/2004 — C6-0246/2004) (1), |
|
— |
s ohledem na stanovisko v prvním čtení (2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0453) (3), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 62 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0057/2005); |
|
1. |
schvaluje pozměněný společný postoj; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 38 E, 15.2.2005, s. 45.
(2) Přijaté texty, 20.4.2004, P5_TA(2004)0302.
(3) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC2-COD(2003)0172
Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 13. dubna 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/.../ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rozdíly mezi právními a správními předpisy přijatými členskými státy vzhledem k požadavkům na ekodesign energetických spotřebičů mohou vytvářet překážky obchodu a narušovat hospodářskou soutěž ve Společenství, a mohou mít tedy přímý dopad na vytvoření a fungování vnitřního trhu. Harmonizace vnitrostátních právních předpisů je jediným prostředkem, který zabrání vytváření takových překážek obchodu a nekalé hospodářské soutěži. |
|
(2) |
Na energetické spotřebiče připadá velká část spotřeby přírodních zdrojů a energie ve Společenství. Mají rovněž řadu jiných významných dopadů na životní prostředí. U naprosté většiny kategorií výrobků, které jsou dostupné na trhu Společenství, je možné zaznamenat různou míru dopadu na životní prostředí, ačkoli mají podobnou funkci a výkon. V zájmu trvale udržitelného rozvoje by se mělo podporovat neustálé zlepšování celkového dopadu těchto výrobků na životní prostředí, zejména určením hlavních zdrojů negativních dopadů na životní prostředí a zamezením přenášení znečištění, pokud toto zlepšení nepředstavuje nepřiměřené náklady. |
|
(3) |
Ekodesign energetických spotřebičů je zásadním faktorem strategie Společenství pro integrovanou výrobkovou politiku. Jako preventivní přístup, který má optimalizovat vliv výrobků na životní prostředí při současném zachování jejich funkčních vlastností, poskytuje skutečně nové příležitosti pro výrobce, spotřebitele i pro společnost jako celek. |
|
(4) |
Zlepšení energetické účinnosti - přičemž jednou z dostupných možností je efektivnější konečná spotřeba elektrické energie - se považuje za významné přispění k dosažení cílů Společenství v oblasti emisí skleníkových plynů. Poptávka po elektrické energii je nejrychleji rostoucí kategorií konečné spotřeby energie a v příštích 20 až 30 letech se předpokládá její další růst, nebude-li uplatňována politika zabraňující tomuto trendu. Je možné významné snížení spotřeby energie, jak předpokládá Evropský program pro změnu klimatu oznámený Komisí. Změna klimatu je jednou z priorit Šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí, stanoveného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 (3). Úspora energie je nákladově nejefektivnějším způsobem ke zvýšení bezpečnosti zásobování a snížení závislosti na dovozech. Proto je nutné přijmout podstatná opatření na straně poptávky a stanovit cíle. |
|
(5) |
Je nutné učinit opatření během fáze designu energetických spotřebičů, jelikož se ukazuje, že znečištění způsobené během životního cyklu výrobku je určeno v této fázi a vzniká zde většina nákladů. |
|
(6) |
Je nutné stanovit soudržný rámec pro uplatňování ekodesignu Společenství na energetické spotřebiče, aby byl zajištěn volný pohyb výrobků, které těmto požadavkům vyhovují, a zlepšil se jejich celkový dopad na životní prostředí. Takovéto požadavky Společenství by měly respektovat zásady korektní hospodářské soutěže a mezinárodního obchodu. |
|
(7) |
Je nutné stanovit požadavky na ekodesign při zohlednění cílů a priorit Šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí, případně včetně příslušných cílů tématických strategií tohoto programu. |
|
(8) |
Záměrem této směrnice je dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí snížením potenciálního dopadu na životní prostředí energetických spotřebičů, což nakonec přinese prospěch spotřebitelům a jiným konečným uživatelům. Trvale udržitelný rozvoj také vyžaduje, aby byly řádně zváženy zdravotní, sociální a hospodářské důsledky plánovaných opatření. Zlepšení energetické účinnosti výrobků přispívá k bezpečnosti zásobování energií, což je základním předpokladem zdravé hospodářské činnosti a tím i trvale udržitelného rozvoje. |
|
(9) |
Členský stát, který považuje za nutné zachovat si vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů týkajících se ochrany životního prostředí, nebo zavést nové předpisy, opírající se o nové vědecké poznatky vztahující se k ochraně životního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě a který se objeví až po přijetí prováděcích opatření, to může učinit podle podmínek stanovených v čl. 95 odst. 4, 5 a 6 Smlouvy, který vyžaduje předběžné oznámení Komisi a schválení Komisí. |
|
(10) |
Aby se maximalizovaly environmentální přínosy vylepšeného designu, může být nezbytné informovat spotřebitele o ekologickém provedení a vlastnostech energetických spotřebičů a poradit jim jak výrobek používat způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí. |
|
(11) |
Přístup stanovený v Zelené knize o integrované výrobkové politice, který je významným inovativním prvkem Šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí, usiluje o snížení dopadu výrobků na životní prostředí během jejich celého životního cyklu. Zohledněním dopadu výrobku na životní prostředí během celého jeho životního cyklu již ve fázi designu může velmi usnadnit ochranu životního prostředí nákladově efektivním způsobem. Je nutná dostatečná flexibilita, aby bylo možno tento faktor začlenit do konstrukce výrobku při současném zohlednění technických, funkčních a hospodářských aspektů. |
|
(12) |
I když je žádoucí komplexní přístup k vlivu výrobků na životní prostředí, mělo by se až do přijetí pracovního plánu považovat za prioritní cíl v oblasti životního prostředí snížení emisí skleníkových plynů, a to zvýšenou energetickou účinností. |
|
(13) |
Může být nezbytné a odůvodněné stanovit zvláštní kvantifikované požadavky na ekodesign pro některé výrobky nebo jejich environmentální aspekty, aby bylo zajištěno, že jejich dopad na životní prostředí bude minimální. S ohledem na naléhavou potřebu přispět k dodržení závazků v rámci Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a aniž je dotčen integrovaný přístup, který tato směrnice prosazuje, měla by se upřednostnit opatření s vysokým potenciálem ke snížení emisí skleníkových plynů s nízkými náklady. Taková opatření mohou rovněž přispět k trvale udržitelnému využívání zdrojů a představují významný příspěvek k desetiletému rámci programů pro trvale udržitelnou výrobu a spotřebu, který byl dohodnut na světové schůzce na vrcholné úrovni o trvale udržitelném rozvoji v Johannesburgu v září 2002. |
|
(14) |
Energetická spotřeba energetických spotřebičů v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu by měla být obecně snížena na minimum nezbytné pro jejich řádné fungování. |
|
(15) |
Nejlepší výrobky nebo technologie, které jsou k dispozici na trhu včetně, mezinárodních trhů, by se měly brát jako referenční a úroveň požadavků na ekodesign by se měla stanovit na základě technických, hospodářských a ekologických analýz. Pružná metoda pro stanovení úrovně těchto požadavků usnadní rychlé zlepšení vlivu výrobků na životní prostředí. Při této analýze by měly být konzultovány dotčené strany a měly by na ní aktivně spolupracovat. Stanovení závazných opatření vyžaduje důkladné konzultace se stranami, jichž se týká. Během těchto konzultací se může ukázat, že je nutné tato opatření zavádět postupně, nebo že jsou nezbytná přechodná opatření. Stanovení prozatímních cílů zvyšuje předvídatelnost politiky, umožňuje přizpůsobit vývojový cyklus výrobku a usnadňuje dotčeným stranám dlouhodobé plánování. |
|
(16) |
Upřednostnit by se měly alternativní postupy jako samoregulace, kterou provádí výrobní odvětví, pokud lze cílů politiky dosáhnout pomocí těchto opatření pravděpodobně rychleji nebo méně nákladným způsobem než závaznými požadavky. Právní opatření mohou být nutná tam, kde tržní síly neusměrňují vývoj žádaným směrem nebo dostatečně rychle. |
|
(17) |
Samoregulace, včetně dobrovolných dohod nabízených ve formě jednostranných závazků výrobního odvětví, může vést k rychlému pokroku díky rychlému a nákladově efektivnímu provádění a umožňuje pružné a náležité přizpůsobení se technologickým možnostem a citlivosti trhu. |
|
(18) |
Pro vyhodnocení dobrovolných dohod nebo jiných samoregulačních opatření předložených jako alternativní možnost k prováděcím opatřením by měly být k dispozici informace alespoň o těchto otázkách: otevřená účasti, přidaná hodnot, reprezentativnost, kvantifikované a představené cíle, účast občanské společnosti, dohled a předkládání zpráv, nákladová efektivita provádění samoregulační iniciativy, udržitelnost. |
|
(19) |
Kapitola 6 „Sdělení Komise o environmentálních dohodách na úrovni Společenství v rámci akčního plánu pro zjednodušení a zlepšení regulačního prostředí“ může poskytnout užitečný návod při posuzování samoregulace výrobního odvětví v souvislosti s touto směrnicí. |
|
(20) |
Tato směrnice by měla podporovat také zavedení ekodesignu do malých a středních podniků a velmi malých firem. Toto zavedení by mohlo být usnadněno širokou dostupností informací souvisejících s udržitelností jejich výrobků a přístupem k těmto informacím. |
|
(21) |
Energetické spotřebiče, které splňují požadavky na ekodesign stanovené v prováděcích opatřeních k této směrnici, by měly nést označení „CE“ a obsahovat příslušné údaje, aby bylo možné jejich uvedení na vnitřní trh a byl umožněn jejich volný pohyb. Je nezbytné přísné vymáhání prováděcích opatření, aby byl snížen dopad regulovaných energetických spotřebičů na životní prostředí a zajištěna korektní hospodářská soutěž. |
|
(22) |
Při přípravě prováděcích opatření a svého pracovního plánu by měla Komise konzultovat zástupce členských států, jakož i příslušné dotčené strany, kterých se tato skupina výrobků týká, např. výrobní odvětví, včetně malých a středních podniků, řemeslníky, odborové organizace, velkoobchodníky, maloobchodníky, dovozce, skupiny zabývající se ochranou životního prostředí a organizace spotřebitelů. |
|
(23) |
Při přípravě prováděcích opatření by Komise měla řádně zohlednit stávající vnitrostátní právní předpisy v oblasti životního prostředí, zejména pak předpisy týkající se jedovatých látek, které by měly být podle názorů členských států zachovány, aniž by se snížila stávající a oprávněná úroveň ochrany v členských státech. |
|
(24) |
Měly by se zohlednit moduly a pravidla určená k použití ve směrnicích technické harmonizace stanovených v rozhodnutí Rady 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení shody CE (4). |
|
(25) |
Orgány dohledu by si měly vyměňovat informace o opatřeních, která jsou plánována v oblasti působnosti této směrnice, s cílem zlepšit dohled nad trhem. Při této spolupráci by měly být co nejvíce využity elektronické komunikační prostředky a příslušné programy Společenství. Měla by se usnadnit výměna informací o vlivu na životní prostředí během životního cyklu produktu a o dosažených úspěších designového řešení. Zásadním přínosem této směrnice je shromažďování a šíření poznatků získaných při snaze výrobců o ekodesign. |
|
(26) |
Příslušným subjektem je zpravidla veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt určený orgány veřejné moci, který dává nezbytné záruky nestrannosti a dostupnosti odborného posudku pro ověření výrobku z hlediska toho, jak vyhovuje příslušným prováděcím opatřením. |
|
(27) |
Vědomy si důležitosti toho, aby se předcházelo neshodě, členské státy by měly zajistit, aby byly k dispozici nezbytné prostředky pro účinný dohled nad trhem. |
|
(28) |
Ve vztahu k odbornému vzdělávání a informacím o ekodesignu pro malé a střední podniky, může být účelné zvážit doprovodné činnosti. |
|
(29) |
Je v zájmu fungování vnitřního trhu, aby byly k dispozici normy, které jsou harmonizovány na úrovni Společenství. Jakmile je zveřejněn odkaz na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie, lze předpokládat, že při jejím dodržení budou splněny odpovídající požadavky stanovené v prováděcích opatřeních přijatých na základě této směrnice, ačkoli by měly být povoleny i jiné způsoby prokazování shody. |
|
(30) |
Jedním z hlavních úkolů harmonizovaných norem je pomoci výrobcům uplatňovat prováděcí opatření přijatá podle této směrnice. Uvedené normy by mohly být zásadní pro stanovení měřicích a zkušebních metod. V případě obecných požadavků na ekodesign by mohly harmonizované normy významně přispět výrobcům, aby se na ně orientovali při určování ekologického profilu svého výrobku v souladu s požadavky použitelného prováděcího opatření. Tyto normy by měly jednoznačně uvádět vztah mezi jejich ustanoveními a stanovenými požadavky. Účelem harmonizovaných norem by nemělo být stanovení limitů pro environmentální aspekty. |
|
(31) |
Pro účely definic použitých v této směrnici je vhodné odkázat na příslušné mezinárodní normy jako ISO 14040. |
|
(32) |
Tato směrnice je v souladu se některými zásadami k provedení nového přístupu stanoveného v usnesení Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám (5) a odkazování na harmonizované evropské normy. V usnesení Rady ze dne 28. října 1999 o úloze normalizace v Evropě (6) se doporučuje, aby Komise přezkoumala, zda by se zásada nového přístupu neměla rozšířit na oblasti, na něž se dosud nevztahuje, jako způsob zlepšení a zjednodušení právních předpisů. |
|
(33) |
Tato směrnice doplňuje stávající nástroje Společenství, např. směrnici Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku (7), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky (8), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2422/2001 ze dne 6. listopadu 2001 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (9), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (10), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES ze dne 27. ledna 2003 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (11) a směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. července 1976 o omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (12). Vzájemné působení této směrnice a stávajících nástrojů Společenství by mělo přispět ke zvýšení jejich dopadu a ke stanovení souhrnných požadavků pro výrobce. |
|
(34) |
Jelikož směrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva (13), směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES ze dne 3. září 1996 o požadavcích na energetickou účinnost elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací, které jsou určeny pro domácnost (14), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/55/ES ze dne 18. září 2000 o požadavcích na energetickou účinnost předřadníků k zářivkám (15) již obsahují ustanovení k revizi požadavků na energetickou účinnost, měly by být začleněny do tohoto rámce. |
|
(35) |
Směrnice 92/42/EHS stanoví, že k hodnocení energetické účinnosti kotlů by se měl používat systém hvězdiček. Jelikož členské státy i výrobní odvětví souhlasí s tím, že tento systém hodnocení nepřinesl očekávané výsledky, měla by se směrnice 92/42/EHS změnit, aby se otevřela cesta pro účinnější systémy. |
|
(36) |
Požadavky stanovené ve směrnici Rady 78/170/EHS ze dne 13. února 1978 o účinnosti zdrojů tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v nových nebo stávajících neprůmyslových budovách a izolace rozvodu tepla a teplé užitkové vody v nových neprůmyslových budovách (16) byly nahrazeny ustanoveními směrnice 92/42/EHS, směrnice Rady 90/396/EHS ze dne 29. června 1990 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se spotřebičů plynných paliv (17) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (18). Směrnice 78/170/EHS by proto měla být zrušena. |
|
(37) |
Směrnice Rady 86/594/EHS ze dne 1. prosince 1986 o vzduchem přenášeném hluku vyzařovaném spotřebiči pro domácnost (19) stanoví podmínky, za nichž mohou členské státy vyžadovat zveřejňování informací o hluku vyzařovaném těmito spotřebiči, a definuje postup ke stanovení úrovně hluku. Za účelem harmonizace by se měly emise hluku zahrnout do integrovaného hodnocení vlivu výrobku na životní prostředí. Jelikož tato směrnice stanoví uvedený integrovaný přístup, měla by být směrnice 86/594/EHS zrušena. |
|
(38) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (20). |
|
(39) |
Členské státy by měly stanovit sankce, které budou uloženy v případě porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých podle této směrnice. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. |
|
(40) |
Mělo by se pamatovat na to, že v odstavci 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (21) se uvádí, že by Rada měla „podněcovat členské státy, aby pro vlastní účely a v zájmu Společenství vypracovaly tabulky, které budou pokud možno obsahovat srovnání mezi směrnicemi a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejňovaly“. |
|
(41) |
Jelikož cíle navrhovaného opatření, totiž zajištění fungování vnitřního trhu stanovením přiměřených ekologických požadavků pro výrobky, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jeho rozsahu a účinků, jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tato směrnice stanoví rámec pro určení požadavků Společenství na ekodesign energetických spotřebičů s cílem zajistit volný pohyb těchto výrobků na vnitřním trhu.
2. Tato směrnice se týká stanovení požadavků, jež musí splnit energetické spotřebiče, na něž se vztahují prováděcí opatření, aby mohly být uvedeny na trh nebo do provozu. Přispívá k trvale udržitelnému rozvoji zvýšením energetické účinnosti a úrovně ochrany životního prostředí, přičemž současně zvyšuje bezpečnost zásobování elektrickou energií.
3. Tato směrnice se nevztahuje na dopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží.
4. Tato směrnice a prováděcí opatření přijatá podle ní se netýkají právních předpisů Společenství v oblasti nakládání s odpadem a právních předpisů Společenství o chemikáliích, včetně právních předpisů Společenství o fluorovaných skleníkových plynech.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
|
1) |
„energetickým spotřebičem“ výrobek, který je po uvedení na trh nebo do provozu závislý na energetickém vstupu (elektrická energie, fosilní paliva nebo obnovitelné zdroje energie), aby mohl fungovat v souladu se svým účelem, nebo výrobek určený k výrobě, přenosu nebo měření takovéto energie, včetně částí závislých na energetickém vstupu, které jsou určeny k zabudování do energetického spotřebiče, na nějž se vztahuje tato směrnice, a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, přičemž u nich lze posoudit vliv na životní prostředí samostatně; |
|
2) |
„konstrukčními částmi a podsestavami“ části určené k zabudování do energetického spotřebiče, jež nejsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele nebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně; |
|
3) |
„prováděcími opatřeními“ opatření přijatá podle této směrnice, která stanoví požadavky na ekodesign pro definované energetické spotřebiče nebo na jejich environmentální aspekty; |
|
4) |
„uvedením na trh“ první zpřístupnění energetického spotřebiče na trh Společenství za účelem jeho distribuce nebo používání ve Společenství, za úplatu, nebo zdarma, a bez ohledu na způsob prodeje; |
|
5) |
„uvedením do provozu“ první použití energetického spotřebiče za zamýšleným účelem konečným uživatelem ve Společenství; |
|
6) |
„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba vyrábějící energetický spotřebič, na nějž se vztahuje tato směrnice, a která odpovídá za shodu výrobku s touto směrnicí s ohledem na jeho uvádění na trh nebo do provozu, a to pod vlastním jménem nebo obchodním označením výrobce, nebo pro jeho vlastní použití. Neexistuje-li výrobce ve smyslu první věty nebo dovozce ve smyslu bodu 8 , považuje se za výrobce fyzická nebo právnická osoba, která uvádí na trh nebo do provozu energetické spotřebiče, na něž se vztahuje tato směrnice; |
|
7) |
„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která obdržela od výrobce písemné pověření k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo částečně povinnosti a formality spojené s touto směrnicí; |
|
8) |
„dovozcem“ fyzická nebo právnická usazená ve Společenství, která v rámci své obchodní činnosti uvádí na trh Společenství výrobek ze třetí země; |
|
9) |
„materiály“ veškeré materiály používané během životního cyklu energetického spotřebiče; |
|
10) |
„design výrobku“ souhrn postupů, které převádějí právní, technické, bezpečnostní, funkční, tržní nebo jiné požadavky, které má energetický spotřebič splňovat, do technické specifikace energetického spotřebiče; |
|
11) |
„environmentálním aspektem“ prvek nebo funkce energetického spotřebiče, které mohou mít vliv na životní prostředí během životního cyklu tohoto spotřebiče; |
|
12) |
„dopadem na životní prostředí“ změna životního prostředí vyplývající zcela nebo částečně z energetického spotřebiče během jeho životního cyklu; |
|
13) |
„životním cyklem“ následné a vzájemně propojené fáze života energetického spotřebiče od zpracování surovin po jeho konečné odstranění; |
|
14) |
„opětovným použitím“ jakýkoli způsob, kterým je energetický spotřebič nebo jeho konstrukční části po skončení prvního používání použity k témuž účelu, pro který byly určeny, včetně dalšího použití energetického spotřebiče, který byl vrácen do sběrného místa, distributorovi, k recyklaci nebo výrobci, a rovněž opětovné použití energetického spotřebiče po renovaci; |
|
15) |
„recyklací“ přepracování odpadních materiálů ve výrobním procesu pro původní nebo pro jiné účely, ale s vyloučením energetického využití; |
|
16) |
„energetickým využitím“ se rozumí použití spalitelných odpadů jako prostředku pro výrobu energie přímým spalováním spolu s jiným odpadem nebo bez něj, ale s využitím tepla; |
|
17) |
„využitím“ jakýkoli z použitelných postupů uvedených v příloze II B směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (22); |
|
18) |
„odpadem“ jakákoli látka nebo předmět podle kategorií uvedených v příloze I směrnice 75/442/EHS, které držitel odstraňuje, nebo chce či musí odstranit; |
|
19) |
„nebezpečným odpadem“ odpad uvedený v čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech (23); |
|
20) |
„ekologickým profilem“ popis vstupů a výstupů energetického spotřebiče (např. materiál, emise a odpad) spojených s tímto energetickým spotřebičem během jeho životního cyklu významných z hlediska jeho dopadu na životní prostředí a vyjádřených v měřitelných fyzikálních veličinách v souladu s prováděcími opatřeními použitelnými na tento energetický spotřebič; |
|
21) |
„vlivem na životní prostředí“ u energetického spotřebiče výsledky řízení výrobce, pokud jde o environmentální aspekty energetického spotřebiče uvedené v jeho technické dokumentaci; |
|
22) |
„zlepšením vlivu na životní prostředí“ proces zlepšování vlivu energetického spotřebiče na životní prostředí po několik následných generací výrobků, přičemž zlepšení nemusí nastat u všech environmentálních aspektů výrobků zároveň; |
|
23) |
„ekodesignem“ začlenění environmentálních aspektů do konstrukce výrobku s cílem zlepšit vliv energetického spotřebiče na životní prostředí během celého životního cyklu; |
|
24) |
„požadavkem na ekodesign“ požadavek na energetický spotřebič, nebo na jeho design, který má zlepšit vliv tohoto výrobku na životní prostředí, nebo požadavek na poskytování informací o environmentálních aspektech energetického spotřebiče; |
|
25) |
„obecným požadavkem na ekodesign“ požadavek na ekodesign založený na ekologickém profilu energetického spotřebiče jako celku bez stanovených mezních hodnot pro určité environmentální aspekty; |
|
26) |
„zvláštním požadavkem na ekodesign“ kvantifikovaný a měřitelný požadavek na ekodesign týkající se konkrétního environmentálního aspektu energetického spotřebiče, např. spotřeba energie při užívání vypočtená pro danou jednotku výstupního výkonu; |
|
27) |
„harmonizovanou normou“ technická specifikace přijatá uznaným orgánem pro normalizaci v rámci pověření Komise v souladu s postupy stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (24) za účelem určení evropského požadavku, jejíž dodržování není závazné. |
Článek 3
Uvedení na trh nebo do provozu
1. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby energetické spotřebiče na něž se vztahují prováděcí opatření, mohly být uváděny na trh nebo do provozu pouze tehdy, vyhovují-li těmto opatřením a mají-li označení CE v souladu s článkem 5.
2. Členské státy určí orgány odpovědné za dohled nad trhem. Zajistí, aby tyto orgány měly potřebné pravomoci k přijetí vhodných opatření, která jsou jim uložena podle této směrnice, a aby tyto pravomoci využívaly. Členské státy určují úkoly, pravomoci a organizační opatření pro příslušné orgány, které jsou oprávněny:
|
i) |
organizovat odpovídající kontroly shody energetického spotřebiče v přiměřeném rozsahu a přinutit podle článku 7 výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce, aby stáhl z trhu nevyhovující energetické spotřebiče, |
|
ii) |
vyžádat si od dotčených stran veškeré potřebné informace, jak je stanoveno v prováděcích opatřeních, |
|
iii) |
odebírat vzorky výrobků a provádět u nich kontroly shody. |
3. Členské státy pravidelně informují Komisi o výsledcích dohledu nad trhem a Komise případně takovéto informace předá ostatním členským státům.
4. Členské státy zajistí, aby spotřebitelé a jiné dotčené strany měli příležitost předat příslušným orgánům připomínky týkající se shody výrobků.
Článek 4
Povinnosti dovozce
Není-li výrobce usazen ve Společenství a v případě, že neexistuje zplnomocněný zástupce, má povinnost:
|
— |
zajistit, že energetický spotřebič uvedený na trh nebo do provozu je v souladu s touto směrnicí a příslušnými prováděcími opatřeními, |
|
— |
mít k dispozici prohlášení o shodě a technickou dokumentaci dovozce. |
Článek 5
Označování a prohlášení o shodě
1. Před uvedením energetického spotřebiče, na nějž se vztahují prováděcí opatření, na trh nebo do provozu, bude připojeno označení shody CE a vydáno prohlášení o shodě, čímž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistí a prohlásí, že tento energetický spotřebič splňuje všechna příslušná ustanovení příslušného prováděcího opatření.
2. Označení shody se skládá z písmen „CE“, jak je uvedeno v příloze III.
3. Prohlášení o shodě obsahuje prvky uvedené v příloze VI a odkazuje na odpovídající prováděcí opatření.
4. Je zakázáno připojování k energetickému spotřebiči jakéhokoli jiného označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl, pokud jde o význam a tvar označení CE.
5. Členské státy mohou požadovat, aby informace, které mají být poskytnuty podle přílohy I části 2, byly uvedeny v jejich úředním jazyku (jazycích) v okamžiku, kdy se energetický spotřebič dostane ke konečnému uživateli.
Členské státy také povolí poskytnutí těchto údajů v jednom nebo více jiných úředních jazycích Společenství.
Při použití prvního pododstavce členské státy zohlední zejména:
|
a) |
zda lze údaje poskytnout pomocí harmonizovaných symbolů nebo uznávaných kódů či jiným způsobem; |
|
b) |
typ předpokládaného uživatele energetického spotřebiče a povahu informací, které mají být poskytnuty. |
Článek 6
Volný pohyb
1. Členské státy na svém území nezakáží, neomezí nebo neztíží uvádění na trh nebo do provozu energetického spotřebiče, který vyhovuje všem příslušným ustanovením použitelného prováděcího opatření a který má v souladu s článkem 5 označení CE, z důvodu požadavků na ekodesign týkajících se parametrů ekodesignu uvedených v příloze I části 1, na něž se vztahuje použitelné prováděcí opatření.
2. Členské státy na svém území nezakáží, neomezí nebo neztíží uvádění na trh nebo do provozu energetického spotřebiče, který má označení CE v souladu s článkem 5, z důvodu požadavků na ekodesign týkajících se parametrů ekodesignu uvedených v části 1 přílohy I, u kterých použitelné prováděcí nařízení stanoví, že není nutný žádný požadavek na ekodesign.
3. Členské státy nesmějí bránit tomu, aby byly například na veletrzích, výstavách a při ukázkách vystaveny energetické spotřebiče, které nevyhovují ustanovením použitelného prováděcího opatření, za předpokladu, že jsou opatřeny viditelným označením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu, dokud u nich nebude dosaženo shody.
Článek 7
Ochranná doložka
1. Zjistí-li členský stát, že energetický spotřebič, který má označení CE uvedené v článku 5 a který se používá v souladu se zamýšleným použitím, nevyhovuje všem příslušným ustanovením použitelného prováděcího opatření, je výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce povinen zajistit, aby tento energetický spotřebič vyhovoval ustanovením použitelného prováděcího opatření nebo označení CE a aby bylo ukončeno porušování podmínek stanovených dotyčným členským státem.
Existují-li dostatečné důkazy o tom, že energetický spotřebič nemusí vykazovat shodu, přijme členský stát nezbytná opatření, která v závislosti na závažnosti neshody mohou obsahovat až zákaz uvedení energetického spotřebiče na trh do doby, než bude zajištěna shoda.
Trvá-li neshoda i nadále, členský stát omezí nebo zakáže uvádění dotyčného energetického spotřebiče na trh nebo do provozu nebo zajistí jeho stažení z trhu.
V případech zákazu nebo stažení z trhu bude neprodleně informována Komise a ostatní členské státy.
2. V rozhodnutí členského státu podle této směrnice, kterým se omezí nebo zakáže uvádění energetického spotřebiče na trh nebo do provozu, budou uvedeny důvody, na nichž se toto rozhodnutí zakládá.
Toto rozhodnutí bude neprodleně oznámeno dotčené straně, která bude zároveň informována o opravných prostředcích, které má k dispozici podle právních předpisů platných v dotyčném členském státě, a o lhůtách pro podání těchto opravných prostředků.
3. Členský stát neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy o rozhodnutí přijatém podle odstavce 1, přičemž uvede důvody tohoto rozhodnutí a zejména, zda je neshoda způsobena:
|
a) |
nesplněním požadavků použitelného prováděcího opatření; |
|
b) |
nesprávným použitím harmonizovaných norem uvedených v čl. 10 odst. 2; |
|
c) |
nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v čl. 10 odst. 2. |
4. Komise neprodleně zahájí konzultace s dotčenými stranami a může si vyžádat technickou konzultaci u nezávislých externích odborníků.
Po těchto konzultacích Komise neprodleně informuje o svých stanoviscích členský stát, který přijal rozhodnutí, a rovněž ostatní členské státy.
Má-li Komise za to, že rozhodnutí je neodůvodněné, neprodleně o tom informuje členské státy.
5. Je-li rozhodnutí uvedené v odstavci 1 založeno na nedostatku v harmonizované normě, zahájí Komise neprodleně postup stanovený v čl. 10 odst. 2, 3 a 4. Současně Komise uvědomí výbor uvedený v čl. 19 odst. 1.
6. Členské státy a Komise přijmou v odůvodněných případech opatření nezbytná k zajištění důvěrnosti údajů poskytnutých během tohoto postupu.
7. Rozhodnutí, která členské státy přijmou podle tohoto článku, se zveřejní transparentním způsobem.
8. Stanovisko Komise k těmto rozhodnutím bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 8
Posuzování shody
1. Před uvedením energetického spotřebiče, na nějž se vztahují prováděcí opatření, na trh nebo do provozu zajistí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, aby bylo provedeno posouzení shody tohoto energetického spotřebiče se všemi příslušnými požadavky použitelného prováděcího opatření.
2. Postupy posuzování shody jsou určeny v prováděcích opatřeních a ponechávají výrobcům na výběr mezi interní kontrolou designu stanovenou v příloze IV a systémem řízení stanoveným v příloze V. V řádně odůvodněných případech se pro postup posouzení shody zvolí jeden z příslušných modulů popsaných v rozhodnutí 93/465/EHS přiměřených riziku vyplývajícího z výrobku.
Má-li členský stát vážné informace o pravděpodobné neshodě energetického spotřebiče, co nejdříve zveřejní odůvodněné vyhodnocení shody energetického spotřebiče, které může provést příslušný orgán, aby byl v případě potřeby poskytnut čas na opravná opatření.
Navrhla-li energetický spotřebič, na nějž se vztahují prováděcí opatření, organizace, která je registrována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (25), a je-li v této registraci zahrnuta projekční činnost, má se za to, že systém řízení této organizace splňuje požadavky přílohy V této směrnice.
Navrhla-li energetický spotřebič, na nějž se vztahují prováděcí opatření, organizace, která má systém řízení, který zahrnuje projekční činnost a který se provádí podle harmonizovaných norem, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že systém řízení splňuje příslušné požadavky přílohy V.
3. Po uvedení energetického spotřebiče, na nějž se vztahují prováděcí opatření, na trh nebo do provozu, uchovává výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení shody a vydaných prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního uvedeného energetického spotřebiče, aby byly dostupné pro kontrolu členských států.
Příslušné dokumenty budou předloženy do 10 dnů po obdržení žádosti příslušného orgánu členského státu.
4. Dokumenty týkající se posouzení shody a prohlášení o shodě uvedené v článku 5 budou vyhotoveny v jednom z úředních jazyků Společenství.
Článek 9
Předpoklad shody
1. Členské státy mají za to, že energetický spotřebič, který má označení CE podle článku 5, odpovídá příslušným ustanovením použitelného prováděcího ustanovení.
2. Členské státy mají za to, že energetický spotřebič, který byl vyroben podle harmonizovaných norem, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, splňuje všechny příslušné požadavky použitelného prováděcího opatření, na něž se tyto normy vztahují.
3. U energetických spotřebičů, kterým byla udělena ekoznačka Společenství podle nařízení (ES) č. 1980/2000, se má za to, že splňují požadavky použitelného prováděcího opatření na ekodesign, splňuje-li tyto požadavky ekoznačka.
4. Za účelem předpokladu shody v souvislosti s touto směrnicí může Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2 rozhodnout, že jiné ekoznačky splňují podmínky ekoznačky Společenství podle nařízení (ES) č. 1980/2000. U energetických spotřebičů, kterým byly uděleny uvedené jiné ekoznačky, se má za to, že splňují požadavky použitelného prováděcího opatření na ekodesign, splňuje-li tyto požadavky zmíněná ekoznačka.
Článek 10
Harmonizované normy
1. Členské státy v možném rozsahu zajistí, aby byla přijata odpovídající opatření, která umožní, aby byl proces přípravy a monitorování harmonizovaných norem na vnitrostátní úrovni konzultován s dotčenými stranami.
2. Má-li členský stát nebo Komise za to, že harmonizované normy, u nichž se předpokládá, že jejich použití splňuje zvláštní ustanovení použitelného prováděcího opatření, těmto ustanovením zcela nevyhovují, informuje dotčený členský stát nebo Komise s uvedením důvodů stálý výbor zřízený podle článku 5 směrnice 98/34/ES. Výbor neprodleně zaujme stanovisko.
3. Na základě stanoviska výboru Komise rozhodne, zda se odkazy na dotčené harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie zveřejní, nezveřejní, zveřejní s výhradou, zachovají nebo zruší.
4. Komise informuje dotčený evropský orgán pro normalizaci a případně udělí nové pověření k revizi dotyčných harmonizovaných norem.
Článek 11
Požadavky na konstrukční části a podsestavy
V prováděcích opatřeních se může vyžadovat, aby výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci, kteří uvádějí konstrukční části a podsestavy na trh nebo do provozu, poskytli výrobci energetického spotřebiče, na nějž se vztahují prováděcí opatření, pro tyto konstrukční části a podsestavy příslušné údaje o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů.
Článek 12
Správní spolupráce a výměna informací
1. Členské státy zajistí, aby byla přijata odpovídající opatření k podněcování orgánů odpovědných za provádění této směrnice, aby vzájemně spolupracovaly a poskytovaly sobě navzájem i Komisi informace, s cílem podílet se na působení této směrnice, zejména podílet se na provádění článku 7.
Při správní spolupráci a výměně informací se co nejvíce využijí elektronické komunikační prostředky, přičemž je možná podpora z příslušných programů Společenství.
Členské státy informují Komisi o orgánech odpovědných za použití této směrnice.
2. O přesné povaze a struktuře výměny informací mezi Komisí a členskými státy se rozhodne v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2.
3. Komise přijme vhodná opatření, aby podporovala spolupráci mezi členskými státy uvedenou v tomto článku a k této spolupráci přispěla.
Článek 13
Malé a střední podniky
1. V souvislosti s programy, kterých mohou využívat malé a střední podniky a velmi malé podniky, Komise přihlédne k podnětům, které pomáhají malým a středním podnikům a velmi malým podnikům zohlednit při designu výrobků také environmentální aspekty, včetně energické účinnosti.
2. Členské státy zajistí, aby se malým a středním podnikům a velmi malým podnikům dostalo pobídek, zejména prostřednictvím zvyšené podpory kontaktních sítí a struktur, k tomu, aby již při designu výrobku přijaly přístup přijatelný z hlediska životního prostředí a aby se přizpůsobovaly budoucím evropským právním předpisům.
Článek 14
Informování spotřebitele
Výrobci v souladu s příslušným prováděcím opatřením a formou, kterou uznají za vhodnou, zajistí, aby spotřebitelé energetických spotřebičů měli k dispozici:
|
— |
nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému užívání výrobku, |
|
— |
ekologický profil výrobku a výhody ekodesignu, vyžaduje-li to prováděcí opatření. |
Článek 15
Prováděcí opatření
1. Pokud energetický spotřebič splňuje kritéria uvedená v odstavci 2, musí se na něj vztahovat prováděcí nebo samoregulační opatření podle odst. 3 písm. b). Při přijímání prováděcích opatření jedná Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2.
2. Kritéria uvedená v odstavci 1:
|
a) |
energetické spotřebiče musí mít podle posledních dostupných údajů významný objem prodejů, orientačně více než 200 000 jednotek ve Společenství za rok; |
|
b) |
energetický spotřebič musí mít vzhledem k množství uvedenému na trh nebo do provozu významný dopad na životní prostředí v rámci Společenství, jak je stanoveno ve strategických prioritách Společenství v rozhodnutí č. 1600/2002/ES; |
|
c) |
energetický spotřebič musí mít významný potenciál ke zlepšení dopadu na životní prostředí bez nepřiměřeně vysokých nákladů, s přihlédnutím zejména k:
|
3. Při přípravě návrhu prováděcího opatření zohlední Komise názory výboru uvedeného v čl. 19 odst. 1 a dále vezme v úvahu:
|
a) |
priority Společenství v oblasti životního prostředí stanovené v rozhodnutí č. 1600/2002/ES nebo v Evropském programu pro změnu klimatu (ECCP); |
|
b) |
příslušné právní předpisy Společenství a samoregulaci, např. dobrovolné dohody, u nichž lze na základě hodnocení podle článku 17 předpokládat, že povedou ke splnění politických cílů rychleji nebo při nižších nákladech než závazné podmínky. |
4. Při vypracování návrhu prováděcího opatření Komise:
|
a) |
zváží životní cyklus energetického spotřebiče a veškeré významné environmentální aspekty, mimo jiné energetickou účinnost. Hloubka analýzy environmentálních aspektů a možností jejich zlepšování musí být přiměřená jejich významu. Přijetí požadavků na ekodesign, pokud jde o významné environmentální aspekty určitého energetického spotřebiče, nesmí být neúměrně zdržováno z důvodu nejistoty ohledně jiných aspektů; |
|
b) |
provede posouzení dopadu energetického spotřebiče na životní prostředí, spotřebitele a výrobce, včetně malých a středních podniků, s ohledem na konkurenceschopnost, včetně trhů mimo Společenství, inovaci, přístup na trh a náklady a výnosy; |
|
c) |
zohlední stávající vnitrostátní právní předpisy v oblasti životního prostředí, které členské státy považují za relevantní; |
|
d) |
provede odpovídající konzultace se zástupci zúčastněných stran; |
|
e) |
vypracuje odůvodnění návrhu prováděcího opatření na základě posouzení uvedeného v písmenu b); |
|
f) |
stanoví lhůtu pro provedení, případná postupná nebo přechodná opatření nebo období, přičemž zohlední zejména možný dopad na malé a střední podniky nebo na zvláštní skupiny výrobků vyráběných hlavně malými a středními podniky. |
5. Prováděcí opatření musí splňovat všechna tato kritéria:
|
a) |
z hlediska uživatele neexistuje žádný významný negativní dopad na funkčnost výrobku; |
|
b) |
není nepříznivě ovlivněno zdraví, bezpečnost a životní prostředí; |
|
c) |
neexistuje významný negativní dopad na spotřebitele, zejména co se týče cenové dostupnosti a nákladů během životního cyklu výrobku; |
|
d) |
neexistuje závažný negativní dopad na konkurenceschopnost průmyslu ; |
|
e) |
určení požadavku na ekodesign v zásadě nevede k tomu, že výrobci musí převzít určitou chráněnou technologii; |
|
f) |
nepředstavují pro výrobce nadměrné administrativní zatížení. |
6. Prováděcí opatření stanoví požadavky na ekodesign v souladu s přílohou I nebo přílohou II.
Pro vybrané environmentální aspekty s podstatným dopadem na životní prostředí budou zavedeny zvláštní požadavky na ekodesign.
Prováděcí opatření mohou rovněž stanovit, že pro určité zvláštní parametry ekodesignu uvedené v části 1 přílohy I není nutný žádný požadavek na ekodesign.
7. Požadavky jsou formulovány tak, aby orgány dohledu nad trhem mohly ověřit shodu energetického spotřebiče s požadavky prováděcího opatření. Prováděcí opatření stanoví, zda ověření shody lze dosáhnout přímo na energetickém spotřebiči nebo na základě technické dokumentace.
8. Prováděcí opatření obsahují prvky uvedené v příloze VII.
9. Příslušné studie a analýzy, které Komise použila při vypracování prováděcích opatření, by měly být zveřejněny, přičemž je třeba dbát zvláště na to, aby k nim měly malé a střední podniky, které o ně projeví zájem, snadný přístup a mohly je snadno využívat.
10. Prováděcí opatření, které stanoví požadavky na ekodesign, bude případně doprovázeno pokyny, které Komise přijme v souladu s čl. 19 odst. 2, aby byla zajištěna vyváženost různých environmentálních aspektů ; tyto pokyny se budou týkat zvláštních vlastností malých a středních podniků, které působí v odvětví, na které se vztahuje prováděcí opatření. V zájmu usnadnění provádění opatření ze strany malých a středních podniků může Komise popřípadě podle čl. 13 odst. 1 vypracovat další zvláštní materiály.
Článek 16
Pracovní plán
1. V souladu s kritérii stanovenými v článku 15 a po konzultaci s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 Komise vypracuje pracovní plán, který bude zveřejněn, nejpozději do... (26).
Pracovní plán sestaví pro následující tři roky orientační seznam skupin výrobků, které budou považovány za prioritní pro přijetí prováděcích opatření.
Pracovní plán je pravidelně Komisí přezkoumáván po konzultaci s konzultačním fórem.
2. V přechodném období, během kterého se vypracuje první pracovní plán uvedený v odstavci 1, však Komise ve vhodných případech v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2, podle kritérií stanovených v článku 15 a po konzultaci s konzultačním fórem předem zavede:
|
— |
prováděcí opatření nejdříve pro ty výrobky, které byly v ECCP stanoveny jako výrobky s vysokým potenciálem pro nákladově efektivní snížení emisí skleníkových plynů, což jsou například topná zařízení a zařízení pro ohřev vody, systémy elektrického pohonu, osvětlení v domácnostech a terciárním sektoru, domácí spotřebiče, kancelářská technika v domácnostech a terciárním sektoru, spotřební elektronika a tzv. systémy HVAC (vytápěná ventilační klimatizace), |
|
— |
samostatné prováděcí opatření, jehož cílem je snížit ztráty v pohotovostním režimu u určité skupiny spotřebičů. |
Článek 17
Samoregulace
Dobrovolné dohody nebo jiná samoregulační opatření předložená jako alternativy k prováděcím opatřením v souvislosti s touto směrnicí musí být hodnoceny alespoň na základě přílohy VIII.
Článek 18
Konzultační fórum
Komise zajistí, že při výkonu svých činností zaručí pro každé prováděcí opatření vyváženou účast zástupců členských států a všech dotčených stran, kterých se tento výrobek nebo skupina výrobků týká, jako jsou výrobní odvětví, včetně malých a středních podniků a řemeslníků, odborové organizace, velkoobchodníci, maloobchodníci, dovozci, skupiny zabývající se ochranou životního prostředí a organizace spotřebitelů. Tyto strany přispívají zejména k přípravám a přezkoumávání prováděcích opatření, posuzování účinnosti zavedených mechanismů dohledu nad trhem a k hodnocení dobrovolných dohod a jiných samoregulačních opatření. Tyto strany se budou setkávat na konzultačním fóru. Jednací řád fóra stanoví Komise.
Článek 19
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 20
Sankce
Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých podle této směrnice. Sankce budou účinné, přiměřené a odrazující, přičemž bude brán ohled na rozsah neshody a počet exemplářů výrobku, který nesplňuje stanovené podmínky, uvedených na trh Společenství.
Článek 21
Změny
1. Směrnice 92/42/EHS se mění takto:
|
1) |
Článek 6 se zrušuje. |
|
2) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 10a Tato směrnice je prováděcím opatřením ve smyslu článku 15 směrnice xx/xx (27) s ohledem na energetickou účinnost během používání podle zmíněné směrnice, a lze ji změnit nebo zrušit v souladu s čl. 19 odst. 2 směrnice xx/xx (27). |
|
3) |
Příloha I oddíl 2 se zrušuje. |
|
4) |
Příloha II se zrušuje. |
2. Směrnice 96/57/ES se mění takto:
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 9a
Tato směrnice je prováděcím opatřením ve smyslu článku 15 směrnice xx/xx (28) s ohledem na energetickou účinnost během používání podle zmíněné směrnice, a lze ji pozměnit nebo zrušit v souladu s čl. 19 odst. 2 směrnice xx/xx (28).
3. Směrnice 2000/55/ES se mění takto:
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 9a
Tato směrnice je prováděcím opatřením ve smyslu článku 15 směrnice xx/xx (29) s ohledem na energetickou účinnost během používání podle zmíněné směrnice, a lze ji pozměnit nebo zrušit v souladu s čl. 19 odst. 2 směrnice xx/xx (29).
Článek 22
Zrušení
Směrnice 78/170/EHS a 86/594/EHS se zrušují. Členské státy mohou i nadále používat stávající vnitrostátní opatření přijatá podle směrnice 86/594/EHS, dokud nejsou pro dotyčné výrobky přijata prováděcí opatření podle této směrnice.
Článek 23
Přezkum
Nejpozději do... (30) Komise přezkoumá účinnost této směrnice a jejích prováděcích opatření, práh pro prováděcí opatření, mechanismy dohledu nad trhem a případně samoregulaci po konzultaci s konzultačním fórem uvedeným v článku 18 a případně navrhne Evropskému parlamentu a Radě úpravu směrnice.
Článek 24
Důvěrnost
Požadavky na poskytování informací výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem uvedené v článku 11 a příloze I části 2 musí být přiměřené a musí zohlednit oprávněný požadavek na důvěrnost obchodně citlivých informací.
Článek 25
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do... (31)
Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 26
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 27
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V... dne...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 25.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2004 (Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 319), společný postoj Rady ze dne 29. listopadu 2004 (Úř. věst. C 38 E, 15.2.2005, s. 45) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. dubna 2005.
(3) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 23.
(5) Úř. věst. C 136, 4.6.1985, s. 1.
(6) Úř. věst. C 141, 19.5.2000, s. 1.
(7) Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(8) Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 1.
(9) Úř. věst. L 332, 15.12.2001, s. 1.
(10) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2003/108/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 106).
(11) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 19.
(12) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 201. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/98/ES (Úř. věst. L 305, 1.10.2004, s. 63).
(13) Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50).
(14) Úř. věst. L 236, 18.9.1996, s. 36.
(15) Úř. věst. L 279, 1.11.2000, s. 33.
(16) Úř. věst. L 52, 23.2.1978, s. 32. Směrnice ve znění směrnice 82/885/EHS (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 19).
(17) Úř. věst. L 196, 26.7.1990, s. 15. Směrnice ve znění směrnice 93/68/EHS (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 1).
(18) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.
(19) Úř. věst. L 344, 6.12.1986, s. 24. Směrnice ve znění nařízení Rady (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).
(20) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(21) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(22) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.
(23) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice ve znění směrnice 94/31/ES (Úř. věst. L 168, 2.7.1994, s. 28).
(24) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(25) Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1.
(26) Dva roky po přijetí této směrnice.
(27) Úř. věst. L...“
(28) Úř. věst. L...“
(29) Úř. věst. L...“
(30) Pět let po přijetí této směrnice.
(31) 24 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
PŘÍLOHA I
ZPŮSOB URČENÍ OBECNÝCH POŽADAVKŮ NA EKODESIGN
(uvedený v článku 15)
Obecné požadavky na ekodesign jsou zaměřeny na zlepšení vlivu energetického spotřebiče na životní prostředí a orientují se na významné environmentální aspekty výrobku bez stanovení mezních hodnot. Metody uvedené v této příloze se použijí v případech, kdy není vhodné stanovit mezní hodnoty pro posuzovanou skupinu výrobků. Komise při vypracování návrhu prováděcího opatření, který bude předložen výboru uvedenému v článku 19, určí významné environmentální aspekty, které budou v prováděcím opatření uvedeny.
Při vypracování prováděcích opatření, která stanoví obecné požadavky na ekodesign podle článku 15, Komise určí pro daný energetický spotřebič, na nějž se vztahuje prováděcí opatření, odpovídající parametry ekodesignu podle části 1, požadavky na poskytování informací podle části 2 a požadavky na výrobce podle části 3.
Část 1. Požadavky na ekodesign energetických spotřebičů
1.1 Týkají-li se designu výrobku, stanoví se významné environmentální aspekty s ohledem na tyto fáze životního cyklu výrobku:
|
a) |
výběr a použití surovin; |
|
b) |
výroba; |
|
c) |
balení, doprava a distribuce; |
|
d) |
instalace a údržba; |
|
e) |
používání; |
|
f) |
konec životnosti, čímž se míní stadium energetického spotřebiče na konci jeho prvního použití až do jeho konečného odstranění. |
1.2 U každé fáze se posuzují tyto environmentální aspekty, jsou-li relevantní:
|
a) |
předpokládaná spotřeba materiálu, energie a jiných zdrojů, např. vody; |
|
b) |
předpokládané emise do ovzduší, vod nebo půdy; |
|
c) |
předpokládané znečištění životního prostředí fyzikálními vlivy jako hluk, vibrace, záření, elektromagnetická pole; |
|
d) |
předpokládané množství vyprodukovaného odpadního materiálu; |
|
e) |
možnost opětovného použití, recyklace a využití materiálu nebo energie při zohlednění směrnice 2002/96/EC. |
1.3 K vyhodnocení potenciálu ke zlepšení environmentálních aspektů, které jsou uvedeny v předchozím odstavci, se použijí níže uvedené parametry, případně doplněné dalšími kritérii:
|
a) |
hmotnost a objem výrobku; |
|
b) |
použití materiálů pocházejících z recyklace; |
|
c) |
spotřeba energie, vody a jiných zdrojů během životního cyklu; |
|
d) |
použití látek, které byly podle směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (1) klasifikovány jako nebezpečné pro zdraví nebo životní prostředí, a při zohlednění právních předpisů o uvádění zvláštních látek na trh a jejich používání, např. směrnic 76/769/EHS nebo 2002/95/ES; |
|
e) |
množství a druh spotřebních materiálů potřebných k řádnému používání a údržbě; |
|
f) |
ukazatele možnosti opětovného použití a recyklace: počet použitých materiálů a konstrukčních částí, použití normalizovaných dílů, doba potřebná pro demontáž, složitost nástrojů potřebných k demontáži, označení konstrukčních částí a materiálů vhodných k opětovnému použití a recyklaci příslušnými kódy (včetně označení plastových dílů v souladu s normami ISO), použití snadno recyklovatelných materiálů, snadná dostupnost hodnotných a jiných recyklovatelných konstrukčních částí a materiálů, snadná dostupnost konstrukčních částí a materiálů obsahujících nebezpečné látky; |
|
g) |
začlenění použitých konstrukčních částí; |
|
h) |
vyhnutí se technickým řešením, která jsou na újmu opětovnému použití a recyklaci konstrukčních částí a celých přístrojů; |
|
i) |
prodloužení doby životnosti vyjádřené: minimální zaručenou dobou životnosti, minimální dobou dostupnosti náhradních dílů, modularitou, možností modernizace, opravitelností; |
|
j) |
množství vyprodukovaného odpadu a nebezpečného odpadu; |
|
k) |
emise do ovzduší (skleníkové plyny, kyselinotvorné látky, těkavé organické sloučeniny, látky poškozující ozónovou vrstvu, perzistentní organické znečišťující látky, těžké kovy, částice jemné frakce a suspendované částice), aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o opatřeních proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje (2); |
|
l) |
emise do vod (těžké kovy, látky s nepříznivým účinkem na kyslíkovou bilanci perzistentní organické znečišťující látky); |
|
m) |
emise do půdy (zejména prosakování a únik nebezpečných látek při používání výrobku a možnost vyplavování nebezpečných látek po uložení výrobku na skládku). |
Část 2. Požadavky týkající se poskytování informací
V prováděcích opatřeních se může vyžadovat, aby výrobce poskytoval údaje, které mohou ovlivnit způsob zacházení s energetickým spotřebičem jeho používání nebo recyklaci jinými osobami než výrobcem. Tato informace může případně zahrnovat:
|
— |
informaci konstruktéra týkajících se výrobního procesu, |
|
— |
informaci pro spotřebitele o významných environmentálních charakteristikách a vlivu výrobku na životní prostředí, které jsou přiloženy k výrobku při jeho uvádění na trh, aby zákazníci mohli porovnat tyto aspekty výrobků, |
|
— |
informaci pro spotřebitele, které se týkají způsobu instalace, používání a údržby výrobku, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a zajistila optimální doba životnosti, dále o způsobu likvidace výrobku na konci doby životnosti a případně informací o době dostupnosti náhradní součásti, a o možnosti výrobek dodatečně modernizovat, |
|
— |
informací o zařízeních, ve kterých se provádí demontáž, recyklace nebo likvidace výrobku na konci doby životnosti. |
Tyto údaje se musí nacházet pokud možno na samotném výrobku.
Tyto informace zohlední povinnosti podle jiných právních předpisů Společenství, např. směrnice 2002/96/ES.
Část 3. Požadavky na výrobce
1. S ohledem na environmentální aspekty určené v prováděcím opatření jako aspekty, které mohou být významným způsobem ovlivněny designem výrobku, jsou výrobci energetických spotřebičů povinni provést na základě reálných předpokladů o běžných podmínkách a účelu používání posouzení modelu energetického spotřebiče během jeho celého životního cyklu. Jiné environmentální aspekty mohou být posouzeny na základě dobrovolnosti.
Na základě tohoto posouzení vytvoří výrobci ekologický profil energetického spotřebiče. Tento profil je založen na vlastnostech výrobku, které mají význam z hlediska životního prostředí, a na vstupech a výstupech během celého životního cyklu výrobku vyjádřených v měřitelných fyzikálních veličinách.
2. Výrobce použije toto posouzení k vyhodnocení alternativních projekčních řešení a vlivu výrobku na životní prostředí v porovnání s referenčními hodnotami.
Tyto referenční hodnoty určí Komise v prováděcím opatření na základě informací získaných během přípravy opatření.
Při výběru určitého projekčního řešení se dosáhne přiměřené rovnováhy mezi různými environmentálními aspekty týkajícími se životního prostředí a mezi těmito aspekty a jinými aspekty jako jsou bezpečnost a zdraví, technické požadavky na funkčnost, kvalitu, výkonnost a ekonomické aspekty, včetně výrobních nákladů a prodejnosti, při dodržení všech příslušných právních předpisů.
(1) Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/73/ES (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1).
(2) Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/26/ES (Úř. věst. L 146, 30.4.2004, s. 1).
PŘÍLOHA II
ZPŮSOB URČOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍCH POŽADAVKŮ NA EKODESIGN
(uvedený v článku 15)
Zvláštní požadavky na ekodesign jsou zaměřeny na zlepšení vybraného environmentálního aspektu výrobku. Mohou být ve formě požadavku na snížení spotřeby daného zdroje, např. limit spotřeby zdroje v různých fázích životního cyklu energetického spotřebiče (např. limit spotřeby vody při používání nebo množství daného materiálu zabudovaného do výrobku nebo minimální požadovaná množství recyklovaného materiálu).
Při přípravě prováděcích opatření, která stanoví zvláštní požadavky na ekodesign podle článku 15, Komise určí pro daný energetický spotřebič, na nějž se vztahuje prováděcí opatření, příslušné parametry ekodesignu podle přílohy I části 1 a stanoví úroveň těchto požadavků v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2:
1. V technické, ekologické a ekonomické analýze se vybere řada reprezentativních vzorků dotyčného energetického spotřebiče dostupných na trhu a stanoví se technické možnosti zlepšení vlivu výrobku na životní prostředí, přičemž se přihlíží k ekonomické únosnosti těchto možností a dbá se na to, aby se předešlo významnému snížení použitelnosti nebo účelnosti výrobku pro spotřebitele.
V rámci technické, ekologické a ekonomické analýzy se rovněž s ohledem na zvažované aspekty týkající se životního prostředí určí nejlépe použitelné výrobky a technologie, které jsou dostupné na trhu.
Při vypracovávání této analýzy a při určování požadavků je třeba přihlédnout k vlastnostem výrobků dostupných na mezinárodních trzích a kritériím stanoveným v právních předpisech jiných zemí.
Na základě této analýzy a při zohlednění ekonomické a technické proveditelnosti, jakož i potenciálu pro zlepšení, se přijmou konkrétní opatření za účelem snížení dopadu výrobku na životní prostředí.
Co se týče spotřeby energie při používání, stanoví se úroveň energetické účinnosti nebo spotřeby tak, aby náklady životního cyklu reprezentativních vzorků energetických spotřebičů byly pro konečné uživatele co nejnižší, přičemž se zohlední důsledky na jiné environmentální aspekty. Při analýze nákladů životního cyklu se používá reálná diskontní sazba podle údajů Evropské centrální banky a očekávaná doba životnosti energetického spotřebiče; přitom je třeba zohlednit souhrn změn kupní ceny (vyplývajících ze změn výrobních nákladů) a rovozních nákladů, které vyplývají z různých úrovní jednotlivých možností technického zdokonalení, započítaných u posuzovaných reprezentativních vzorků energetického spotřebiče pro dobu jejich životnosti. Do provozních nákladů patří především spotřeba energie a náklady na jiné zdroje (např. voda nebo prací a čistící prostředky).
Provede se analýza citlivosti zahrnující relevantní faktory (např. cena energie nebo jiných zdrojů, náklady na suroviny nebo výrobní náklady, diskontní sazby) a případně i externí náklady pro životní prostředí, včetně emisí skleníkových plynů, kterým lze zabránit, aby se zjistilo, zda dojde k významným změnám, a zda jsou celkové závěry spolehlivé. Podle toho se požadavek upraví.
Stejný postup by mohl být použit i pro jiné zdroje, např. vodu.
2. K provedení technických, ekologických a ekonomických analýz by se mohly použít informace, které jsou dostupné v rámci jiných činností Společenství.
Totéž platí pro informace ze stávajících programů prováděných v ostatních částech světa k určení zvláštních požadavků na ekodesign energetických spotřebičů, které jsou předmětem obchodu s hospodářskými partnery EU.
3. Datum vstupu požadavku v platnost zohlední dobu potřebnou pro vývoj nového výrobku.
PŘÍLOHA III
OZNAČENÍ CE
(uvedené v čl. 5 odst. 2)
Označení CE musí být velké alespoň 5 mm. Při zmenšení nebo zvětšení označení CE je nutné dodržet rozměry uvedené na obrázku.
Označení CE musí být připojeno k energetickému spotřebiči. Není-li to možné, musí být připojeno k obalu a k průvodním dokladům.
PŘÍLOHA IV
INTERNÍ KONTROLA DESIGNU
(uvedená v článku 8)
1. V této příloze je popsán postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který plní povinnosti stanovené v bodu 2 této přílohy, zajistí a prohlásí, že energetický spotřebič splňuje příslušné požadavky použitelného prováděcího opatření. Prohlášení o shodě se může týkat jednoho nebo více výrobků a výrobce musí toto prohlášení uschovat.
2. Výrobce sestaví technickou dokumentaci, která umožní posouzení shody energetického spotřebiče s požadavky použitelného prováděcího opatření.
Dokumentace uvádí zejména:
|
a) |
obecný popis energetického spotřebiče a jeho zamýšlené použití; |
|
b) |
výsledky příslušných studií vlivu na životní prostředí, které výrobce provedl, nebo odkazy na příslušnou literaturu nebo případové studie, které výrobce použil při vyhodnocení, dokumentování a určení projekčních řešení výrobku; |
|
c) |
ekologický profil, je-li vyžadován prováděcím opatřením; |
|
d) |
prvky specifikace designu výrobku týkající se ekologických aspektů designu; |
|
e) |
seznam příslušných norem uvedených v článku 10, které byly zcela nebo částečně použity, a popis řešení přijatých ke splnění požadavků použitelného prováděcího opatření, nebyly-li použity normy podle článku 10, nebo pokud se tyto normy nepokrývají zcela požadavky použitelného prováděcího opatření; |
|
f) |
kopie údajů o ekologických aspektech designu výrobku, které jsou poskytovány v ouladu s požadavky uvedenými v příloze I části 2; |
|
g) |
výsledky provedených měření požadavků na ekodesign, včetně údajů o shodě těchto měření s požadavky na ekodesign stanovenými v použitelném prováděcím opatření. |
3. Výrobce přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby byl výrobek vyráběn v souladu se specifikacemi uvedenými v části 2 a s požadavky opatření, jež se na něj vztahuje.
PŘÍLOHA V
SYSTÉM ŘÍZENÍ PRO POSUZOVÁNÍ SHODY
(uvedený v článku 8)
1. Tato příloha popisuje postup, kterým výrobce, který splňuje podmínky uvedené v bodu 2 této přílohy, zajistí a prohlásí, že energetický spotřebič splňuje požadavky použitelného prováděcího opatření. Prohlášení o shodě se může týkat jednoho nebo více výrobků a výrobce je musí uschovat.
2. K posouzení shody energetického spotřebiče lze použít systém řízení za předpokladu, že do něj výrobce začlení prvky týkající se životního prostředí popsané v bodu 3 této přílohy.
3. Prvky týkající se životního prostředí u systému řízení
Tento bod popisuje prvky systému řízení a postupy, kterými výrobce může prokázat, že energetický spotřebič splňuje požadavky použitelného prováděcího opatření.
3.1 Ekologicky orientovaná výrobková politika
Výrobce musí prokázat shodu s požadavky použitelného prováděcího opatření. Výrobce musí být schopen rovněž předložit rámec pro určení a přezkum cílů a ukazatelů v oblasti vlivu výrobku na životní prostředí se zřetelem na zlepšení celkového vlivu výrobku na životní prostředí.
Veškerá opatření, která výrobce přijme ke zlepšení celkového vlivu energetického spotřebiče na životní prostředí a případně ke stanovení jeho ekologického profilu, vyžaduje-li to prováděcí opatření, prostřednictvím konstrukce a úpravou výrobního procesu, musí být systematicky a řádně dokumentována ve formě písemných postupů a pokynů.
Tyto postupy a pokyny musí zejména obsahovat odpovídající popis:
|
— |
seznamu dokumentů, které je třeba vyhotovit k prokázání shody energetického spotřebiče a které musí být případně dostupné, |
|
— |
cílů a ukazatelů v oblasti vlivu výrobku na životní prostředí a organizační struktury, odpovědnosti, řídících pravomocí a přidělování zdrojů s ohledem na splnění a udržení těchto cílů a ukazatelů, |
|
— |
kontrol a zkoušek, které je třeba provést po dokončení výroby k ověření, zda výrobek splňuje ukazatele v oblasti vlivu na životní prostředí, |
|
— |
postupů pro kontrolu a zajištění pravidelné aktualizace požadované dokumentace, |
|
— |
způsobu, kterým se ověřuje začlenění prvků týkajících se životního prostředí do systému řízení a jejich účinnost. |
3.2 Plánování
Výrobce vypracuje a uchovává:
|
a) |
postupy k určení ekologického profilu výrobku; |
|
b) |
cíle a ukazatele v oblasti vlivu výrobku na životní prostředí, které zohledňují možnosti technických řešení zahrnujících i technické a ekonomické požadavky; |
|
c) |
program k dosažení těchto cílů. |
3.3 Provedení a dokumentace
3.3.1 Dokumentace k systému řízení musí určovat zejména toto:
|
a) |
odpovědnost a pravomoc je určena a zdokumentována s cílem zajistit účinně ekologicky orientovanou výrobkovou politiku a vykazovat její provádění za účelem kontroly a zlepšení; |
|
b) |
vypracování dokumentů, které označí uplatňované techniky kontroly designu, ověřování, a používané procesy a systematická opatření, která jsou používána při projektování výrobku; |
|
c) |
výrobce vyhotoví a uchovává údaje, ve kterých jsou popsány hlavní environmentální prvky systému řízení a postupy ke kontrole všech požadovaných dokladů. |
3.3.2 Dokumentace k energetickému spotřebiči stanoví zejména:
|
a) |
obecný popis energetického spotřebiče a jeho zamýšlené použití; |
|
b) |
výsledky příslušných studií vlivu na životní prostředí, které výrobce provedl, nebo i odkazy na příslušnou literaturu nebo případové studie, které výrobce použil při vyhodnocení, dokumentování a určení projekčních řešení designu výrobku; |
|
c) |
ekologický profil, je-li vyžadován prováděcím opatřením; |
|
d) |
dokumenty popisující výsledky provedených měření požadavků na ekodesign včetně údajů o shodě těchto měření s požadavky na ekodesign stanovenými v oužitelném prováděcím opatření; |
|
e) |
výrobce vyhotoví specifikaci, která uvádí použité normy; nebyly-li použity normy uvedené v článku 10, nebo pokud harmonizované normy nepokrývají zcela požadavky použitelného prováděcího opatření, prostředky, které byly použity k zajištění shody; |
|
f) |
kopie údajů o ekologických aspektech designu, které jsou poskytovány v souladu s požadavky uvedenými v příloze I části 2. |
3.4 Kontroly a opatření k nápravě
|
a) |
výrobce musí přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby byl energetický spotřebič vyráběn v souladu se specifikacemi designu a s požadavky prováděcího opatření, jež se na tento výrobek vztahuje; |
|
b) |
výrobce vypracuje a uchovává postupy ke kontrole a řešení neshody a provede změny v dokumentovaných postupech vyplývající z opatření k nápravě; |
|
c) |
výrobce provede přinejmenším každé tři roky úplný interní audit systému řízení s ohledem na jeho environmentální prvky. |
PŘÍLOHA VI
PROHLÁŠENÍ O SHODĚ
(uvedené v čl. 5 odst. 3)
Prohlášení o shodě CE musí obsahovat tyto prvky:
|
1. |
jméno nebo název a adresa výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce; |
|
2. |
dostatečně podrobný popis vzoru umožňující jeho jednoznačné určení; |
|
3. |
případně odkazy na použité harmonizované normy; |
|
4. |
případně jiné použité normy a technické specifikace; |
|
5. |
případně odkaz na použité právní předpisy Společenství týkající se připojování označení CE; |
|
6. |
jméno a podpis osoby oprávněné zavazovat výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. |
PŘÍLOHA VII
OBSAH PROVÁDĚCÍCH OPATŘENÍ
(uvedených v čl. 15 odst. 8)
Prováděcí opatření obsahuje zejména:
|
1. |
přesnou definici druhů energetických spotřebičů, na něž se opatření vztahuje; |
|
2. |
požadavky na ekodesign energetického spotřebiče, na nějž se opatření vztahuje, datum provedení, postupná nebo přechodná opatření nebo lhůty;
|
|
3. |
parametry ekodesignu uvedené v příloze I části 1, pro něž není nutný žádný požadavek na ekodesign; |
|
4. |
požadavky na instalaci energetického spotřebiče pokud má přímý účinek na životní prostředí; |
|
5. |
normy nebo postupy měření, které se mají použít; existují-li harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna odkazem v Úředním věstníku Evropské unie, použijí se tyto normy; |
|
6. |
údaje o posouzení shody podle rozhodnutí 93/465/EHS:
Jsou-li v jiných požadavcích na CE stanoveny pro stejný energetický spotřebič různé moduly, použije se pro dotyčný požadavek modul uvedený v prováděcím opatření; |
|
7. |
informace, které mají poskytnout výrobci, zejména o prvcích technické dokumentace, které jsou třeba pro usnadnění kontrol, zda je energetický spotřebič v souladu s prováděcím opatřením; |
|
8. |
délka přechodného období, během něhož členské státy musí povolit, aby mohly být na trh nebo do provozu uváděny energetické spotřebiče, které odpovídají právním předpisům platným na jejich území v době přijetí prováděcího opatření; |
|
9. |
datum vyhodnocení a případné revize prováděcího opatření s přihlédnutím k rychlosti technického pokroku. |
PŘÍLOHA VIII
Kromě základního právního požadavku, aby samoregulační iniciativy byly v souladu s veškerými ustanoveními Smlouvy (zejména s pravidly vnitřního trhu a hospodářské soutěže) a s mezinárodními závazky Společenství, včetně pravidel mnohostranného obchodu, může být při posuzování přípustnosti samoregulačních iniciativ jako alternativy k prováděcímu opatření v souvislosti s touto směrnicí použit tento neúplný orientační seznam kritérií:
1. Otevřená účast
Samoregulační iniciativy musejí být přístupné účastníkům ze třetích zemí, a to jak v přípravné fázi, tak ve fázi provádění.
2. Přidaná hodnota
Samoregulační iniciativy musí přinášet přidanou hodnotu (více než „obvyklý obchod“) ve smyslu zlepšení celkového vlivu daných energetických spotřebičů na životní prostředí.
3. Reprezentativnost
Podniky a jejich sdružení, které se účastní samoregulační aktivity, musí představovat výraznou většinu příslušného hospodářského odvětví s co nejmenším počtem výjimek. Je třeba zajistit dodržování pravidel hospodářské soutěže.
4. Kvantifikované a představené cíle
Cíle, které si účastníci vytknou, musí být formulovány srozumitelně a jednoznačně, přičemž je třeba vycházet z přesně vymezených zásad. Pokud se samoregulační iniciativa týká delšího období, je třeba stanovit rovněž průběžné cíle. Musí být možné sledovat, zda jsou konečné a průběžné cíle dodržovány, a to za použití jednoznačných a spolehlivých ukazatelů. Stanovení těchto ukazatelů musí být usnadněno poskytnutím údajů pocházejících z výzkumu a doprovodných vědecko-technických údajů.
5. Účast občanské společnosti
V zájmu průhlednosti je třeba zajistit zveřejnění samoregulačních iniciativ, a to rovněž za pomoci internetu a jiných elektronických prostředků pro šíření informací.
Totéž platí pro průběžné a závěrečné zprávy o sledování. Zúčastněné strany včetně členských států, podniků, nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí a sdružení spotřebitelů musí být vyzvání k podání připomínek k samoregulační iniciativě.
6. Dohled a předkládání zpráv
Samoregulační iniciativy musí obsahovat řádný systém dohledu s jednoznačně stanovenou odpovědností podniků a nezávislých inspektorů. K účasti na dohledu plnění cílů musí být pozvány služby Komise ve spolupráci s účastníky samoregulační iniciativy.
Plán dohledu a předkládání zpráv musí být podrobný, průhledný a objektivní. Služby Komise za pomoci výboru uvedeného v čl. 19 odst. 1 zváží, zda byly cíle dobrovolné dohody nebo jiného samoregulačního opatření dosaženy.
7. Nákladová efektivita provádění samoregulační iniciativy
Náklady na provádění samoregulačních iniciativ, zejména pokud jde o dohled, nesmí vytvořit nepřiměřenou administrativní zátěž ve srovnání s cíli iniciativy a s jinými dostupnými nástroji.
8. Udržitelnost
Samoregulační iniciativy musí vycházet z politických cílů této směrnice, včetně integrovaného přístupu a musí být v souladu s hospodářským a sociálním rozměrem udržitelného rozvoje. Musí do nich být zahrnuta také ochrana zájmů spotřebitelů (zdraví, kvalita života a hospodářské zájmy).
9. Soulad s jinými pobídkami
Samoregulační iniciativy nepovedou k očekávaným výsledkům, pokud jiné faktory a pobídky - tlak tržního prostředí, daně, vnitrostátní právní předpisy - vysílají účastníkům protichůdné signály. Soudržnost politik má v tomto směru zásadní význam a je třeba k ní přihlížet při hodnocení účinnosti iniciativy.
P6_TA(2005)0124
Obsah síry v palivech používaných v námořní dopravě ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech (12891/2/2004 — C6-0248/2004 — 2002/0259(COD))
(Postup spolurozhodování: druhé čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společný postoj Rady (12891/2/2004 — C6-0248/2004), |
|
— |
s ohledem na stanovisko v prvním čtení (1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2002)0595) (2), |
|
— |
s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2003)0476) (3), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, |
|
— |
s ohledem na článek 62 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0056/2005); |
|
1. |
schvaluje pozměněný společný postoj; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 311.
(2) Úř. věst. C 45 E, 25.2.2003, s. 277.
(3) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
P6_TC2-COD(2002)0259
Postoj Evropského parlamentu přijatý v druhém čtení dne 13. dubna 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/.../ES, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM:
|
(1) |
Politika Společenství v oblasti životního prostředí, jak je stanovena v akčních programech pro životní prostředí, zejména v Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí přijatém rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES (4), se na základě článku 174 Smlouvy zaměřuje na dosažení takové kvality ovzduší, která nepředstavuje pro lidské zdraví a životní prostředí nepřijatelné dopady nebo rizika. |
|
(2) |
Směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (5) stanoví maximální přípustný obsah síry v těžkém topném oleji, plynovém oleji a lodním plynovém oleji používaném ve Společenství. |
|
(3) |
Směrnice 1999/32/ES vyžaduje, aby Komise uvážila, která opatření by mohla být přijata ke snížení příspěvku spalování jiných lodních paliv než lodního plynového oleje k acidifikaci, a popřípadě předložila příslušný návrh. |
|
(4) |
Emise z lodní dopravy pocházející ze spalování lodních paliv s vysokým obsahem síry přispívají k znečišťování ovzduší oxidem siřičitým a emisemi částic, což má negativní vliv na lidské zdraví, poškozuje životní prostředí, veřejný i soukromý majetek a kulturní dědictví a přispívá k acidifikaci. |
|
(5) |
Znečištění z lodí používajících paliva s vysokým obsahem síry má zvláště negativní dopad na obyvatelstvo a přírodní prostředí v pobřežních oblastech a v okolí přístavů. V této souvislosti je tedy třeba přijmout zvláštní opatření. |
|
(6) |
Opatření uvedená v této směrnici doplňují vnitrostátní opatření členských států k dosažení souladu s emisními stropy pro látky znečišťující ovzduší stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES (6). |
|
(7) |
Snížení obsahu síry v palivech představuje pro lodě určité výhody, co se týče provozního výkonu a nákladů na údržbu, a usnadňuje účinné využití některých technologií snižování emisí, například selektivní katalytické redukce. |
|
(8) |
Smlouva vyžaduje, aby se přihlédlo ke zvláštnímu charakteru nejvzdálenějších regionů, totiž francouzských zámořských departementů, Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. |
|
(9) |
V roce 1997 přijala diplomatická konference Protokol o změně Mezinárodní úmluvy o zabránění znečištění z lodí z roku 1973 ve znění protokolu z roku 1978 (dále jen „MARPOL“). Uvedeným protokolem se k MARPOL připojuje nová příloha VI, která obsahuje předpisy pro zabránění znečištění ovzduší z lodí. Protokol z roku 1997 a v souvislosti s ním příloha VI MARPOL vstoupil v platnost dne 19. května 2005. |
|
(10) |
Příloha VI MARPOL stanoví, že by některé oblasti měly být označeny jako kontrolní oblasti emisí oxidů síry (dále jen „kontrolní oblasti emisí SOX“). Baltské moře již bylo za takovouto oblast označeno. Diskuse v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) vedly k dohodě o tom, že po vstupu přílohy VI v platnost bude Severní moře, včetně Lamanšského průlivu, označeno za kontrolní oblast emisí SOX. |
|
(11) |
S ohledem na celosvětovou povahu námořní dopravy by mělo být vynaloženo maximální úsilí při hledání mezinárodních řešení. Komise i členské státy by měly usilovat o to, aby se v rámci IMO zajistilo celosvětově platné snížení maximálního povoleného množství síry v lodních palivech a zároveň se prozkoumaly výhody stanovení nových námořních oblastí, jako oblastí kontroly emisí oxidů síry (SOx) v souladu s přílohou VI MARPOL. |
|
(12) |
K dosažení cílů této směrnice je nezbytné vynucování plnění závazků, co se týče obsahu síry v lodních palivech. K zajištění důvěryhodného provedení této směrnice je nezbytný účinný odběr vzorků a odrazující sankce v rámci celého Společenství. Členské státy by měly přijmout donucovací opatření vůči plavidlům, která plují pod jejich vlajkou, a plavidlům všech vlajek, která vplouvají do jejich přístavů. Členské státy by také měly úzce spolupracovat za účelem přijetí dodatečných donucovacích opatření vůči ostatním plavidlům v souladu s mezinárodním námořním právem. |
|
(13) |
Námořnímu průmyslu by se měl poskytnout dostatečný čas k tomu, aby se mohl technicky přizpůsobit maximální mezní hodnotě 0,1% hmotnostního obsahu síry v lodních palivech používaných plavidly vnitrozemské plavby a loděmi v kotvištích přístavů Společenství, a proto by dnem uplatnění tohoto požadavku měl být 1. leden 2010. Jelikož by tato lhůta mohla Řecku způsobovat technické obtíže, měla by pro některá plavidla provozovaná na území Řecka platit dočasná odchylka. |
|
(14) |
Tato směrnice by měla být chápána jako první krok v probíhajícím procesu snižování emisí v námořní dopravě, který nabízí perspektivu dalšího snižování emisí prostřednictvím nižších limitů pro obsah síry v palivech a technologií pro snižování znečištění, a hospodářských nástrojů, které by měly být vytvořeny jako pobídka pro dosažení výrazného snížení znečištění. |
|
(15) |
Je nezbytné posílit postavení členských států při jednáních v rámci IMO, zejména proto, aby byla ve fázi revize přílohy VI MARPOL zvážena ambicióznější opatření, co se týče přísnějších mezních hodnot síry v těžkých topných olejích používaných v lodích a využití rovnocenných alternativních opatření ke snižování emisí. |
|
(16) |
V usnesení A.926(22) vyzvalo shromáždění IMO vlády, zejména v regionech, ve kterých byly určeny kontrolní oblasti emisí SOX, aby v oblastech své působnosti zajistily dostupnost lodních topných olejů s nízkým obsahem síry a aby vyzvaly naftový a lodní průmysl k zajištění dostupnosti a využití topných olejů s nízkým obsahem síry. Členské státy by měly učinit odpovídající kroky a zajistit, aby místní dodavatelé lodních paliv poskytovali odpovídající palivo v dostatečném množství k pokrytí poptávky. |
|
(17) |
IMO přijala pokyny pro odběr vzorků topného oleje k určení shody s přílohou VI MARPOL a má vypracovat pokyny pro systémy čištění spalin a jiné technické postupy k omezení emisí SOX v kontrolních oblastech emisí SOX. |
|
(18) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení (7) přepracovala směrnici Rady 88/609/EHS (8). V souladu s tím by měla být provedena revize směrnice 1999/32/ES, jak stanoví její čl. 3 odst. 4. |
|
(19) |
Komisi by měl být při schvalování technologií snižování emisí nápomocen stávající Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 (9). |
|
(20) |
Technologie snižování emisí, nemají-li žádný nepříznivý vliv na ekosystémy a byly-li při jejich vývoji dodrženy náležité schvalovací a kontrolní mechanismy, mohou zajistit přinejmenším rovnocenné nebo dokonce větší snížení emisí než použití paliva s nízkým obsahem síry. Je nezbytné, aby pro prosazování nových technologií snižování emisí existovaly správné podmínky. |
|
(21) |
Při sledování provádění této směrnice by měla být případně Komisi a členským státům nápomocna Evropská agentura pro námořní bezpečnost. |
|
(22) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10). |
|
(23) |
Směrnice 1999/32/ES by proto měla být změněna, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Směrnice 1999/32/ES se mění takto:
|
1) |
V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Snížení emisí oxidu siřičitého vznikajících spalováním některých kapalných paliv vyráběných z ropy se dosáhne zavedením mezních hodnot obsahu síry v takových palivech jako podmínky pro jejich používání na území jednotlivých členských států, v teritoriálních mořích a výlučných ekonomických zónách nebo kontrolních oblastech znečištění. Mezní hodnoty obsahu síry v některých kapalných palivech vyráběných z ropy, jak jsou stanoveny touto směrnicí, se však nevztahují na:
|
|
2) |
Článek 2 se mění takto:
|
|
3) |
Článek 3 se nahrazuje tímto: „Článek 3 Maximální obsah síry v těžkém topném oleji 1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že se od 1. ledna 2003 nepoužívají na jejich územích těžké topné oleje, jejichž obsah síry překračuje 1 % hmotnostní.
3. Odstavec 2 bude přezkoumán a případně změněn s ohledem na každou budoucí změnu směrnice 2001/80/ES.
|
|
4) |
Článek 4 se mění takto:
|
|
5) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 4a Maximální obsah síry v lodních palivech používaných v kontrolních oblastech emisí SOX a osobními loděmi provozujícími liniovou dopravu do přístavů Společenství nebo z nich 1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že se v jejich teritoriálních mořích, výlučných ekonomických zónách a kontrolních zónách znečištění spadajících do kontrolních oblastí emisí SOX nepoužívala žádná lodní paliva, jejichž obsah síry překračuje 1,5 % hmotnostních. To se vztahuje na všechna plavidla všech vlajek včetně plavidel, jež zahájila plavbu mimo území Společenství. 2. Lhůty pro použití odstavce 1 jsou:
3. Členské státy odpovídají za vynucování plnění odstavce 1, přinejmenším pokud jde o:
Členské státy mohou přijmout rovněž dodatečná donucovací opatření vůči ostatním plavidlům v souladu s mezinárodním námořním právem. 4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby ode dne uvedeného v odst. 2 písm. a) v jejich teritoriálních mořích, výlučných ekonomických zónách a kontrolních zónách znečištění nepoužívaly osobní lodě provozující liniovou dopravu do přístavů Společenství nebo z nich lodní paliva s obsahem síry vyšším než 1,5 % hmotnostních. Členské státy odpovídají za vynucování dodržování tohoto požadavku, přinejmenším pokud jde o plavidla plující pod jejich vlajkou a plavidla jakékoli vlajky, nacházejí-li se v jejich přístavech. 5. Ode dne uvedeného v odst. 2 písm. a) vyžadují členské státy správné vedení lodních deníků, včetně údajů o změně paliva, jako podmínku pro vstup lodí do přístavů Společenství. 6. Od data stanoveného v odst. 2 písm. a) a v souladu s pravidlem 18 přílohy VI úmluvy MARPOL, členské státy:
7. Ode dne uvedeného v odst. 2 písm. a) zajistí členské státy, aby se na jejich území neuváděla na trh lodní motorová nafta s obsahem síry vyšším než 1,5 % hmotnostních. 8. Komise oznámí členským státům lhůty pro použití uvedené v odst. 2 písm. b) a zveřejní je v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 4b Maximální obsah síry v lodních palivech používaných plavidly vnitrozemské plavby a loděmi v kotvištích v přístavech Společenství 1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby níže uvedená plavidla nepoužívala s účinkem od 1. ledna 2010 lodní paliva s obsahem síry vyšším než 0,1 % hmotnostních:
2. Odstavec 1 se nepoužije:
3. S účinkem od 1. ledna 2010 členské státy zajistí, aby se na jejich území neuváděly na trh lodní plynové oleje s obsahem síry vyšším než 0,1 % hmotnostních. Článek 4c Zkoušky a použití nových technologií snižování emisí 1. Členské státy mohou ve spolupráci s ostatními členskými státy případně povolit zkoušky technologií snižování emisí z lodí na plavidlech plujících pod jejich vlajkou nebo v mořských oblastech v jejich pravomoci. Během těchto zkoušek není používání lodních paliv, která vyhovují požadavkům článků 4a a 4b, povinné za předpokladu, že:
2. Technologie snižování emisí pro lodě pod vlajkou členského státu se schvalují postupem podle čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) (16), při zohlednění:
3. Kritéria pro používání technologií snižování emisí loděmi všech vlajek v uzavřených přístavech, přístavištích a ústích řek ve Společenství budou stanovena postupem podle čl. 9 odst. 2. Komise oznámí tato kritéria IMO. 4. Jako alternativu k používání lodních paliv s nízkým obsahem síry, která splňují požadavky článků 4a a 4b, mohou členské státy povolit, aby lodě používaly schválené technologie snižování emisí, jestliže tyto lodě:
|
|
6) |
Článek 6 se mění takto:
|
|
7) |
Článek 7 se nahrazuje tímto: „Článek 7 Zprávy a přezkum 1. Na základě výsledků odběru vzorků a analýz provedených podle článku 6 předkládají členské státy každoročně do 30. června Komisi stručnou zprávu o obsahu síry v kapalných palivech spadajících do oblasti působnosti této směrnice a používaných na jejich území během předchozího kalendářního roku. Tato zpráva zahrnuje záznam o celkovém počtu testovaných vzorků podle typu paliva a uvádí odpovídající množství použitého paliva a průměrný vypočtený obsah síry. Členské státy rovněž nahlásí počet provedených kontrol na palubách lodí a průměrný obsah síry v lodních palivech, která se používají na jejich území a která nespadají do oblasti působnosti této směrnice k (17). 2. Na základě, mimo jiné:
předloží Komise do roku 2008 zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise může předložit se svou zprávou návrhy zaměřené na změnu této směrnice, zejména co se týče druhé fáze mezních hodnot obsahu síry stanovených pro každou kategorii paliva a, při zohlednění práce v rámci IMO, mořských oblastí, ve kterých se mají používat lodní paliva s nízkým obsahem síry. Komise věnuje zvláštní pozornost návrhům na:
3. Do 31. prosince 2005 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možném využití ekonomických nástrojů, včetně takových mechanismů, jako jsou odstupňované poplatky a poplatky za kilometr, obchodovatelná povolení emisí a kompenzace. Komise může v rámci revize v roce 2008 zvážit předložení návrhů na hospodářské nástroje jako alternativních nebo doplňkových opatření, za předpokladu, že bude možné jednoznačně stanovit přínos pro životní prostředí a zdraví. 4. Veškeré změny nezbytné k technickému přizpůsobení čl. 2 bodů 1 2, 3, 3a, 3b a 4 nebo čl. 6 odst. 2 vědeckému a technickému pokroku jsou přijímány postupem podle čl. 9 odst. 2. Tato přizpůsobení nesmějí vést k přímé změně oblasti působnosti této směrnice nebo mezních hodnot obsahu síry v palivech stanovených v této směrnici.“ |
|
8) |
Článek 9 se nahrazuje tímto: „Článek 9 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi je nápomocen výbor. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES (18) s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce. 3. Výbor přijme svůj jednací řád. |
|
9) |
Připojuje se text obsažení v příloze této směrnice. |
Článek 2
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do... (19). Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
V... dne...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C 45 E, 25.2.2003, s. 277.
(2) Úř. věst. C 208, 3.9.2003, s. 27.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. června 2003 (Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 311), společný postoj Rady ze dne 9. prosince 2004 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 13. dubna 2005.
(4) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.
(5) Úř. věst. L 121, 11.5.1999, s. 13. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(6) Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
(7) Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
(8) Úř. věst. L 336, 7.12.1988, s. 1.
(9) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 415/2004 (Úř. věst. L 68, 6.3.2004, s. 10).
(10) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(11) Úř. věst. L 301, 28. 10. 1982, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.“
(12) Datum vstupu této směrnice v platnost.
(13) 19. května 2006 nebo, nastane-li toto později, 12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.
(14) 24 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(15) 12 měsíců po vstupu tohoto určení v platnost.
(16) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 415/2004 (Úř. věst. L 68, 6.3.2004, s. 10).“
(17) Datum vstupu v platnost této směrnice.
(18) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.“
(19) 12 měsíců po dni vstupu této směrnice v platnost.
PŘÍLOHA
ŘECKÁ PLAVIDLA
|
Název palvidla |
Rok dodání |
Číslo IMO |
|
ARIADNE PALACE |
2002 |
9221310 |
|
IKARUS PALACE |
1997 |
9144811 |
|
KNOSSOS PALACE |
2001 |
9204063 |
|
OLYMPIA PALACE |
2001 |
9220330 |
|
PASIPHAE PALACE |
1997 |
9161948 |
|
FESTOS PALACE |
2001 |
9204568 |
|
EUROPA PALACE |
2002 |
9220342 |
|
BLUE STAR I |
2000 |
9197105 |
|
BLUE STAR II |
2000 |
9207584 |
|
BLUE STAR ITHAKI |
1999 |
9203916 |
|
BLUE STAR NAXOS |
2002 |
9241786 |
|
BLUE STAR PAROS |
2002 |
9241774 |
|
HELLENIC SPIRIT |
2001 |
9216030 |
|
OLYMPIC CHAMPION |
2000 |
9216028 |
|
LEFKA ORI |
1991 |
9035876 |
|
SOPHOKLIS VENIZELOS |
1990 |
8916607 |
P6_TA(2005)0125
Uvádění toluenu a trichlorbenzenu na trh a jejich používání ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení uvádění na trh a používání toluenu a trichlorbenzenu (dvacátá osmá změna směrnice 76/769/EHS) (KOM(2004)0320 — C6-0030/2004 — 2004/0111(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0320) (1), |
|
— |
s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0030/2004), |
|
— |
s ohledem na článek 51 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0005/2005), |
|
1. |
schvaluje návrh Komise v pozměněném znění; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu tento návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. |
(1) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
P6_TC1-COD(2004)0111
Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení 13. dubna 2005 k přijetí rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady 2005/.../ES o omezení uvádění na trh a používání toluenu a trichlorbenzenu (dvacátá osmá změna směrnice Rady 76/769/EHS)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Rizika toluenu a trichlorbenzenu (TCB) pro zdraví obyvatel a pro životní prostředí byla hodnocena podle nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (3). Výsledky hodnocení rizik ukázaly, že je nutné tato rizika snížit, a Vědecký výbor pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (CSTEE) tento závěr potvrdil. |
|
(2) |
Doporučení Komise 2004/394/ES ze dne 29. dubna 2004 o výsledcích hodnocení rizik a strategií na snížení rizik pro látky: acetonitril; akrylamid; akrylonitril; kyselina akrylová; butadién; kyselina fluorovodíková; peroxid vodíku; kyselina metakrylová; metyl metakrylát; toluen; trichlorbenzen (4) přijaté v rámci nařízení (EHS) č. 793/93 navrhlo strategii snížení rizika toluenu a TCB, v níž doporučuje omezení ke snížení rizika z použití těchto chemických látek. |
|
(3) |
Za účelem ochrany zdraví a životního prostředí se proto zdá nezbytné, aby bylo uvádění toluenu a TCB na trh a jejich použití omezeno. |
|
(4) |
V souladu s tím by měla být změněna směrnice Rady 76/769/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (5). |
|
(5) |
Cílem směrnice je zavést harmonizované předpisy pro toluen a TCB, a tak zachovat vnitřní trh a současně zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jak požaduje článek 95 Smlouvy. |
|
(6) |
Touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy Společenství stanovující minimální požadavky na ochranu pracovníků, např. směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (6) , a samostatné směrnice, které z nich vycházejí, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (7) a směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (8), |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Příloha I směrnice 76/769/EHS se mění, jak je uvedeno v příloze této směrnice.
Článek 2
1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do... (9). Neprodleně uvědomí Komisi o znění předpisů a srovnávací tabulce mezi předpisy a touto směrnicí.
Členské státy budou tyto předpisy používat od... (10).
Předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům.
V... dne...
Za Evropský parlament
předseda
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
(1) Úř. věst. C ....
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. dubna 2005.
(3) Úř. věst. L 84, 5.4.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(4) Úř. věst. L 144, 30.4.2004, s. 75. Oprava: Úř. věst. L 199, 7.6.2004, s. 41.
(5) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 201. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/98/ES (Úř. věst. L 305, 1.10.2004, s. 63).
(6) Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(7) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50. Oprava: Úř. věst. L 229, 29.6.2004, s. 23.
(8) Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11.
(9) Dvanáct měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost.
(10) Osmnáct měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost.
PŘÍLOHA
Do přílohy I směrnice 76/769/EHS se přidávají tato písmena [XX] až [XX]:
|
[XX]. toluen CAS č. 108-88-3 |
Nesmí být uveden na trh nebo používán jako látka nebo složka v přípravcích v koncentraci rovné nebo převyšující 0,1 % hmotnosti v lepidlech a barvách ve sprejích určených k prodeji široké veřejnosti. |
||||||
|
[XX]. trichlorobenzen CAS č. 120-82-1 |
Nesmí být uveden na trh nebo používán jako látka nebo složka v přípravcích v koncentraci rovné nebo převyšující 0,1 % hmoty pro všechny způsoby užití s výjimkou užití
|
P6_TA(2005)0126
Výroční zpráva Komise o politické strategii na rok 2006
Usnesení Evropského parlamentu o rozpočtu na rok 2006: výroční zpráva Komise o politické strategii (APS) (2004/2270(BUD))
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě — roční politická strategie na rok 2006 (KOM(2005)0073), |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu (1), |
|
— |
s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a článek 177 Smlouvy o Euratomu, |
|
— |
s ohledem na čl. 112 odst. 1 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních výborů, které byly požádány o stanovisko (A6-0071/2005), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2006 bude posledním v rámci současného finančního výhledu a představuje spolu s probíhajícími jednáními o novém finančním výhledu na období 2007-2013 strategický rámec, v němž bude Parlament rozhodovat o svých prioritách, aby bylo možné podpořit cíle Unie dostatečnou úrovní rozpočtových zdrojů, |
|
B. |
vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2006 bude druhým rozpočtem rozšířené Unie a že je nutné zajistit dostatečné prostředky pro provádění evropských politik harmonickým způsobem v rámci celé Unie a taktéž podpořit úsilí současných kandidátských zemí, |
|
C. |
vzhledem k tomu, že se Evropská unie nachází v klíčové fázi svého vývoje vzhledem k procesům přijímání Ústavy, rozhodování o rozšíření, posilování své role na mezinárodní scéně, přijímání nových opatření v zájmu znovuoživení Lisabonské agendy v novém rámci pro růst a zaměstnanost, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj, posilování vnitřního trhu a plné integrace evropských občanů; zdůrazňuje, že tyto úkoly je nutné podpořit koherentními, dobře koordinovanými a odpovídajícím způsobem financovanými opatřeními, |
|
D. |
vzhledem k tomu, že případný rozpor mezi těmito ambicemi a prostředky poskytnutými k jejich uskutečňování by mohl spustit proces regrese a ohrozil by již dosažený pokrok; zdůrazňujíc význam rozpočtu na rok 2006 pro zajištění nepřetržitého pokračování opatření a jako spojovacího nástroje pro víceleté plánování po roce 2006, aby bylo zajištěno, že Unie bude moci financovat své politické ambice, |
|
E. |
vzhledem k tomu, že Evropský parlament podporuje nejnaléhavější prioritu Komise: obnovu dynamického a udržitelného růstu v Evropě a vytvoření více a lepších pracovních míst pro občany, je připraven financovat programy zaměřené na dosažení tohoto cíle, |
Finanční rámec
|
1. |
je toho názoru, že za účelem dosažení vytyčených cílů Evropské unie je řádné a přísné řízení rozpočtu Unie v zájmu všech jejích občanů; zdůrazňuje odpovědnost rozpočtového orgánu za splnění tohoto úkolu a význam, který připisuje transparentní formální úpravě rozpočtu a řádnému informování o jeho plnění; |
|
2. |
zdůrazňuje, že rozpočtové položky závazků musí být založeny na dohodnutých cílech a že platby by měly být stanoveny odpovídajícím způsobem; je odhodlán učinit přiměřenou úroveň plateb zásadní prioritou rozpočtového procesu pro rok 2006, a to také s ohledem na blízká jednání o novém finančním výhledu; |
|
3. |
je si vědom problémů spojených s plněním rozpočtu v důsledku současného finančního nařízení, zejména v oblastech, jako jsou informační centra, externí spolupráce a prodlevy smluv; s potěšením očekává návrhy Komise na revizi finančního nařízení a uplatňování jeho pravidel, která se bude týkat těchto a dalších problémů, a na základě které bude možné nalézt konkrétní řešení problémů za účelem snížení byrokratické zátěže finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že Komise neuvedla tuto revizi ve svém legislativním a pracovním programu na rok 2005, ačkoli byla během rozpočtového procesu pro rok 2005 potvrzena legislativní revize; |
|
4. |
domnívá se, že začátek volebního období, který nastal současně s revizí interinstitucionální dohody v rámci jednání o novém finančním výhledu, je příležitostí k revizi již používaných nástrojů v oblasti víceletého a ročního programování, jež dá impuls legislativnímu a rozpočtovému plánování; znovu připomíná společné prohlášení o finančním plánování schválené dne 13. července 2004; |
|
5. |
je si plně vědom dopadů, které mohou mít jednání o novém finančním výhledu na období po roce 2006 na rozpočtový proces na rok 2006; prohlašuje, že využije svých rozpočtových pravomocí, aby rozpočet na rok 2006 poskytoval prostředky nutné pro plnění úkolů Unie; |
|
6. |
vítá návrh Komise uvedený v jejích strategických cílech, který vyzývá Parlament a Radu k dosažení vzájemné dohody o společné akční platformě evropských orgánů v následujících pěti letech; je připraven zahájit na základě svých vlastních strategických politických směrů jednání s Komisí a Radou s cílem dosáhnout před ukončením lucemburského předsednictví dohody o prioritách pro rok 2006; |
Rozpočtová strategie a priority sektorů
Zásady
|
7. |
domnívá se, že v rozpočtu na rok 2006 se musí odrážet následující zásady, aby bylo zajištěno dodržování řádného finančního a rozpočtového řízení:
|
Priority
|
8. |
podporuje obecný přístup Komise, který má posílit prosperitu a solidaritu, bezpečnost v Unii, učinit Evropu konkurenceschopnější a soudržnější, bližší jejím občanům, a silnější ve světovém měřítku; poukazuje nicméně na to, že její poslední verze finančního plánování a její roční politická strategie vykazují řadu nesrovnalostí mezi klíčovými činnostmi pro rok 2006 a rozpočtovými zdroji (iniciativa „i2020“, iniciativa „Znalosti pro růst“, iniciativa „Mládež“, Evropský úřad pro podporu žadatelů o azyl, programy přispívající k provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, Evropský rok mobility pracovních sil apod.); |
|
9. |
konstatuje, že rozpočet na rok 2006 by měl odrážet zejména:
|
Zemědělství
|
10. |
vyjadřuje svou podporu cílům stanoveným v reformě SZP, zejména pokud jde o posílení rozvoje venkova, které je nezbytné pro životaschopnost venkovských oblastí; je rozhodným zastáncem poskytnutí potřebných prostředků na tato opatření, ale poukazuje na skutečnost, že dohoda o převodu položek z podokruhu 1a) do podokruhu 1b) („rozpočtová úprava“) je nezbytná před prvním čtením v Radě; |
|
11. |
je znepokojen zprávami o šíření ptačí chřipky v jihovýchodní Asii; naléhavě žádá Komisi, aby úzce spolupracovala s Organizací OSN pro potraviny a zemědělství (FAO), se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE) a se zeměmi v tomto regionu a aby zvýšila financování výzkumu této potenciálně velmi vážné hrozby pro zemědělství a zdraví zvířat a lidí v EU; |
|
12. |
připomíná Komisi význam, který připisuje pilotním projektům (podpora systémů kvality a rizikového financování epidemií hospodářských zvířat), jež byly dohodnuty v rozpočtovém procesu pro rok 2004; žádá Komisi, aby v rozpočtu na rok 2006 počítala s odpovídajícími prostředky na pokračování těchto projektů. |
Strukturální opatření
|
13. |
zdůrazňuje význam začleňování skutečných potřeb do rozpočtu pro platby v rámci strukturálních fondů; zdůrazňuje potřebu stanovit dostatečnou výši položek plateb, aby nebylo ohroženo uskutečňování daných programů; věří, že platby musí odpovídat nejspolehlivějším dostupným prognózám podle zásad řádného finančního řízení a rozpočtové praxe; zdůrazňuje významné údaje, které v tomto ohledu může přinést plnění rozpočtu na rok 2005; |
|
14. |
zdůrazňuje nutnost pozorně kontrolovat zásadu N+2 („sunset clause“) a posílit kompletní a rychlé informování rozpočtového orgánu, zejména o rozpočtových závazcích, u nichž hrozí, že budou zrušeny; vyzývá Komisi, aby do konce července 2005 předložila celkové hodnocení stavu provádění plateb ve srovnání s původními víceletými prognózami. |
Vnitřní politiky
|
15. |
vyzývá Komisi, aby navrhla v rámci Lisabonské strategie kroky, jež mají skutečnou prioritu a které budou evropským přínosem; domnívá se, že omezený manévrovací prostor pod stropem finančního výhledu u tohoto okruhu by měl být zaměřen na klíčové oblasti, jako je zaměstnanost, výzkum a vývoj, podpora malých a středních podniků prostřednictvím úvěrového nástroje EIF pro MSP vytvořeného v rozpočtu na roky 2004 a 2005, prosazování znalostní a informační společnosti a šíření technologií šetrných k životnímu prostředí, celoživotní vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba efektivního vývoje infrastruktury prostřednictvím ekologických transevropských sítí v oblasti dopravy, energie a telekomunikací a celoevropských koridorů; |
|
16. |
znovu připomíná, že pomoc malým a středním podnikům (MSP) včetně mikropodniků byla v nedávných rozpočtových procesech pro Evropský parlament prioritou; podporuje úsilí zjednodušovat přístup MSP k financím za použití finančních nástrojů Společenství na základě poptávky a zdůrazňuje, že je nutné, aby nástroje podporovaly jejich internacionalizaci; |
|
17. |
je také zastáncem opatření na podporu etických a na solidaritě založených finančních nástrojů, jež slouží k podpoře lidského a sociálního rozvoje a rozvoje v oblasti životního prostředí včetně kroků pro místní rozvoj; |
|
18. |
podporuje zřízení Evropského roku mobility pracovních sil a očekává, že členské státy již nebudou využívat výjimky bránící volnému pohybu pracovních sil z nových členských států; |
|
19. |
zdůrazňuje, že je třeba, aby Lisabonská strategie podporovala konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst a zároveň brala v úvahu otázky sociální soudržnosti a životního prostředí; z toho důvodu se domnívá, že při dosažení lisabonských cílů by dlouhodobý růst neměl vést k prohloubení rozdílů a k sociální nejistotě; |
|
20. |
má v úmyslu posílit rozpočet EU v oblasti činnosti pro mladé lidi v souladu s důrazem, který klade Komise na podporu mobility ve vzdělávání a učení a na efektivní využívání potenciálu mladých; zdůrazňuje význam výměnných programů v této oblasti; trvá na rozšíření programu Erasmus tak, aby zahrnoval studenty na středních školách a mladé podnikatele; znovu připomíná, že je nutné navázat na pilotní projekt rozšíření programu Erasmus na učně; vyjadřuje politování nad tím, že Komise při sestavování finančních plánů snížila oproti rozpočtu na rok 2005 prostředky na program Leonardo da Vinci; |
|
21. |
podporuje integrovanou strategii boje proti terorismu včetně pomoci obětem, účinnou spolupráci a výměnu informací mezi soudními a policejními orgány, boj proti chudobě, strategii prevence šíření zbraní, prevence, zvládání a řešení konfliktů a zesílení podpory dialogu mezi kulturami; žádá, aby se dále pokračovalo v pilotních projektech zahájených z iniciativy Parlamentu; zdůrazňuje, že Unie musí zároveň dále podporovat základní práva, zásady právního státu a kvalitu soudnictví; |
|
22. |
vyzývá Komisi, aby předložila návrhy směřující k posílení celkové schopnosti EU poskytovat pomoc občanům při mimořádných událostech, včetně těch, k nimž dojde mimo území EU, a zvládat přeshraniční krize; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl Parlament plně zapojen do současné diskuse o této věci; |
|
23. |
je toho názoru, že informace a komunikace jsou klíčovými zdroji pro přiblížení EU jejím občanům a věří, že k dosažení tohoto cíle je třeba více dynamických a komunikativních inovací; žádá proto Komisi, aby předložila návrh integrované informační a komunikační politiky EU, čímž bude informační činnost orgánů Unie koordinována ve vyšší míře; |
|
24. |
znovu připomíná strukturální problém financování decentralizovaných agentur v okruhu 3 a jeho dopad na další politické priority z důvodů, které spočívají v současném finančním nařízení; zdůrazňuje nutnost sladit tyto aspekty a bude usilovat o nalezení řešení založeného na skutečných potřebách každé agentury a politiky; připomíná Komisi nutnost zajistit střednědobé plánování rozvoje decentralizovaných a výkonných agentur včetně přesných odhadů rozpočtu, a zaujmout kritický pohled na finanční nařízení, pokud jde o omezení jeho byrokratické zátěže. |
Vnější akce
|
25. |
zdůrazňuje náročný úkol skloubit všechny tradiční priority Unie s množstvím nových rozpočtových odpovědností, které byly v posledních letech převedeny do kategorie 4 (Balkán, Afghánistán, Irák, tsunami a jiné přírodní katastrofy); připomíná Radě že by nové potřeby neměly být financovány na úkor tradičních priorit Parlamentu; |
|
26. |
je pevně přesvědčen, že finanční zdroje přidělené na pomoc zemím a společnostem postiženým vlnou tsunami nebo jakoukoli jinou přírodní katastrofou musí být dodatečnými zdroji k již existujícím nebo naplánovaným rozpočtům na pomoc, a nesmějí být pouze přesouvány mezi sebou nebo přesměrovány z jiných oblastí (přerozdělení); vyzývá k jasnému přehledu dopadu, který budou mít na rozpočet všechny návrhy finanční pomoci určené této oblasti, včetně navrhovaných fondů na obnovu, po skončení vyhodnocovacích misí OSN a Světové banky; zdůrazňuje význam opatření pro přípravu na katastrofy; |
|
27. |
opakuje své odhodlání podporovat dosažení Rozvojových cílů tisíciletí, s podporou odstraňování chudoby a zdravotních programů, včetně boje proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze a příspěvku Globálnímu fondu; zdůrazňuje své odhodlání podporovat všechny oblasti, kterým se v současnosti dostává pomoci z rozpočtu EU; zdůrazňuje význam základních svobod a rozvoje demokracie, právního státu a lidských práv, včetně nové politiky sousedských vztahů; žádá Komisi o předložení návrhů, aby Parlament mohl převzít dohled nad Evropskou iniciativou pro demokracii a lidská práva (EIDHR); zdůrazňuje potřebu technické podpory pro mnohostranné účastníky s cílem zabránit úzkým hrdlům; naléhá na Komisi, aby do předběžného návrhu rozpočtu vložila značnou částku dodatečných prostředků na tato tzv. opatření ’Quick Win’, a aby zajistila, že tato nová opatření budou slučitelná s jejími stávajícími programy a koordinovala svou činnost s členskými státy a s OSN; |
|
28. |
zdůrazňuje nutnost, aby EU podporovala demokratické změny v sousedních zemích, a to zejména v zemích jako jsou Ukrajina, Gruzie a Moldavsko a státy v oblasti Středomoří; |
|
29. |
domnívá se, že by Parlament měl zajistit posílení svých rozpočtových pravomocí v oblasti SZBP; připomíná Radě, aby trvala na konzultačních schůzkách a řádné výměně informací, jak je stanoveno v interinstitucionální dohodě, aby se podařilo dosáhnout dohody o financování rozhodnutí týkajících se SZBP; je si vědom zvláštního významu poskytování dostatečných rozpočtových prostředků Evropské bezpečnostní strategii; zdůrazňuje, že je obtížné oddělit financování společných nákladů na civilní operace prostřednictvím rozpočtu EU od financování vojenských a obranných akcí z jiných zdrojů než z rozpočtu Unie, jak dokládá zřízení civilního/vojenského útvaru; |
|
30. |
bere na vědomí příležitost k pokroku v mírovém procesu na Středním východě a potvrzuje svou podporu poskytnutí finančních prostředků EU v této souvislosti; |
Zaměstnanci a správa
|
31. |
bere na vědomí, že Komise požádala o vytvoření 700 nových pracovních míst v roce 2006 na základě svého víceletého plánu dalších lidských zdrojů po rozšíření z roku 2004; bere na vědomí, že podle odhadů Komise by přistoupení Bulharska a Rumunska vyžadovalo do roku 2010 postupné vytvoření 850 nových pracovních míst; vyzývá Komisi, aby do 31. července 2005 předložila přehodnocený střednědobý přehled potřeb zaměstnanců, který předložila předchozí Komise; žádá Komisi, aby do 31. července 2005 předložila podrobnou zprávu o počtu zaměstnanců Komise v podpůrných a koordinačních funkcích; |
|
32. |
vítá relativně vysokou obsazenost pracovních míst v Komisi; vybízí Komisi, aby k získávání dalších lidských zdrojů i nadále uplatňovala reorganizaci v rámci oddělení a mezi nimi. |
Pilotní projekty a přípravné akce
|
33. |
znovu vyjadřuje svou podporu úzké spolupráci s Komisí na pilotních projektech a přípravných akcích v zájmu usnadnění společného zkoumání proveditelnosti návrhů; |
|
34. |
vyzývá Komisi, aby vyhodnotila výsledky iniciativ — pilotních projektů a přípravných akcí — zahájených v posledních letech s cílem posoudit možnost jejich pokračování; |
*
* *
|
35. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru. |
(1) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí 2003/429/ES (Úř. věst. L 147, 14.6.2003, s. 25).
P6_TA(2005)0127
Zasedání Evropské rady (Brusel, 22. a 23. března 2005)
Usnesení Evropského parlamentu k výsledku zasedání Evropské rady ve dnech 22. a 23. března 2005 v Bruselu
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na závěry předsednictví po zasedání Evropské rady ve dnech 22. a 23. března 2005, |
|
— |
s ohledem na zprávu Evropské rady a na prohlášení Komise k zasedání Evropské rady ve dnech 22. a 23. března 2005, |
|
— |
s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu. |
I. Pakt stability a růstu
|
1. |
vítá skutečnost, že po měsících kontroverzních signálů bylo na zasedání Evropské rady dosaženo politické dohody o reformě Paktu stability a růstu, jejímž cílem je zlepšení koordinace a sledování hospodářských politik při zvýšení flexibility a oživení závazku rozpočtové disciplíny, což je základem stabilní měny, hospodářského růstu a tvorby pracovních míst; |
|
2. |
vítá zejména posun k posílení preventivní funkce paktu, zvýšenou pozornost věnovanou úrovni adluženosti a dohodu o propojení paktu s lisabonskými cíly a politikami, ale je znepokojen nejasností, pokud jde o pravidla pro donucovací funkci paktu; |
|
3. |
vyzývá Komisi a Radu k předložení dohodnutých změn nařízení (ES) 1466/97 (1) a (ES) 1467/97 (2) a k plnému zapojení Evropského parlamentu, aby tak bylo zajištěno, že budou vyřešeny zbývající otázky; |
|
4. |
vyzývá Komisi, aby plně využila svého práva iniciativy a postupů, které má k dispozici, s cílem zajistit řádné provádění paktu a aby hrála v makroekonomické koordinaci aktivní úlohu; vyjadřuje pochyby, pokud jde o toto hledisko reformy, kdy se nevyužilo příležitosti k posílení úlohy Komise. |
II. Oživení lisabonského procesu
|
5. |
vítá závazky Rady a Komise vnést do Lisabonské strategie novou dynamiku skrze nový cílený přístup založený na tříletém cyklu a skutečnost, že tento přístup podporuje mnoho postojů, které byly před zasedáním Evropské rady přijaty Parlamentem, jako je například přeformulování vzájemné provázanosti hospodářského, sociálního a environmentálního rozměru Lisabonské strategie; |
|
6. |
očekává, že Komise zaujme vedoucí pozici při oživení Lisabonské strategie tím, že představí Lisabonský program Společenství, který pro orgány Společenství vytýčí plán postupu; trvá na podrobné konzultaci s Parlamentem, pokud jde o obsah tohoto plánu a o vytvoření efektivního mechanismu pro společné plánování Komise a Parlamentu; |
|
7. |
podporuje myšlenku, že členské státy by měly k růstu a zaměstnanosti přispívat více a praktičtěji, a v návaznosti na diskusi s účastníky a po konzultaci s národními parlamenty podporuje myšlenku zavedení tzv. národních reformních programů; |
|
8. |
vyjadřuje však lítost, že Evropská rada neshválila doporučení skupiny na vysoké úrovni, aby Komise každoročně podávala zprávu o tom, které členské státy plní lisabonské cíle nejlépe a které zaostávají; |
|
9. |
připomíná, že blahobyt občanů EU je předpokladem pro úspěch Evropy v hospodářské oblasti a v oblasti hospodářské soutěže; vítá plány na zelenou knihu o demografických trendech v EU a znovu opakuje, že je nutné, aby na jejím základě byly učiněny konkrétní kroky; |
|
10. |
znovu opakuje své stanovisko, že Lisabonská strategie by měla být prostředkem k upevnění evropského sociálního modelu skrze vyšší sociální soudržnost, a zvýšení míry a kvality zaměstnanosti, zlepšení přizpůsobivosti pracovníků, investicím do lidského kapitálu, modernizaci a zajišťování sociální ochrany, podpoře rovných příležitostí a rovnováhy pohlaví a k vyváženosti mezi pracovním a osobním životem; |
|
11. |
podporuje potřebu pevné průmyslové sítě na celém území Evropy a nutnost provádět aktivní průmyslovou politiku; |
|
12. |
vítá výslovné uznání zásadní role malých a středních podniků (MSP) pro inovaci, růst a zaměstnanost; |
|
13. |
sdílí názor, že politika životního prostředí hraje zásadní roli v udržitelném růstu, což přispívá k zaměstnanosti, a zdůrazňuje důležitost zaměření na ekologickou inovaci a environmentální technologii, což EU umožní vyrovnat se s řadou výzev týkajících se přírodních zdrojů a životního prostředí, jako je biologická rozmanitost a změna klimatu; |
|
14. |
vítá závazek Evropské rady vytvořit plně funkční vnitřní trh služeb, který bude slučitelný s evropským sociálním modelem, s cílem zvýšit konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a růst a zaručit sociální odpovědnost, ochranu práv spotřebitelů a sociální a ekologické normy; souhlasí s tím, že je třeba v rámci legislativního procesu vyvinout veškeré úsilí k zajištění široké shody o směrnici o službách, která všechny tyto cíle splňuje; |
|
15. |
vyjadřuje souhlas s tím, že REACH musí uvést do souladu otázky životního prostředí a zdraví s potřebou podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu, zatímco bude věnovat zvláštní pozornost MSP a jejich schopnosti inovovat; |
|
16. |
zdůrazňuje potřebu zajistit finanční zdroje potřebné k uskutečňování lisabonské agendy jak na úrovni rozpočtu EU, tak na úrovni národních rozpočtů; |
|
17. |
požaduje, aby národní rozpočty a rozpočet EU, včetně budoucího finančního výhledu na léta 2007-2013, odrážely cíle sledované v rámci lisabonského procesu; vítá silnou podporu prioritních programů transevropských dopravních sítí ze strany Evropské rady a vyzývá Radu a členské státy, aby urychlily plánování a vyčlenily z národních rozpočtů potřebné finanční prostředky na prioritní projekty, zejména na budování chybějících přeshraničních spojů; |
|
18. |
vítá postoj Evropské rady, pokud jde o důležitost a úlohu, kterou při oživování Lisabonské strategie a v rámci cílů růstu a zaměstnanosti připisuje politice soudržnosti a udržitelné dopravě; |
|
19. |
vítá zachování celkového cíle dosažení investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP Evropské unie s odpovídajícím podílem soukromých a veřejných investic; vyzývá členské státy a EU, aby věnovaly přednostní pozornost výzkumným programům, které jsou v souladu s cíli zvyšování kvality života a posilování udržitelného hospodářství; poukazuje na význam investic do inovace a nových technologií, které představují hlavních prvky při řešení výzev, jimž EU čelí v globalizovaném světě; |
|
20. |
domnívá se, že pro úspěch Lisabonské strategie je zapotřebí soudržnější Evropská investiční iniciativa. |
III. Udržitelný rozvoj
|
21. |
sdílí názor, že enviromentální politika je významným přínosem k udržitelnému růstu a zaměstnanosti a že se EU musí zabývat řadou výzev týkajících se přírodních zdrojů a životního prostředí, jako jsou změny klimatu a enviromentální technologie; vítá pozornost věnovanou enviromentálním politikám jako přínos pro růst, zaměstnanost, konkurenceschopnost a v neposlední řadě také kvalitu života; podporuje požadavek Rady na rychlé provádění akčního plánu pro ekotechnologie; |
|
22. |
je zklamán časovým plánem, který byl přijat pro přehodnocení strategie udržitelného rozvoje EU, protože je přesvědčen, že enviromentální politika by mohla nabídnout významné hospodářské příležitosti, zejména zvážíme-li její působení na průmyslové inovace; naléhavě proto žádá Komisi, aby jednala rozhodně a předložila příslušné návrhy co nejdříve; je přesvědčen, že je nutné vyčlenit na dosažení cílů definovaných podle upravené Lisabonské strategie odpovídající finanční zdroje; |
|
23. |
znovu konstatuje, že je zapotřebí udržitelné řízení a využívání přírodních zdrojů a žádá Komisi, aby je zařadila do své strategie; |
|
24. |
věří, že střednědobé přehodnocení by dodalo odpovídající váhu tomu, jak mohou nové technologie s nadějnou budoucností a rovněž enviromentální technologie a vysoké normy pro životní prostředí přispět k vítězné konkurenceschopné strategii; žádá o zvýšenou podporu ekotechnologií a ekologicky účinných inovací; v širším smyslu zdůrazňuje úlohu kvality života jako činitele při investicích a rozmístění průmyslu; je přesvědčen, že ignorování změn klimatu a ztráta biologické rozmanitosti vážně ochromí schopnost těchto cílů dosáhnout; |
|
25. |
připomíná nezbytnost naléhavě vzít v úvahu hrozbu přenosných nemocí, zejména možnou pandemii chřipky, která by mohla postihnout zejména nejzranitelnější části obyvatel, jako jsou děti a starší lidé; |
IV. Změna klimatu
|
26. |
vítá vůli prozkoumat možnosti ohledně režimu po roce 2012 v rámci procesu OSN týkajícího se změny klimatu spolu s vývojem dlouhodobé strategie EU a zvažování cesty ke snížení emisí vyspělých zemí v rozmezí 15-30 % jako cíle do roku 2020; trvá na tom, že by si EU měla ponechat vedoucí roli v mezinárodním úsilí v boji se změnou klimatu a přednést konkrétní návrhy na ambiciózní program jdoucí až za rok 2012; |
|
27. |
zdůrazňuje, že cíle Kjótského protokolu jsou nezbytnou podmínkou globální strategie v oblasti změny klimatu, že však musí být stanoveny další cíle pro období po roce 2012, a že celosvětové emise by se měly do roku 2050 snížit o polovinu, aby globální oteplování bylo nižší než 2°C nad úrovní před obdobím industrializace; |
|
28. |
zdůrazňuje, že pro dosažení kolektivního cíle EU-15 podle Kjótského protokolu jsou nezbytné dodatečné politiky a opatření, zejména v oblasti energie a dopravy, kde se předpokládá, že emise i nadále značně porostou; |
|
29. |
naléhavě žádá členské státy, aby přijaly další opatření ke zvýšení úspor energie, zlepšení energetické účinnosti a k přechodu na obnovitelné zdroje energie, a znovu opakuje svůj požadavek, aby byly mezinárodní dohody uzavřeny tak, že budou zahrnovat emise z mezinárodních letů a přepravy do cílů na snížení emisí na druhé období závazku po roce 2012. |
V. Příprava setkání OSN na nejvyšší úrovni
|
30. |
vítá priority, které udělila Evropská rada přípravě setkání OSN na nejvyšší úrovni k rozvojových cílům tisíciletí, které se bude konat v září; zdůrazňuje, že EU a členské státy musí demonstrovat svou angažovanost vzhledem k rozvoji a rozvojovým cílům tisíciletí zvýšením části rozpočtu EU určené na rozvoj a zlepšení efektivity pomoci např. činností směřující k úplnému uvolnění veškeré rozvojové pomoci; |
|
31. |
vyjadřuje jasnou podporu tomu, že Evropská rada stvrzuje, že podpora Unie Africe by měla být posílena; vítá iniciativu o Africe navrženou Komisí na rok 2005; zdůrazňuje, že toto zaměření na nejchudší země, které je v souladu s úsilím dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí a s odhodláním Unie vymýtit chudobu, musí být podpořeno rozsáhlým zvýšením pomoci z Unie i z členských států; |
|
32. |
rozhodně podporuje výzvu generálního tajemníka OSN představitelům států a vlád rozvinutých zemí, aby sestavily jasný časový plán pro dosažení cíle 0,7 % HND pro oficiální rozvojovou pomoc; naléhavě žádá členské státy EU, aby bezodkladně schválily nadcházející návrhy Komise na tento konkrétní plán; |
|
33. |
plně podporuje výzvu generálního tajemníka OSN představitelům států a vlád rozvinutých zemí, aby se dohodly na zahájení série iniciativ, které přinesou rychlé výsledky, jak to navrhuje projekt tisíciletí OSN vedený profesorem Jeffreym Sachsem; |
|
34. |
naléhavě žádá členské státy, aby daly najevo svou oddanost dodržování lidských práv podporou návrhu generálního tajemníka OSN nahradit Výbor pro lidská práva silnější a důvěryhodnější Radou pro lidská práva. |
VI. Vnější vztahy
|
35. |
připomíná, že Parlament opakovaně trval na tom, aby zbrojní embargo uvalené na Čínu nebylo za současných podmínek zrušeno, a s uspokojením bere na vědomí, že Evropská rada neučinila další kroky ke zrušení embarga; |
|
36. |
vítá rozhodnutí Evropské rady vytvořit pracovní skupinu pro podávání zpráv o pokroku Chorvatska při plnění podmínek pro zahájení jednání o přistoupení s EU a naléhavě žádá Radu a Komisi, aby tuto pozorovatelskou pracovní skupinu co nejdříve vyslaly do Chorvatska, aby pro příští schůzku Rady pracovní skupina poskytla spolehlivé výsledky jako základ pro přijímání rozhodnutí; |
|
37. |
znovu opakuje svůj postoj k současné situaci v Libanonu a vítá oznámení, které učinil ministr zahraničí Sýrie, že syrské jednotky, vojenský majetek a zpravodajské služby budou plně staženy do 30. dubna 2005 v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1559(2004); vyzývá členské státy a Radu, aby vznesly otázku stabilizace Libanonu v Radě bezpečnosti OSN; doufá, že jako příspěvek ke stabilitě země bude vytvořena nová vláda s cílem uspořádat svobodné, spravedlivé a průhledné volby; naléhavě žádá Radu, aby, po dohodě s libanonskými úřady, vyslala volební pozorovatelskou misi EU a to i na při přípravu voleb; |
|
38. |
je toho názoru, že nedávné události v Kyrgyzstánu ukazují touhu kyrgyzského národa po demokratické změně a podporuje prohlášení Rady žádající od nově jmenovaných vůdců této země, aby zahájili dialog s cílem zaručit demokratický proces, který zahrnuje plné dodržování zásady právního státu a lidských práv prostřednictvím národního usmíření; |
*
* *
|
39. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, národním parlamentům členských států a Bulharska a Rumunska. |
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).