1

Kasačním opravným prostředkem se navrhovatelky domáhají zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 18. října 2023, Teva Pharmaceutical Industries a Cephalon v. Komise (T‑74/21, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2023:651), kterým Tribunál zamítl jejich žalobu znějící na zrušení rozhodnutí Evropské komise C(2020) 8153 final ze dne 26. listopadu 2020 týkajícího se řízení podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc AT.39686 – CEPHALON) (dále jen „sporné rozhodnutí“), a podpůrně na zrušení nebo snížení pokuty, která jim byla tímto rozhodnutím uložena.

2

Pro potřeby tohoto řízení lze skutečnosti předcházející sporu, jak byly vylíčeny v bodech 2 až 23 napadeného rozsudku, shrnout následovně.

3

Cephalon je biofarmaceutická společnost se sídlem ve Spojených státech, která po celém světě dodává jak originální, tak generické léčivé přípravky. Hlavní činnosti společnosti Cephalon zahrnují výzkum a vývoj, jakož i uvádění léčivých přípravků na trh se zvláštním důrazem na poruchy centrální nervové soustavy.

4

Teva Pharmaceutical Industries Ltd (dále jen „Teva“) je nadnárodní farmaceutická společnost působící v oblasti vývoje, výroby a uvádění na trh generických léčivých přípravků, jakož i inovativních a specializovaných farmaceutických výrobků, účinných léčivých látek a výrobků vydávaných i bez lékařského předpisu.

5

V říjnu 2011 poté, co Komise schválila oznámené spojení podniků rozhodnutím C(2011) 7435 final (věc COMP/M. 6258 – Teva v. Cephalon) ze dne 13. října 2011 na základě čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků („nařízení ES o spojování“) (Úř. věst. 2004, L 24, s. 1; Zvl. vyd. 08/03, s. 40) (dále jen „rozhodnutí o spojení podniků“), byla společnost Cephalon odkoupena společností Teva.

6

Dotčený výrobek odpovídá léčivým přípravkům obsahujícím účinnou léčivou látku (dále jen „ÚLL“) nazývanou „modafinil“. Modafinil, který byl objeven francouzskou farmaceutickou společností Lafon v roce 1976, je dlouhodobě působící stimulační látkou podporující bdělost používanou k léčbě určitých poruch spánku.

7

V roce 1993 společnost Cephalon získala výlučná práva na modafinil a v roce 1997 začala tato společnost prodávat modafinil pod ochrannou známkou Provigil ve Spojeném království. V roce 2005 prodávala modafinil v několika zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP).

8

Pokud jde o EHP, platnost jednotlivých vnitrostátních patentů společnosti Cephalon na molekulu pro ÚLL modafinilu uplynula nejpozději v roce 2003, zatímco ochrana údajů týkající se této ÚLL uplynula nejpozději v roce 2005.

9

I když platnost patentů na molekulu modafinilu uplynula, společnost Cephalon byla stále majitelkou sekundárních patentů na velikost částic a jiných patentů souvisejících s modafinilem, jejichž platnost v EHP uplynula v roce 2015.

10

Léčivý přípravek Provigil byl z hlediska prodeje nejvýznamnějším výrobkem portfolia společnosti Cephalon. S ohledem na vstup generických přípravků na trh v blízké budoucnosti a za účelem ochrany svých činností v dotčené oblasti společnost Cephalon pracovala na přípravku druhé generace nazvaném „Nuvigil“, založeném na ÚLL modafinilu, který zamýšlela uvést na trh, aby od roku 2006 postupně nahradila Provigil, a to nejprve ve Spojených státech a poté v EHP. Kromě toho společnost Cephalon plánovala uvedení na trh jiného léčivého přípravku na bázi modafinilu s názvem „Sparlon“. Společnost Cephalon nakonec neuvedla na trh v EHP ani Nuvigil, ani Sparlon.

11

Na konci roku 2002, kdy čtyři společnosti působící v odvětví generických přípravků, včetně společnosti Teva, požádaly o zákonnou registraci pro uvádění svých generických přípravků modafinilu na trh ve Spojených státech, společnost Cephalon zahájila řízení o porušení patentu ve Spojených státech.

12

V červnu 2005 uvedla společnost Teva na trh svůj generický přípravek modafinilu ve Spojeném království.

13

Po výměně dopisů podala společnost Cephalon dne 6. července 2005 návrh na zahájení soudního řízení v patentových záležitostech proti společnosti Teva před High Court of Justice (England & Wales) [Vrchní soud (Anglie a Wales), Spojené království] a podala návrh na vydání předběžného opatření s cílem zabránit společnosti Teva v prodeji jejího generického přípravku modafinilu ve Spojeném království. Společnost Teva poté podala vzájemný návrh na prohlášení neplatnosti.

14

Před jednáním o návrhu na vydání předběžného opatření, které bylo stanoveno na 11. července 2005, společnost Teva souhlasila s ukončením prodeje generických přípravků modafinilu ve Spojeném království. Jako protiplnění společnost Cephalon souhlasila s poskytnutím záruky ve výši 2,1 milionu liber šterlinků (GBP) (tedy přibližně 3,07 milionu eur) pro případ, že by společnost Teva měla v soudním řízení úspěch a byla by oprávněna domáhat se náhrady škody za ušlý zisk.

15

Jednání o dohodě o smírném narovnání byla zahájena na konci listopadu 2005.

16

Dne 8. prosince 2005 uzavřely společnosti Cephalon a Teva dohodu o smírném narovnání (dále jen „dohoda o narovnání“). Tato dohoda o narovnání byla uzavřena rovněž pro jejich přidružené podniky a nabyla účinnosti dne 4. prosince 2005.

17

Podle dohody o narovnání bylo zejména stanoveno, že se společnost Teva na základě článku 2 zavazuje nevstupovat nezávisle na trh s modafinilem ani nekonkurovat společnosti Cephalon (dále jen „doložka o zákazu soutěžit“) a nezpochybňovat patenty na modafinil společnosti Cephalon (dále jen „doložka o nenapadnutí práv“) (dále jen společně „omezující doložky“).

18

Články 2.2 až 2.6 dohody o narovnání obsahovaly soubor transakcí týkajících se:

19

Stejně tak dohoda o narovnání v článku 3 stanovila generická práva ve prospěch společnosti Teva. Podle tohoto článku společnost Cephalon udělila společnosti Teva nevýhradní licenci k uvedení jejího generického přípravku modafinilu na trh, včetně EHP, od roku 2012 (nebo dříve v případě, že by jakýkoli subjekt uvedl na trh generický přípravek modafinilu).

20

V souladu s článkem 4 dohody o narovnání se společnosti Teva a Cephalon zavázaly okamžitě ukončit soudní spory týkající se modafinilu ve Spojených státech a ve Spojeném království.

21

Dohoda o narovnání zahrnovala rovněž částky nebo poplatky související s jednotlivými transakcemi uvedenými v bodech 17 a 18 tohoto rozsudku.

22

Dne 26. listopadu 2020 přijala Komise sporné rozhodnutí.

23

Komise měla v tomto rozhodnutí za to, že navrhovatelky porušily článek 101 SFEU a článek 53 Dohody o EHP tím, že se účastnily dohody o narovnání ve farmaceutickém odvětví za obrácenou platbu (článek 1 sporného rozhodnutí).

24

Za toto protiprávní jednání uložila Komise společnosti Cephalon pokutu ve výši 30480000 eur a společnosti Teva pokutu ve výši 30000000 eur (článek 2 sporného rozhodnutí).

25

Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 5. února 2021 se společnosti Teva a Cephalon domáhaly zrušení sporného rozhodnutí a podpůrně zrušení nebo snížení výše pokut.

26

Na podporu své žaloby uplatnily navrhovatelky čtyři žalobní důvody.

27

V napadeném rozsudku Tribunál v první řadě zkoumal první žalobní důvod vycházející z nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu, jelikož Komise kvalifikovala dohodu o narovnání jako omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu (body 27 až 205 napadeného rozsudku).

28

Zaprvé Tribunál odmítl výtky týkající se nepoužití vhodného právního kritéria (body 30 až 57 napadeného rozsudku).

29

V tomto ohledu Tribunál zejména rozhodl, že s ohledem na judikaturu vycházející z rozsudku ze dne 30. ledna 2020, Generics (UK) a další [C‑307/18, dále jen „rozsudek Generics (UK), EU:C:2020:52], vyžaduje kvalifikace dohody jako omezení z hlediska účelu celkové posouzení zahrnující zájmy a pobídky dotčených stran za účelem ověření, zda obchodní transakce uvedené v dohodě o narovnání mohou mít jiná vysvětlení než obchodní zájem, který má jak majitel patentu, tak údajný porušovatel práv na nesoutěžení na základě výkonnosti (body 37 až 43 napadeného rozsudku). Komise byla tedy povinna ověřit, zda obchodní transakce, na které se vztahuje dohoda o narovnání, mohly být za stejně příznivých podmínek rovněž uzavřeny v případě absence omezujících doložek. Podle Tribunálu, pokud je Komise schopna konstatovat, že dotčené transakce by nebyly uzavřeny nebo by nebyly uzavřeny za tak příznivých podmínek v případě absence uvedených doložek, z toho lze vyvodit, že uvedené transakce nemohou mít jiné vysvětlení než obchodní zájem majitele dotčeného patentu a údajného porušovatele práv na nesoutěžení na základě výkonnosti (bod 45 napadeného rozsudku).

30

Tribunál dále uvedl, že právní kritérium použité Komisí nepředstavuje kontrafaktuální analýzu spadající do posouzení dohod jako omezení hospodářské soutěže z hlediska důsledku (bod 47 napadeného rozsudku).

31

Podle Tribunálu z judikatury Soudního dvora totiž vyplývá, že posouzení, které je třeba provést za účelem určení, zda dohoda spadá či nespadá pod kvalifikaci jako „omezení z hlediska účelu“, má za cíl nikoli identifikovat či kvantifikovat protisoutěžní účinky jednání, ale pouze určit jeho objektivní závažnost, která může přesně odůvodnit, že jeho účinky nemusí být posouzeny (bod 49 napadeného rozsudku).

32

Mimoto Tribunál uvedl, že skutečnost, že toto posouzení musí být provedeno v případě potřeby na základě podrobné analýzy dotčené dohody a zejména motivačního účinku převodů hodnot, které stanoví, ale rovněž jejích cílů, jakož i hospodářského a právního kontextu, do kterého spadá, neznamená ani posouzení protisoutěžních účinků této dohody na trhu. Předpokládá pouze provedení celkového a pečlivého posouzení samotných komplexních dohod nejen za účelem vyloučení kvalifikace jako „omezení z hlediska účelu“, pokud se objeví pochybnost o dostatečné škodlivosti pro hospodářskou soutěž, ale rovněž vyhnutí se tomu, aby dohody unikly téže kvalifikaci pouze z důvodu komplexnosti, a i když by pečlivá analýza těchto dohod ukázala, že objektivně vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž (bod 50 napadeného rozsudku).

33

Zadruhé Tribunál odmítl výtky týkající se existence jiného věrohodného vysvětlení transakcí uzavřených v rámci dohody o narovnání než to, že slouží pouze jako protiplnění za omezující doložky (body 58 až 166 napadeného rozsudku).

34

Zatřetí Tribunál odmítl výtky ke kritériu stanovenému rozsudkem Generics (UK) týkajícímu se existence prokázaných, relevantních prosoutěžních účinků, vlastních příslušné dohodě, které jsou dostatečně závažné (body 167 až 191 napadeného rozsudku).

35

Tribunál měl, pokud jde o argumenty vycházející z rozhodnutí o spojení podniků, za to, že referenční rámec tohoto rozhodnutí se liší od referenčního rámce, na kterém je založena analýza dohody o narovnání s ohledem na čl. 101 odst. 1 SFEU. Zatímco Komise ve sporném rozhodnutí posoudila omezení hospodářské soutěže způsobené dohodou o narovnání a porovnala jeho dopad s kontrafaktuálním scénářem, v němž by dohoda o narovnání nebyla uzavřena, rozhodnutí o spojení podniků bere dohodu o narovnání jako hotovou věc a hodnotí pravděpodobný dopad spojení stran na hospodářskou soutěž v dohledné budoucnosti s ohledem na unijní pravidla v oblasti kontroly spojování podniků, a to od roku 2011 (bod 182 napadeného rozsudku).

36

Mimoto Tribunál poukázal na to, že skutečnost, že Komise měla v rozhodnutí o spojení podniků za to, že po uzavření dohody o narovnání a navzdory jejímu uzavření představovala společnost Teva stále nejpravděpodobnější konkurenční nátlak vyvíjený na společnost Cephalon, tudíž neznamená, že měla za to, že generická práva společnosti Teva mají prosoutěžní účinek (bod 183 napadeného rozsudku).

37

Začtvrté Tribunál nepřijal výtky týkající se pochybení, kterých se údajně dopustila Komise při posouzení hospodářského a právního kontextu dohody o narovnání (body 192 až 205 napadeného rozsudku).

38

V druhé řadě Tribunál zamítl druhý žalobní důvod vycházející z pochybení spočívajícího v tom, že Komise kvalifikovala dohodu o narovnání jako omezení z hlediska důsledku, neboť vycházela pouze z potenciálních účinků dohody o narovnání (body 206 až 255 napadeného rozsudku).

39

Tribunál v tomto ohledu zejména uvedl, že podle ustálené judikatury je možné vycházet z potenciální hospodářské soutěže, kterou představuje potenciální subjekt vstupující na trh, vyloučený dotčenou dohodou, a ze struktury relevantního trhu, a že cílem článku 101 SFEU je chránit nikoli pouze skutečnou hospodářskou soutěž, ale i potenciální hospodářskou soutěž (body 227 až 229 napadeného rozsudku).

40

V třetí řadě Tribunál zamítl třetí a čtvrtý žalobní důvod, jež navrhovatelky uplatnily podpůrně, které se týkaly nesprávného použití čl. 101 odst. 3 SFEU a pokut, které jim byly uloženy (body 256 až 307 napadeného rozsudku).

41

Ve čtvrté řadě Tribunál zamítl návrh navrhovatelek směřující k tomu, aby Tribunál zrušil nebo snížil výši uložených pokut (body 308 až 311 napadeného rozsudku).

42

S ohledem na tyto úvahy Tribunál zamítl žalobu navrhovatelek v plném rozsahu.

43

Navrhovatelky v rámci kasačního opravného prostředku navrhují, aby Soudní dvůr:

44

Komise navrhuje, aby Soudní dvůr:

45

Na podporu kasačního opravného prostředku navrhovatelky vznáší dva důvody.

46

Prostřednictvím prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál nesprávně použil právní kritérium vyplývající z rozsudku Generics (UK) s cílem určit existenci omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu v rámci dohody o smírném narovnání.

47

První část tohoto důvodu kasačního opravného prostředku se týká výkladu provedeného Tribunálem v bodě 87 uvedeného rozsudku ohledně první části tohoto kritéria, podle něhož je třeba kvalifikaci omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu konstatovat, pokud z analýzy dotčené dohody o smírném narovnání vyplývá, že převody hodnot ujednané v této dohodě lze vysvětlit pouze obchodním zájmem, který má jak majitel patentu, tak údajný porušovatel práv na nesoutěžení na základě výkonnosti. Druhá část prvního důvodu kasačního opravného prostředku se týká druhé části uvedeného kritéria, použitého v bodě 111 uvedeného rozsudku, podle kterého dohody o smírném narovnání, které jsou spojeny s potvrzenými prosoutěžními účinky, které mohou důvodně vyvolat pochybnosti o jejich dostatečné škodlivosti z hlediska hospodářské soutěže, nemohou představovat omezení z hlediska účelu.

48

V rámci první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky zpochybňují body 45 až 47 napadeného rozsudku.

49

Zaprvé je právní kritérium použité v bodech 46 a 47 tohoto rozsudku v rozporu s judikaturou vyplývající z rozsudku Generics (UK) a odpovídá kontrafaktuální analýze spadající do posouzení dohod jako omezení z hlediska důsledku.

50

V tomto rámci navrhovatelky Tribunálu vytýkají, že nevysvětlil důvod, proč právní kritérium uvedené Komisí ve sporném rozhodnutí ve skutečnosti nepředstavuje kontrafaktuální analýzu spadající do posouzení dohod jako omezení z hlediska důsledku. Kromě toho kritérium schválené Tribunálem ve skutečnosti vyžaduje, aby bylo u každé obchodní transakce posouzeno, zda by taková transakce byla skutečně uzavřena, nebo zda by byla uzavřena za stejných podmínek v případě absence dohody o narovnání jako celku, což je v rozporu s judikaturou vyplývající z rozsudku Generics (UK).

51

Zadruhé Tribunál formuloval v bodě 45 napadeného rozsudku přísnější právní pravidlo, než bylo stanoveno v rozsudku Generics (UK).

52

Navrhovatelky připomínají, že podle závěrů vyplývajících z rozsudku Generics (UK) představuje dohoda o smírném narovnání dohodu, jejímž účelem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže, vyplývá-li ze všech dostupných informací, že převody hodnot lze vysvětlit pouze obchodním zájmem stran této dohody nesoutěžit na základě výkonnosti. Kromě toho z uvedeného rozsudku vyplývá, že k tomu, aby takové převody hodnot nespadaly pod definici dohody omezující hospodářskou soutěž z hlediska účelu, stačí, aby alternativní vysvětlení těchto převodů bylo věrohodné.

53

Tribunál přitom rozhodnutím, že Komise byla povinna ověřit, zda obchodní transakce, na které se vztahuje dohoda o narovnání, mohly být za stejně příznivých podmínek rovněž uzavřeny v případě absence omezujících doložek, nejenže zkreslil kritérium stanovené judikaturou Soudního dvora, ale na rozdíl od Soudního dvora rovněž obrátil důkazní břemeno.

54

Zatřetí Tribunál schválil kritérium, které strany nemohly splnit, což je v rozporu s judikaturou vyplývající z rozsudku Generics (UK).

55

Navrhovatelky v tomto ohledu Tribunálu vytýkají, že nesprávně použil kritérium uvedené v bodě 43 napadeného rozsudku za účelem ověření, zda obchodní transakce uvedené v dohodě o narovnání mohly mít jiná vysvětlení než obchodní zájem, který má jak majitel patentu, tak údajný porušovatel práv na nesoutěžení na základě výkonnosti.

56

Zdůrazňují, že v době uzavření dohody o narovnání byly zapojeny do soudních sporů na celosvětové úrovni týkajících se patentů společnosti Cephalon na ochranu modafinilu a v případě absence dohody o narovnání by strany pokračovaly v soudním sporu. V takové situaci by společnost Cephalon neměla zájem uzavřít se společností Teva jakoukoli obchodní transakci ve vztahu k předmětu sporu a neměla by ani zájem uzavřít jakoukoli dohodu, jak údajně sama Komise uznala v bodě 794 odůvodnění sporného rozhodnutí.

57

Toto kritérium, jak jej použil Tribunál, přitom nutně vylučuje uzavření obchodních transakcí současně s dohodou o narovnání, což je v rozporu s judikaturou vyplývající z rozsudku Generics (UK).

58

Podle navrhovatelek relevantní otázkou, kterou bylo třeba si v této souvislosti položit, bylo, zda za předpokladu, že společnosti Teva a Cephalon urovnají svůj spor, bylo možné každou z obchodních transakcí věrohodně vysvětlit.

59

Komise má za to, že první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta jako neopodstatněná.

60

Prostřednictvím první části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky napadají body 45 až 47 napadeného rozsudku, a konkrétně právní kritérium, které Tribunál použil pro kvalifikaci závazků zákazu soutěžit a nenapadnutí práv, které byly přijaty v rámci dohody o narovnání, jako omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu.

61

Na úvod je nutné připomenout, že podle judikatury Soudního dvora dohody o smírném narovnání, jimiž výrobce generických léčivých přípravků, který usiluje o vstup na trh, přinejmenším dočasně uznává platnost patentu výrobce originálních léčivých přípravků, a zavazuje se proto, že jej nezpochybní ani nevstoupí na dotyčný trh, mohou mít omezující účinky na hospodářskou soutěž, jelikož zpochybnění platnosti a rozsahu patentu je součástí běžné hospodářské soutěže v odvětvích, ve kterých existují výlučná práva k technologiím [rozsudky Generics (UK), bod 81, a ze dne 27. června 2024, Servier a další v. Komise, C‑201/19 P, EU:C:2024:552, bod 293].

62

Výrobce generických léčivých přípravků se poté, co vyhodnotí své šance na úspěch v soudním řízení, ve kterém vystupuje proti výrobci dotčeného originálního léčivého přípravku, může rozhodnout upustit od vstupu na dotčený trh a uzavřít s posledně uvedeným výrobcem dohodu o smírném narovnání takového řízení (rozsudek ze dne 27. června 2024, Servier a další v. Komise, C‑201/19 P, EU:C:2024:552, bod 163 a citovaná judikatura).

63

Takovou dohodu nelze přitom v žádném případě považovat za omezení z hlediska účelu ve smyslu čl. 101 odst. 1 SFEU. Ani skutečnost, že je taková dohoda provázena převody hodnot ze strany výrobce originálních léčivých přípravků ve prospěch výrobce generických léčivých přípravků, nepředstavuje dostatečný důvod pro její kvalifikaci jako omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu, jelikož se uvedené převody hodnot mohou ukázat jako odůvodněné. Tak tomu může být v případě, kdy výrobce generických léčivých přípravků obdrží od výrobce originálních léčivých přípravků částky skutečně odpovídající náhradě nákladů sporu nebo obtíží, které jsou s tímto sporem spjaty, nebo odpovídající odměně za skutečné poskytnutí zboží nebo služeb výrobci originálních léčivých přípravků (rozsudek ze dne 27. června 2024, Servier a další v. Komise, C‑201/19, EU:C:2024:552, bod 163 a citovaná judikatura).

64

Je-li tudíž dohoda o smírném narovnání sporu týkajícího se platnosti patentu mezi výrobcem generických léčivých přípravků a výrobcem originálních léčivých přípravků, jenž je majitelem tohoto patentu, spojena s převody hodnot od výrobce originálních léčivých přípravků ve prospěch výrobce generických léčivých přípravků, je třeba nejprve posoudit, zda může být čistý kladný zůstatek těchto převodů v plném rozsahu odůvodněn, jak je uvedeno v bodech 62 a 63 tohoto rozsudku, nezbytností nahradit takové náklady nebo obtíže spojené s tímto sporem, jako jsou náklady a odměna za poradenství vynaložené posledně uvedeným výrobcem, nebo nezbytností zaplatit odměnu za skutečné a prokázané dodávky zboží nebo služeb pro výrobce originálního léčivého přípravku. Smírné narovnání takového sporu totiž znamená, že výrobce generických léčivých přípravků uznává platnost dotčeného patentu, neboť se vzdá jeho zpochybnění. Z toho vyplývá, že pouze úhradu takových nákladů nebo odměnu za takové dodané zboží nebo služby lze v rámci tzv. „obrácené“ platby od výrobce originálních léčivých přípravků ve prospěch výrobce generických léčivých přípravků považovat za odpovídající uvedenému uznání, a tudíž za odůvodnitelné s ohledem na hospodářskou soutěž (rozsudek ze dne 27. června 2024, Servier a další v. Komise, C‑201/19 P, EU:C:2024:552, bod 164 a citovaná judikatura).

65

Zadruhé, pokud tento kladný čistý zůstatek převodů není v plném rozsahu takovou nutností odůvodněn, je třeba ověřit, zda v případě neexistence takového odůvodnění lze tyto převody vysvětlit pouze obchodním zájmem těchto výrobců léčivých přípravků nesoutěžit na základě výkonnosti. Pro účely tohoto přezkumu je třeba určit, zda je uvedený zůstatek, včetně případných odůvodněných nákladů, dostatečně významný na to, aby výrobce generických léčivých přípravků skutečně přiměl k upuštění od vstupu na dotčený trh, aniž je vyžadováno, aby byl tento čistý kladný zůstatek nezbytně vyšší než zisky, kterých by tento výrobce genetických léčivých přípravků dosáhl, kdyby měl úspěch v patentovém sporu (rozsudek ze dne 27. června 2024, Servier a další v. Komise, C‑201/19 P, EU:C:2024:552, bod 165 a citovaná judikatura).

66

Obdobně jako generální advokát v bodě 45 svého stanoviska je třeba mít za to, že kvalifikaci jako omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu lze konstatovat pouze tehdy, pokud omezení hospodářské soutěže vyplývající z doložek o zákazu soutěžit a o nenapadnutí práv stanovených v dohodách o smírném narovnání nejsou založena na uznání platnosti patentů výrobce originálních léčivých přípravků, ale na převodu hodnoty z tohoto výrobce na dotčeného výrobce generických léčivých přípravků, který představuje pobídku pro tohoto výrobce generických léčivých přípravků, aby upustil od konkurování na základě výkonnosti.

67

Takové dohody o smírném narovnání, jako je dohoda o narovnání, musí být kvalifikovány jako omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu, pokud z jejich přezkumu vyplývá, že převody hodnot uskutečněné výrobcem originálního léčivého přípravku ve prospěch výrobce generického léčivého přípravku lze v konečném důsledku vysvětlit pouze obchodním zájmem těchto subjektů nesoutěžit na základě výkonnosti [v tomto smyslu viz rozsudky Generics (UK), bod 87, a ze dne 25. března 2021, Lundbeck v. Komise, C‑591/16 P, EU:C:2021:243, bod 114].

68

Za účelem určení, zda lze dohodu kvalifikovat jako omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu, je třeba analyzovat nikoli samostatně každou z jejích doložek, ale posoudit, zda tato dohoda, posuzovaná jako jeden celek, vykazuje stupeň hospodářské škodlivosti pro řádné fungování hospodářské soutěže na dotčeném trhu (rozsudek ze dne 27. června 2024, Servier a další v. Komise, C‑201/19 P, EU:C:2024:552, bod 294).

69

Právě s ohledem na tyto úvahy je třeba zaprvé posoudit, zda měl Tribunál v rámci přezkumu, jehož cílem bylo určit, zda dohoda o narovnání musí být kvalifikována jako „omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu“, v bodě 46 napadeného rozsudku správně za to, že za účelem určení, zda jediným věrohodným vysvětlením každé z obchodních transakcí uvedených v této dohodě bylo přimět společnost Teva k přijetí omezujících doložek, a tedy k tomu, aby upustila od konkurování společnosti Cephalon na základě výkonnosti, nebo zda by tyto transakce byly v každém případě uzavřeny za běžných tržních podmínek, bylo třeba analyzovat, zda by obchodní transakce obsažené v uvedené dohodě byly skutečně uzavřeny, nebo zda by byly v případě absence omezujících doložek uzavřeny za stejných podmínek.

70

V tomto ohledu platí, že pokud kladný čistý zůstatek převodů hodnot nemůže být v plném rozsahu odůvodněn nezbytností nahradit náklady nebo obtíže spojené se sporem týkajícím se platnosti patentu mezi výrobcem generických léčivých přípravků a výrobcem originálních léčivých přípravků, vyžaduje právní kritérium použité v judikatuře pro kvalifikaci dohody o smírném narovnání jako omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu ověření, zda je jediné protiplnění převodu hodnoty přijaté výrobcem generických léčivých přípravků od výrobce originálního léčivého přípravku dostatečně významné na to, aby tohoto výrobce generických léčivých přípravků skutečně přimělo k upuštění od vstupu na dotčený trh (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. června 2024, Servier a další v. Komise, C‑201/19 P, EU:C:2024:552, body 164 a 165, jakož i citovaná judikatura).

71

Za těchto podmínek navrhovatelky Tribunálu neprávem vytýkají, že přezkum zaměřil na závazky zákazu soutěžit a nenapadnutí práv obsažené v dohodě o narovnání, jelikož tyto závazky v podstatě spočívají v upuštění od vstupu na trh.

72

Je pravda, jak uvedl generální advokát v bodě 71 svého stanoviska, že izolovaný výklad bodů 45 a 46 napadeného rozsudku by mohl naznačovat, že Tribunál provedl abstraktní analýzu omezujících doložek prostřednictvím zkoumání hypotetického scénáře založeného na srovnání „toho, co se skutečně stalo s tím, co by se stalo v případě absence omezujících doložek“.

73

Jak však vyplývá z bodů 43 až 46 a 61 až 162 napadeného rozsudku, Tribunál na základě podrobné analýzy a celkového posouzení dohody o narovnání dospěl k závěru, že převod hodnoty provedený společností Cephalon ve prospěch společnosti Teva prostřednictvím obchodních transakcí představuje protiplnění za vložení omezujících doložek do dohody o narovnání, a tedy za závazek společnosti Teva upustit od nezávislého vstupu na trh s generickými léčivými přípravky.

74

Konkrétně Tribunál nejprve v bodech 43 až 46 napadeného rozsudku uvedl svůj úmysl zjistit na základě hypotetického scénáře, zda se obchodní transakce mezi navrhovatelkami odchylují od běžných tržních podmínek, přičemž se zaměřil zejména na cíle a hospodářský a právní kontext, do kterého tyto transakce spadaly v době uzavření dohody o narovnání, s cílem určit motivační účinek převodů hodnot stanovených touto dohodou.

75

Nic přitom nebrání tomu, aby pro účely konstatování omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu byly zohledněny kontrafaktuální prvky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 2. dubna 2020, Budapest Bank a další, C‑228/18, EU:C:2020:265, body 82 a 83).

76

I když analýza uvedená Tribunálem v bodě 46 napadeného rozsudku, která spočívá ve zkoumání obchodních transakcí obsažených v dohodě o narovnání v případě absence omezujících doložek, předpokládá, jak Tribunál uvedl v bodech 47 až 50 napadeného rozsudku, zohlednění hypotetické situace, nelze tuto analýzu zaměňovat s tzv. „kontrafaktuální“ metodikou.

77

Zatímco tato metodika spočívá ve srovnání situace v oblasti hospodářské soutěže vyplývající z dotčené dohody se situací, která by existovala v případě absence této dohody, aby bylo možné posoudit existenci protisoutěžních účinků vyvolaných dohodou mezi podniky (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. června 2024, Komise v. KRKA, C‑151/19 P, EU:C:2024:546, bod 316 a citovaná judikatura), cílem analýzy provedené Tribunálem v rámci posouzení existence omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu bylo, jak vyplývá z bodů 43 až 50 a 61 napadeného rozsudku, určit, zda tyto doložky představovaly pobídku pro společnost Teva, aby upustila od konkurování společnosti Cephalon na základě výkonnosti za účelem určení objektivní závažnosti dotčeného jednání, a nikoli posoudit existenci protisoutěžních účinků dohody o narovnání. Posledně uvedené posouzení bylo provedeno v bodech 221 až 223 a 230 až 254 napadeného rozsudku.

78

Kritérium potvrzené Tribunálem tedy na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelky, nevyžaduje, aby bylo u každé obchodní transakce posouzeno, zda by byla skutečně uzavřena, nebo zda by byla uzavřena za stejných podmínek v případě absence dohody o narovnání jako celku. Cílem tohoto kritéria je naopak určit, zda jak vyžaduje judikatura uvedená v bodě 67 tohoto rozsudku, lze převody hodnot v konečném důsledku vysvětlit pouze obchodním zájmem dotčených hospodářských subjektů nesoutěžit na základě výkonnosti.

79

Kromě toho s ohledem na vysvětlení obsažená v bodech 47 až 50 napadeného rozsudku, jehož body 48 až 50 navrhovatelky nezpochybňují, pokud jde o rozdíl mezi analýzou provedenou v rámci určení existence omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu a kontrafaktuální metodikou, která musí být použita pouze v rámci posouzení protisoutěžních účinků dohody, Tribunál na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelky, jasně vysvětlil důvody, proč tato analýza nepředstavuje uvedenou kontrafaktuální metodiku.

80

Zadruhé je třeba zkoumat, zda se Tribunál v bodě 46 napadeného rozsudku odchýlil od judikatury vyplývající z rozsudku Generics (UK), když měl za to, že za účelem určení, zda jediným věrohodným vysvětlením každé z obchodních transakcí byl cíl přimět společnost Teva k přijetí omezujících doložek, a tedy k tomu, aby upustila od konkurování společnosti Cephalon na základě výkonnosti, nebo zda by tyto transakce byly v každém případě uzavřeny za běžných tržních podmínek, musela Komise porovnat to, co se skutečně stalo, s tím, co by se stalo v případě absence omezujících doložek.

81

Touto výtkou se navrhovatelky v podstatě snaží prokázat, že kritérium uvedené Tribunálem odpovídá kritériu vyplývajícímu z rozsudku Generics (UK) za účelem posouzení existence omezení hospodářské soutěže z hlediska důsledku, a proto nemůže být použito k prokázání existence omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu, neboť jinak by to mělo za následek nesprávné právní posouzení.

82

Jak přitom vyplývá z bodu 43 napadeného rozsudku, Tribunál hodlal provést celkové posouzení zájmů a pobídek dotčených stran, aby ověřil, zda obchodní transakce v dohodě o narovnání mohly mít jiná vysvětlení než obchodní zájem navrhovatelek nesoutěžit na základě výkonnosti.

83

Takové posouzení musí být založeno, jak správně poznamenal Tribunál v bodech 50 a 56 napadeného rozsudku, což navrhovatelky nezpochybnily, na společné analýze obchodních transakcí a dohody o narovnání, pokud tyto transakce a tato dohoda tvoří součást téhož smluvního celku.

84

Jak totiž uvedl Soudní dvůr, za účelem určení, zda lze dohodu kvalifikovat jako omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu, je nezbytné, zejména z důvodu úzkých vazeb mezi doložkami o nenapadnutí práv, o neuvedení na trh a o výlučném zásobování, které jsou obsaženy v dohodě o smírném narovnání, analyzovat nikoli samostatně každou z omezujících doložek, ale posoudit, zda tato dohoda posuzovaná jako jeden celek vykazuje stupeň hospodářské škodlivosti pro řádné fungování hospodářské soutěže na dotčeném trhu, který takovou kvalifikaci odůvodňuje (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 27. června 2024, Servier a další v. Komise, C‑201/19 P, EU:C:2024:552, bod 294).

85

Jak uvedl generální advokát v bodě 57 svého stanoviska, platí to tím spíše v případě, kdy je jako v projednávané věci cílem této analýzy určit potenciálně motivační účinek převodů hodnot a určit, zda zahrnutí omezujících doložek do dohody o narovnání představovalo protiplnění za převody hodnot, které společnost Cephalon uskutečnila v rámci obchodních transakcí uvedených v dohodě o narovnání.

86

Pokud se totiž konstatuje, že v případě absence omezujících doložek obsažených v dohodě o narovnání by strany neuzavřely obchodní transakce stanovené v této dohodě, lze z toho vyvodit závěr, že tyto transakce je možné vysvětlit pouze omezením hospodářské soutěže dohodnutým v této dohodě.

87

Mimoto na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelky, z napadeného rozsudku nijak nevyplývá, že by Tribunál takovou analýzu neprovedl, přičemž body 61 a 162 napadeného rozsudku svědčí o opaku, ani že by vyžadoval prokázání toho, co by se stalo v případě absence dohody o narovnání jako celku.

88

Tuto výtku, která vychází z nesprávného výkladu napadeného rozsudku, tedy nelze přijmout.

89

Stejně tak je třeba zamítnout výtku navrhovatelek vycházející ze zkreslení kritéria stanoveného judikaturou Soudního dvora, uvedenou v bodě 53 tohoto rozsudku, a z obrácení důkazního břemene, jehož splnění vyžaduje tato judikatura.

90

Tribunál totiž v bodě 45 napadeného rozsudku rozhodl, aniž se dopustil pochybení, že Komise byla povinna ověřit, zda obchodní transakce, na které se vztahuje dohoda o narovnání, mohly být za stejně příznivých podmínek rovněž uzavřeny v případě absence omezujících doložek.

91

Jak vyplývá z bodu 53 napadeného rozsudku, který navrhovatelky nezpochybňují, Tribunál s odkazem na body 83 a 87 rozsudku Generics (UK) připomněl, že Komisi přísluší prokázat, že v dotčeném kontextu omezující doložky uzavřené v rámci dohody o smírném narovnání vedly k dohodě omezující hospodářskou soutěž z hlediska účelu, a tedy prokázat, že z přezkumu této dohody vyplývá, že převody hodnot ujednané v této dohodě lze vysvětlit pouze obchodním zájmem, který má jak majitel dotčeného patentu, tak údajný porušovatel práv na nesoutěžení na základě výkonnosti.

92

Před Tribunálem navrhovatelky tvrdily, že každá z obchodních transakcí obsažených v dohodě o narovnání měla jiné věrohodné vysvětlení než, že slouží pouze jako protiplnění za omezující doložky. Tribunál tedy ověřil, jak vyplývá z bodu 61 napadeného rozsudku, zda se Komise u každé z obchodních transakcí stanovených v této dohodě dopustila nesprávného posouzení, když dospěla k závěru, že účelem uvedených transakcí bylo, aby sloužily jako převod hodnoty ze společnosti Cephalon na společnost Teva výměnou za závazek společnosti Teva nevstupovat nezávisle na trhy s generickými léčivými přípravky a nekonkurovat společnosti Cephalon na trhu s modafinilem.

93

Po provedení analýzy sporného rozhodnutí a každé obchodní transakce obsažené v dohodě o narovnání dospěl Tribunál v bodě 162 napadeného rozsudku k závěru, který navrhovatelky nezpochybňují, že Komise použila vhodné právní kritérium, když shledala, že každá z obchodních transakcí stanovených v dohodě o narovnání neměla jiný cíl než zvýšit úroveň převodu hodnoty celkově uskutečněného ve prospěch společnosti Teva prostřednictvím dohody o narovnání, aby ji přiměla k přijetí omezujících doložek.

94

Z výše uvedeného vyplývá na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelky, že Tribunál se nedopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že Komise v souladu s judikaturou vyplývající z bodu 87 rozsudku Generics (UK) řádně prokázala, že převody hodnot uskutečněné v rámci obchodních transakcí obsažených v dohodě o narovnání jsou vysvětleny pouze obchodním zájmem společností Teva a Cephalon nesoutěžit na základě výkonnosti.

95

Zatřetí je nutné posoudit, zda Tribunál, jak tvrdí navrhovatelky, skutečně použil v rozporu s judikaturou vyplývající z rozsudku Generics (UK) kritérium, které strany nemohly splnit, a zda Tribunál správně uplatnil kritérium, které sám použil v bodě 43 napadeného rozsudku, aby ověřil, zda obchodní transakce uvedené v dohodě o smírném narovnání mohly mít jiná vysvětlení než obchodní zájem, který má jak majitel patentu, tak údajný porušovatel práv na nesoutěžení na základě výkonnosti.

96

V tomto ohledu je třeba především uvedenou výtku zamítnout, neboť spočívá na argumentu již zkoumaném v bodech 83 až 87 tohoto rozsudku, podle kterého Tribunál měl v úmyslu zkoumat obchodní transakce „v případě absence dohody o narovnání“.

97

Dále je třeba rovněž odmítnout argumenty navrhovatelek, podle nichž se celkové posouzení provedené Tribunálem týkalo na rozdíl od toho, co uvedl v bodě 43 napadeného rozsudku, otázky, zda navrhovatelky uzavřely jakoukoli obchodní transakci nezávisle na dohodě o narovnání.

98

Nic v napadeném rozsudku totiž nenasvědčuje tomu, že by Tribunál neurčil, jak je uvedeno v bodě 43 napadeného rozsudku, zda obchodní transakce obsažené v dohodě o narovnání mohly mít jiná vysvětlení než obchodní zájem navrhovatelek na nesoutěžení na základě výkonnosti. Jak vyplývá zejména z bodů 61 a 162 napadeného rozsudku, Tribunál provedl právě tuto analýzu.

99

Nakonec na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelky, z napadeného rozsudku nevyplývá, že by Tribunál vyloučil možnost uzavření obchodních transakcí současně s dohodou o smírném narovnání. Z bodů 56, 61 a 162 napadeného rozsudku naopak vyplývá, že Tribunál takovou možnost uznal, když zkoumal všechny obchodní transakce uzavřené mezi stranami v rámci dohody o smírném narovnání jejich sporů.

100

Jak v podstatě poznamenal generální advokát v bodě 71 svého stanoviska, v projednávané věci je tedy pro účely prokázání omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu relevantní otázka, zda lze obchodní transakce uzavřené v rámci dohody o smírném narovnání věrohodně vysvětlit v tom smyslu, že jejich účel nespočívá v omezení nebo narušení hospodářské soutěže na trhu tím, že potenciálního soutěžitele přimějí, aby nevstupoval na trh výměnou za převod hodnoty, který není odůvodněn nutností náhrady nákladů sporu nebo obtíží, jež jsou spojené se sporem vedeným mezi stranami této dohody.

101

Tribunálu tedy nelze vytýkat, že provedl takovou analýzu, která vyplývá z bodů 61 a 162 napadeného rozsudku.

102

Z toho plyne, že první část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zamítnuta jako neopodstatněná.

103

V rámci druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že body 182 a 183 napadeného rozsudku jsou stiženy nesprávným právním posouzením, neboť odůvodnění, které je v nich uvedeno, je nedostatečné a vnitřně rozporné.

104

Navrhovatelky v tomto ohledu připomínají, že podle poznatků vyplývajících z bodu 111 rozsudku Generics (UK) nemohou dohody o narovnání, které jsou spojeny s prokázanými prosoutěžními účinky, jež mohou vyvolat důvodné pochybnosti o jejich dostatečně škodlivé povaze z hlediska hospodářské soutěže, představovat omezení z hlediska účelu. Podle této judikatury musí být tyto účinky prokázány, musí být relevantní a vlastní příslušné dohodě a dostatečně významné, aby umožnily důvodně pochybovat o dostatečné škodlivosti dotčené dohody o smírném narovnání z hlediska hospodářské soutěže, a tedy jejího protisoutěžního účelu.

105

V rozhodnutí o spojení podniků přitom Komise uvedla, že jelikož dohoda o narovnání odstranila překážky v oblasti duševního vlastnictví, které činily vstup jiných výrobců generických léčivých přípravků v krátkodobém horizontu mimořádně nejistým, dohoda o narovnání umožňuje společnosti Teva stát se nejvýznamnějším konkurentem společnosti Cephalon na trhu s modafinilem.

106

Konkurenční tlak vyvíjený společností Teva na společnost Cephalon byl považován za tak silný, že Komise požadovala, aby společnost Teva postoupila práva k výrobě a prodeji svého výrobku modafinilu s cílem odstranit překrývání činností mezi účastníky spojení.

107

Ve světle těchto skutečností navrhovatelky Tribunálu vytýkají, že za účelem odpovědi na argumenty, které předložily v prvním stupni s cílem prokázat, že prosoutěžní účinky plynoucí z dohody o narovnání jasně vyplývaly z rozhodnutí o spojení podniků, neuvedl důvody, proč omezení hospodářské soutěže obsažená v dohodě o narovnání převažují nad zjevnými prosoutěžními účinky vyplývajícími z této dohody. Mimoto Tribunál neuvedl důvody, proč měl rozdíl mezi analytickým rámcem použitým ve sporném rozhodnutí a analytickým rámcem uvedeným v rozhodnutí o spojení podniků za následek, že z dohody o narovnání nevyplynul žádný prosoutěžní účinek.

108

Dále mají navrhovatelky za to, že odůvodnění napadeného rozsudku neumožňuje pochopit, jak Tribunál dospěl v bodě 183 napadeného rozsudku k vnitřně rozpornému závěru, podle něhož skutečnost, že Komise měla v rozhodnutí o spojení podniků za to, že po uzavření dohody o narovnání a navzdory jejímu uzavření představovala společnost Teva nadále nejpravděpodobnější konkurenční tlak vyvíjený na společnost Cephalon, neznamená, že by měla za to, že generická práva společnosti Teva měla prosoutěžní účinek.

109

Na základě tohoto odůvodnění nelze zejména pochopit důvody, proč rozhodnutí o spojení podniků neumožnilo důvodně pochybovat o dostatečné škodlivosti dohody o smírném narovnání z hlediska hospodářské soutěže.

110

Komise má za to, že argumenty předložené navrhovatelkami v replice, týkající se údajné vnitřní rozpornosti úvah Tribunálu uvedených v bodech 182 a 183 napadeného rozsudku, musí být jakožto nové argumenty odmítnuty jako nepřípustné. V každém případě má Komise za to, že druhá část prvního důvodu kasačního opravného prostředku je neopodstatněná.

111

V rámci druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že body 182 a 183 napadeného rozsudku jsou stiženy nesprávným právním posouzením vycházejícím z nedostatečného a vnitřně rozporného odůvodnění.

112

Úvodem Komise tvrdí, že argumenty, které navrhovatelky předložily v rámci repliky a jež se týkají vnitřní rozpornosti odůvodnění Tribunálu, musí být jakožto nové argumenty prohlášeny za nepřípustné.

113

V tomto ohledu je třeba konstatovat, že navrhovatelky zmínily vnitřní rozpornost odůvodnění Tribunálu pouze v nadpisu druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku a v jednom bodě kasačního opravného prostředku, přičemž k prokázání takové rozpornosti neposkytly žádné vysvětlení, ani neuvedly žádnou argumentaci. Teprve ve fázi repliky došlo k rozvinutí úvah týkajících se údajné vnitřní rozpornosti, a to jen pokud jde o bod 183 napadeného rozsudku.

114

Vzhledem k tomu, že argument vycházející z vnitřní rozpornosti odůvodnění nebyl v kasačním opravném prostředku nijak podložen a ve vztahu k bodu 183 napadeného rozsudku byl poprvé uveden až v replice, přičemž není mimoto založen na skutečnostech, které vyšly najevo po podání kasačního opravného prostředku, ani nepředstavuje rozšíření důvodu uvedeného v návrhu na zahájení řízení, musí být v souladu s čl. 127 odst. 1 jednacího řádu Soudního dvora, který se použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě čl. 190 odst. 1 tohoto jednacího řádu, považován za nepřípustný.

115

Mimoto je třeba zdůraznit, že navrhovatelky nezpochybňují celé odůvodnění zamítnutí třetí části prvního žalobního důvodu vzneseného v prvním stupni ze strany Tribunálu. Konkrétně navrhovatelky napadají pouze odůvodnění uvedené Tribunálem v bodech 182 a 183 napadeného rozsudku za účelem odmítnutí argumentů, které předložily k prokázání toho, že z rozhodnutí o spojení podniků jasně vyplývají prosoutěžní účinky, jež plynou z dohody o narovnání.

116

Přitom i za předpokladu, že by odůvodnění obsažené v bodech 182 a 183 napadeného rozsudku bylo stiženo nesprávným právním posouzením týkajícím se jeho nedostatečnosti, by takové pochybení nemohlo mít za následek zrušení tohoto rozsudku.

117

Navrhovatelky totiž v rámci druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku zpochybnily pouze jeden prvek odůvodnění, na němž Tribunál založil zamítnutí třetí části prvního žalobního důvodu vzneseného v prvním stupni.

118

V tomto ohledu z bodů 178 až 180 napadeného rozsudku vyplývá, že Tribunál zkoumal a odmítl argumenty vycházející z převážně prosoutěžní povahy dohody o narovnání, když rozhodl, že vstup společnosti Teva na trhy s modafinilem musí být kvalifikován jako „opožděný, kontrolovaný a omezený vstup na tyto trhy, a nikoli jako včasný vstup“, jak tvrdily navrhovatelky. Dále v bodech 186 až 190 uvedeného rozsudku rozhodl, že zjištění existence omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu nelze odmítnout z důvodu údajně vedlejší povahy omezujících doložek.

119

Z toho vyplývá, že druhá část prvního důvodu kasačního opravného prostředku musí být zčásti odmítnuta jako nepřípustná a zčásti zamítnuta jako irelevantní.

120

Za těchto podmínek musí být první důvod kasačního opravného prostředku zamítnut v plném rozsahu.

121

Na podporu druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelky v podstatě tvrdí, že se Tribunál dopustil několika nesprávných právních posouzení při zkoumání protisoutěžních účinků dohody o narovnání.

122

V tomto ohledu z judikatury vyplývá, že protisoutěžní účel a účinek dohody nejsou kumulativními, nýbrž alternativními podmínkami pro uplatnění zákazu uvedeného v čl. 101 odst. 1 SFEU. Není tedy nezbytné zkoumat účinky dohody, jestliže je prokázán její protisoutěžní účel (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. října 2009, GlaxoSmithKline Services a další v. Komise a další, C‑501/06 P, C‑513/06 P, C‑515/06 P a C‑519/06 P, EU:C:2009:610, bod 55 a citovaná judikatura).

123

Vzhledem k tomu, že zkoumání prvního důvodu kasačního opravného prostředku, který se týká posouzení provedených Tribunálem v rámci určení existence omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu, neodhalilo žádné nesprávné právní posouzení, není nezbytné zkoumat druhý důvod kasačního opravného prostředku, jenž se týká protisoutěžních účinků dohody o narovnání.

124

Za těchto podmínek je třeba tento kasační opravný prostředek zamítnout.

125

Podle čl. 184 odst. 2 jednacího řádu rozhodne Soudní dvůr o nákladech řízení, není-li kasační opravný prostředek opodstatněný.

126

Článek 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, který se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 uvedeného jednacího řádu, stanoví, že se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

127

Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a navrhovatelky neměly ve věci úspěch, je důvodné uložit navrhovatelkám náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto: