1

Svou žalobou se žalobkyně, společnost European Dynamics Luxembourg SA, domáhá na základě článku 263 SFEU zaprvé zrušení rozhodnutí Výboru Evropské centrální banky pro veřejné zakázky (ECB) ze dne 1. října 2020 o vyloučení jejích nabídek podaných pro tři části zakázky v rámci nabídkového řízení na poskytování služeb a provedení prací za účelem dodání počítačových aplikací (dále jen „rozhodnutí ze dne 1. října 2020“), zadruhé rozhodnutí orgánu ECB pro přezkum ze dne 9. prosince 2020 (dále jen „rozhodnutí ze dne 9. prosince 2020“) a zatřetí všech pozdějších souvisejících rozhodnutí ECB, a dále na základě článku 268 SFEU náhrady škody, kterou měla žalobkyně utrpět v důsledku tohoto vyloučení.

[omissis]

51

Článek 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2 stanoví následující:

„ECB může zájemce či uchazeče z účasti kdykoli vyloučit, pokud: […] g) kontaktuje další zájemce či uchazeče s cílem omezit hospodářskou soutěž nebo se snaží neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení.“

52

Podle žalobkyně se toto ustanovení použije výlučně na komunikaci mezi zájemci nebo uchazeči s jinými zájemci nebo uchazeči, a nikoli s ECB. Naproti tomu podle ECB se uvedené ustanovení použije na všechny kontakty, včetně kontaktů mezi zájemci nebo uchazeči a veřejným zadavatelem, které se vztahují k rozhodovacímu procesu v rámci zadávacího řízení a jejich cílem je neoprávněn ovlivnit a narušit jeho řádný průběh.

53

Podle ustálené judikatury je pro výklad ustanovení unijního práva třeba vzít v úvahu nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (viz rozsudek ze dne 7. června 2005, VEMW a další, C‑17/03, EU:C:2005:362, bod 41 a citovaná judikatura).

54

Zaprvé, pokud jde o znění čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2, je třeba připomenout, že unijní právní předpisy jsou sepsány v několika jazycích a že jsou současně závazné různé jazykové verze, takže výklad ustanovení unijního práva vyžaduje srovnání různých jazykových verzí (rozsudky ze dne 6. října 1982, Cilfit a další, 283/81, EU:C:1982:335, bod 18, a ze dne 6. října 2005, Sumitomo Chemical a Sumika Fine Chemicals v. Komise, T‑22/02 a T‑23/02, EU:T:2005:349, bod 42).

55

V tomto ohledu je třeba uvést, že v některých jazykových verzích, jako je španělská, česká, německá, řecká, anglická, portugalská, slovenská a slovinská verze, je větná skladba „kontaktuje další zájemce či uchazeče s cílem omezit hospodářskou soutěž nebo se snaží neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení“ strukturována do dvou částí, které jsou odděleny souřadící spojkou „nebo“, a to následovně: „kontaktuje další zájemce či uchazeče s cílem omezit hospodářskou soutěž“ [první hypotéza] nebo „se snaží neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení“ [druhá hypotéza]. Časování slovesa „snažit se“ v přítomném čase oznamovacího způsobu a v třetí osobě množného čísla umožňuje vyloučit jeho spojení s předložkovým výrazem „s cílem“, a nasvědčuje tedy tomu, že druhá část věty není podřízena první části věty. Ukazuje tak, že se jedná o dvě odlišné hypotézy: první, umístěná před „nebo“, týkající se navázání kontaktu s jinými zájemci nebo uchazeči s cílem omezit hospodářskou soutěž a druhá, umístěná za „nebo“, týkající se pokusu o neoprávněné ovlivnění rozhodovacího procesu v rámci zadávacího řízení.

56

Tyto příklady ukazují, že čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2 může být chápán v tom smyslu, že uvedená druhá hypotéza není omezena na kontakty zájemců nebo uchazečů s jejich konkurenty, ale týká se obecně všech prostředků, kterými má být neoprávněně ovlivněn rozhodovací proces. V těchto jazykových verzích se dotčené ustanovení týká dvou hypotéz vyloučení zájemce nebo uchazeče z účasti v nabídkovém řízení. První z těchto hypotéz je případ zájemce nebo uchazeče, který s cílem omezit hospodářskou soutěž kontaktuje další zájemce nebo uchazeče. Druhá hypotéza je případ, kdy se zájemce nebo uchazeč snaží jakýmkoliv způsobem neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení.

57

V jiných jazykových verzích však větná skladba dotčené věty nasvědčuje tomu, že hypotéza vyloučení se týká pouze zájemců nebo uchazečů, kteří kontaktují další zájemce nebo uchazeče s cílem buď omezit hospodářskou soutěž, nebo se pokusit neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení. Například ve francouzské verzi je sloveso „tenter“ (pokusit se/snažit se) použito v infinitivu, takže se vztahuje k předložkovému výrazu „afin“ (s cílem), stejně jako sloveso „restreindre“ (omezit), použité také v infinitivu („[…] aux fins de restreindre la concurrence ou de tenter d’influencer la prise de décision dans la procédure de passation de marché) (s cílem omezit hospodářskou soutěž nebo ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení). V opačném případě by sloveso „tenter“ bylo podobně jako sloveso „contacter“ (kontaktovat) časováno v přítomném čase oznamovacího způsobu a ve třetí osobě množného čísla následovně: „[…] ou tentent d’influencer indûment […]“ (nebo se snaží neoprávněně ovlivnit). Verze v bulharském, italském, nizozemském a polském jazyce vyznívají také v tomtéž smyslu.

58

Vzhledem k tomu, že doslovný výklad čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2 podle všeho neposkytuje kategorické vodítko z důvodu existence určitých rozdílů mezi jazykovými verzemi, je třeba připomenout, že v případě rozdílů mezi jednotlivými jazykovými verzemi unijního práva musí být dotčené ustanovení vykládáno podle kontextu a cílů právní úpravy, jejíž je součástí (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 24. října 1996, C-72/95, Kraaijeveld a další, EU:C:1996:404, bod 28; ze dne 24. února 2000, Komise v. Francie, C‑434/97, EU:C:2000:98, bod 22, a ze dne 7. prosince 2000, Itálie v. Komise, C‑482/98, EU:C:2000:672, bod 49).

59

Zadruhé, pokud jde o teleologický výklad čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2, je třeba uvést, že důvod pro vyloučení stanovený v uvedeném bodě má za cíl zaručit rovné příležitosti zájemců v souladu s obecnými zásadami rovného přístupu a rovného zacházení, zákazu diskriminace a spravedlivé hospodářské soutěže, které jednak představují obecné právní zásady použitelné na ECB v rámci zadávacího řízení podle čl. 3 odst. 1 uvedeného rozhodnutí ECB/2016/2 a jednak musí být respektovány po celou dobu nabídkového řízení. Výše uvedené obecné zásady přitom mohou být zpochybněny nejen z důvodu kontaktů mezi zájemci nebo uchazeči s cílem omezit hospodářskou soutěž, ale také v případě, kdy se zájemce nebo uchazeč snaží jinak neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení. Vykládat čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2 tak, že se nevztahuje na posledně uvedenou hypotézu, by bylo v rozporu s cílem tohoto ustanovení.

60

Zatřetí, co se týče kontextuálního výkladu, je třeba konstatovat, že znění druhé části věty čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2 vykazuje podobnosti se zněním čl. 57 odst. 4 písm. i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65), ve znění změn, který stanoví, že „[v]eřejní zadavatelé mohou z účasti v zadávacím řízení vyloučit nebo po nich mohou členské státy požadovat, aby vyloučili hospodářský subjekt, který se nachází v některé z těchto situací: […] i) pokud se hospodářský subjekt pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces veřejného zadavatele, získat důvěrné informace, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení, nebo z nedbalosti poskytl zavádějící informace, jež by mohly mít věcný dopad na rozhodnutí ohledně vyloučení, výběru nebo zadání veřejné zakázky […]“. Unijní normotvůrce tím, že odkázal na skutečnost, že hospodářský subjekt se pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces veřejného zadavatele, neomezil tento důvod vyloučení pouze na kontakty mezi zájemci nebo uchazeči s dalšími zájemci nebo uchazeči.

61

V tomto ohledu je třeba nejprve připomenout, že podle judikatury platí, že i když směrnice týkající se zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby upravují pouze zakázky zadávané subjekty nebo veřejnými zadavateli členských států a nejsou přímo použitelné na veřejné zakázky zadávané unijní administrativou, lze se pravidel nebo zásad stanovených nebo vymezených v rámci těchto směrnic dovolávat vůči uvedené administrativě, jestliže se jeví pouze jako zvláštní vyjádření základních pravidel Smlouvy a obecných právních zásad, kterými se unijní administrativa musí řídit. Ve společenství práva je totiž jednotné použití práva základním požadavkem a na všechny právní subjekty se vztahuje zásada dodržování legality. Orgány tak mají povinnost, stejně jako jakýkoli jiný právní subjekt, dodržovat pravidla Smlouvy i obecné právní zásady, které se na ně vztahují (viz rozsudek ze dne 10. listopadu 2017, Jema Energy v. Společný podnik pro rozvoj energie z jaderné syntézy, T‑668/15, nezveřejněný, EU:T:2017:796, bod 93 a citovaná judikatura).

62

Mimoto se lze pravidel nebo zásad stanovených nebo vymezených v rámci těchto směrnic dovolávat vůči unijní administrativě v případě, kdy tato administrativa přijala při uplatňování své funkční a institucionální autonomie a v mezích pravomocí, které jí svěřuje Smlouva o FEU, akt, který pro úpravu veřejných zakázek, jež tato administrativa zadává na vlastní účet, výslovně odkazuje na určitá pravidla nebo určité zásady uvedené ve směrnicích a v jehož důsledku se uvedená pravidla a uvedené zásady uplatní v souladu se zásadou patere legem quam ipse fecisti. Vyžaduje-li dotčený akt výklad, musí být v co největším možném rozsahu vykládán ve smyslu jednotného použití unijního práva a jeho souladu s ustanoveními Smlouvy o FEU a obecnými právními zásadami (viz rozsudek ze dne 10. listopadu 2017, Jema Energy v. Společný podnik pro rozvoj energie z jaderné syntézy, T‑668/15, nezveřejněný, EU:T:2017:796, bod 94 a citovaná judikatura).

63

V projednávaném případě je třeba uvést, že použitelnost směrnice 2014/24 na ECB byla výslovně vyloučena v bodě 3 odůvodnění rozhodnutí ECB/2016/2. Nicméně bod 4 uvedeného rozhodnutí upřesňuje, že ECB respektuje obecné zásady práva veřejných zakázek, jež byly promítnuty do směrnice 2014/24/EU a nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. 2012, L 298, s. 1), přičemž některé z nich byly uvedeny v bodě 59 výše. Mimoto rozhodnutí BCE/2016/2 obsahuje četné odkazy na ustanovení směrnice 2014/24.

64

I když čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2 zajisté výslovně neodkazuje na čl. 57 odst. 4 písm. i) směrnice 2014/24, posledně uvedené ustanovení je nicméně výrazem obecných zásad práva veřejných zakázek, zejména zásady rovnosti příležitostí a rovného zacházení s uchazeči, jelikož důvod vyloučení, který stanoví, má zabránit jakékoliv snaze o neoprávněné ovlivnění rozhodovacího procesu v rámci nabídkového řízení, a to jakýmkoliv způsobem, s cílem zajistit rovné zacházení se zájemci nebo uchazeči a zaručit tak rovnost jejich příležitostí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. listopadu 2017, Jema Energy v. Společný podnik pro rozvoj energie z jaderné syntézy, T‑668/15, nezveřejněný, EU:T:2017:796, bod 101 a citovaná judikatura).

65

Z teleologického a kontextuálního výkladu čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2 tak vyplývá, že uvedený článek zahrnuje dvě odlišné hypotézy vyloučení, přičemž druhá hypotéza se má na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, použít rovněž na sdělení zaslaná zájemci nebo uchazeči zadavateli, jestliže je jejich cílem snažit se neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v průběhu zadávacího řízení.

66

S ohledem na výše uvedené je třeba dospět k závěru, že čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2 musí být vykládán v tom smyslu, že ECB může kdykoliv z účasti na zadávacím řízení vyloučit zájemce nebo uchazeče, kteří se snaží neoprávněně ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení.

67

Nyní je třeba podrobněji zkoumat pojem pokus o neoprávněné ovlivnění, který je rovněž předmětem odlišného výkladu účastníků řízení.

68

V tomto ohledu je třeba nejprve poznamenat, že rozhodnutí ECB/2016/2 neobsahuje definici tohoto pojmu.

69

Použití slovesa „snažit se“ však naznačuje dosah tohoto pojmu, který je obdobný dosahu pojmu použitého v čl. 57 odst. 4 písm. i) směrnice 2014/24, který se, jak je uvedeno v bodě 60 výše, týká každého hospodářského subjektu, který se „pokusil“ ovlivnit rozhodovací proces veřejného zadavatele. Sloveso „snažit se“ stejně jako sloveso „pokusit se“ implikuje podmínku použití prostředku, a nikoli dosažení výsledku. Z toho vyplývá, že pouhá skutečnost, že se zájemce nebo uchazeč pokusil ovlivnit prostřednictvím různých prostředků rozhodovací proces, aniž bylo dosaženo očekávaného výsledku, sama o sobě postačuje k uplatnění druhé části věty čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2.

70

Je však třeba zdůraznit, že dotčené ustanovení upřesňuje, že pokus ovlivnit rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení musí být učiněn „neoprávněně“, tedy způsobem, který je v rozporu s platnou právní úpravou.

71

Konečně je třeba uvést, že pokus o neoprávněné ovlivnění se musí podle čl. 30 odst. 5 písm. g) rozhodnutí ECB/2016/2 vztahovat na rozhodovací proces v rámci zadávacího řízení. Rozhodovacím procesem se rozumí celá fáze, během níž veřejný zadavatel zkoumá nabídky předložené jednotlivými zájemci nebo uchazeči v rámci nabídkového řízení za účelem vypracování svého rozhodnutí ohledně vyloučení, výběru nebo zadání veřejné zakázky. Tento proces tedy začíná předložením nabídek a zahrnuje všechny po sobě jdoucí etapy až do přijetí uvedených rozhodnutí. Do tohoto procesu spadají zejména šetření vedená veřejným zadavatelem týkající se cenových nabídek, které se jeví jako mimořádně nízké a na jejich konci může veřejný zadavatel podle čl. 33 odst. 2 rozhodnutí ECB/2016/2 po vyhodnocení dodatečných informací, které poskytl uchazeč, odmítnout nabídky tohoto uchazeče, zejména jestliže poskytnuté informace dostatečně neodůvodňují nízkou úroveň ceny či nákladů, nebo jestliže nabídka a uvedené informace neposkytují dostatečnou záruku řádného provedení zakázky. Uvedená šetření nejsou odlišnými řízeními, ale fází hodnocení nabídek.

[omissis]

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (desátý senát)

rozhodl takto: