22.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 209/11


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Najwyższym (Polsko) dne 10. března 2020 – BM, DM, EN v. Getin Noble Bank S.A

(Věc C-132/20)

(2020/C 209/17)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Žalobci (navrhovatelé v řízení o kasačním opravném prostředku): BM, DM, EN

Žalovaná (odpůrkyně v řízení o kasačním opravném prostředku): Getin Noble Bank S.A

Předběžné otázky

1)

Musí být článek 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 1 a 3 a čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“), ve spojení s čl. 47 druhým a třetím pododstavcem Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), čl. 267 třetím pododstavcem SFEU, článkem 38 Listiny a čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, (1) vykládány v tom smyslu, že je nezávislým a nestranným soudem s odpovídající kvalifikací ve smyslu unijního práva orgán, ve kterém zasedá osoba poprvé nebo následně jmenovaná do funkce soudce (soudu vyššího stupně) politickým orgánem výkonné moci státu s totalitním, nedemokratickým, komunistickým režimem vlády („Státní rada Polské lidové republiky“) na návrh ministra spravedlnosti tohoto státu, zejména s ohledem na 1) netransparentnost kritérií pro jmenování, 2) možnost kdykoliv soudce odvolat, 3) neúčast soudcovské samosprávy na jmenovacím řízení ani 4) příslušných orgánů veřejné moci vzešlých z demokratických voleb, což by mohlo narušit důvěru, kterou v demokratické společnosti musí soudnictví vzbuzovat?

2)

Má pro rozhodnutí o první otázce význam okolnost, že následná jmenování do funkce soudce (u soudů vyšších stupňů) mohla nastat z důvodu uznání příslušné doby (stáže) práce a na základě hodnocení výkonu funkce soudce, do které tato osoba byla jmenována přinejmenším poprvé politickými orgány, uvedenými v první otázce, a na základě procesu v tomto bodě popsaném, což by mohlo narušit důvěru, kterou v demokratické společnosti musí soudnictví vzbuzovat?

3)

Má pro rozhodnutí o první otázce význam okolnost, že následná jmenování do funkce soudce (u soudů vyššího stupně, s výjimkou Sądu Najwyższego [Nejvyšší soud]) nebyla závislá na složení soudcovské přísahy zahrnující dodržování hodnot demokratické společnosti a osoba jmenovaná poprvé skládala slib, že bude dohlížet nad politickým režimem komunistického státu a tzv. „socialistickou zákonností“, což by mohlo narušit důvěru, kterou v demokratické společnosti musí soudnictví vzbuzovat?

4)

Musí být článek 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 1 a 3 a čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU, ve spojení s čl. 47 prvním a druhým pododstavcem Listiny, s čl. 267 třetím pododstavcem SFEU, článkem 38 Listiny a čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 93/13, vykládány v tom smyslu, že nezávislým a nestranným soudem s odpovídající kvalifikací ve smyslu unijního práva je orgán, ve kterém zasedá osoba jmenovaná poprvé nebo následně do funkce soudce (soudu vyššího stupně) za zjevného porušení ústavních předpisů členského státu Evropské unie vzhledem ke složení orgánu vybírajícího tuto osobu jakožto kandidáta následně jmenovaného do funkce soudce (Krajowej Rady Sądownictwa [Národní rada soudnictví, dále jen „KRS“]), které je v rozporu s ústavou členského státu, což bylo konstatováno ústavním soudem členského státu Evropské unie a což by v důsledku mohlo narušit důvěru, kterou v demokratické společnosti musí soudnictví vzbuzovat?

5)

Musí být článek 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 1 a 3 a čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU, ve spojení s čl. 47 prvním a druhým pododstavcem Listiny, s čl. 267 třetím pododstavcem SFEU, článkem 38 Listiny a čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 93/13, vykládány v tom smyslu, že nezávislým a nestranným soudem s odpovídající kvalifikací ve smyslu unijního práva je orgán, ve kterém zasedá osoba poprvé nebo následně jmenovaná do funkce soudce (soudu vyššího stupně), vybrána jako kandidát určený pro jmenování do této funkce v řízení před orgánem posuzujícím kandidáty (KRS), nesplňovalo–li toto řízení kritéria veřejnosti a transparentnosti pravidel pro výběr kandidátů, což by mohlo narušit důvěru, kterou v demokratické společnosti musí soudnictví vzbuzovat?

6)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 SEU, ve spojení s čl. 47 prvním a druhým pododstavcem Listiny, čl. 267 třetím pododstavcem SFEU, článkem 38 Listiny a čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 93/13, vykládány v tom smyslu, že soud posledního stupně členského státu Evropské unie (Sąd Najwyższy [Nejvyšší soud]), je za účelem zajištění účinné soudní ochrany jakožto prostředku, jehož účelem je předcházení dalšímu používání zneužívajících ujednání ve smlouvách uzavíraných prodejci a dodavateli se spotřebiteli, povinen v každé fázi řízení posoudit, zda:

a)

splňuje kritéria nezávislého a nestranného soudu s odpovídající kvalifikací ve smyslu unijního práva soud, uvedený v první a čtvrté otázce, bez ohledu na vliv posouzení kritérií uvedených v těchto otázkách na obsah rozhodnutí ohledně zneužívající povahy smluvního ujednání, a nadto,

b)

řízení před soudem uvedené v první a druhé otázce je platné;

7)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec, článek 2, čl. 4 odst. 3 a čl. 6 odst. 3 SEU, ve spojení s čl. 47 prvním a druhým pododstavcem Listiny, čl. 267 třetím pododstavcem SFEU, článkem 38 Listiny a čl. 7 odst. 1 a 2 směrnice 93/13, vykládány v tom smyslu, že ústavní předpisy členského státu Evropské unie týkající se organizace soudů nebo jmenování soudců, které znemožňují přezkum účinnosti jmenování soudce, mohou bránit konstatování, že soud nebo soudce v něm zasedající nejsou podle unijního práva z důvodu skutečností uvedených v první až páté otázce nezávislí?


(1)  Úř. věst. 1993, L 095, s. 29; Zvl. vyd. 15/02, s. 288, oprava Úř. věst. 2016, L 303, s. 26.