|
11.5.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 161/37 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunal du travail de Nivelles (Belgie) dne 27. února 2020 – SD v. Habitations sociales du Roman Païs SCRL, TE, jednající jako insolvenční správce Régie des Quartiers de Tubize ASBL
(Věc C-104/20)
(2020/C 161/49)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal du travail de Nivelles
Účastníci původního řízení
Žalobce: SD
Žalovaní: Habitations sociales du Roman Païs SCRL a TE, jednající jako insolvenční správce Régie des Quartiers de Tubize ASBL
Předběžné otázky
Je třeba články 3, 5 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (1), ve spojení s čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i s čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 3 a čl. 16 odst. 3 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (2), a to vzhledem k tomu, že brání právní úpravě členského státu, která neukládá zaměstnavatelům povinnost zavést systém umožňující měřit délku denní pracovní doby odpracované každým zaměstnancem (rozsudek ve věci C-55/18 ze dne 14. května 2019), vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, v projednávané věci článku 1315 belgického občanského zákoníku ukládajícímu povinnost prokázat existenci závazku tomu, kdo se domáhá jeho splnění, která nestanoví obrácení důkazního břemene, namítá-li zaměstnanec překročení své běžné pracovní doby, a to za situace, kdy:
|
— |
ta samá vnitrostátní právní úprava, v projednávané věci belgická právní úprava, neukládá zaměstnavatelům povinnost zavést spolehlivý systém umožňující měřit délku denní pracovní doby odpracované každým pracovníkem; |
|
— |
a zaměstnavatel z vlastní iniciativy takový systém nezavedl; |
|
— |
čímž zaměstnanci fakticky znemožňuje prokázat takové překročení? |