5.8.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 263/57


Žaloba podaná dne 14. června 2019 — Itálie v. Komise

(Věc T-357/19)

(2019/C 263/64)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: P. Gentili, avvocato dello Stato, a G. Palmieri, zmocněnec)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál: zrušil prováděcí rozhodnutí Komise C(2019) 2652 final, oznámené dne 4. dubna 2019, kterým se schválil „Národní projekt velkého rozsahu Banda Ultra Larga (širokopásmové sítě) — nepokryté oblasti“ (GP BUL) v hodnotě uznatelných nákladů ve výši 941 022 670 euro v rozsahu, v němž toto rozhodnutí vylučuje z příspěvku EFRR náklady nesené příjemci na základě DPH, a rozhodl, že tyto náklady mohou být naopak zahrnuty do příspěvku a konečně, aby Evropské komisi uložil náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 69 odst. 3 písm. c) nařízení č. 1303/2013 (1) z důvodu, že žádný ze třech důvodů vyloučení nákladů ve formě DPH neodpovídá případu, ve kterém je DPH možné vybrat na základě vnitrostátních právních předpisů o DPH.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení právní úpravy týkající se osob povinných k DPH (články 9 a 13 směrnice 2006/112/ES (2)) a zdanitelných subjektů v oblasti DPH (články 206 a 250 uvedené směrnice), jakož i z porušení národních ústav a základních systémů členských států (čl. 4 odst. 2 SFEU) a čl. 69 odst. 3 písm. c) nařízení č. 1303/2013. Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že je nezákonné se domnívat, že DPH, kterou zaplatilo na vstupu MiSE (Ministerstvo pro hospodářský rozvoj) jako příjemce příspěvku EFRR je vymahatelná z důvodu, že jiné ministerstvo (Ministerstvo financí) pobíralo tyto částky jako daňové příjmy.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článků 9, 11, 13 a 28 směrnice 2006/112/ES. Podle žalobkyně skutečnost, že Infratel je vnitřní společností („in-house“ společností) MiSE (Ministerstvo pro hospodářský rozvoj) nevylučuje to, aby zboží a služby, které tato společnost dodává a poskytuje ministerstvu, byly fakturované spolu s DPH.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 61 odst. 8 a čl. 69 odst. 3 písm. c) nařízení č. 1303/2013. Žalobkyně tvrdí, že dotčený projekt byl spolufinancován EFRR ve formě státní podpory. Nemá se proto považovat za projekt, který vytváří příjmy.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(2)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).