–

za Gömböc Kutató, Szolgáltató és Kereskedelmi Kft. Á. M. Lászlem a A. Csernym, ügyvédek,

–

za maďarskou vládu M. Z. Fehérem, jakož i R. Kissné Berta, jako zmocněnci,

–

za Evropskou komisi L. Havasem a É. Gippini Fournierem, jakož i J. Samnadda, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 3 odst. 1 písm. e) bodů ii) a iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. 2008, L 299, s. 25).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Gömböc Kutató, Szolgáltató és Kereskedelmi Kft. (dále jen „společnost Gömböc Kft.“) a Szellemi Tulajdon Nemzeti Hivatala (Národní úřad průmyslového vlastnictví, Maďarsko) (dále jen „Úřad“) týkajícího se toho, že Úřad zamítl přihlášku trojrozměrné ochranné známky jakožto národní ochranné známky, kterou podala společnost Gömböc Kft.

3

Článek 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů (Úř. věst. 1998, L 289, s. 28; Zvl. vyd. 13/21, s. 120) stanoví:

„(Průmyslový) vzor je chráněn právem k (průmyslovému) vzoru, pokud je nový a má individuální povahu.“

4

Článek 5 této směrnice stanoví:

„1.   (Průmyslový) vzor má individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky k zápisu nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti.

2.   Při posuzování individuální povahy se bere v úvahu míra volnosti původce vzoru při vývoji (průmyslového) vzoru.“

5

Článek 16 uvedené směrnice, nadepsaný „Vztah k jiným formám ochrany“, stanoví:

„Ustanoveními této směrnice nejsou dotčena žádná ustanovení [unijního] práva nebo právních předpisů dotyčného členského státu týkající se nezapsaných práv k (průmyslovému) vzoru, ochranných známek nebo jiných označení, patentů a užitných vzorů, typografických znaků, občanskoprávní odpovědnosti nebo nekalé soutěže.“

6

Článek 3 směrnice 2008/95, nadepsaný „Důvody pro zamítnutí či neplatnost“, v odst. 1 písm. e) bodech i) až iii) stanoví:

„1.   Do rejstříku nesmějí být zapsány, a jsou-li zapsány, mohou být prohlášeny neplatnými:

[…]

7

Ustanovení § 1 védjegyek és a földrajzi árujelzők oltalmáról szóló 1997. évi XI. törvény [zákon č. XI z roku 1997 o ochraně ochranných známek a zeměpisných označení (Magyar Közlöny 1997/27) (dále jen „zákon o ochranných známkách“)] stanoví:

„1.   Ochrannou známkou může být jakékoliv označení schopné grafického ztvárnění, pokud je způsobilé rozlišit výrobky nebo služby od výrobků nebo služeb jiných podniků.

2.   Ochrannou známku mohou tvořit zejména všechna následující označení:

[…]

[…]“

8

Ustanovení § 2 zákona o ochranných známkách stanoví:

„1.   Do rejstříku se nezapíšou označení, která nesplňují požadavky § 1.

2.   Do rejstříku se nezapíšou:

[…]

9

Podle ustanovení § 122 odst. 1 tohoto zákona tento zákon zajišťuje provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. 2004, L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32) a směrnice 2008/95 do maďarského práva.

10

Dne 5. února 2015 společnost Gömböc Kft. požádala o zápis trojrozměrného označení jako ochranné známky pro výrobky sestávající z „dekoračních předmětů“ náležejících do třídy 14 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků (dále jen „Niceská dohoda“), jakož i ze „skleněných a kameninových dekoračních předmětů“ náležejících do třídy 21 a z „hraček“ náležejících do třídy 28 této dohody. Toto označení bylo vyobrazeno následovně:

11

Úřad tuto přihlášku zamítl na základě ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) druhého a třetího pododstavce zákona o ochranných známkách. Podle Úřadu označení, jehož zápis je požadován, ztvárňuje homogenní předmět koncipovaný podle dvou vzájemně kolmých rovin symetrie, který tvoří sedm hladkých stěn, jakož i hrany oddělující tyto stěny. Tento předmět představuje výrobek společnosti Gömböc, navrhovatelky ve věci v původním řízení, a sice konvexní mono-monostatické těleso vyrobené z homogenního materiálu, které má jediný stabilní bod rovnováhy a jediný nestabilní bod rovnováhy, celkově tedy dva body rovnováhy, a jehož samotný tvar zaručí, že se uvedený předmět vždy vrátí do své rovnovážné polohy. Úřad dospěl k závěru, že označení, jehož zápis je požadován, představuje trojrozměrný předmět, který se vzhledem ke své vnější koncepci a použitému homogennímu materiálu vždy vrátí do své rovnovážné polohy, a že tvar téhož předmětu slouží jako celek k dosažení technického výsledku spočívajícího v tom, že tento předmět vždy dosáhne rovnováhy ve svislé poloze.

12

Při posuzování způsobilosti dotčeného označení k zápisu vycházel Úřad zvláště ze znalostí vlastností a funkce tvaru tohoto výrobku, které průměrný spotřebitel mohl získat prostřednictvím internetové stránky navrhovatelky v původním řízení, jakož i masivní reklamy na uvedený výrobek v tisku.

13

Zaprvé měl Úřad v podstatě za to, že pokud jde o „hračky“ náležející do třídy 28 Niceské dohody, trojrozměrný tvar předmětu umožňuje, aby tento předmět fungoval jako hračka, jejímž charakteristickým rysem je, že se vždy vrátí do svého stabilního bodu rovnováhy. Všechny prvky dotčeného označení tak byly koncipovány za účelem dosažení tohoto technického výsledku, to znamená, že plní technickou funkci. Rozumný a informovaný spotřebitel tedy podle Úřadu vnímá dotčené označení jako tvar nezbytný k dosažení technického výsledku sledovaného předmětem, který toto označení označuje.

14

Zadruhé, pokud jde o „dekorační předměty“ náležející do tříd 14 a 21 Niceské dohody, Úřad uvedl, že trojrozměrný tvar znázorněný v dotčeném označení je vyjádřením výrazného a přitažlivého stylu, který je základním prvkem při uvádění dotčených výrobků na trh. Spotřebitelé podle Úřadu kupují dekorační předměty především kvůli jejich speciálnímu tvaru. Ochrana dekoračních předmětů trojrozměrného tvaru podle práva k ochranným známkám nemůže být v zásadě vyloučena, ale pokud jejich formální vzhled určuje výrazný styl těchto předmětů, hodnota výrobku spočívá v tomto tvaru.

15

Vzhledem k tomu, že návrhy podané společností Gömböc Kft. proti rozhodnutí Úřadu byly v prvním i druhém stupni zamítnuty, podala tato společnost u předkládajícího soudu opravný prostředek znějící na přezkum tohoto rozhodnutí.

16

Zaprvé posledně uvedený soud uvádí, že pokud jde o zápis trojrozměrného označení, pokud jde o výrobky sestávající z „hraček“ náležejících do třídy 28 Niceské dohody, výrobek, jehož grafické ztvárnění je vyobrazeno v bodě 10 tohoto rozsudku, je tvořen výlučně tvarem nezbytným pro dosažení sledovaného technického výsledku. Zdůrazňuje, že tento výsledek nelze konstatovat pouze na základě tohoto grafického ztvárnění, ale že díky dotčenému označení je možné rozpoznat výrobek navrhovatelky v původním řízení Gömböc a s ohledem na reklamu na tento výrobek relevantní veřejnost ví, že zvláštní tvar a homogenní struktura uvedeného výrobku zaručují, že se tento výrobek vždy vrátí do rovnovážné polohy.

17

Vzhledem k tomu, že relevantní judikatura Soudního dvora, zejména rozsudky ze dne 18. září 2014, Hauck (C‑205/13, EU:C:2014:2233) a ze dne 10. listopadu 2016, Simba Toys v. EUIPO (C‑30/15 P, EU:C:2016:849), nerozptýlila všechny pochybnosti k této otázce, klade si předkládající soud otázku ohledně způsobu, jakým je třeba v rámci uplatnění důvodu pro zamítnutí či neplatnost zápisu označení jako ochranné známky, stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu ii) směrnice 2008/95, přezkoumat, zda je toto označení tvořeno tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku.

18

Klade si zvláště otázku, zda se takový přezkum musí zakládat pouze na grafickém ztvárnění obsaženém v přihlášce označení k zápisu, nebo zda může být v tomto ohledu zohledněno rovněž vnímání relevantní veřejnosti v situaci, kdy dotčený výrobek získal značnou proslulost, a v situaci, kdy, třebaže je graficky ztvárněný výrobek tvořen výlučně tvarem nezbytným pro dosažení sledovaného technického výsledku, nelze tento technický výsledek konstatovat pouze na základě grafického ztvárnění tvaru výrobku obsaženého v přihlášce k zápisu, ale vyžaduje znalost doplňujících informací o samotném výrobku. Tento soud kromě toho poznamenává, že trojrozměrný tvar znázorněný v dotčeném označení je zjevný pouze z jediného úhlu pohledu, takže tento tvar není viditelný v plném rozsahu.

19

Zadruhé, pokud jde o „dekorační předměty“ náležející do tříd 14 a 21 Niceské dohody, předkládající soud si klade otázku, zda může být uplatněn důvod pro zamítnutí či neplatnost stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodě iii) směrnice 2008/95 v případě označení tvořeného výlučně tvarem výrobku, pokud je pouze na základě znalostí relevantní veřejnosti možné určit, že tvar přiznává výrobku podstatnou hodnotu. V projednávaném případě tyto znalosti souvisejí se skutečností, že se výrobek vyobrazený v dotčeném označení stal hmatatelným symbolem matematického objevu, který umožnil odpovědět na otázky, jimiž se zabývá historie věd.

20

Zatřetí předkládající soud uvádí, že trojrozměrný tvar znázorněný v dotčeném označení již požívá ochrany přiznané (průmyslovým) vzorům. Připomíná, že tento druh ochrany může být přiznán výrobkům, jejichž vzhled má kromě splnění jiných požadavků individuální povahu. V případě „dekoračního předmětu“ přitom zvláštní tvar koncipovaný díky práci jeho tvůrce, jakožto estetická vlastnost, přiznává výrobku podstatnou hodnotu.

21

Tento soud si tak jednak klade otázku, zda v rámci uplatnění důvodu pro zamítnutí či neplatnost stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu iii) směrnice 2008/95, je-li jediná funkce výrobku dekorativní (dekorativní předměty), je tvar tohoto výrobku, který již požívá ochrany přiznané (průmyslovým) vzorům, bez dalšího vyloučen z ochrany přiznané právem k ochranným známkám. Dále pak uvedený soud chce objasnit otázku, zda tento důvod pro zamítnutí či neplatnost může být uplatněn na výrobek, jehož trojrozměrný tvar plní pouze dekorativní funkci, pro který je významný pouze jeho estetický vzhled, s tím důsledkem, že pokud jde o dekorační předměty, takto požadovaná ochrana trojrozměrných tvarů musí být nutně odepřena.

22

Za těchto podmínek se Kúria (Nejvyšší soud, Maďarsko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

23

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 3 odst. 1 písm. e) bod ii) směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že k určení, zda je označení tvořeno výlučně tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku, je třeba se omezit na přezkum grafického ztvárnění tohoto označení, nebo zda je třeba zohlednit rovněž další informace, jako je vnímání relevantní veřejnosti.

24

Podle tohoto ustanovení do rejstříku nesmějí být zapsány, a jsou-li zapsány, mohou být prohlášeny neplatnými označení, která jsou tvořena výlučně tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku.

25

Je třeba připomenout, že cílem důvodu pro zamítnutí zápisu stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu ii) směrnice 2008/95 je zabránit tomu, aby právo k ochranným známkám vedlo k tomu, že určitému podniku poskytne monopol na technická řešení nebo užitné vlastnosti výrobku, které mohou být vyhledávány uživatelem u výrobků konkurentů. Účelem tohoto důvodu pro zamítnutí je tak zabránit tomu, aby se ochrana přiznaná právem k ochranným známkám rozšířila nad rámec označení umožňujícího odlišit výrobek nebo službu od výrobků nebo služeb nabízených konkurenty a bránila posledně uvedeným v tom, aby mohli volně nabízet výrobky zahrnující uvedená technická řešení nebo užitné vlastnosti v rámci soutěže s majitelem ochranné známky (obdobně viz rozsudek ze dne 18. června 2002, Philips, C‑299/99, EU:C:2002:377, bod 78).

26

S ohledem na tento účel uvedeného důvodu pro zamítnutí zápisu Soudní dvůr stanovil pravidlo, podle něhož zápis označení tvořeného výlučně tvarem jakožto ochranné známky musí být zamítnut, jestliže „základní vlastnosti“ tohoto tvaru plní technickou funkci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 18. června 2002, Philips, C‑299/99, EU:C:2002:377, bod 79). Přítomnost jednoho či několika druhořadých arbitrárních prvků v trojrozměrném označení, jehož všechny základní prvky jsou určeny technickým řešením, které toto označení zobrazuje, nemá dopad na závěr, podle kterého je uvedené označení tvořeno výlučně tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku (obdobně viz rozsudek ze dne 14. září 2010, Lego Juris v. OHIM, C‑48/09 P, EU:C:2010:516, bod 52).

27

Z judikatury Soudního dvora kromě toho vyplývá, že vložení zákazu zapsat jako ochrannou známku jakékoliv označení, které je tvořeno výlučně tvarem, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku, do čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu ii) směrnice 2008/95, zajišťuje, aby podniky nemohly využívat právo k ochranným známkám k zachovávání, bez časového omezení, výlučných práv k technickým řešením (obdobně viz rozsudek ze dne 14. září 2010, Lego Juris v. OHIM, C‑48/09 P, EU:C:2010:516, bod 45).

28

Správné použití tohoto důvodu pro zamítnutí zápisu předpokládá, že orgán rozhodující o přihlášce ochranné známky zaprvé řádně identifikuje základní vlastnosti dotčeného trojrozměrného označení a zadruhé určí, zda tyto vlastnosti plní technickou funkci dotčeného výrobku (obdobně viz rozsudky ze dne 14. září 2010, Lego Juris v. OHIM, C‑48/09 P, EU:C:2010:516, body 68, 72 a 84, a ze dne 10. listopadu 2016, Simba Toys v. EUIPO, C‑30/15 P, EU:C:2016:849, body 40 a 42).

29

Pokud jde o první fázi analýzy uvedené v předchozím bodě tohoto rozsudku, Soudní dvůr uvedl, že v rámci této fáze může příslušný orgán buď vycházet přímo z celkového dojmu, kterým označení působí, nebo nejprve provést postupný přezkum každého z prvků tvořícího označení. V důsledku toho může být určení základních vlastností trojrozměrného označení pro účely případného uplatnění důvodu pro zamítnutí uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu ii) směrnice 2008/95 v některých případech, a zejména s ohledem na stupeň jeho obtížnosti uskutečněno prostou analýzou vzhledu uvedeného označení, nebo může být naopak založeno na důkladnějším přezkumu, v rámci kterého jsou zohledňovány takové prvky užitečné pro posouzení, jakými jsou průzkumy a posudky nebo údaje týkající se práv duševního vlastnictví dříve přiznaných v souvislosti s dotyčným výrobkem (obdobně viz rozsudek ze dne 14. září 2010, Lego Juris v. OHIM, C‑48/09 P, EU:C:2010:516, body 70 a 71).

30

Z toho vyplývá, že i když musí identifikace základních vlastností dotčeného označení v rámci uplatnění důvodu pro zamítnutí zápisu stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu ii) směrnice 2008/95 v zásadě začít přezkumem grafického ztvárnění tohoto označení, příslušný orgán může odkázat rovněž na jiné užitečné informace umožňující správně určit tyto vlastnosti.

31

V tomto ohledu Soudní dvůr uvedl, že předpokládané vnímání označení relevantní veřejností není rozhodujícím prvkem v rámci uplatnění tohoto důvodu pro zamítnutí zápisu, ale může představovat nanejvýš prvek posouzení užitečný pro příslušný orgán při určování základních vlastností označení (obdobně viz rozsudek ze dne 14. září 2010, Lego Juris v. OHIM, C‑48/09 P, EU:C:2010:516, bod 76).

32

Pokud jde o druhou fázi analýzy uvedené v bodě 28 tohoto rozsudku, je třeba uvést, že zaprvé důvod pro zamítnutí zápisu stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu ii) směrnice 2008/95 se může uplatnit tehdy, když grafické ztvárnění tvaru výrobku umožňuje vnímat pouze část tohoto tvaru, je-li tato viditelná část uvedeného tvaru nezbytná k dosažení technického výsledku tohoto výrobku, přičemž sama o sobě nepostačuje k dosažení takového výsledku. Tento výklad totiž umožňuje zaručit dodržení cíle tohoto důvodu pro zamítnutí zápisu, jelikož brání monopolu na technická řešení nebo užitné vlastnosti dotyčného výrobku. Jak uvedla Komise ve svém písemném vyjádření, uvedený důvod pro zamítnutí se tedy použije na označení tvořené tvarem dotyčného výrobku, který neukazuje všechny základní vlastnosti požadované k dosažení sledovaného technického výsledku, je-li alespoň jedna ze základních vlastností požadovaných k dosažení tohoto technického výsledku v rámci grafického ztvárnění tvaru uvedeného výrobku viditelná.

33

Zadruhé Soudní dvůr uvedl, že je-li nezbytné vycházet z tvaru tak, jak je graficky ztvárněn v uvedeném označení, nelze tuto druhou fázi analýzy provést bez zohlednění případně dalších prvků, které se týkají funkce dotčeného výrobku (obdobně viz rozsudek ze dne 10. listopadu 2016, Simba Toys v. EUIPO, C‑30/15 P, EU:C:2016:849, bod 48).

34

V tomto ohledu je nutno blíže uvést, že určení technických funkcí dotčeného výrobku příslušným orgánem musí být založeno na objektivních a spolehlivých informacích. Tento orgán může vyhledávat takové informace zejména v případných popisech tohoto výrobku předložených při podání přihlášky ochranné známky, v údajích týkajících se práv duševního vlastnictví dříve přiznaných v souvislosti s uvedeným výrobkem, prostřednictvím průzkumů a posudků týkajících se funkcí samotného výrobku nebo také v jakékoli potenciální dokumentaci, jako jsou vědecké publikace, katalogy a internetové stránky, popisující technické funkce výrobku.

35

Naproti tomu informace týkající se toho, že relevantní veřejnost případně zná technické funkce dotčeného výrobku a způsob, jakým jsou nabývány, spadají pod posouzení zahrnující nezbytně subjektivní prvky, které jsou potenciálně zdrojem nejistoty, co se týče rozsahu a přesnosti znalostí této veřejnosti, což může ohrozit cíl sledovaný důvodem pro zamítnutí zápisu stanoveným v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu ii) směrnice 2008/95, který spočívá v zabránění tomu, aby právo k ochranným známkám přiznávalo podniku monopol na technická řešení nebo užitné vlastnosti výrobku.

36

Je tomu tak tím spíše, že relevantní veřejnost nutně nemá požadovanou odbornost, která jí umožní přesně určit, jaké jsou technické funkce dotčeného výrobku a do jaké míry tvar tohoto výrobku, který tvoří označení, přispívá ke sledovanému technickému výsledku.

37

Z výše uvedených úvah vyplývá, že na první položenou otázku je třeba odpovědět tak, že čl. 3 odst. 1 písm. e) bod ii) směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že k určení, zda je označení tvořeno výlučně tvarem výrobku, který je nezbytný pro dosažení technického výsledku, není namístě se omezit na grafické ztvárnění tohoto označení. Jiné informace než samotné toto grafické ztvárnění, jako je vnímání relevantní veřejnosti, mohou být použity k identifikaci základních vlastností dotčeného označení. Naproti tomu, i když informace, které nevyplývají z grafického ztvárnění označení, mohou být zohledněny při určení, zda tyto vlastnosti plní technickou funkci dotčeného výrobku, tyto informace musí pocházet z objektivních a spolehlivých zdrojů a nemohou zahrnovat vnímání relevantní veřejnosti.

38

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 3 odst. 1 písm. e) bod iii) směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že důvod pro zamítnutí zápisu stanovený v tomto ustanovení se uplatní na označení, které je tvořeno výlučně tvarem výrobku a s ohledem na nějž má příslušný orgán za to, že tvar dává tomuto výrobku podstatnou hodnotu pouze z důvodu vnímání graficky ztvárněného výrobku relevantní veřejností nebo jejích znalostí o tomto výrobku.

39

Článek 3 odst. 1 písm. e) bod iii) směrnice 2008/95 stanoví, že do rejstříku nesmějí být zapsány, a jsou-li zapsány, mohou být prohlášeny neplatnými označení, která jsou tvořena výlučně tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu.

40

Uplatnění tohoto důvodu pro zamítnutí zápisu tak spočívá na objektivní analýze sloužící k prokázání, že dotčený tvar má z důvodu svých vlastností tak významný vliv na atraktivitu výrobku, že vyhrazení tohoto tvaru jedinému podniku by narušilo podmínky hospodářské soutěže na dotčeném trhu.

41

K tomu, aby se mohl uplatnit důvod pro zamítnutí zápisu stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodě iii) směrnice 2008/95, je tedy třeba, aby z objektivních a spolehlivých informací vyplývalo, že volba spotřebitelů koupit si dotčený výrobek je ve značné míře určována jednou nebo několika vlastnostmi tvaru, jenž výlučně tvoří označení.

42

Takové vlastnosti výrobku, které nesouvisejí s jeho tvarem, jako jsou technické vlastnosti nebo proslulost tohoto výrobku, naproti tomu postrádají relevanci.

43

V projednávané věci z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že pokud jde o výrobky spadající pod „dekorační předměty“ náležející do třídy 14 Niceské dohody a „skleněné a kameninové dekorační předměty“ náležející do třídy 21 Niceské dohody, vnímání a znalosti výrobku relevantní veřejností byly zohledněny v prvním stupni, přičemž se v rámci uplatnění důvodu pro zamítnutí zápisu stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu iii) směrnice 2008/95 mělo za to, že bez ohledu na to, jaké posouzení si tvar tohoto výrobku zasluhuje z estetického hlediska, byla podstatná hodnota uvedenému výrobku propůjčena na základě skutečnosti, že se tento tvar, jenž výlučně tvoří dotčené označení, stal hmatatelným symbolem matematického objevu.

44

V tomto ohledu je třeba připomenout, že třebaže předpokládané vnímání dotčeného označení průměrným spotřebitelem není samo o sobě rozhodujícím prvkem v rámci uplatnění důvodu pro zamítnutí uvedeného v tomto čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu iii), může představovat prvek posouzení užitečný pro příslušný orgán při určování základních vlastností tohoto označení (obdobně viz rozsudek ze dne 18. září 2014, Hauck, C‑205/13, EU:C:2014:2233, bod 34).

45

Z toho vyplývá, že čl. 3 odst. 1 písm. e) bod iii) směrnice 2008/95 umožňuje v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, aby příslušný orgán s ohledem na vnímání dotčeného označení relevantní veřejností a znalosti této veřejnosti konstatoval, že tvar, jenž výlučně tvoří toto označení, je hmatatelným symbolem matematického objevu. Vzhledem k tomu, že měl tento orgán za to, že tato okolnost způsobuje, že je tento tvar speciální a nápadný, mohl dospět k závěru, že se jedná o základní vlastnost ve smyslu judikatury připomenuté v bodě 44 tohoto rozsudku a že je třeba přezkoumat, zda tvar, jenž výlučně tvoří dotčené označení, dává z důvodu této okolnosti výrobku podstatnou hodnotu.

46

Skutečnost, že taková vlastnost se jako taková netýká estetických předností tvaru, nevylučuje uplatnění čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu iii) směrnice 2008/95. V tomto ohledu je nutno připomenout, že pojem „tvar, který dává výrobku podstatnou hodnotu“, se neomezuje na tvar výrobku, který má toliko uměleckou nebo okrasnou hodnotu. Otázku, zda tvar dává výrobku podstatnou hodnotu, lze zkoumat na základě jiných relevantních skutečností, k nimž patří zejména odlišnost tohoto tvaru od jiných tvarů, s nimiž se lze běžně setkat na daném trhu (obdobně viz rozsudek ze dne 18. září 2014, Hauck, C‑205/13, EU:C:2014:2233, body 32 a 35).

47

Z výše uvedených úvah vyplývá, že na druhou položenou otázku je třeba odpovědět tak, že čl. 3 odst. 1 písm. e) bod iii) směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že vnímání výrobku graficky ztvárněného v označení, které je tvořeno výlučně tvarem tohoto výrobku, relevantní veřejností nebo znalosti této veřejnosti o tomto výrobku mohou být zohledněny za účelem identifikace základní vlastnosti tohoto tvaru. Důvod pro zamítnutí zápisu uvedený v tomto ustanovení lze uplatnit, pokud z objektivních a spolehlivých informací vyplývá, že volba spotřebitelů koupit si dotčený výrobek je ve značné míře určována touto vlastností.

48

Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 3 odst. 1 písm. e) bod iii) směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že důvod pro zamítnutí zápisu stanovený v tomto ustanovení musí být systematicky uplatňován na označení tvořené výlučně tvarem výrobku, je-li vzhled tohoto výrobku předmětem ochrany podle práva k (průmyslovým) vzorům nebo je-li označení tvořeno výlučně tvarem dekoračního předmětu.

49

Pokud jde o první situaci uvedenou v této otázce, předkládající soud si klade otázku, zda je tvar výrobku, na který se již vztahuje ochrana podle práva k (průmyslovým) vzorům, bez dalšího vyloučen z ochrany podle práva k ochranným známkám.

50

V tomto ohledu je třeba připomenout, že je zajisté pravda, že cílem důvodu pro zamítnutí zápisu stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu iii) směrnice 2008/95, jakož i cílem důvodu pro zamítnutí zápisu stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu ii) této směrnice, který byl připomenut v bodě 27 tohoto rozsudku, je zabránit tomu, aby výlučné a trvalé právo, které přiznává ochranná známka, mohlo sloužit k tomu, aby byla bez časového omezení zachována jiná práva, u nichž chtěl unijní zákonodárce stanovit omezenou dobu jejich trvání (obdobně viz rozsudek ze dne 18. září 2014, Hauck, C‑205/13, EU:C:2014:2233, bod 19).

51

Takový cíl však neznamená, že unijní právo v oblasti duševního vlastnictví brání koexistenci několika titulů právní ochrany.

52

V rámci ochrany podle práva k (průmyslovým) vzorům totiž článek 16 směrnice 98/71 stanoví, že ustanoveními této směrnice „nejsou dotčena žádná ustanovení [unijního] práva nebo právních předpisů dotyčného členského státu týkající se nezapsaných práv k (průmyslovému) vzoru, ochranných známek nebo jiných označení, patentů a užitných vzorů.“

53

Z toho vyplývá, že okolnost, že vzhled výrobku je chráněn jako (průmyslový) vzor, nevylučuje, aby označení tvořené tvarem tohoto výrobku požívalo ochrany podle práva k ochranným známkám, jsou-li splněny podmínky pro zápis tohoto označení jako ochranné známky.

54

Z toho rovněž vyplývá, že pravidla unijního práva týkající se zápisu (průmyslových) vzorů a pravidla použitelná na zápis ochranných známek jsou nezávislá, aniž je možné mít za to, že mezi těmito pravidly existuje jakákoli hierarchie.

55

Skutečnost, že vzhled výrobku je chráněn jako (průmyslový) vzor zejména z důvodu individuální povahy tohoto (průmyslového) vzoru, tak ještě neznamená, že by označení tvořené tvarem tohoto výrobku nemohlo být zapsáno jako ochranná známka z důvodu uplatnění důvodu pro zamítnutí zápisu stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu iii) směrnice 2008/95.

56

Jak totiž vyplývá z čl. 3 odst. 2 směrnice 98/71, (průmyslový) vzor je chráněn právem k (průmyslovému) vzoru, pokud je nový a má individuální povahu. Je přitom třeba uvést, že jak vyplývá z čl. 5 odst. 1 směrnice 98/71, (průmyslový) vzor má individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky k zápisu nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti.

57

V důsledku toho se analýza umožňující konstatovat individuální povahu (průmyslového) vzoru liší od analýzy uvedené v rámci druhé předběžné otázky, kterou musí příslušný orgán provést pro účely určení, zda je označení tvořeno výlučně tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. e) bodu iii) směrnice 2008/95.

58

Pokud jde o druhou situaci uvedenou předkládajícím soudem v jeho třetí otázce, je nutno uznat, že čl. 3 odst. 1 písm. e) bod iii) směrnice 2008/95, který zmiňuje „tvar, který dává výrobku podstatnou hodnotu“, může být uplatněn zejména na označení tvořené výlučně tvarem výrobku, který má uměleckou nebo okrasnou hodnotu.

59

Tato okolnost však neznamená, že přihláška označení tvořených tvarem takových výrobků, jako jsou ve věci v původním řízení „dekorační předměty“ náležející do třídy 14 Niceské dohody a „skleněné a kameninové dekorační předměty“ náležející do třídy 21 Niceské dohody, jako ochranné známky musí být automaticky zamítnuta na základě tohoto důvodu pro zamítnutí zápisu. Jak totiž vyplývá z bodu 41 tohoto rozsudku, aby tento důvod pro zamítnutí mohl být uplatněn, je třeba, aby z objektivních a spolehlivých informací vyplývalo, že volba spotřebitelů ve prospěch dotčeného výrobku je ve značné míře určována jednou nebo několika vlastnostmi tohoto tvaru.

60

V tomto ohledu je třeba uvést, že není nijak vyloučeno, že by podstatná hodnota tohoto druhu předmětů mohla vyplývat z jiných prvků, než je tvar, jako jsou zejména historie jejich koncepce, způsob jejich výroby podle toho, zda je tato výroba průmyslová nebo řemeslná, materiály, případně vzácné nebo drahé, které obsahují, nebo také totožnost jejich původce.

61

Příslušnému orgánu tak přísluší přezkoumat, zda jsou konkrétně splněny podmínky pro uplatnění důvodu pro zamítnutí zápisu stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. e) bodě iii) směrnice 2008/95 za účelem určení, zda je dotčené označení tvořeno výlučně tvarem, který dává výrobku podstatnou hodnotu.

62

Z výše uvedených úvah vyplývá, že na třetí položenou otázku je třeba odpovědět tak, že čl. 3 odst. 1 písm. e) bod iii) směrnice 2008/95 musí být vykládán v tom smyslu, že důvod pro zamítnutí zápisu stanovený v tomto ustanovení nesmí být systematicky uplatňován na označení tvořené výlučně tvarem výrobku, je-li toto označení předmětem ochrany podle práva k (průmyslovým) vzorům nebo je-li označení tvořeno výlučně tvarem dekoračního předmětu.

63

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto: