1)

Článek 62 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která sice stanoví, že výpočet dávek v nezaměstnanosti je založen na výši předchozího výdělku, avšak v případě, že dotčená osoba nepobírala výdělek z posledního zaměstnání, které vykonávala podle této právní úpravy, po dobu referenčního období, které uvedená právní úprava stanoví pro účely určení výdělku braného za základ pro výpočet dávek v nezaměstnanosti, neumožňuje zohlednit výdělek, který dotčená osoba pobírala z tohoto zaměstnání.

2)

Článek 62 odst. 1 a 2 nařízení č. 883/2004 musí být vykládán v tom smyslu, že brání právní úpravě členského státu, která sice stanoví, že výpočet dávek v nezaměstnanosti je založen na výši předchozího výdělku, avšak v případě, že výdělek dotčené osoby z posledního zaměstnání, které vykonávala podle této právní úpravy, nebyl vypočítán a vyplacen k datu skončení pracovního poměru, neumožňuje zohlednit výdělek dotčené osoby za tuto činnost.