Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 6. listopadu 2018 – Elsevier Inc. v. Cyando AG

(Věc C-683/18)

(2019/C 82/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Elsevier Inc.

Žalovaná: Cyando AG

Předběžné otázky

Představuje jednání provozovatele služby sdíleného hostování (Sharehosting), jejímž prostřednictvím uživatelé bez souhlasu nositelů práv veřejně zpřístupňují soubory s obsahy, které jsou chráněny autorským právem, sdělování děl veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29/ES (1), pokud

—	proces nahrávání probíhá automaticky a bez předchozího nahlédnutí nebo kontroly ze strany provozovatele,

—	provozovatel v uživatelských podmínkách upozorňuje na to, že je zakázáno nahrávat obsahy porušující autorská práva,

—	provozováním služby dosahuje provozovatel příjmů,

—	služba se využívá pro zákonné účely, avšak provozovatel si je vědom toho, že je také dostupné značné množství obsahů (více než 9 500 děl), které porušují autorská práva,

—	provozovatel neposkytuje informace o obsahu ani vyhledávací funkci, avšak jím poskytované neomezené odkazy na stahování umísťují na internet třetí strany v podobě hromadných odkazů, které obsahují informace o obsahu souborů a umožňují vyhledávání určitých obsahů,

—	prostřednictvím systému odměn za stahování, které závisí na poptávce, motivuje k nahrávání obsahů, které porušují autorská práva, které by jinak uživatelé získali pouze za úplatu

—	poskytnutím možnosti anonymního nahrávání souborů se zvyšuje pravděpodobnost, že uživatelé nebudou odpovědní za porušování autorských práv?

b)	Změní se takové posouzení v případě, pokud jsou prostřednictvím služby sdíleného hostování zpřístupněny nabídky, které porušují autorská práva a představují 90 – 96 % z celkového rozsahu užívání?

2.	V případě záporné odpovědi na první otázku: Spadá činnost provozovatele služby sdíleného hostování za okolností popsaných v první otázce do působnosti čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES (2)?

V případě kladné odpovědi na druhou otázku:

Musí se účinné seznámení se s protiprávní činností nebo informací a vědomí o skutečnostech či okolnostech, z nichž je protiprávní činnost nebo informace zjevná, podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2000/31/ES týkat konkrétních protiprávních činnosti nebo informací?

V případě kladné odpovědi na druhou otázku:

Je slučitelné s čl. 8 odst. 3 směrnice 2001/29/ES, jestliže nositel práv může dosáhnout uložení soudního zákazu vůči poskytovateli služby, která spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem, a kterou uživatel využil k porušení autorského práva nebo práv s ním souvisejících, teprve poté, co po upozornění na jasné porušení práva dojde opětovně k takovému porušení práv?

5.	V případě záporné odpovědi na první i druhou otázku: Má být provozovatel služby sdíleného hostování za okolností popsaných v první otázce považován za porušovatele práv ve smyslu čl. 11 věty první a článku 13 směrnice 2004/48/ES (3)?

V případě kladné odpovědi na pátou otázku:

Lze takovému porušovateli práv uložit povinnost k náhradě škody podle čl. 13 odst. 1 směrnice 2004/48/ES v závislosti na tom, že jednal úmyslně jak ve vztahu k porušení práv ze své strany, tak ve vztahu k porušení práv ze strany třetí osoby, a věděl nebo měl rozumně vědět, že uživatelé používají platformu ke konkrétnímu porušování práv?

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. 2001, L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) Úř. věst. 2000, L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s. 399).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. 2004, L 157, s. 45; Zvl. vyd. 17/02, s. 32).