13.1.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 10/14 |
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 7. listopadu 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Sąd Rejonowy dla Warszawy Pragi-Południe w Warszawie, Sąd Okręgowy w Opolu, II Wydział Cywilny Odwoławczy - Polsko) – Profi Credit Polska S.A. v. Bogumiła Włostowska a další (C-419/18), Profi Credit Polska S.A. v. OH (C-483/18)
(Spojené věci C-419/18 a 483/18) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Ochrana spotřebitelů - Směrnice 93/13/EHS - Článek 3 odst. 1 - Článek 6 odst. 1 - Článek 7 odst. 1 - Směrnice 2008/48/ES - Článek 10 odst. 2 - Spotřebitelské úvěrové smlouvy - Zákonnost zajištění pohledávky ze smlouvy vlastní blankosměnkou - Návrh na zaplacení směnečného dluhu - Rozsah povinnosti soudu rozhodnout i bez návrhu“)
(2020/C 10/16)
Jednací jazyk: polština
Předkládající soudy
Sąd Rejonowy dla Warszawy Pragi-Południe w Warszawie, Sąd Okręgowy w Opolu, II Wydział Cywilny Odwoławczy
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Profi Credit Polska S.A. (C-419/18 a C-483/18)
Žalovaní: Bogumiła Włostowska, Mariusz Kurpiewski, Kamil Wójcik, Michał Konarzewski, Elżbieta Kondracka-Kłębecka, Monika Karwowska, Stanisław Kowalski, Anna Trusik, Adam Lizoń, Włodzimierz Lisowski (C-419/18), OH (C-483/18)
Výrok
1) |
Článek 1 odst. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věcech v původním řízení, která za účelem zajištění zaplacení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi podnikatelem a spotřebitelem umožňuje v této smlouvě sjednat povinnost úvěrového dlužníka vystavit vlastní blankosměnku a která podmiňuje zákonnost vystavení takové směnky tím, že bude uzavřena směnečná dohoda upravující způsob, jakým má být tato směnka doplněna, přičemž předkládající soud musí ověřit, zda je toto ujednání a tato dohoda v souladu s články 3 a 5 této směrnice, jakož i s článkem 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. |
2) |
Článek 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13, jakož i čl. 10 odst. 2 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že pokud má za takových okolností, jako jsou okolnosti ve věcech v původním řízení, vnitrostátní soud vážné pochybnosti o opodstatněnosti návrhu založeného na vlastní směnce zajišťující pohledávku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a emitent tuto směnku vystavil jako blankosměnku, kterou remitent později doplnil, musí tento soud i bez návrhu zkoumat, zda mají ujednání sjednaná mezi stranami zneužívající povahu, a v tomto ohledu může od podnikatele vyžadovat, aby předložil písemnost obsahující tato ujednání, aby tak mohl zajistit, že budou dodržena práva, která spotřebiteli dávají tyto směrnice. |