22.1.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 22/46


Žaloba podaná dne 24. října 2017 – Marinvest a Porting v. Komise

(Věc T-728/17)

(2018/C 022/62)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Marinvest d.o.o. (Izola-Isola, Slovinsko) a Porting d.o.o. (Izola-Isola) (zástupci: G. Cecovini Amigoni a L. Daniele, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 27. července 2017, C (2017) 5049 final [Státní podpora SA.45220 (2016/FC) – Slovinsko – Údajná podpora ve prospěch Komunala Izola d.o.o.], které bylo oznámeno společnostem Marinvest a Porting dne 16. srpna 2017;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Evropské komise ze dne 27. července 2017, C (2017) 5049 final [Státní podpora SA.45220 (2016/FC) – Slovinsko – Údajná podpora ve prospěch Komunala Izola d.o.o.], které bylo oznámeno společnostem Marinvest a Porting dne 16. srpna 2017.

1.

První žalobní důvod vychází z porušení práva na kontradiktorní diskuzi, neboť v napadeném rozhodnutí byly použity zcela nové důvody, které nebyly zmíněné Komisí v dopise s výzvou předložit vyjádření, z porušení základního práva na řádnou správu, které je stanoveno v článku 41 Listiny, z porušení obecné zásady kontradiktornosti a z porušení čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589.

Odchylně od původního znění čl. 20 odst. 2 nařízení 659/1999, čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589 přiznává zúčastněným stranám (které podaly stížnost) právo předložit připomínky již ve fázi předběžného šetření. Článek 24 odst. 2 je specifickým uplatněním základního práva na řádnou správu podle článku 41 Listiny a obecné zásady kontradiktornosti.

V dané věci byla vážně porušena práva společností Marinvest a Porting zaručená v čl. 24 odst. 2. Je pravda, že Komise vyzvala stěžovatele k předložení připomínek dopisem ze dne 14. února 2017 a že společnosti Marinvest a Porting vyjádřily svůj postoj k předběžnému hodnocení obsaženému v tomto dopise. Nicméně Komise následně napadené konečné rozhodnutí zcela opřela o skutečnosti, které v dopise ze dne 14. února 2017 nebyly uvedeny ani zmíněny, a k nimž se tedy stěžovatelé nemohli vyjádřit.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení práva na kontradiktorní diskuzi vzhledem k odepření přístupu ke spisu a možnosti být vyslechnut před přijetím konečného rozhodnutí, z porušení základního práva na řádnou správu uvedeného v článku 41 Listiny, z porušení obecné zásady kontradiktornosti, z porušení čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589 a z nedostatku odůvodnění v projednávaném případu.

Stěžovatelé požádali o možnost přístupu k dokumentům, které Komisi předložily slovinské úřady a o možnost sejít se s útvary Komise za účelem sdělení potřebných objasnění, zejména ve věci vlivu napadených opatření na hospodářskou soutěž a na obchod mezi členskými státy. Komise přijala napadené rozhodnutí, aniž nejprve zaslala požadované dokumenty a aniž se se stěžovateli sešla. Tím tak Komise porušila čl. 24 odst. 2 nařízení 2015/1589, vykládaný v souladu s článkem 41 Listiny a s obecnou zásadou kontradiktornosti.

Možnost stěžovatelů vyjádřit se k předběžnému hodnocení provedenému Komisí ve smyslu čl. 24 odst. 2 nutně předpokládá právo na přístup ke spisu a právo požádat Komisi o schůzku. Tyto výsady jsou totiž nerozlučně spojeny s tímto základním právem. V projednávané věci nebylo odepření těchto práv odůvodněno.

3.

Třetí žalobní důvod vychází z chybného výkladu pojmu státní podpora ve vztahu k podmínce ovlivnění přeshraničního obchodu, z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU, z porušení Sdělení Komise o pojmu státní podpora, z porušení obecné zásady legitimního očekávání a z nedostatku odůvodnění v projednávaném případu.

Podle judikatury Soudního dvora a podle Sdělení Komise o pojmu státní podpora poměrně malá velikost podniku, který je příjemcem, a priori nevylučuje možnost, že může být ovlivněn obchod mezi členskými státy. Veřejná podpora poskytnutá podniku, který poskytuje služby pouze na místní či regionální úrovni a neposkytuje služby mimo svůj stát původu, může mít přesto dopad na obchod mezi členskými státy, pokud tyto služby mohou být poskytovány podniky z jiných členských států (také prostřednictvím práva na usazování) a tato možnost není pouze hypotetická.

Komise zcela opominula, že společnosti Marinvest a Porting jsou stoprocentně kontrolovány společností Altan Prefabbricati se sídlem v Itálii. Tato společnost provedla významnou investici k výstavbě Marina d’Isola, která je nyní spravována prostřednictvím jejích dceřiných společností v režimu svobody usazování ve smyslu článku 49 SFEU.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z chybného výkladu pojmu státní podpora ve vztahu k podmínce narušení hospodářské soutěže a ovlivnění přeshraničního obchodu, z nesprávného zjištění skutkových okolností a zkreslení skutkového stavu a z nedostatku odůvodnění v projednávaném případu.

V napadeném rozhodnutí Komise vyloučila existenci ovlivnění obchodu mezi členskými státy a zaměřila se hlavně na skutečnost, že služby nabízené společností Marina di Komunala Izola by nebyly schopné přilákat potenciální zákazníky služeb nabízených žalobkyněmi.

Zjištění skutkových okolností Komisí je chybné. Vedle turistického přístavu společností Marinvest a Porting existuje ještě další zařízení spravované podnikem, který je příjemcem podpory (Komunala Izola) a poskytuje podobné služby s potenciální nabídkou zhruba 505 kotvišť prováděnou prostřednictvím internetové stránky taktéž v italštině všem potenciálním zákazníkům.