—

Článek 1 rozhodnutí ve spojení s

—

článek 2 rozhodnutí;

—

přílohu IV;

—

přílohu V;

—

Žalobkyně tvrdí, že ACER nemá pravomoc k zavedení nových hranic nabídkové zóny nebo přidělení kapacity v rámci postupu pro stanovení regionů pro výpočet kapacity ve smyslu článku 15 nařízení o přidělování kapacity a řízení přetížení (1), respektive v rozhodnutí založeném na čl. 8 odst. 1 nařízení o ACER (2). Mimoto žalobkyně tvrdí, že údaj, podle kterého lze napadené rozhodnutí přepracovat, jak je uvedeno v jeho článku 2 (což je samo o sobě protiprávní a předmětem odvolání), nemůže kompenzovat tento nedostatek pravomoci.

—

Žalobkyně tvrdí, že ACER nesprávně aplikovala právní definici přetížení a že přenosová soustava DE-AT není přetížena, a tudíž nemůže být předmětem přidělování kapacity.

—

Žalobkyně dodává, že rozdělení společného trhu s elektrickou energií Německa a Rakouska je ve zjevném rozporu s cíli sledovanými nařízením (ES) č. 714/2009 (3) a porušuje zásadu, podle které interní přetížení nemohou být přenesena na vnitrostátní hranice.

—

Žalobkyně konečně tvrdí, že rozhodnutí je věcně nesprávné a chybně uplatňuje normativní kritéria pro vytvoření nové hranice nabídkové zóny, zejména z důvodu, že hranice DE-AT není strukturálně přetížena, že ACER nezohledňuje alternativní hranice nabídkové zóny, že by byla k dispozici méně invazivní technická opatření, že napadené rozhodnutí nezohledňuje budoucí vývoj, že rozhodnutí porušuje specifikaci, podle které nabídkové zóny musí mít trvalou povahu a že ACER nesprávně posuzuje povahu smyčkových toků.

—

Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje zásadu proporcionality, neboť nebyla zvážena a přijata méně rušivá, avšak stejně vhodná opatření.

—

Žalobkyně dodává, že napadené rozhodnutí porušuje základní svobody, neboť umělé rozdělení společného rakousko-německého trhu s elektrickou energií má za následek množstevní omezení obchodu s elektřinou mezi těmito dvěma státy. V této souvislosti žalobkyně zdůrazňuje, že napadené rozhodnutí porušuje volný pohyb zboží zakotvený v článcích 34 a 35 SFEU. Mimoto podle žalobkyně omezení přenosové kapacity vyplývající ze zavedení hranice nabídkové zóny a mechanismu přidělování kapacity způsobují neopodstatněná omezení volného pohybu služeb v její neprospěch (článek 56 SFEU).

—

Konečně žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje unijní právo v oblasti hospodářské soutěže, jelikož rozdělení společného rakousko-německého trhu s elektrickou energií zavedením nabídkové zóny a mechanismu pro výpočet kapacity se rovná rozdělení trhů, jež je v rozporu s článkem 101 SFEU.

—

V tomto kontextu žalobkyně tvrdí, že ACER tím, že chybně založila své rozhodnutí na článku 15 nařízení o přidělování kapacity a řízení přetížení, uplatnila nesprávný postup pro vytvoření nových hranic nabídkové zóny a pro zavedení mechanismů pro výpočet kapacity.

—

Žalobkyně dodává, že žádost předložená rakouským regulačním orgánem, E-Control, požadujícím, aby byl změněn návrh týkající se regionů pro výpočet kapacity všech provozovatelů přenosových soustav, nebyla vyřízena v souladu s postupem čl. 9 odst. 12 nařízení o přidělování kapacity a řízení přetížení.

—

Žalobkyně mimoto tvrdí, že ACER překračuje svou pravomoc, když prohlašuje, že nezávazné stanovisko 09/2015 vydané v září 2015 je právně závazné. Kromě toho byla podle žalobkyně zásadně porušena její procesní práva, jelikož stanovisko, které bylo prohlášeno za závazné, nebylo konzultováno.

—

Žalobkyně mimoto uvádí, že ve spisu ACER týkajícím se přípravy napadeného rozhodnutí chybí technické studie, analýzy a hloubková vyhodnocení. Žalobkyně tvrdí, že Agentura jí poskytla značně neúplné informace, čímž porušila právo žalobkyně na plný přístup ke spisu, který se jí týká, ve smyslu článku 41 Listiny základních práv, a vůbec nevypracovala, ani nekonzultovala technické posudky a analýzy, aby založila napadené rozhodnutí na zjištěných skutečnostech (což stejně tak zakládá závažné procesní pochybení).

—

Konečně, žalobkyně tvrdí, že se napadené rozhodnutí zakládá na skutečnostech, které nebyly dostatečně objasněny, jelikož Agentura zejména – avšak nejen – neuvedla zaprvé, kde existuje strukturální přetížení ve společné německo-rakouské oblasti trhu a kde by se mělo toto přetížení účinněji řídit; zadruhé, v jaké míře dochází ke smyčkovým tokům a týkají se německo-rakouské hranice; zatřetí, jaké účinky mají současné a probíhající opatření týkající se rozšíření sítě a zlepšení bezpečnosti sítě; a začtvrté kolik elektřiny přenášené do Rakouska prostřednictvím jiných členských států je odtamtud následně přeneseno do Německa.