ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)

24. září 2019 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce – Osobní údaje – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním těchto údajů uvedených na internetových stránkách – Směrnice 95/46/ES – Nařízení (EU) 2016/679 – Internetové vyhledávače – Zpracování údajů uvedených na internetové stránce – Zvláštní kategorie údajů ve smyslu článku 8 této směrnice a článků 9 a 10 tohoto nařízení – Použitelnost těchto článků na provozovatele vyhledávače – Rozsah povinností tohoto provozovatele podle uvedených článků – Zveřejnění údajů na internetových stránkách výlučně pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního projevu – Vliv na vyřízení žádosti o odstranění odkazu – Články 7, 8 a 11 Listiny základních práv Evropské unie“

Ve věci C‑136/17,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Conseil d’État (Státní rada, Francie) ze dne 24. února 2017, došlým Soudnímu dvoru dne 15. března 2017, v řízení

GC,

AF,

BH,

ED

proti

Commission nationale de l’informatique et des libertés (CNIL)

za účasti:

předsedy vlády,

Google LLC, právní nástupkyně Google Inc.,

SOUDNÍ DVŮR (velký senát),

ve složení K. Lenaerts, předseda, A. Arabadžev, A. Prechal, T. von Danwitz, C. Toader a F. Biltgen, předsedové senátů, M. Ilešič (zpravodaj), L. Bay Larsen, M. Safjan, D. Šváby, C. G. Fernlund, C. Vajda a S. Rodin, soudci,

generální advokát: M. Szpunar,

vedoucí soudní kanceláře: V. Giacobbo-Peyronnel, radová,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 11. září 2018,

s ohledem na vyjádření předložená:

za AF jím samotným,

za BH L. Borém, avocat,

za Commission nationale de l’informatique et des libertés (CNIL) I. Falque-Pierrotin, jakož i J. Lessim a G. Le Grandem, jako zmocněnci,

za Google LLC, P. Spinosim, Y. Pelosim a W. Maxwellem, avocats,

za francouzskou vládu D. Colasem a R. Coesme, jakož i E. de Moustier a S. Ghiandoni, jako zmocněnci,

za Irsko M. Browne, G. Hodge a J. Quaney jakož i A. Joycem, jako zmocněnci, ve spolupráci s M. Gray, BL,

za řeckou vládu E.-M. Mamouna, G. Papadaki, E. Zisi a S. Papaioannou, jako zmocněnkyněmi,

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s F. De Lucou a P. Gentilim, avvocati dello Stato,

za rakouskou vládu G. Eberhardem a G. Kunnertem, jako zmocněnci,

za polskou vládu B. Majczynou, jakož i M. Pawlickou a J. Sawickou, jako zmocněnci,

za vládu Spojeného království S. Brandonem, jako zmocněncem, ve spolupráci s C. Knightem, barrister,

za Evropskou komisi A. Buchetem, H. Kranenborgem a D. Nardim, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 10. ledna 2019,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. 1995, L 281, s. 31; Zvl. vyd. 13/15, s. 355).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi GC, AF, BH a ED a Commission nationale de l'informatique et des libertés (Národní komise pro informatiku a svobody, CNIL) (Francie) v otázce čtyř rozhodnutí této komise, kterými odmítla uložit společnosti Google Inc., nyní Google LLC, povinnost odstranit z výsledků vyhledávání zobrazených po zadání jejich jména do vyhledávače odkazy na internetové stránky třetích osob.

Právní rámec

Unijní právo

Směrnice 95/46

3

Cílem směrnice 95/46 je podle jejího čl. 1 odst. 1 ochrana základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich soukromí, v souvislosti se zpracováním osobních údajů, a dále odstranění překážek bránících volnému pohybu těchto údajů.

4

Body 33 a 34 odůvodnění směrnice 95/46 zní:

„33)

vzhledem k tomu, že údaje, které svou povahou mohou porušit základní svobody nebo soukromí, by neměly být předmětem zpracování, pokud k tomu nedá subjekt údajů výslovný souhlas; že odchylky z tohoto zákazu nicméně musejí být jednoznačně stanoveny, aby se vyhovělo zvláštním potřebám […]

34)

vzhledem k tomu, že členské státy musejí být rovněž oprávněny odchýlit se od zákazu zpracovávat kategorie citlivých údajů, pokud to opodstatňuje důležitý veřejný zájem […]; že jim nicméně přísluší, aby poskytly vhodná a zvláštní ochranná opatření na ochranu základních práv a soukromí jednotlivců“.

5

Článek 2 této směrnice stanoví:

„Pro účely této směrnice se rozumí:

a)

‚osobními údaji‘ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné [fyzické] osobě (subjekt údajů);

b)

‚zpracováním osobních údajů‘ (‚zpracování‘) jakýkoli úkon nebo soubor úkonů s osobními údaji, které jsou prováděny pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, konzultace, použití, sdělení prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo likvidace;

[…]

d)

‚správcem‘ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů […]

[…]

h)

‚souhlasem subjektu údajů‘ jakýkoli svobodný, výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává své svolení k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování.“

6

Oddíl I kapitoly II uvedené směrnice, nadepsaný „Zásady pro kvalitu údajů“, stanoví v článku 6 toto:

„1.   Členské státy stanoví, že osobní údaje musejí být:

a)

zpracovány korektně a zákonným způsobem;

b)

shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní a nesmějí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely. […]

c)

přiměřené, podstatné a nepřesahující míru s ohledem na účely, pro které jsou shromažďovány a/nebo dále zpracovávány;

d)

přesné, a je-li to nezbytné, i aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby nepřesné nebo neúplné údaje s ohledem na účely, pro které byly shromažďovány nebo dále zpracovávány, byly vymazány nebo opraveny;

e)

uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší[,] než je nezbytné pro uskutečnění cílů, pro které jsou shromažďovány nebo dále zpracovávány. Členské státy stanoví vhodná ochranná opatření pro osobní údaje, které jsou uchovávány po dobu delší, než je uvedeno výše, pro historické, statistické či vědecké účely.

2.   Dodržování odstavce 1 zajistí správce.“

7

Oddíl II kapitoly II směrnice 95/46, nadepsaný „Zásady pro oprávněné zpracování údajů“, stanoví v článku 7 této směrnice následující:

„Členské státy stanoví, že zpracování osobních údajů může být provedeno pouze pokud:

[…]

f)

je nezbytné pro uskutečnění oprávněných zájmů správce nebo třetí osoby či osob, kterým jsou údaje sdělovány, za podmínky, že nepřevyšují zájem nebo základní práva a svobody subjektu údajů, které vyžadují ochranu podle čl. 1 odst. 1.“

8

Oddíl III kapitoly II uvedené směrnice, nadepsaný „Zvláštní kategorie zpracování“, tvoří články 8 a 9. Článek 8, nadepsaný „Zpracování zvláštních kategorií údajů“, stanoví:

„1.   Členské státy zakáží zpracování osobních údajů, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, odborovou příslušnost, jakož i zpracování údajů týkajících se zdraví a sexuálního života.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud:

a)

subjekt údajů udělí výslovný souhlas k takovému zpracování, ledaže právní předpisy členského státu stanoví, že zákaz uvedený v odstavci 1 nelze zrušit udělením souhlasu subjektu údajů;

nebo

[…]

e)

zpracování se týká údajů očividně zveřejňovaných subjektem údajů nebo je nezbytné pro zjištění, uplatnění nebo obranu právních nároků před soudem.

[…]

4.   Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření, mohou členské státy stanovit z důvodu významného veřejného zájmu i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v odstavci 2 buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo rozhodnutím orgánu dozoru.

5.   Zpracování údajů týkajících se protiprávního jednání, rozsudků v trestních věcech nebo bezpečnostních opatření lze provádět pouze pod kontrolou orgánu veřejné moci, nebo pokud vnitrostátní právo stanoví vhodná zvláštní ochranná opatření, s výhradou výjimek, které mohou být uděleny členským státem na základě vnitrostátních předpisů upravujících vhodná zvláštní ochranná opatření. Úplná sbírka rozsudků v trestních věcech musí být v každém případě vedena pod kontrolou orgánu veřejné moci.

Členské státy mohou stanovit, že údaje týkající se správních sankcí nebo rozsudků v občanských věcech budou rovněž zpracovávány pod kontrolou orgánu veřejné moci.

[…]“

9

Článek 9 směrnice 95/46, nadepsaný „Zpracování osobních údajů a svoboda projevu“, stanoví:

„Členské státy stanoví pro zpracování osobních údajů prováděné výlučně pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního projevu, odchylky a výjimky z této kapitoly a z kapitol IV a VI, pouze pokud se ukáží jako nezbytné pro uvedení práva na soukromí do souladu s předpisy upravujícími svobodu projevu.“

10

Článek 12 této směrnice, nadepsaný „Právo na přístup“, stanoví:

„Členské státy zaručí každému subjektu údajů právo získat od správce:

[…]

b)

podle daného případu opravu, výmaz nebo blokování údajů, jejichž zpracování není v souladu s touto směrnicí, zejména z důvodů neúplné nebo nepřesné povahy údajů;

[…]“

11

Článek 14 téže směrnice, nadepsaný „Právo subjektu údajů na námitku“, stanoví:

„Členské státy přiznávají subjektu údajů právo:

a)

alespoň v případech uvedených v čl. 7 písm. e) a f) vznést kdykoli z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jeho osobní situací námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, ledaže vnitrostátní právo stanoví jinak. Je-li námitka oprávněná, nesmí se zpracování zahájené správcem těchto údajů nadále týkat;

[…]“

12

Článek 28 téže směrnice, nadepsaný „Orgán dozoru“, zní:

„1.   Každý členský stát pověří jeden nebo několik orgánů veřejné moci na svém území dohledem nad dodržováním předpisů přijatých členskými státy na základě této směrnice.

[…]

3.   Každý orgán dozoru má zejména:

pravomoci provádět šetření, zahrnující například právo přístupu k údajům, které jsou předmětem zpracování, a oprávnění shromažďovat veškeré informace nezbytné pro splnění svého úkolu dozoru;

pravomoci účinně zasáhnout, jako například […] nařídit blokování, výmaz nebo zničení údajů nebo dočasně nebo trvale zakázat zpracování […]

[…]

Proti rozhodnutím orgánu dozoru, která dala vzniknout stížnostem, je možné využít opravný prostředek k soudu.

4.   Na orgán dozoru se může obrátit jakákoli osoba nebo sdružení zastupující tuto osobu se žádostí týkající se ochrany svých práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů. Dotčená osoba je informována o způsobu vyřízení své žádosti.

[…]

6.   Nezávisle na vnitrostátním právu, které se použije na dané zpracování, je orgán dozoru oprávněn vykonávat na území vlastního členského státu pravomoci, které mu byly uděleny v souladu s odstavcem 3. Každý orgán může být vyzván, aby vykonával své pravomoci na žádost orgánu jiného členského státu.

Orgány dozoru vzájemně spolupracují v míře nezbytné pro plnění svých úkolů, zejména výměnou veškerých užitečných informací.

[…]“

Nařízení (EU) 2016/679

13

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. 2016, L 119, s. 1 a oprava Úř. věst. 2018, L 127, s. 2) je podle svého čl. 99 odst. 2 použitelné od 25. května 2018. Článek 94 odst. 1 tohoto nařízení stanoví, že směrnice 95/46/ES se zrušuje s účinkem od téhož dne.

14

Body 1, 4, 51, 52 a 65 odůvodnění uvedeného nařízení znějí:

„1)

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je základním právem. Ustanovení čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie [SFEU] přiznávají každému právo na ochranu osobních údajů, které se jej týkají.

[…]

4)

Zpracování osobních údajů by mělo sloužit lidem. Právo na ochranu osobních údajů není právem absolutním; musí být posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti a v souladu se zásadou proporcionality musí být v rovnováze s dalšími základními právy. Toto nařízení ctí všechna základní práva a dodržuje svobody a zásady uznávané Listinou, jak jsou zakotveny ve Smlouvách, zejména respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace, ochranu osobních údajů, svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svobodu projevu a informací, svobodu podnikání, […]

[…]

51)

Osobní údaje, které jsou svou povahou obzvláště citlivé z hlediska základních práv a svobod, zasluhují zvláštní ochranu, jelikož by při jejich zpracování mohla vzniknout závažná rizika pro základní práv[a] a svobody. […]

52)

Je třeba rovněž povolit odchylky od zákazu zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, jsou-li stanoveny v právu Unie nebo členského státu a chráněny vhodnými zárukami na ochranu osobních údajů a jiných základních práv, […]

[…]

65)

Fyzická osoba by měla mít […] ‚právo být zapomenuta‘, pokud uchovávání těchto údajů porušuje toto nařízení nebo právo Unie či členského státu, které se na správce vztahuje. […] Další uchovávání osobních údajů by však mělo být zákonné, pokud je to nezbytné k uplatnění práva svobody projevu a práva na informace […]“

15

V článku 4 bodě 11 nařízení 2016/679 se stanoví, že „souhlasem“ subjektu údajů se rozumí „jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů“.

16

Článek 5 tohoto nařízení, nadepsaný „Zásady zpracování osobních údajů“, v odst. 1 písm. c) až e) stanoví:

„Osobní údaje musí být:

[…]

c)

přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány (‚minimalizace údajů‘);

d)

přesné a v případě potřeby aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné s přihlédnutím k účelům, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny (‚přesnost‘);

e)

uloženy ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány; […] (‚omezení uložení‘)“.

17

Článek 9 uvedeného nařízení, nadepsaný „Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů“, stanoví:

„1.   Zakazuje se zpracování osobních údajů, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení nebo členství v odborech, a zpracování genetických údajů, biometrických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby a údajů o zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o některý z těchto případů:

a)

subjekt údajů udělil výslovný souhlas se zpracováním těchto osobních údajů pro jeden nebo více stanovených účelů, s výjimkou případů, kdy právo Unie nebo členského státu stanoví, že zákaz uvedený v odstavci 1 nemůže být subjektem údajů zrušen;

[…]

e)

zpracování se týká osobních údajů zjevně zveřejněných subjektem údajů;

[…]

g)

zpracování je nezbytné z důvodu významného veřejného zájmu na základě práva Unie nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů;

[…]“

18

Článek 10 uvedeného nařízení, nadepsaný „Zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů“, stanoví:

„Zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů či souvisejících bezpečnostních opatření na základě čl. 6 odst. 1 se může provádět pouze pod dozorem orgánu veřejné moci nebo pokud je oprávněné podle práva Unie nebo členského státu poskytujícího vhodné záruky, pokud jde o práva a svobody subjektů údajů. Jakýkoli souhrnný rejstřík trestů může být veden pouze pod dozorem orgánu veřejné moci.“

19

Článek 17 tohoto nařízení, nadepsaný „Právo na výmaz (‚právo být zapomenut‘)“, zní:

„1.   Subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:

a)

osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány;

b)

subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo čl. 9 odst. 2 písm. a) zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování;

c)

subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 1 a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování nebo subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 2;

d)

osobní údaje byly zpracovány protiprávně;

e)

osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti stanovené v právu Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje;

f)

osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle čl. 8 odst. 1.

2.   Jestliže správce osobní údaje zveřejnil a je povinen je podle odstavce 1 vymazat, přijme s ohledem na dostupnou technologii a náklady na provedení přiměřené kroky, včetně technických opatření, aby informoval správce, kteří tyto osobní údaje zpracovávají, že je subjekt údajů žádá, aby vymazali veškeré odkazy na tyto osobní údaje, jejich kopie či replikace.

3.   Odstavce 1 a 2 se neuplatní, pokud je zpracování nezbytné:

a)

pro výkon práva na svobodu projevu a informace;

[…]“

20

Článek 21 téhož nařízení, nadepsaný „Právo vznést námitku“, v odstavci 1 stanoví:

„Subjekt údajů má z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace právo kdykoli vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, na základě čl. 6 odst. 1 písm. e) nebo f), včetně profilování založeného na těchto ustanoveních. Správce osobní údaje dále nezpracovává, pokud neprokáže závažné oprávněné důvody pro zpracování, které převažují nad zájmy nebo právy a svobodami subjektu údajů, nebo pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.“

21

Článek 85 uvedeného nařízení, nadepsaný „Zpracování a svoboda projevu a informací“, stanoví:

„1.   Členské státy uvedou prostřednictvím právních předpisů právo na ochranu osobních údajů podle tohoto nařízení do souladu s právem na svobodu projevu a informací, včetně zpracování pro novinářské účely a pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu.

2.   Pro zpracování pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého či literárního projevu členské státy stanoví odchylky a výjimky z kapitoly II (zásady), kapitoly III (práva subjektu údajů), kapitoly IV (správce a zpracovatel), kapitoly V (předávání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci), kapitoly VI (nezávislé dozorové úřady), kapitoly VII (spolupráce a jednotnost) a kapitoly IX (zvláštní situace, při nichž dochází ke zpracování osobních údajů), pokud je to nutné k uvedení práva na ochranu osobních údajů do souladu se svobodou projevu a informací.

[…]“

Francouzské právo

22

Směrnice 95/46 je do francouzského práva provedena loi no 78-17, du 6 janvier 1978, relative à l’informatique, aux fichiers et aux libertés (zákon č. 78–17 ze dne 6. ledna 1978 o informačních technologiích, souborech a svobodách), ve znění použitelném na skutkový stav ve věci v původním řízení.

23

Článek 11 zákona ze dne 6. ledna 1978 stanoví, že CNIL mimo jiné dohlíží na to, aby zpracování osobních údajů probíhalo v souladu s uvedeným zákonem, a za tímto účelem přijímá reklamace, žádosti a stížnosti týkající se provádění zpracování osobních údajů a informuje předkladatele těchto podání o dalším postupu ve věci.

Spory v původním řízení a předběžné otázky

24

GC, AF, BH a ED každý jednotlivě požádali společnost Google, aby ze seznamu výsledků zobrazeném ve vyhledávači této společnosti na základě zadání jejich jména odstranila odkazy na internetové stránky třetích osob, což uvedená společnost odmítla.

25

GC konkrétně požádala o odstranění odkazu na satirickou fotomontáž zveřejněnou pod pseudonymem dne 18. února 2011 na YouTube, na níž je vyobrazena vedle starosty obce, kde vykonávala funkci vedoucí kanceláře starosty, a která jasně naznačuje, že spolu mají intimní poměr, a také vliv tohoto poměru na její politickou kariéru. Tato fotomontáž byla zveřejněna během předvolební kampaně kantonálních voleb, v nichž GC kandidovala. V den, kdy byla odmítnuta její žádost o odstranění odkazu z výsledku vyhledávání, dotčená žadatelka nebyla zastupitelkou ani se neucházela o mandát zastupitelky v místní samosprávě a již ani nevykonávala funkci vedoucí kanceláře starosty obce.

26

AF požádal o odstranění odkazů na článek v deníku Libération ze dne 9. září 2008, který byl zveřejněn rovněž na internetových stránkách Centre contre les manipulations mentales (Centrum proti mentální manipulaci, dále jen „CCMM“) a týkal se sebevraždy člena scientologické církve v prosinci roku 2006. AF je v tomto článku uváděn jako tiskový mluvčí scientologické církve, přičemž tuto funkci již přestal v mezidobí vykonávat. Autor uvedeného článku kromě jiného uvádí, že kontaktoval AF, aby získal jeho verzi skutečností, a zmiňuje výroky získané při této příležitosti.

27

BH požadoval odstranění odkazů, které převážně vedly na články, které vyšly v tisku, o soudním řízení zahájeném v červnu 1995, týkajícím se financování Republikánské strany (PR), v rámci kterého bylo vůči němu a několika dalším podnikatelům a politikům vzneseno obvinění. Řízení, které se jej týkalo, bylo zastaveno usnesením ze dne 26. února 2010. Většina sporných odkazů vede na články, které se vztahují k zahájení vyšetřování, a nereflektují tedy stav na konci řízení.

28

ED požadoval odstranění odkazů na dva články publikované v denících Nice-MatinLe Figaro, které informují o jednání v rámci trestního řízení, v němž byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání sedmi let a dále k trestu soudního ochranného dohledu v délce deseti let za sexuální násilí vůči nezletilým osobám mladším patnácti let. V jednom z těchto článků, které vyšly v rámci černé kroniky, se hovoří mimo jiné o některých podrobnostech ze soukromého života ED, které vyšly najevo během procesu.

29

Poté, co společnost Google odmítla jejich žádostem vyhovět, obrátili se žalobci na CNIL, aby této společnosti uložila povinnost odstranit předmětné odkazy z výsledků vyhledávání. Dopisy ze dne 24. dubna 2015, 28. srpna 2015, 21. března 2016 a 9. května 2016 předsedkyně CNIL informovala žalobce o zastavení řízení o jejich stížnostech.

30

Žalobci ve věci v původním řízení proto proti zamítavým rozhodnutím, kterými CNIL odmítla uložit společnosti Google povinnost odstranit odkazy z výsledků vyhledávání v souladu s jejich požadavky, podali žaloby k předkládajícímu soudu, Conseil d’État (Státní rada, Francie). Předkládající soud řízení o uvedených žalobách spojil.

31

Conseil d’État (Státní rada) dospěla k závěru, že v této argumentaci vyvstává několik problematických otázek v souvislost s výkladem směrnice 95/46, a proto se rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)

Vzhledem ke zvláštní odpovědnosti, pravomocem a možnostem provozovatele vyhledávače vztahuje se zákaz zpracovávat údaje uvedené v čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice [95/46], s výhradou výjimek stanovených těmito ustanoveními, na provozovatele vyhledávače i jakožto správce údajů zpracovávaných tímto vyhledávačem?

2)

V případě kladné odpovědi na [první] otázku:

[a)]

Musí být ustanovení čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice [95/46] vykládána v tom smyslu, že zákaz zpracovávat uvedené údaje určený v těchto ustanoveních provozovateli vyhledávače ukládá tomuto, s výhradou výjimek stanovených směrnicí, povinnost v zásadě vždy vyhovět žádostem o odstranění odkazů, které vedou na webové stránky, jež takové údaje zpracovávají, z výsledků vyhledávání?

[b)]

Jak mají být v tomto kontextu vykládány výjimky uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a) a e) směrnice [95/46] v případě jejich použití na provozovatele vyhledávače, vzhledem k jeho zvláštní odpovědnosti, pravomoci a možnostem? Může konkrétně takový provozovatel odmítnout vyhovět žádosti o odstranění odkazu, když zjistí, že předmětné odkazy vedou k obsahům, které sice obsahují osobní údaje spadající do kategorií uvedených v čl. 8 odst. 1, avšak současně spadají pod výjimky stanovené v odstavci 2 téhož článku, zejména v [písmenech a) a e)]?

[c)]

Musí být ustanovení směrnice [95/46] rovněž vykládána v tom smyslu, že když odkazy, jejichž odstranění je požadováno, vedou ke zpracováním osobních údajů prováděným výlučně pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního projevu, a mohou tedy podle ustanovení článku 9 směrnice [95/46] shromažďovat a zpracovávat údaje spadající do kategorií údajů uvedených v čl. 8 odst. 1 a 5 této směrnice, může provozovatel vyhledávače z tohoto důvodu odmítnout vyhovět žádosti o odstranění odkazů?

3)

V případě záporné odpovědi na první otázku:

[a)]

Jakým specifickým požadavkům směrnice [95/46] musí provozovatel vyhledávače vzhledem k jeho odpovědnosti, pravomoci a možnostem vyhovět?

[b)]

Když [provozovatel vyhledávače] zjistí, že webové stránky, ke kterým vedou odkazy, jejichž odstranění je požadováno, obsahují údaje, jejichž zveřejnění na těchto stránkách je protiprávní, musí být ustanovení směrnice [95/46] vykládána v tom smyslu, že:

ukládají provozovateli vyhledávače povinnost odstranit takové odkazy z výsledků vyhledávání podle jména žadatele, nebo

provozovateli vyhledávače ukládají jen povinnost, aby tuto okolnost zohlednil při posuzování opodstatněnosti žádosti o odstranění odkazu z výsledků vyhledávání, nebo

tato okolnost nemá vliv na posouzení, které musí provést?

Není-li dále tato okolnost bezvýznamná, jak má být posouzeno, zda je v souladu s právem zveřejnění sporných údajů na webových stránkách, které jsou výsledkem zpracování, na která se nevztahuje územní působnost směrnice [95/46], potažmo vnitrostátní předpisy, které ji provádějí?

4)

Bez ohledu na to, zda je odpověď na první předběžnou otázku kladná nebo záporná:

[a)]

Musí být ustanovení směrnice [95/46] vykládána bez ohledu na to, zda zveřejnění osobních údajů na webové stránce, ke které vede sporný odkaz, je v souladu právem, v tom smyslu, že:

ukládají provozovateli vyhledávače vyhovět žádosti o odstranění příslušných odkazů, jakmile žadatel prokáže, že tyto údaje jsou neúplné, nepřesné nebo neaktuální?

když žadatel konkrétně prokáže, že s ohledem na průběh soudního řízení neodpovídají informace vztahující se k dřívější fázi tohoto řízení jeho aktuálnímu stavu, je provozovatel vyhledávače povinen odstranit z výsledků vyhledávání odkazy vedoucí na webové stránky obsahující takové informace?

[b)]

Musí být ustanovení čl. 8 odst. 5 směrnice [95/46] vykládána v tom smyslu, že informace o obvinění určité osoby nebo popisující soudní řízení a odsouzení, ve které toto řízení vyústilo, představují údaje týkající se protiprávního jednání a odsouzení za trestné činy? Vztahují se uvedená ustanovení v obecné rovině na webovou stránku, která obsahuje údaje o odsouzeních nebo soudních řízeních týkajících se fyzické osoby?“

K předběžným otázkám

32

Položené otázky se týkají výkladu směrnice 95/46, která byla použitelná v okamžiku podání žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Tato směrnice byla zrušena s účinností k 25. květnu 2018, od kdy se použije nařízení 2016/679.

33

Soudní dvůr posoudí položené otázky z hlediska směrnice 95/46, avšak rovněž s přihlédnutím k nařízení 2016/679, aby bylo zajištěno, že budou jeho odpovědi pro předkládající soud v každém případě užitečné.

K první otázce

34

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být ustanovení čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46 vykládána v tom smyslu, že zákaz nebo omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů ve smyslu těchto ustanovení platí až na výjimky stanovené touto směrnicí i pro provozovatele vyhledávače v rámci jeho odpovědnosti, pravomocí a možností jakožto správce odpovědného za zpracovávání údajů pro účely provozování tohoto vyhledávače.

35

V tomto ohledu je třeba připomenout, že činnost vyhledávače spočívající ve vyhledávání informací zveřejněných nebo umístěných na internetu třetími osobami, v jejich automatickém indexování, v jejich dočasném ukládání a konečně v jejich poskytování uživatelům internetu v určitém preferenčním pořadí musí být kvalifikována jako „zpracování osobních údajů“ ve smyslu článku 2 písm. b) směrnice 95/46, pokud tyto informace obsahují osobní údaje, a dále je třeba připomenout, že provozovatel uvedeného vyhledávače musí být považován za „správce“ odpovědného za dané zpracování ve smyslu článku 2 písm. d) této směrnice (rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain a Google, C‑131/12, EU:C:2014:317, bod 41).

36

Zpracování osobních údajů v rámci činnosti vyhledávače se totiž liší od jejich zpracování tvůrci internetových stránek, které spočívá v umístění uvedených údajů na internetové stránce, a doplňuje jej, přičemž tato činnost hraje rozhodující roli v globálním šíření uvedených údajů, neboť je činí přístupnými všem uživatelům internetu provádějícím vyhledávání na základě jména dotčené osoby, včetně uživatelů internetu, kteří by jinak nenašli internetovou stránku, na které byly uvedené údaje zveřejněny. Uspořádávání a seskupování informací zveřejněných na internetu, jež provádí vyhledávače s cílem ulehčit svým uživatelům přístup k těmto informacím, může navíc – jestliže je vyhledávání uvedených informací prováděno na základě jména fyzické osoby – vést k tomu, že daní uživatelé v seznamu výsledků vyhledávání obdrží strukturovaný přehled informací týkající se této osoby, které lze nalézt na internetu, a které jim umožní sestavit více nebo méně podrobný profil dotčené osoby (rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain a Google, C‑131/12, EU:C:2014:317, body 3537).

37

Vzhledem k tomu, že tedy činnost vyhledávače může významným způsobem – vedle činnosti tvůrců internetových stránek – ovlivnit základní právo na soukromí a základní právo na ochranu osobních údajů, musí provozovatel uvedeného vyhledávače – jako osoba určující účely a prostředky této činnosti – v rámci své odpovědnosti, pravomocí a možností zajistit, že tato činnost splňuje požadavky směrnice 95/46, aby touto směrnicí stanovené záruky mohly nabýt plného účinku a aby mohlo být skutečně dosaženo účinné a úplné ochrany dotčených osob, zejména jejich práva na soukromí (rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain a Google, C‑131/12, EU:C:2014:317, bod 38).

38

Smyslem první předběžné otázky je určit, zda provozovatel vyhledávače musí v rámci své odpovědnosti, svých pravomocí a možností splňovat rovněž požadavky, které směrnice 95/46 stanoví pro zvláštní kategorie osobních údajů ve smyslu čl. 8 odst. 1 a 5 této směrnice, jsou-li takové údaje součástí informací, které byly zveřejněny nebo umístěny na internetu třetími osobami a které tento provozovatel zpracovává pro potřeby fungování svého vyhledávače.

39

Pokud jde o zvláštní kategorie údajů, čl. 8 odst. 1 směrnice 95/46 stanoví, že členské státy zakáží zpracování osobních údajů, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, odborovou příslušnost, jakož i zpracování údajů týkajících se zdraví a sexuálního života. Určité výjimky z tohoto zákazu stanoví konkrétně čl. 8 odst. 2.

40

Článek 8 odst. 5 směrnice 95/46 stanoví, že zpracování údajů týkajících se protiprávního jednání, rozsudků v trestních věcech nebo bezpečnostních opatření lze provádět pouze pod kontrolou orgánu veřejné moci nebo pokud vnitrostátní právo stanoví vhodná zvláštní ochranná opatření, s výhradou výjimek, které mohou být uděleny členským státem na základě vnitrostátních předpisů upravujících vhodná zvláštní ochranná opatření. Úplná sbírka rozsudků v trestních věcech musí být v každém případě vedena pod kontrolou orgánu veřejné moci. Členské státy mohou stanovit, že údaje týkající se správních sankcí nebo rozsudků v občanských věcech budou rovněž zpracovávány pod kontrolou orgánu veřejné moci.

41

Znění čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46 bylo s několika změnami převzato v čl. 9 odst. 1 a článku 10 nařízení 2016/679.

42

Nejprve je třeba konstatovat, že ze znění těchto ustanovení směrnice 95/46 a nařízení 2016/679 vyplývá, že zákaz a omezení, která stanoví, platí až na výjimky stanové touto směrnicí a tímto nařízením pro jakékoli zpracování zvláštních kategorií údajů ve smyslu uvedených ustanovení a pro všechny správce odpovědné za takové zpracování.

43

Žádné jiné ustanovení uvedené směrnice či uvedeného nařízení pak nestanoví obecnou výjimku z tohoto zákazu či těchto omezení pro takové zpracování, k jakému dochází při činnosti vyhledávače. Jak naopak vyplývá z bodu 37 tohoto rozsudku, z obecné systematiky těchto předpisů vyplývá, že provozovatel takového vyhledavače musí podobně jako všichni ostatní správci v rámci své odpovědnosti, svých pravomocí a možností zajistit, že osobní údaje zpracovává v souladu s požadavky směrnice 95/46 nebo nařízení 2016/679.

44

Výklad čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46 nebo čl. 9 odst. 1 a článku 10 nařízení 2016/679, který by a priori obecně na provozování vyhledávače nevztahoval zvláštní požadavky, které tato ustanovení stanoví pro zpracování zvláštních kategorií údajů ve smyslu těchto ustanovení, by byl i v rozporu s účelem uvedených ustanovení, kterým je zajistit zvýšenou ochranu z důvodu zvláštní citlivosti těchto údajů při takovém zpracování, které může – jak rovněž vyplývá z bodu 33 odůvodnění této směrnice a bodu 51 odůvodnění tohoto nařízení – zvláště závažným způsobem zasáhnout do základního práva na respektování soukromého života a základního práva na ochranu osobních údajů zaručených články 7 a 8 Listiny.

45

Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Google, i když tedy zvláštnosti zpracování údajů provozovatelem vyhledávače při jeho provozování nemohou být důvodem k tomu, aby byl tento provozovatel zproštěn povinnosti dodržovat čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46, jakož i čl. 9 odst. 1 a článek 10 nařízení 2016/679, mohou mít tyto zvláštnosti nicméně vliv na rozsah odpovědnosti a konkrétních povinností uvedeného provozovatele z hlediska těchto ustanovení.

46

V tomto ohledu je třeba uvést, jak zdůrazňuje Evropská komise, že provozovatel vyhledávače nese odpovědnost nikoli proto, že se osobní údaje ve smyslu uvedených ustanovení nachází na internetové stránce třetí osoby, ale proto, že na tuto stránku odkazuje, tj. především proto, že odkaz na ni zobrazuje v seznamu výsledků vyhledávání, který se uživatelům internetu zobrazí po zadání jména fyzické osoby do vyhledávače, neboť zobrazení předmětného odkazu v takovém seznamu se může významně dotknout základního práva dotčené osoby na soukromí a základního práva na ochranu jejích osobních údajů (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain a Google, C‑131/12, EU:C:2014:317, bod 80).

47

S ohledem na odpovědnost, pravomoci a možnosti provozovatele vyhledávače jakožto správce odpovědného za zpracování údajů při provozování tohoto vyhledavače mohou za těchto podmínek platit zákazy a omezení stanovené v čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46, jakož i v čl. 9 odst. 1 a článku 10 nařízení 2016/679 – jak uvedl generální advokát v bodě 56 svého stanoviska a jak v podstatě uvádějí všichni zúčastnění, kteří se k této otázce vyjádřili – pro tohoto provozovatele pouze z důvodu, že takto pracuje s odkazy, a tedy potažmo v rámci ověření na žádost dotčené osoby prováděného pod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů.

48

Z výše uvedeného vyplývá, že na první otázku je třeba odpovědět tak, že ustanovení čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že zákaz nebo omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů ve smyslu těchto ustanovení platí až na výjimky stanovené touto směrnicí i pro provozovatele vyhledávače v rámci jeho odpovědnosti, pravomocí a možností jakožto správce odpovědného za zpracovávání údajů při provozování tohoto vyhledávače, a to když tento provozovatel pod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů provádí ověření na základě žádosti subjektu údajů.

K druhé otázce

49

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu, která má tři části, je:

zda musí být ustanovení čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46 vykládána v tom smyslu, že provozovatel vyhledávače je na základě těchto ustanovení povinen až na výjimky stanovené touto směrnicí vyhovět žádostem o odstranění odkazů na internetové stránky, na kterých jsou uvedeny osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií ve smyslu těchto ustanovení;

zda musí být čl. 8 odst. 2 písm. a) a e) směrnice 95/46 vykládán v tom smyslu, že podle tohoto ustanovení může takový provozovatel odmítnout vyhovět žádosti o odstranění odkazu, zjistí-li, že dotčené odkazy vedou na obsah, jehož součástí jsou osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií podle tohoto čl. 8 odst. 1, avšak na jejichž zpracování se vztahuje jedna z výjimek stanovených v uvedeném čl. 8 odst. 2 písm. a) a e), a

zda musí být ustanovení směrnice 95/46 vykládána v tom smyslu, že provozovatel vyhledávače může rovněž odmítnout vyhovět žádosti o odstranění odkazu z důvodu, že odkazy, o jejichž odstranění je žádáno, vedou na internetové stránky, na nichž jsou osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií uvedených v čl. 8 odst. 1 nebo 5 této směrnice, uvedeny výlučně pro účely žurnalistiky nebo uměleckého či literárního projevu, a vztahuje se tedy na ně výjimka podle článku 9 uvedené směrnice.

50

Úvodem je třeba uvést, že v rámci směrnice 95/46 se na takové žádosti o odstranění odkazů, jako jsou žádosti dotčené ve věci v původním řízení, vztahuje konkrétně článek 12 písm. b) této směrnice, podle kterého členské státy zaručují subjektům údajů právo domoci se od správce výmazu údajů, které nebyly zpracovány v souladu s touto směrnicí.

51

Podle čl. 14 prvního pododstavce písm. a) směrnice 95/46 dále členské státy přiznávají subjektu údajů alespoň v případech uvedených v čl. 7 písm. e) a f) této směrnice právo vznést kdykoli z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jeho osobní situací námitku proti zpracování osobních údajů, které se ho týkají, ledaže vnitrostátní právo stanoví jinak.

52

V tomto ohledu je třeba připomenout, že Soudní dvůr rozhodl, že článek 12 písm. b) a čl. 14 první pododstavec písm. a) směrnice 95/46 musí být vykládány v tom smyslu, že za účelem respektování práv zakotvených v uvedených ustanoveních, a pokud jsou v nich stanovené podmínky skutečně splněny, musí provozovatel vyhledávače vymazat ze zobrazeného seznamu výsledků vyhledávání provedeného na základě jména osoby odkazy na internetové stránky zveřejněné třetími osobami a obsahující informace týkající se této osoby rovněž v případě, že toto jméno nebo tyto informace nebyly předtím nebo současně vymazány z uvedených internetových stránek, a to případně i tehdy, když je jejich zveřejnění na uvedených stránkách samo o sobě v souladu se zákonem (rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain a Google, C‑131/12, EU:C:2014:317, bod 88).

53

Soudní dvůr dále upřesnil, že v rámci posouzení podmínek pro uplatnění týchž ustanovení je třeba zejména zkoumat, zda má subjekt údajů právo na to, aby daná informace týkající se jeho osoby za současného stavu již nebyla nadále spojena s jeho jménem prostřednictvím zobrazeného seznamu výsledků vyhledávání provedeného na základě jeho jména, aniž přitom konstatování existence takového práva předpokládá, že zahrnutí dotčené informace do uvedeného seznamu subjekt údajů poškozuje. Vzhledem k tomu, že posledně uvedený subjekt může s ohledem na svá základní práva podle článků 7 a 8 Listiny požadovat, aby dotčená informace již nebyla nadále poskytována široké veřejnosti na základě jejího zahrnutí do takového seznamu výsledků, převládají uvedená práva v zásadě nejen nad hospodářským zájmem provozovatele vyhledávače, ale rovněž nad zájmem veřejnosti nalézt uvedenou informaci při vyhledávání prováděném na základě jména subjektu údajů. Avšak nebylo by tomu tak v případě, že by se z konkrétních důvodů, jako je například úloha subjektu údajů ve veřejném životě, jevilo, že zásah do jeho základních práv je odůvodněný převažujícím zájmem uvedené veřejnosti mít na základě tohoto zahrnutí k dotčené informaci přístup (rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain a Google, C‑131/12, EU:C:2014:317, bod 99).

54

V rámci nařízení 2016/679 unijní normotvůrce zakotvil v článku 17 tohoto nařízení ustanovení, které specificky upravuje „právo na výmaz“, které je v nadpisu tohoto článku rovněž nazváno jako „právo být zapomenut“.

55

Podle tohoto čl. 17 odst. 1 má subjekt údajů právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán některý z důvodů uvedených v tomto ustanovení. Jako důvody uvedené ustanovení uvádí, že údaje již nejsou potřebné pro účely zpracování, že subjekt údajů odvolá souhlas se zpracováním a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování, že subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl. 21 odst. 1 nebo 2 nařízení 2016/679, který nahrazuje článek 14 směrnice 95/46, že jsou údaje zpracovány protiprávně, že musí být vymazány ke splnění právní povinnosti nebo že byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo dítěti.

56

Článek 17 odst. 3 nařízení 2016/679 však upřesňuje, že se čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení neuplatní, pokud je dotčené zpracování nezbytné z jednoho z důvodů uvedených v tomto odstavci. K těmto důvodům patří důvod uvedený v čl. 17 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení, a sice mimo jiné výkon práva na svobodu informací.

57

To, že čl. 17 odst. 3 písm. a) nařízení 2016/679 výslovně počítá s tím, že právo subjektu údajů na výmaz neplatí v případě, že je zpracování nezbytné pro výkon práva týkajícího se konkrétně svobody informací zaručeného v článku 11 Listiny, odráží skutečnost, že právo na ochranu osobních údajů není absolutním právem, ale musí být, jak zdůrazňuje bod 4 odůvodnění tohoto nařízení, posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti a v souladu se zásadou proporcionality vyváženo s ostatními základními právy [rovněž viz rozsudek ze dne 9. listopadu 2010, Volker und Markus Schecke a Eifert, C‑92/09 a C‑93/09, EU:C:2010:662, bod 48, jakož i posudek 1/15 (Dohoda mezi EU a Kanadou předávání a zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících), ze dne 26. července 2017, EU:C:2017:592, bod 136].

58

V této souvislosti je třeba připomenout, že čl. 52 odst. 1 Listiny připouští, že výkon takových práv, jako jsou práva zakotvená v jejím článku 7 a 8, může být omezen za předpokladu, že tato omezení jsou stanovena zákonem, respektují podstatu uvedených práv a svobod a při dodržení zásady proporcionality jsou nezbytná a skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 9. listopadu 2010, Volker und Markus Schecke a Eifert, C‑92/09 a C‑93/09, EU:C:2010:662, bod 50).

59

Nařízení 2016/679, a konkrétně jeho čl. 17 odst. 3 písm. a), tak výslovně zakotvuje požadavek poměřovat základní právo na respektování soukromého života a právo na ochranu osobních údajů, které jsou zakotveny v článcích 7 a 8 Listiny, se základním právem na svobodu informací, které zaručuje článek 11 Listiny.

60

Vzhledem k tomu je třeba zkoumat, za jakých podmínek je provozovatel vyhledávače povinen vyhovět žádosti o odstranění odkazů, a vymazat tedy ze seznamu výsledků zobrazeného po zadání jména subjektu údajů do vyhledávače odkaz na internetovou stránku, na které se nachází osobní údaje spadající do zvláštní kategorie ve smyslu čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46.

61

V tomto ohledu je třeba nejprve konstatovat, že na zpracování zvláštních kategorií údajů ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice 95/46 provozovatelem vyhledávače se mohou v zásadě vztahovat výjimky stanovené v čl. 8 odst. 2 písm. a) a e), na které poukazuje předkládající soud a podle nichž zákaz zpracování těchto zvláštních kategorií údajů neplatí, jestliže subjekt údajů udělí výslovný souhlas k takovému zpracování, ledaže právní předpisy členského státu zakazují udělení takového souhlasu, nebo jestliže se zpracování týká údajů očividně zveřejněných subjektem údajů. Tyto výjimky jsou nyní převzaty do čl. 9 odst. 2 písm. a) a e) nařízení 2016/679. Tento čl. 9 odst. 2 písm. g), který v podstatě přebírá znění čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46, umožňuje zpracování uvedených kategorií údajů, je-li to nezbytné z důvodu významného veřejného zájmu na základě práva Unie nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů.

62

Pokud jde o výjimku v čl. 8 odst. 2 písm. a) směrnice 95/46 a v čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení 2016/679, z definice pojmu „souhlas“ uvedené v článku 2 písm. h) této směrnice a v článku 4 bodě 11 tohoto nařízení vyplývá, že tento souhlas musí být „konkrétní“, a musí být tedy dán konkrétně ke zpracování údajů v rámci provozování vyhledávače a k tomu, že toto zpracování umožňuje třetím osobám získat vyhledáním jména této osoby seznam výsledků s odkazy na internetové stránky obsahující citlivé údaje o této osobě. V praxi si přitom lze jen obtížně představit, což ze spisu předloženého Soudnímu dvoru ostatně nevyplývá, že bude provozovatel vyhledávače získávat výslovný souhlas od subjektů údajů před tím, než pro účely tvorby odkazů zpracuje jejich osobní údaje. Jak v každém případě podotkla francouzská a polská vláda, jakož i Komise, samotná skutečnost, že osoba podá žádost o odstranění odkazu, v zásadě znamená, že přinejmenším k datu podání této žádosti již nesouhlasí se zpracováním svých údajů, které provádí provozovatel vyhledávače. V této souvislosti je třeba rovněž připomenout, že čl. 17 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení k důvodům ospravedlňujícím „právo být zapomenut“ řadí i to, že dotyčný subjekt údajů odvolá souhlas se zpracováním podle čl. 9 odst. 2 písm. a) téhož nařízení a pro zpracování neexistuje žádný další právní důvod.

63

Naproti tomu to, že dotčené údaje očividně zveřejnil sám subjekt údajů ve smyslu čl. 8 odst. 2 písm. e) směrnice 95/46 a čl. 9 odst. 2 písm. e) nařízení 2016/679, se – jak v podstatě uvedly všechny zúčastněné strany, jež se v této věci vyjádřily – uplatní jak vůči provozovateli vyhledávače, tak vůči tvůrci předmětné internetové stránky.

64

V takovém případě proto i navzdory tomu, že internetová stránka, na kterou vede odkaz, obsahuje osobní údaje spadající do zvláštní kategorie ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice 95/46 a čl. 9 odst. 1 nařízení 2016/679, je zpracování těchto údajů provozovatelem vyhledávače při jeho provozování v souladu s těmito předpisy, jestliže splní i další podmínky pro zákonné zpracování stanovené mimo jiné v článku 6 této směrnice a článku 5 tohoto nařízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain a Google, C‑131/12EU:C:2014:317, bod 72).

65

Nicméně i v tomto případě může mít subjekt údajů na základě čl. 14 prvního pododstavce písm. a) směrnice 95/46 nebo čl. 17 odst. 1 písm. c) a čl. 21 odst. 1 nařízení 2016/679 nárok na odstranění dotčeného odkazu z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace.

66

Provozovatel vyhledavače musí v případě, že je mu předložena žádost o odstranění odkazu, každopádně ověřit, zda nejsou dány důvody významného veřejného zájmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46 či čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení 2016/679 a zda s ohledem na podmínky stanovené v těchto ustanoveních není uvedení odkazu na předmětnou internetovou stránku v seznamu výsledků zobrazeném po zadání jména subjektu údajů do vyhledavače nezbytné za účelem výkonu práva uživatelů internetu, jež mohou mít potenciálně zájem na tom mít přístup k této internetové stránce na základě zadání takového dotazu do vyhledávače, na svobodu informací chráněného článkem 11 Listiny. Ačkoli práva subjektu údajů chráněná články 7 a 8 Listiny mají obecně přednost před právem uživatelů internetu na svobodu informací, jejich vyvážení může v konkrétním případě záviset na povaze dotčené informace a její citlivosti v souvislosti se soukromím subjektu údajů, jakož i na zájmu veřejnosti mít k této informaci přístup, jenž se může lišit zejména v závislosti na úloze, kterou má subjekt údajů ve veřejném životě (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain a Google, C‑131/12EU:C:2014:317, bod 81).

67

K tomu se připojuje i to, že v případě, kdy se zpracování týká zvláštních kategorií údajů podle čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46 nebo čl. 9 odst. 1 a článku 10 nařízení 2016/679, může být zásah do základního práva subjektu údajů na soukromí a na ochranu osobních údajů, jak bylo uvedeno v bodě 44 tohoto rozsudku, zvláště závažný vzhledem k citlivosti těchto údajů.

68

Je-li proto provozovateli vyhledávače předložena žádost o odstranění odkazu na internetovou stránku, na níž jsou takové citlivé údaje zveřejněny, musí tento provozovatel na základě všech relevantních okolností věci a s ohledem na závažnost zásahu do základního práva subjektu údajů na soukromí a na ochranu osobních údajů ve smyslu článků 7 a 8 Listiny ověřit, zda nejsou dány důvody významného veřejného zájmu podle čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46 či čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení 2016/679 a zda se s ohledem na podmínky stanovené v těchto ustanoveních jeví, že uvedení tohoto odkazu v seznamu výsledků zobrazeném po zadání jména subjektu údajů do vyhledavače je nezbytně nutné k tomu, aby bylo chráněno právo uživatelů internetu, kteří mají potenciálně zájem na tom mít přístup k této internetové stránce na základě zadání takového dotazu do vyhledávače, na svobodu informací chráněné článkem 11 Listiny.

69

Z výše uvedeného vyplývá, že na druhou otázku je třeba odpovědět následovně:

Ustanovení čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že provozovatel vyhledávače je na základě těchto ustanovení povinen až na výjimky stanovené touto směrnicí vyhovět žádostem o odstranění odkazů na internetové stránky, na kterých jsou uvedeny osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií ve smyslu těchto ustanovení.

Článek 8 odst. 2 písm. e) směrnice 95/46 musí být vykládán v tom smyslu, že podle tohoto ustanovení může takový provozovatel odmítnout vyhovět žádosti o odstranění odkazů, zjistí-li, že dotčené odkazy vedou na obsah, jehož součástí jsou osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií podle tohoto čl. 8 odst. 1, avšak na jejichž zpracování se vztahuje výjimka stanovená v uvedeném čl. 8 odst. 2 písm. e), pokud toto zpracování splňuje všechny ostatní zákonné podmínky stanovené touto směrnicí a pokud subjekt údajů nemá na základě článku 14 prvního pododstavce písm. a) uvedené směrnice právo vznést proti uvedenému zpracování námitku z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jeho osobní situací.

Ustanovení směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že je-li provozovateli vyhledávače předložena žádost o odstranění odkazu na internetovou stránku, na níž jsou zveřejněny osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií podle čl. 8 odst. 1 a 5, musí tento provozovatel na základě všech relevantních okolností věci a s ohledem na závažnost zásahu do základního práva subjektu údajů na soukromí a na ochranu osobních údajů ve smyslu článků 7 a 8 Listiny ověřit, zda nejsou dány důvody významného veřejného zájmu podle čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice a zda se s ohledem na podmínky stanovené v tomto ustanovení jeví, že uvedení tohoto odkazu v seznamu výsledků zobrazeném po zadání jména subjektu údajů do vyhledavače je nezbytně nutné k tomu, aby bylo chráněno právo uživatelů internetu, kteří mají potenciálně zájem na tom mít přístup k této internetové stránce na základě zadání takového dotazu do vyhledávače, na svobodu informací chráněné článkem 11 Listiny.

K třetí otázce

70

Vzhledem k tomu, že tato otázka byla položena pouze pro případ záporné odpovědi na první otázku, není na ni třeba vzhledem ke kladné odpovědi na první otázku odpovědět.

Ke čtvrté otázce

71

Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je, zda musí být ustanovení směrnice 95/46 vykládána v tom smyslu, že

informace o soudním řízení vůči fyzické osobě, jakož i případně informace o odsouzení, ve které toto řízení vyústilo, představují údaje týkající se „protiprávního jednání“ a „odsouzení za trestné činy“ ve smyslu čl. 8 odst. 5 směrnice 95/46, a

provozovatel vyhledávače je povinen vyhovět žádosti o odstranění odkazů na internetové stránky, na kterých jsou takové informace uvedeny, pokud se tyto informace týkají dřívější fáze dotčeného soudního řízení a s ohledem na jeho průběh již neodpovídají současnému stavu.

72

V tomto ohledu je třeba konstatovat, jak uvedl generální advokát v bodě 100 svého stanoviska a jak tvrdily zejména francouzská vláda, Irsko, italská a polská vláda, jakož i Komise, že takové informace o soudním řízení vedeném proti fyzické osobě, jako jsou informace o vyšetřování nebo řízení, a případně z nich pramenící odsuzující rozsudek, jsou údaji týkajícími se „protiprávního jednání“ a „odsouzení za trestné činy“ ve smyslu čl. 8 odst. 5 prvního pododstavce směrnice 95/46 a článku 10 nařízení 2016/679 nehledě na to, zda bylo v průběhu tohoto soudního řízení dokázáno, že ke spáchání trestného činu, pro který je osoba stíhána, došlo či nikoli.

73

Provozovatel vyhledávače tudíž tím, že do seznamu výsledků zobrazeného po zadání jména subjektu údajů do vyhledávače zahrnul odkazy na internetové stránky, na nichž jsou takové údaje zveřejněny, tyto údaje zpracovává, což podle čl. 8 odst. 5 prvního pododstavce směrnice 95/46 a článku 10 nařízení 2016/679 podléhá zvláštním omezením. Jak uvedla Komise, takové zpracování může být na základě těchto ustanovení, a jsou-li dodrženy ostatní podmínky stanovené touto směrnicí a tímto nařízením, zákonné zejména pokud vnitrostátní právo poskytuje vhodné a konkrétní záruky, což může nastat, byly-li dotčené informace zpřístupněny veřejnosti veřejnými orgány v souladu s použitelným vnitrostátním právem.

74

Pokud jde o tyto ostatní zákonné podmínky, je třeba připomenout, že z požadavků stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. c) až e) směrnice 95/46, které jsou nyní převzaty v čl. 5 odst. 1 písm. c) až e) nařízení 2016/679, vyplývá, že i zpracování údajů, které bylo původně v souladu s právními předpisy, může být po určité době s touto směrnicí neslučitelné, pokud tyto údaje již nejsou nezbytné pro účely, pro které byly shromážděny či zpracovány. To platí zejména v případě, že se jeví jako nepřiměřené, jsou nepodstatné nebo přestaly být podstatné či přesahují míru s ohledem na tyto účely a uplynulý čas (rozsudek ze dne 13. května 2014, Google Spain a Google, C‑131/12, EU:C:2014:317, bod 93).

75

Jak však bylo konstatováno v bodě 66 tohoto rozsudku, i v případě, že zpracování údajů podle čl. 8 odst. 5 směrnice 95/46 a článku 10 nařízení 2016/679 nerespektuje omezení stanovená v těchto ustanoveních nebo jiné zákonné podmínky, jako jsou podmínky stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. c) až e) této směrnice a v čl. 5 odst. 1 písm. c) až e) tohoto nařízení, musí provozovatel vyhledávače ještě ověřit, zda nejsou dány důvody významného veřejného zájmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice či čl. 9 odst. 2 písm. g) uvedeného nařízení a zda s ohledem na podmínky stanovené v těchto ustanoveních není uvedení odkazu na předmětnou internetovou stránku v seznamu výsledků zobrazeném po zadání jména subjektu údajů do vyhledavače nezbytné za účelem výkonu práva uživatelů internetu, jež mohou mít potenciálně zájem na tom mít přístup k této internetové stránce na základě zadání takového dotazu do vyhledávače, na svobodu informací chráněného článkem 11 Listiny.

76

V tomto ohledu je třeba uvést, že z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že v případě žádostí subjektů údajů dotčených zákazem pro média umístit na internet staré reportáže o trestním řízení vedeném proti těmto subjektům opírajících se o článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950, je nutné nalézt spravedlivou rovnováhu mezi právem uvedených subjektů na soukromí a svobodou informací na straně veřejnosti. Při hledání této spravedlivé rovnováhy je třeba zohlednit zásadní úlohu tisku v demokratické společnosti, k níž patří zpracování zápisů ze soudních řízení a komentářů k nim. S funkcí médií spočívající ve sdělování takových informací a názorů jde ruku v ruce právo veřejnosti na to se je dozvědět. Evropský soud pro lidská práva v této souvislosti uznal, že veřejnost má nejen zájem na tom být informována o aktuální události, ale také na tom moci si vyhledat informace o minulých událostech, přičemž míra zájmu veřejnosti na trestním řízení se vždy liší a může se postupem času měnit mimo jiné v závislosti na okolnostech věci (rozsudek ESLP ze dne 28. června 2018, M. L. a W. W. v. Německo, CE:ECHR:2018:0628JUD006079810, body 89 a 100 až 102).

77

Při vyřizování žádosti o odstranění odkazů na internetové stránky, na nichž jsou zveřejněny informace o soudním řízení v trestní věci proti subjektu údajů, tak provozovatel vyhledávače musí zkoumat, pokud se tyto informace týkají dřívější fáze dotčeného soudního řízení a s ohledem na jeho průběh již neodpovídají současnému stavu, zda s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu – jako je konkrétně povaha a závažnost dotčeného protiprávního jednání, průběh a výsledek uvedeného řízení, uplynulý čas, úloha, kterou hraje subjekt údajů ve veřejném životě, jeho chování v minulosti, zájem veřejnosti v okamžiku podání žádosti, obsah a forma zveřejnění, jakož i dopady na uvedený subjekt – má tento subjekt právo na to, aby již předmětné informace nebyly za současného stavu spojovány s jeho jménem prostřednictvím seznamu výsledků, který se zobrazí po zadání tohoto jména do vyhledávače.

78

Je však třeba dodat, že i kdyby provozovatel vyhledávače konstatoval, že tomu tak není z důvodu, že ponechání dotčeného odkazu na seznamu je nezbytně nutné k tomu, aby byla zachována rovnováha mezi právem subjektu údajů na soukromí a na ochranu údajů a svobodou informací na straně potenciálně interesovaných uživatelů internetu, tento provozovatel v každém případě musí nejpozději v souvislosti s žádostí o odstranění odkazu upravit seznam výsledků vyhledávání tak, aby celkový obraz, který se nabízí uživateli internetu, odrážel současný stav soudního řízení, což konkrétně znamená, že odkazy na internetové stránky, na nichž jsou uvedeny informace v této věci, musí být v tomto seznamu zobrazeny na prvním místě.

79

Vzhledem k výše uvedenému je třeba na čtvrtou otázku odpovědět tak, že ustanovení směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že:

informace o soudním řízení vůči fyzické osobě, jakož i případně informace o odsouzení, ve které toto řízení vyústilo, představují údaje týkající se „protiprávního jednání“ a „odsouzení za trestné činy“ ve smyslu čl. 8 odst. 5 směrnice a

provozovatel vyhledávače je povinen vyhovět žádosti o odstranění odkazů na internetové stránky, na kterých jsou takové informace uvedeny, pokud se tyto informace týkají dřívější fáze dotčeného soudního řízení a s ohledem na jeho průběh již neodpovídají současnému stavu, jestliže se při ověřování toho, zda jsou dány důvody významného veřejného zájmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice, zjistí, že s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu převažují základní práva subjektu údajů zaručená články 7 a 8 Listiny nad zájmy potenciálně interesovaných uživatelů internetu chráněnými článkem 11 Listiny.

K nákladům řízení

80

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (velký senát) rozhodl takto:

 

1)

Ustanovení čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů musí být vykládána v tom smyslu, že zákaz nebo omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů ve smyslu těchto ustanovení platí až na výjimky stanovené touto směrnicí i pro provozovatele vyhledávače v rámci jeho odpovědnosti, pravomocí a možností jakožto správce odpovědného za zpracovávání údajů při provozování tohoto vyhledávače, a to když tento provozovatel pod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů provádí ověření na základě žádosti subjektu údajů.

 

2)

Ustanovení čl. 8 odst. 1 a 5 směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že provozovatel vyhledávače je na základě těchto ustanovení povinen až na výjimky stanovené touto směrnicí vyhovět žádostem o odstranění odkazů na internetové stránky, na kterých jsou uvedeny osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií ve smyslu těchto ustanovení.

Článek 8 odst. 2 písm. e) směrnice 95/46 musí být vykládán v tom smyslu, že podle tohoto ustanovení může takový provozovatel odmítnout vyhovět žádosti o odstranění odkazů, zjistí-li, že dotčené odkazy vedou na obsah, jehož součástí jsou osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií podle tohoto čl. 8 odst. 1, avšak na jejichž zpracování se vztahuje výjimka stanovená v uvedeném čl. 8 odst. 2 písm. e), pokud toto zpracování splňuje všechny ostatní zákonné podmínky stanovené touto směrnicí a pokud subjekt údajů nemá na základě článku 14 prvního pododstavce písm. a) uvedené směrnice právo vznést proti uvedenému zpracování námitku z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jeho osobní situací.

Ustanovení směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že je-li provozovateli vyhledávače předložena žádost o odstranění odkazu na internetovou stránku, na níž jsou zveřejněny osobní údaje, které spadají do zvláštních kategorií podle čl. 8 odst. 1 a 5, musí tento provozovatel na základě všech relevantních okolností věci a s ohledem na závažnost zásahu do základního práva subjektu údajů na soukromí a na ochranu osobních údajů ve smyslu článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie ověřit, zda nejsou dány důvody významného veřejného zájmu podle čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice a zda se s ohledem na podmínky stanovené v tomto ustanovení jeví, že uvedení tohoto odkazu v seznamu výsledků zobrazeném po zadání jména subjektu údajů do vyhledavače je nezbytně nutné k tomu, aby bylo chráněno právo uživatelů internetu, kteří mají potenciálně zájem na tom mít přístup k této internetové stránce na základě zadání takového dotazu do vyhledávače, na svobodu informací chráněné článkem 11 Listiny.

 

3)

Ustanovení směrnice 95/46 musí být vykládána v tom smyslu, že

informace o soudním řízení vůči fyzické osobě, jakož i případně informace o odsouzení, ve které toto řízení vyústilo, představují údaje týkající se „protiprávního jednání“ a „odsouzení za trestné činy“ ve smyslu čl. 8 odst. 5 směrnice a

provozovatel vyhledávače je povinen vyhovět žádosti o odstranění odkazů na internetové stránky, na kterých jsou takové informace uvedeny, pokud se tyto informace týkají dřívější fáze dotčeného soudního řízení a s ohledem na jeho průběh již neodpovídají současnému stavu, jestliže se při ověřování toho, zda jsou dány důvody významného veřejného zájmu ve smyslu čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice, zjistí, že s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu převažují základní práva subjektu údajů zaručená články 7 a 8 Listiny nad zájmy potenciálně interesovaných uživatelů internetu chráněnými článkem 11 Listiny.

 

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: francouzština.