31.10.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 402/20


Kasační opravný prostředek podaný dne 18. srpna 2016 Pénzügyi Ismeretterjesztő és Érdek-képviseleti Egyesület (PITEE) proti usnesení Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 20. července 2016 ve věci T-674/15, Pénzügyi Ismeretterjesztő és Érdek-képviseleti Egyesület (PITEE) v. Evropská komise

(Věc C-464/16 P)

(2016/C 402/22)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Pénzügyi Ismeretterjesztő és Érdek-képviseleti Egyesület (PITEE) (zástupce: D. Lazar, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil v plném rozsahu rozhodnutí Tribunálu ze dne 20. července 2016 ve věci T-674/15;

zrušil rozhodnutí Komise (Ares(2015)4207700) ze dne 9. října 2015 a (Ares(2015)3532556) ze dne 14. srpna 2015, kterými bylo rozhodnuto, že žalobkyni nebude umožněn přístup k dokumentům;

uložil Komisi zpřístupnit žalobkyni všechny dokumenty maďarské vlády týkající se pilotního mechanismu EU 6874/14/JUST (CHAP(2015)00353 a CHAP(2015)00555), nezávisle na tom, zda již byly předloženy, nebo zda mají být předloženy teprve v budoucnosti;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek podaný proti uvedenému rozhodnutí Tribunálu je odůvodněn v podstatě následovně:

Podle ustálené judikatury Soudního dvora nesmí účastník řízení ve smyslu statutu Soudního dvora, nezávisle na svém postavení, vystupovat před Soudním dvorem sám, nýbrž musí využít třetí osoby (1).

Kromě toho nesmí advokáti, kteří vykonávají vedoucí funkce v orgánech právnické osoby, zastupovat zájmy této osoby před unijními soudy (2).

Ustálená judikatura Soudního dvora je v rozporu s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i s čl. 6 odst. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z judikatury Soudního dvora není patrné, které legitimní cíle Soudní dvůr svým výkladem statutu sleduje. Kromě toho není jasné, jakým výkladem dospěl Soudní dvůr k závěru, že zástupce musí být nezávislou třetí osobou. Statut tento výraz v každém případě neobsahuje.

Statut Soudního dvora je nutno vykládat v tom smyslu, že každý účastník řízení a každá právnická osoba si může svobodně zvolit svého zástupce.


(1)  Usnesení ze dne 5. prosince 1996, Lopes v. Soudní dvůr, C-174/96 P, EU:C:1996:473, bod 11; usnesení ze dne 21. listopadu 2007, Correia de Matos v. Parlament, C-502/06 P, nezveřejněné, EU:C:2007:696, bod 11; usnesení ze dne 29. září 2010, EREF v. Komise, C-74/10 P a C-75/10 P, nezveřejněné, EU:C:2010:557, bod 54.

(2)  Usnesení ze dne 8. prosince 1999, Euro-Lex v. OHIM [EU-Lex], T-79/99, EU:T:1999:312, bod 29; usnesení ze dne 13. ledna 2005, Suivida v. Komise, T-184/04, EU:T:2005:7, bod 10; usnesení ze dne 30. listopadu 2012, Activa Preferentes v. Rada, T-437/12, nezveřejněné, EU:T:2012:638, bod 7.