ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)

20. prosince 2017 ( *1 )

„Řízení o předběžné otázce – Společná organizace trhů se zemědělskými produkty – Ochrana chráněných označení původu (CHOP) – Nařízení (ES) č. 1234/2007 – Článek 118m odst. 2 písm. a) bod ii) a písm. b) a c) – Nařízení (EU) č. 1308/2013 – Článek 103 odst. 2 písm. a) bod ii) a písm. b) a c) – Oblast působnosti – Zneužití pověsti CHOP – Zneužití, napodobení nebo použití názvů, které evokují CHOP – Nepravdivý nebo zavádějící údaj – CHOP ‚Champagne‘ použité v názvu potraviny – Název ‚Champagner Sorbet‘ – Potravina obsahující jako složku šampaňské víno – Složka dodávající potravině základní charakteristiku“

Ve věci C‑393/16,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr, Německo) ze dne 2. června 2016, došlým Soudnímu dvoru dne 14. července 2016, v řízení

Comité Interprofessionnel du Vin de Champagne

proti

Aldi Süd Dienstleistungs-GmbH & Co.OHG, zastoupené Aldi Süd Dienstleistungs-GmbH, dříve Aldi Einkauf GmbH & Co.OHG Süd,

za přítomnosti:

Galana NV,

SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),

ve složení M. Ilešič, předseda senátu, A. Rosas, C. Toader, A. Prechal a E. Jarašiūnas (zpravodaj), soudci,

generální advokát: M. Campos Sánchez-Bordona,

vedoucí soudní kanceláře: K. Malacek, rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 18. května 2017,

s ohledem na vyjádření předložená:

za Comité Interprofessionnel du Vin de Champagne C. Onken, Rechtsanwältin,

za Galana NV H. Hartwigem a A. von Mühlendahlem, Rechtsanwälte,

za francouzskou vládu D. Colasem, S. Horrenbergerem a E. de Moustier, jako zmocněnci,

za portugalskou vládu L. Inez Fernandesem, M. Figueiredoem a A. Gameiro, jako zmocněnci,

za Evropskou komisi B. Eggers, I. Galindo Martín a I. Naglisem, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 20. července 2017,

vydává tento

Rozsudek

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 118m odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. b) a c) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. 2007, L 299, s. 1), ve znění nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009 (Úř. věst. 2009, L 154, s. 1) (dále jen „nařízení č. 1234/2007“), a čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 671).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Comité interprofessionnel du Vin de Champagne (dále jen „CIVC“) a společností Aldi Süd Dienstleistungs-GmbH & Co. OHG, dříve Aldi Einkauf GmbH & Co. OHG Süd (dále jen „Aldi“), jehož předmětem je použití chráněného označení původu (CHOP) „Champagne“ v názvu mraženého výrobku distribuovaného společností Aldi.

Právní rámec

Nařízení č. 1234/2007 a č. 1308/2013

3

V žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce odkazuje předkládající soud jak na nařízení č. 1234/2007, platné v době rozhodné z hlediska skutkových okolností sporu v původním řízení, tak i na nařízení č. 1308/2013, které je s platností od 1. ledna 2014 nahradilo, a uvádí, že výklad posledně uvedeného nařízení je pro něj nezbytný proto, že návrh na zdržení se dalšího používání CHOP „Champagne“, které je předmětem sporu v původním řízení, směřuje do budoucna, takže o tomto návrhu bude muset rozhodnout i s ohledem na ustanovení použitelná v den, kdy vydá své rozhodnutí.

4

Článek 118b nařízení č. 1234/2007, nadepsaný „Definice“, v odstavci 1 stanovil:

„Pro účely tohoto pododdílu se rozumí:

a)

‚označením původu‘ název oblasti, konkrétního místa nebo ve výjimečných případech země, který se používá k popisu výrobku uvedeného v čl. 118a odst. 1, jenž splňuje tyto požadavky:

i)

jeho jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele,

ii)

hrozny, ze kterých se vyrábí, pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti,

iii)

jeho výroba probíhá v této zeměpisné oblasti a

iv)

získává se z odrůd druhu réva vinná (Vitis vinifera L.);

[…]“

5

Článek 118k odst. 1 tohoto nařízení stanovil:

„Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání názvy, které zdruhověly.

[…]“

6

Článek 118m uvedeného nařízení, nadepsaný „Ochrana“, stanovil:

„1.   [CHOP] a zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2.   [CHOP] a chráněná zeměpisná označení a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna proti

a)

jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití chráněného názvu

i)

u srovnatelného výrobku, který nevyhovuje specifikaci výrobku s chráněným názvem, nebo

ii)

pokud takové použití zneužívá pověst označení původu nebo zeměpisného označení;

b)

jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo služby nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako ‚druh‘, ‚typ‘, ‚způsob‘, ‚jak se vyrábí v‘, ‚napodobenina‘, ‚chuť‘, ‚jako‘ nebo podobnými výrazy;

c)

jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného vinařského výrobku, jakož i proti použití přepravního obalu, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku;

d)

všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

3.   [CHOP] nebo chráněná zeměpisná označení nesmějí ve Společenství zdruhovět ve smyslu čl. 118k odst. 1.

4.   Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání [CHOP] a chráněných zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.“

7

Do bodů 92 a 97 odůvodnění nařízení č. 1308/2013 byl v podstatě převzat obsah bodů 27 a 32 odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. 2008, L 148, s. 1), jehož ustanovení o ochraně CHOP a chráněných zeměpisných označení (dále jen „CHZO“) byla do nařízení č. 1234/2007 včleněna nařízením č. 491/2009. V těchto bodech odůvodnění se uvádí:

„(92)

Koncepce jakostních vín v Unii se mimo jiné zakládá na zvláštních vlastnostech souvisejících se zeměpisným původem vína. Tato vína spotřebitel rozeznává pomocí [CHOP] a [CHZO]. Aby se požadavek na jakost příslušných výrobků mohl opřít o transparentnější a propracovanější rámec, je třeba vytvořit režim, podle něhož se žádosti o označení původu nebo zeměpisné označení přezkoumávají v souladu s přístupem, který se uplatňuje v rámci [unijní] horizontální politiky jakosti […] pro potraviny jiné než vína a lihoviny uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 [ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1)].

[…]

(97)

Zapsaná označení původu a zeměpisná označení by měla být chráněna proti jakémukoli použití, při kterém by se využilo pověsti, kterou mají produkty vyhovující požadavkům. Aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a spotřebitel nebyl uváděn v omyl, měla by se tato ochrana vztahovat rovněž na produkty a služby, na něž se toto nařízení nevztahuje, včetně produktů, které nejsou uvedeny v příloze I Smluv.“

8

Znění čl. 101 odst. 1 a čl. 103 nařízení č. 1308/2013 je obdobné znění čl. 118k odst. 1 a čl. 118m nařízení č. 1234/2007.

Další ustanovení unijního práva

9

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (Úř. věst. 2000, L 109, s. 29; Zvl. vyd. 15/05, s. 75), ve znění účinném v době rozhodné z hlediska skutkových okolností sporu v původním řízení, v čl. 3 odst. 1 stanovila:

„V souladu s články 4 až 17 a s výhradou odchylek v nich obsažených se při označování potravin uvádějí pouze tyto povinné údaje:

1)

název, pod nímž je výrobek prodáván;

2)

seznam složek;

3)

množství určitých složek nebo skupin složek podle článku 7;

[…]“

10

Článek 5 odst. 1 této směrnice stanovil:

„Názvem, pod kterým je potravina prodávána, je název stanovený pro tuto potravinu v právních předpisech Společenství, které se na ni vztahují.

a)

Neexistují-li předpisy Společenství, pak názvem, pod kterým je potravina prodávána, je název stanovený v platných právních a správních předpisech členského státu, v němž je výrobek prodáván konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování.

Pokud takový název chybí, pak názvem, pod kterým je výrobek prodáván, je název, který je vžitý v členském státě, v němž je výrobek prodáván konečnému spotřebiteli nebo zařízením společného stravování, nebo popis potraviny, popřípadě rovněž popis jejího použití, který musí být dostatečně přesný, aby kupujícímu umožnil poznat skutečnou podstatu potraviny a odlišit potravinu od jiných výrobků, se kterými by mohla být zaměněna.

[…]“

11

Článek 6 odst. 5 uvedené směrnice zněl:

„Seznam složek obsahuje všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti, stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny. Před tímto seznamem musí být uveden patřičný údaj obsahující slovo ‚složení‘.

[…]“

12

Článek 7 odst. 1 a 5 téže směrnice stanovil:

„1.   Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny musí být uvedeno v souladu s tímto článkem.

[…]

5.   Údaj uvedený v odstavci 1 se uvádí buď v názvu, pod kterým je potravina prodávána, nebo bezprostředně vedle tohoto názvu, nebo v seznamu složek společně s dotyčnou složkou nebo skupinou složek.“

13

Směrnice 2000/13 byla s platností od 13. prosince 2014 zrušena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. 2011, L 304, s. 18; oprava Úř. věst. 2014, L 331, s. 40), jehož článek 9, nadepsaný „Seznam povinných údajů“, stanoví:

„1.   V souladu s články 10 až 35 a s výhradou odchylek obsažených v této kapitole se povinně uvádějí tyto údaje:

a)

název potraviny;

b)

seznam složek;

[…]“

14

Podle článku 17 tohoto nařízení, nadepsaného „Název potraviny“, platí:

„1.   Názvem potraviny je její zákonný název. Pokud takový název neexistuje, je názvem potraviny její vžitý název a v případě, že neexistuje nebo se nepoužívá, uvede se popisný název dané potraviny.

[…]“

15

Článek 18 uvedeného nařízení, nadepsaný „Seznam složek“, stanoví:

„1.   Seznam složek se nadepíše nebo uvede patřičným nadpisem obsahujícím slovo ‚složení‘. Seznam složek obsahuje všechny složky potraviny seřazené sestupně podle hmotnosti, stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potraviny.

2.   Složky se označují svým specifickým názvem, popřípadě podle pravidel stanovených v článku 17 a v příloze VI.

[…]“

16

Článek 22 téhož nařízení, nadepsaný „Uvádění údajů o množství složek“, upřesňuje:

„1.   Množství složky nebo skupiny složek použité při výrobě nebo přípravě potraviny se uvede, pokud je dotčená složka nebo skupina složek:

a)

uvedena v názvu potraviny nebo ji spotřebitelé s tímto názvem obvykle spojují;

b)

v označení zdůrazněna slovy, vyobrazením nebo grafickým znázorněním, nebo;

c)

důležitá pro charakterizaci potraviny a pro její odlišení od výrobků, s nimiž by mohla být zaměněna kvůli svému názvu nebo vzhledu.

[…]“

17

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. 2008, L 39, s. 16), v článku 10, nadepsaném „Zvláštní pravidla pro použití obchodních a zeměpisných označení“, stanoví:

„1.   Aniž je dotčena směrnice 2000/13/ES, zakazuje se používat jakýkoli výraz uvedený v kategoriích 1 až 46 přílohy II nebo zeměpisné označení zapsané v příloze III ve složeném výrazu nebo narážku na takový výraz nebo označení v obchodní úpravě potraviny, pokud ethanol nepochází výlučně z lihoviny či z lihovin, na něž se odkazuje.

[…]“

18

Článek 16 písm. a) tohoto nařízení chrání zeměpisná označení zapsaná v příloze III téhož nařízení obdobně jako čl. 118m odst. 2 písm. a) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1308/2013.

19

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1) v bodě 32 odůvodnění uvádí:

„Ochrana označení původu a zeměpisných označení by měla být rozšířena na případy zneužití a napodobení zapsaných názvů zboží a služeb a případy používání názvů připomínajících zapsané názvy a služby, aby se zajistil vysoký stupeň ochrany a aby tato ochrana byla uvedena do souladu s ochranou platnou pro odvětví vína. Pokud jsou produkty s [CHOP] nebo [CHZO] použity jako složky, je třeba vzít v úvahu sdělení Komise nazvané ‚Pokyny pro označování potravin s chráněným označením původu (CHOP) a s chráněným zeměpisným označením (CHZO) používaných jako složky‘.“

20

Článek 13 uvedeného nařízení, nadepsaný „Ochrana“, stanoví:

„1.   Zapsané názvy jsou chráněny proti:

a)

jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití zapsaného názvu pro produkty, na které se zápis nevztahuje, pokud jsou tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem nebo pokud je při používání tohoto názvu využívána pověst chráněného názvu, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada;

[…]“

21

V pokynech pro označování potravin s chráněným označením původu (CHOP) a s chráněným zeměpisným označením (CHZO) používaných jako složky (Úř. věst. 2010, C 341, s. 3, dále jen „pokyny“) se uvádí:

„2.1

Doporučení pro používání zapsaného názvu

1.

Podle Komise zapsaný název (CHOP či CHZO) by mohl být oprávněně uváděn v seznamu složek dané potraviny.

2.

Komise má navíc za to, že zapsaný název (jak CHOP, tak CHZO) by mohl být umístěn uvnitř či blízko obchodního označení potraviny obsahující produkty se zapsaným názvem, jakož i na označení dané potraviny, její prezentaci a reklamě na ni, jsou-li splněny následující podmínky.

Daná potravina by neměla obsahovat žádnou jinou ‚srovnatelnou složku‘, jinými slovy žádnou jinou složku, která by zcela či částečně nahrazovala složku nesoucí označení CHOP či CHZO. Jako jeden z příkladů pojmu ‚srovnatelná složka‘ Komise uvádí, že sýr s modrou plísní (nebo obecně: ‚modrý sýr‘) by mohl být srovnatelný se sýrem ‚Roquefort‘.

Tato složka by se měla rovněž používat v dostatečném množství, aby dané potravině dodala základní charakteristiky. Vzhledem k rozmanitosti možných případů však Komise nemůže navrhnout minimální procentní podíl, jenž by se jednotně používal. Například totiž přidání velmi malého množství koření s označením CHOP či CHZO může v určitém případě potravině dodat její základní charakteristiku. Na druhou stranu přidání minimálního množství masa s označením CHOP či CHZO do potraviny by jí a priori nemělo dodat základní charakteristiku.

Procentní podíl přidané složky s označením CHOP či CHZO by měl být v ideálním případě uveden uvnitř či v bezprostřední blízkosti obchodního označení dané potraviny. V opačném případě se uvede zmíněný podíl v seznamu složek, a to s přímým odkazem na danou složku.

[…]“

Spor v původním řízení a předběžné otázky

22

Společnost Aldi, která distribuuje zejména potraviny, nabízela od konce roku 2012 k prodeji mražený výrobek vyráběný společností Galana NV, vedlejší účastnicí původního řízení podporující společnost Aldi, distribuovaný pod názvem „Champagner Sorbet“ a obsahující jako jednu ze složek 12 % šampaňského vína.

23

CIVC, jenž je sdružením producentů šampaňského vína, měl za to, že distribuování tohoto výrobku pod tímto názvem představuje porušení CHOP „Champagne“, a podal k Landgericht München I (Zemský soud pro Mnichov I, Německo) žalobu, kterou se na základě článku 118m nařízení č. 1234/2007 a článku 103 nařízení č. 1308/2013 domáhal toho, aby byla společnosti Aldi uložena povinnost zdržet se dalšího používání uvedeného názvu při obchodování s mraženými výrobky. Rozhodnutí uvedeného soudu, který tomuto návrhu vyhověl, bylo v odvolacím řízení změněno rozhodnutím Oberlandesgericht München (Vrchní zemský soud v Mnichově, Německo), který návrh zamítl.

24

Odvolací soud dospěl mimo jiné k závěru, že podmínky stanovené pro podání žaloby na základě čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. b) a c) nařízení č. 1308/2013 nejsou splněny, jelikož v projednávaném případě nebyla splněna podmínka týkající se nekalého používání CHOP, že Aldi měla oprávněný zájem na používání názvu „Champagner Sorbet“ k označení pokrmu, který veřejnost zná pod tímto názvem a jehož je šampaňské víno základní složkou, a že se nejedná o zavádějící údaj.

25

CIVC proto podal opravný prostředek „Revision“ k Bundesgerichtshof (Nejvyšší spolkový soud, Německo), který zaprvé uvádí, že se kloní k názoru, že na používání názvu „Champagner Sorbet“ společností Aldi se vztahuje čl. 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1308/2013, neboť Aldi tento název používá pro mražený dezert, a tedy pro výrobek, který nevyhovuje specifikacím výrobku pro vína s CHOP „Champagne“, a toto CHOP používá k obchodním účelům.

26

Zadruhé má předkládající soud za to, že název „Champagner Sorbet“ může přenést pověst CHOP „Champagne“ na výrobek distribuovaný společností Aldi. Klade si nicméně otázku, zda použití CHOP představuje zneužití pověsti tohoto CHOP ve smyslu shora zmíněných ustanovení, pokud název potraviny odpovídá zvyklostem relevantní veřejnosti označovat tak danou potravinu a pokud složka byla přidána v množství dostatečném k tomu, aby této potravině dodala základní charakteristiku. S odvolacím soudem se ztotožňuje v názoru, že existence oprávněného zájmu na použití CHOP vylučuje zneužití pověsti tohoto CHOP.

27

Zatřetí si předkládající soud, podle kterého by žaloba CIVC mohla mít oporu v čl. 118m odst. 2 písm. b) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1308/2013, klade otázku, zda použití CHOP za takových okolností, jaké nastaly ve věci v původním řízení, představuje jeho zneužití, napodobení nebo neoprávněné použití názvu, které jej evokuje, ve smyslu uvedených ustanovení. V této souvislosti vyjadřuje názor, že uvedené skutkové podstaty vyžadují, aby sporné používání CHOP bylo protiprávní, a že na jednotlivá použití odůvodněná oprávněným zájmem se tudíž zákazy v nich zakotvené nevztahují.

28

Začtvrté si předkládající soud v souvislosti s tvrzením CIVC, podle kterého bylo použití názvu „Champagner Sorbet“ společností Aldi zavádějící ve smyslu čl. 118m odst. 2 písm. c) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013, klade otázku, zda se tato ustanovení vztahují jen na zavádějící údaje, které by v povědomí relevantní veřejnosti mohly vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku, anebo také na zavádějící údaje o podstatných vlastnostech tohoto výrobku.

29

Za těchto podmínek se Bundesgerichtshof (Spolkový soudní dvůr) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)

Musí být čl. 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení (ES) č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení (EU) č. 1308/2013 vykládány v tom smyslu, že do oblasti jejich působnosti spadá i případ, kdy je [CHOP] používáno jako součást názvu potraviny, která nevyhovuje specifikacím výrobku a do které byla přidána složka, jež specifikacím výrobku vyhovuje?

2)

V případě kladné odpovědi na první otázku:

Musí být čl. 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení (ES) č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení (EU) č. 1308/2013 vykládány v tom smyslu, že použití [CHOP] jako součásti názvu potraviny, která nevyhovuje specifikacím výrobku a do které byla přidána složka, jež specifikacím výrobku vyhovuje, představuje zneužití pověsti označení původu, když název potraviny odpovídá zvyklostem relevantní veřejnosti ji takto nazývat a složka byla přidána v množství dostatečném k tomu, aby dané potravině dodala základní charakteristiku?

3)

Musí být čl. 118m odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 vykládány v tom smyslu, že používání [CHOP] za situace popsané ve druhé předběžné otázce představuje zneužití, napodobení nebo připomenutí [zneužití, napodobení nebo použití názvu, které jej evokuje]?

4)

Musí být čl. 118m odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013 vykládány v tom smyslu, že jsou použitelné pouze na nepravdivé nebo zavádějící údaje, které jsou způsobilé vyvolat v povědomí relevantní veřejnosti nepravdivý dojem, pokud jde o zeměpisný původ výrobku?“

K předběžným otázkám

K první otázce

30

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1308/2013, jejichž obsah je obdobný, vykládány v tom smyslu, že se vztahují na případ, kdy je takové CHOP, jako je „Champagne“, použito jako součást názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje.

31

Je nutné poukázat na to, že oblast působnosti ochrany podle čl. 118m odst. 2 písm. a) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1308/2013 je obzvláště široká, neboť tato ustanovení se vztahují na jakékoli přímé či nepřímé obchodní použití CHOP nebo CHZO a chrání tato označení proti takovému použití jak u srovnatelných výrobků, které nevyhovují specifikaci výrobku s chráněným názvem, tak u výrobků, které nejsou srovnatelné, pokud takové použití zneužívá pověst tohoto CHOP nebo tohoto CHZO. Rozsah této ochrany odpovídá cíli, potvrzenému v bodě 97 odůvodnění nařízení č. 1308/2013, jímž je chránit CHOP a CHZO proti jakémukoli použití, při kterém by bylo využito pověsti, kterou mají produkty vyhovující požadavkům.

32

Dále je třeba uvést, že ustanovení unijního práva týkající se ochrany zapsaných zeměpisných názvů a označení, která spadají, jak potvrzuje bod 92 odůvodnění nařízení č. 1308/2013, do unijní horizontální politiky jakosti, musí být vykládána tak, aby bylo možné jednotné uplatňování této politiky.

33

V této souvislosti je zaprvé nutné konstatovat, že nařízení č. 1151/2012 – v jehož bodě 32 odůvodnění se uvádí, že toto nařízení má zajistit vysoký stupeň ochrany a uvést tuto ochranu do souladu s ochranou platnou pro odvětví vína – stanoví v čl. 13 odst. 1 písm. a) pro názvy zapsané na základě tohoto nařízení ochranu obdobnou ochraně podle čl. 118m odst. 2 písm. a) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1308/2013, přičemž výslovně stanoví, že se tato ochrana vztahuje i na výrobky použité jako složka.

34

Zadruhé Soudní dvůr již v rozsudku ze dne 14. července 2011, Bureau national interprofessionnel du Cognac (C‑4/10 a C‑27/10EU:C:2011:484, bod 55), v souvislosti s výkladem čl. 16 písm. a) nařízení č. 110/2008, jehož znění i účel jsou obdobné znění a účelu čl. 118m odst. 2 písm. a) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1308/2013, rozhodl, že používání ochranné známky obsahující zeměpisné označení nebo výraz, jenž odpovídá tomuto označení, a jeho překlad, pro lihoviny, které nevyhovují odpovídajícím specifikacím, v zásadě představuje přímé obchodní užití tohoto zeměpisného označení ve smyslu citovaného čl. 16 písm. a) nařízení č. 110/2008.

35

S ohledem na tyto skutečnosti je třeba shledat, že čl. 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1308/2013 se vztahují na obchodní použití takového CHOP, jako je „Champagne“, jako součásti názvu takové potraviny, jako je „Champagner Sorbet“, jež obsahuje složku odpovídající specifikacím výrobku s tímto CHOP.

36

Na první otázku je tudíž třeba odpovědět, že čl. 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1308/2013 musí být vykládány v tom smyslu, že se vztahují na případ, kdy je takové CHOP, jako je „Champagne“, použito jako součást názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje.

Ke druhé otázce

37

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1308/2013 vykládány v tom smyslu, že použití CHOP jako součásti názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, představuje zneužití pověsti CHOP ve smyslu těchto ustanovení, když název potraviny odpovídá zvyklostem relevantní veřejnosti ji takto označovat a složka byla přidána v množství dostatečném k tomu, aby dané potravině dodala základní charakteristiku.

38

Jak připomněl Soudní dvůr v bodě 82 rozsudku ze dne 14. září 2017, EUIPO v. Instituto dos Vinhos do Douro e do Porto (C‑56/16 PEU:C:2017:693), v souvislosti s ochranou CHOP a CHZO představuje nařízení č. 1234/2007 nástroj společné zemědělské politiky, který má především zajistit spotřebitelům, že zemědělské produkty nesoucí zeměpisné označení zapsané na základě tohoto nařízení mají z důvodu, že pocházejí z určité zeměpisné oblasti, určité zvláštní vlastnosti, a tudíž skýtají záruku jakosti, která je dána jejich zeměpisným původem, s cílem umožnit zemědělským subjektům zajistit si vyšší příjmy díky skutečnému úsilí o zlepšení jakosti a zabránit tomu, aby třetí osoby neoprávněně těžily z dobré pověsti vyplývající z jakosti těchto produktů.

39

Dále k článku 16 písm. a) až d) nařízení č. 110/2008 Soudní dvůr v bodě 46 rozsudku ze dne 14. července 2011, Bureau national interprofessionnel du Cognac (C‑4/10 a C‑27/10EU:C:2011:484), uvedl, že toto ustanovení uvádí rozličné případy, kdy je prodej výrobku doplněn o výslovný nebo implicitní odkaz na zeměpisné označení za podmínek, které mohou veřejnost buď uvést v omyl, nebo alespoň vytvořit v jejím povědomí myšlenkovou asociaci ohledně původu výrobku, anebo hospodářskému subjektu umožnit neoprávněně těžit z pověsti daného zeměpisného označení.

40

Z toho vyplývá, že zneužití pověsti CHOP ve smyslu čl. 118m odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013 předpokládá takové použití tohoto CHOP, při kterém by bylo neoprávněně využito jeho pověsti.

41

V projednávané věci – jak podotkl předkládající soud – může použití názvu „Champagner Sorbet“ k označení sorbetu obsahujícího šampaňské víno přenést pověst CHOP „Champagne“, které je symbolem kvality a prestiže, na tento výrobek, a tudíž těžit z této pověsti. Za účelem určení, zda takové použití představuje zásah do ochrany poskytované článkem 118m odst. 2 písm. a) bodem ii) nařízení č. 1234/2007 nebo článkem 103 odst. 2 písm. a) bodem ii) nařízení č. 1308/2013, je tudíž třeba posoudit, zda se jím neoprávněně využívá pověsti tohoto CHOP.

42

V této souvislosti je třeba nejprve konstatovat, že čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/13, platné v době rozhodné z hlediska skutkových okolností sporu v původním řízení, ani – jak podotkl předkládající soud – čl. 9 odst. 1 písm. a) a čl. 17 odst. 1 nařízení č. 1169/2011 v žádném případě neukládají povinnost uvádět CHOP v názvu potraviny, která nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, kdyby použití takového názvu bylo v rozporu s ochranou poskytovanou článkem 118m odst. 2 písm. a) bodem ii) nařízení č. 1234/2007 nebo článkem 103 odst. 2 písm. a) bodem ii) nařízení č. 1308/2013.

43

Přísné dodržování ustanovení týkajících se názvů potravin, obsažených ve směrnici 2000/13 a v nařízení č. 1169/2011, stejně jako ustanovení o složkách obsažených v potravinách, zejména čl. 6 odst. 5 a čl. 7 odst. 1 a 5 směrnice 2000/13 a čl. 18 odst. 1 a 2 a čl. 22 odst. 1 nařízení č. 1169/2011, navíc nemůže vyloučit neoprávněné využití pověsti CHOP.

44

Dále, jak podotkl předkládající soud, se podle čl. 10 odst. 1 nařízení č. 110/2008 použití zapsaného zeměpisného označení ve složeném výrazu zakazuje, pokud ethanol nepochází výlučně z lihoviny, na niž se odkazuje.

45

Konečně v pokynech, které je podle bodu 32 odůvodnění nařízení č. 1151/2012 třeba vzít v úvahu, pokud jsou produkty s CHOP nebo CHZO použity jako složky, se v bodě 2.1.2 uvádí, že název zapsaný jako CHOP může být umístěn uvnitř obchodního označení potraviny obsahující produkty se zapsaným názvem, jsou-li splněny tři podmínky uvedené v těchto pokynech. Vzhledem k tomu, že toto nařízení má, jak bylo již zdůrazněno výše v bodě 33 tohoto rozsudku, zajistit vysoký stupeň ochrany a uvést tuto ochranu do souladu s ochranou platnou pro odvětví vína, jsou tyto pokyny relevantní i pro účely výkladu čl. 118m odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013.

46

Z uvedeného plyne, že použití CHOP jako součásti názvu, pod kterým je prodávána potravina, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, nelze jako takové považovat za neoprávněné jednání, potažmo za jednání, proti kterému jsou CHOP za všech okolností chráněna podle čl. 118m odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013. Vnitrostátní soudy musí tudíž s přihlédnutím k okolnostem každého případu posoudit, zda se při takovém použití neoprávněně využívá pověsti CHOP.

47

Pro tyto účely nelze jako jeden z faktorů zohlednit skutečnost, že název dotčený ve věci v původním řízení odpovídá zvyklostem relevantní veřejnosti označovat tak dotčenou potravinu.

48

Je-li totiž účelem ochrany zapsaných zeměpisných názvů a označení mimo jiné, jak bylo již připomenuto výše v bodě 38 tohoto rozsudku, zajistit spotřebitelům, že výrobky nesoucí takové označení mají z důvodu, že pocházejí z určité zeměpisné oblasti, určité zvláštní vlastnosti a poskytují záruku jakosti, která je dána jejich zeměpisným původem, nebylo by tohoto účelu dosaženo, kdyby CHOP mohlo být zdruhovělé nebo zdruhovět. V této souvislosti je třeba připomenout, že podle čl. 118k odst. 1 nařízení č. 1234/2007 a čl. 101 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 se jako CHOP nechrání název, který zdruhověl. Článek 118m odst. 3 nařízení č. 1234/2007, stejně jako čl. 103 odst. 3 nařízení č. 1308/2013, navíc stanoví, že CHOP nesmějí v Unii zdruhovět. Závěr, že na posuzování neoprávněnosti použití CHOP jako součástí takového názvu potraviny, jako je „Champagner Sorbet“, má vliv skutečnost, že tento název je názvem, který relevantní veřejnost běžně používá k označení této potraviny, by znamenal totéž, co připustit, že toto CHOP lze použít jako druhové, což by tudíž bylo v rozporu s ochranou stanovenou těmito nařízeními.

49

K otázce, zda je relevantním pro účely tohoto posuzování kritérium, podle kterého byla složka s CHOP přidána v množství dostatečném k tomu, aby dotčené potravině dodala základní charakteristiku, je třeba konstatovat, že toto kritérium neodpovídá žádné ze tří podmínek stanovených v bodě 2.1.2 pokynů pro uznání možnosti umístit určitý název zapsaný jako CHOP uvnitř obchodního označení potraviny obsahující produkty s tímto CHOP. Komise na tomto místě nicméně upřesňuje, že vzhledem k rozmanitosti možných případů nemůže navrhnout minimální procentní podíl, jenž by se jednotně používal.

50

V tomto ohledu je třeba shledat, že při použití CHOP jako součásti názvu, pod kterým je prodávána potravina, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, se neoprávněně využívá pověsti tohoto CHOP tehdy, pokud tato složka nedodává dané potravině základní charakteristiku.

51

K otázce určení, zda předmětná složka dodává dotčené potravině základní charakteristiku, je třeba uvést, že množství této složky ve složení této potraviny je důležitým, nikoli však dostatečným kritériem. Jeho posouzení závisí na příslušných výrobcích a musí zahrnovat kvalitativní hodnocení. V této souvislosti se nejedná o to, jak podotkl generální advokát v bodech 76 a 77 svého stanoviska, najít v této potravině základní charakteristiky složky s CHOP, nýbrž o konstatování, že tato potravina má základní charakteristiku spojenou s touto složkou. Takovou charakteristikou je obvykle vůně a chuť, kterou tato složka předává.

52

Když název potraviny uvádí, jako je tomu ve věci v původním řízení, že daná potravina obsahuje složku s CHOP, která by měla naznačovat chuť této potraviny, musí chuť vytvářená touto složkou představovat základní charakteristiku uvedené potraviny. Jestliže chuť dané potraviny určují ve větší míře jiné složky v ní obsažené, je použití takového názvu neoprávněným těžením z pověsti dotčeného CHOP. Při hodnocení, zda základní charakteristiku dodává výrobku dotčenému ve věci v původním řízení šampaňské víno v něm obsažené, musí tudíž vnitrostátní soud – s ohledem na předložený důkazní materiál – posoudit, zda má tento výrobek chuť vytvářenou především přítomností šampaňského vína v jeho složení.

53

S ohledem na tyto úvahy je třeba na druhou otázku odpovědět, že čl. 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1308/2013 musí být vykládány v tom smyslu, že použití CHOP jako součásti názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, představuje zneužití pověsti CHOP ve smyslu těchto ustanovení, pokud základní charakteristikou této potraviny není chuť vytvářená především přítomností této složky v jejím složení.

Ke třetí otázce

54

Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 118m odst. 2 písm. b) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1308/2013 vykládány v tom smyslu, že použití CHOP jako součásti názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, představuje zneužití, napodobení nebo použití názvů, které toto CHOP evokují, ve smyslu těchto ustanovení.

55

V této souvislosti je třeba konstatovat, že čl. 118m odst. 2 písm. a) až d) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) až d) nařízení č. 1308/2013 hovoří o různých způsobech, kterými lze zasáhnout do ochrany CHOP a CHZO a vín s těmito názvy a proti kterým jsou tato označení citovanými ustanoveními chráněna.

56

V projednávané věci plyne z odpovědí na první a druhou otázku, že použití takového CHOP, jako je „Champagne“, jako součásti názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, představuje obchodní použití uvedeného CHOP ve smyslu čl. 118m odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013, proti kterému je toto označení podle těchto ustanovení chráněno, využívá-li se při tomto použití neoprávněně jeho pověsti, přičemž tak je tomu mimo jiné tehdy, pokud tato složka nedodává této potravině základní charakteristiku.

57

Naproti tomu použití CHOP v takovém názvu potraviny, jako je název dotčený ve věci v původním řízení, nemůže podle všeho představovat zneužití, napodobení nebo použití názvů, které toto CHOP evokují, ve smyslu čl. 118m odst. 2 písm. b) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1308/2013. Včleněním názvu složky s CHOP do názvu dotčené potraviny dochází totiž k přímému použití tohoto CHOP za účelem otevřeného hlášení se k chuťové kvalitě s ním spojené, což nepředstavuje ani zneužití, ani napodobení, ani použití názvu, který toto CHOP evokuje.

58

K pojmu „použití názvů, které [CHOP] evokují“, je třeba nadto připomenout, že podle ustálené judikatury tento pojem zahrnuje zejména situaci, kdy výraz použitý pro označení výrobku zahrnuje část chráněného označení takovým způsobem, že setká-li se spotřebitel s názvem tohoto výrobku, v mysli se mu vybaví obraz výrobku, jehož označení je chráněno (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. ledna 2016, Viiniverla, C‑75/15EU:C:2016:35, bod 21 a citovaná judikatura). Včlenění celého názvu CHOP do názvu potraviny za účelem poukázání na její chuť tedy takové situaci neodpovídá.

59

Na třetí otázku je tudíž třeba odpovědět, že čl. 118m odst. 2 písm. b) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1308/2013 musí být vykládány v tom smyslu, že použití CHOP jako součásti názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto CHOP, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, nepředstavuje zneužití, napodobení ani použití názvů, které toto CHOP evokují, ve smyslu těchto ustanovení.

Ke čtvrté otázce

60

Podstatou čtvrté otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 118m odst. 2 písm. c) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013 vykládány v tom smyslu, že jsou použitelné pouze na nepravdivé nebo zavádějící údaje, které jsou způsobilé vyvolat nepravdivý dojem, pokud jde o zeměpisný původ dotčeného výrobku, nebo zda jsou použitelné i na nepravdivé nebo zavádějící údaje o povaze nebo základních vlastnostech tohoto výrobku.

61

V tomto ohledu je třeba poukázat na to, že i když čl. 118m odst. 2 písm. c) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013 hovoří o nepravdivých nebo zavádějících údajích použitých na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamních materiálech nebo v dokumentech týkajících se daného vinařského výrobku, mohou mít tato ustanovení užitečný účinek v takové situaci, jaká nastala ve věci v původním řízení, kdy je daný vinařský výrobek složkou potraviny, jen tehdy, pokud se budou vztahovat na vnitřní nebo vnější obal, na reklamní materiály a na dokumenty týkající se této potraviny.

62

K působnosti těchto ustanovení je třeba uvést, že z jejich znění vyplývá, že CHOP a CHZO a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna jednak proti nepravdivým nebo zavádějícím údajům o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitým na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se tohoto výrobku, a jednak proti použití přepravního obalu, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku. Na základě těchto ustanovení lze tedy zakázat jak nepravdivé nebo zavádějící údaje o zeměpisném původu dotčeného výrobku, tak nepravdivé nebo zavádějící údaje týkající se povahy nebo základních vlastností tohoto výrobku, jako například jeho chuti.

63

V případě, že by základní charakteristikou potraviny dotčené ve věci v původním řízení nebyla chuť vytvářená především přítomností šampaňského vína v jejím složení, mohlo by být shledáno, že název „Champagner Sorbet“ umístěný na vnitřním nebo vnějším obalu této potraviny představuje nepravdivý a zavádějící údaj ve smyslu čl. 118m odst. 2 písm. c) nařízení č. 1234/2007 nebo čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013.

64

S ohledem na tyto úvahy je třeba na čtvrtou otázku odpovědět, že čl. 118m odst. 2 písm. c) nařízení č. 1234/2007 a čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013 musí být vykládány v tom smyslu, že jsou použitelné jak na nepravdivé nebo zavádějící údaje, které jsou způsobilé vyvolat nepravdivý dojem, pokud jde o zeměpisný původ dotčeného výrobku, tak i na nepravdivé nebo zavádějící údaje o povaze nebo základních vlastnostech tohoto výrobku.

K nákladům řízení

65

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

 

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:

 

1)

Článek 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), ve znění nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, musí být vykládány v tom smyslu, že se vztahují na případ, kdy je takové chráněné označení původu, jako je „Champagne“, použito jako součást názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto chráněným označením původu, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje.

 

2)

Článek 118m odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1234/2007, ve znění nařízení č. 491/2009, a čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1308/2013 musí být vykládány v tom smyslu, že použití chráněného označení původu jako součásti názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto chráněným označením původu, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, představuje zneužití pověsti chráněného označení původu ve smyslu těchto ustanovení, pokud základní charakteristikou této potraviny není chuť vytvářená především přítomností této složky v jejím složení.

 

3)

Článek 118m odst. 2 písm. b) nařízení č. 1234/2007, ve znění nařízení č. 491/2009, a čl. 103 odst. 2 písm. b) nařízení č. 1308/2013 musí být vykládány v tom smyslu, že použití chráněného označení původu jako součásti názvu, pod kterým je prodávána taková potravina, jako je „Champagner Sorbet“, jež nevyhovuje specifikacím výrobku s tímto chráněným označením původu, ale obsahuje složku, která těmto specifikacím výrobku vyhovuje, nepředstavuje zneužití, napodobení ani použití názvů, které toto chráněné označení původu evokují, ve smyslu těchto ustanovení.

 

4)

Článek 118m odst. 2 písm. c) nařízení č. 1234/2007, ve znění nařízení č. 491/2009, a čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013 musí být vykládány v tom smyslu, že jsou použitelné jak na nepravdivé nebo zavádějící údaje, které jsou způsobilé vyvolat nepravdivý dojem, pokud jde o zeměpisný původ dotčeného výrobku, tak i na nepravdivé nebo zavádějící údaje o povaze nebo základních vlastnostech tohoto výrobku.

 

Podpisy.


( *1 ) – Jednací jazyk: němčina.