10.9.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 319/4


Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 11. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – řízení zahájené CX

(Věc C-629/16) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Mezinárodní silniční doprava - Dohoda zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem - Článek 9 - Dodatkový protokol - Články 41 a 42 - Volný pohyb služeb - Doložka standstill - Rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 - Články 5 a 7 - Volný pohyb zboží - Vnitrostátní právní úprava omezující právo podniků přepravujících zboží, které mají sídlo v Turecku, projíždět přes území dotčeného členského státu - Povinnost získat buď povolení v mezích kvóty stanovené na základě dvoustranné dohody uzavřené mezi dotčeným členským státem a Tureckem, nebo povolení vydané pro jednotlivou přepravu z důvodu závažného veřejného zájmu“)

(2018/C 319/04)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgerichtshof

Účastník původního trestního řízení

CX

za přítomnosti: Bezirkshauptmannschaft Schärding

Výrok

Ustanovení Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem, kterou dne 12. září 1963 v Ankaře podepsaly Turecká republika na jedné straně a členské státy EHS a Společenství na straně druhé a jež byla jménem Společenství uzavřena, schválena a potvrzena rozhodnutím Rady 64/732/EHS ze dne 23. prosince 1963, dodatkového protokolu podepsaného dne 23. listopadu 1970 v Bruselu, který byl uzavřený, schválený a potvrzený jménem Společenství nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972, jakož i rozhodnutí Rady přidružení ES-Turecko č. 1/95 ze dne 22. prosince 1995 o provádění závěrečné etapy celní unie musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená v původním řízení, na jejímž základě mohou podniky poskytující silniční dopravu zboží se sídlem v Turecku uskutečnit takovouto dopravu do tohoto členského státu nebo přes jeho území pouze tehdy, pokud mají dokumenty vydané v mezích kvóty stanovené pro tento druh dopravy na základě dvoustranné dohody uzavřené mezi uvedeným členským státem a Tureckou republikou nebo jim bylo vydáno oprávnění z důvodu důležitého veřejného zájmu, a to za předpokladu, že tato právní úprava neobsahuje žádná nová omezení volného pohybu služeb ve smyslu čl. 41 odst. 1 dodatkového protokolu, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.


(1)  Úř. věst. C 104, 3.4.2017.