7.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/23


Kasační opravný prostředek podaný dne 2. června 2015 společností Makro autoservicio mayorista SA proti rozsudku Tribunálu (šestého senátu) vydanému dne 12. března 2015 ve věci T-269/12, Makro autoservicio mayorista v. Komise

(Věc C-264/15 P)

(2015/C 294/29)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Makro autoservicio mayorista SA (zástupci: P. De Baere a P. Muñiz, advokáti)

Další účastníci řízení: Evropská komise a Španělské království

Návrhová žádání

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil v plném rozsahu rozsudek vydaný Tribunálem ve věci T-269/12,

rozhodl, že kasační opravný prostředek je přípustný,

vrátil věc Tribunálu, aby rozhodl o meritu žaloby,

uložil Evropské komisi náhradu nákladů obou řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Projednávaný kasační opravný prostředek byl podán společností Makro Autoservicio Mayorista SA proti rozsudku Tribunálu vydanému dne 12. března 2015 ve věci T-269/12, Makro autoservicio mayorista SA v. Komise, v němž Tribunál odmítl jako nepřípustnou žalobu na neplatnost podanou proti rozhodnutí Evropské komise COM (2010) 22 final z důvodu, že navrhovatelka nebyla rozhodnutím Komise osobně dotčena.

Navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, jelikož španělské orgány nemají v souvislosti s výsledkem provádění rozhodnutí Komise žádný prostor pro posouzení, a tudíž je rozhodnutím Komise osobně dotčena.

Konkrétněji navrhovatelka uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku následující důvody:

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že rozhodl, že vnitrostátní orgány měly ve vztahu k navrhovatelce při provádění napadeného rozhodnutí prostor pro posouzení.

I kdyby vnitrostátní orgány tímto prostorem pro posouzení byly disponovaly (což podle ní neodpovídá realitě), dopustil se Tribunál nesprávného právního posouzení, jelikož pouhá existence posuzovací pravomoci nestačí k vyloučení toho, že navrhovatelka byla rozhodnutím osobně dotčena.

Tribunál se dopustil pochybení při právní kvalifikaci skutkových okolností nebo je zkreslil.