Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. listopadu 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Najvyšší súd Slovenskej republiky – Slovensko) – Lesoochranárske zoskupenie VLK v. Obvodný úrad Trenčín

(Věc C-243/15) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Směrnice 92/43/EHS - Ochrana přírodních stanovišť - Článek 6 odst. 3 - Aarhuská úmluva - Účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí - Články 6 a 9 - Listina základních práv Evropské unie - Článek 47 - Právo na účinnou soudní ochranu - Projekt realizace oplocení - Chráněná krajinná oblast Strážovské vrchy - Správní řízení o vydání souhlasu - Organizace na ochranu životního prostředí - Žádost o přiznání postavení účastníka řízení - Zamítnutí - Opravný prostředek k soudu“)

(2017/C 006/20)

Jednací jazyk: slovenština

Předkládající soud

Najvyšší súd Slovenskej republiky

Účastníci původního řízení

Odvolatel: Lesoochranárske zoskupenie VLK

Odpůrce: Obvodný úrad Trenčín

za přítomnosti: Biely potok a. s.

Výrok

Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie, ve spojení s čl. 9 odst. 2 a 4 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané v Aarhusu dne 25. června 1998 a schválené jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005, vzhledem k tomu, že zakotvuje právo na účinnou soudní ochranu za podmínek, které zajišťují široký přístup k právní ochraně práv, která organizaci na ochranu životního prostředí splňující požadavky stanovené v čl. 2 odst. 5 této úmluvy vyplývají z unijního práva, v projednávaném případě z čl. 6 odst. 3 směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, ve znění směrnice Rady 2006/105/ES ze dne 20. listopadu 2006, ve spojení s čl. 6 odst. 1 písm. b) uvedené úmluvy, musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená v původním řízení, brání výkladu pravidel vnitrostátního procesního práva, podle kterého žaloba proti rozhodnutí, kterým se takové organizaci odmítlo přiznat postavení účastníka správního řízení o vydání souhlasu s realizací projektu v chráněné lokalitě ve smyslu směrnice 92/43, ve znění směrnice 2006/105, nemusí být nutně zkoumána během průběhu tohoto řízení, které může být pravomocně ukončeno před přijetím a nabytím právní moci soudního rozhodnutí o postavení účastníka, a automaticky se zamítne, jakmile se vydá souhlas s tímto projektem, což tuto organizaci nutí podat žalobu jiného druhu, aby mohla získat toho postavení a předložit k soudnímu přezkumu otázku, zda příslušné vnitrostátní orgány dodržely povinnosti, které jim vyplývají z čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice.

(1)  Úř. věst. C 279, 24.8.2015.