—

za Brasserie Bouquet SA F. Moliniém, avocat,

—

za francouzskou vládu J.-S. Pilczerem a D. Colasem, jako zmocněnci,

—

za řeckou vládu K. Nasopoulou, jako zmocněnkyní,

—

za Evropskou komisi F. Dintilhacem a M. Wasmeierem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, s. 21; Zvl. vyd. 09/01, s. 206).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Directeur général des douanes et droits indirects (generální ředitel pro cla a nepřímé daně), jakož i Directeur régional des douanes et droits indirects d’Auvergne (regionální ředitel pro cla a nepřímé daně regionu Auvergne) na straně jedné a Brasserie Bouquet SA (dále jen „Brasserie Bouquet“) na straně druhé, jehož předmětem je uplatnění snížené sazby spotřební daně na pivo vyráběné posledně uvedenou společností v letech 2007 až 2010.

3

Třetí, sedmý a sedmnáctý bod odůvodnění směrnice 92/83 uvádějí:

„[...] pro řádné fungování vnitřního trhu je důležité formulovat společné definice všech dotyčných výrobků;

[...] v případě piva vyráběného v malých nezávislých pivovarech a v případě lihu vyráběného v malých lihovarech je žádoucí společný přístup, který dovolí členským státům uplatňovat na tyto výrobky nižší daňové sazby;

[...]

[...] v případech, kdy je členským státům dovoleno uplatňovat nižší sazby, by tyto nižší sazby neměly způsobit narušení hospodářské soutěže v rámci vnitřního trhu“.

4

Článek 4 směrnice 92/83 stanoví:

„1.   Členské státy mohou uplatňovat snížené sazby daně, které mohou být diferencovány podle ročního výstavu dotyčných pivovarů, na pivo vystavené malými nezávislými pivovary za následujících omezení:

2.   Pro účely nižších sazeb se ‚malým nezávislým pivovarem‘ rozumí pivovar, který je právně a hospodářsky nezávislý na jakémkoli jiném pivovaru, který využívá provozních prostor, jež jsou fyzicky umístěny odděleně od jakéhokoli jiného pivovaru, a který nevyrábí značkové pivo v licenci. Spolupracují-li však dva nebo více malých pivovarů a jejich společný roční výstav nepřekročí 200000 hl, mohou být i tyto pivovary považovány za jediný malý nezávislý pivovar.

3.   Členské státy zabezpečí, aby případné nižší sazby, které zavedou, platily stejně i pro pivo dovezené na jejich území z malých nezávislých pivovarů nacházejících se v jiných členských státech. Zejména musí zajistit, aby na žádnou jednotlivou dodávku z jiného členského státu nebyla uvalena vyšší daň než na odpovídající vnitrostátní dodávku.“

5

Článek 178‑0 bis A přílohy III code général des impôts (všeobecný daňový zákoník), kterým se provádí článek 4 směrnice 92/83, zní následovně:

„Pro účely uplatnění snížených sazeb zvláštní daně uvedených v čl. 520 A bodu I písm. a) pátém až osmém pododstavci code général des impôts se malým nezávislým pivovarem rozumí pivovar se sídlem v členském státě Evropského společenství, který kumulativně splňuje následující kritéria:

Spolupracují-li dva nebo více malých pivovarů a jejich společný roční výstav nepřekročí 200000 hl, mohou být i tyto pivovary považovány za jediný malý nezávislý pivovar.“

6

Brasserie Bouquet provozuje restauraci, v níž prodává pivo, které sama vyrábí.

7

Tato výroba je prováděna v souladu s dohodou ze dne 10. prosince 1998 nadepsanou „Contrat d’affiliation au ,Cercle des 3 brasseurs’ “ (smlouva o členství ve „Spolku tří pivovarů“) a uzavřenou se společností ICO 3 B SARL (dále jen „smlouva o členství“). Na základě smlouvy o členství dala společnost ICO 3 B SARL společnosti Brasserie Bouquet souhlas k využívání jejích ochranných známek a její obchodní značky LES 3 BRASSEURS a zavázala se jí poskytnout své know-how a zejména dodávat své kmeny kvasinek.

8

Jako protiplnění musí Brasserie Bouquet dodržovat povinnosti uvedené v dokumentu nadepsaném „Bible du Cercle des 3 brasseurs“ (základní pravidla Spolku tří pivovarů), který obsahuje upřesnění týkající se zejména know-how a výrobního postupu v malém pivovarnictví. Ze smlouvy o členství rovněž vyplývá, že Brasserie Bouquet je povinna nakupovat některé suroviny výlučně u společnosti ICO 3 B SARL a že této společnosti musí za právo stát se členem „Cercle des 3 brasseurs“ zaplatit určitou částku, jakož i měsíčně paušální částku.

9

Brasserie Bouquet, která se domnívala, že splňuje podmínky stanovené v článku 178-0 bis A přílohy III code général des impôts pro malé nezávislé pivovary, oznámila celní správě množství vyrobeného piva ve svém podniku, přičemž uplatnila sníženou sazbu spotřební daně stanovenou v článku 520 A I písm. a) code général des impôts.

10

Uvedená celní správa zaslala Brasserie Bouquet dodatečný výměr, v němž zpochybnila uplatnění snížené sazby daně za období od prosince 2007 do listopadu 2010, a následně jí zaslala platební výměr na požadovanou částku.

11

Brasserie Bouquet, která neuspěla se svojí správní stížností a poté se svou žalobou u tribunal de grande instance de Clermont-Ferrand (soud prvního stupně v Clermont-Ferrand), podala odvolání ke cour d’appel de Riom (odvolací soud v Riom), který jejímu odvolání vyhověl. Celní správa podala proti tomuto rozhodnutí kasační opravný prostředek ke Cour de cassation (kasační soud).

12

Tento posledně uvedený soud zdůrazňuje, že vzhledem k podmínkám, které jsou v článku 4 směrnice 92/83 uvedeny pro to, aby pivovar mohl být považován za malý nezávislý pivovar a aby tedy mohl využít snížené sazby daně, je pro účely sporu, který mu byl předložen k rozhodnutí, nutno zjistit, co se rozumí pod podmínkou nevyrábět „v licenci“, která se nachází v uvedeném čl. 4 odst. 2.

13

Za těchto okolností se Cour de cassation rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být čl. 4 odst. 2 směrnice 92/83 vykládán v tom smyslu, že se výrobou v licenci rozumí výlučně výroba na základě licence k využívání patentu nebo ochranné známky, nebo může být vykládán v tom smyslu, že se výrobou v licenci rozumí výroba podle výrobního postupu, který náleží jiné osobě a k jehož využívání dala tato osoba souhlas?“

14

Jak ve svém písemném vyjádření uvádí francouzská vláda a Evropská komise, nabízí předběžná otázka, tak jak je formulována předkládajícím soudem, dva možné výklady pojmu výroby „v licenci“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 92/83, zatímco smlouva o členství obsahuje prvky, které spadají do obou těchto výkladů. Na základě této smlouvy je totiž Brasserie Bouquet oprávněna jak užívat ochranné známky společnosti ICO 3 B SARL, tak i vyrábět pivo podle výrobního postupu, který náleží posledně uvedené.

15

Je třeba připomenout, že v rámci postupu spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedeného článkem 267 SFEU přísluší Soudnímu dvoru poskytnout vnitrostátnímu soudu užitečnou odpověď, která mu umožní rozhodnout spor, který mu byl předložen. Z tohoto hlediska Soudnímu dvoru přísluší případně přeformulovat otázky, které jsou mu položeny (viz zejména rozsudek Le Rayon d’Or, C‑151/13, EU:C:2014:185, bod 25 a citovaná judikatura).

16

V tomto ohledu z odůvodnění žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že předkládající soud potřebuje pro účely rozhodnutí o kasačním opravném prostředku, který mu byl předložen k rozhodnutí, zjistit, zda výroba piva za takových podmínek, jaké jsou stanoveny ve smlouvě o členství, představuje výrobu „v licenci“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 první věty směrnice 92/83.

17

Položenou otázku je proto třeba chápat v tom smyslu, že její podstatou je, zda pro účely uplatnění snížené sazby spotřební daně z piva není podmínka stanovená v čl. 4 odst. 2 směrnice 92/83, podle níž pivovar nesmí vyrábět v licenci, splněna, pokud dotčený pivovar vyrábí své pivo na základě dohody, podle níž je oprávněn používat ochranné známky a výrobní postup třetí osoby.

18

Pokud jde o pojem výroby „v licenci“, který je uveden v čl. 4 odst. 2 směrnice 92/83, jak ze třetího bodu odůvodnění, tak z názvu této směrnice vyplývá, že má za cíl pro řádné fungování vnitřního trhu formulovat společné definice všech dotyčných výrobků, a začleňuje se tak do politiky harmonizace struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů. Aby bylo zaručeno jednotné uplatňování této směrnice, musí být výklad pojmů obsažených v této směrnici autonomní, založený na znění dotčených ustanovení a na účelu uvedené směrnice (viz rozsudek Glückauf Brauerei, C‑83/08, EU:C:2009:228, bod 21 a citovaná judikatura).

19

Kromě toho článek 4 směrnice 92/83 tím, že za určitých podmínek stanoví uplatnění snížené sazby spotřební daně z piva vystaveného malými nezávislými pivovary, představuje výjimku z uplatnění základní sazby spotřební daně z piva. Podmínky uplatnění uvedené snížené sazby spotřební daně proto musí být vykládány striktně.

20

Pokud jde o tyto podmínky, první odstavec uvedeného článku 4 obsahuje podmínku kvantitativní povahy týkající maximálního ročního výstavu pivovaru, který nepřekročí 200000 hektolitrů piva. Odstavec 2 téhož článku 4, který stanoví, že malým nezávislým pivovarem je pivovar, který je právně a hospodářsky nezávislý na jakémkoli jiném pivovaru, který využívá provozních prostor, jež jsou fyzicky umístěny odděleně od jakéhokoli jiného pivovaru, a který nevyrábí značkové pivo v licenci, tak stanoví podmínku kvalitativní povahy, která se vztahuje k nezávislosti takového pivovaru na jakémkoli jiném pivovaru (v tomto smyslu viz rozsudek Glückauf Brauerei, C‑83/08, EU:C:2009:228, body 22 až 24).

21

Pokud jde o cíl směrnice 92/83 v souvislosti s pivem vyráběným v malých nezávislých pivovarech, ze sedmého a sedmnáctého bodu odůvodnění této směrnice vyplývá, že má za cíl přijetí společného přístupu, který dovolí členským státům uplatňovat na tento výrobek nižší daňové sazby, přičemž je však nutné vyloučit, že tyto snížené sazby způsobí narušení hospodářské soutěže v rámci vnitřního trhu. Uvedená směrnice proto chce vyloučit, že výhoda z takového snížení daňové sazby bude přiznána pivovarům, jejichž velikost a výrobní kapacita by mohly stát na počátku takovýchto narušení (v tomto smyslu viz rozsudek Glückauf Brauerei, C‑83/08, EU:C:2009:228, body 25 a 26).

22

Článek 4 odst. 2 směrnice 92/83 proto vyžaduje, aby malé pivovary, jejichž roční výstav je nižší než 200000 hektolitrů, byly skutečně nezávislé na jakémkoli jiném pivovaru, co se týče jak jejich právní a hospodářské struktury, tak jejich výrobní struktury, tedy aby využívaly provozních prostor, jež jsou fyzicky umístěny odděleně od jakéhokoli jiného pivovaru, a aby nevyráběly značkové pivo v licenci (rozsudek Glückauf Brauerei, C‑83/08, EU:C:2009:228, bod 27).

23

Neexistence výroby v licenci tedy představuje jednu z podmínek, které mají zajistit, že dotčený malý pivovar bude skutečně nezávislý na jakémkoli jiném pivovaru. Z toho vyplývá, že pojem výroba „v licenci“ musí být vykládán v tom smyslu, aby zahrnoval výrobu piva na základě jakékoli formy povolení, z něhož vyplývá, že uvedený malý pivovar není zcela nezávislý na třetích osobách, které mu toto povolení udělily. Takovýto případ představuje povolení používat patent, ochrannou známku nebo výrobní postup, který náleží této třetí osobě.

24

Z toho vyplývá, že pivovar, který se nachází v takové situaci, jako je situace společnosti Brasserie Bouquet, která své pivo vyrábí na základě smlouvy o členství, nesplňuje podmínku uvedenou v čl. 4 odst. 2 směrnice 92/83 nevyrábět v licenci. Na základě této smlouvy je totiž oprávněn používat ochranné známky svého smluvního partnera. Dále je oprávněn vyrábět své pivo podle výrobního postupu, který náleží společnosti ICO 3 B SARL, protože na základě uvedené smlouvy může využívat její know-how, tak jak je uvedeno v dokumentu nadepsaném „Bible du Cercle des 3 brasseurs“, který obsahuje zejména popis postupů a metod výroby piv v malém pivovarnictví.

25

Vzhledem k výše uvedenému je třeba na položenou otázku odpovědět, že pro účely uplatnění snížené sazby spotřební daně z piva není podmínka stanovená v čl. 4 odst. 2 směrnice 92/83, podle níž pivovar nesmí vyrábět v licenci, splněna, pokud dotyčný pivovar vyrábí své pivo na základě dohody, podle níž je oprávněn používat ochranné známky a výrobní postup třetí osoby.

26

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

Pro účely uplatnění snížené sazby spotřební daně z piva není podmínka stanovená v čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, podle níž pivovar nesmí vyrábět v licenci, splněna, pokud dotyčný pivovar vyrábí své pivo na základě dohody, podle níž je oprávněn používat ochranné známky a výrobní postup třetí osoby.