7.9.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 294/5

1)

Článek 44 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001, a čl. 34 odst. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003, musí být vykládány v tom smyslu, že zemědělská plocha, která tvoří bezpečnostní zóny okolo vzletových, přistávacích, pojezdových a dojezdových drah letiště, které podléhají zvláštním pravidlům a omezením, je plochou, na kterou lze poskytnout podporu, pokud má zemědělec, který tuto plochu využívá, dostatečnou autonomii při využívání této plochy k zemědělské činnosti a pokud tuto činnost může na uvedené ploše vykonávat navzdory omezením, která vyplývají z výkonu nezemědělské činnosti na téže ploše.

2)

Článek 137 nařízení č. 73/2009 musí být vykládán v tom smyslu, že zemědělec, který byl před 1. lednem 2010 informován o neoprávněnosti platebních nároků, které mu byly přiznány, se nemůže tohoto článku dovolávat za účelem regularizace těchto nároků.

Článek 73 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2184/2005 ze dne 23. prosince 2005, musí být vykládán v tom smyslu, že je třeba mít za to, že zemědělec mohl přiměřeným způsobem zjistit, že dotčenou podporu nelze na plochy poskytnout, pokud nemá volnost při rozhodování o jejich využívání k vlastní zemědělské činnosti nebo pokud na nich tuto činnost nemůže vykonávat z důvodu omezení plynoucích z toho, že je na týchž plochách vykonávána nezemědělská činnost. Pro účely posouzení, zda mohl tento zemědělec přiměřeným způsobem zjistit, že došlo k omylu, je třeba vycházet z okamžiku, kdy byla podpora vyplacena. Jednotlivé dotčené roky musí být posuzovány pro účely čl. 73 odst. 4 uvedeného nařízení č. 796/2004 každý zvlášť.

Článek 73 odst. 5 nařízení č. 796/2004, ve znění nařízení Komise (ES) č. 2184/2005 ze dne 23. prosince 2005, musí být vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti sporu v původním řízení, se má za to, že zemědělec jednal v dobré víře, pokud byl upřímně přesvědčen o tom, že lze na dotčené plochy poskytnout podporu. Posouzení toho, zda tento zemědělec jednal v dobré víře pro účely čl. 73 odst. 5 uvedeného nařízení č. 796/2004, se provádí zvlášť pro každý dotčený rok a tento zemědělec musí jednat v dobré víře až do uplynutí čtyř let od data vyplacení podpory.