26.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 26/51

—

zrušil (či podpůrně částečně zrušil) rozhodnutí Komise ze dne 25. července 2012 ve věci státní podpory SA.29064 (2011/C) (ex 2011/NN) — Diferencované sazby daně z letecké dopravy zavedené Irskem a

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1)

První žalobní důvod vychází z toho, že se žalovaná dopustila nesprávného právního posouzení, když v napadeném rozhodnutí vyslovila závěr, že snížená sazba daně je protiprávní státní podporou. Komise měla konkrétně pochybit v tom, že za účelem zjištění, zda snížená sazba daně představuje selektivní výhodu, kvalifikovala vyšší sazbu daně jako „běžnou“ sazbu daně. Vzhledem k tomu, že vyšší sazba daně byla podle bezprostředně použitelných ustanovení unijního práva neplatná, nemohla být pro tento účel považována za „běžnou“ referenční sazbu. Ze stejných důvodů Komise nesprávně určila, že letecké společnosti podléhající snížené sazbě daně požívaly výhody odpovídající 8 eurům na cestujícího.

2)

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že i kdyby Komise mohla kvalifikovat sníženou sazbu daně jako státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, příkaz k navrácení státní podpory od leteckých společností podléhajících snížené sazbě daně by za okolností, kdy měla být současně zaplacena také vyšší sazba daně, porušoval zásadu právní jistoty, zásadu efektivity a zásadu řádné správy. Napadené rozhodnutí, které nařizovalo navrácení podpory, bylo proto v rozporu s článkem 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (1).

3)

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že se žalovaná dopustila také nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutkového stavu, když letecké společnosti podléhající snížené sazbě daně označila za příjemce tvrzené podpory ve výši 8 eur na cestujícího a nařídila navrácení podpory na tomto základě, a to za okolností, kdy Komise uznala, že daňovou zátěž mohli nést cestující, kteří tak byli primárními příjemci výhod plynoucích ze snížené sazby daně.

4)

Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že jelikož nelze oněch 8 eur na cestujícího požadovat zpětně od cestujících, kteří měli prospěch ze snížené sazby daně, příkaz k navrácení za daných okolností působí jako dodatečné zdanění dotyčných leteckých společností, a představuje tak pro uvedené letecké společnosti protiprávní sankci spíše než uvedení do stavu, který tu byl před poskytnutím tvrzené podpory. To je nepřiměřené a porušuje to zásadu rovného zacházení, a tím pádem i článek 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999.

5)

Pátý žalobní důvod vychází z toho, že příkaz k navrácení podpory a vyčíslení podpory na částku 8 eur na cestujícího nebyly žalovanou odůvodněny nebo byly odůvodněny nedostatečně.