26.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 26/25


Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per la Sicilia (Itálie) dne 7. listopadu 2012 — Davide Gullotta, Farmacia di Gullotta Davide & C. Sas v. Ministero della Salute, Azienda Sanitaria Provinciale di Catania

(Věc C-497/12)

2013/C 26/49

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per la Sicilia

Účastníci původního řízení

Žalobci: Davide Gullotta, Farmacia di Gullotta Davide & C. Sas

Žalovaný: Ministero della Salute, Azienda Sanitaria Provinciale di Catania

Předběžné otázky

1)

Brání zásady svobody usazování, zákazu diskriminace a ochrany hospodářské soutěže podle článků 49 a násl. SFEU takové vnitrostátní právní úpravě, která oprávněnému lékárníkovi zapsanému do příslušné profesní komory, který však není majitelem prodejny zahrnuté do organizačního plánu, nedovoluje, aby mohl v paralékárně, které je majitelem, distribuovat formou maloobchodu rovněž léčivé přípravky vázané na lékařský předpis na „tzv. bílém receptu“, tedy které nehradí SSN, ale jsou plně hrazeny občanem, a která zároveň v této oblasti stanoví zákaz prodeje určitých kategorií léčivých přípravků a omezení počtu prodejen, jež je možno zřídit na území státu?

2)

Musí se článek 15 Listiny základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že se v něm stanovená zásada uplatní bez omezení i na povolání lékárníka, aniž by veřejný zájem spojený s výkonem tohoto povolání odůvodňoval, pokud jde o prodej léčiv uvedených v předchozím bodě 1, jiný režim pro majitele lékáren než pro majitele paralékáren?

3)

Musí se články 102 a 106 SFEU vykládat v tom smyslu, že se zákaz zneužití dominantního postavení uplatní bez omezení na povolání lékárníka, neboť lékárník, který je majitelem tradiční lékárny a který prodává léčiva na základě dohody se státní zdravotní službou, je zvýhodněn zákazem platícím pro majitele paralékáren prodávat léčiva třídy C, aniž by takovéto zvýhodnění bylo odůvodněno nepochybnými zvláštnostmi povolání lékárníka plynoucími z veřejného zájmu na ochraně zdraví občanů?