26.1.2013 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 26/20 |
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Törvényszék (dříve Fővárosi Bíróság) (Maďarsko) dne 22. října 2012 — UPC DTH Sàrl v. Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság Elnökhelyettese
(Věc C-475/12)
2013/C 26/38
Jednací jazyk: maďarština
Předkládající soud
Fővárosi Törvényszék (dříve Fővárosi Bíróság)
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka: UPC DTH Sàrl
Odpůrce: Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság Elnökhelyettese
Předběžné otázky
1) |
Je třeba čl. 2 písm. c) rámcové směrnice, tedy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 (1), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009 (2) vykládat v tom smyslu, že službu, prostřednictvím které poskytovatel služby zajišťuje za protiplnění podmíněný přístup k programovému balíčku sestávajícímu z rozhlasových a televizních programů, který je přenášen družicí, lze považovat za službu elektronických komunikací? |
2) |
Je třeba Smlouvu o fungování Evropské unie vykládat v tom smyslu, že se na službu popsanou v první otázce vztahuje zásada volného pohybu služeb mezi členskými státy, jelikož se jedná o službu poskytovanou z Lucemburska na území Maďarska? |
3) |
Je třeba Smlouvu o fungování Evropské unie vykládat v tom smyslu, že v případě služby popsané v první otázce má země určení, do níž je služba poskytována, právo omezit poskytování tohoto druhu služeb tím, že stanoví, že [poskytovatel] služby musí být povinně registrován v členském státě a že musí být usazen jako pobočka nebo samostatný právní subjekt, jakož i požadavkem, že tento druh služby může být poskytován jen prostřednictvím k tomu zřízené pobočky nebo samostatného právního subjektu? |
4) |
Je třeba Smlouvu o fungování Evropské unie vykládat v tom smyslu, že správní řízení týkající se služeb popsaných v první otázce, bez ohledu na členský stát, v němž působí nebo je registrován podnik, který službu poskytuje, musí provést správní orgán členského státu, který k tomu má pravomoc na základě místa, v němž [je poskytována] služba? |
5) |
Je třeba čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 (rámcová směrnice) vykládat v tom smyslu, že služba popsaná v první otázce musí být považována za službu elektronických komunikací nebo musí být uvedená služba považována za službu podmíněného přístupu poskytovanou za použití systému podmíněného přístupu definovaného v čl. 2 písm. f) rámcové směrnice? |
6) |
Je třeba relevantní ustanovení na základě všech výše uvedených skutečností vykládat v tom smyslu, že poskytovatel služby popsané v první otázce musí být považován za poskytovatele služeb elektronických komunikací podle právní úpravy Společenství? |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 337, s. 37).