—

za českou vládu M. Smolkem a S. Šindelkovou, jako zmocněnci,

—

za Evropskou komisi S. Grünheid a P. Němečkovou, jako zmocněnkyněmi,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 2 odst. 2 bodu 6 a čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, s. 9, a opravy v Úř. věst. 2007, L 12, s. 3, Úř. věst. 2008, L 25, s. 12, a Úř. věst. 2008, L 86, s. 34), ve znění nařízení Komise (EU) č. 116/2010 ze dne 9. února 2010 (Úř. věst. L 37, s. 16, dále jen „nařízení č. 1924/2006“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Green – Swan Pharmaceuticals CR, a. s. (dále jen „Green – Swan Pharmaceuticals“), a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, ústředním inspektorátem, ohledně kvalifikace sdělení uvedeného na obalu jednoho doplňku stravy.

3

Článek 1 odst. 1 až 3 nařízení č. 1924/2006 stanoví:

„1.   Toto nařízení uvádí v soulad právní a správní předpisy v členských státech, které se týkají výživových a zdravotních tvrzení, aby bylo zajištěno účinné fungování vnitřního trhu a zároveň i vysoká míra ochrany spotřebitele.

2.   Toto nařízení se vztahuje na výživová a zdravotní tvrzení, která jsou uváděna v obchodních sděleních, ať už při označování a obchodní úpravě potravin nebo v reklamách týkajících se potravin, které mají být takto dodány konečnému spotřebiteli.

[...]

3.   Ochranná známka, obchodní značka nebo reklamní název, které lze považovat za výživová a zdravotní tvrzení, mohou být při označování a obchodní úpravě potravin nebo v reklamách na potraviny použity, aniž by prošly schvalovacími řízeními podle tohoto nařízení, pokud je takové označení, obchodní úprava nebo reklama doplněna o odpovídající výživové a zdravotní tvrzení, které je v souladu s tímto nařízením.“

4

Článek 2 tohoto nařízení obsahuje následující definice:

„1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí:

[...]

2.   Použijí se rovněž tyto definice:

[...]

[...]“

5

Článek 3 uvedeného nařízení, nadepsaný „Obecné zásady pro všechna tvrzení“, stanoví:

„Výživová a zdravotní tvrzení lze při označování a obchodní úpravě potravin a v reklamě na potraviny uváděné na trh ve Společenství používat pouze v případě, že jsou v souladu s tímto nařízením.

[...]“

6

Článek 10 odst. 1 téhož nařízení stanoví:

„Zdravotní tvrzení jsou zakázána, pokud neodpovídají obecným požadavkům v kapitole II [obsahující články 3 až 7] a zvláštním požadavkům v této kapitole a pokud nejsou schválena v souladu s tímto nařízením a obsažena v seznamu schválených tvrzení stanovených v článcích 13 a 14.“

7

Článek 14 nařízení č. 1924/2006, nadepsaný „Tvrzení o snížení rizika onemocnění a tvrzení týkající se vývoje a zdraví dětí“, v odstavci 1 stanoví:

„Odchylně od čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2000/13/ES smějí být uvedena následující tvrzení, pokud bylo v řízení podle článků 15, 16, 17 a 19 tohoto nařízení schváleno jejich zahrnutí do seznamu takových schválených tvrzení platných pro Společenství společně se všemi nezbytnými podmínkami používání takových tvrzení:

[...]“

8

Článek 20 tohoto nařízení, týkající se rejstříku Společenství, stanoví:

„1.   Komise vytvoří a spravuje rejstřík Společenství pro výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin (dále jen ‚rejstřík‘).

2.   Rejstřík obsahuje

[...]

3.   Rejstřík je přístupný veřejnosti.“

9

Článek 28 uvedeného nařízení, nadepsaný „Přechodná opatření“, v odstavci 2 stanoví:

„Produkty označené ochrannou známkou nebo obchodní značkou existující před 1. lednem 2005, které nejsou v souladu s tímto nařízením, smějí být nadále uváděny na trh do 19. ledna 2022 a po tomto dni se použije toto nařízení.“

10

Ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění použitelném na spor v původním řízení, stanoví, že se provozovatel potravinářského podniku dopustí správního deliktu tím, že

11

Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že společnost Green – Swan Pharmaceuticals uvedla do oběhu na českém trhu před 1. lednem 2005 doplněk stravy s názvem „GS Merilin“. Tento výrobek byl uváděn na trh se sdělením na obalu, které znělo: „Přípravek obsahuje navíc vápník a vitamín D3, které napomáhají snižovat riziko vzniku osteoporózy a zlomenin“. V České republice byla mimoto dne 29. října 2003 zapsána národní ochranná známka GS Merilin.

12

V rozhodnutí ze dne 10. listopadu 2010 dospěl Inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce k závěru, že společnost Green – Swan Pharmaceuticals uváděla na obalech doplňku stravy GS Merilin zdravotní tvrzení, která byla v rozporu s čl. 10 odst. 1 nařízení č. 1924/2006. Uvedený orgán z toho dovodil, že se tato společnost dopustila správního deliktu upraveného v § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění použitelném na spor v původním řízení, a uložila jí pokutu ve výši 200000 Kč.

13

Společnost Green – Swan Pharmaceuticals proti tomuto rozhodnutí Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce podala odvolání, v němž zejména tvrdila, že sdělení uvedené na obalu doplňku stravy GS Merilin nelze považovat za „tvrzení“ ve smyslu nařízení č. 1924/2006. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, toto odvolání zamítla rozhodnutím ze dne 14. února 2011.

14

Společnost Green – Swan Pharmaceuticals podala proti posledně uvedenému rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Především namítala, že se na doplněk stravy GS Merilin vztahuje čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006, neboť se toto ustanovení vztahuje k produktům jako takovým, a nikoli k ochranným známkám nebo obchodním značkám, jimiž jsou tyto produkty označeny. Rovněž poukazovala na čl. 2 odst. 2 bod 6 téhož nařízení s tím, že v daném případě sdělení uvedené na obalu doplňku stravy GS Merilin o „významném“ snižování rizika vzniku lidského onemocnění nehovoří ani je nenaznačuje.

15

Rozsudkem ze dne 21. září 2011 Krajský soud v Brně žalobu společnosti Green – Swan Pharmaceuticals zamítl. Tento soud dovodil, že sdělení obsažené na obalu doplňku stravy GS Merilin je zdravotním tvrzením ve smyslu nařízení č. 1924/2006 a že při označování a obchodní úpravě potravin mohou být použita jen ta tvrzení o snižování rizika onemocnění, která Komise schválila za podmínek stanovených v článku 14 téhož nařízení.

16

Společnost Green – Swan Pharmaceuticals podala proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a nadále tvrdila, že čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 umožňuje, aby byl dotyčný doplněk stravy uváděn na trh, neboť se toto ustanovení vztahuje k produktům jako takovým. V tomto ohledu poukázala na formulační rozdíl mezi uvedeným ustanovením a čl. 1 odst. 3 téhož nařízení, který se zmiňuje o ochranné známce a obchodní značce, které lze považovat za výživové nebo zdravotní tvrzení. Podle ní se tedy úprava uvedeného nařízení na doplněk stravy GS Merilin nepoužije až do 19. ledna 2022. Uvedená společnost rovněž tvrdila, že se měl Krajský soud v Brně zabývat otázkou, zda z tvrzení uvedeného na obalu doplňku stravy GS Merilin vyplývá „významné“ snižování rizika onemocnění, a to vzhledem ke znění čl. 2 odst. 2 bodu 6 nařízení č. 1924/2006.

17

Předkládající soud má za to, že zdravotní tvrzení nemusí bezpodmínečně obsahovat slovní výraz „významně“ ani výraz jiného obdobného charakteru, aby mohlo být považováno za „tvrzení o snížení rizika onemocnění“. V opačném případě by v důsledku volby nepatrně odlišné formulace bylo možné se vyhnout uplatnění článku 14 nařízení č. 1924/2006.

18

Podle předkládajícího soudu dále potravina opatřená zdravotním tvrzením, jež uvádí nebo naznačuje významný vliv na snížení rizika onemocnění, není z hlediska průměrného spotřebitele vnímána jako hodnotnější než potravina, jíž tato nuance chybí. Rejstřík výživových a zdravotních tvrzení při označování potravin, upravený v článku 20 nařízení č. 1924/2006, v tomto smyslu ukazuje, že zdravotní tvrzení o snížení rizika onemocnění, která již byla posouzena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a schválena Komisí, neobsahují slovní výraz „významně“ ani výraz jiného obdobného významu.

19

Předkládající soud má dále za to, že se čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 ve věci v původním řízení nepoužije, neboť předmětné tvrzení nepředstavuje ani ochrannou známku ani obchodní značku ve smyslu tohoto ustanovení. Předkládající soud dodává, že i kdyby bylo toto ustanovení přece jen použitelné, výklad, že toto ustanovení vylučuje z působnosti tohoto nařízení všechny produkty existující před 1. lednem 2005, postrádá smysl, neboť uvedené nařízení upravuje označování potravin.

20

Za těchto okolností se Nejvyšší správní soud rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

21

Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 2 odst. 2 bod 6 nařízení č. 1924/2006 vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby mohlo být zdravotní tvrzení kvalifikováno jako „tvrzení o snížení rizika onemocnění“ ve smyslu tohoto ustanovení, musí výslovně uvádět, že spotřeba určité kategorie potravin, potraviny nebo některé z jejích složek „významně“ snižuje riziko vzniku lidského onemocnění.

22

Na úvod je třeba poukázat na skutečnost, že „zdravotní tvrzení“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 bodu 5 nařízení č. 1924/2006 je definováno na základě souvislosti, která musí existovat mezi potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím, a tato definice neposkytuje žádnou informaci o tom, zda tato souvislost musí být přímá nebo nepřímá, ani o její intenzitě nebo jejím trvání, s tím důsledkem, že pojem „souvislost“ je třeba chápat široce (viz rozsudek ze dne 6. září 2012, Deutsches Weintor, C-544/10, bod 34).

23

V rámci zdravotních tvrzení je v čl. 2 odst. 2 bodě 6 nařízení č. 1924/2006 definováno „tvrzení o snížení rizika onemocnění“ jako „každé zdravotní tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že spotřeba určité kategorie potravin, potraviny nebo některé z jejích složek významně snižuje riziko vzniku určitého lidského onemocnění“.

24

Z použití sloves „naznačuje nebo vyplývá“ je zřejmé, že ke kvalifikaci zdravotního tvrzení jako „tvrzení o snížení rizika onemocnění“ ve smyslu uvedeného ustanovení se nevyžaduje, aby takové tvrzení výslovně uvádělo, že spotřeba určité potraviny významně snižuje riziko vzniku určitého lidského onemocnění. Stačí, může-li toto tvrzení u běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného průměrného spotřebitele vyvolat dojem, že snížení rizika je významné.

25

V tomto ohledu je třeba uvést, že použití kategorické formulace, podle níž spotřeba dané potraviny takové riziko snižuje nebo k jeho snížení přispívá, může u uvedeného spotřebitele vzbudit dojem významného snížení uvedeného rizika. Aby bylo možné takové zdravotní tvrzení, jako je zdravotní tvrzení ve věci v původním řízení, považovat za „tvrzení o snížení rizika onemocnění“, nemusí za těchto podmínek nutně obsahovat slovo „významně“ nebo výraz s podobným významem, jak uvádí předkládající soud.

26

Proto je třeba na první otázku odpovědět tak, že čl. 2 odst. 2 bod 6 nařízení č. 1924/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že k tomu, aby mohlo být zdravotní tvrzení kvalifikováno jako „tvrzení o snížení rizika onemocnění“ ve smyslu tohoto ustanovení, nemusí výslovně uvádět, že spotřeba určité kategorie potravin, potraviny nebo některé z jejích složek „významně“ snižuje riziko vzniku lidského onemocnění.

27

Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 vykládán v tom smyslu, že obchodní sdělení uvedené na obalu potraviny může představovat ochrannou známku nebo obchodní značku ve smyslu tohoto ustanovení.

28

Článek 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 stanoví, že produkty označené ochrannou známkou nebo obchodní značkou existující před 1. lednem 2005, které nejsou v souladu s tímto nařízením, smějí být nadále uváděny na trh do 19. ledna 2022.

29

Článek 1 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 mimoto stanoví, že uvedené nařízení se vztahuje na výživová a zdravotní tvrzení, která jsou uváděna v obchodních sděleních, ať už při označování a obchodní úpravě potravin nebo v reklamách týkajících se potravin, které mají být takto dodány konečnému spotřebiteli.

30

Jak dále stanoví čl. 1 odst. 3 nařízení č. 1924/2006, ochranná známka nebo obchodní značka, a ostatně též reklamní název při označování a obchodní úpravě potravin, mohou představovat zdravotní tvrzení.

31

Komise rovněž uvádí, že ačkoli obchodní sdělení nemohou být obecně považována za ochranné známky nebo obchodní značky, nelze vyloučit, že takové sdělení uvedené na obalu potraviny bude zároveň představovat ochrannou známku nebo obchodní značku. Je však třeba uvést, že takové sdělení může představovat ochrannou známku nebo obchodní značku pouze tehdy, je-li jako takové chráněno příslušnou právní úpravou. Vnitrostátnímu soudu přísluší ověřit z hlediska veškerých skutkových a právních okolností, jimiž se vyznačuje věc, která mu byla předložena, zda je takové sdělení skutečně takto chráněnou ochrannou známkou nebo obchodní značkou.

32

Proto je třeba na druhou otázku odpovědět tak, že čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že obchodní sdělení uvedené na obalu potraviny může představovat ochrannou známku nebo obchodní značku ve smyslu tohoto ustanovení za podmínky, že je jako ochranná známka nebo obchodní značka chráněno příslušnou právní úpravou. Vnitrostátnímu soudu přísluší ověřit z hlediska veškerých skutkových a právních okolností, jimiž se vyznačuje věc, která mu byla předložena, zda je takové sdělení skutečně takto chráněnou ochrannou známkou nebo obchodní značkou.

33

Podstatou třetí otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na veškeré potraviny, které existovaly před 1. lednem 2005, nebo na potraviny, které byly opatřeny ochrannou známkou nebo obchodní značkou a jako takové existovaly již před tímto datem.

34

Na úvod je třeba připomenout, že předmětem nařízení č. 1924/2006 nejsou potraviny jako takové, nýbrž výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin.

35

Článek 1 odst. 3 nařízení č. 1924/2006 tak stanoví, že ochranná známka nebo obchodní značka, které lze považovat za výživová a zdravotní tvrzení, mohou být při označování a obchodní úpravě potravin nebo v reklamách na potraviny použity, aniž by prošly schvalovacími řízeními podle uvedeného nařízení, pokud je takové označení, obchodní úprava nebo reklama doplněna o odpovídající výživové a zdravotní tvrzení, které je v souladu s tímto nařízením.

36

Jak uvádí česká vláda a Komise, čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006, který zavádí odchylné a přechodné opatření, se v tomto rámci vztahuje pouze k ochranné známce nebo obchodní značce, které existovaly již před 1. lednem 2005 a které lze považovat za výživové nebo zdravotní tvrzení ve smyslu tohoto nařízení. Potraviny, které byly opatřeny takovou ochrannou známkou nebo obchodní značkou, smějí být nadále uváděny na trh do 19. ledna 2022.

37

S ohledem na výše uvedené je třeba na třetí otázku odpovědět tak, že čl. 28 odst. 2 nařízení č. 1924/2006 musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje pouze na potraviny, které byly opatřeny ochrannou známkou nebo obchodní značkou, jež musí být považovány za výživové nebo zdravotní tvrzení ve smyslu tohoto nařízení, a které jako takové existovaly před 1. lednem 2005.

38

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto: