STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
YVESE BOTA
přednesené dne 8. května 2013 ( 1 )
Věc C‑195/12
Industrie du bois de Vielsalm & Cie (IBV) SA
proti
Région wallonne[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce
podaná Cour constitutionnelle (Belgie)]
„Životní prostředí — Energetická politika — Režimy finanční podpory zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny — Nerovné zacházení se dřevem a ostatními palivy na základě biomasy“
1. |
Soudní dvůr je poprvé žádán o výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a kterou se mění směrnice 92/42/EHS ( 2 ). |
2. |
Projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce byla předložena v rámci sporu mezi Industrie du bois de Vielsalm & Cie (IBV) SA ( 3 ) a Région wallonne. |
3. |
Hlavní činností společnosti IBV je zpracování dřeva, přičemž dřevní odpad vzniklý z této činnosti využívá k zajištění vlastního zásobování energií prostřednictvím svého zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu). Belgické království k provedení směrnice 2004/8 zvolilo jako režim podpory kombinované výroby tepla a elektřiny mechanismus zelených certifikátů. Tyto certifikáty jsou přiznávány výrobcům zelené elektřiny na základě pravidel pro přidělování. |
4. |
V rámci projednávané věci Région wallonne odmítl poskytnout společnosti IBV dodatečnou podporu v podobě dvojitých zelených certifikátů, jež vyhrazuje pro některá zařízení, neboť společnost IBV nesplnila podmínky vyžadované k získání takové podpory, zejména z důvodu, že se tato podpora vztahuje pouze na zařízení využívající jinou biomasu, než která pochází ze dřeva nebo z dřevního odpadu, pokud se jedná o předmět projednávaného sporu. |
5. |
Za těchto okolností Cour constitutionnelle (Belgie) předložil Soudnímu dvoru dvě předběžné otázky. Jejich podstatou je, zda článek 7 směrnice 2004/8 o režimech podpory, posuzován případně ve spojení s články 2 a 4 směrnice 2001/77/ES ( 4 ) a s článkem 22 směrnice 2009/28/ES ( 5 ), musí být zejména s ohledem na obecnou zásadu rovnosti, na článek 6 SEU a články 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), vykládán zaprvé tak, že se použije pouze na zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, a zadruhé tak, že brání takovému regionálnímu opatření podpory, jakým je opatření dotčené v původním řízení, jež vylučuje, aby zařízení využívající biomasu ze dřeva nebo z dřevních odpadů měla možnost získat dvojité zelené certifikáty. Předkládající soud se Soudního dvora rovněž táže, zda se odpověď na tuto druhou otázku bude lišit podle toho, zda zařízení využívá pouze dřevo nebo naopak pouze dřevní odpad. |
6. |
V tomto stanovisku tvrdím, že článek 7 směrnice 2004/8 musí být vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na všechna zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, nikoli pouze na zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Poté uvedu, proč podle mě tento článek s ohledem na zásadu rovného zacházení nebrání takovému regionálnímu opatření podpory, jakým je opatření dotčené v původním řízení, jež vylučuje, aby zařízení využívající biomasu ze dřeva měla možnost získat dvojité zelené certifikáty, s výhradou, že vnitrostátní soud na základě dostupných informací ověří, zda je toto opatření způsobilé dosáhnout cíle ochrany zdrojů dřeva a odvětví dřevozpracujícího průmyslu. Dále naopak uvedu důvody, proč podle mého názoru uvedený článek takovému opatření brání, pokud jde o zařízení využívající biomasu z dřevního odpadu. |
I – Právní rámec
A – Unijní právo
1. Směrnice 2004/8
7. |
Body 24 až 26, 31 a 32 odůvodnění směrnice 2004/8 znějí následovně:
[…]
|
8. |
Článek 1 směrnice 2004/8 stanoví: „Účelem této směrnice je zvýšit energetickou účinnost a zlepšit bezpečnost zásobování vytvořením rámce pro podporu a rozvoj vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple a úspor primární energie na vnitřním trhu s energií s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané země, a zvláště ke klimatickým a hospodářským podmínkám.“ |
9. |
Článek 2 této směrnice stanoví, že se směrnice vztahuje na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jak je vymezena v článku 3 uvedené směrnice, a na technologie kombinované výroby tepla a elektřiny uvedené v příloze I této směrnice. |
10. |
Článek 3 směrnice 2004/8 definuje kombinovanou výrobu tepla a elektřiny jako současnou výrobu tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu, a vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny jako kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jež naplňuje kritéria uvedená v příloze III této směrnice. Tento článek upřesňuje, že se rovněž použijí definice směrnic 2003/54/ES ( 7 ) a 2001/77. |
11. |
Příloha III směrnice 2004/8, nadepsaná „Metodika určování účinnosti procesu kombinované výroby tepla a elektřiny“, definuje vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny jako výrobu naplňující následující kritéria:
|
12. |
Článek 7 uvedené směrnice, nadepsaný „Režimy podpory“, zní takto: „1. Členské státy zajistí, aby podpora pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, pro existující i budoucí jednotky, byla založena na poptávce po užitečném teple a na úsporách primární energie z hlediska dostupných možností snižování poptávky po energii pomocí jiných ekonomicky proveditelných opatření nebo opatření výhodných z hlediska životního prostředí, jako jsou jiná opatření energetické účinnosti. 2. Aniž jsou dotčeny články [107 SFEU] a [108 SFEU], hodnotí Komise uplatňování mechanismů podpory používaných v členských státech, podle kterých provozovatel systému kombinované výroby obdrží na základě předpisů vydaných orgány veřejné moci přímou nebo nepřímou podporu, která může způsobit omezení obchodu. Komise posoudí, zda tyto mechanismy přispívají k dosažení cílů uvedených v článku [11 SFEU] a v čl. [191] odst. 1 [SFEU]. 3. Ve zprávě podle článku 11 předloží Komise řádně doloženou analýzu zkušeností, které byly získány při uplatňování různých mechanismů podpory uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tato zpráva zhodnotí úspěšnost režimů podpory, včetně efektivnosti nákladů, při rozvoji vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny v souladu s celostátními možnostmi uvedenými v článku 6. Zpráva dále přezkoumá, do jaké míry přispěly tyto režimy podpory k vytvoření stabilních podmínek pro investice do kombinované výroby tepla a elektřiny.“ |
2. Směrnice 2001/77
13. |
Článek 2 směrnice 2001/77 uvádí: „Pro účely této směrnice se rozumí:
[…]“ |
14. |
Článek 4 této směrnice, nadepsaný „Režimy podpor“, uvádí: „1. Aniž jsou dotčeny články [107 SFEU] a [108 SFEU], vyhodnotí Komise uplatňování systémů užívaných v členských státech, podle nichž výrobce elektřiny dostává přímou nebo nepřímou podporu na základě nařízení vydaných orgány veřejné moci, a jež by mohly mít za následek omezení obchodu, přičemž se má za to, že tyto systémy přispívají k cílům stanoveným v článcích [11 SFEU] a [191 SFEU]. 2. Komise nejpozději do 27. října 2005 předloží podrobně dokumentovanou zprávu o zkušenostech získaných při uplatňování a současné existenci různých systémů uvedených v odstavci 1. Zpráva posoudí úspěch programů podpory uvedených v odstavci 1, včetně účinnosti nákladů, při podpoře spotřeby elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie v souladu se státními směrnými cíli uvedenými v čl. 3 odst. 2. Tato zpráva je případně doprovázena návrhem na rámec Společenství s ohledem na programy podpory pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie. Návrh na rámec by měl:
|
3. Pokyny k podpoře na ochranu životního prostředí
15. |
Co se týče veřejné podpory, bod 24 odůvodnění směrnice 2004/8 odkazuje na ustanovení pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí, jež byly ode dne 2. dubna 2008 nahrazeny pokyny ke státní podpoře na ochranu životního prostředí ( 8 ). |
16. |
Odstavec 112 pokynů z roku 2007 stanoví: |
17. |
Bod 70 odst. 11 těchto pokynů definuje vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny jako „kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie, která splňuje podmínky vyplývající z přílohy III směrnice 2004/8[…] a která odpovídá harmonizovaným referenčním hodnotám účinnosti podle rozhodnutí Komise 2007/74/ES ze dne 21. prosince 2006, kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla a elektrické energie za použití směrnice 2004/8/[…][ ( 9 )]“. |
B – Právo Région wallonne
18. |
Nařízení valonského regionálního parlamentu ze dne 12. dubna 2001 o organizaci regionálního trhu s elektřinou ( 10 ), ve znění nařízení valonského regionálního parlamentu ze dne 4. října 2007 ( 11 ), částečně provádí směrnice 2001/77, 2003/54 a 2004/8. |
19. |
Nařízení z roku 2001 v článku 37 uvádí, že „vláda [k] podpoře rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo kvalitní kombinované výroby tepla a elektřiny zavede systém zelených certifikátů“. |
20. |
Správa tohoto mechanismu podpor byla svěřena Commission wallonne pour l’Énergie (dále jen „CWaPE“). Z praktického hlediska systém funguje následovně. Valonská vláda stanoví pro každý rok množství zelených certifikátů, jež budou přiděleny. Dodavatelé elektřiny a správci sítí odevzdají tyto certifikáty čtvrtletně CWaPE pod hrozbou pokuty (100 eur za chybějící certifikát). Uvedené certifikáty přiděluje CWaPE čtvrtletně každému výrobci zelené elektřiny, úměrně k čistému množství vyrobené elektřiny a v závislosti jednak na přepokládaných zvýšených výrobních nákladech odvětví průmyslu a dále na naměřené environmentální výkonnosti (úspoře oxidu uhličitého) zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve srovnání s referenční klasickou výrobou. Výrobci následně prodávají zelené certifikáty dodavatelům nebo správcům sítě, aby jim umožnili dostát povinnostem ohledně množstevních omezení. |
21. |
Článek 38 nařízení z roku 2001 stanoví: „1. Po obdržení stanoviska CWaPE určí vláda podmínky přidělení certifikátů a stanoví pravidla a postup pro přiznání zelených certifikátů pro zelenou elektřinu vyrobenou v Région wallonne v souladu s následujícími ustanoveními. 2. Zelený certifikát bude přidělen za počet vyrobených kWh odpovídajících 1 MWh vydělených mírou úspor oxidu uhličitého. Míra úspor oxidu uhličitého je určena vydělením emisí oxidu uhličitého uvedeného odvětví průmyslu emisemi oxidu uhličitého klasického odvětví výroby elektřiny, jehož emise jsou každoročně stanoveny a zveřejněny CWaPE. Tato míra úspor oxidu uhličitého je omezena na 1 pro výrobu provozovanou zařízením s výkonem nad 5 MW. Pod tímto prahem je strop stanoven na 2. 3. Pokud však zařízení využívající především biomasu, s výjimkou dřeva, pocházející z průmyslových činností v místě výrobního zařízení, zavede výjimečně inovativní postup a je v souladu s perspektivou udržitelného rozvoje, může vláda po obdržení stanoviska CWaPE o výjimečně inovativní povaze použitého postupu rozhodnout o omezení míry úspor oxidu uhličitého na 2 celkové výroby zařízení vycházející z celkové kapacity v místě výrobního zařízení, v limitu pod 20 MW. […]“ |
22. |
V článku 57 nařízení regionálního valonského parlamentu ze dne 17. července 2008, kterým se mění nařízení z roku 2001 o organizaci regionálního trhu s elektřinou ( 12 ), se uvádí, že „čl. 38 [odst.] 3 [nařízení z roku 2001] je třeba vykládat tak, že vyloučením zařízení využívajících dřevo z režimu, jejž nařízení zakládá, se rozumí vyloučení zařízení využívající všechny všechny druhy dřevní hmoty pocházející ze stromů, ze všech listnatých a jehličnatých stromů bez výjimek (včetně rychle a velmi rychle rostoucích dřevin), před nebo po jakémkoliv druhu přeměny“. |
II – Spor v původním řízení
23. |
Dne 23. června 2008 požádala společnost IBV o přiznání dvojitých zelených certifikátů pro svá zařízení podle čl. 38 odst. 3 nařízení z roku 2001, jež, jak připomínám, vyhrazuje dodatečnou podporu těchto dvojitých zelených certifikátů pro zařízení, jež naplňují tři podmínky, tj. tato zařízení musí využívat především biomasu, jež nepochází ze dřeva nebo dřevního odpadu, musí se podílet na procesu udržitelného rozvoje a musí mít výjimečně inovativní povahu. |
24. |
Výnosem ze dne 18. června 2009 dospěla valonská vláda k závěru, že společnost IBV nesplňuje žádnou ze tří podmínek vyžadovaných k získání takové podpory. |
25. |
Conseil d’État, k němuž podala společnost IBV návrh na prohlášení neplatnosti tohoto výnosu, dospěl k závěru, že tato společnost splňovala poslední dvě podmínky. Vzhledem k tomu, že měl pochybnosti ohledně ústavnosti mechanismu podpor, pokud se jedná o první podmínku, rozhodl se předložit Cour constitutionnelle následující otázku: |
III – Předběžné otázky
26. |
V návaznosti na otázku, jež mu byla předložena Conseil d’État, položil Cour constitutionnelle před meritorním rozhodnutím Soudnímu dvoru následující otázky:
|
IV – Posouzení
A – Úvodní poznámky
27. |
Cour constitutionnelle žádá Soudní dvůr o výklad článku 7 směrnice 2004/8, případně ve spojení s články 2 a 4 směrnice 2001/77 a s článkem 22 směrnice 2009/28. Posledně uvedená směrnice však vstoupila v platnost dne 25. června 2009, tedy po dni, kdy valonská vláda vydala výnos, že společnost IBV nesplňuje podmínky vyžadované pro využívání mechanismu podpor uvedeného v čl. 38 odst. 3 nařízení z roku 2001. V důsledku toho tedy nemůže být zohledněna v rámci posouzení otázek předložených Soudnímu dvoru. |
28. |
Pokud jde o zodpovězení předběžných otázek, budu se nejprve zabývat první otázkou písm. a) a poté, vzhledem k jejich propojení, posoudím společně první otázku písm. b) a druhou otázku. |
B – K předběžným otázkám
1. K první otázce písm. a)
29. |
Svou první otázkou písm. a) se předkládající soud táže Soudního dvora, zda musí být článek 7 směrnice 2004/8 ve světle zásady rovnosti vykládán v tom smyslu, že se použije pouze na zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jak je vymezena v příloze III uvedené směrnice ( 13 ). |
30. |
V souladu s tvrzením společnosti IBV a Komise se domnívám, že se článek 7 směrnice 2004/8 použije na všechna zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, a nikoli pouze na zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jak je vymezena v příloze III uvedené směrnice. |
31. |
Zákonodárce Unie dbal v článku 3 uvedené směrnice na to, aby jasně odlišil „kombinovanou výrobu tepla a elektřiny“ a „vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny“. Mohl tedy použít jeden nebo druhý z těchto výrazů za konkrétním účelem nebo cílem. |
32. |
Znění článku 7 směrnice 2004/8 o režimu podpor, jejž zavádí členské státy, nestanovuje konkrétně, že se tyto režimy vztahují pouze na zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. |
33. |
Článek 7 odst. 1 této směrnice totiž uvádí, že členské státy musí zajistit, aby podpora kombinované výroby tepla a elektřiny ( 14 ) pro existující i budoucí jednotky byla založena na poptávce po užitečném teple ( 15 ) a úsporách primární energie ( 16 ). Zákonodárce Unie používá výraz „kombinovaná výroba tepla a elektřiny“, přičemž nerozlišuje mezi jednotkami, ať již se jedná o jednotky malého výkonu nebo o mikrokogenerační jednotky, a neuvádí množství úspor primární energie. |
34. |
Dle mého názoru čl. 7 odst. 2 směrnice 2004/8 rovněž neuvádí nic dalšího v tomto ohledu. |
35. |
Belgická vláda se nicméně domnívá, že z čl. 7 odst. 2 směrnice 2004/8, z bodu 24 odůvodnění této směrnice a z pokynů zjevně vyplývá, že režimy podpor mohou využívat pouze vysoce účinná zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. |
36. |
Belgická vláda z těchto ustanovení totiž vyvozuje, že soulad opatření podpory s ustanoveními SFEU ohledně státních podpor, a v důsledku toho rozsah působnosti článku 7 uvedené směrnice souvisí se souladem zařízení s kritérii vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny stanovenými v příloze III směrnice 2004/8. Podle ní toto nevytváří rozdílné zacházení mezi zařízeními na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a zařízeními na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, neboť toto je stanoveno zásadami upravujícími státní podpory ( 17 ). |
37. |
Nemohl jsem dospět ke stejnému závěru jako belgická vláda. |
38. |
Článek 7 odst. 2 směrnice 2004/8 nepochybně odkazuje na pravidla v oblasti hospodářské soutěže, jež musí členské státy dodržovat. Toto ustanovení uvádí, že Komise hodnotí uplatňování mechanismů podpory používaných v členských státech. Komise musí při tomto hodnocení zejména přezkoumat, zda jsou tyto mechanismy v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Takové posouzení je tedy uskutečňováno, „[a]niž jsou dotčeny články [107 SFEU] a [108 SFEU]“. |
39. |
Pouze pokud režim podpor představuje státní podporu, musí zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny splňovat kritéria vysoké účinnosti, aby byla slučitelná s vnitřním trhem v souladu s body 112 a 70 odst. 11 pokynů. |
40. |
Režim podpor však nemusí představovat státní podporu ve smyslu Smlouvy o FEU; v tomto případě se režim podpor může vztahovat na všechna zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. |
41. |
Nemohu tedy souhlasit se závěrem belgické vlády, podle něhož zařízeními, jež využívají režimu podpory, mohou být pouze zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jak je vymezena v příloze III směrnice 2004/8. |
42. |
Kromě toho čl. 7 odst. 3 směrnice 2004/8 potvrzuje mé posouzení. |
43. |
Ve spojení s články 6, 10 a 11 této směrnice se uvedené ustanovení týká zprávy Komise, jež hodnotí úspěšnost systémů podpory za účelem podpory používání vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. |
44. |
Členské státy v souladu s články 6 a 10 uvedené směrnice provádějí analýzu celostátního potenciálu pro použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Státy posoudí pokrok učiněný ve zvýšení podílu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Na základě této analýzy předložené Komisi tato na základě článku 11 téže směrnice „prozkoumá zkušenosti získané se souběžným uplatňováním různých mechanismů podpory kombinované výroby tepla a elektřiny[ ( 18 )]“. |
45. |
Ze společného výkladu těchto článků rovněž nevyplývá, že by mohly využívat režimů podpor pouze zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Účelem směrnice 2004/8, jenž je uveden v článku 1 této směrnice, je nepochybně zvýšit energetickou účinnost a zlepšit bezpečnost zásobování vytvořením rámce pro podporu a rozvoj vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, avšak já se domnívám, že vysoká účinnost je konečným cílem této směrnice, a nevidím důvod, proč by zařízení na „méně účinnou“ kombinovanou výrobu tepla a elektřiny měla být připravena o režim podpor, když i ona přispívají k cíli úspor energie a zabezpečení dodávek energie. |
46. |
Vzhledem k výše uvedenému navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl, že článek 7 směrnice 2004/8 musí být ve světle zásady rovnosti vykládán v tom smyslu, že se vztahuje na všechna zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, a nikoli pouze na zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jak je vymezena v příloze III této směrnice. |
2. K první otázce písm. b) a k druhé otázce
47. |
Svou první otázkou písm. b) a svou druhou otázkou si předkládající soud ve skutečnosti klade otázku, zda musí být článek 7 směrnice 2004/8 ve světle zásady rovného zacházení vykládán v tom smyslu, že brání takovému opatření podpory, jako je opatření dotčené v původním řízení, jež vylučuje, aby zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny využívající biomasu ze dřeva nebo z dřevních odpadů měla možnost získat dvojité zelené certifikáty. |
48. |
Jinak řečeno chce předkládající soud vědět, jaký je rozsah rozhodovacího prostoru členských států při provádění režimu podpor kombinované výroby tepla a elektřiny. |
49. |
Směrnice 2004/8 byla přijata na základě čl. 175 odst. 1 ES, jenž je součástí hlavy týkající se životního prostředí, k uskutečnění cílů uvedených v článku 174 ES, zejména cíle ochrany kvality životního prostředí. |
50. |
Unijní právní úprava v oblasti životního prostředí nemá za cíl úplnou harmonizaci ( 19 ). |
51. |
V oblasti sdílené pravomoci, jakou je ochrana životního prostředí ( 20 ), je úkolem unijního zákonodárce určit opatření, která považuje za nezbytná k dosažení sledovaných cílů, při dodržení zásad subsidiarity a proporcionality zakotvených v článku 5 SEU ( 21 ). |
52. |
Bod 32 odůvodnění směrnice 2004/8 například uvádí, že v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by obecné zásady vymezující rámec podpory kombinované výroby tepla a elektřiny na vnitřním trhu s energií měly být stanoveny na úrovni Unie, avšak stanovení podrobných úprav provádění by mělo být ponecháno členským státům, aby si tak každý členský stát mohl zvolit režim, který nejlépe odpovídá jeho konkrétní situaci. Dodává, že tato směrnice se omezuje na minimum nutné k dosažení uvedených cílů a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné. |
53. |
Kromě toho ze znění článku 7 uvedené směrnice vyplývá, že uvedená směrnice neobsahuje žádné upřesnění, pokud se jedná o druh režimu podpory kombinované výroby tepla a elektřiny, k jejímuž přijetí jsou členské státy nabádány. Toto ustanovení pouze uvádí, že členské státy zajistí, aby podpora pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, pro existující i budoucí jednotky, byla založena na poptávce po užitečném teple a na úsporách primární energie a že mechanismy podpory nesmí narušovat hospodářskou soutěž a musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 11 SFEU a čl. 191 odst. 1 SFEU, týkajících se ochrany životního prostředí. |
54. |
Pouze bod 26 odůvodnění směrnice 2004/8 naznačuje, jakou formu může mít režim podpor, když uvádí, že členské státy musí zavést jednotlivé mechanismy podpory kombinované výroby tepla a elektřiny na vnitrostátní úrovni, zejména ( 22 ) investiční pomoci, osvobození od daně nebo snížení daně, zelené certifikáty a programy přímé cenové podpory. Z toho je zřejmé, že výčet jednotlivých mechanismů podpor není taxativní, a že tedy ponechává členským státům možnost zvolit jiné mechanismy podpor. |
55. |
Členské státy tedy disponují širokým prostorem pro uvážení ohledně formy, kterou musí mít režim podpor kombinované výroby tepla a elektřiny. |
56. |
Kromě toho se v článku 7 směrnice 2004/8 ani nikde jinde v textu této směrnice neuvádí, že by členské státy nemohly v rámci podpory kombinované výroby tepla a elektřiny zvýhodňovat jeden druh paliva oproti jinému. Bod 31 odůvodnění této směrnice v tomto ohledu uvádí, že celková účinnost a dlouhodobá udržitelnost kombinované výroby tepla a elektřiny závisí na mnoha faktorech, například na druzích paliva. |
57. |
Druh paliva, jehož má být využíváno, může záviset na zvláštnostech každého území a na jeho dostupnosti na tomto území. Zákonodárce Unie kromě toho tuto skutečnost zohlednil, neboť v článku 1 směrnice 2004/8 uvedl, že jejího cíle musí být dosaženo s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané země, a zvláště ke klimatickým a hospodářským podmínkám ( 23 ). |
58. |
Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku obdobně trval na nezbytnosti zohlednit zvláštnosti ( 24 ) a dodržet zásadu subsidiarity v oblasti, v níž jsou vnitrostátní klimatické a hospodářské podmínky určující. |
59. |
Valonská vláda se rozhodla v rámci širokého prostoru pro uvážení, jež jí byl ponechán, a při částečném provedení směrnice 2004/8, zavést systém zelených certifikátů a mohla legitimně poskytnout ještě příznivější podporu zařízením využívajícím biomasu ve srovnání se zařízeními využívajícími jiné druhy paliv. |
60. |
Z výše uvedeného vyplývá, že článek 7 směrnice 2004/8 musí být dle mého názoru vykládán v tom smyslu, že v zásadě nebrání takovému regionálnímu režimu podpor, jako je režim dotčený v původním řízení. |
61. |
Při provádění směrnice 2004/8 jsou nicméně členské státy na základě čl. 51 odst. 1 Listiny povinny respektovat zásadu rovného zacházení stanovenou v článku 20 Listiny ( 25 ). |
62. |
Společnost IBV v projednávané věci s ohledem na tuto zásadu odmítá, že by jí směla být odepřena možnost získat dvojité zelené certifikáty, a přitom argumentovala, že je znevýhodněna oproti zařízením na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jež využívají biomasu jinou než ze dřeva nebo z dřevních odpadů. |
63. |
Nyní je tedy třeba posoudit, zda valonský region přijetím čl. 38 odst. 3 nařízení z roku 2001 dodržel zásadu rovného zacházení. |
64. |
Podle ustálené judikatury platí, že zásada rovného zacházení vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li takové zacházení objektivně odůvodněno ( 26 ). |
65. |
V projednávané věci je tedy třeba určit, zda se takové podniky, jako je IVB, jež jsou činné v dřevozpracujícím průmyslu, nacházejí v situaci srovnatelné s tou, v níž se nacházejí podniky, jež jsou činné v jiných průmyslových odvětvích a mají nárok na dvojité zelené certifikáty v souladu s čl. 38 odst. 3 nařízení z roku 2001. |
66. |
V tomto bodě nesdílím názor polské vlády ( 27 ) a Komise ( 28 ), jež mají za to, že jednotlivé kategorie biomasy nejsou ve srovnatelné situaci a že biomasa ze dřeva se vyznačuje zvláštními vlastnostmi, zejména pokud se jedná o její dostupnost a rentabilitu. |
67. |
Dle mého názoru a jak uvidíme dále ( 29 ), tato kritéria dostupnosti a rentability jsou prvky, jež musí být ve skutečnosti zohledněny při přezkumu odůvodnění rozdílného zacházení ve srovnatelných situacích. |
68. |
Pokud jde o určení, zda jsou situace dotčené v původním řízení srovnatelné, domnívám se, že srovnání mezi dřevozpracujícím průmyslem a ostatními odvětvími průmyslu musí být zkoumáno a posuzováno s ohledem na cíl a účel sledovaný předmětnou právní úpravou ( 30 ). |
69. |
Systém zelených certifikátů byl vytvořen valonskými orgány v souladu s ustanoveními směrnice 2004/8. Směřuje k podpoře rozvoje výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nebo kvalitní kombinované výroby tepla a elektřiny. Opatření přijatá členskými státy na základě této směrnice přispívají k ochraně životního prostředí, zejména v souvislosti s cíli Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu ( 31 ), jež představuje jeden z prioritních cílů Evropské unie. |
70. |
Soubor opatření „v oblasti klimatu a energetiky“ Unie stanovuje členským státům cíl tzv. „3 x 20“ do roku 2020, tj. 20 % úspor energie, 20 % snížení emisí skleníkových plynů a 20 % využívání obnovitelných energií v energetické výrobě. Směrnice 2004/8 patří k opatřením, jež tento cíl konkretizují. |
71. |
Tato směrnice tedy činí z podpory kombinované výroby tepla a elektřiny prioritu Společenství, neboť přispívá k bezpečnosti a diverzifikaci zásobování elektřinou, k ochraně životního prostředí, konkrétně ke snížení emisí skleníkových plynů, a k udržitelnému rozvoji. |
72. |
Biomasa je definována v článku 2 směrnice 2001/77 ( 32 ) jako biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), lesnictví a souvisejících odvětví průmyslu, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslového a obecního odpadu. |
73. |
Biomasa se podílí na boji proti emisím skleníkových plynů a přispívá ke zvýšení energetické účinnosti, a je považována za nejrentabilnější a nejrychlejší prostředek ke zlepšení bezpečnosti zásobování elektřinou. V tomto odpovídá stejným způsobem cílům směrnice 2004/8, jež byla přijata za tímto účelem. |
74. |
Biomasa, ať již pochází ze zemědělství, lesnictví nebo ze souvisejících průmyslových odvětví, je obnovitelným zdrojem energie a tvoří odvětví výroby elektřiny. Zdroje biomasy jsou velice různorodé. Nicméně, ať je biomasa z dřevěných destiček, štěpků nebo pilin, z domácího odpadu, z kalů z čistíren odpadních vod, z rostlin, z odpadů ze zemědělsko-potravinářského průmyslu nebo dokonce z řas, zůstává v každém případě organickým materiálem, jejž lze využít jako palivo k výrobě elektřiny. |
75. |
Vzhledem k výše uvedenému se domnívám, že s ohledem na účel směrnice 2004/8 a jí sledovaný cíl se zařízení využívající dřevo nebo dřevní odpad a zařízení využívající ostatní zdroje biomasy nacházejí ve srovnatelné situaci. |
76. |
Nyní je nezbytné posoudit, zda je rozdílné zacházení mezi těmito dvěma kategoriemi, jež aplikovala valonská vláda, odůvodněné. |
77. |
Podle ustálené judikatury je rozdílné zacházení odůvodněno, pokud je založeno na objektivním a důvodném kritériu, tj. pokud je v souladu s právně přípustným cílem sledovaným dotčenými právními předpisy a pokud je tato rozdílnost přiměřená cíli sledovanému dotčeným zacházením ( 33 ). |
78. |
Je třeba zejména posoudit, zda v původním řízení vyloučení zařízení využívajících biomasu ze dřeva nebo z dřevních odpadů může zaručit dosažení jednoho nebo několika legitimních cílů, jichž se dovolává valonská vláda, a zda toto vyloučení nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k dosažení takového cíle. Vnitrostátní právní předpisy jsou kromě toho způsobilé zaručit uskutečnění dovolávaného cíle pouze tehdy, když opravdu odpovídají snaze dosáhnout jej soudržným a systematickým způsobem. |
79. |
Rozlišuji odůvodnění rozdílného zacházení podle toho, zda zařízení využívá biomasu ze dřeva nebo biomasu z dřevního odpadu, neboť dle mého názoru nejsou dány v obou případech stejné okolnosti s ohledem na relevantní environmentální požadavky. |
80. |
V projednávané věci valonská vláda předložila několik argumentů na podporu odůvodnění, proč mohou být zařízení využívající dřevo nebo dřevní odpad vyloučena ze systému dvojitých zelených certifikátů uvedeného v čl. 38 odst. 3 nařízení z roku 2001. Všechny tyto argumenty byly společností IBV zpochybněny. |
81. |
Valonská vláda se zejména dovolává nutnosti chránit zdroje dřeva a zachovat je pro odvětví dřevozpracujícího průmyslu, jenž jej využívá jako surovinu ( 34 ). Na podporu tohoto argumentu vychází ze studií, podle nichž by se stal dřevozpracující průmysl ve Valonském regionu značně nedostačujícím, což by vedlo k nutnosti dřevo dovážet. Valonská vláda tvrdí, že přiznání dvojitých zelených certifikátů při výrobě energie z dřevní hmoty by mohlo vyvolat značné zvýšení cen suroviny. |
82. |
Argument vznesený valonskou vládou považuji za legitimní v rozsahu, v němž směřuje k ochraně lesů a dřeva jakožto suroviny. Jeví se tedy být odůvodněn obecným zájmem na vysokém stupni ochrany životního prostředí ( 35 ), který je podle článku 191 SFEU a článku 37 Listiny ( 36 ) cílem Unie ( 37 ). |
83. |
Bude tedy příslušet vnitrostátnímu soudu, aby na základě dostupných informací ověřil, zda je předmětné opatření způsobilé dosáhnout cíle ochrany zdrojů dřeva a ochrany odvětví dřevozpracujícího průmyslu. |
84. |
Pokud vycházíme z předpokladu, že předmětné opatření směřuje k takovému cíli, je třeba posoudit proporcionalitu tohoto opatření. |
85. |
Dle mého názoru je opatření přiměřené v rozsahu, v němž zařízení, jež využívají biomasu ze dřeva, nejsou plně vyloučena z režimu podpor, neboť mohou žádat o „prosté“ zelené certifikáty na základě čl. 38 odst. 2 nařízení z roku 2001. |
86. |
S ohledem na výše uvedené musí být článek 7 směrnice 2004/8 ve světle zásady rovného zacházení vykládán v tom smyslu, že nebrání takovému regionálnímu opatření podpory, jako je opatření dotčené v původním řízení, jež vylučuje, aby zařízení využívající biomasu ze dřeva měla možnost získat dvojité zelené certifikáty, s výhradou, že vnitrostátní soud na základě dostupných informací ověří, zda je toto opatření způsobilé dosáhnout cíle ochrany zdrojů dřeva a ochrany odvětví dřevozpracujícího průmyslu. |
87. |
Nyní je třeba posoudit, zda je uvedené opatření odůvodněné, pokud se jedná o taková zařízení, jež využívají biomasu z dřevního odpadu, jako zařízení společnosti IBV. |
88. |
Ačkoliv je předmětné opatření odůvodněné pro zařízení využívající biomasu ze dřeva nezbytností ochrany odvětví dřevozpracujícího průmyslu, toto odůvodnění se mi naopak nejeví legitimní s ohledem na cíle ochrany životního prostředí, pokud se jedná o zařízení využívající biomasu z dřevního odpadu. |
89. |
Stejně jako společnost IBV ( 38 ) se domnívám, že dřevní odpad není způsobilý pro využití v odvětví dřevozpracujícího průmyslu. |
90. |
V článku 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES ( 39 ) jsou odpady definovány jako „jakákoli látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil“. Dřevní odpad představuje zbytky dřeva, jež již bylo využito. Je tím, co zbývá z látky a co již nebude mít žádné jiné využití. |
91. |
Jak správně uvádí polská vláda, využívání dřevního odpadu nemá přímý vliv ani na ochranu lesů, ani na konkurenceschopnost dřevozpracujícího průmyslu ( 40 ). |
92. |
Zatímco hlavní prioritou politik životního prostředí v průběhu mnoha let bylo nakládání s odpady, jejich odstraňování, vývoj a předcházení jejich vzniku, stalo se hlavním cílem evropských a vnitrostátních orgánů jejich využití. V tomto kontextu se zdá, že rozvoj takových postupů, jako je kombinovaná výroba tepla a elektřiny využívající biomasu z dřevních odpadů, odpovídá environmentálním požadavkům. |
93. |
Komise ve svém sdělení ze dne 7. prosince 2005 o akčním plánu pro biomasu ( 41 ) vybízí členské státy k využití potenciálu, jejž představují všechny rentabilní způsoby výroby elektřiny z biomasy. Dále uvádí, že v rámci jejich závazku respektovat cíle pro výrobu elektřiny využíváním obnovitelných zdrojů energie se zdá být ve většině případů nemožné, aby tyto státy tohoto závazku dosáhly, aniž by přistoupily k využití biomasy ( 42 ). Co se konkrétně týče zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, Komise vyzývá uvedené státy k využívání potenciálu, jež nabízí všechny rentabilní způsoby výroby elektřiny z biomasy ( 43 ). Mimoto, pokud se jedná o odpady, se Komise domnívá, že představují nedostatečně využívaný zdroj energie. Komise v tomto ohledu podporuje investice ve prospěch technologií s vysokou energetickou účinností k využívání odpadů jako paliva ( 44 ). |
94. |
Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že není v souladu s cíli politiky životního prostředí sledovanými Unií nepodporovat možnost energetického využití dřevních odpadů a jeví se být dokonce v protikladu k těmto cílům. |
95. |
Valonská vláda tvrdí, že předmětné opatření dokonale spadá do hierarchie způsobů nakládání s odpady uvedené v článku 4 směrnice 2008/98, jenž stanoví, že recyklace musí být upřednostněna před energetickým využitím. Tento argument se mi zdá napadnutelným vzhledem k výše uvedenému a v rozsahu, v němž odstavec dva tohoto ustanovení uvádí, že „[p]ři použití hierarchii způsobů nakládání s odpady uvedenou v odstavci 1 přijmou členské státy opatření k podpoře řešení, jež dosahují nejlepšího celkového výsledku v měřítku životního prostředí. To může u zvláštních toků odpadů vyžadovat odchýlení se od hierarchie, je-li to odůvodněno zohledňováním životního cyklu u celkových dopadů vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním.“ Bod 8 odůvodnění směrnice 2008/98 dokonce uvádí, že „je třeba podporovat využívání odpadů“. |
96. |
Toto je odůvodněné tím spíše, jsou-li dřevní odpady využívány na místě, jako je tomu v projednávané věci, neboť společnost IBV využívá zbytky dřeva pocházející z její hlavní činnosti, jíž je zpracování dřeva, přímo ve svém areálu. Takto je eliminována doprava a tím i negativní účinky znečištění. Využívání dřevních odpadů přispívá tedy k cílům ochrany životního prostředí stanoveným v článku 11 SFEU a čl. 191 odst. 1 SFEU a k dodržování článku 37 Listiny. |
97. |
Jak mimo jiné zdůrazňuje polská vláda ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu ze dne 15. června 2006 o akčním plánu Evropské unie pro lesnictví ( 45 ), doporučuje Komise využívání jiného dřeva než dřeva plně vytěžitelného, a usnadňuje průzkum a rozšiřování zkušeností s využíváním dřeva nízké kvality, dřeva malých rozměrů a dřevních zbytků k výrobě energie ( 46 ). |
98. |
Rovněž sdílím názor polské vlády, jež poukazuje na to, že bude muset být vynaloženo úsilí k využití vedlejších produktů z kácení stromů ( 47 ) a k čerpání tohoto nevyužitého potenciálu k výrobě energie ( 48 ). |
99. |
Dřevní odpad představuje „spící“ potenciál, s nímž je třeba nakládat co nejúčinněji a co nejohleduplněji vzhledem k politice životního prostředí. Umožňují zkombinovat dvě osy této politiky, tj. trvalé zlepšení nakládání s odpady a výrobu obnovitelné energie. |
100. |
Z výše uvedeného vyplývá, že vyloučení zařízení využívajících biomasu z dřevních odpadů z mechanismu dvojitých zelených certifikátů stanoveného v čl. 38 odst. 3 nařízení 2001 není valonskou vládou objektivně odůvodněno. |
101. |
Článek 7 směrnice 2004/8 tedy musí být ve světle zásady rovného zacházení vykládán v tom smyslu, že brání takovému regionálnímu opatření podpory, jako je opatření dotčené v původním řízení, jež vylučuje, aby zařízení využívající biomasu z dřevních odpadů měla možnost získat dvojité zelené certifikáty. |
102. |
S ohledem na všechny výše uvedené úvahy se domnívám, že článek 7 směrnice 2004/8 musí být ve světle zásady rovného zacházení vykládán v tom smyslu, že nebrání takovému regionálnímu opatření podpory, jako je opatření dotčené v původním řízení, jež vylučuje, aby zařízení využívající biomasu ze dřeva měla možnost získat dvojité zelené certifikáty, s výhradou, že vnitrostátní soud na základě dostupných informací ověří, zda je toto opatření způsobilé dosáhnout cíle ochrany zdrojů dřeva a odvětví dřevozpracujícího průmyslu. Naopak brání takovému opatření, pokud jde o zařízení využívající biomasu z dřevních odpadů. |
V – Závěry
103. |
S ohledem na výše uvedené navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl Cour constitutionnelle následovně: |
( 1 ) Původní jazyk: francouzština.
( 2 ) Úř. věst. L 52, s. 50; Zvl. vyd. 12/03, s. 3.
( 3 ) Dále jen „IBV“.
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, s. 33; Zvl. vyd. 12/02, s. 121).
( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, s. 16).
( 6 ) Úř. věst. 2001, C 37, s. 3; Zvl. vyd. 08/02, s. 76.
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (Úř. věst. L 176, s. 37; Zvl. vyd. 12/02, s. 211).
( 8 ) Úř. věst. C 82, s. 1, dále jen „pokyny“.
( 9 ) Úř. věst. 2007, L 32, s. 183.
( 10 ) Moniteur belge ze dne 1. května 2001, s. 14118.
( 11 ) Moniteur belge ze dne 26. října 2007, s. 55517, dále jen „nařízení z roku 2001“.
( 12 ) Moniteur belge ze dne 7. srpna 2008, s. 41321.
( 13 ) Připomínám, že pro účely této přílohy musí vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny naplňovat následující kritéria: výroba elektřiny kombinovanou výrobou tepla a elektřiny kogeneračními jednotkami musí zajistit úspory primární energie o nejméně 10 % oproti referenčním hodnotám oddělené výroby tepla a elektřiny, a že výrobu kogeneračních jednotek malého výkonu a mikrokogeneračních jednotek, která zajišťuje úspory primární energie, je možno kvalifikovat jako vysoce účinnou kombinovanou výrobu.
( 14 ) Zvýrazněno autorem tohoto stanoviska.
( 15 ) Užitečné teplo je teplo vyrobené v procesu kombinované výroby tepla a elektřiny k uspokojování ekonomicky odůvodněné poptávky po teple a chlazení [čl. 3 písm. b) směrnice 2004/8]. Ekonomicky odůvodněná poptávka je poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek jinými procesy výroby energie než kombinovanou výrobou tepla a elektřiny [čl. 3 písm. c) této směrnice].
( 16 ) Viz rovněž bod 25 odůvodnění směrnice 2004/8, jenž uvádí, že režimy státních podpor k prosazování kombinované výroby tepla a elektřiny by se měly zaměřit hlavně na podporu kombinované výroby tepla a elektřiny založené na ekonomicky odůvodněné poptávce po teple a chlazení.
( 17 ) Bod 67 vyjádření belgické vlády.
( 18 ) Zvýrazněno autorem tohoto stanoviska.
( 19 ) Rozsudky ze dne 22. června 2000, Fornasar a další (C‑318/98, Recueil, s. I‑4785, bod 46) a ze dne 14. dubna 2005, Deponiezweckverband Eiterköpfe (C‑6/03, Sb. rozh. s. I‑2753, bod 27).
( 20 ) Článek 4 odst. 2 SFEU.
( 21 ) V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 29. března 2012, Komise v. Estonsko (C‑505/09 P, bod 81).
( 22 ) Zvýrazněno autorem tohoto stanoviska.
( 23 ) Zvýrazněno autorem tohoto stanoviska.
( 24 ) Stanovisko k „návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií“ (Úř. věst. 2003, C 95, s. 12).
( 25 ) Rozsudek ze dne 11. dubna 2013, Soukupová (C‑401/11, bod 28).
( 26 ) Tamtéž (bod 29 a citovaná judikatura).
( 27 ) Bod 37 vyjádření polské vlády.
( 28 ) Bod 50 vyjádření Komise.
( 29 ) Viz bod 81 tohoto stanoviska.
( 30 ) V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. prosince 2008, Arcelor Atlantique et Lorraine a další (C‑127/07, Sb. rozh. s. I‑9895, bod 26 a citovaná judikatura).
( 31 ) Tento protokol vstoupil v platnost dne 16. února 2005.
( 32 ) Článek 3 směrnice 2004/8 stanoví, že se rovněž použijí definice určené směrnicemi 2003/54 a 2001/77.
( 33 ) V tomto smyslu viz výše uvedený rozsudek Arcelor Atlantique et Lorraine a další (bod 47 a citovaná judikatura).
( 34 ) Přípravné práce na nařízení z roku 2001 odůvodnily skutečnost, že výhoda dvojitých certifikátů byla vyhrazena pouze pro biomasu jinou než ze dřeva, tak, že mělo být zabráněno nežádoucím účinkům takového opatření na odvětví dřevozpracujícího průmyslu, jež již čelí konkurenci dřevozpracujícího odvětví pro výrobu energie (bod 10 předkládacího rozhodnutí).
( 35 ) Viz rozsudek ze dne 9. března 2010, ERG a další (C‑379/08 a C‑380/08, Sb. rozh. s. I‑2007, bod 81 a citovaná judikatura).
( 36 ) Článek 37 Listiny uvádí, že „vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality musí být začleněny do politik Unie a zajištěny v souladu se zásadou udržitelného rozvoje“.
( 37 ) Viz rovněž článek 11 SFEU.
( 38 ) Bod 54 vyjádření společnosti IBV.
( 39 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, s. 3).
( 40 ) Bod 40 vyjádření polské vlády.
( 41 ) COM(2005) 628 final.
( 42 ) Tamtéž (s. 9).
( 43 ) Tamtéž (s. 10).
( 44 ) Tamtéž (s. 14).
( 45 ) COM(2006) 302 final.
( 46 ) Tamtéž (s. 5).
( 47 ) Jako dřevěné destičky získané rozřezáním na malé kousky dřeva nevyužitelného dřevozpracujícím průmyslem.
( 48 ) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Dřevo jako zdroj energie v rozšiřující se Evropě (Úř. věst. 2006, C 110, s. 60).