13.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 238/8

1)

Lze z ustanovení čl. 178 písm. a) a b), článků 14, 62, 63, 167 a 168 směrnice 2006/112 (1) prostřednictvím výkladu odvodit pojem „neexistence skutečného dodání“, a pokud ano, kryje se pojem „neexistence skutečného dodání“ pokud jde o jeho definici s pojmem „daňový únik“ nebo je v tomto pojmu obsažen? Co zahrnuje ve smyslu směrnice pojem „daňový únik“?

2)

Požaduje směrnice ve světle definice pojmu „daňový únik“, jakož i ve světle dvacátého šestého a padesátého devátého bodu odůvodnění ve spojení s čl. 178 písm. b), aby tyto náležitosti byly stanoveny výslovně prostřednictvím legislativního procesu aktem nejvyššího zákonodárného orgánu příslušného členského státu, nebo připouští, že tyto náležitosti nebudou stanoveny prostřednictvím legislativního procesu, nýbrž správní praxí (a praxí orgánů daňové kontroly) a judikaturou? Mohou být náležitosti stanovovány prostřednictvím normativních aktů správních orgánů nebo prostřednictvím pokynů správy?

3)

Představuje „neexistence skutečného dodání“, v případě, že se jedná o pojem, který se liší od pojmu „daňový únik“ a není zahrnut do jeho definice, náležitost ve smyslu čl. 178 písm. b) nebo opatření ve smyslu padesátého devátého bodu odůvodnění směrnice, jejichž zavedení má za následek odepření nároku na odpočet daně a zpochybňuje neutralitu daně z přidané hodnoty, která představuje podstatnou zásadu společného systému daně z přidané hodnoty zavedenou příslušným právem Společenství?

4)

Mohou být osobám povinným k dani stanoveny náležitosti, podle nichž musí doložit dodání, která předcházela dodání mezi těmito osobami (posledním příjemcem a jeho dodavatelem), aby mohlo být dodání považováno za skutečně uskutečněné, pokud orgán nezpochybňuje, že dotyčné osoby (poslední dodavatelé) uskutečnily následující dodání téhož zboží v tomtéž množství následujícím příjemcům?

5)

Má se v rámci společného systému daně z přidané hodnoty a ustanovení článků 168 a 178 směrnice 2006/112 nárok obchodníka na uznání plateb daně z přidané hodnoty za určité plnění

6)

V závislosti na odpovědi na pátou otázku: Je nutno považovat plnění, jako jsou plnění o která se jedná ve věci v původním řízení, za dodání za úplatu ve smyslu článku 2 směrnice 2006/112 resp. za součást ekonomické činnosti osoby povinné k dani ve smyslu ustanovení čl. 9 odst. 1 směrnice?

7)

Je přípustné, aby plnění, jako jsou plnění o která se jedná ve věci v původním řízení, která jsou dodavatelem pro účely daně z přidané hodnoty řádně zdokumentována a deklarována, u nichž příjemce skutečně nabyl vlastnické právo ke zboží, pro které byla vystavena faktura, a neexistují žádné údaje o tom, zda zboží skutečně získal od osoby, která není vystavovatelem faktury, nebyla považována za dodání za úplatu ve smyslu článku 2 směrnice 2006/112 jenom proto, že dodavatel nebyl na uvedené adrese nalezen, a že v rámci daňové kontroly nepředložil požadované dokumenty, nebo že u daňového orgánu nedoložil všechny okolnosti, za nichž bylo dodání uskutečněno, mimo jiné původ prodávaného zboží?

8)

Je přípustným opatřením k zajištění výběru daně a k zabránění daňovým únikům, je-li nárok na odpočet daně vázán na chování dodavatele nebo jeho subdodavatelů?

9)

V závislosti na odpovědích na druhou, třetí a čtvrtou otázku: Jsou opatření daňových orgánů, jako jsou opatření o která se jedná ve věci v původním řízení, která pokud jde o obchody uzavřené obchodníkem jednajícím v dobré víře vedou k vyloučení použití úpravy daně z přidané hodnoty, v rozporu se zásadami proporcionality, rovného zacházení a právní jistoty zakotvenými v právu Společenství?

10)

V závislosti na odpovědích na výše uvedené otázky: Má příjemce dodání za okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, nárok na odpočet daně, která mu byla jeho dodavateli vyfakturována?