25.9.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 260/21


Žaloba podaná dne 28. července 2010 — ELE.SI.A v. Komise

(Věc T-312/10)

()

2010/C 260/29

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Elettronica e sistemi per automazione (ELE.SI.A) SpA (Guidonia Montecelio, Itálie) (zástupci: S. Bariatti, advokát, P. Tomassi, advokát, P. Caprile, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

určit a prohlásit, že společnost ELESIA řádně splnila své smluvní povinnosti,

určit a prohlásit, že Komise své smluvní povinnosti porušila tím, že za plnění společnosti ELESIA nezaplatila dlužnou částku a tím, že požadovala vrácení již zaplacených částek,

uložit z tohoto důvodu Komisi zaplatit částku 83 627,68 eur, kromě úroků, tedy částku představující náklady vynaložené společností ELESIA v rámci Projektu, které ještě Komise neuhradila,

v důsledku toho zrušit, vzít zpět — a to i s vydáním odpovídajících dobropisů — nebo v každém případě prohlásit za protiprávní oznámení o dluhu, na základě kterých Komise požadovala vrácení částek, které už společnosti ELESIA zaplatila, jakož i platbu náhradu škody,

v každém případě uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Konsorcium, kterého je žalobkyně v projednávané věci koordinátorkou, uzavřelo se žalovanou smlouvu o uskutečnění projektu „I-Way, Intelligent co-operative system in cars for road safety“ financovaného rozpočtovými prostředky v rámci „šestého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj“.

Vzhledem k tomu, že při uskutečňování tohoto projektu došlo k vážným nesrovnalostem, Evropská komise se rozhodla přistoupit k vypovězení smlouvy.

Žalobkyně má jednak za to, že chování Komise je v naprostém rozporu s relevantními smluvními ustanoveními a použitelnými právními zásadami, jako jsou zásady spravedlnosti, proporcionality a řádné správy a jednak, že navzdory tomu, že všechna smluvní plnění byla řádně vykonána v rámci téměř celého období 36 měsíců uvedeného ve smlouvě, Komise nemá v úmyslu uznat žádný dluh, přičemž mimo jiné vychází z auditu, který se zdá být z vícero ohledů nezákonný, a to přestože žalobkyně v dobré víře spolupracovala během celé doby trvání smluvních vztahů a i mimo něj.

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně konkrétně uvádí, že všechny své smluvní povinnosti řádně a soustavně plnila, zatímco Komise porušila články II.1.11, II.16.1, II.16.2 a II.29 obecných smluvních ustanovení, jakož i právo na obhajobu a ustanovení nařízení č. 2185/96 (1)


(1)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. prosince 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, s. 2; Zvl. vyd. 09/01, s. 303).