26.2.2011

Úřední věstník Evropské unie

C 63/18

Kasační opravný prostředek podaný dne 22. listopadu 2010 Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems GmbH, Tomra Systems BV, Tomra Leergutsysteme GmbH, Tomra Systems AB, Tomra Butikksystemer AS proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 9. září 2010 ve věci T-155/06, Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems GmbH, Tomra Systems BV, Tomra Leergutsysteme GmbH, Tomra Systems AB, Tomra Butikksystemer AS v. Evropská komise

(Věc C-549/10 P)

2011/C 63/36

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems GmbH, Tomra Systems BV, Tomra Leergutsysteme GmbH, Tomra Systems AB, Tomra Butikksystemer AS (zástupci: O. W. Brouwer, advocaat, A. J. Ryan, solicitor)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek

—	zrušit rozsudek Tribunálu, jak je navrhováno v kasačním opravném prostředku;

—	přijmout konečné rozhodnutí ve věci a zrušit rozhodnutí, nebo každopádně snížit výši pokuty, nebo podpůrně pro případ, že Soudní dvůr sám ve věci nerozhodne, vrátit věc Tribunálu k rozhodnutí v souladu s rozsudkem Soudního dvora a

—	pokud o nákladech řízení nebude rozhodnuto později, uložit Evropské komisi náhradu nákladů řízení před Tribunálem a Soudním dvorem.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Tribunálu ze dne 9. září 2010 ve věci T-155/06, Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems GmbH, Tomra Systems BV, Tomra Leergutsysteme GmbH, Tomra Systems AB, Tomra Butikksystemer AS v. Evropská komise (dále jen „rozsudek“), kterým se zamítá žaloba podaná účastnicemi řízení podávajícími kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelky“) proti rozhodnutí Evropské komise, kterým bylo určeno, že jednání navrhovatelek mohlo způsobit uzavření trhu s odběrními automaty RVM (reverse vending machines).

Navrhovatelky tvrdí, že je třeba, aby Soudní dvůr Evropské unie rozsudek zrušil, jelikož se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení a porušení procesních náležitostí, když rozhodl, že chování navrhovatelek mohlo způsobit uzavření trhu s odběrními automaty RVM. V této souvislosti navrhovatelky uplatnily následující důvody kasačního opravného prostředku:

nesprávné právní posouzení v rámci přezkumu provedeného Tribunálem, když posuzoval zjištění Evropské komise týkající se protisoutěžního záměru spočívajícího v uzavření trhu: tím, že po Evropské komisi pouze požadoval, aby nezatajovala dokumenty, Tribunál implicitně popřel, že by musel provádět podrobný přezkum rozhodnutí Evropské komise, kterým se provádí článek 82 ES (nyní článek 102 SFEU), a nesplnil požadavky částečného přezkumu za účelem ověření, zda se Komise opírala o důkazy, které jsou přesné, věrohodné, soudržné, úplné a které mohou odůvodnit závěry, které na jejich základě byly učiněny;

ii)

nesprávné právní posouzení a neposkytnutí dostatečného a patřičného odůvodnění, pokud jde o podíl na celkové poptávce, na který se musely dohody vztahovat, aby byly zneužívající: rozsudek pouze užívá nedefinované a nepodložené pojmy k popisu podílu na poptávce, kterého se uzavření týkalo, zatímco měl požadovat, aby bylo jasně prokázáno, že uzavření týkající se určitého podílu na poptávce bylo zneužívající povahy, a měl v tomto ohledu poskytnout dostatečné a patřičné odůvodnění;

iii)

porušení procesních náležitostí a nesprávné právní posouzení v rámci přezkumu slev se zpětnými účinky: Tribunál nesprávně vyložil, a v důsledku toho nepřihlédl správným způsobem k argumentům navrhovatelek týkajícím se slev se zpětnými účinky. Tribunál se dále dopustil nesprávného právního posouzení tím, že po Evropské komisi nepožadoval, aby prokázala, že slevy se zpětnými účinky uplatňované navrhovatelkami vedly k účtování cen pod úrovní nákladů;

iv)

nesprávné právní posouzení a nedostatečné odůvodnění při určení, zda lze dohody, v nichž jsou navrhovatelky zmiňované jako upřednostnění, hlavní a prvořadí dodavatelé, kvalifikovat jako výhradní dohody, jakož i v důsledku toho, že poté, co zamítl argumenty navrhovatelek v tom smyslu, že by měl v rámci svého posouzení Tribunál přihlédnout k tomu, zda byly dané dohody závaznými dohodami o výhradním odběru podle vnitrostátního práva, neposoudil a nedoložil, zda všechny dotčené dohody obsahovaly pobídky k výhradnímu odběru od navrhovatelek; a

v)	nesprávné právní posouzení v rámci přezkumu pokuty v souvislosti s výkladem a uplatněním zásady rovného zacházení: Tribunál správně neuplatnil zásadu rovného zacházení, jelikož neposoudil, zda se celková úroveň pokut zvýšila, když rozhodl, že pokuta uložená navrhovatelkám nebyla diskriminační.