1

Dne 12. listopadu 2004 podal Félix Muñoz Arraiza, žalobce, u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství na základě nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů [nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1)].

2

Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení RIOJAVINA.

3

Výrobky a služby, pro které byl zápis požadován, spadají po omezení, ke kterému došlo v průběhu řízení před OHIM, do tříd 29, 30 a 35 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:

4

Přihláška ochranné známky Společenství byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 44/2005 ze dne 31. října 2005.

5

Dne 9. listopadu 2005 podal Consejo Regulador de la Denominación de Origen Calificada Rioja (dále jen „CRD“), vedlejší účastník řízení, na základě článku 42 nařízení č. 40/94 (nyní článek 41 nařízení č. 207/2009) námitky proti zápisu přihlášené ochranné známky pro výrobky a služby uvedené v bodě 3 výše.

6

Námitky byly založeny na následujících starších ochranných známkách:

7

Námitky, založené na všech výrobcích a službách, na které se vztahují starší zápisy, a konkrétněji, pokud jde o projednávanou žalobu, na vínu, zahrnutém do třídy 33, směřovaly proti všem výrobkům a službám uvedeným v přihlášce ochranné známky.

8

Na podporu námitek CRD uplatnil zejména relativní důvod pro zamítnutí uvedený v čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009].

9

Dne 19. března 2008 námitkové oddělení na základě tohoto ustanovení námitkám částečně vyhovělo v rozsahu, v němž směřovaly proti následujícím výrobkům a službám uvedeným v přihlášce ochranné známky:

10

Námitkové oddělení námitky pro všechny ostatní výrobky a služby uvedené v přihlášce ochranné známky zamítlo z důvodu, že tyto výrobky a služby a výrobky, na které se vztahují starší ochranné známky, nejsou podobné.

11

Dne 5. května 2008 podal žalobce k OHIM proti rozhodnutí námitkového oddělení odvolání na základě článků 57 až 62 nařízení č. 40/94 (nyní články 58 až 64 nařízení č. 207/2009) v rozsahu, v němž toto rozhodnutí námitkám částečně vyhovělo, pokud jde o určité výrobky a služby.

12

Rozhodnutím ze dne 29. ledna 2009 (dále jen „napadené rozhodnutí“) druhý odvolací senát OHIM toto odvolání zamítl, když stanovisko námitkového oddělení potvrdil.

13

Pokud jde o srovnání výrobků a služeb, odvolací senát měl podobně jako námitkové oddělení za to, že mezi octem a vínem existuje nízký stupeň podobnosti. Měl krom toho za to, že obchodní exkluzivita, zastoupení, velkoobchodní a maloobchodní prodej a dovoz-vývoz, vše v souvislosti s octem, vykazují rovněž nízký stupeň podobnosti s vínem z důvodů uvedených námitkovým oddělením v jeho rozhodnutí, které žalobce před odvolacím senátem nezpochybnil.

14

Pokud jde o srovnání označení, odvolací senát, který zohlednil pouze starší kolektivní ochrannou známku Společenství č. 226118 z důvodu, že se tato ochranná známka vztahuje na tytéž výrobky a má stejný dominantní prvek „rioja“ jako starší mezinárodní ochranná známka č. 655291, potvrdil posouzení námitkového oddělení, podle něhož kolidující ochranné známky vykazují vysoký stupeň podobnosti ze vzhledového, fonetického i pojmového hlediska.

15

Odvolací senát měl za to, že nízký stupeň podobnosti mezi výrobky a službami, na které se ochranné známky vztahují, je vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami, takže evropský spotřebitel může být snadno veden k tomu, že by si myslel, že ocet a dotčené služby, uváděné na trh pod ochrannou známkou RIOJAVINA, pocházejí od týchž podniků, které vlastní sklepy vyrábějící víno uváděné na trh pod starší ochrannou známkou č. 226118, přičemž toto nebezpečí je tím vyšší, že víno z oblasti Rioja požívá dobrého jména.

16

Odvolací senát uvedl, že okolnost, že žalobce je majitelem starší španělské ochranné známky RIOJAVINA pro označení octa, která je totožná s přihlášenou ochrannou známkou Společenství, nebrání tomu, aby starší ochranná známka CRD č. 226118 měla svou právní kvalifikaci a účinnost jakožto ochranná známka, která je starší než přihlášená ochranná známka Společenství, ani nebrání tomu, aby CRD tuto starší ochrannou známku uplatnil za účelem odůvodnění námitek.

17

Namítaná skutečnost, že španělská ochranná známka žalobce RIOJAVINA koexistovala se starší ochrannou známkou CRD č. 226118, neznamená, že ve Španělsku nedošlo k záměně, a zejména neosvědčuje, že nemůže existovat nebezpečí záměny v jiných členských státech Evropské unie.

18

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

19

OHIM a CRD navrhují, aby Tribunál:

20

Žalobce vznáší jediný žalobní důvod, vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.

21

Úvodem je třeba uvést, že v důsledku toho, že OHIM námitkám vyhověl pouze částečně a že odvolací senát z důvodů hospodárnosti řízení omezil posouzení na srovnání přihlášené ochranné známky pouze se starší ochrannou známkou č. 226118, se projednávaná žaloba týká pouze existence nebezpečí záměny mezi jednak slovní ochrannou známkou RIOJAVINA, přihlášenou pro „ocet“, zahrnutý do třídy 30, a „obchodní exkluzivitu, zastoupení, velkoobchodní a maloobchodní prodej, dovoz-vývoz, vše v souvislosti s octem“, zahrnuté do třídy 35, a jednak starší ochrannou známkou CRD č. 226118, zapsanou pro víno, zahrnuté do třídy 33.

22

Starší ochranná známka č. 226118 je kolektivní ochrannou známkou Společenství ve smyslu článku 64 nařízení č. 40/94 (nyní článek 66 nařízení č. 207/2009). V souladu s ustanovením čl. 8 odst. 1 nařízení č. 40/94 ve vzájemném spojení s ustanovením čl. 64 odst. 3 téhož nařízení (nyní čl. 66 odst. 3 nařízení č. 207/2009) tato ochranná známka jako jakákoli ochranná známka Společenství požívá ochrany proti jakémukoli zásahu, který by vyplýval ze zápisu ochranné známky Společenství vyvolávající nebezpečí záměny.

23

Žalobce však uvádí, že se v projednávané věci nejedná o otázku nebezpečí záměny. Zaprvé vzhledem k tomu, že CRD je správní entitou, konkrétněji decentralizovaným orgánem španělského ministerstva pro životní prostředí, venkov a námořnictvo, který je pověřen, aby dbal na jakost vína z oblasti Rioja, a nikoli výrobcem vína z oblasti Rioja, není podnikem, kterému by se žalobce mohl pokusit konkurovat. Zadruhé si lze jen obtížně představit, že by si spotřebitel mohl myslet, že výrobky žalobce pocházejí od takové správní entity.

24

Pokud jde o první skutečnost, je třeba uvést, že jestliže se žalobce domníval, že starší ochranná známka nebyla svým majitelem, anebo – s ohledem na svou povahu kolektivní ochranné známky – jakoukoli osobou oprávněnou ji užívat [viz čl. 65 odst. 2 (nyní čl. 67 odst. 2 nařízení č. 207/2009) a článek 68 nařízení č. 40/94 (nyní článek 70 nařízení č. 207/2009)] skutečně užívána, příslušelo mu v souladu s čl. 43 odst. 2 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 42 odst. 2 nařízení č. 207/2009), aby podal žádost o předložení důkazu o skutečném užívání této ochranné známky. Jelikož taková žádost podána nebyla, žalobce nemůže zpochybňovat, že starší ochranná známka č. 226118 může být užívána k označení výrobků, pro které byla zapsána, a sice vína.

25

Pokud jde o druhou skutečnost, je třeba připomenout, že nebezpečí záměny představuje nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku nebo od podniků hospodářsky propojených [viz rozsudek Tribunálu ze dne 9. července 2003, Laboratorios RTB v. OHIM – Giorgio Beverly Hills (GIORGIO BEVERLY HILLS), T-162/01, Recueil, s. II-2821, bod 30, a citovaná judikatura].

26

Z toho vyplývá, že přesný obchodní původ, který relevantní veřejnost přizná výrobkům nebo službám, na které se vztahuje každá z obou kolidujících ochranných známek, má jen malý význam, pokud jde o otázku, zda mezi nimi existuje nebezpečí záměny. Významná je otázka, zda tento obchodní původ může být relevantní veřejností v obou případech vnímán jako stejný.

27

V projednávaném případě starší ochranná známka č. 226118 pro relevantní veřejnost, tvořenou jak širokou veřejností obecně, tak specializovanou veřejností Unie, představuje údaj o obchodním původu vína, na kterém je umístěna. Bez ohledu na přesný obchodní původ těchto výrobků, to znamená aniž by bylo nezbytné určit, zda se tato veřejnost bude domnívat, že víno, na které se vztahuje starší ochranná známka, pochází od CRD nebo některého podniku, nelze a priori vyloučit, že v případě existence totožnosti či podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami a mezi výrobky a službami, na které se vztahují, přizná tatáž veřejnost tentýž obchodní původ výrobkům a službám, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka, což se rovná existenci nebezpečí záměny.

28

Z toho vyplývá, že na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce, okolnost, že CRD nevykonává činnost výrobce vína z oblasti Rioja, sama o sobě nikterak neznamená, že by nemohlo připadat v úvahu nebezpečí záměny.

29

Je tedy třeba přezkoumat, zda, jak tvrdí žalobce, odvolací senát neprávem potvrdil posouzení námitkového oddělení týkající se toho, že v projednávaném případě existuje nebezpečí záměny.

30

Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 se přihlášená ochranná známka na základě námitek majitele starší ochranné známky nezapíše, pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna. Nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.

31

Podle ustálené judikatury představuje nebezpečí záměny nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku nebo od podniků hospodářsky propojených. Podle téže judikatury musí být nebezpečí záměny posuzováno celkově podle toho, jak relevantní veřejnost vnímá dotčená označení a výrobky nebo služby, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu, zejména vzájemná závislost mezi podobností označení a podobností výrobků nebo služeb, na které se vztahuje ochranná známka [viz rozsudek GIORGIO BEVERLY HILLS, bod 25 výše, body 30 až 33, a citovaná judikatura].

32

Podle judikatury při celkovém posouzení nebezpečí záměny je třeba vzít v úvahu průměrného spotřebitele dotčené kategorie výrobků nebo služeb, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného. Je rovněž namístě zohlednit skutečnost, že úroveň pozornosti průměrného spotřebitele se může měnit v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb [viz rozsudek Tribunálu ze dne 13. února 2007, Mundipharma v. OHIM – Altana Pharma (RESPICUR), T-256/04, Sb. rozh. s. II-449, bod 42, a citovaná judikatura].

33

S ohledem na povahu dotčených výrobků a služeb je relevantní veřejností, jak již bylo uvedeno v bodě 27 výše, jak veřejnost obecně, tak specializovaná veřejnost Unie.

34

Pokud jde zaprvé o srovnání výrobků, je třeba mít za to, že odvolací senát právem dospěl k závěru, že mezi octem a vínem existuje nízký stupeň podobnosti.

35

I když ocet není na rozdíl od vína nápojem, nic to nemění na tom, že oba tyto výrobky mohou být používány k přípravě pokrmů. Krom toho je ocet obvykle získáván z octového kvašení vína.

36

Pokud jde v tomto ohledu o argument žalobce, podle kterého je možné vyrábět ocet z jiných vodných alkoholových roztoků než z vína a získat tak různé druhy octa (moštový ocet, ovocný ocet, alkoholový ocet, obilný ocet, sladový ocet, medový ocet, syrovátkový ocet), je třeba uvést, že tento argument nic nemění na skutečnosti, kterou konstatoval odvolací senát, aniž by to bylo zpochybněno před Tribunálem, že nejběžněji vyráběným a konzumovaným octem je vinný ocet. Žalobce ostatně výslovně zmínil svůj záměr vinný ocet uvádět na trh pod přihlášenou ochrannou známkou.

37

Pokud jde o odkazy, které žalobce učinil na pravidla výroby (výběr používaných druhů hroznů) a zrání (uchovávání v dubových sudech a minimální doba zrání) charakteristická pro víno z oblasti Rioja, je třeba uvést, že tyto odkazy, případně užitečné pro odlišení vína z oblasti Rioja od jiného vína, naproti tomu zcela postrádají relevanci, pokud jde o jedinou otázku, která je dotčena v projednávané věci, a sice zda jsou ocet a víno podobnými výrobky.

38

Odkaz učiněný na rozsudek Tribunálu ze dne 15. února 2007, Bodegas Franco-Españolas v. OHIM – Companhia Geral da Agricultura das Vinhas do Alto Douro (ROYAL) (T-501/04, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) odpovídá věci, která je zcela odlišná od projednávaného případu a nezpochybňuje opodstatněnost posouzení odvolacího senátu.

39

Skutečnost, že v této věci týkající se namítaného nebezpečí záměny mezi ochrannou známkou ROYAL, přihlášenou pro víno z oblasti Rioja, a starší ochrannou známkou ROYAL FEITORIA, zapsanou pro portské víno, měl Tribunál za to, že víno z oblasti Rioja a portské víno jsou i přes jejich společnou povahu alkoholických nápojů pouze málo podobné z důvodu jejich všeobecně známých odlišností, které průměrný spotřebitel dobře zná (víno z oblasti Rioja se pije během jídla, zatímco portské víno se pije jako aperitiv nebo jako prostředek podporující trávení), totiž nikterak neznamená, že OHIM v projednávaném případě, pokud jde o ocet a víno, neprávem uvedl skutečnosti dostačující k závěru, že mezi posledně uvedenými výrobky existuje podobnost, třebaže je nízká.

40

Z předcházejících úvah vyplývá, že argumenty uvedené žalobcem nezpochybňují opodstatněnost posouzení odvolacího senátu, pokud jde o existenci nízkého stupně podobnosti mezi octem a vínem.

41

Pokud jde o služby uvedené v přihlášce ochranné známky, v souvislosti s nimiž bylo námitkám vyhověno, a sice „obchodní exkluzivitu, zastoupení, velkoobchodní a maloobchodní prodej, dovoz-vývoz, vše v souvislosti s octem“, zahrnuté do třídy 35, odvolací senát potvrdil konstatování učiněná námitkovým oddělením, podle nichž uvedené služby vykazují rovněž nízký stupeň podobnosti s vínem, a to z důvodu vycházejícího v podstatě z komplementárního a akcesorického charakteru činností uvádění na trh v rámci podniků působících v odvětvích v oblasti octa a vína.

42

Je přitom nutno konstatovat, podobně jako OHIM, že žalobce neuvádí žádný argument, který by kritizoval toto posouzení odvolacího senátu týkající se služeb, neboť se žalobce omezuje výlučně na zpochybnění posouzení odvolacího senátu týkajících se výrobků (octa a vína).

43

Tribunál ostatně uvádí, že s ohledem na úzkou vazbu mezi jakýmkoli výrobkem a jeho uváděním na trh odvolací senát poté, co správně konstatoval, že mezi octem a vínem existuje nízká podobnost, rovněž správně dospěl k závěru, že mezi službami uvádění na trh, které jsou výslovně specifikovány jakožto služby „v souvislosti s octem“ – a sice „obchodní exkluzivita, zastoupení, velkoobchodní a maloobchodní prodej, dovoz-vývoz, vše v souvislosti s octem“, zahrnuté do třídy 35 – a vínem existuje podobnost téže intenzity.

44

Závěrem je třeba uvést, že žalobce neprokázal, že odvolací senát měl neprávem za to, že výrobky a služby uvedené v přihlášce ochranné známky, v souvislosti s nimiž bylo námitkám vyhověno, jsou podobné s výrobkem uvedeným ve starší ochranné známce, třebaže jen slabě.

45

Pokud jde zadruhé o srovnání označení, je třeba připomenout, že celkové posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišovacím a dominantním prvkům. Vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčených výrobků nebo služeb hraje rozhodující úlohu v celkovém posouzení tohoto nebezpečí. V tomto ohledu průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 12. června 2007, OHIM v. Shaker, C-334/05 P, Sb. rozh. s. I-4529, bod 35, a citovaná judikatura).

46

Posouzení podobnosti mezi dvěma ochrannými známkami se nemůže omezit na to, že se zohlední pouze jedna složka kombinované ochranné známky a srovná se s jinou ochrannou známkou. Naopak je třeba provést srovnání, při kterém budou dotčené ochranné známky posuzovány každá jako celek, což nevylučuje, že celkovému dojmu, který kombinovaná ochranná známka vyvolává v paměti relevantní veřejnosti, může za určitých okolností dominovat jedna nebo více jejích složek (viz rozsudek OHIM v. Shaker, bod 45 výše, bod 41, a citovaná judikatura). Posouzení podobnosti pouze na základě dominantního prvku je možné pouze v případě, že všechny ostatní složky ochranné známkou jsou zanedbatelné (výše uvedený rozsudek Soudního dvora OHIM v. Shaker, bod 42, a rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2007, Nestlé v. OHIM, C-193/06 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 42). Tak tomu může být zejména v případě, kdy tato složka je sama o sobě způsobilá dominovat představě této ochranné známky, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti, takže všechny ostatní složky ochranné známky jsou v celkovém dojmu vyvolávaném touto ochrannou známkou zanedbatelné (výše uvedený rozsudek Nestlé v. OHIM, bod 43).

47

V napadeném rozhodnutí se odvolací senát z důvodů hospodárnosti řízení omezil na srovnání přihlášené ochranné známky se starší ochrannou známkou Společenství č. 226118. V rámci tohoto srovnání se ztotožnil s posouzením námitkového oddělení, podle kterého tyto ochranné známky vykazují vysoký stupeň podobnosti z vzhledového, fonetického i pojmového hlediska.

48

V tomto ohledu se Tribunál domnívá, že měl odvolací senát správně za to, že slovní prvek „rioja“, společný oběma kolidujícím ochranným známkám, tvoří dominantní prvek každé z těchto ochranných známek. Tento prvek totiž zaujme pozornost relevantní veřejnosti jak z důvodu svého umístění v těchto ochranných známkách (na začátku přihlášené ochranné známky a uprostřed starší ochranné známky), tak z důvodu dobrého jména, kterého požívá v převážné části Unie v souvislosti s vínem z oblasti Rioja, jak se na tom shodují účastníci řízení.

49

Pokud jde o vzhledovou podobnost, je třeba uvést, v podstatě podobně jako odvolací senát, že výskyt slovního prvku „rioja“ v kolidujících ochranných známkách – přičemž se tento prvek vyskytuje na začátku přihlášené ochranné známky a pokud jde o starší ochrannou známku Společenství č. 226118, je vytištěn šikmo a velkými písmeny uprostřed této ochranné známky – zajišťuje stupeň vzhledové podobnosti, který, není-li vysoký, je alespoň významný, a to i přes výskyt jiných méně významných prvků, které odlišují kolidující ochranné známky, a sice slovního prvku „vina“ umístěného na konci přihlášené ochranné známky a různých slovních a obrazových prvků, které ve starší ochranné známce č. 226118 obklopují středový prvek „rioja“.

50

Různé odkazy, které účastníci řízení učinili na určité konkrétní způsoby použití kolidujících ochranných známek na dotčených výrobcích, přičemž žalobce odkázal na použití starší ochranné známky na etiketách větších rozměrů nebo na horní části láhví a CRD uplatnil způsoby psaní, které žalobce konkrétně používá k vytištění přihlášené slovní ochranné známky, postrádají pro posouzení vzhledové podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami relevanci, jelikož se takové posouzení provádí na základě označení, tak jak byla zapsána nebo přihlášena u OHIM.

51

Pokud jde o fonetickou podobnost, je třeba uvést, v podstatě podobně jako odvolací senát, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje vysoký stupeň fonetické podobnosti z důvodu společného slovního prvku „rioja“. Prvek přihlášené ochranné známky „vina“, nacházející se na konci ochranné známky, a v důsledku toho foneticky méně významný, není s to podstatně zmírnit tuto fonetickou podobnost. Pokud jde o čtyři prvky „consejo“, „regulador“, „denominacion origen“ a „calificada“, které jsou umístěny na čtyřech stranách starší ochranné známky, přičemž dva z nich jsou umístěny svisle, a jsou tedy obtížně čitelné, jsou uvedené prvky v rámci této ochranné známky jasně druhořadé.

52

Pokud jde o pojmovou podobnost, je třeba potvrdit posouzení odvolacího senátu týkající se v podstatě existence vysokého stupně pojmové podobnosti. Výraz „riojavina“ přihlášené ochranné známky, stejně jako výraz „rioja“ uvedený ve starší ochranné známce, který je sám pojmově posílen zobrazením hroznu vína a listu vinné révy, odkazují pro relevantní veřejnost přímo na výrobky z vinné révy, a konkrétněji na víno z oblasti Rioja.

53

Z předcházejících úvah vyplývá, že odvolací senát správně dospěl k závěru, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje vysoký stupeň podobnosti.

54

Pokud jde zatřetí o celkové posouzení nebezpečí záměny, je třeba připomenout, že toto posouzení zahrnuje určitou vzájemnou závislost mezi zohledněnými faktory, a zejména mezi podobností ochranných známek a podobností výrobků nebo služeb, na něž se vztahují. Nízký stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami, na které se ochranné známky vztahují, tak může být vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi ochrannými známkami a naopak [rozsudek Soudního dvora ze dne 29. září 1998, Canon, C-39/97, Recueil, s. I-5507, bod 17; rozsudek Tribunálu ze dne 14. prosince 2006, Mast-Jägermeister v. OHIM – Licorera Zacapaneca (VENADO s rámečkem a další), T-81/03, T-82/03 a T-103/03, Sb. rozh. s. II-5409, bod 74].

55

V projednávaném případě má Tribunál podobně jako odvolací senát za to, že nízký stupeň podobnosti mezi dotčenými výrobky a službami je vyvážen vysokým stupněm podobnosti mezi kolidujícími ochrannými známkami, takže hrozí, že se relevantní veřejnost bude domnívat, že ocet a služby uvádění octa na trh nabízené pod ochrannou známkou RIOJAVINA mají tentýž obchodní původ jako víno uváděné na trh pod starší ochrannou známkou Společenství č. 226118.

56

Pokud jde o okolnost, podle které je žalobce majitelem španělské ochranné známky RIOJAVINA a ve Španělsku pod touto ochrannou známkou a již více než 50 let ocet uvádí na trh, je třeba uvést, že tato okolnost, za předpokladu, že by byla potvrzena, nikterak neprokazuje neexistenci nebezpečí záměny u španělského spotřebitele, pokud jde o obchodní původ octa uváděného na trh pod touto ochrannou známkou. Krom toho a v každém případě veřejností, ve vztahu k níž se provádí přezkum nebezpečí záměny, není španělská veřejnost, ale v rozsáhlejší míře veřejnost Unie.

57

Pokud jde o argument vycházející z toho, že CRD nemůže usilovat o monopolizaci užívání slova „rioja“ v daném odvětví, a sice odvětví v oblasti octa, ve kterém nemůže vyvíjet žádnou činnost, je třeba připomenout, že podle čl. 12 písm. b) nařízení č. 40/94 [nyní čl. 12 písm. b) nařízení č. 207/2009] „[o]chranná známka Společenství neopravňuje majitele, aby zakázal třetí straně používat v obchodním styku […] údaje týkající se […] zeměpisného původu […] výrobku […] pokud je toto užívání v souladu s poctivými zvyky v průmyslu a obchodě.“

58

Stejně tak čl. 64 odst. 2 nařízení č. 40/94 (nyní čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009), který stanoví, že „[o]dchylně od čl. 7 odst. 1 písm. c) mohou tvořit kolektivní ochrannou známku Společenství ve smyslu odstavce 1 i označení, která mohou v obchodním styku sloužit k označení zeměpisného původu výrobku nebo služby“, stanoví, že „[m]ajitel zapsané kolektivní ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívání těchto označení v obchodním styku, pokud je toto užívání v souladu s dobrými mravy v oblasti průmyslu a obchodu“ a že „zejména nelze tuto známku uplatňovat vůči třetí straně, která je oprávněna užívat zeměpisné označení.“

59

Cílem námitkového řízení zahájeného CRD však na rozdíl od toho, co jak se zdá navrhuje žalobce, není v rozporu s výše uvedenými ustanoveními jakkoli monopolizovat užívaní slova „rioja“, ať už pro ocet nebo pro jakýkoli jiný výrobek.

60

Cílem tohoto řízení zahájeného CRD je pouze to, aby mu byla prostřednictvím čl. 8 odst. 1 nařízení č. 40/94 zajištěna ochrana práv duševního vlastnictví vyplývajících ze zápisu starší ochranné známky Společenství č. 226118 proti jakémukoli zásahu, který by vyplýval ze zápisu ochranné známky Společenství vyvolávající nebezpečí záměny.

61

Pokud jde o namítanou okolnost, že CRD nepodal námitky proti zápisu jiných ochranných známek Společenství obsahujících slovo „rioja“, z nichž se jedna vztahuje na výrobky spadající do třídy 30 (ocet), tato okolnost postrádá relevanci pro posouzení jediné otázky, která je dotčena v projednávané věci, a sice, zda, jak uvedl OHIM v rámci námitkového řízení zahájeného CRD proti ochranné známce přihlášené žalobcem, mezi touto přihlášenou ochrannou známkou a starší ochrannou známkou č. 226118 existuje nebezpečí záměny.

62

Vzhledem k tomu, že OHIM na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce, nikterak nepochybil, když v projednávaném případě konstatoval, že existuje nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, musí být jediný žalobní důvod vznesený žalobcem, vycházející z porušení tohoto ustanovení, zamítnut.

63

Z toho vyplývá, že aniž by bylo nezbytné přezkoumávat návrh žalobce týkající se „[přijetí] zápis[u] přihlášené ochranné známky ve třídách 29, 30 a 35“, je třeba projednávanou žalobu zamítnout v plném rozsahu.

64

Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM a CRD požadovaly náhradu nákladů řízení a žalobce neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení, které OHIM a CRD vznikly.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (pátý senát)

rozhodl takto: