Věc C-401/09 P

Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE

Evropská centrální banka (ECB)

„Kasační opravný prostředek – Přípustnost – Plná moc – Konsorcium – Veřejné zakázky – Vyjednávací řízení – Poskytování informačního poradenství a služeb informačního rozvoje – Odmítnutí nabídky – Jednací řád Tribunálu – Právní zájem na podání žaloby – Důvod vyloučení – Povolení předepsané vnitrostátním právem – Povinnost odůvodnění“

Shrnutí rozsudku

1. Řízení – Námitka nepřípustnosti – Povinnost předložit námitku samostatným podáním – Omezení

(Jednací řád Tribunálu, článek 114)

2. Kasační opravný prostředek – Právní zájem na podání žaloby – Podmínka – Kasační opravný prostředek, který může přinést prospěch straně, která jej podala – Působnost

3. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Tribunálem – Neurčení dovolávaného nesprávného právního posouzení – Nepřípustnost

[Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 112 odst. 1 první pododstavec písm. c)]

1. Článek 114 jednacího řádu Tribunálu v žádném případě nevyžaduje, aby byly veškeré námitky nepřípustnosti předkládány samostatným podáním. Předložení takové námitky samostatným podáním je naopak nezbytné pouze tehdy, když účastník řízení, který ji předkládá, zamýšlí požádat soud, aby rozhodl o přípustnosti žaloby a nezabýval se věcí samou.

Námitka nepřípustnosti tak může být vznesena v žalobní odpovědi a Tribunálem přezkoumána při jeho rozhodování o žalobě.

(viz body 43–45)

2. Žalobce nemůže mít legitimní zájem na zrušení rozhodnutí, o němž je již předem jasné, že bude muset být ve vztahu k němu znovu potvrzeno. Žalobní důvod směřující ke zrušení je dále nepřípustný z důvodu nedostatku právního zájmu na podání žaloby, pokud i za předpokladu, že by byl opodstatněný, by zrušení napadeného aktu na základě tohoto žalobního důvodu nemohlo žalobce uspokojit. Tribunál tak může mít za to, že po odmítnutí prvního žalobního důvodu již není třeba rozhodovat o ostatních žalobních důvodech vznesených žalobcem, jelikož by mu tyto důvody neumožnily, aby byl v rámci své žaloby úspěšný.

(viz body 49–50)

3. Kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované části rozhodnutí Tribunálu, jejichž zrušení se navrhovatel domáhá, jakož i právní argumenty, o které se tento návrh konkrétně opírá. Tento požadavek nesplňuje důvod kasačního opravného prostředku, který se omezuje na zopakování argumentů, které již byly předloženy Tribunálu, aniž vůbec uvádí argumentaci, která by specificky určila nesprávné právní posouzení, jímž má být stiženo napadené rozhodnutí. Takový důvod kasačního opravného prostředku totiž ve skutečnosti představuje návrh směřující pouze k opětovnému přezkoumání žalobního důvodu uplatněného před Tribunálem, což nespadá do pravomoci Soudního dvora. Kromě toho pouhé nekonkrétní uvedení důvodu v kasačním opravném prostředku, nepodpořené přesnějšími údaji, nesplňuje povinnost uvedený kasační opravný prostředek odůvodnit. Tak je tomu, pokud se žalobní důvod omezuje na zmínění různých ustanovení unijního práva, aniž prokazuje jejich použitelnost v projednávaném případě a aniž dokazuje, v čem byla tato ustanovení porušena.

(viz body 55, 61)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)

9. června 2011(*)

Ve věci C‑401/09 P,

jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora, podaný dne 24. září 2009,

Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE, se sídlem v Aténách (Řecko), zastoupená N. Korogiannakisem, dikigoros,

žalobkyně,

přičemž další účastnicí řízení je:

Evropská centrální banka (ECB), zastoupená F. von Lindeinerem a G. Gruberem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,

žalovaná v prvním stupni,

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),

ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, D. Šváby, R. Silva de Lapuerta, E. Juhász (zpravodaj) a J. Malenovský, soudci,

generální advokát: P. Mengozzi,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k písemné části řízení,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 27. ledna 2011,

vydává tento

Rozsudek

1 Svým kasačním opravným prostředkem se Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (dále jen „Evropaïki Dynamiki“) domáhá zrušení usnesení Soudu prvního stupně Evropských společenství (nyní Tribunál) ze dne 2. července 2009, Evropaïki Dynamiki v. ECB (T‑279/06, dále jen „napadené usnesení“), kterým byla zamítnuta její žaloba směřující ke zrušení rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB), kterými byla odmítnuta její nabídka podaná v rámci vyjednávacího řízení pro poskytování informačního poradenství a služeb informačního rozvoje a zakázka přidělena vybraným uchazečům.

Skutečnosti předcházející sporu

2 Dne 19. července 2005 zveřejnila ECB v dodatku k Úřednímu věstníku Evropské unie (Úř. věst. S 137) vyhlášení zakázky týkající se vyjednávacího řízení pro poskytování informačního poradenství a služeb informačního rozvoje, s předvýběrem vhodných uchazečů. Cílem tohoto vyjednávacího řízení bylo vybrat dva podnikatelské subjekty za účelem poskytování služeb ve prospěch ECB na základě rámcových smluv.

3 Dne 29. srpna 2005 předložila Evropaïki Dynamiki přihlášku na účet konsorcia E2Bank, jehož další účastnicí byla Engineering Ingegneria Informatica SpA. Výbor ECB pro zadávání zakázek vybral z 23 obdržených přihlášek 7 uchazečů, mezi nimi i toto konsorcium.

4 Dne 22. prosince 2005 oznámila ECB vybraným uchazečům zadávací dokumentaci a vyzvala je k předložení jejich nabídek. Tato zadávací dokumentace obsahovala výzvu k podávání nabídek a pět příloh, mezi nimi i návrh rámcové smlouvy.

5 Bod 2.4 přílohy 3 výzvy k podávání nabídek stanovoval povinnost uchazečů získat povolení požadované německým zákonem o dočasném poskytování pracovníků (Arbeitnehmerüberlassungsgesetz, dále jen „AÜG“) a uváděl, že uchazeči musejí uvést, že se zavazují k tomu, že budou v okamžiku podpisu smlouvy držiteli povolení k dočasnému poskytování pracovníků (Arbeitnehmerüberlassungsgenehmigung, dále jen „požadované povolení“).

6 ECB obdržela ve stanovené lhůtě pět nabídek, mezi nimi i nabídku konsorcia E2Bank. Tato nabídka, která byla považována za úplnou, obsahovala zejména pevný závazek obou členů konsorcia E2Bank, že před podepsáním smlouvy získají požadované povolení. Jako důkaz tohoto závazku byla předložena kopie dvou žádostí o povolení podaných dne 3. a 6. února 2006 k příslušným německým orgánům.

7 Po vyhodnocení nabídek se výbor ECB pro zadávání zakázek rozhodl zaslat výzvu k účasti na jednání třem nejlépe hodnoceným uchazečům. Konsorcium E2Bank se umístilo na čtvrtém místě.

8 Po jednáních, která proběhla v průběhu dubna 2006 se uvedený výbor pro zadávání zakázek rozhodl pokračovat v jednání pouze se dvěma uchazeči, jelikož třetí uchazeč, se sídlem v Indii, nebyl schopen splnit požadavek ECB na získání požadovaného povolení. Jednání, která pokračovala s oběma zbývajícími uchazeči, skončila v průběhu června 2006.

9 Dopisem ze dne 11. července 2006 vyjádřila Evropaïki Dynamiki pochyby ohledně legality dotčeného zadávacího řízení, když tvrdila zejména, že povinnost vlastnit požadované povolení představuje diskriminaci vůči uchazečům usazeným mimo Německo.

10 Poté, co byla dopisem ze dne 31. července 2006 informována o rozhodnutí uzavřít rámcové smlouvy se dvěma vybranými uchazeči, Evropaïki Dynamiki dopisem ze dne 1. srpna 2006 požádala o podrobnější informace týkající se hodnocení nabídek, požádala ECB o přehodnocení jejího rozhodnutí a oznámila svůj záměr předložit věc Tribunálu v případě zamítnutí svého odvolání. Výbor pro zadávání zakázek ECB měl za to, že tento dopis představuje formální odvolání a předložil ho odvolacímu orgánu ECB, který dopisem ze dne 18. srpna 2006 společnost Evropaïki Dynamiki informoval o zamítnutí tohoto odvolání.

Řízení před Tribunálem a napadené usnesení

11 Dne 9. října 2006 podala Evropaïki Dynamiki žalobu k Tribunálu za účelem zrušení rozhodnutí ECB o odmítnutí její nabídky a o přidělení zakázky vybraným uchazečům. Na podporu své žaloby uplatňovala Evropaïki Dynamiki osm žalobních důvodů.

12 Po zamítnutí námitky nepřípustnosti vznesené ECB a vycházející z údajného nedostatku právního zájmu žalobkyně na podání žaloby Tribunál nejprve přezkoumal osmý žalobní důvod, který vycházel z protiprávnosti požadavku, podle kterého museli být uchazeči držiteli požadovaného povolení.

13 První částí tohoto žalobního důvodu Evropaïki Dynamiki vytýkala ECB, že uplatnila tento požadavek svévolně a zvýhodnila poskytovatele služeb usazené v Německu.

14 Druhou částí svého osmého žalobního důvodu Evropaïki Dynamiki tvrdila, že podle AÜG je požadované povolení vydáno zahraničním podnikům pouze tehdy, jsou-li ve státě, ve kterém jsou usazeny, držiteli povolení k dočasnému poskytování pracovníků. Podle řecké právní úpravy přitom může být takové povolení poskytnuto pouze podnikům vykonávajícím výhradně činnost takového dočasného poskytování pracovníků Tato společnost tak nemá možnost toto povolení v Řecku obdržet, a v důsledku toho získat požadované povolení.

15 Třetí částí tohoto žalobního důvodu Evropaïki Dynamiki tvrdila, že požadavek, podle kterého museli být uchazeči držiteli požadovaného povolení, je v rozporu s právní úpravou Unie týkající se veřejných zakázek, a představuje tudíž porušení svobody poskytování služeb, stanovené v článku 49 ES.

16 Čtvrtou částí uvedeného žalobního důvodu Evropaïki Dynamiki tvrdila, že uvedený požadavek je diskriminační a představuje porušení zásady transparentnosti.

17 V napadeném usnesení Tribunál úvodem uvedl, že ECB, obdobně jako orgány Unie, má širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o skutečnosti, které mají být zohledněny za účelem přijetí rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, a že přezkum vykonávaný Tribunálem se musí omezit na ověření neexistence závažného a zjevného pochybení.

18 Co se týče první části osmého žalobního důvodu, Tribunál nejprve konstatoval, že Evropaïki Dynamiki nezpochybňuje legalitu toho, že se rámcová smlouva řídila německým právem, ani skutečnosti, že veškeré spory vzniklé na základě smluvního vztahu mezi ECB a druhou smluvní stranou spadaly do výlučné soudní pravomoci Amtsgericht/Landgericht Frankfurt am Main (okresní/zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem). Tribunál dále připomněl, že poskytování služeb na základě rámcové smlouvy vyžaduje poskytnutí odborných pracovníků ECB, což pro jejího smluvního partnera znamená povinnost být držitelem požadovaného povolení. Rovněž připomněl, že podle judikatury Bundesarbeitsgericht (spolkový pracovní soud) se působnost požadavku stanoveného AÜG neomezuje na agentury zprostředkovávající dočasnou práci, ale vztahuje se rovněž na společnosti z odvětví informačních technologií, které vysílají své zaměstnance k jiným společnostem. A konečně, co se týče tvrzení, podle kterého nebylo v květnu 2006 při uzavření smlouvy o poskytnutí znalce ECB žádné povolení vyžadováno, Tribunál rozhodl, že případné předchozí porušení AÜG ze strany ECB jí nezbavuje povinnosti uplatnit správně tento zákon v rámci tohoto vyjednávacího řízení.

19 Tribunál tudíž došel k závěru, že se ECB tím, že měla za to, že poskytování dotčených služeb podléhá povinnosti získat požadované povolení, nedopustila jakéhokoliv pochybení při výkladu nebo použití AÜG a že ECB tím, že stanovila tento požadavek, nejednala svévolně ani nezvýhodnila uchazeče usazené v Německu. V důsledku toho rozhodl, že první část osmého žalobního důvodu zjevně postrádá jakýkoli právní základ.

20 Co se týče druhé části osmého žalobního důvodu, Tribunál uvedl, že v rámci žaloby na neplatnost podané na základě článku 230 ES není příslušný k přezkumu otázky, zda spolupůsobení obou vnitrostátních právních řádů skutečně představuje překážku volnému pohybu služeb, zakázanou článkem 49 ES. Tribunál připomněl, že ke zpochybnění slučitelnosti rozhodnutí o nevydání požadovaného povolení s právem Společenství mohla Evropaïki Dynamiki předložit vnitrostátnímu soudu žalobu na neplatnost směřující proti rozhodnutím dotyčných vnitrostátních orgánů. V důsledku toho rozhodl, že druhá část osmého žalobního důvodu je zjevně nepřípustná.

21 Co se týče třetí části uvedeného žalobního důvodu, poté, co Tribunál nejprve připomněl, že Evropaïki Dynamiki neuplatnila žádné právní pravidlo, které by bývalo ECB umožnilo vyhnout se v projednávaném případě územnímu účinku německého práva, a že orgány jsou povinny se přesvědčit, zda podmínky stanovené v dokumentech vážících se k veřejné zakázce nepodněcují případné uchazeče k porušování vnitrostátních právních předpisů použitelných na jejich činnost, konstatoval, že nelze ECB vytýkat, že uplatnila ustanovení německého práva.

22 Tribunál dále zdůraznil, že pokud Evropaïki Dynamiki tvrdí, že ECB neměla požadované povolení vyžadovat, zpochybňuje tento podnik ve skutečnosti slučitelnost AÜG s článkem 49 ES, jakož i se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. 1997, L 18, s. 1; Zvl. vyd. 05/02, s. 431) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, s. 114; Zvl. vyd 06/07, s. 132). Pro přezkum legality vnitrostátních právních předpisů s ohledem na právo Společenství přitom měla Evropaïki Dynamiki podat žalobu k vnitrostátnímu soudu, který by tak býval mohl předložit Soudnímu dvoru předběžnou otázku.

23 A konečně, Tribunál uvedl, že Evropaïki Dynamiki nemůže platně vycházet z judikatury, kterou uplatňuje. V tomto ohledu připomněl, že ve věci, v níž byl vydán rozsudek ze dne 20. září 1988, Beentjes (31/87, Recueil, s. 4635), zadavatel zohlednil další kritérium, které nebylo stanoveno vnitrostátními právními předpisy, a dále že rozsudek ze dne 3. října 2006, FKP Scorpio Konzertproduktionen (C‑290/04, Sb. rozh. s. I‑9461), se týkal předběžných otázek souvisejících se slučitelností ustanovení vnitrostátního práva s právem Společenství. Tribunál tudíž třetí část osmého žalobního důvodu zčásti zamítl jako zjevně neopodstatněnou a zčásti odmítl jako zjevně nepřípustnou.

24 Co se týče čtvrté části uvedeného žalobního důvodu, Tribunál uvedl, že jelikož podmínka, podle které musejí být uchazeči držiteli požadovaného povolení, byla jasně stanovena v několika dokumentech týkajících se vyjednávacího řízení a že Evropaïki Dynamiki neměla jakékoliv obtíže s výkladem sporného požadavku, rozsudek ze dne 16. října 2003, Traunfellner (C‑421/01, Recueil, s. I‑11941), který se týká zásady transparentnosti a povinnosti uvést minimální podmínky do zadávací dokumentace, je pro řešení sporu, který mu byl předložen, zcela irelevantní.

25 Co se týče rozsudků ze dne 12. prosince 2002, Universale-Bau a další (C‑470/99, Recueil, s. I‑11617), a ze dne 9. února 2006, La Cascina a další (C‑226/04 a C‑228/04, Sb. rozh. s. I‑1347), Tribunál připomněl, že podle prvního z těchto rozsudků musí postup při zadávání veřejné zakázky ve všech fázích, zejména ve fázi výběru uchazečů do omezeného řízení, dodržovat zásadu rovného zacházení s případnými uchazeči a zásadu transparentnosti. Uvedl, že druhý z těchto rozsudků se týká předběžných otázek souvisejících se slučitelností ustanovení vnitrostátního práva s právem Společenství, zejména s ohledem na zásady zákazu diskriminace a transparentnosti.

26 Tribunál přitom rozhodl, že Evropaïki Dynamiki nemůže platně tvrdit, že nebyla dostatečně informována o sporném požadavku, takže se nemůže užitečně dovolávat porušení zásady transparentnosti. Co se týče tvrzeného porušení zásady zákazu diskriminace, zdůraznil, že uvedený požadavek se týkal všech uchazečů. Tribunál tudíž čtvrtou část osmého žalobního důvodu zčásti zamítl jako zjevně neopodstatněnou a zčásti odmítl jako zjevně nepřípustnou.

27 V důsledku toho Tribunál osmý žalobní důvod zčásti odmítl jako zjevně nepřípustný a zčásti zamítl jako zjevně neopodstatněný.

28 Co se týče prvního až sedmého žalobního důvodu, Tribunál je odmítl jako zjevně nepřípustné.

29 V tomto ohledu Tribunál uvedl, že Evropaïki Dynamiki se nepodařilo prokázat, že by nezbytný požadavek stanovený dokumenty týkajícími se dotčeného vyjednávacího řízení, podle kterého museli být uchazeči držiteli požadovaného povolení, byl protiprávní, a dále, že tato společnost ve svých písemnostech výslovně uznala, že nemohla v Německu v žádném případě požadované povolení získat. Podle Tribunálu tak Evropaïki Dynamiki nemohla získat žádnou výhodu z okolnosti, že by se některý nebo některé z tohoto prvního až sedmého žalobního důvodu mohly ukázat opodstatněnými. I kdyby totiž rozhodnutí o odmítnutí její nabídky a o zadání zakázky jiným uchazečům musela být na základě uvedených žalobních důvodů zrušena, neměnilo by to nic na tom, že se společnosti Evropaïki Dynamiki nepodařilo prokázat protiprávnost důvodu vyloučení zohledněného ECB, takže ta by mohla napadená rozhodnutí nahradit pouze novým rozhodnutím odmítajícím nabídku Evropaïki Dynamiki na základě tohoto důvodu vyloučení.

30 Tribunál připomněl, že žalobce nemá legitimní zájem na zrušení rozhodnutí, u něhož je již předem jisté, že bude muset být ve vztahu k němu znovu potvrzeno. Konstatoval tudíž, že Evropaïki Dynamiki nemá po zamítnutí svého osmého žalobního důvodu již žádný legitimní zájem na uplatnění dalších žalobních důvodů směřujících ke zrušení rozhodnutí o odmítnutí její nabídky a o zadání zakázky jiným uchazečům. Tribunál rovněž připomněl, že žalobní důvod směřující ke zrušení je v důsledku nedostatku právního zájmu žalobce na podání žaloby nepřípustný, pokud i za předpokladu, že by byl tento žalobní důvod opodstatněný, by zrušení napadeného aktu na základě uvedeného žalobního důvodu nemohlo žalobce uspokojit.

31 V důsledku toho Tribunál žalobu zčásti odmítl jako zjevně nepřípustnou a zčásti zamítl jako zjevně neopodstatněnou.

Řízení před Soudním dvorem a návrhová žádání účastnic řízení

32 Ve svém kasačním opravném prostředku Evropaïki Dynamiki, jednající na účet konsorcia E2Bank, navrhuje, aby Soudní dvůr:

– zrušil napadené usnesení;

– zrušil akty, kterými ECB vyloučila konsorcium E2Bank z řízení a zadala zakázku jinému uchazeči, a

– uložil ECB náhradu nákladů řízení, včetně nákladů řízení v prvním stupni

33 ECB navrhuje, aby Soudní dvůr:

– zamítl kasační opravný prostředek a

– uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.

K přípustnosti kasačního opravného prostředku

34 ECB se domnívá, že kasační opravný prostředek je nepřípustný, jelikož byl podán jménem a na účet konsorcia E2Bank a za tímto účelem nebyla vystavena plná moc. Uvádí, že Evropaïki Dynamiki podala k Tribunálu žalobu na neplatnost jménem a na účet tohoto konsorcia a že k této žalobě přiložila plnou moc podepsanou zástupcem společnosti Engineering Ingegneria Informatica SpA, tedy společnosti, která byla součástí uvedeného konsorcia, ale že rozsah této plné moci byl omezen na řízení zahájené před Tribunálem a neposkytoval jejímu adresátovi možnost podat kasační opravný prostředek k Soudnímu dvoru.

35 Evropaïki Dynamiki tvrdí, že poslední odstavec této plné moci ji neomezuje na řízení před Tribunálem, ale zahrnuje vyčerpání všech možných zákonných prostředků.

36 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že podle prvního odstavce uvedené plné moci je sice Evropaïki Dynamiki zmocněna podniknout veškeré nezbytné právní úkony před Tribunálem na účet konsorcia E2Bank.

37 Druhý odstavec téže plné moci však upřesňuje, že tato zůstane v platnosti, dokud to bude nezbytné k dokončení všech právních úkonů v příslušných řízeních, v souladu s použitelnými ustanoveními.

38 Za těchto podmínek musí být na dotčenou plnou moc nahlíženo tak, že pokrývá rovněž tento kasační opravný prostředek podaný k Soudnímu dvoru.

39 Kasační opravný prostředek je tedy přípustný.

K věci samé

40 Na podporu svého kasačního opravného prostředku Evropaïki Dynamiki uplatňuje čtyři důvody kasačního opravného prostředku.

K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z porušení článku 114 jednacího řádu Tribunálu

41 Tímto důvodem kasačního opravného prostředku Evropaïki Dynamiki tvrdí, že Tribunál tím, že měl za to, že námitka nepřípustnosti vznesená ECB je přípustná, přestože nebyla vznesena samostatným podáním, porušil článek 114 svého jednacího řádu.

42 ECB má za to, že tento důvod kasačního opravného prostředku není opodstatněný, jelikož článek 114 jednacího řádu Tribunálu vyžaduje, aby byla námitka nepřípustnosti vznesena samostatným podáním, pouze tehdy, je-li požadováno, aby Tribunál rozhodl o této otázce odděleně od přezkumu ve věci samé.

43 V tomto ohledu je třeba bez dalšího konstatovat, že článek 114 jednacího řádu Tribunálu v žádném případě nevyžaduje, aby byly veškeré námitky nepřípustnosti předkládány samostatným podáním.

44 Naopak předložení takové námitky samostatným podáním je nezbytné pouze tehdy, když účastník řízení, který ji předkládá, zamýšlí požádat soud, aby rozhodl o přípustnosti žaloby a nezabýval se věcí samou.

45 Námitka nepřípustnosti tak může být vznesena v žalobní odpovědi a Tribunálem přezkoumána při jeho rozhodování o žalobě.

46 Z toho vyplývá, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut.

Ke druhému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z porušení pravidel týkajících se právního zájmu na podání žaloby

47 Tímto důvodem kasačního opravného prostředku Evropaïki Dynamiki tvrdí, že Tribunál měl přezkoumat první až sedmý žalobní důvod, třebaže osmý žalobní důvod zčásti odmítl a zčásti zamítl, a že nedostatek právního zájmu na podání žaloby konstatoval nesprávně. Domnívá se, že pojem právní zájem na podání žaloby je třeba vykládat široce, jak vyplývá z judikatury Soudního dvora i z ustanovení směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/01, s. 246).

48 ECB tvrdí, že nedostatek právního zájmu na podání žaloby musí být konstatován tehdy, nemůže-li zrušení sporného rozhodnutí žalobce uspokojit. Domnívá se, že Tribunál po částečném odmítnutí a částečném zamítnutí osmého žalobního důvodu odmítl prvních sedm žalobních důvodů uplatněných před ním společností Evropaïki Dynamiki právem, jelikož i kdyby bývaly byly opodstatněné, nemohla by být zakázka konsorciu E2Bank zadána, neboť nemělo požadované povolení a nemohlo ho v žádném případě získat.

49 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že Tribunál právem s odkazem na judikaturu Soudního dvora uvedl, že žalobce nemůže mít legitimní zájem na zrušení rozhodnutí, o němž je již předem jasné, že bude muset být ve vztahu k němu znovu potvrzeno (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 20. května 1987, Souna v. Komise, 432/85, Recueil, s. 2229, bod 20), a dále, že žalobní důvod směřující ke zrušení je nepřípustný z důvodu nedostatku právního zájmu na podání žaloby, pokud i za předpokladu, že by byl opodstatněný, by zrušení napadeného aktu na základě tohoto žalobního důvodu nemohlo žalobce uspokojit (viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 15. března 1973, Marcato v. Komise, 37/72, Recueil, s. 361, body 2 až 8).

50 Z toho plyne, že Tribunálu nelze vytýkat, že měl za to, že po částečném odmítnutí a částečném zamítnutí osmého žalobního důvodu společnosti Evropaïki Dynamiki již není třeba rozhodovat o jejích ostatních sedmi žalobních důvodech, které by jí neumožnily, aby byla v rámci své žaloby úspěšná.

51 Co se týče argumentu společnosti Evropaïki Dynamiki, podle kterého měla každopádně i nadále právní zájem na podání žaloby ve spojení se svými prvními sedmi žalobními důvody na základě možnosti získat požadované povolení prostřednictvím pobočky usazené v Německu, je třeba uvést, že Evropaïki Dynamiki takovou možnost před Tribunálem nezmínila. Umožnit jí, aby vznesla poprvé argument, který nevznesla před Tribunálem, by znamenalo umožnit jí, aby předložila Soudnímu dvoru, jehož pravomoc je ve vztahu ke kasačnímu opravnému prostředku omezena, spor v širším rozsahu, než v jakém jej projednával Tribunál. V řízení o kasačním opravném prostředku je přitom pravomoc Soudního dvora omezena na posouzení právního řešení důvodů a argumentů projednávaných před prvoinstančním soudem (viz rozsudek ze dne 21. září 2010, Švédsko a další v. API a Komise, C‑514/07 P, C‑528/07 P a C‑532/07 P, Sb. rozh. s. I‑8533, bod 126 a citovaná judikatura). Tento argument je v důsledku toho nepřípustný.

52 Druhý důvod kasačního opravného prostředku tudíž musí být odmítnut.

Ke třetímu důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z nepovinné povahy požadovaného povolení

53 Tímto důvodem kasačního opravného prostředku Evropaïki Dynamiki tvrdí, že Tribunál měl nesprávně za to, že získání požadovaného povolení uchazeči je povinné. Dodává, že německé právo v projednávaném případě nevyžadovalo získání takového povolení a že uzavřela s ECB další smlouvy, aniž byla jeho držitelkou. Tvrdí rovněž, že skutečnost, že ECB toto povolení požadovala, je v rozporu s právem Unie v oblasti veřejných zakázek, jakož i s článkem 49 ES.

54 ECB tvrdí, že povinnost pro uchazeče, aby byli držiteli požadovaného povolení, nezavedla ona, ale že jeho získání představuje nutnou podmínku vyplývající z německého práva.

55 V tomto ohledu je třeba připomenout, že kasační opravný prostředek musí přesným způsobem uvádět kritizované části rozhodnutí Tribunálu, jejichž zrušení se navrhovatel domáhá, jakož i právní argumenty, o které se tento návrh konkrétně opírá (viz zejména rozsudek ze dne 23. dubna 2009, AEPI v. Komise, C‑425/07 P, Sb. rozh. s. I‑3205, bod 25 a citovaná judikatura). Tento požadavek nesplňuje důvod kasačního opravného prostředku, který se omezuje na zopakování argumentů, které již byly předloženy Tribunálu, aniž vůbec uvádí argumentaci, která by specificky určila nesprávné právní posouzení, jímž má být stiženo napadené rozhodnutí. Takový důvod kasačního opravného prostředku totiž ve skutečnosti představuje návrh směřující pouze k opětovnému přezkoumání žalobního důvodu uplatněného před Tribunálem, což nespadá do pravomoci Soudního dvora (viz zejména rozsudek ze dne 12. září 2006, Reynolds Tobacco a další v. Komise, C‑131/03 P, Sb. rozh. s. I‑7795, bod 50 a citovaná judikatura).

56 V projednávaném případě je třeba uvést, že Tribunál, jak vyplývá z bodů 52 až 94 napadeného usnesení a z bodů 12 až 27 tohoto rozsudku, zevrubně posoudil údajnou protiprávnost požadavku, podle kterého museli být uchazeči držiteli požadovaného povolení.

57 Je přitom nutno konstatovat, že kritiky formulované společností Evropaïki Dynamiki v rámci tohoto důvodu kasačního opravného prostředku nesměřují konkrétně k jednotlivým úvahám Tribunálu v napadeném usnesení, které ho vedly k částečnému odmítnutí a částečnému zamítnutí před ním rozvinutého osmého žalobního důvodu. Tímto důvodem kasačního opravného prostředku, který, jak rovněž uvedl generální advokát v bodě 57 svého stanoviska, v podstatě přebírá uvedený osmý žalobní důvod, Evropaïki Dynamiki hlavně znovu opakuje kritiku uplatněnou před Tribunálem vůči rozhodnutí ECB uložit v projednávaném případě uchazečům povinnost být držiteli požadovaného povolení, tak jak se promítá do dokumentů souvisejících se spornou zakázkou.

58 V důsledku toho musí být třetí důvod kasačního opravného prostředku odmítnut jako nepřípustný.

Ke čtvrtému důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z nedodržení povinnosti odůvodnění

59 Tímto důvodem kasačního opravného prostředku Evropaïki Dynamiki tvrdí, že Tribunál nepoužil relevantní ustanovení, která by ho vedla ke zrušení napadeného rozhodnutí, a že ECB každopádně na podporu tohoto rozhodnutí nepředložila platná odůvodnění ani dostatečné informace. Odkazem na článek 253 ES, čl. 12 odst. 1 směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby (Úř. věst. L 209, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 322), čl. 100 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74), a čl. 149 odst. 2 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 145), v označení tohoto důvodu kasačního opravného prostředku Evropaïki Dynamiki zřejmě uplatňuje mimo jiné nedodržení těchto ustanovení práva Unie napadeným usnesením.

60 ECB tvrdí, že tento důvod kasačního opravného prostředku je nepřípustný a podpůrně neopodstatněný.

61 Co se týče zaprvé ustanovení práva Unie uplatňovaných společností Evropaïki Dynamiki v rámci tohoto důvodu kasačního opravného prostředku, je třeba konstatovat, že se tato společnost omezuje na jejich zmínku, aniž prokazuje jejich použitelnost v projednávaném případě a aniž dokazuje, v čem napadené usnesení tato ustanovení porušuje. Z judikatury ovšem vyplývá, že pouhé nekonkrétní uvedení důvodu v kasačním opravném prostředku, nepodpořené přesnějšími údaji nesplňuje povinnost uvedený kasační opravný prostředek odůvodnit (viz v tomto smyslu usnesení ze dne 29. listopadu 2007, Weber v. Komise, C‑107/07 P, body 24 a 25, jakož i ze dne 10. února 2009, Correia de Matos v. Komise, C‑290/08 P, body 18 a 19).

62 Co se týče zadruhé ostatních argumentů společnosti Evropaïki Dynamiki vycházejících ze skutečnosti, že Tribunál neodpověděl na její argument, podle kterého pouhé předložení známek týkajících se hodnocení nabídek nepostačovalo k odůvodnění rozhodnutí ECB zadat zakázku vybraným uchazečům, je třeba připomenout, že Tribunál své posouzení omezil na žalobní důvod týkající se protiprávnosti požadavku, podle kterého museli být uchazeči držiteli požadovaného povolení. Po částečném odmítnutí a částečném zamítnutí tohoto žalobního důvodu Tribunál správně, jak vyplývá z bodu 50 projednávaného rozsudku, odmítl všech sedm zbývajících žalobních důvodů, zejména pátý a šestý žalobní důvod, vycházející z porušení zásady transparentnosti a řádné správy, jakož i povinnosti odůvodnění na straně jedné a nesprávných posouzení při hodnocení nabídky žalobkyně na straně druhé jako zjevně nepřípustné, aniž její argumenty meritorně přezkoumal.

63 Čtvrtý důvod kasačního opravného prostředku musí být v důsledku toho zamítnut v plném rozsahu.

64 Jelikož žádnému z důvodů kasačního opravného prostředku uplatňovaných společností Evropaïki Dynamiki nebylo vyhověno, je třeba kasační opravný prostředek zamítnout.

K nákladům řízení

65 Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě článku 118 téhož jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že ECB požadovala náhradu nákladů řízení a společnost Evropaïki Dynamiki neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

1) Kasační opravný prostředek se zamítá.

2) Společnosti Evropaïki Dynamiki – Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE se ukládá náhrada nákladů řízení.

Podpisy.

* Jednací jazyk: angličtina.